/
Автор: Šnajdr Miroslav
Теги: vojenská literatura vojenské letectví vojenská historie
ISBN: 80-7198-363-2
Год: 1999
Текст
Miroslav Snajdr |QUMRAK
STtHACtCH
hvouploSnIki
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
I
Miroslav Snajdr
SOUMRAK
STIHACICH
DVOUPLOSNIKU
/1
Spa riels ко
1936-1937
Autor dekuje sve manzelce a synovi za podporu a trpelivost
© Miroslav Snajdr, 1999
Hustrations © Zbynek Valka, 1999
©VOTOBIA, 1999
ISBN 80-7198-363-2
OBSAH
Uvod —О stfhaci'm dvouplosniku....................................7
KNIHA I. - VALKA VE SPANELSKU.................................. 13
Dvacaty cervenec 1936............................................14
Prvnf vystrely nad Spanelskem....................................17
Krvave nebe......................................................27
Prvnf zahranicnf letci u republikanskeho letectva................35
Pfichazejf Nemci.................................................45
Italove ve Spanelsku.............................................53
Spanelske nebe na podzim 1936....................................63
Madrid v ohrozenf................................................72
Porazka republikanskeho letectva.................................82
Prichazejf Rusove................................................94
Znovuzrozenf republikanskeho letectva...........................107
„Viva la Union Sovietica“.......................................120
Legion Condor a Aviazione Legionaria............................129
Baskicke nebe...................................................142
Bitva о Malagu..................................................153
Bitva na rece Jarama............................................158
Italska katastrofa - Guadalajara................................169
Zaver...........................................................184
KNIHA II. - LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE
VE SPANELSKU ..............................................189
Pozn^mka autora...............................................191
Aviacion Militar, Aeronautica Naval
(Span£lsk6 vojenske letectvo, ndmornf letectvo)............193
Luftwaffe (Nemecke vojenske letectvo).........................198
Regia Aeronautica (Italske Kralovske letectvo)................209
Vojenno-vozdusnyje sily RKKA (Sovetske vojenske letectvo).....219
Arma da Aeronautica (Portugalske vojensk6 letectvo)...........235
KNIHA III. - DVOUPLOSNE STIHACI LETOUNY
NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937 .......................... 139
Avia BH-33....................................................241
Bleriot-SPAD 51...............................................244
Bldriot-SPAD 91/6.............................................249
Fiat CR.32 Freccia............................................252
Hawker Osprey.................................................261
Hawker Spanish Fury...........................................266
Heinkel He 51B................................................273
Hispano-Nieuport 52...........................................281
Macchi M.41bis................................................288
Martinsyde F.4 Buzzard........................................291
Polikarpov 1-15...............................................296
PRILOHY..................................................... 307
Vysvetlivky...................................................319
Literatura....................................................323
Periodika.....................................................325
UVOD
UVOD - О STIHACIM DVOUPLOSNIKU
Dvouplosny stfhacf letoun kraioval ve vyzbroji vojenskych letectev celdho sveta
vice nez dvacet let. Jeho zakladnf koncepce - tazny motor v pridi trupu a dvojice
vzpdrami propojenych kridel - se vytri'bila jiz v pocatcich leteckd historie. Temef
okamzitd vznikl dvoupIoSnikum rival, ktery se posleze ukazal jako zivotaschopndj-
§f a poskytl platformu к progresivnejsfmu vyvoji - jednoplosnfk. DvouploSnfk mdl
ovsem v prvmm obdobf letecke historie nepopiratelnou vyhodu ve struktur^lnf pev-
nosti, nebot’ dvd kridla nad sebou vytvafela lehkou a pevnou sknnovou kostru.
Naopak vyztuzend jednoploSnfky, at’ jiz dolnoploSne nebo homoploJmd, zbavene
teto vyhody, se zprvu vyznacovaly vdtSf kFehkostf. Pokus vyuZft na stihacfm letou-
nu vice nez dvd kridla skoncil za prvnf svdtove valky jen relativnim uspechem
trojplosnfku a tato kategorie stfhacek se v nasledujfcich letech d£le neuplatnila.
Vedle strukturdlm pevnosti dosa^end pri male hmotnosti se mezi nejvyznam-
nej Si vyhody dvouplosnfku d31e poditala nizsf narodnost vy vojovych pracf, relativ-
m jednoduchost stavby, vdtSf obratnost a ovladatelnost. DvouploSne feseni ovsem
pfinASelo take nevyhody. Dve krfdla znamenala n^rust del mho odporu, a tedy take
omezem v rychlosti. Zprvu to v zapase s jednoploSnfky ani tak rtevadilo. Pri pou^i-
tf slabsfch pohonnych jednotek a pri nutnostni zvdtSit pevnost jednoploSndho krid-
la pomoci vzpdr a vyztuznych lanek, kterd byly take zdrojem odporu, se obe kate-
gorie v rychlostech priliS neliSily. Diky tomu vSemu byla naprosta vetSina
nejuspdsnejsich a nejvykonndjSfch stfhacek z obdobf prvnf svdtove valky jedno-
mfstne dvoupIoSniky. Pfevladala celodfevdnd konstrukce a platdny potah, na tru-
pech se ndkdy objevovala pfeklifka, motory byly vzduchem chlazend hvdzdicove
rotacnf, di fadovd chlazene kapalinou о vykonech, kterd se v letech 1914-1915
pohybovaly kolem 80 az zhruba 160 konf, v letech 1917-1918 pak ji2 od 160 do
230, vyjimednd az do 300 konf. Maximdlnf rychlosti stfhadek narostly behem prvnf
svdtove valky od uvodnfch 110 a2 150 km/h az na hodnoty mfrnd prevySuji'ci
200 km/h. Vyzbroj se postupnd ustSlila na dvou trupovych kulometech puSkovd
rd£e (7,7 di 7,9 mm), p£lfcich synchronizovane skrze okruh nestavitelnd dfevdnd,
prevaznd dvoulistd vrtule. Samozfejmostf byly pevnd osovd podvozky a odkryte
kabiny chrandne jen nevelkymi vdtmymi Sti'tky.
Vedle jednomfstnych dvoupIoSnych stfhadek do stfetnutf prvnf svdtovd v&lky
zasahly take podobne koncipovand dvoumfstne stfhacf dvouploSnfky. К pilotovi
7
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Fovslatecky Fiat CR.32 na slam'. Behem podzimu 1936 ovlddly slfhadky tohoto typu
prechodne nebe nad Madridem.
odpalujfcfmu pevnou kulometnou vyzbroj pribyl stfelec ovladajfcf pohyblivy kulo-
met. Pokud se podafila u typu zi'skat pfijatelna rychlost, stoupavost a obratnost,
byla vetsi hmotnost vice nez vyvazena schopnosti ohro^ovat ob6ti z тёпё obvyk-
lych smeru, a naopak branit vlastnf letoun proti utocnfkovi atakujfcimu ze zadnf
polosfery. Stroje teto koncepce vznikaly i v mezivalecnem obdobf a posledni dvou-
plosne konstrukce pfisly do vyzbroje jeste ve tricatych letech. V te dobe jiz byl
ovsem strelec ovlddajicf jeden pohyblivy kulomet spise pnte£f ne2 kladem. Vzhle-
dem к narustu rychlosti jeho akccschopnost omezoval silny proud vzduchu a mala
ucinnost vyzbroje. Neujaly se ani podobnS koncipovane jednomotorove jednoplos-
nfky.
Za prvnf sv6tovd valky vyuzfvaly bojujfci strany tak6 vodnich stihacich letou-
ПЙ. I zdc jednozna^ne pfevladaly dvouplosmky. Bud se jednalo о plovdkov6 stf-
hacky, nebo о stfhaci letacf cluny, ktere usp£Sn£ nasazovalo pfedevsim rakousko-
-uherske a italske namofni letectvo. Vyvoj vodnich stfhacek obou kategorif
pokracoval i po skoncenf valky. Jejich vykony, di'ky vetsf hmotnosti a aerodyna-
mickemu odporu plovaku £i dlunovd tvarovaneho trupu, vzdy zaostavaly za po-
zemmrni typy. Dele v aktivnf sluzbS vydrzely ponekud perspektivnSjSi plovdkove
stihacky zasahujici, byf v malem mnozstvf, jeste do stfetnutf v druhe svetove valce.
Stfhaci' letacf cluny pro jejich omezenf ve vykonech zmizely ze sceny ve tricatych
letech, jeste pfcd vypuknutfm tohoto krvaveho konfliktu.
Ndmofnf arenu ovladly v mezivalednem obdobi palubnf stihacky operujfci z le-
tadlovych lodi. V drtive vetsine slo о dvouploSnfky, ktere se svymi charakteristika-
mi, zcjmenapevnostf a krdtkym vzletem i pfistanfm, ukdzaly jako obzvlastd vhod-
ne pro tuto narocnou cinnost. Pfistavacf zaffzeni zprvu tvorily ly2e, ve dvac^tych
letech se staly standardem obvykle kolove podvozky. Americke i britskc namofni
8
UVOD
letectvo na dvouplosniky sazelo az do konce tricatych let, japonskd pouze do polo-
viny tohoto desetiletf. Nejddle tuto kategorii dotdhli Ameridand, kterf na svych no-
sici'ch v druhe polovind tficdtych let pouzfvali „modern?1 sti'hacf dvouplosniky ce-
lokovovd konstrukce, skofepinovych kovovych trupu (kffdla zQstdvala potazena
platnem), zatahovacfch podvozku a krytych kabin.
V Ndmecku zadaly jiz v zdvdru prvni svdtove valky vznikat celokovovd letou-
ny. Z mnoha pohledu pfedstavoval revoludni novinku Junkers D.I, samonosny stf-
hacf dolnoploSnfk celokovove konstrukce a s potahem z vlnitdho plechu. Valka skon-
dila drive, nez se mohl vyrazndji uplatnit. Po technologicke strance mdl ve dvacatych
letech dalsf nasledovniky, ale vlnity plech, zdroj nepnjemneho odporu, neumoznil,
aby takto stavSne stihacf letouny demonstrovaly rozhodujfcf prevahu nad dvou-
ploSniky. Podobne dopadaly ve dvacatych letech take vyztuzene ci samonosne jed-
noplosniky smfSend konstrukce. Dominant™' postavenf dvouploSnfku nemohly v td
dobd dolnoplosnfky ohrozit, nebof vesmds nenabi'zely vyraznd vySSi parametry, je-
jich zavadenf do vyzbroje provazel odpor pilotu i fada havarif zpusobend pevnost-
nfmi problemy. UspdSndjSf byly vzperovd homoploSnfky. Objevily se bdhem prvni
svetove valky a ve dvacdtych a tricatych letech dosahly znadndho rozSifenf. Slo
sice о jednoplosnfky, ale jejich koncepce zahmovala fadu nevyhod vyplyvajfci'ch
z umfstdnf kridla. HornoploSniky byly spfse modm, nez aby byly skutednd vykon-
ndjSi v porovnanf s dvouploSnymi kolegy, a take je potkal v druhe polovind tfica-
tych let osud dvouploSnfku - byly zcela deklasovdny samonosnymi dolnoplosnfky
modemf konstrukce a zmizely ze scdny.
DvouploSmky, dfky nekterym zlepSenfm, dokazaly se stroji jednoploSne kon-
cepce bez probldmii drzet krok po celd dvacAta Idta a znovu a znovu presvedcovaly
vojaky о sve vyhodnosti nejen dfky parametrium, ale takd dfky spolehlivosti. Z hle-
diska aerodynamiky nedoSlo u dvouploSnfku behem dvacatych let к ndjakdmu ra-
dikalnfmu posunu. Montovaly se silnejSi pohonnd jednotky, a to jak hvdzdicove
(rotadnf hvezdicove motory ovSem vymizely zdhy po ukoncenf prvni svetove val-
ky), tak radovg. Na za£atku dekady se vykony pohybovaly zhruba v rozmezf 300
az 435 konf, na sklonku dvacdtych let jii dosahovaly vykonu kolem 500 koni. Vy-
zbroj zustdvala na urovni dvou kulometu, montovanych vesm£s na hornf strane
pride di na bocich trupu. Samozfejmostf byly pevnd podvozky (ty se zadaly objevo-
vat v podobe s delenou osou) a odkryte kabiny. PostupnS se i u platnem krytych
dvouplosnfku dostdvala ke slovu modemdjSf smfSena konstrukce, kombinujfci dfe-
vo s kovem (oceiovymi trubkami i duralov^mi dily). Po temef ceia dvacdta leta se
v^kony udrifovaly na zhruba stejnd urovni. Maximdlnf rychlost se pohybovala пёсо
pres 200 km/h a a2 na konci desetiletf se pfiblfzila к hodnotd 300 km/h.
Konec dvacatych a predevSfm zaddtek tficdtych let pfinesl do konstrukce dvou-
ploSnfkh novy derstvy vzduch. Stfhadky tdto koncepce dosdhly, v porovnanf se stroji
ostatmch urcenf, zenitu svd hodnoty. Vykony motoru narostly a v nekterych pnpa-
9
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
dcch se priblfZily az 700 konfm, rychlost pak pfesahla 300 km/h. V letech 1934-1935
jiZ fada dvouplosnych stfhacek dosahovala rychlosti kolem 370 km/h. Jenomze
u bombarderu se pocala koncepcc modernfch samonosnych jednoplosnfku sc zata-
hovacfmi podvozky a prosklennymi prostory osadky objevovat podstatnc drive nez
u menSfch stfhacek. A dvouplosniky, pres dalsi zuslecht'ovanf, najednou nestacily
na jeden zc svych zakladnich tikolu, obranu proti novym rychlym jednoplosnym
bombardcrum.
Do sluzby ve tricatych letech pfichazely aerodynamicky velice vytnbene stfha-
cf dvouploSmky celokovove konstrukce kryte platnem (objevovaly se take stroje,
u nichz jiz mCl trap modern! skofepinovou konstrukci, charakteristickou pro novd
stfhacf jednoplosniky), se silnejsfmi motory, Casto dokonce trilistymi kovovymi
vrtulemi, zjednodusenym systemem vzper, aerodynamicky vyhodnejsfmi pevnymi
vidlicovymi ci dokonce zatahovacimi podvozky, vyzbroji zcsflenou na ctyri zbranC
(pficemz se objevily take kulomety silnSjSf raze) a nezffdka vybavene krytymi ka-
binami. HodnC se rozsffily dvouplosniky s mensfrn spodnim krfdlem, sesquipla-
ny.1) PfedevSfm diky temto zdokonalennn se u nCkolika dvouplosnfku podarilo v dru-
he polovinC dekady dosahnout hodnoty 400 km/h, eventualne ji mirne pfekrocit.
To vsak byl strop, dalsf zvysovanf vykonu jiz aerodynamicky nevyhodna koncepcc
dvouplosnfku nenabfzela.
Zdokonalovaly se i jednopioSnfky. .Teste pocatkem tricatych let bylo vyvinuto
nekolik pomerne konzervativnfch samonosnych i vzperovych stfhacfch dolnoplos-
nfku s odkrylou kabinou, mohutnC kapotovanymi pevnymi podvozky, s kterymi
jcste dvouplosniky ve vykonech drzely krok. Pak vSak v letech 1934-1936 pfisly
prvnf samonosne stfhacf dolnoplosniky modernf pevne skofepinove konstrukce,
zuroCujfci vsechny predchozf zkusenosti, opatfene vykonnymi pohonnymi jednot-
kami, kffdlem vybavenym vztlakovymi klapkami, zatahovacimi podvozky a kryty-
mi kabinami - za vSechny je nutno uvdst predevsfm nemecky Messerschmitt Bf 109
a britsky Spitfire, ze stroju ponekud konzervativnejsf konstrukce pak hlavne rusky
Polikarpov 1-16, britsky Hurricane a francouzsky Morane-Saulnier M.S.405
(M.S.406) - a zacal skuteCny soumrak stfhacfch dvouplosnfku. Nove stfhacf jedno-
plosniky prekonaly dvouplosniky prakticky ve vJSem vyjma obratnosti, predevsfm
vsak byly vyraznC rychlejsi, mely vySSi dostup a casto nesly silnejsf vyzbroj. Be-
hem nCkolika let smetly sve mene vykonne kolegy ze sceny a doslova ovladly nebe.
1} Zde je na iniste uvest, ze pri strikinim vykladu pojnui znamena sesquiplane dvou-
ploSiuk niajfci velikosl kn'del v ротёги 2:3. Vpraxi byl lento termfa poulivdn volne-
ji, pri charakteristice dvouplosniku majfci'ho spodnf kn'dlo vyrazne mensi nez horni.
Pro iota reienf nosne plochy se lake vziio oznacenijedenapulploinik. Za sesquipla-
nyjson ze zndmych lypit povazovdny napfiklad Polikarpov 1-15 ci Fiat CR.32.
10
UVOD
V prvnf polovine tricatych let dosdhly stfhadky dvouplosnd koncepce zenitu sve bojove
hodnoty. Rada znich, jako tento Polikarpov CKB-3, cili prvnf prototyp stfhadky 1-15,
predstavovala mala umileckd dfla.
Tato kniha, prva z pfipravovaneho cyklu vSnovaneho soumraku stihacich dvou-
plosnfkft v Jetech 1936 az 1945, se zabyva historii uEitf stroju teto koncepce bShem
prvnfho obdobf obcanskd valky ve 3pan61sku. Tam, kde je to nezbytne pro pocho-
peni souvislostf, autor pfiblizuje take току tomuto obdobf predchazejfcf. Nenf to
pouze historic stihacich dvouploSnfkO, ale tak£ letectev, v kterych slouzily, muzu,
kten usedali do jejich kabin, a d6ju, na kterych se aktivnS podfleTy.
11
KNIHA I.
VALKA VE SPANELSKU
SOUMRAK STfHACICH DVOUPLOSNIKU
DVACATY CERVENEC 1936
Toho leta udefila v dervenci na Pyrenejskem poloostrovd horka tak vasniva, jako
byla politickd situace i povaha tamejsfch obyvatel. Od chvile, kdy v 17.00 hodin
17. cervence 1936 odvysflala rozhlasova stanice sidlfcf v marockd Ceute na prvnf
pohled nic neffkajfcf zprdvu „Cele nebe nad Spandlskem je bezmradne“ a odstarto-
vala tak pud armddy proti levicove vlade, uplynuly pravd tri dny. Na letiSti Getafe
nedaleko Madridu, hlavnf zakladnd td dasti vzduJmych sil, ktera zustala loajalni
republice, mechanic! pfipravovali ke startu stfhacf stroj Hispano-Nieuport 52. Typ
charakteristicky rozmdmym, nad trupem umfstenym hornfm kridlem a naopak ja-
koby zakmelym, ze spodku trupu vyriistajfcfm kridlem spodnfm, predstavoval stan-
dardnf vyzbroj stfhacf slozky predvalecneho spandlskdho vojenskdho letectva. Do
kabiny tohoto, mezi Spandlskymi piloty nepnliS oblfbeneho, sesquiplanu usedl
Comandante Manuel Gascdn Briega, velitel 11. stfhacf skupiny (Grupo 11) a v td
dobe take de facto velitel letiStd Getafe. Spalky zpod koi byly odtazeny, kontrolnf
pohled z kabiny vlevo i vpravo, pfidat plyn a Hispano-Nieuport 52, nesoucf znaky
spanelskeho letectva Aviacion Militar, se po nedlouhdm rozjezdu vznesl na modre
pyrenejske nebe. Byl 20. cervenec 1936.
Dvoulista vrtule vytvafela pfed pilotem pruhledny disk. Cdte. Manuel Gascon
Briega, az po ramena ukryty v trupu, pred ndporem vdtru, bidujfcfm pri rychlosti
kolem 200 km/h otevfenou kabinu, chrandny jen nevelkym vdtmym Sti'tkem, kuk-
lou a leteckymi bry lemi, pozome propatraval rozlehiy vzduSny prostor - vzdyf take
povstalci disponovali letectvem. Hlfdka probfhala ndjakou dobu klidnd, pak pilot
nad pohoffm Sierra de Guadarrama spatril protivnfka. Zdhy jej identifikoval: zava-
lity jednomotorovy dvouploSnik (sesquiplane) s trupem, vyplnujfcim temdf cely
prostor mezi dolnfrn a hornfm kffdlem; to mohl byt pouze dvoumistny lehky bom-
barder CASA-Breguet 19. Takd z materskeho letistd Getafe operovaly tyto letouny,
ovladany osadkami, ktere zustaly vdmy vl£de. Stroj zde je v§ak nepfatelsky. A to
pres fakt, ze nese stejne kokardy jako Gasconuv Hispano-Nieuport 52. Znepfatele-
ne strany jeSte nestadily, bdhem tech nekolika dnf naplndn^ch chaosem a krvf, za-
vest vlastnf vysostna oznadenf. Pfes svuj vzhled byl CASA-Breguet 19 jen о malo
pomalejsf nez doslova zoufale nevykonny Hispano-Nieuport 52, a boj proto zdale-
ka nemusel byt jednoznacnou z^leZitostf. Zted, Cdte. Gascon zmackl spousf a vzdu-
chem zarachotily ddvky ze dvou 7,7mm Vickersu montovanych na prednf dasti
14
VALKA VE SPANELSKU
Rolujtci republikdnsky Hispano-Nieuport 52 ze siavu Grupo Num. 11. Piivodni trupove
identifika&if oznadeni 11-17 je ukryto pod rudym ndtgrem, sahajfcfm od kahiny az t€-
mif po ocasni plochy, Srumek byl pofizen v polovintf srpna 1936, kdy sifhadky teto
skupiny bojovaly v prosiorit Madridu. *
trupu. Pilot pozoroval zasahy v protivnikove stroji. Prave padly prvnf vystrely v prv-
nim vzduSndm utkani letadla prod letadlu krute obCanskd vdlky ve SpanSlsku.
Po navratu na bazi Cdte. Manuel Gascon Briega ohlasil zasazenf jednoho CASA-
-Breguetu 19. Jeho vftfczstvi je povazovano za prvnf sestrel ob£anske v£lky ve Spa-
nSlsku.1) Jak mdlo se zdanlivg zmSnilo od dasii prvnf svStove vdlky! Od jejiho
konce ubShly ani ne dvg desi'tky let a na evropskem nebi op£t bojujf letouny. A jsou
to op6t dvouploSnfky. Pri pohledu na пё by se mohlo zdat, ze vyvoj letectvf ustmul
na drovni konce „Velke valky“, obrovskych celosv^tovych jatek, о kterych si lid-
stvo myslelo, ze budou take tou valkou poslednf. Byl by to vsak omyl - zbrojenf *
h Povstalecke dokumenty ovSem toto vftezstvf nepotvrzuji. ButT tedy CASA-Breguei 19
unikl poskozen, nebo doklady о jeho ztrate zmizely ve viru prvnfch dnu obconskeho
konfliktu.
15
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLO§NIKU
u evropskych stdtu pomalu nabfrd obr&ky a objevujf se nove letouny, kterd v na-
sledujfcich letech dvouploSnfky vSech urdem zcela deklasujf. V Nbmecku jii Idtajf
prototypy modemfch samonosnych stihacfch dolnoplosmku se zatahovacfmi pod-
vozky Messerschmitt Bf 109 a He 112, v Brit^nii рак петёпё kvalitnf prototypy
Hurricanu a Spitfiru. A tyto letouny jsou vlajkonoSi, zahajujici obdobf, ktere je
mozno nazvat soumrakem stfhacfch dvouploSnikfl.
16
VALKA VE SPANELSKU
PRVNI VYSTRELY NAD SPANELSKEM
Jaro a leto 1936 zastihlo republikdnskd Spanelsko na pokraji obdanske valky, Vcl-
kymi hospodafskymi ргоЫёту postizena zeme byla politicky rozdelena a potacela
se na hranici anarchie. V unoru 1936, po pddu pravicove vlady a пёкоНкатё51ё-
nim bezvladi, zvftSzila ve volb^ch do parlamentu velmi Usne koalice levicovych
sil, nazyvana Lidova fronta a ovlivnovana temi nejradikalnejSimi slozkami politic-
keho spektra, vdetne komunistu a anarchistu. Jeste nez byly znamy celkove volebm
vysledky, levice vytvofila novou vladu. Lidova fronta sice dostala тёпё nez polo-
vinu volebmch hlasu, ale chovala se jako absolutni vft£z a okamzit£, bez ohledu na
realny pomer sil, pfistoupila к radikalnim reformam, zahmujicfm pozemkovou re-
fonnu, omezenf role cirkve a snizeni stavu ozbrojenych sil. Levice i pravice se ra-
dikalizovala. V zemi, kterS ро8Шрпё ztrdcela sve kofcny, zadinalo hrat stale vetsf
roli nasili, §ffen6 krajnf levici i pravicf. Politicke vrazdy pfedstavovaly jednu z ,,nor-
malnfch“ forem z£pasu, dochazelo к vypalovani kostelu, к okupacnfm stavkam
v podnicfch, к zabfranf a porcovani velkych statku inezi rolniky a ke krutym stra-
tum mezi militantnfmi bojiivkami vaSnive vyznavajicfmi ,,ty jedirje pravdy". Slaba
vlada Lido\^ fronty nasilnostem krajnf levice pfflis nebranila, a nekdy se na nich
dokonce zprostfedkovane podflela. Anarchie v zemi narustala йтёгпё zvetsovanf
hospodafske krize. Kolotoc nasi 1 f nabiral obratky. Velenf konzervativnf armady тёк>
pocit, ze bolSevizaci zem6 muze zabrdnit, zcela v duchu pfedchozfch spanelskych
tradic, pouze ozbrojene uchopem moci - puc, tedy opёt nasili. A od bfezna 1936 se
proto pfipravovalo na svrzenf levicove, slabe, nicmene presto 1е§а1пё zvolene vla-
dy-
Za teto situace v cervnu 1936 dorazila do Guadalajary zasilka dfevenych pfe-
pravnfch beden. Doprovazel ji zkusebm pilot firmy Hawker P. C. Lucas a dva ang-
licti mechanici. V bednach se nachazela trojice demontovanych vykonnych dvou-
ploSnych stihadek Hawker Spanish Fury, urdenych pro §рапё15кёЬо zakaznfka. Do
konce mesfce Britove letouny sestavili a zaletali a pote zemi, pfipommajicf pfeto-
peny parnf kotel, opustili. Meli st6sti, nebof povstam vypuklo nedlouho ро1ё,u Pfi-
chodem tff Spanish Fury se pfibli&la pfipravovana rozsahla modernizace Зрапё!-
Casto udavane datum doddvky 11. cervence je nesprdvne, stejne jako opakovane
zminovany urychieny ndvrat britskeho tfmu po vypuknuti bojii.
17
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Vrak lehkeho bombanldru CASA-Breguet 19. Na pocdtku obcanske valky tvorily prcive
stroje tohoto typu nejdastSjsi konst stfhacii obou bojujfcfch stran.
skeho vojenskeho letectva Aviacion Militar, zahajena roku 1934 tehdejsim minist-
rem obrany Jose-Maria Gil Roblesem.
Lctectvo skutednd potrebovalo novou vyzbroj, nebof zaklad jeho dosavadni tvo-
rily nevykonne, v licenci produkovane stfhacf dvouplosnfky (presndji jedenapftl-
plosniky) Hispano-Nieuport 52 a lehkd bombarddry CASA-Breguet 19. V ramci
modcrnizace stfhacf slozky piloti Aviacion Militar otestovali do Spanelska roku
1935 dopraveny Boeing 281, exportnf verzi letounu, slouzicfho u US AAC pod ozna-
denim P-26 Peashooter a Ameridany jeden das oznadovaneho za nejmodernejSf stf-
hacku na svete. Slo о zavality dolnoploSmk s vne vyztuzenym kridlem a pevnym
podvozkem -jeden z typu, jakymi letecky vyvoj hledal cestu od stagnujfcfch dvou-
plosniku к modernim jednoplosnikum. Dolnoplosnfky v teto podobe, stejne jako
stroje hornoploSne koncepce objevujfcf se ve dvacatych a tricatych letech, ovsem
prozatim neprinasely vzhledem к svym dvouplosnym konkurentum tu nejpresvdd-
divdjsf vyhodu, tedy podstatne vy§§f vykony. Hlavnf prekazkou pro objednavku
Boeingu 281 se stala jeho prilis vysoka cena. Pozornost Spanelu se jiz v cervnu
1935 upnula na zhruba stejne vykonny britsky Hawker Fury, naopak stroj predsta-
vujicf svymi dobrymi vykony i vytnbenymi tvary spidku mezi stfhackami dvou-
ploSnc koncepce. Pro modernizaci bylo rozhodnuto zakoupit padesat stroju, licend-
ne stavdnych v tovdrnd Hispano-Suiza v Guadalajare. Tri vzorovd Hawker Spanish
Fury vyrobene u materskd firmy v Britanii pfiSly do Spandlska pfflis pozde, tesnd
pfed vypuknutfm puce, a licencni vyroba se proto nikdy nerozbdhla. Nerealizovdna
18
VALKA VE SPANELSKU
zfistala take objednavka padesati modemi'ch stfedmch bombarderu americkeho
puvodu Martin 139W (u USAAC B-10). Modemizadnf snahy tak do zacatku po-
vstanf nepfinesly prakticky zadne vysledky. Standardmm stfhacim letounem Avia-
cion Militar nadale ziistavaly nevykonne Hispano-Nieuporty 52 - jak napovfda
nazev, stroje francouzsk^ho puvodu.
Typ byl pro vyzbroj spanglskeho vojenskeho letectva vybran jiz roku 1928 a to-
vdma Hispano-Suiza v licenci do roku 1932 dohotovila, castecne z dilu dodanych
z Francie, 125 letounu. Od leta 1931 stihacky prichazely к utvarum Aviacidn Mili-
tar a jako prvnf je obdrzelo Grupo 11. Piloti si je prfliS neoblibili. Maximum rych-
lost zftstdvala daleko za hodnotou 260 km/h garantovanou francouzskou firmou
Nieuport-Delage. Ve skutednosti jen malo pfesahovala 200 km/h. Letoun nevyni-
kal obratnostf, stoupavostf ani dostupem. Pilotaz vyzadovala гпаёпё sfly a uzky
podvozck dinil z pristam ротёгпё delikatnf zalezitost. Vyzbroj, jak to bylo obvykle
jeste v prvnf polovine tricatych let, tvorily pouze dva kulomety 7,7 mm a typ po-
stradal radiostanici.
Bezprostredne po vftgzstvf Lidove fronty ve volbdch, v breznu 1936, dispono-
valo vojenskd letectvo Aviacion Militar v prvnf linii oficidlng dvaapadesati stfhacf-
mi Hispano-Nieuporty 52 slouzfcimi u tri skupin (grupo), prigemz kazdou tvorily
dve letky (escuadrillas), majfcfmi v optimalnim pripade po dvandcti strojich. Rada
stfhadek se vSak nachazela mimo utvary, v dflnach. Stfhacf jednotky byly v konti-
nent^lnim Spanelsku rozdeleny mezi tri eskadry, ve Spanelskem Maroku pak zadne
stihacky nepusobily. Escuadra Nilm. 1, operujicf ve stfednfm Spanelsku, dispono-
vala tfemi skupinami, z nichz dve byly vyzbrojeny lehkymi bombardery CASA-
-Breguet 19 (Aviacion Militar mdlo tdchto stroju v prvnf linii papfrove 99). Tfetf
skupina, Grupo 11, umfstend na letiSti Getafe u Madridu, letala s Hispano-Nieu-
porty 52. Na jihu zeme pusobfcf Escuadra Num. 2 mela dve skupiny, jednu s CAS A-
-Breguety 19 a druhou, Grupo 12, s Hispano-Nieuporty 52. Stfhadky byly umfste-
ny na letisti Tablada u Sevilly, pficemz jedna ze dvou letek (escuadrillas) skupiny
se obvykle nachazela na letiSti v Granade. V severovychodmm Spandlsku z letistd
Prat de Llobregat u Barcelony operovaly v riimci Escuadra Num. 3 Hispano-Nieu-
porty 52 z Grupo 13. Tato eskadra disponovala dale jednou skupinou CASA-Bre-
guetu 19.
Sve letectvo, Aeronautica Naval, mdlo take namornictvo. Na letisti v San Ja-
vier nedaleko Cartageny byla umfstdna mfmofnf stfhacf letka Escuadrilla de Com-
bate у Acompanamiento, vyzbrojena sesti archaickymi, prvnf svdtovou valku pa-
matujfci'mi dvouploSnfky Martinsyde E4Aa tfemi dvoumi'stnymi F.6. Prvnf stihacky
F.4 Buzzard pfevzalo britske RAF nedlouho pred koncem „Velkd v31ky“ a do listo-
padu 1918, kdy konflikt skoncil, je u2 nestacilo nasadit. Spangle tyto stroje i jejich
dvoumfstnou verzi znacenou F.6 zakoupili v prvnf polovine dvacatych let. Pouzi-
valo je predevsfm namofni, ale take vojenske letectvo. Aeronautica Naval je m£lo
19
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
ve vyzbroji od roku 1922. Ve stavu Escuadrilla de Combate у Acompanamiento,
zprvu umistdne v Barcelond, vydrzely extremne dlouhou dobu.
Modernizacm snahy namofnictva z poloviny tricatych let nepfinesly pozitivnf
vysledek. Britsky dvouploSny prOzkumny stfhaci typ Hawker Osprey, ktery mdl
nahradit ve slu2be jak archaickd stfhacf Martinsyde F.4A, tak pruzkumne Idtaci
cluny Macchi M.18, jiz Spandie nestacili do vyzbroje zafadit. Bojti se zucastnil
pouze jediny vzorovy stroj uzivany vojenskym letectvem v bombardovaci a pru-
zkumne roli.
£lenove vlady Lidovd fronty si uvedomovali hrozbu vojenskeho pude a pri-
stoupili к ndkterym, kc sve chybe ovsem pouze polovicatym, opatfenfm. Nejne-
bezpecnejsi generateve byli prelozeni na pusobiste co nejvzdalenejsf od hlavmho
mesta, armada dostala dovolcnou a obcanska garda nesmela opustit kasama. Dalsf
opalfem spocivalo ve zkoncentrovam bojeschopnych letounu v prostoru Madridu.
Grupo 12 byte v dervenci zruseno a jednajeho escuadrilla s bojeschopnymi Hispa-
no-Nieuporty 52 pfeletla na letiStd Getafe u hlavmho mdsta, kde byla zadlendna do
Grupo II. Druhou escuadrillu skupiny veleni zruSilo a v Seville zustaly pouze ne-
letuschopne stfhadky prochazejici opravami. Jeden tnletounovy roj puvodne nale-
2ici do zrusend perute byl nicmene detaSovan na bazi Los Alcazares.
Pud vypukl v pdt hodin odpoledne 17. dervence 1936 v pnstavu Melilla na
marockem pobfezi. К prevratu se rychle pridala naprosta vetSina vojenskych titva-
(^tverice Hispano-Nieuporlti 52 ze stavu Grupo Num. 13 utni'steneho na barcelonskem
letisti El Prat zavitala v prvni polovine roku 1936, kratce pfed vypuknutim obcanske
valky, na zdkladnu ndmorniho letectvo v San Javier.
20
VALKA VE SPANELSKU
ru dislokovanych na uzeml Spandlskdho Maroka. Nasledujlcfho dne, 18. dervence,
se povstani rozhofelo i v kontinentalnfm Spandlsku. Vedle Spandlskdho Maroka
povstalci rychle ovlddli Baledry, Kandrske ostrovy a uzeml na jihu a zapadd repub-
liky. Naopak v Madridu, ve stfednlm Spanelsku a na ddsti jihu, plus na stfedomof-
skem pobfezl od Mdlagy az po Barcelonu, pud ztroskotal. Vetsina dustojnlku i muz-
stva armady se pridala na stranu povstalcu, ndmofnictvo, po zmasakrovam vyznamne
casti ddstojnickdho sboru, zustalo vemo republice. Vldda Lidovd fronty rozdala
zbrane civilisthm, tedy miliclm formovanym odbory a levicovymi politickymi stra-
nami. Take na strand povstalcu bojovali civiliste, mimo jind dlenovd faSisticke Fa-
langy a Vyboru pro nacionalne syndikalistickou ofenzivu (JONS). Puc byl prova-
zen brutdlmm vrazdenim na obou strandch a okamzite vzplala ta snad nejkrutdjSl
z vdlek - vdlka obdanska.
VetSina vyzbroje Aviaci6n Militar i Aeronautica Naval zustala na uzemf kont-
rolovanem nadale republikou. Ze 191 az 203 letounu vojenskeho letectva republi-
kdnum zustalo 118 ai 130 stroju, plus nejmdnd patndct dalSfch v oprave. Podobne
vypadala takd situace и namornfho letectva: z 92 namofnich letounu republikdni
podrzeli ve svych rukou dokonce 87. V tomto podtu je zahmuta naprosta vdtSina
z Sestapadesati stihacich Hispano-Nieuportu 52 (zhruba osmnact se nachazelo
v opravd), kterymi Aviacidn Militar disponovalo 18. dervence, tfi Hawker Spanish
Fury a takd sedm letuschopnych archaickych Martinsyde E4A Buzzard a F.6 Aerona-
utica Naval. Obd strany zadaly rychle vyuzivat takd zrekvlrovane civilnl sportovnl
i dopravnl letouny.
AjeSte je nutno vdnovat pozomost muzwn, kterf tyto stroje qvladali. Z perso-
nal letectva zmizelo bdhem prvnfho chaotickeho tydne povstani vice nez tfi sta
prisluSnlku. Byli zabiti v Sarvdtkdch, popraveni pro sve nazory, dezertovali nebo se
zapojili do povstani. Rada z nich nalezela pnmo mezi Idtajlci personal. Ze zhruba
peti set pfedvdlednych vojenskych pilotft zustalo republice vdmo ndjakych dve ste.
Ve struktufe persondlu republikanskeho letectva byly jiste disproporce: vyssl du-
stojnfci zustali vdmi vlddd, ale nedostavalo se muzu v hodnosti kapitdn (Capitan)
a nadporudik (Teniente), z nichf vdtsina pfesla na stranu povstalcu - ti byli velmi
dulezitl jako velitele pro pffmd vedenl bojovych akcf.
Priklondnf к jedne nebo druhd Strane bylo ndkdy ddno jiz pfedem politickymi
nazory, jindy je diktovala prosta loajdlnost vuci zvolene vlddd, touha ukoncit anar-
chii (jeden z vyznamnych duvodu pro volbu povstaleckd strany), pfedstavy о mo2-
nosti lepSl karidry di okamzita situace, v ktere se letci nachdzeli a ktera nezfldka
vlastnd vybdr neumoznovala. Casto pusobil soudet vice vlivu. Ndktefl letci, ktefi se
shodou okolnosti ocitli na td ,,neprave“ strand, pfi prvnf vhodnd situaci dezertovali.
Zde je na mfstd uvdst alespon dva pfiklady.
Jednadvacdtdho dervence republikdni odeslali na jih Spanelska od Madridu roj
tri Hispano-Nieuportft 52. Stroje mdly pfeldtnout na letiStd Armillas и Granady
21
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKil
a odtud zasahovat proti nepriteli. Tamnf leteckd zakladna v§ak nekolik hodin pred
pnletem stroju padla do povstaleckych rukou a stihacky byly po pfistdm ukonste-
ny a piloti Teniente Juan Prieto, Sargento Gerardo Marin a Laurentino Lozano padli
do zajetf. Letci meli stesti, nebot'je nepotkal tehdy obvykly konec zajatcu - kulka
u zdi — nybrz vdzenf. Nepfijemnou situaci posleze vSichni tri feSili pfechodem na
nepratelskou stranu a vstoupili do povstaleckeho vojenskeho letectva. A priklad
z druhe strany. Sargento Felixe Urtubiho zastihlo povstdm u te cash letectva, kde
pud okamzite uspdl: v Maroku. Nekolik dnu pozdeji mdl dopravit pfeletem z Tetu-
£nu na povstaleckd letiste v Seville lehky bombarder CASA-Breguet 19. Ve vzdu-
chu zastfelil sveho nacionalistickeho pozorovatele Teniente Juana Castro Garni a ule-
tl к republikanum. Se stfhackami pak letal z Getafe v faddch republikanskdho
letectva a pilotoval mimo jine take vykonny dvouploSmk Hawker Spanish Fury. To
byla tragedic obdanske valky - mufi, kteri spolu doposud hrali karty, popijeli, se-
davali v dustojnickych jideln^ch a spali na ubikacich muzstva, se meli zanedlouho
ve vzduchu stfetavat za ffzemm letounQ jako uhlavni nepfdteld.
Stfediskem republikanskdho stfhaciho letectva se stalo letidtd Getafe situovane
nedaleko Madridu. Zde melo zakladnu, po ztrate tri stroju zajatych v Armillas
2l.cervence, zhruba sestadvacet akceschopnych Hispano-Nieuportu 52 laa2a
Escuadrillas z Grupo 11. Devet stroju stejneho typu, nalezicich do vyzbroje dvou
escuadrillas z Grupo 13, se nachdzelo v Barcelone a tri dalri stroje (puvodnd ze
zruSeneho Grupo 12) byly umisteny v Los Alcazares. Deset dalsich Hispano-Nieu-
portu prochazelo opravami ve statm tovame Hispano v Guadalajafe, nachdzejici se
na uzemi kontrolovanem republikdny. Postupnd je zde opravili a navfc se z hoto-
vych pripravku a nahradnfch dilu podafilo dokondit deset dalSfch. Tyto stfhadky
prichazely do Getafe koncem srpna a v prvni polovind zari. Diky tomu republikan-
skd Aviacidn Militar ziskalo do vyzbroje celkem petapadesdt Hispano-Nieuportu
52, z nichz se jich ovsem najednou ve sluzbd nikdy nenachazelo vice nez zhruba
dvacet, maxim&lnd tficet bojeschopnych. Napriklad к 20. dervenci meli republika-
ni к dispozici osmadvacet letuschopnych stroju tohoto typu.
Vlddnf ozbrojene sfly musely ve vlastnfm Spandlsku delit na severu vojskiim
generala Moly, kterd do 21. cervence ovladla, s vyjimkou Katalanska a dvou men-
sfch enkl^v, severozapad Spanelska. Na jihu pak pudiste, vedeni generalem Queipo
de Llanou, ovladli jihozapadni cast Andalusie, vdetne strategicky velmi duleZitdho
letiste Tablada u Sevilly. Tato letecka bdze umoznila okamzitd zorganizovat vzduS-
ny most pres Gibraltarskou uzinu, jejiz vody naopak ovlddalo republikdnske na-
mofnictvo. Ze Spanelskeho Maroka prichazely na palubach povstaleckych letadel,
zahy doplndnych ndmeckymi a italskymi stroji, do jizniho Spandlska posily, vdetne
obdvanych Marokancu a Spanelske cizinecke legie. Potd co puvodni vtidce povsta-
nf general Jose Sanjurjo (psano tez San Jurjo) zahynul pri leteckd nehodd, se do
22
VALKA VE SPANELSKU
Tento Hawker Spanish Fury vznikl z dflu dvou poskozenych stroju kodoveho oznufeni
4-1 a 4-3 v dtlndch do La Rabasa и Alicante evakuovand tovdrny Hispano Suiza (nove
byla znacena SAF-15). Zprvu slouzil к protivzduXne obrane Alicante, pote kvycviku
stlhacich piloid.
cela povstdnf postupne prosadil general Francisco Franco у Bahamonde, v zan 1936
jmenovany vrchnim velitelem spanelskych (nacionalistickych) ozbrojenych sil.
Vzhledem к celkove situaci zahy opustila 2a Escuadrilla nafezi'ci do Grupo 11
leti&tS Getafe a pfemfstila se na bazi Barajas, odkud jejf Hispano-Nieuporty 52 za-
hajily hlidkove lety nad pohonm Sierra de Guadarrama, pres ktere ze severu Spa-
nelska na Madrid postupovaly vojska generala Moly. la Escuadrilla teze skupiny
zhstala v Getafe a patrolovala nad vySinami Alto de Le6n a jiZnf cast! pohon Sierra
de Guadarrama.
Jednadvacateho dervence republikani odeslali hlfdku (podle jednoho podkladu
о Sesti Hispano-Nieuportech 52) na jih, na letiste Los Rompedizos u Malagy. Od
zacatku srpna operovaly na jihu tri stihacky z baze Andujar u Cordoby atrojice
dalsfch stroju pfeletla na zakladnu Guadix, vychodne od povstalci ovladnute Gra-
nady.
Do operacnich akcf zasahovaly take archaicke namofnf stfhaci dvouplosnfky
Martinsyde F.4A. Slo о opravdove „letajfcf rakve“ s mizemou stoupavostf i dostu-
pem, jiz davno nedosahujfcf sve deklarovane maximalnf rychlosli 230 km/h. Vy-
zbroj se skladala z dvojice synchronizovanych kulometu Vickers 7,7 mm. Jimi vy-
bavena Escuadrilla de Combate e Acompanamiento urmstend v San Javier zmenila
hned na pocdtku риёе velitele. Piivodnfho velfcfho dustojnika Manuela de Castra,
23
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Letova formace zastaralych dvouplosnych stfhadek Martinsyde F.4A spanelskdho nd-
mornlho letectva nad Santiagem de la Ribera. Letouny vydrzely v aktivni sluzbe od
zacatku dvacdtych let az do prvni'ch mesi'cu obcanske vdlky.
ktery se pfidal na stranu povstalcu a byl uvezn£n, nahradil Francisco Piedra Yebe-
nes. Povstalectf ci s pucem sympatizujfcf namofni dustojnfci slouzici na zakladne
San Javier byly 18. cervence uvezneni, dopraveni do Cartageny a umisteni na lodi
Espana n°3. Plavidlo, s posadkou tvofenou ndmofnfky z bitevni lodi Jaime I, vy-
plulo 14. srpna 1936 na sir£ more a tam byli vsichni uvezneni dustojnici popraveni.
Jejich tSla skoncila v niofi.
Archaicke Martinsyde F.4Azahajily hh'dkove lety na ochranu matefske zaklad-
ny i pnstavu Cartageny, jednoho z dulezitych kotvisf republikanskeho v£le£ndho
namofnictva, potfnaje 19. cervencem. Tuto cinnost vladm Buzzardy pod velenim
Piedra Yebenese provadely po Sest tydnu. V oblasti zprvu probihaly krute stfety
mezi mfstnfmi povstalci a vlade loajalnfmi utvary, ktere skoncily vitSzstvfm repub-
likanu. Stestfm pro archaicke Martinsyde F.4A a jejich piloty bylo, 2e se baze na-
chazela mimo dolet nacionalistickych stihacek - skutecnou bojovou hodnotu tech-
to letajicfch dvouplosnych starcu Ize ozna£it za nulovou. Jeden z namezdmch pilotu
slouzicich u republikanskeho letectva, Kenneth Apjohn-Carter, uzivajici tez jmena
Charles Kenneth, dokonce s F.4A odmftl vzl&nout a po navratu do Anglie tisku
24
uvedl, 2e prikaz к letu byl ze Spanelske strany komplotem a ze jej tak republikani
hodlali zavrazdit!
Na konci srpna 1936 republikani na bojiSti v jiznim Spandlsku pocitbvali akut-
ni nedostatek stfhacek, a proto padlo rozhodnutf pfesunout na frontu tak6 Buzzar-
dy. Dva Martinsyde F.4A z San Javier byly pod vedenim F. Piedra Yebenese pfelet-
nuty na letiste Los Rompedizos v Malaze. Nastestf pro sve piloty zde toho jiz pro
trvate problemy s pohonnymi jednotkami mnoho nenaletaly a potize je uzemnily
drive, nez do§lo к jakemukoliv utkani s povstaleckjan letectvem. Zbyvajici Е4А
jeste kratce poslouzily pri vycviku, ale jeste na podzim 1936 byly definitivne vyra-
zeny. Namofni letectvo Aeronautica Naval si sve nezdvisld postavenf podrzelo az
do kv£tna 1937, po vyfazeni Martinsyde F.4A jiz ov§em stihacky nepouzivalo a pi-
loti postupne presli к utvarum vojenskeho letectva.
Martinsyde Е4А Buzzard nebyl jedinym pametnikem prvni svetove valky, sta-
le jeste ktajicfm ve Spanelsku. Ve dvacatych letech byl do zeme importovan vetsi
podet dspesnych a u RAF velmi populamich dvouplosnych dvoumistnych stfhacek
Bristol Fighter Е2В. V druhe polovinS dekady patndct z nich zasahlo do konfliktu
v Maroku. V roce 1936 se sest demilitarizovanych stroju stale jest6 nachazelo v le-
tadlov£m parku soukrome letecke spolecnosti Compania Espanola de Aviacion na
letiSti Albacete. Podrobnosti о jejich pripadnem uziti v prvnich dnech pude se ne-
dochovaly. Jako stihacky jiz ovsem rozhodne neslouzily.
Prvni uspech vybojovala stihaci slozka republikansk£ho Aviacion Militar 20. cer-
vence, tedy v den, kdy v Madridu, po nekalikadennich bojich, na kterych se vy-
znamne podflely vladou ozbrojene ddlnicke milice, skonCil naprostym krachem
pokus armady ovladnout hlavni m6sto. Cdte. Manuel Gascon Brie^a, velitel Grupo
11, vzldtl za rizenim Hispano-Nieuportu 52 z Getafe a nad Sierra de Guadarrama
zasahl povstalecky CASA-Breguet 19. Jeho vftezstvf je pova^ovano za prvni se-
stfel obcanske valky ve Spanelsku. Hned nasledujiciho dne probehlo dalsi stretnuti
Hispano-Nieuportu 52 z Getafe a CASA-Breguetu 19. Behem hlidky v okoli Mad-
ridu jedna z budoucich hvgzd republikdnskeho letectva Sargento Garcia Lacalle
stihal dvouplosnik tohoto typu, ktery mu unikl stfemhlavym letem к vlastnim lini-
im.2) Dvaadvacat£ho dervence Alonso de Santamaria, ovladaji'cf Hispano-Nieuport
Garcia Lacalle celkem sestrelil behem obcanske valky deset povstaleckych letounii (пё-
kdy uvadeno tez jedendet). Puc ho zastihl v hodnosti Sargento и Grupo II. Po uspeSich
ve vzdusnych bojich pocdte&ii fdze konfliktu se v unoru 1937, jiz jako Capitdn, stal
velitelem prvnispanelske escuadrilly vyzbrojene ruskymi dvouplosniky Polikarpov 1-15.
Tehoz roku odesel jako inslruktor se skupinou spanSlskfch leteckych zaku do Sovёtskё^
ho svazu. Po navratu do vlasti pusobil rok jako poboentk zastupce ministra pro leteetvi
a posle'ze to dotdhl az na velitele stihaciho letectva. V listopadu 1938 byl povfSen na
majora (Comandante). Vdlku prezil a emigroval do Mexika.
25
52 ci'slo 11-41, pronasledoval dva
povstaleckd CASA-Breguety 19.31
Lehky bombarder, vjehoz kabinS
sedel Gregorio Gomez Martin, by!
donucen pfistdt na поигоуё letistni
plose v Grajera.
Uvodnf bojove lety republikan-
skych stihacek mely obdobny cha-
rakter. Hispano-Nieuporty 52 byly
nasazovany jednotlive do patrol
v okolf Madridu. A CASA-Bre-
guety 19 nepredstavovaly jejich nej-
dastejSf a zprvu jedine protivniky
nahodou: povstalecke letectvo totii
zacinalo svou kari£ru zcela bez bo-
jeschopnych sti'hadek a jeho nejvetsi
bojovou silи zastupovalo na sede-
sat tri (ne vsechny byly akceschop-
ne) zastaralych lehkych bombarde-
ru tohoto typu. V prvnfch dnech
obCanske valky se charakter stfet-
nutf blizil pionyrskym rokiim zacat-
ku prvni svetove vdlky. Nejen pri-
Garc fa Lacalle pusobil v raddch republikanske-
ho letectva od prvnfch dnit obifanskd valky.
Posiupne se vypracoval az na velitele stihaci-
ho letectva, kterym by I jmenovdn v pros inci
1938. Bojovi leta! rnimo jine na stfhaikach
Hispano-Nieuport 52, Hawker Spanish Fury
a Polikarpov 1-15. Podle ruznych podkladu se-
stfelil deset di jedendct povstaleckych letounu.
mitivni taktikou, ale take nasazenim
ruzne narychlo nouzovg ozbroje-
nych stroju. Opet pfiSla kc slovu
puSka, predstavujici v rukou pozo-
rovatele v nekterych pripadech je-
dinou obranu letounu. 1 ona vsak mohla byt nebezpeCnd! Pfesv<kl£il se о tom 24. der-
vcnce pilot rcpublikanskeho Hispano-Nieuportu 52 J. Corrochano, ktery se pustil
do pronasledovani povstaleckcho CASA-Breguetu 19, dtociciho pumami na vl^dni
vojska. Spojeni vynikajiciho pilota Ten. Ramiro Pascuala a pozorovatele Juliana
del Vala tfimajiciho pusku Mauser se ukazalo pro mene zkuSeneho republikanske-
ho letce jako prilis vclk£ sousto. Corrochano s kulkou v noze musel preruSit prona-
sledovani a pri prilis tvrd£m pristani v Getafe navic rozbil svou stihadku.
Alonso de Santamaria byl dalsim pozoruhodnym repuhlikdnskym stthacein. Stal se ve-
litelem jednt zperuti vyzbrojenych Polikarpovy 1-15. Po stazenf z prvni linie sloutil
v Sabadellu jako zkuiebnf pilot 1-15 a zahynul pri havdrii bihem testoveho letu 31. lis-
topadu 1938.
26
vAlka ve spanelsku
KRVAVE NEBE
V prvnich dnech obdanskd vdlky mCly vyznamnou vj/hodu v silnCjSim a lepe orga-
nizovanem letectvu bezesporu republikdni. PuCiste ziskali do konce prvnfho tydne
povstani z vyzbroje Aviacidn Militar triasedmdesdt strojii (sedmndct dalsi'ch se na-
chazelo v neletuschopndm stavu a prochdzelo opravami), p£t letounQ ze stavu Ae-
rondutica Naval a fadu zabavenych civilnich stroju. Stihacf kontingent byl neoby-
CejnC slaby. Zprvu nacionalistum padlo do rukou pouze osm stihacich
Hispano-Nieuportu 52, pHCemZ v§echny se nachdzely v neletuschopnCm stavu:
sedm prochdzelo opravami v di'lnach v TabladC a Seville a osmy poSkozeny stroj
byl ukoristCn na letiSti v GranadC. Proto predstavovalo jiz zminene zajeti th' repub-
likdnskych stfhadek 21. Cervenec pro povstaleckC leteetvo skuteCny dar z nebes.
SpolcCne s poskozenym Hispano-Nieuportem 52 je nationalist^ (tedy povstalci)
presunuli z Granady do Sevilly a stejnC jako ostatnlch sedm v dote pude neletu-
schopnych strojii ubojeschopnili a co nejrychleji nasadili do operadm'ch akef. Bylo
Tragick^ konec republikdnsk^ho Hispano-Nieuportu 52. Dobre je vidgt pro typ charak-
teristickd mezikffdelni vzptra, prochdzejfci spodnfm kridlem a kondici az v aerodyna-
mickem krytu osy podvozku.
27
SOUMRAK STIHACfCH DVOUPLOSNIKU
SPANELSKO NA ZACATKU SRPNA 1936
El Ferrol
Lugo'---------
Pontevedra , o,
Leon
Oviedo
<6> Santandei
Bilbai
Blirnrte Pamplona
o9 oLogrono
Huesca
jrona
_%Barcelona
Tarragona
Madrid
Jbledo
СЭ MENORCA
Valencia
(Badajo;
Albacete
J* MALLORCA
&
f IBIZA
Alicante
Murcia
Huelva Cordoba
о Seville V ' *
.Granada
Almerfa1
Cartagena
uzemi drzene povstalci
utoky povstaleckych sil
v srpnu-hjnu 1936 L
republikanske utoky
nacase, nebot’bez stfhacf ochrany piisobici CASA-Breguety 19 mely mezitim v4z-
ne problemy s republikanskymi Hispano-Nieuporty 52.
Pokud jde о piloty, bez nich£ by zminene Hispano-Nieuporty byly pouze neu-
2ite6nymi rekvizitami, pridalo se na povstaleckou stranu na zaditku puce celkem
sedmndct stfhadu, ktere vfctSinou povstani zastihlo na jihoSpanSIskych leteckych
zakladndch v Granad6 a Seville. Rada z nich puvodne nAleZela do zruSen£ho Grupo
12. Ve vdtsinS pffpadu §lo о zkusend dustojniky, ktefi pak tvofili oporu povstalec-
keho stihaciho letectva az do zdvSru obdansk£ vdlky. Do teto male skupinky пй1е-
zelo plnych sest карйДпй (Capitan) a jedendct nadporudiku (Teniente).1 > Jejich kva-
lita a letove mistrovstvf zprvu alespoh do jiste miry vyvaZovaly poCetni a organizadm
vyhody republikdnsk£ho stihaciho letectva, kterd melo naopak aktivnich pfedva-
lecnych leteckych diistojniku nedostatek.
К prvni bojovd akci povstaleck6ho Hispano-Nieuportu 52 do§lo 21. dervence.
Rano toho dne Teniente J. Salvador stfhal CASA-Breguet 19, ktery podle zpozoro- *
DatSf v textu uzivand hodnostnf oznaceni Spanelskdho letectva jsou predevsi'm: Sar-
gento (servant), Comandante (major), Teniente-Coronel (podplukovnfk), Coronel (plu-
kovnfk), General (general).
28
VALKA VE SPANELSKU
CASA-Breguety I9ze stavu Grupo Num. 22 dislokovaneho v Tablade sepo putt dostaly
do stavu povstaleckeho letectva. Fotograf letouny zachytil na letisti Arenas de San Ped-
ro, odkud podporovaly postup nacionalisticke kolony Coronel Yagiia na Madrid.
vandho cisla povazoval za letoun majfcf zakladnu na republikdaske bazi Getafe.
К sestfelu nastesti nedoslo, nebof lehky bombarder pilotovany Cap. Salasem Lar-
razJbalem, budouci'm dspeSnym nacionalistickym stihaCem, byl ze severu vyslan
generalem Molou s ukolem navazat spojeni s generalem Frankem.
Vyznamnou posilu pfedstavovala 21. Cervence jiz zminena neocekavana ,,do-
d£vka“ tn republikanskych Hispano-Nieuportti 52 na letiste v Granada. Dvacateho
tretiho cervence pak vzplal pravdepodobne prvni stfhaCkovy souboj spanClske ob-
Canske valky, kdyz povstalecky stihaC Bermudez de Castro v kabine jednoho z techto
tri Hispano-Nieuportii 52 sestrelil nad nadrazim v El Pinar republikansky stroj te-
hoz typu.2) SIo о jeden z republikanskych Hispano-Nieuportu 52, puvodnS nalezi-
cfch do detasmanu Grupo 12 a 21. Cervence pod velenim Ten. Aurelio Villimara
pfesunutych z Los Alcazares na jih, na letistC Los Rompedizos. PCtadvacatCho cer-
Bghem obcanske valky sestrelil celkem ctyri republikanske letouny. Stal se dlenem pro-
slavene Patrulla Azul, v jejtmz cele piisobil posleze nejtisp^snejslpilot celeho konfliktu
Joaquin Garcia Morato. Dvandcteho cervence 1937 byl Bermudez de Castro sestfelen
behem bitvy о Brunete a padl.
29
ЪииМКАК 51IHACICH DVOUPLOSNIKU
vence vybojovalo neCetne povstaleckd stihaci letectvo dalSi uspech, kdyz Miguel
Guerrero Garcia bChem navratu ze spojovaciho letu do Maroka nad mofem sestfelil
republikansky letacf clun Dornier Wai. Devetadvacdteho cervence tenty£ pilot sra-
zil jeden Vickers Vildebeest republikanskeho ndmoifafho letectva v prostoru Iznd-
jar, 31. dervence dalsi Vildebeest v Iznalloz a 1. srpna poslal к zemi jeden CAS A-
-Breguet 19. Miguel Guerrero Garcia se stal nejtispCSndjsim povstaleck^m stihacem
prvnich tydnu obcanske valky a zaroven diky Ctyrem sestfelum jednim z nejuspSS-
nCjsfch pilotu bojujicich na spanelskem nebi v kabine Hispano-Nieuportu 52?)
V prostoru stredniho SpanSlska doSlo к boji stihacu obou stran poprvd 28. Cer-
vence. Tehdy se nad Sierra de Guadarrama utkal republikansky Hispano-Nieuport
52 se strojem stejndho typu, pilotovanym Cap. Julio Salvadorem z povstaleckeho
letectva.* 4^ Oba stroje v souboji inkasovaly fadu zasahu a Salvador pfistdl s prostfi-
lenym strojem v nacionalisty kontrolovanem prostoru Soria.
Povstalecky hrdina souboje, Capitan (podle jindho podkladu Teniente) Julio
Salvador, spolednC s Brigada Ramonem Senrou opustili jihospanelskou Sevillu 27.
Cervence a vyrazili na novC bojovC pusobistC. Oba letci a jejich Hispano-Nieuporty
52 (Cislo 43 a 63) m£li podpofit na severu Spanelska bojujici vojska generalaMoly.
Povstalci zde zprvu nedisponovali stihacim letectvem. Jedinou vyjimku pfedstavo-
val jeden dvoupIoSny dopravni De Havilland D.H.89 Dragon Rapide zakoupeny
povstaleckymi sympatizanty, spanClskym leteckym konstruktCrem Ciervou a To-
mem Campbell-Blackem, v Britanii. LetiStC Heston tento stroj nesouci britske ci-
vilni poznavaci znadky G-ADCL opustil 1. srpna 1936. Na severospanClskCm le-
tisti v Burgosu byl z iniciativy Cap. Salase Larrazabala modifikovan na „stihaci
‘1) Na Hispano-Nieuportu absolvoval za obcanske vdlky plnych 67 bojovych vzletu. V brez-
nu 1937 zacal ietat na nemeckem Heinkelu He 51B,jiz v dubnu vSak preset na italsky
Fiat CR.32, kteremu zustal veren az do konce konfliktu, prodelal na nem 438 bojovych
vzletii a jeho zbranemi sestrelil devei republikanskych letounu, cmz sv4 skdre rozsiril
na trinact vttSzslvi. Letal mimo jin4 и Grupo 2-G-3, v jehoz ramci po case vedl 3a Es-
cuadrilla a posleze, pocdtkem roku 1939, se sial dokonce pfechodn£ velitelem celdsku-
piny. Obcanskou vdlku prezil a naddle slouiil ve Frankovd vojenskdm letectvu.
4) Po Moratovi druhy nejiispesnejsf pilot Spanelskdho povstaleckeho letectva, majfcf na
konte posleze clyriadvacet sestrelenych letounu a jeden pfehradny upoutany baton. Ob-
canskou vdlku zacfnal na Hispano-Nieuportu 52, potd Idtal na nemeckem Heinkelu He
51 a spoledne s ilalskymi stihaci na Fiatu CR.32. Stal se dlenem Moratovy elitni Pat-
rulla Azul a pozd^ji vedl 1a Escuadrilla и Grupo 2-G-3. WtSinu uspechu vybojoval na
Fiatu CR.32, za jehoz nzetu'm absolvoval 515 ze svych 567 bojovych vzletu. Behem
bitvy na fece Ebro 3. rijna 1938 podlehl v souboji s republikanskym stihacem a padl do
zajeti. Za druhe svetove valky byl od bfezna do listopadu 1942 velitelem jednotky Spa-
nelsk^ho letectva bojujicipo boku Luftwaffe na vychodnifronte.
30
bombarddr“. Do trupu, vedle pilotm'ho sedadla obdrzel jeden kulomet Vickers, leh-
ke bomby mohl bombometdfk vyhazovat dfrou v podlaze. Capitdn Salas Larraza-
bal se s touto ,,stfhadkou“ utkal 27. dervence v prostoru Somosierry pri ochrand
bombardovacfch CASA-Breguetii 19 s republikdnskym Hispano-Nieuportem 52
a dokazal jej zahnat. Dragon Rapide utrzil behem stretnuti dva zasahy, nicmene
Salas Larrazabal s nim potd letal a£ do poloviny srpna.
Posila by la naStdstf na cestd. Dvacdtdho devateho dervence dvojice povstalec-
kych Hispano-Nieuportu 52 pilotovanych Capitdn Julio Salvadorem a Brigada Ra-
mdnem Senrou konedne dosahla severoSpandlskdho Burgosu. Sesteho srpna je zde
posflil tretf stfhacf letoun stejndho typu, ovladany Teniente Miguelem Cuencou.
Nacionalistidtf stfhadi, v srpnu vyuzfvajfci к operacfm letiStd v Zaragoze, zde stali
proti Hispano-Nieuportum 52 z Grupo 13 umfstdneho v pfevazne anarchisty ovla-
dand Barcelone.
Republikdnskd ozbrojend sfly vcetnd letectva na severovychodnfm bojiSti pu-
sobily temdr nezavisle na centrdlnf madridskd vl^dd. Dvojice stfhadek od Grupo 13
byla detaSovdna к Escuadrilla Alas Rochas (Rudd kffdla), operujfci z letiStS Sa-
rinena v Aragonii. Jednotka mela ve vyzbroji bizami smes stroju, dasto к vojenske
slufcbd nouzovd modifikovanych civilnich letounu: vedle dvou Hispano-Nieuportu
52, ,,stfhacf“ dvouplo§ny dopravnf De Havilland D.H.89M Dragon Rapide (uzi'vdnf
tohoto pomdrnd rychleho typu ve stfhacf roli tedy nebylo pouze povstaleckou do-
menou), lehke bombardery CASA-Breguet 19 i ,,bombarddry“ Fokker EVIIb-3m,
De Havilland D.H.84 Dragon di Late 28. Prvnf uspdeh ve vzduSndm boji zde re-
publikdni dosdhli 4. srpna, kdyz Sargento Jesus Garcia Herguido pilotujfcf Hispa-
no-Nieuport 52 po utkdnf se dtverief povstaleckych CASA-Breguetu 19 oznamil
jeden sestfel. Nacionalistd ov§em ve skutednosti z boje vyvdzli bez jakekoliv ztraty.
Naopak jeden z povstalcu, Ramon Senra, 14. srpna poslal к zemi na severovy-
chodnfm bojiSti (Aragonie) prvnf republikansky Hispano-Nieuport 52 Sargento Josd
Cabre Planase. Republikdnsky stfhad ztitocil na formaci ndkolika CASA-Breguetfi
19, aniz zaregistroval, 2e о ndjak^ch 500 metrO vy§e letf doprovodny nacionalistic-
ky Hispano-Nieuport 52, a to se mu stalo osudnym. Stacil sice je§td poSkodit dva
bombardery, pridemZ zranil pilota jednoho z nich, ale pak podlehl v souboji se
Senrou. Povstalecky letec mdl v utkanf vaznd probldmy s vyzbroji svdho sesqui-
planu. Pri prvnf ztedi z pfevySem mu selhaly oba kulomety. Pri druhdm utoku mu
jiz fungovala jedna zbrafi - oba stroje se v§ak tdmdf srazily. AZ po tfeti ztedi zadal
zasaZeny protivnfk padat, vypouStdje za sebou kourovou vledku. Cabre byl jiZ pd-
tym republikdnskym stfhadem, ktery bdhem boju pfiJ>el о Zivot v kabind stihacky
tohoto typu. Prvnfm byl Sargento Estanislao Gil Sahagun, padly 30. cervence na
madridskd frontd.
Ztraty se pochopitelne nevyhybaly zddne bojuji'cf strand. Povstalci utrzili prvnf
ztrdtu 31. dervence, kdy byl Hispano-Nieuport 52 Ten. Ferndndez Tudely na jihu
31
SOUMRAK STfHACICH DVOUPLOSNIKU
Spanelska u Cordoby sestfelen republikanskym Douglasem DC-2, rychlym doprav-
nim letounem americkeho puvodu nouzove upravenym к bombardovacfm akcim.
Cordobskd letiste cas od casu vyu2ivali к operacfm povstalecti stfhaci majfcf ma-
tefskou zdkladnu v Seville na jihu Spanelska. Tretfho srpna se zde objevil budoucf
nejuspesnejsi nacionalisticky stfhac obcanske vdlky Capitan Joaquin Garcia Mora-
le, ktery se do Spandlska vriftil pres Francii z Anglie pred pouhymi tremi dny. Do
7. srpna operoval samostatne z Cordoby a pak po dva dny spoleCnd s Capitan Gan-
cedou, velitelem povstaleckych stfhacu v Seville. Zanedlouho mel kulomety svdho
Hispano-Nieuportu 52 otevfft sve skore cftajfcf v zaveru obcanske valky Ctyricet
sestrelil.5)
Praci pilotu v techto dramatickych dnech komplikoval fakt, ze obe strany pou-
zivaly stejne letouny a zprvu, zhruba do konce Cervence, take stejne vysostne zna-
ky. Zakonitd proto doslo к ndkolika omylum. Sesteho srpna se hlfdka republikan-
skych Hispano-Nieuportu 52 2a Escuadrilla z Barajas vedena Mendezem Iriartem
stala dfky tragickemu pochybeni cilem utoku taktez vladnfch Hispano-Nieuportu
52 1a Escuadrilla pusobfcich z Getafe. Souboj probfhal nad Sierra de Guadarrama.
Rafael Pena, pilot, ktery pozddji sestrelil prvni Junkers Ju 52/3m, postal к zemi
pfesnou ddvkou stihacku 2. escuadrilly, pfidemz jejf pilot, Capitan Mendez Iriarte,
zahynul. Jeho smrt by la pro stfhaci slo^ku Aviacion Militar va^.nou ztratou, nebof
patfil do ncdostatkove skupiny dustojmku teto hodnosti, kterf zustali po puci verni
republice. Den pote se podobny ph'pad prihodil povstalcftm. Nacionalisticky His-
pano-Nieuport 52 operujfcf z Granady omylem sestrelil vlastnf lehky bombarder
CASA-Breguet 19, ktery к akci vzletl ze sevillskeho letiste. Dalsi povstalecky
CASA-Breguet 19 podobnemu konci unikl jen о povdstny chlup.
Tragicke omyly donutily obe bojujici strany к zavedenf odlisnych vysostnych
znaku. Z kontinuity svdho letectva tezfcf republikdni pokracovali zprvu ve vyuzi-
vani Spandlskych pfedvalecnych vysostnych znaku: kokard v cervene, zlute a fia-
love barvS, umfstenych na nosnych plochach, a vodorovnych pruhu ve stejnych
barvach, aplikovanych na smerovych kormidlech. Zahy je doplnily Casto dosti si-
roke rudd pruhy na trupech. Ndktere Hispano-Nieuporty 52 mely rudou barvou
natfen cely trup od pilotnf kabiny az po ocasnf plochy. Kokardy pak na nosnych
5) Pozo my ctenaf se na strdnkdch teto knihy sjeho bojovymi osudy setkd mnohokrdt.
Prozatfm je nutne uvest pouze to, ze tento vynikajfcf letec behem obdanskd valky dosahl
vsechna vftizstvi v kabinach dvouplosniku. Na zacdtku vdlky mel naletdno 1860 hodin
a behem konfliktu к nim pridal dalSich 1012 letovych hodin (784 z nich strdvil v kabine
Fiatu CR.32, 34 hodin naletal na Hispano-Nieuportu 52, 27 na Heinkelu He 51 a po
sesti a pgti hodindch za rfzenfm jednoplosnych stthadek Bf 109 a He 112). Zahynul
tesne po skoncenf bojd 4. dubna 1939, kdyz pro potfeby filmaru provadel s dvouplos-
nym Fiatem CR.32 akrobacii.
32
Dvojice povstaleckych stihacich es. J. G. Morato (vlevo) se-
strelil bdhem obcanske vdlky ctyficet republikdnskych letounu.
Pro milovniky statistik: na jedno vitezstvi potreboval ргитёг-
пё jednadvacet letovych hodin a 1,4 leteckeho boje. Salas Lar-
razabal (stojici vpravo) sestrelil po das obdanskeho konfliktu
Sestndct nepfdtelskych stroj й samostatnd a jeden ve spolupra-
ci. Za druhe svdtove vdlky ke svdmu skbre pridal behem puso-
beni na vychodnifronte sedm dalsich sestfelu.
plochach jiz v srpnu nahradily pruhy stejne barvy. Rudd doplnky dodavaly republi-
kanskym letounum onen charakteristicky „revolucni“ vzhled. Na konci cervence
narychlo zavaddne Spanelske povstaleckd vysostne znaky naopak odkazovaly ke
konzervativnd katolicke (ci fa&sticke) symbolice: mdly podobu cemych knzu, cer-
nych disku a knzu sv. Ondreje. Napfiklad dva Hispano-Nieuporty 52 odesland kon-
cem cervence z jihu na sever Spanelska mely mft, die pozadavku generala Moly,
vysostne znaky tvofene demymi terci, cernymi pruhy umfstdnymi na nosnych plo-
chach a na trupu. Cerne pruhy byly ov§em nakonec vynechany. Osmdho srpna pre-
depsal general Franco podobu vysostndho znaku urdeneho pro ocasni plochy: na
bile natfendm smerovem kormidle mdly byt umisteny deme knze sv. Ondreje. Po-
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
vstalecke vysostnC znaky se pochopitelnC dale vyvijely, az se vicemenC ustalily na
obecne zname podobe. A to bilych kfizich sv. Ondreje na homi a spodni ploSe kff-
del, nCkdy v Cemych discfch. Eventu&nC je doplnovaly dva az tfi Cerne pruhy na
koncfch kfidel. Na kazde stranC trupu se nachazel Cerny disk. Na bflem smCrovCm
kormidle pak Cerny kffz sv. Ondreje.
V srpnu zasahl do vzduSnych boju s republikdnskym letectvem budouci nej-
uspeSnejsf pilot spanClskeho povstaleckeho letectva, Capitan Joaquin Garcia Mo-
rato. Skore otevfel 12. srpna, kdyz za fizenim Hispano-Nieuportu 52 zaiitoCil na
republikanskou stfhaCku stejneho typu, eskortujicf tri namorni dvouplosniky CASA-
Vickers Vildebeest, a v plamenech ji poslal к zemi (podle odliSnych podkladu jeho
prvni korist pfedstavoval pravC jeden ze tfi dvouplosnych torpCdovych bombarde-
ru). Tehoz dne mohly obyvatelC Sevilly na nebi pozorovat nCkolik stihacich dvou-
plosniku, tvarove zcela odliSnych od povstaleckych Hispano-Nieuportu 52. Byly
to Heinkely 51B ovlddane nCmeckymi stihaCi. ObCanska vdlka vstupovala do dalsi
faze, ktera jiz nebude CistC spanelskou zalezitosti. Objevili se prvni zahraniCni pilo-
ti i letouny. U republik^nu stroje a piloti zprvu pfevazne francouzSti, u povstalcu
letouny a letci nemeCti a italSti.
34
vAlka ve spanelsku
PRVNl' ZAHRANICNI LETCI
U REPUBLIKANSKEHO LETECTVA
Petadvacateho zaff 1936 padl na Hispano-Nieuportu 52 ve vzduSndm klanf nad
Madridem jeden z prvnich zahranidmch letcu, kteff ztratili zivot ve sluzbach u Avia-
cion Militar, anglicky pfisluSnfk letky Deuxieme Lafayette Edward Downes-Mar-
tin, bojujici ve Spanelsku pod pseudonymem ,,Smith-Piggot“. Ve stejndm boji pro-
*: pohyblivym a velmi nebezpecnym dvouploSnym stfhadk^m Fiat CR.32
zvladanymi italskymi letci podlehl take francouzsky pilot F. Mouillenet, kteremu
. §ak §t$stf pfdlo vice а рогййки pfezil.1^
ZahraniSni letci pusobili v radach republikdnskdho letectva ji2 od srpna, a to
jak zoldndri, nachazejicf v obdanskd vdlce prilezitost s pfimefenym rizikem si vy-
delat, tak levicovi idealiste - dobrovolmci, hodlajfci zasahnout, v duchu tehdejSiho
chapani konfliktu, do svgtovdho boje pokrokovych sil proti fasismu. Prvnf z nich
dorazili do Barajas 4. srpna, mezi nimi i devatendctilety anglicky pilot Brian Grif-
fin, pouh'vajicf ve Spanelsku jmeno „Cartwright". Je oznadovdn take za vubec prv-
niho zahranicnfho stihade, ktery se objevil podatkem srpna na bazi «Getafe a rychle *
Hisiorii piSipredevMm vitezove, a tak take dejiny letecke vdlky ve Spanelsku psali pre-
devsim viteznipovstalci. Pritom F rankova diktatura vydrzela az do roku 1973 apo
celou dobu byl v zemi mozny prakticky pouze oficialni vyklad tragickych uddlosti z let
1936-1939. Z tdto pulohy je takenuino pohh'zet napfiklad na obsahlou Larrazdbalovu
prdci, ktera vysla ve Spanelsku koncem sedesdtych let (autor cerpal zjejiho anglickeho
vyddni Larrazdbal, J. S. - Air War over Spain, London 1974). Vzhledem к tomu a take
zhledem к nepochybne anarchii panujlcl v republikdnsk^m letectvu v IMa napodzim
1936jsou о akclch vzdusnych sil vernych vldde к dispozici dasto znacne rozporuplnt
udaje. Dotykd se to pochopitelne take vzdusnych soubojd. Podle nekterych podkladu
by lprvnfm padlym zahranicnim stihacim letcem v zarf ztraceny Heilman, sestreleny za
rizenim Hispano-Nieuportu 52 italskymi Fiaty CR.32, die jinych prove Edward Downes-
-Martin. „Spor о prvenstvi" se muze objevit i na rUznfch strdnkach jedine a nutno ri'ci
•r.alitnipublikace: Cerda J. A. —L’Aviation de chasse de la republique Espagnole 1936/
1939, Boulogne 1995 (str. 6 a 105). К souboji z 25. zdrise vaze jeste jedna zajimavost.
Francouzi uvddf, ze vySe jmenovany F. Mouillenet, sestreleny spoledne s Downesem-
Maninem, dobrovolne vrazil se svyf'tn Hispano-Nieuportem 52 do Fiatu CR.32.
35
SOUMRAK STIHACiCH DVOUPLOSNIKU
zvladl pilotaz Hispano-Nieuportu 52. Bylo mu souzeno stat se jednfm z budoucfch
hrdinu spandlske valky. Sedmadvacateho srpna se vratil z boje nad Madridem na
letiste Barajas s tezce poskozenym Hispano-Nieuportem 52 a tnstivou stfelou v ple-
cfch. Jeho pokofitelem byl Nemec Obit. Kniippel z Jagdstaffel Eberhardt, pilotujfcf
dvouploSnik Heinkel He 51B. Podle jineho pramene ovsem do Spandlska dorazil
az pozdeji a padl 11. zaff v boji s italskymi CR.32 z la Escuadrilla de Caza. Od
zahajeni pude uplynulo pouze par tydnu a v mnoha soubojfch jiz proti sobd nestali
Spanele, nybrz vyhradne cizinci. Obcanske valka rychle menila svuj piivodm cha-
rakter a nabyvala podoby zastupneho konfliktu, ziveneho a protahovaneho zajmy
zahranicnfch mocnostf.
Republikanska vlada, stejne jako jejf nacionalistictf protivnfci, zacala hned po
vypuknutf boju hledat podporu v zahranicf. Obratila se na levicovou vladu Lidove
fronty premiera Leona Bluma, vladnoucf v te dobe v sousednf Francii, s Zadostf
о zbrane a о letadla. Zprvu se zdalo, ze Francouzi vyraznd pomohou, pak vsak pod
tlakem sveho britskeho spojencc, kteremu zalezelo pfedevsfm na zajiStdnf Gibral-
taru a zabranenf eskalace konfliktu, pristoupih na politiku neintervence. Zacala platit
о pulnoci 8. srpna a do zaff se к nf pfipojily ternef vSechny evropskd staty, vdetne
Nemecka i Italie. Od zacatku dochazelo к poruSovani dohody - pro Hitlera i Mus-
soliniho nebyla nicfm jinym ne£ pouhym carem papiru. Ostatni signatafi, a odpo-
vddnost zde pada zejmena na evropske demokratickd mocnosti Veikou Britanii
a Francii, pak veddli, ze jc dohoda ndkterymi staty soustavne porusovana, ale v pod-
state nic pro jejf opravdovou zavaznost nedinili. Tim vlastnd zahnali republikiny,
nutne potrcbujicf nakoupit v zahranicf zbrane, do naruci Sovetskeho svazu. Po-
vstalci, temef od zacatku podporovanf diktatorskym Nemeckem, Italif a Portugal-
skem, totiz podobne problemy nemeli a jejich vojenska sila rychle rostla.
Nicmend jeste nez neintervencnf dohoda vstoupila v platnost, stacila francouz-
ska vlada republikanum znacne pomoci. Po opakovanych jednanich mezi francouz-
skym premierem Leonem Blumem, ministrem letectvf Pierrem Cotem a spanel-
skym emisarem Fernandem de Los Rios byly dohodnuty dodavky stroju i zpusob
jejich predani. Pro francouzskou vladu bylo totiz nepffpustne, aby letouny pfeletly
do zeme pilotovany pffmo francouzskymi letci. Vychodisko nasel ministr letectvf
Cot: Francouzi stroje dopravi na letiste Toulouse a Perpignan, zde je pfevezmou
piloti spanelskeho letectvaa preletnou je do vlasti. Andr£ Malraux se ujal role zpro-
stfcdkovatele, uzavfiajiciho za republikdnskou stranu s francouzskym ministrem
letectvf obchod. Spandie samozfejmd museli za tolik potfebne letouny tvrdd zapla-
tit v hotovosti. Cena Dewoitinu D.372, puvodne nabfzeneho Litve za 278 000 fran-
ku, vyskocila pro novdho zakaznfka na plnych 610 000 franku - a to bez vojenske-
ho vybavenf!
Vedle jednanf s francouzskou vladou Spanele zaroveh na svd ambasadd v Pan-
zi otevfeli stredisko, kde mohli dalsf pfipadnf zajemci republice nabfzet zbrane
36
VALKA VE SPANELSKU
Francouzsky levicovy intelektual, organizdior jednotky Escadre Espana
slotene ze zahranicnich. namezdnfch letcu a dobrovolntku, Andre Mal-
raux se rdd nechdval fold и botnbarderu Polez 54. Tent о snunek byl
porfzen na Spantlskdm letisli Barajas.
i letadla. A. Malraux, Corniglion-Molinier a poslanec Boussutrot pak zffdili nabo-
rovou kancelar pro zahranicni piloty, ochotne slouzit v republikAnskdm letectvu.
Jeste ve Francii tak zacal Malraux formovat „Eskadru Span61sko“ (Escadre Espana).
Pri vyberu pilotii urcenych к doprave letounu do ^pandlska se organizdtori mohli
opfft о ministerstvem letectvi poskytnute seznamy vycviCenych pilotu Armee de
Г Air v zaloze. Nezustalo pouze u toho - zarovefi byli uvolneni i nektefi aktivni
dustojnfci, kterym francouzsk£ vojenskd letectvo pro tuto misi velkoryse poskytlo
dovolenou. Prvnim ukolem Malrauxem naverbovanych letcu bylo prevzeti fran-
couzskou vlddou poskytnutych letounii v Toulouse a Perpignanu a jejich pfeletnutf
na uzemf republikdnskdho SpanSlska. Nezustalo pouze u n£j a Francouzi zdhy za-
sdhli do pnmych boju.
Doddvka byla provedena 8. srpna, doslova nSkoIik hodin pfedtfm, ne?. о pulno-
ci zacala platit neintervencnf dohoda. Ci'tala tfindct puvodnS pro litevsk^ho zakaz-
nika vyrobenych stfhacek Dewoitine D.3722> a sest dvoumotorovych bombarderu
2) Nektere prameny kladou do pozdniho leta 1936 take dodavku deseti obdobnych, pro
francouzske letectvo vsak vyprodukovanych D.371, ktere ovSem republikdni pravdepo-
dobne zfskali podstatne pozdgji.
37
SO UM RAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Bombarder Potez 542 ,,N“ z vyzbroje Escadry Andre Malraux piisobicf pocatkem roku
1937 na jihu Spanelska predvadi bojechtive tvary tohoto francouzskeho typu. Pod tru-
pem je patme vysunute streliste. Potezy dokazaly dfky sv£ odoln£ konstrukci pfezit radu
velmi nebezpecnych stfetnuti s povstaleckymi stihackami.
Potez 54. V srpnu a zan pak prislo sedm az devet dalsfch letounfi, vdetnS рёй nebo
sesti stfhacek Loire 46. Uveden£ stfhacf typy n&le£ely v te dob£ mezi pomeme kva-
litnf letouny a oba byly hornoploSne koncepce, kterou francouzske vojensk6 letec-
tvo Агтёе de Г Air v prvnf polovinS tricatych let preferovalo pfed dvoupIoSnfky.
Casto opakovan6 tvrzenf о dodavce patnacti, ci dokonce sedmadvaceti posled-
nfch pro francouzskd letectvo produkovanych dvouplosnych stihadek Bl£riot-SPAD
510 ziistalo nepotvrzeno. Ve skutecnosti ve Spanelsku letaly pouze tri z predchGd-
cu tohoto typu, dva B16rioty 51 a jeden Bleriot 91. Pocatky B16riotu 51 se datujf do
roku 1924, kdy ve Francii vzletl prvm prototyp. Do Spanelska se pravdёpodobnё
dostaly dva stroje tohoto typu. Jeden z nich, vyuZfvany pred konfliktem jako akro-
baticky letoun, byl jiZ v dervenci 1936 neletuschopny a do boju rozhodn£ nezasAhl.
Posl6ze byl икоп51ёп povstalci. Na snfmcfch pofizenych italskymi interventy je
vidёt civilnf oznacenf EC - BCC. Druhy Bleriot-SPAD 51 se, 5ро1еёпё s jednfm
z prototypu francouzske stihadky B16riot-SPAD 91/6, dockal uziti z madridskeho
letiSte Getafe, pricemz podle kusych informacf s nimi letali zahranidni piloti z utvaru
Escadrille Lafayette (Deuxieme Escadrille Lafayette) a Escadre Espana.
Zprivy ратёйпГкй nazna£uji, Ze se bojovych akcf zucastnily oba Bleriot-SPADy
шп151ёпё v Getafe. Italsky pilot Fiatu CR.32 Ten. Montagnaco ohlasil po souboji
nad touto republikanskou zakladnou 21. njna sestrelem jednoho „Bteriot-SPADu
510“, coz mohl byt ve skute£nosti ргйуё B16riot-SPAD 91. Je na т£з1ё и vest, ze
mezi Bleriot-SPADem 510 a jeho starSfmi sourozenci pusobfcfmi ve Зрапёкки byl
podstatny vykonnostm rozdfl. B16riot-SPAD 51/6 dosahoval maximalni rychlosti
230 km/h a B16riot-SPAD 91/6 244 km/h. Oba velmi zastarale dvouploSnfky byly
38
VALKA VE SPANELSKU
ve Spandlsku pravdepodobne vyzbrojeny dvdma kulomety Vickers r<ize 7,7 mm.
Ve vSech ohledech hodnotnejSf Bldriot-SPAD 510 dosahoval maximdlm rychlosti
plnych 372 km/h.
Nevyhodou z Francie ziskanych stihadek bylo to, ze stroje pfiSly bez nahrad-
nfch dflti a vyzbroje, kterou museli Spandld nahradit z domdcfch zdroju. Homo-
ploSne Dewoitiny D.372 obdriely mfsto puvodmch dtyf nedodanych zbrani Dame
7,69 mm po dvou starych nekvalitnfch kulometech Vickers raze 7,7 mm, majfcfch
malou rychlost palby a tendenci selhat jiz po nekolika vystfelech. Jinak byl ovsem
Dewoitine D.372 na rok 1936 kvalitnf letoun, dosahujici maximum rychlosti
385 km/h a disponujfcf velmi dobrou stoupavostf. Po zvlddnutf taju pilotaze - coz
ovsem pro fadu zahranicnfch i Spandlskych letcCt, vzhledem к jejich mzkd tirovni
vycviku di zkuSenostem omezenym pouze na zastarald typy, jake pfedstavoval His-
pano-Nieuport 52, znamenalo nepfekonatelny problem - 51o takd о letoun obratny.
RepublikdnSti piloti si tak mohli vybrat: bud Spatnd vyzbrojend, ale vykonne fran-
couzskd stroje, parametry (kromd vyzbroje) srovnatelnd s Fiaty CR.32 а pfekond-
vajfcf пётескё Heinkely He 5IB, ci nevykonnd, nicmend ponёkud 1ёре vyzbroje-
пё, Hispano-Nieuporty 52.3)
Spolednd s letouny do zemd dorazila narychlo sehnanci skupina namezdnfch
pilots a idealistickych dobrovolnfkfi, v jejichz dele stal francouzsky levicovy spi-
sovatel Andre Malraux. Nevdddl sice prakticky nic о letadlech a letani, nicmene
poskytl vdci svou charismatickou osobnost a v obdanskou vdlkou zmftand zemi
naderpal material pro svuj znamy romAn L’Espoir (,,Nadeje“)> ktery vySel ji2 roku
1938 v Paffzi a propagoval (ale i v dobovdm duchu romantizoval) republikdnsky
zapas proti nacionalistum. Jednotka zahranidnfch letcu vytvofena Malrauxem nesla
hrdy nazev Escadre Espana a vyznamnd v nf byli zastoupeni francouzstf letci. Vy-
zbroj tvorily bombardovacf Potezy 54 plus ndkolik stfhadek к jejich ochrane. Prv-
nfmi stfhacfmi stroji, ktere utvar zfskal pfed ph'chodem zprvu nebojeschopnych
Dewoitinu, byly opdt taZnd копё republikanskeho letectva v prvnfch mdsfcich ob-
canske vdlky, Hispano-Nieuporty 52. „Eskadra §pandlsko“ pfedstavovala nevelky
utvar, majfcf v nazvu francouzsky vyraz Escadre, evokujici vdt§f jednotku ne2 pfi-
padndjSf Spandlsky termfn Escuadrilla. Dodnes nenf zfejme, kdo byl operacnfm
velitelem titvaru: tuto funkci si po vdlce ndrokoval Abel Guidez i Col. Victor Ve-
niel.* 4) Podobne se lisi nazor na roli samotndho Mairauxe, nazyvaneho „Francois
3) Efektivnost vyzbroje nebyla v tomto pripade ddna poctem kulometu di jejich rdtL His-
pano-Nieuporty 52 nesly stejndjako Dewoitiny dvojici Lewisu 7,7 mm, ale s Idpe vyfe-
Senou zdstavbou, coz se v boji pozitivne projevovalo vdtdtspolehlivostl.
4- V textu jsou uzfvdny ndsledujfci hodnosti francouzskeho letectva: Colonel (plukovnik)
a Capitaine (kapitan).
39
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
M“, ktery se rad v revolucionafsk6m ко2епёт kabate nechaval fotit pfed mohut-
nym Potezem 54 a ildast na obcanske valce vyu2il nejen pro literarm, ale take poli-
tickou karieni.5) Ackoliv петё1 pilotnf vycvik, zudastnoval se letu v Potezu 54
a 27. prosince dokonce prod£lal havdrii jednoho stroje pri startu z letiStd La Senera
u Valencie.
Povstalci zfskali prvni informace о zahranicnfch dobrovolnicfch ve sluzb^ch
republiky ротбтё zahy, jiz 10. srpna, kdy£ bShem doprovodu jednoho CASA-
-Breguetu 19 dezertoval v kabin6 stihaciho Hispano-Nieuportu 52 pilot Teniente
Cesar Martin Campos. Pfistal na nacionalistickem letisti v Gamonal u Burgosu na
severu zeme a predlozil nacionalistOm о zahranicnfch letcich zafazovanych do Avi-
acion Militar сеппё udaje. Protoze kvalitnf Dewoitiny D.372 zpod^tku nemely za-
stavenu vyzbroj, startovali francouzsti stfhaci do prvnfch akcf v kabinach zastara-
lych Hispano-Nieuportft 52. Jifc 14. srpna zaznamenali prvnf vftSzstvf, kdyz piloti
Darry a Gouinet, oba dva puvodne dustojnici Armee de 1’Air v hodnosti kapitAnft
(Capitaine) a oba nejen ndmezdni letci, ale take ve SpanSlsku pfisobfcf agenti fran-
couzske vyzvedne slu^by, pov£stn£ Deuxieme Bureau, narokovali na pomalych
sesquiplanech sestfelem dvou povstaleckych lehkych bombarderu CAS A-Bregue-
ty 19 v prostoru Madridu. Vitezstvf si ovSem spise vymysleli, nebof nejen ze po-
vstalci neztratili toho dne fddny letoun uvedeneho typu, ale navfc v prostoru Mad-
ridu vubec neoperovali! Patnacteho srpna pozbyla Escadre Espana v boji prvnf
stfhacku: pilot Thomas opustil pri stfetnuti s Fiaty CR.32 zasazeny Hispano-Nieu-
port 52 na padaku.
Ve zhruba stejne dobe jako Escadre Espana vznikl pokus soustfedit zahranidnf
stfhacf piloty, pfevaZne anglosaskeho puvodu, v samostatn6 jednotce Escadrille
Lafayette. Opet propagandisticky podbarveny nazev evokoval slavnou tradici Escad-
rille Americaine N.124, znamejsf prave jako Escadrille Lafayette, jez vznikla na
jafe 1916 z americkych dobrovoinfku v ramci francouzsk6ho letectva a bojovala
na zapadnf front£. Nova Escadrille Lafayette krdtce operovala z Getafe a jeji piloti
opet usedali mimo jine do kabin Hispano-Nieuportu 52. Personal vynikal neukdz-
nenosti a 3. zaff byl radeji priclenSn к Malrauxove Escadre Espana a ddn pod Spa-
nelske velenf. Pfes tuto skutecnost se objevil pokus dalsi varku zahranicnfch dob-
rovolnikCi аЗоИпёгй, pfislych do Spanelska na podzim 1936, zadlenit vzhledem
к silne zastoupenemu anglosaskemu zivlu do nove jednotky nazvan6 Deuxieme
5> Behem druhe svetove valky pak A. Malraux zasdhl do boju v roce 1940jako tankista,
za okupace v rdmci hnutiodporu a na sklonku konfliktu jako velitel brigddy nalezicido
1. francouzske armady. Behem svetoveho konfliktu se rozetfel s levici a stal se ve Fran-
cii de Gaullovfm ministrem informacf a pozdZji kultury.
40
VALKA VE SPANELSKU
Dewoitine D.372 dfslo 12 na steint letiste Cuatro Vientos, konec srpna 1936. V kabine je
usazen francouzsky namezdni pilot Victor Veniel. Hodnotu francouzske hornoplosne
stlhadky D.372 vyrazne snizovala ve Spanelsku montovand neefektivni vyzbroj dvou
zastaralych kulometd Vickers 7,7 mm. Jinak slo о typ jednoznadne nadrazeny пётескё-
mu dvouplosnemu Heinkelu He 51B.
Escadrille Lafayette.6^ Ani tentokrdt pokus pfiliS neuspel a piloti byli zdhy rozpty-
leni mezi spandlske utvary Aviacidn Militar. V prosinci 1936 pak by la fada zahra-
nicnich letcu, maj fetch dostatek vytrvalosti a stale pusobfcfch ve Spandlsku, sou-
stfeddna u jedind jednotky, Escadre Andre Malraux, kterd t6i. mimo jind pouzfvala
Hispano-Nieuporty 52. Ta se po kratkdm pobytu v Alcald de Henares pfesunula do
Albacete, pozddji do La Senera, kde byla zacatkem Idta 1937 zruSena. Sam Andrd
Malraux Spandlsko opustil kvuli zrandni jiZ v prosinci 1936 a do trpfci zeme se
vrdtil v letech 1937-38 pouze к natocenf filmu Sierra de Teruel.
Ndkolik zahranienfeh letcu dosahlo v kriticke podzimnf fazi obcanske vdlky
pozoruhodnych vysledkti - z pffsluSmku Escadre Espana sestfelil Jean Dairy, pilo-
Utvar opet nesl pqfrancouzSteny nazev, Zpanelsky zn$l Segunda Escuadrilla Lafayette.
Nektere podklady jej odpuvodnf, ve Spanelsku vznikld, Escadrille Lafayette nerozliSujl
a uvddipouze jedinou jednotku tvorenou prevdzne anglickymi letci, a to Deuxieme Es-
cadrille Lafayette dili 2a Escadrille Lafayette.
41
tujfci Hispano-Nieuport 52, Dewoitine 372 aposl£ze i зоуё15ку Polikarpov 1-15,
minimalnS pSt povstaleckych letounu a Abel Guidez tfi.7) Narokovana (a dobre za-
placena) vftezstvi Francouzi vybojovali z velke casti na hornoploSnych strojfch
Dewoitine 372 ci Loire 46.
Nicmene celkove pokus posflit Aviacidn Militar pomoci zahranidnich letcii re-
publikanum pfedpokladany efekt neprinesl. U obou skupin, jak u zoldn^ru, tak u ide-
alistickych (politickych) dobrovoinfku, chybela pri prvnim nasazem v 16t£ a na pod-
zim 1936 potfebna uroveft v^cviku i leteck£ho mistrovstvi a problemy dinily
jazykove bariery.8) U zoldnefu pak vazny problem pfedstavovala bojova mordlka.
Byli i tael, co stravili jeden tyden prepravou, jeden tyden vycvikem, pak se hodili
marod a vzapeti odjeli, aniz byt'jedenkrat vzletli do skutecn£ akce! Pfitom v ndbo-
rovem stfedisku ve Francii uzavirali smlouvy na zold 25 000 aZ 50 000 frankii
mesicne a pojistne ve vySi 300 000 franku. Napeti mezi zoldneri a &pan£lskymi
piloty casern v nekterych ph'padech prerostlo ve БкиХеёпё nepfatelstvf - zkuste ris-
kovat zivot po boku nekoho, kdo nezndka podava menSf vykony, ale zaroven je
privilegovan mnohonasobne vyssfm finanenfm ohodnocemm. Vy mate hodnost
poruci'ka a berete m£sfcne 333 peset, zatimco va§ zahraniem spolubojovnik ma
mesidnf 2old citajici az 50 000 peset! A pochopiteln£ vasi svatou v6c nebere pnli§
vazne. Ze strany namezdnfch letcii take dochazelo к fingovanym sestfelftm. Sovet-
Lareau, P. - L’aviation republicaine espagnole (1936-1939), Editions Lariviere, Paris
1978. Nekdy jsou uvdd^ny lake vySsi osobni skore. Podle jednoho z podkladtt tak mel
Abel Guidez (v podkladu chybnepsdno Guides) pripsano az jedendet sestfelu: fest sit-
hacek a pet bombarderit. Rayneau mel vybojovat pet sestrelil a Jean Darry (v podkla-
du psdno Darre) ctyri, pficemi snad za prvnisvetove valky docililpeti dalsich oficidlne
neuznanych sestfelu (Polak, T. - Esa mezivdlecneho obdobi, 2. cast, Aero plastic kits
revue c. 44, Ostrava 1995). Rusky korespondent M. Kolcov choval ke Guidezovi nepo-
chybne osobnisympatic („Abel Gidez (Guidez -pozn. autora) must bojovat nejvice ze
vsech, lined v bombarderu, hnedna stihacce... “ „Kdopak je vestihacce, kterdzahynu-
la? Ale ne, Gidez je ziv. Samozfejme je to on, kdo tak mistrovsky, tem#f kolmo pristdvd
na pole. Jeho dernobrva tvaricka vyjadfuje rozcileni a smutek. ,.“)a prizndva mu deset
sestfelu: Xest sti'haceka ctyri ЬотЬа^ёгу (Kolcov, M. - Spanelsky denfk, Praha 1966).
8) Povest francouzk^ch letcii i letound utrpela (акё z politickych duvodii. Velmi aktivni
propaganda si'Uci spanelske komunistick# strany je lifelov# porovnavala s letci a le-
touny sovetskymi, pridemz vyzdvihovala zapory na strata! jednd a klady na strati dru-
he. Prispeli takd povstalci, ktefi hodnotili (neopravnene) droved francouzskych letou-
nu ротёгпёnizko a opet z propagacnich diivodu nadsazovali pocty doddvek a v ramci
glorifikace svych vzdusnych sil take jejich ztrdty. Рптё bojove ztrdty francouzskych
stroju pritom byly pfekvapive nizke.
42
VALKA VE SPANELSKU
sky dopisovatel Kolcov
udrzoval na podzim se za-
hranicnfmi letci kontakty
a zaznamenal о nich po-
chopitelnS opSt ideologic-
ky podbarvene (bolSevik
z pfesvSdSenf psal о poli-
ticky nezaangazovanych
zoldndnch), nicmene dosti
. ajimave svedectvf. Napri-
klad v zapise datovanem
do 17. zari 1936 se uvadi:
Hotel .Florida'je povazo-
. an za hrozne rude a hroz-
-e revolucnf mfsto. Bydlf
tu letci a inZenyri mezina-
rodnf letky v hedvabnych
rozhalenych sportovnfch
kosilfch, s navajami a para-
’ellami v drevSnych pouz-
drech u pasu. Chteli si sem
z poSatku pozvat zeny, ne-
Dvojice francouzskych ndmezdnich pilotii (zprava) Abel
Guidez a Jean Darry pfed Potezem 54. Oba letci puso-
bili na podzim 1936 и Malrauxovy Escadre Espana.
dovolili jim to, tecf uz ne-
zadajf - Zeny se na§ly
. Madrid^. V noci tu byva-
jf vzdycky hlasitc scdny
s vybihanim na chodbu. takze novinari a zahranicm socialistic!! delegdti si stezuji
fediteli. Mezi letci jsou stateSni a oddani lide, seskupuji se kolcm Gidezc (Abela
Guideze -pozn. autora), v hotelu jsou malokdy videt, spf casto na letiSti. Asi deset
7. nich jsou vylozenf spioni a tucet povaleSu, kujf u barovSho pultu nahlas pikle
proti Andremu (Andremu Malrauxovi - pozn. autora) a Gidezovi. Mfsto stroju jim
davajf vylozene vraky. Kvuli neSi ctizadostivosti neskonci pfece v tehle blaznive
zemi sebevrazdou.“9)
Inu sehnat skutecne kvalitnf stfhacf piloty na „mezinarodnfm leteckem trhu“
nebylo snadne. A jejich nizka vykonnost pfedstavovala dan za fakt, ze na rozdi'l od
Italu a Nemcu, bojujfcfch na povstalecke strane v utvarech vytvofenych z kvalitnf-
ho persondlu danych vojenskych letectev, jednotky republikanskych zahraniSnfch
Kolcov, M. - Spanelsky denfk, Praha 1966, str. 112.
43
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
dobrovolnfkti vznikaly az ve Spanelsku z pestr£ smgsice muzu ruznych ndrodnostf
a ruznych predstav, proc vlastnS na republikdnsk6 stranS bojovat.10^ Situaci navic
komplikoval trend menit letectvo, podobnS jako armadu sestavovanou z vyznamn£
cash z utvaru tvofenych politickymi stranami, v ideologickou ozbrojenou sflu. To
se vsak jiz dostavdme к vlivu novych pnchozfch na Span£lsk6 nebe, sovgtskych
pilotu a jejich vyzbroje, v6etnS dvouploSnych Polikarpovft 1-15.
10) Nechybili am letci z tehdejsiho Ceskoslovenska: Rudolf Bolfik, Jan Ferdk, Karel Gu-
bula, Rudolf John, Karel Kfiz, Zdinik Talds a Karel Vejvoda. Staril ieskoslovenske
a novijit ceske podklady predevitm vyzdvihujt Jana Ferdka, ktery ve Spanilsku pdso-
bil od rtjna 1936 do pocatku roku 1939. Je uvddino, ze od podzimu 1936 bojoval
v rdmci „mezindrodnl stihaci letky“ zletist' Cuatro Vientos a Alcala de Henares na
typech Hispano-Nieuport 52 a Dewoitine D.510 (vzhledem к okolnostem doddvky a poti
sluzby pouhych dvou dolnoplosnych D.510TH na Iberskim poloostrovi viak Ferdk
koncem roku 1936 letal sptie na hornoploinych D.371/372). Vprosinci tihoz roku pfe-
sedlal na bombardery a 31. kvetna 1937 byl jako pilot Potezu 54 sestfelen italskymi
Fiaty CR.32 bihem ndletu na Mallorku. V srpnu tihoz roku jej povstalci vyminili za
sveho sestreleneho letce. Pote pilotoval jednoploind stihacky Polikarpov 1-16 a bom-
bardery SB-2. Svou ddast na Spanelske obcanski vdlce koncil v hodnosti Capitdn. Na-
letal ve Spanelsku na 940 operacnlch hodin a je mu domdcimi autory prisuzovdno
nejmene sedm sestrelu. V zahranidnlch publikacich vinovanfch Spanelskemu konfliktu
viak jehojmeno mezi uspiinfmi stihadi vubec nefiguruje. Po breznovdm zdniku Cesko-
-Slovenska uprchl do Sovitskeho svazu. Zahynul bihem druhi svitove vdlky, cestou do
Velki Britdnie, kdyi Luftwaffe 15. kvetna 1942 potopila kriznik Royal Navy HMS Trini-
dad, plujicl severni konvojovou trasou ze SSSR.
44
VALKA VE SPANELSKU
PRICHAZEJI NEMCI
Byl petadvacaty srpen 1936 a Spandlskd nebe brazdila trojice elegantnfch dvou-
ploSnych stfhadek Heinkel He 5IB. Piloti, pozomd kontrolujfcf vzdusny prostor,
nahle о ndjakych pdt set metru nfze zpozorovali trojici zavalitych republikanskych
lehkych bombarddru - CASA-Breguety 19! Oberleutnant Trautloft preklopil svuj
Heinkel do stfemhlaveho letu, bleskove se pfiblfzil a ve vzddlenosti menSf nez tfi
desftky metrii zmddkl spoust’. Dvakulomety MG 17 raze 7,92 mm zarachotily v prvni
davce, po kterd se zhroutil stfelec napadendho stroje. Druha davka, a CASA-Bre-
guet 19 preSei do evidentnd nekontrolovandho padu. Zhruba ve stejnou dobu poslal
к zemi druhy lehky bombarder velitel roje, Oberleutnant Eberhardt. Tfeti stfhac,
Oberleutnant Kniippel, mohl pouze proklmat svou smulu, nebot' mu selhaly kulo-
mety a ,jeho“ CASA-Breguet 19 unikL Ndmectf piloti pusobfcf v obcanskou val-
kou zmitandm Spandisku pravd otevfeli svd skore. Do 6. zan 1936 pak jejich bojo-
vy udet doscihl dtmdcti sestfelft: pet CASA-Breguetu 19, Sest Potezfi 54, dva
Hispano-Nieuporty 52 a jeden Loire 46.
К prvnimu setkanf ndmeckdho a republikanskeho letounu nad Iberskym polo-
ostrovem zachv^cenym obdanskou valkou ovSem doSlo podstatnd dffve. Odpoled-
ne 22. dervence 1936 zpozoroval vladnf pilot hlfdkujfcfho Hispano-Nieuportu 52
nedaleko Albacete rozmdrny tffmotorovy dolnoploSnik. Po zkraceni vzdalenosti
v nem rozpoznal ndmecky dopravm letoun a vzhledem к (tehdejsf) neutralitd na-
How son, G. -Aircraft of the Spanish Civil War 1936-39, Washington 1990. Ve spanel-
ske' obcanske valce, stejne jako ve velke casti vSech konfliktu, dochdzelo ve vzduSnych
soubojfch к nadsazovdni vlastnfch uspechu. Znacne je nadsadili behem sveho entree
take NZmci. Jiz v pffpade souboje 25. srpna podklady о pripadne fatdlnf ztrdte ntyakd-
ho republikanskeho CASA-Breguetu 19 mlcf. Sest sestfelenych Potezu 54 patff take
spise do rise fantazie, nebot’ do zacdtku zdfi dorazilo do Spantlska vsehovSudy sedm
Potezu 542, z nichz byl do poloviny zdri definitivne znicen pouze jeden. A Loire 46 se
v dan4m obdobf ve Spanelsku nenachdzel zddny. К omylum dochdzelo casto take' pri
identiftkaci sestrelenych typu. Podle publikace Ries, K., Ring, H. - Legion Condor
1936—1939, Mainz 1980 Nemci do 6. zdri dosdhli dtrndcti potvrzenych sestrelu, vcetne
tff stfhacek, vfttzi zcestne identifikovanych jako „Nieuport 46“ - takovy typ pochopi-
telnd и Aviacion Militar neletal. Jeden dalkf sestrel, op$t „Nieuport 46“, zustal nepo-
tvrzen.
45
cisticke Rt'Se jej nechal na pokqji. UdClal chybu, nebot v kabinC pro cestujfcf Jun-
kersu Ju 52/3m civilni poznavaci znaCky D-APOK a jmena „Max von Muller",
nalezfcfho spoleCnosti Deutsche Lufthansa, sedel v doprovodu dvou nemeckych
agentu z nacisticke organizace sdruzujfcf NCmce zijfcf v Maroku (Auslandsorgani-
sation [AO] NSDAP) Frankuv emisar Capitan Arranz. LetCl do NCmecka iadat
о pomoc pro povstalce, stojfcf v tC dobC na pokraji vaznC krize. Stroj vzletl z naci-
onalisly ovladnutC Sevilly a po trase pres republikany drzenC Albacete a Valencii
mffil na francouzskC letiStd Marseille. Zde pri mezipfistdnf doplnil pohonnC hmoty
a do cfle cesty, na letiStC Bcrlm-Gatow, dorazil az pozdC 24. Cervence.
Hitlerova laska ke skladbam velkeho nemeckeho skladatele devatenacteho sto-
len' Richarda Wagneraje оЬеспё zndma. Velebnd a pateticke tdny jeho skladeb pro-
vdzcly fiihrera po cely jeho vzestup i kruty pad. A t6ny Wagnerovy skladby Sigfri-
ed, obraznd feceno, odstartovaly take nCmeckou intervenci ve SpanClsku. Pote co
byl Frankuv emisar, Capitan Francisco Arranz, zadajfcf v doprovodu dvou nCmec-
kych agentu о pomoc pro povstalce odmftnut v berlfnskem ministerstvu vdlky a mi-
nisterstvu zahraniCnfch vCcf, odhodlanC vyrazil pnmo do Bayreuthu, kde se vudce
kochal tdny milovaneho skladatele na Wagnerove festivalu. Snad к tomu pfispCl
i prave vyslechnuty Sigfried, ze byl Hitler ochoten к rozhovoriim, kterd zacaly pozdC
v noci 25. Cervence a rychle vyiistily v kladnou odpovCdna Frankovu Zddost о pod-
poru. SeridznCjgfm vysvCtlemm je ovSem vudcova nendvist vuCi levici jako celku,
sympatie, ktere choval vuCi armadnim povstalcum, plus eventudlni strategickd i hos-
podarske moznosti, ktere se tfmto tahem nabfzely. Intervence obdrzela kryci nazev
„Fcuerzauber". Zanedlouho do Spanelska putovaly, ovlddany nCmeckymi osadka-
mi, tnmotorovd transportni Junkersy Ju 52/3m, jejich2 vzduSny most pfes Gibral-
tarskou u?.inu sehral ne-li rozhodujfci, tak nepochybnC velmi vyznamnou roli pri
dspCchu puCe.
Nemci jednali bleskurychlc. JiZ 26. Cervence vytvofili Sonderstab W (zvldStm
stab W) vedeny Generalleutnantem Helmuthem Wilbergem a majfcf na starosti
pomoc spanCIskym nacionalistum. Teho?. dne se rozhodli do zemC zmftane obCan-
skou valkou odeslat dvacet dopravmch tnmotorovych stroju Junkers Ju 52/3m. Na
rozdil od obvykldho tvrzeni neslo о stroje poskytnute nCmeckou dopravni spolec-
nosti Deutsche Lufthansa, nybrz CerstvC v Dessau dokonCene pomocne bombarde-
ry (Behelfsbomber) Ju 52/3m g3e s demontovanou vojenskou vystrojf a opatfene
civilnfmi nCmeckymi poznavaci'mi znaky. Formdlne je pFevzala nove vznikla letec-
ka spoleCnost HISMA (Compania Hispano-Marroqui de transportes Tetuan - Se-
villa), majfcf provozovat leteckC spojenf mezi Marokem a vlastmm SpanClskem.
NCmci pochopitelnC svuj zdsah, jako signatafi neintervenCm dohody, tajili a Hitle-
ruv pfikaz byl jednoznaCny - stroje nemely b^t nasazeny do pffmych bojovych
akef, nybrZ pouze к transportu pfes Gibraltarskou dZinu. Jiz 13. srpna nicmCnC dva
novC vyzbrojene Junkersy Ju 52/3m vykonaly prvnf nCmecky ndlet ve SpanClsku,
46
VALKA VE SPANELSKU
‘♦a aragonske fronts operovala roku 1936 smflfena republikanska Escuadrilla Alas Ro-
ss (Rudd kr(dla). Snfmek ponzeny na letiSti Sarinena zachycuje zasiaraly lehky bom-
banter CASA-Breguet 19 z pestre vyzbroje teto jednotky.
kdy2 jeden z nich poskodil 250kg pumou v Malaze kotvfcf republikanskou bitevnf
od Jaime I.
Spoledne s dvacitkou Junkersu Ju 52/3m Sly do Spandlska takd prvnf ndmecke
stfhadky, majfci vzduSny most zajiSfovat: dvouplosne Heinkely He 51B-1. Slo vlastne
? tehdy nejmodemdjSi fadovd uh'vany typ ze stfhacf slozky Luftwaffe. Prvnf serio-
e Heinkely He 51A nemeckd letectvo prebfralo od dubna 1935 a dpdavky novejsf
• erze He 51B-1 byly zahajeny na zadatku roku 1936. Nami'std je uvest, ze velenf
Luftwaffe zprvu nebylo pn'liS nadseno nutnosli odeslat do zahranici cennou vy-
zbroj i vycvidene osadky. Zaangazovanf ve Spandlsku pova^ovalo za pfekazku co
nejrychlejsi vystavby stdle jestd v porovnani s potencialnimi protivnfky pfilis slabe
Luftwaffe. Rozhodnuti Adolfa Hitlera vSak bylo pro Stabm dCistojniky pochopitel-
nd zavaznd. Vyhody plynoucf z tdto akce si nemeckd letecke i armadnf Spidky uve-
domily az pozddji.
Celkem Sest Heinkelu He 5IB bylo spolecnd s desiti Junkersy Ju 52/3m (zby-
vajfcf tffmotoraky vyrazily do Spandlska vzduchem) a se skupinou pdtadevadesati
pffsIuSnfkij Luftwaffe i technikii v Hamburku naloddno na plavidlo Usaramo.2’ Stf-
hadkovy kontingent, tvofeny Sesti piloty a osmi mechaniky, vedl Oberleutnant Kraft
Howson, G. - Aircarft of the Spanish Civil War 1936-39, Washington 1990. Podle
jineho zdroje nesla Lod" Usaramo osmdesat sest dobrovolniku, sest v bednach zabale-
nych Heinkelu He 5IB, dvacet 20mm protiletadlovych капопй a zhruba 100 tun dalsf-
ho vojenskeho materidlu. Ries, K., Ring, H. - Legion Condor 1936-1939, Mainz 1980.
47
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNlKU
Eberhardt (v nSkterych podkladech je jeho jmeno uvddeno v podobe Eberhard).
Piloti i personal pochdzeli ze stfhadkovych zdkladen Dortmund a Doberitz, tedy
sidel stihacich eskader JG 134 a JG 132. Loef vyplula krdtee pfed pulnoci 31. der-
vence a 5. srpna dorazila do povstalci kontrolovandho Spandlskdho ph'stavu Cadiz.
Ndmci na palubd se razem ocitli uprostfed vdlky, nebot’ republikanskd viledne lodi
se prdvd chystaly ostfelovat pffstav. Usaramo proto mohla do Cddizu proklouznout
az pod rouSkou tmy. Vykladani demontovanych Heinkelu 5IB probdhlo r£no nd-
sledujiciho dne a dramaticky je podbarvovala palba ddl vlddnich оЬгпёпсй. Nebyla
ov§em tak nebezpedna, jak by se mohlo na prvnf pohled zddt, nebof na republikan-
skych lodich po pudi tdmer neslouzili diistojnici. Pronikavd diky tomu poklesla
kvalita posadek a podle toho takd vypadalo ostfelovAni. Nesmontovane stihadky
byly nalozeny na vlakovou soupravu a podel morske Ciziny - pfimo pred nosy delo-
stFelcfl z vladnich lodi - dopraveny bez jedindho skrdbnuti do bezpedi!
Na sevillskdm letisti Tablada, kde take kondil povstalecky vzduSny most a kde
opakovand prisUvaly tfimotorovd Junkersy Ju 52/3m napdehovand MarokAnci a ci-
zineckymi legiondFi, technici Heinkely He 5IB smontovali. Stihadky byly potd za-
16t£ny ndmeckymi piloty, kteri jiz 12. srpna vykonali prvni let nad starobylou Se-
villou.
Pfitomnost ndmeckych vojenskych pilotu (stejnd jako dalSich specialist!)) byla
pFed zahranicim a zprvu takd pFed Spandlskou veFejnosti tajena. Oficialnd se jedna-
lo о turisty - v Doberitzu vytvoFili ddslednf Ndmci smySlenou cestovni kaceldF
Reisegesellschaft Union, pro kryti zadlendnou do organizace Kraft durch Freude.
,,Turiste“ na palubd Usarama tak podle uredni verze cestovali do pamatkami oply-
vajici Italie. Ndmedti letci v Idtd 1936 ve Sjpandlsku v zajmu utajeni nenosili uni-
formy, nybrZ civilni oddvy ci jakousi nahrazku uniformy v podobd bilych vychdz-
kovych obleku. V Seville je ov§em prozrazovalo vedle nezvykleho „nordickdho"
vzhledu take vojenskd drzeni t£l a obuv - pochopitelnd obouvali typickd ndmeckd
vysoke vojenske boty. Slo о mu?.e, kteFi se pro sluzbu na Iberskem poloostrovd
rozhodli dobrovolnd. Motivem mohla byt snaha urychlit vlastnf vojenskou karieru,
touha po dobrodru2stvi di snaha zas&inout do tazeni proti „rudym“. Neposlednim
impulsem pro udast mohla byt takd snaha о ekonomickd prilepSeni: na zaddtku mise
dobrovolnici obdrzeli po 200 FiSskych markdeh na пйкир osobnich potfeb vdetnd
civilniho obleceni a po dobu pusobeni ve Spandlsku dostdvali dvoji plat, obvykly
zold v mark£ch plus druhy zold v pesetech. Podminkou udasti bylo pFisne utajeni,
о йёе!и pobytu mimo vlast певтёН vёdёt ani nejblizSf pFibuzni a jedina povolena
forma styku s vlasti - pisemna - probihala pomoci konspirativni adresy v Berlind.
Matky, manZelky i milenky (a samozFejmd i ostatnf blizci) musely svd dopisy posi-
lat na adresu Max Winkler, Berlin, S. W. 68.
Podobnё jako FrancouzGm, tak ani Мётсйт se pomoc jednd z bojujicich stran
nepodarilo utajit. Ndklad Usarama byl prozrazen u2 pri nakldd^ni v Hamburku,
48
VALKA VE SPANELSKU
Stthaci Heinkel He 51B-1 z vyzbroje staffel 4.J/88 nalezici do Jagdgruppe 88 пётескё-
ho Legionu Condor, konec roku 1936. Typ obdrzel ve Spanelsku kddove oznacenfpomo-
:( cisla 2, els I о 24 je individualnull oznacenbn letounu. Pod trupem je vidSt prfdavnd
nadrz prodluzujfcf dolet.
kdyz doSlo к rozbitf jednd z prepravnich beden a pnstavnf delm'ci zjistili, ze jejf
obsah tvoff letecke pumy. Netrvalo dlouho a zprava о nemeckd intervenci, dfky
informadnf aktivitd republikanu i Moskvy, vstoupila v obecnou zndmost.
Zprvu nicmene platil Hitleruv prikaz nezapojovat se do pffmych boju s repub-
likanskym letectvem. Sti'hadi meli zajiSt’ovat hladky chod vzdusneho mostu mezi
Marokem a Spandlskem. Bezprostfednc po pffchodu take Ndmci zacali na Heinke-
ly He 5IB pfeskolovat pet vybran^ch Spanelskych letcu, prevaznd veteranu prv-
nich stretnuti obcanske valky, doposud letajfcfch v kabinach nevykonnych Hispa-
no-Nieuportu 52. S Heinkely He 5IB se pod jejich vedenim ucila letat budouci
elita povstaleckych vzdusnych sil vdetnc Joaqufna Garcia Morata. Spaneld vyzbro-
jeni ndmeckymi stfhadkami vytvofili jednotku nazvanou Escuadrilla Rambaud, v je-
jfm2 dele stal Capitdn Rambaud.
Po bleskovem zaskolenf pr^ve Spandie zasahli do prvnfch skutednych bojo-
vych letu He 51В na Iberskdm poloostrovd. Premiera povstaleckych pilotu v kabi-
ndch ndmeckych stfhadek byla 18. srpna skutednd impozantnf. Morato sestrelil v ob-
lasti Loja republikanskou stfhadku a nad Antequera srazil dvoumotorovy
hornoploSny bombarddr francouzskdho puvodu Potez 54, dfmz zvysil svd skore na
tri vftdzstvf. V pffpadd bombarderu Slo о prvnf ztraceny stroj tohoto typu - Potez
nalezfcf do Spanelske jednotky havaroval v prostoru Santa Cruz de Mudela a boj
nepfeiil jeden palubnf strelec. Moratuv spolubojovnfk Julio Salvador, posleze po
49
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
svem kolegovi druhy nejuspesn6jsf span£lsky nacionalisticky stfha£, ktery se vr£til
z krdtkeho bojoveho pobytu na Severn zeme, nad Meridou poslal к zemi jeden His-
pano-Nieuport 52 a jeden CASA-Breguet 19, zatfmco druhy lehky bombarder to-
hoto typu sestfelil pravddpodobnS. Uspech Julio Salvadora se podafilo potvrdit
v plnem rozsahu - proti jedinemu povstaleckemu stfhadi stala nad Sierra de Extre-
madura republikanska stihaci hlidka, zformovan<i ze dvou Hispano-Nieuportu 52
a jednoho Hawkeru Spanish Fury pilotovaneho Felixem Urtubim, eskortojfcf dtyfi
CASA-Breguety 19. Po utoku Heinkelu republikani postradali dva lehke bombar-
dery a jeden Hispano-Nieuport 52, v jeho2 kabinS sed61 Rafael Pena.
Nastup se tedy HeinkelCim He 51B na Spanelskdm nebi povedl. Typ ovSem,
vzhledem ke svym nekterym negativnim vlastnostem - pfi pfistanf byl pilotQv vy-
hled dopfedu i dolu velmi omezen a stroj тё1 tendenci odskakovat a staCet se ze
sm£ru - pfedstavoval pro pfflis usp£chan£ pfeSkolene povstaleck^ stfhade vazny
offsek. Zdhy doslo к poskozeni dvou letounu (podle jineho zdroje musel byt jeden
He 5 IB pro havani odepsan). NSmecti stihaci na to zareagovali zadosti о povoleni
zasahnout do pfimych boju. Po jejim schvaleni 22. srpna v kabinach Heinkelu pfe-
letli na sever, na letiste Escalona del Prado, odkud meli zasahovat do stfetnutf о Mad-
rid. Prvnf odtud provedenci vyznamna bojova akce smefovala 23. srpna nad mad-
ridske letiStS Getafe. Vzhledem к politicke choulostivosti operace, nebof Nemci
meli v te dobS stale je§te jiste zabrany pfed zahranicnf vefejnosti, ovSem trojici
Heinkelu He 51B pilotovali SpanelSti stihaCi z Escuadrilla Rambaud. DvouploSne
stihacky pfi misi chr^nily osm tfimotorovych bombarderu Junkers Ju 52/3m. Bo-
huzel ЬёЬет pfistanf Spanele dva Heinkely opet poSkodili. Escuadrilla Rambaud,
nesoucf nazev podle sveho velitele, byla pote zruSena ana He 51B тёк, podle
пётескёЬо rozhodnuti a se souhlasem velitele ЗрапёккёЬо nacionalistickeho le-
tectva generala Kindelana, nadale letat pouze piloti nacisticke Luftwaffe.
Prvnf jednotka пётескусЬ stfha£u piisobfcf ve Зрапёкки, nazvanA (орё1 podle
velitele) zprvu Kette Eberhardt (roj Eberhardt) a pozdёji Jagdstaffel Eberhardt (stf-
hacf letka Eberhard), disponovala zpodatku pouze dtyfmi Heinkely He 51B. Hned
den po prvnfm velmi йьрё^пёт souboji s republikanskym letectvem (je popsan
v uvodu kapitoly) se dostavila studena sprcha. Nemci, 26. srpna ndrokujici dva
CASA-Breguety 19 (jeden si na konto pfipsal Obit. Kniippel a druhy Obit. Eber-
hardt), и Segovie ve skutecnosti omylem sestfelili povstalecky dvouplosnfk brit-
sk£ho puvodu De Havilland D.H.89M Dragon Rapide kodoveho oznaceni 40-5,
pfiCemz zahynula dvouclenna posadka. Зрапёккё velenf na to перосЬуЬпё dcelo-
уё reagovalo v tom smyslu, ze by к tragedii nikdy nedoslo, kdyby s He 5 IB letali
jejich vlastnf stihaci. Intervence zapusobila a na пётескусЬ stfha6kach, pokud byly
к dispozici bojeschopn6 stroje, mohli и Jagdstaffel Eberhardt letat take nejlepsf
povstalectipiloti усетё J. G. Morata, J. Salvadora a A. Salase Larraz^bala. Ti ovSem
zahy presedlali na kvalitnejSi a podstatnё vice oblibene italske dvouploSne stihac-
VALKA VE SPANELSKU
V pocdtecntm obdobf obdanske vdlky sehrdl nezastupitelnou roll пётеску trimotorovy
bombarddr Junkers Ju 52/3m. Proslavil se zejmena prepravou nacionalislickych jedno-
tek generdla Franko z Maroka do kontinentdlnfho Spandlska a ovsem takd nalety na
republikdnske cite.
ky Fiat CR.32, zatfmco N£mci museli setrvat u svych nepriliS vykonnych Hein-
kelii.
Zahy se totiz ve vzdusnych stretnutfch ukazala omezenf tohoto bojechtive vy-
hlfzejfcfho dvouplosnfku (jeho podvozek pfipominal naprazene dravcf spary). Dvema
kulomety MG 17 ra£e 7,69 mm vyzbrojeny He 51B dosahoval hned nad zemf ma-
ximdlnf rychlosti 330 km/h, ve 4000 metrech jiz ovsem ,,udelal“ pouze 310 km/h.
Nad starym Hispano-Nieuportem 52 mel pochopitelnS dfky tomu pfevahu, ale na
modemejsf francouzske homoplosniky Dewoitine D.372 a Loire 46 nestacil ani
rychlosti, ani obratnostf a predevsfm stoupavostf. Kdyz se к tomu pripodtou je§tS
пёк1егё nepnjemne vlastnosti pri pfistanf, nenf divu, ze si srdce pilotQ nezfskal.
A to jeste v te dobfi nemuseli ngmedtf piloti na §рапё1$кёт nebi <5elit nebezpednym
dvouplosnym Polikarpovum 1-15 a jednoploSnym 1-16, ktere pfiSly az na podzim
1936.
D vac site ho sedmeho srpna sestrelil Obit. Kniippel jednu stfhacku nepresne ozna-
denou „Nieuport 46“, ve skutednosti ov§em Hispano-Nieuport 52. О dva dny poz-
deji nemecke Heinkely pronasledovaly nad Sierra de Guadarrama dva bombard£ry,
51
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
pfesneji die puvodniho francouzskeho zafazenf „vicemfstnd bojove letouny“ (mul-
ti-place-de-combat) Potez 54. Robustni stroje s hrozivou trojici stfeleckych vezf
vypadaly jako nebezpecnf protivnfci a palubnf stfelci odpovfdali na ztede dvou-
ploSniku zufivou obrannou palbou. Tndlenny пётеску roj se soustfedil na jeden
z Potezu. Po vyfazenf zadmho stfelce (tedy ovladajfciho podtrupovou di hfbetni
streleckou vez) Nemci vedli palbu z velmi krdtkych vzdilenostf pouhych nekolika
desftek metru. Zasazeny Potez posleze, die ndmeckych udaju, klouzav^m letem
dosdhl vlastniho uzemi. Stroj byl Obit. Eberhardtovi (presto, ze se u jeho He 5IB
behem boje zasekly kulomety) pfiznan jako jeho tfetf sestrel.
Tricateho srpna Heinkely pronasledovaly rovnou tri Potezy 54, z nichz dva za-
sazene se тё1у, opet die Ndmcu, zntit u Madridu. Nemcum byly toho dne posleze
priznany tri sestfely bombarddru francouzske vyroby - po jednom Potezu si pfipsal
Obit. Kniippel, Obit. Eberhardt a Obit. Trautloft.3)
К prvnf bojove ztrate Heinkelu He 51 doSlo 30. srpna. Behem vzduSndho stfet-
nuti byl republikdnskou stihackou zasazen letoun Oberleutnanta Trautlofta. Nemec
st’astne opustil stroj ve vzduchu a pristal pod hedvdbnym vrchlikem padaku. О dva
dny pozddji, 1. z&fi, sestfelenfm jednoho republikanskdho Hispano-Nieuportu 52
skdre vyrovnal.
Vpripade nemeckych letcii se v textu objevuji ndsledujfcf hodnosti: Leutnant (Lt.) -
poruci'k, Oberleutnant (Obit.)—nadporuftk, Hauptmann (Hptm.) - kapitan, Major (Maj.)
- major, Generalmajor (Gen.Mj.) — generdlmajor.
52
VALKA VE SPANELSKU
ITALOVE VE SPANELSKU
Osmnacteho srpna 1936 pfistala po pfeletu ze Spandlskeho Maroka na letisti Tabla-
da u Sevilly skupina elegantnfch dvouploSnych sti'hacek Fiat CR.32. Ovlddali je
italstl piloti z la Escuadrilla de Caza de la Aviacidn de El Tercio, cili z 1. stihaci
letky letectva cizinecke legie. Na spandlskem nebi se objevil novy fenomdn, tem-
peramentm pnslusnfci italskeho Kralovskeho letectva Regia Aeronautica a jejich
velmi kvalitm letouny prekonavajici v§e, dim doposud stihaci slozka povstalecke-
ho letectva disponovala: Heinkely He 5IB i Hispano-Nieuporty 52. Jeste tehoz dne,
18. srpna, Italove zasdhli do prvnfho vzdusneho boje s republikanskym letectvem
a sottotenente Vittorino Ceccherelli poslal u Cordoby к zemi jeden Hispano-Nieu-
port 52.^ Pfi pfistdnf na bazi ovsem stacila chvfle nepozornosti a triumfalnimi po-
city naplneny Ital svuj CR.32 poskodil bdhem kolize s taktez dosedajicim povsta-
leckym CASA-Breguetem 19.
General Francisco Franco у Bahamonde, strujce povstaleckeho vitezstvi v ob-
danskd valce a diktator ndlcf zemi az temef do sve smrti roku 1975, dorazil do
Spanelskeho Maroka ovladnutdho povstalci z Kanarskych ostrovu.Jcam byl vlddou
pCivodne odsunut, 19. cervence 1936 na palubd lehkdho britskeho dopravniho le-
tounu De Havilland D.H.89 Dragon Rapide ,,G-ACYR“. Bleskove se zorientoval
v situaci: pud bude netispesny, pokud se nepodan do kontinentalniho Spanelska
pfes Gibraltarskou dzinu, drzenou republikanskym ndmofnictvem, dopravit z Ma-
roka posily. Pomoc se rozhodl hledat nejen u nacistickdho Nemecka, ale takd u stfe-
domofske mocnosti, faSisticke Italie. Proto je§td tehoz dne vyslal svdho emisara
Bolfna v pasazdrskem prostoru Dragon Rapidu ,,G-ACYR“ pfes Portugalsko do
Francie, odkud vyslanec normalm leteckou linkou pokracoval do Rima. Zde poza- *
U V textu jsou uzity nasledujfcf hodnosti italskeho letectva: sottotenente (sottoten.) -po-
rucik, tenente (ten.)-nadporucik, capitano (cap.)-kapitdn, maggiore (mag.)-major,
tenente colonnello (ten.col.) — podplukovnik, colonnello (col.) - plukovntk. Aulor re-
spektuje italsky zpusob psanf hodnosti s tnalymi pisnteny na zaddtku.
-1 Stejne jako nekteri zahranicni republikansti letci, tak take nekteriItalove ve Spanelsku
bojovalipodkrycimijmtny. Ten. Ceccherellipouzivalpseudonym „Vaccarese". Zahy-
nul v prosinci 1936 behem leteck^ havarie na letisti Tablada. Jeho sestrel Hispano-
-Nieuportu 52 z 18. srpna je nekdy kladen о пёкоИк dnu pozdeji.
53
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
dal italskeho diktatora Benita Mussoliniho о poskytnuti transportnich bombarderii.
Duce po kratkdm vyjednavani vyhovel a 30. cervence vyrazily v ramci specialnf
akcc („Missione Speciale") do SpanSlska prvnf letouny: dvandct z utvaru Regia
Aeronautica pfevelenych tffmotorovych bombarddru Savoia-Marchetti S.81 s na-
rychlo zamalovanymi italskymi vysostnymi znaky. Osadky tvofili dobrovolnici z fad
Kralovskeho letectva. Na rozdfl od nSmeckych Junkersu Ju 52/3ni nesly italske
bombardery defenzivnf vyzbroj. pumy vsak nalozeny nemcfly. Doddvku zdramati-
zovalo necekane nepfiznivd pocasf, jez zpiisobilo ztr5tu tfi stroju. Dva havarovaly
na uzeini francouzskeho Alzirska a jeden zmizel vc Stfedozemnim mofi.
Ve Spanelskem Maroku velitel italske vypravy tenente colonnello Ruggero
Bonomi okamzit£ zjistil, ze povstalci nedisponuji posadkami pro tehdy pom^rne
vykonne S.81, a zafidil proto, aby byli letci Regia Aeronautica hromadnd pfijati do
spancflske cizinecke legie (Tercio de Extranjeros). Slo о priihledny manevr majtci
alespoh formalnS pfed zahranicfm legalizovat prime nasazeni italskych letcu do
boju na povslalecke strand. Vznikla tak prvnf jednotka letectva cizinecke legie
Aviacidn de El Tercio. Stejny statut ziskali take italStf stfhacf letci, kterf dorazili
vzapeti.
SouCasti italskeho kontingcntu odeslaneho do Spanelska byly samozrejme takd
stihacky. Veleni Regia Aeronautica zvolilo svuj nejrozsi'fenejsi a nejkvalitnejsi typ.
Italsky pilot Guido Carestino uii'vajici ve Spanelsku pseudonym „Cerruti" pfed jednfm
ze tri Fiatu CR.32 vylodenych na osirove Mallorca v noci z 27. na 28. srpna. Ji* po
poledni 28. srpna lento letec v kahinf Freccie poSkodil na kotviili v Cala Morlanda
cxtyfi republikdnske letacf cluny Savoia-Marchetti S.62.
54
VALKA VE SPANELSKU
Trojice italskych stihacich letacich clunii Macchi M.41 bis zasahla v srpnu 1936 na po-
vstalecke strong do bitvy о Mallorku. Na snimku z roku 1937 pilotuje tento elegantni,
lec zastaraly letoun ze stavu 130й Squadriglia Autonoma serg. mag. Rinaldo Damiani.
dvouploSmky (sesquiplane) Fiat CR.32 Freccia (,,Sipka“). Dvanact demontovanych
stfhacek odebranych od ruznychjednotek Regia Aeronautica bylo nalodeno na pla-
vidlo SS Nereid spole£ne s piloty - dobrovolnfky a malym kontingentem pozemnf-
ho personalu. Vyslane stroje poctem odpovidaly sile jedne italsk£ letky (squadrig-
lie). Stihacky byly vylodgny za pffsndho utajeni v pffstavu Melilla ve Spanelskem
Maroku v noci ze 13. na 14. srpna. Montaz Italove zahajili na marocke zdkladne
Nador. Sedm z nich pfeletlo pfes Gibraltarskou uzinu na letiSte Tablada u Sevilly
18. srpna. Zbytek sem dorazil о tri dny pozdeji.3) Stfhaci jednotka, v jejimz cele
stal capitano Vincenzo Dequal uzfvajicf ve Spanelsku kryci jmeno capitano „Limo-
nesi“, obdrzela nazev 1. stfhaci letka letectva cizineckd legie, ve Spanelstine la Es-
Howson, G. — Aircraft of the Spanish Civil War 1936-39. V publikaci Larrazdbal, J. S.
- Air War over Spain, London 1974 jsou uvedena odlisna data: prvni stroje do konti-
nentdlniho Spanelska podle tohoto autora pfeletly 18. srpna, kdy Sevilly dosahly tri
CR.32. Dvacateho druheho srpna se jiz na Ibersk&n poloostrove nachazelo sedm ital-
skych stihacek, z nichz vsak byly v letuschopnem stavu pouze dve, a pgt daliich ,, Frec-
cii“ prozatim zustdvalo v Maroku. Ту na stary kontinent pfeletly 24. srpna (ctyri stroje
vedene capitano Dequalem) a 25. srpna (jeden letoun).
55
SSuVRAr STIHACICH DVOUPLOSNIKU
BOJ О BALEARSKE OSTROVY
cuadrilla de Caza de la Aviacion de El Tercio. Spangle Freccii pfekftili na ,,Chirri“
(,,Cvrcek“), podle pfsmen C.R. tvoricfch soudast italskeho oznadenf.
Do konce srpna Italove absolvovali nekolik souboju s republikanskym letec-
tvem. Bojovy uCet otevfeli 18. srpna, kdyz sottotenente Vittorino Ceccherelli se-
stfelil u Cordoby jeden Hispano-Nieuport 52. Sedmadvacateho srpna Italove pfi
bojove akei nad jihovychodnfm Spanelskem zaskodili republikdnskou stfhadku
Dewoitine D.372 pilotovanou velitelem escuadrilly Capitdn Antoniem de Haro.
Spanela sestfelil pilot Magistrini v bh'zkosti nepfftelova matefskeho letistd Guadix
u Granady. Capitan de Haro, jeden z tehdejsfch nejzku§en^§fch pilotii republikan-
skeho letectva. padl. Ital ovsem netusil, ze se jeho protivnik prakticky nemohl brd-
nit. Republikani tento jediny Dewoitine D.372 odeslali do bojoveho prostoru na jih
zem£ 16. srpna s takovym spgehem, ze ani nestacili zamontovat kulomety. Vysled-
56
VALKA VE SPANELSKU
kem byla zbyteCna ztrata cenne stihacky - Slo о vubec prvni, v boji odepsany D.372
- a jeste cenn£jSiho ostffleneho pilota.
DalSi souboj tfi Fiatu CR.32 se dvcma mezitim ozbrojenymi Dewoitiny D.372
plus jedinym dvouplosnym Hawkerem Spanish Fury jiz tak pffznive pro piloty
laEscuadrilla de Caza de la Aviacion de El Tercio nedopadl. Triclenne roje stiha-
cek se stfetly nad stfcdnim Spanelskem nedaleko Talavera de la Reina 31. srpna.
Proti Italum stall piloti ze stavu 2a Escadrille Lafayette umfstene prave na bazi Ta-
lavera a z Grupo 11 dislokovaneho v Getafe. Lepsi muSku meli republikani usazc-
ni v kabinach Dewoitinii, kteff beze ztrat poslali к zemi dva Fiaty. Tenente Ernesto
Monico dopadl v prostoru Las Herencias a padl do zajeti republikanskych milicio-
ndru, kteri jcj bez okolkii popravili. Druhy Ital, sergente Bruno Castellani, se za-
chranil na padaku, postal na republikanskem uzemi v oblasti Villanueva de la Sere-
na, ale dokazal se vyhnout zajeti a unikl. Tfeti italsky stihac, znadne otresen
pr£ib£hem souboje, svuj Fiat poskodil pri pristani na materske zakladne. Pro po-
vstalcc ncvyhodny denni u£et ponekud vyrovnal Spanel Miguel Garcia Pardo, kte-
ry scstfelil v kabinc zastaraleho Hispano-Nieuportu 52 jednu republikanskou sti-
hacku eskortujicf dvoumotorovy bombardovaci Potez 54.
Fiatu CR.32 bylo souzeno stat se, spoledne s pozdeji nasazenym Messerschmit-
tem Bf 109, ncjdulezitejsi povstaleckou stihadkou. A to nejen poctem ve Spanelsku
Sesquiplane Fiat CR.32 „prima serie" z italskeho intervencniho letectva Aviacion de
El Tercio (letectvo cizinecke legie) na letiXti Caceres, zan 1936. Stroj je jiz opatfen
kamuflazi a tiplnym nacionalislickytn vysostnym oznadenm.
57
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLO§NikCl
nasazenych stroju, ale take mnoZstvfm sestfelu. Slo о obratny, neobydejnS pevny,
nevelky kompaktnf stroj, citlivd reagujici na pohyby ndici раку i noZnfch pedald,
stabilnf pri stfelbe a rychle nabfrajfcf rychlost ve stfemhlavem letu. Prvni do Spa-
nelska dodane Freccie byly stroje prvni seriovd verze CR.32, dosahujici maximalm
rychlosti 370 km/h (uvadena tez hodnota 354 km/h), vyzbrojene dvojici synchroni-
zovanych trupovych kulometu 7,7 mm ci 12,7 mm (nebo po jedne zbrani od kazde
rdze). Hispano-Nieuport 52 pro italskou stihacku nepfedstavoval zddneho vyznam-
neho protivmka. V pffpade Dewoitinu D.372 to ovsem bylo jinak. Podle francouz-
skych podkladii byla tato hornoplosna stfhadka zhruba stejne rychla ci mfrne rych-
lejsf, тё1а pondkud nizsf stoupavost (coz ov§em ,,tabulkovd“ podklady zpochybiiuji),
hufe mandvrovala, ale byla rychlejSi ve stfemhlavdm letu. Bojova hodnota ve Spa-
nelsku pusobicfch D.372, nast6sti pro povstalce, гпаёпё trpela nekvalitnf strelec -
kou vyzbroji. JestliZe dobfe vycvicenf italsti letci zvladali pilotaz Fiatu s bravurou
profesionalu, republikansti stfhaci vesmes nedokazali, kviili nizsfmu pilotnimu umenf
a horsf taktice, kladii Dewoitinu efektivnd vyuZit. Vysledek boje ze 31. srpna se tak
stal vyjimednym - v soubojfch na podzim 1936, pfed pnehodem Rush a jejich Po-
likarpovCi, bodovali pfevazne Italove а §рапё1ё v kabindch Fiatu CR.32.4)
Italskd la Escuadrilla de Caza de la Aviacion de El Tercio pri srpnovem nasaze-
m trpela pfi'liSnym rozptylenim sil a nedostatkem ndhradnfch dflu. Doslo take к ne-
kolika havarijfm a minim£ln£ dva Fiaty v srpnu zabloudily nad sousedm Portugal-
sko a pfistifly zde. Portugalci, podporujfci armadni риб, se neobtezovali pnpadnou
internacf a promptne je odeslali zpet do 8рапё15ка. JiZ к 22. srpnu bylo ze dvanacti
4) № vSichni ovsem Fiaty CR. 32 hodnotili stejnd pochvalne jako Italove ci SpanelstI
povstalectfletci. Napffklad Nemci po bitve о Brunete v hldSenfna adresu CR.32 uved-
li: „Totojejeden z nejpouzfvanejsich a nejvi'cekritizovanych letounu ve Spandlsku. Byl
by perfektnf, ale umistenl chiadice oleje a vody a take palivove nadrze ho cini lehce
zranitelnym pro nepratelskou palbu. (Chiadice oleje a vody byly ulo&ny v pffdi pod
motorem. Vstup vzduchu zajiSfoval otvor kruhoveho tvaru vybavenf zaluziemi, situova-
ny na spodku trupu pod vrtulf, pficetnz kapotaz ddvala typu charakterislicky vzhled.
Hlavnf palivova nddri byla v trupu pfed pilotnl kabinou. - Pozn. aut.) Nepritel vzdy
st fill zepredu a zespodu. Fiaty vzdycky vzplanou, kdyt jsou sestreleny. Aby poskytovali
nepriteli co nejmenSf mozny cil, italsti piloti si osvojili znamenitou zrucnost v akrobacii
a letam'." Hodnocenl italske stfhacky v tomto pnpade nepochybne ponekud ovlivnilo,
podle zdsady mam-ii probletny jd, must je mlt i muj spojenec, zklamdni Nemcu z neu-
spechu vlastnfch Heinkelii He 51 ve stfhaci roll. Heinkel byl totiz. nesrovnatelnS snad-
nSji sestfelitelny letoun nez Fiat, ktery naopak dfky pevne konstrukei, jak se jeste pozor-
ny ctendf dozvi, pfezil casto az fantastickd bojova poskozent. Na t£ma zranitelnosti
chiadice je nutno fici, ze fadovymi motory vybavene stihadky -a to se tykd take He 51
— byly vzdy citlivejH na poSkozeni palbou nez vzduchem chlazend motory hvezdicove,
pohandjfct treba Polikarpovy 1-15.
58
VALKA VE SPANELSKU
Italske triniotomvd bombardery Savoia-Marchetti S.81 Pipistrello operovaly ve Spanel-
sku od srpna 1936 az do konce obcanske vdlky a velmi dobre se osvedchly.
dodanych CR.32 bojeschopnych pouze sedm. Z prvnf sedmiclennd skupiny pre-
mi'stene do kontinentalnfho Spanelska 18. srpna se dva stroje nachizely vboje-
schopnem stavu, dva poSkozene stroje byly uzcmneny v Salamancc, dva v Cdrdo-
Ьё a jeden v Seville. Po pfichodu peti Fiatti CR.32 ze SpanCIskeho Maroka soustfedili
povstalci celkem pel stthacek tohoto typu na letisti v GranadC. К 31. srpnu, po ztra-
tC dvou Freccif ve vzdusnem boji s D.372 a poskozenfm tfctfho ,,Cvrdka“ pfi pfi-
sldnf, zustaly bojeschopne pouze tfi stroje. Posily vSak ji2 byly na ceste.
Velmi vyznamnd zasahli italStf stihadi do bitvy о Baiedrskd ostrovy. I na tCchto
ostrovech. patffcfch Spanelsku a lezicich ve Stfedozemmm mofi, ргоЬёЫо v der-
venci povstani. Pucistd ovlddli hlavnf ostrov Mallorku, sousednf Menorca vsak
ziistala v rukou sil vernych vl£d6. Republikdni z2hy zadali pldnovat znovuzfskanf
celych Balear a od 23. Cervence zahdjilo jejich namofni letectvo pomoci letacfch
Clunu umfst£nych v BarcelonC a na Mcnorce nalety na ostrovnf ci'le. Povstalci na
Mallorce nedisponovali zadnymi stfhaCkami, a tak se mohli brdnit pouze pomoci
protiletadlovd palby. Republikdnskd hydroplany zahy pfistoupily к teroristickym
ndletum na sprdvm stfedisko, mCsto Palma de Mallorca. Zde je na mfste uvest, 2e
mllety proti civilnfmu oby vatelstvu (obvykle byva akcentovdn osud baskickd Guer-
niky) nebyly v krute obdanskC valce vyhradnC povstaleckou z^lezitostf. Vedle pum
obyvatelc Palmy zasypAvaly take propagandisticke letaky.
59
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOShllKU
К podpofe vlastnfho vyloddnf na ostrove soustfedilo Aerondutica Naval vclenf
cclkein dvanact letacfch dlunu Savoia-Marchetti S.62, Macchi M.18 a Dornier Wai.
Sestnacteho srpna republikdni podporovani letectvem zahajili vylodeni a zahy ovladli
pffstav Porto Cristo (Kristiiv pffstav), kter^ okamzite prejmenovali na Porto Rojo
(Rudy pnstav). Invaze se zudastnilo dvandct tisic muzii vedenych diistojmkem le-
tectva Comandante Bayou, ktery se mimochodem pozddji stal poradcem kubanske-
ho vudce Fidela Castra v otazce partyzanske valky. ZIe tisneni povstalci, ncdispo-
nujfcf letectvem, pozadali Italy о urgentnf pomoc. Jiz v den zahdjenf vylodeni, po
poledni 18. srpna, na Mallorku pfeletly tfi letacf cluny Savoia-Marchetti S.55X
a ovladany italskymi osadkami okamzitd zasahly do boju.
DulezitdjSf byl ovsem pnehod stfhadek Regia Aeronautica. Italovd vyslali na
Mallorku na lodi Emilio Morandi detasman Regia Aeronautica pod velenim co-
mandante L. Galloa, veterana italsk^ch transatlantickych letu, ktery ve Spanelsku
pusobil pod kryefm jmenem „Cirelli44. Zahmoval celkem Sest stfhacfch stroju, plus
nezbytny personal vdetne pilotu. Vedle tri Fiatu CR.32 slo о tfi vodnf stfhacf stroje
Macchi M.41bis. Letounum teto kategorie velenf Regia Aeronautica, vychazejfci
ze zemdpisnych podmfnek pffpadneho stfedomofskeho bojistd, pfisuzovalo znadny
vyznam pro jcjich schopnost operovat v oblastech bez pozemnfch letist’, nebot jako
zakladna mohla poslouzit vodnf hladina v prvnf vhodnd zdtoce.
Macchi M.41bis nalezel mezi zastupce stfhacfch letacfch clunu (v Regia Aero-
nautica slouzily take vodnf plovdkove stfhacf letouny), me! tedy koncepci, jejfz
moZnosti vyvoje byly ve tficatych letech vyderpdny. Trup majief dlunovy tvar kladl
pfflis velky aerodynamicky odpor, coz negativnd ovlivftovalo rychlost. Italove se
s velmi kvalitnfmi stfhacfmi letacimi dluny setkdvali v fadach nepfatelskdho ra-
kousko-uherskeho letectva jiz za prvnf svdtove valky a zahy zacali stavdt stroje
obdobnd koncepce. Regia Aeronautica postupnd vyuzfvalo ndkolik typu, z nichz
pravd dosti clegantnf jednomi'stny dvoupolosny Idtaci dlun M.41bis zroku 1927,
s motorem v tlacnem uspofadam (cof pfedstavovalo v polovind tficatych let dalsi
anachronismus) se ve vyzbroji pfes katastrofalnf zastaralost udr^el az do druhe
poloviny tricatych let. Maximalnf rychlost byla ovSem pouze 256 km/h a vyzbroj
tvorily dva kulomety 7,7 mm. KaZde stfetnuti s ponekud novdjSf pozemnf stfhac-
kou by muselo vest ke katastrofd, ale na izolovandm balearskem bojisti, kde repub-
likani operovali jen se zastaralymi hydroplany, Macchi M.41bis svuj dll prace ne-
pochybne odvedly.
Italska loci’ Emilio Morandi dorazila na Mallorku v noci z 27. na 28. srpna. Le-
touny byly vylozeny v pffstavu Palma de Mallorca a urychlend uvedeny do boje-
schopndho stavu. Ji2 28. srpna se republikani dodkali nepfijemncho pfekvapeni,
kdyz ve 12 hodin 30 minut sergente Guido Carcstiano („Cerruti*4), coz byl mimo-
chodem znamy zkuSebnf pilot firmy Macchi, v kabine Fiatu CR.32 zautodil na kot-
viste hydroplanu Aeronautica Naval v Cala Morlanda a ostfeloval ctyfi Idtaci cluny
60
VALKA VE SPANELSKU
Savoia-Marchetti S.62. Dva z nich vaznS a jeden lehce poskodil. Vazne zasazene
stroje musely byt pfed potopenlm zachraneny vytazenlm na plaz. Ve 14.15 zaskocil
tentyz pilot behem dais! akee nad mallorskym zalivem Punta Amer Savoii 62, na
jeji'2 palube let£l take vclitel katalanskych invaznfch sil Capitan Bayo. Vazne hyd-
roplan poznamenal palbou svych kulometu. Pilot republikanskeho stroje byl zabit,
aleprave Capitan Bayo, nachazejicf se na palube jako cestujlcf, dokazal s prostnle-
nym letaclm dlunem nouzove pfistat na vodnf hladinu. Do bojia zasahla take v Son
San Juan smonlovanatrojice stihacich letacich clunu Macchi M.41. Stroje proved-
ly behem bitvy о Mallorku s£rii ofcnzivnlch akei, pri nichz ostfelovaly invaznl
jednotky a poskodily nekolik Savoia-Marchetti S.62 kotvlclch nedaleko Porto Cristo.
Italske stlhacky zcela zmSnily ротёг sil ve vzduchu. Republikani jim nemohli
ve vzduchu vzdorovat, nebof v te dob£ nedisponovali zadnymi volnymi stfhacfmi
letouny, vyjma archaickych, prvni svetovou valku pamatujlcfch dvouplosniku Mar-
tinsyde F.4A namofniho letectva. Nasazenl Buzzardu by se ovsem rovnalo vrazde
pilotu nucenych usedat za jejich flzenl, a tak к пёти nikdy nedoslo. Po tezkych
bojlch museli republikani - hlavni tlzi pozemnlch boju nesli anarchiste - 4. zafl
vyklidit pobfezi Mallorky a ndsledujfclho dne maly ostrov Cabrera poblfz. Ctrnac-
teho zaff republikani evakuovali take ostrov Ibiza, ktery vzapetl obsadily povsta-
lecke jednotky ze vzduchu chranene italskymi stfhackami a bombardery.
Po odrazeni republikanskd invaze pokracovali italsti stfhaci ve sluzbS z Mallor-
ky, cas od casu nadale napadane rcpublikanskymi bombardery. Vsechny tri Macchi
M.41 bis pfeckaly bitvu beze ztrat a vzhledem к velke vytrvalosti tri a pul hodiny
letu byly pote nasazovany к namorm'mu pruzkumu. Po vytvoreni italskeho legio-
Povstulecky Fiat CR.32 na stdni. Dobre jsou videt charakieristicky do „ usporddane
mezikndelni vzpery, ddvajtci typu velkou pevnost.
61
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
narskeho letectva Aviazione Legionaria v prosinci 1936 se jeste staly vyzbroji
130aSquadriglia Autonoma, ale v kv£tnu 1937 je velenf pro velke opotfebenf stdh-
lo z fadov6 sluzby.
62
VALKA VE SPANELSKU
SPANELSKE NEBE NA PODZIM 1936
„Lepe je byt vdovou po hrdinovi nez zenou zbabelce.“ Toto propagandisticke heslo
vyhlasila komunistickd funkcion^fka Dolores Ibarruri, zvana „la passionaria“ (vaS-
nivka), vystupujfci v roli jakesi Spanelske „matky revoluce". Zapadalo do koloritu
doby, kdy povstalecke kolony v zdff 1936 pffmo ohrozovaly Madrid a nad mestem
i jeho okolfm probihaly intenzivnf vzduSne boje. Velka Cast letcu republikanskeho
letectva rozhodnC mezi zbabClce nepatrila, nicmCne behem podzimniho zniceni stf-
hacf slozky vladnfho Aviacion Militar byly ztraty na letounech paralizujfcf, zatim-
co dolo^ene ztraty na iivotech ve vzdusnych bojich pfekvapivC male.1* Tento ne-
ротёг vzbuzuje jist6 pochybnosti о efektivnosti republikanskeho letectva
a provokuje otazky. Jak tvrdC vlastnC vladni stihaci branili v onech zarijovych a nj-
novych dnech hlavnf mesto pfed nepfatelskymi ndlety? Jakou тёгои к porazee pfi-
spZlo nekompetentni veJenf, kvalita a slozeni letoveho persondlu, hodnota vyzbro-
je ci taktika? Jak kvalitnf byla prace pozemniho personalu? DnvejSf jednoduche
fesenf, oznacujfci za vinfky kolapsu Aviacidn Militar pfedevsim na z^pase vnitfne
nezaanga2ovane namezdni letce, je pravdepodobne pnli§ zjednodusene a ucelove.
V kazdem pripadC behem zaff a ffjna ovladli nebe nad Madridem, kam se soustfe-
dila podstatna cast aktivity obou stran, dvouplosnfky Fiat CR.32. Italstf piloti z Avi-
acion de El Tercio proZivali sve hvezdne hodiny.
Koncem srpna se italske leteetvo ve SpanClsku nachazelo takfka bez bojeschop-
nych stfhaCek. VetSina z prvnich dvanacti CR.32, ktere pfisly po mofi do Maroka
v noci z 13. na 14. srpna a pot6 postupnC pfelCtly do kontinentdlnfho SpanClska, jiz
byla v neletuschopnem stavu a tfi stroje dodand na Mallorku v noci z 27. na 28.
srpna byly v^zdny mimo Ibersky poloostrov boji s republikanskym vylodenfm. Nez
se ovsem mohla krize projevit naplno, pfiSly z It£lie posily a do poloviny zaff stou-
pl pocet Fiatu CR.32 dodanych do SpanClska na tfiatficet. *
U Podklady uvadf, te ve vzdusnych boji'ch padli tri, eventualne ctyfi stihaci. A to (pfi
tfech padtych) v zdrf 1936 dva SpanilStistihaci a jeden zahranicni dobrovolnik a v fij-
nu nepfisel о zivot ani jeden viddnistihacipilot. Cerda, J. A. — L'Aviation de chasse de
la republique Espagnole 1936/1939, Hors Serie d’Avions, Boulogne sur Mer 1995,
Totez Laureau, P. - L’Aviation republicaine Espagnole 1936-1939, Docavia Vol. 8,
Paris 1978.
63
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Jiz 28. srpna dorazilo po mofi do pnstavu Vigo, lezfcfho na atlantskem pobfe^f
severozdpadnfho Spanelska, hned vedle hranic s Portugalskem, devet novych Fiatu
CR.32. Stroje sem byly smerovany proto, ze pnstav Cadiz na pobfezf jizniho Spa-
nelska, ktery byl blfze Italii, ohrozovalo republikanskd valedne namornictvo. Po
vylodeni ve Vigo povstalci cenne stihacky dopravili po zeleznici do Sevilly. Volbu
teto trasy umoznilo nedavne spojeni vojsk generala Moly operujfcfch na severu
zenie s vojsky generala Franka postupujfcfmi z jihu. Tfetfho zdri dorazilo z Italie
devet dalSfch Fiatu. Do poloviny ffjna pak podet CR.32, diky dodavce dvanacti
strojCi 29. zdri, stoupl na pdtactyficet.2^
Po pnchodu novych stroju mohli Italovd okamzite pfistoupit к reorganizaci sve
stfhacf slozky a devatenact az dvacet Fiatu CR.32 rozddlili mezi dve jednotky. la Es-
cuadrilla pod vedenfm capitano V. Dequala - obdrzela podle populdmf pfsnidky
nazev „La Cucaracha“ (svab) - byla doplndna 2a Escuadrillou pod vedenfm capita-
no Dante Olivery. Velitel 2. perute ovsem zahynul ve Spanelsku dffve, nez mohl
zasahnout do boje. Tato tragddie vlastne pfedstavovala pro povstalecke letectvo
Stdstf. Od zacatku stfetnuti byl totiz italsky velitel Aviacidn de El Tercio tenente
colonnello Bonomi pfesvddcen, ze stihacky nemaji byt po m al у ch skupindch roz-
ptylovany mezi ndkolik zakladen, jak to bylo bez pfesveddivych vysledku provade-
no v srpnu, ale soustredeny na jednom letiSti a nasazovany spolecne. Po pnchodu
novych CR.32 a po smrti cap. Olivery tedy soustfedil obe escuadrilly na jedinou
zakladnu, pod veleni capitano Dequala. Nejdnve v Caceres, pak v Salamance a po
padu Talavera de la Reina na tamnf letiste. К Madridu, kde na okolmch letistfch
republikani soustfedili jadro sveho vojenskeho letectva, odtud bylo 120 kilometru
a baze Italum poslouzila jako idealni odrazovy mfistek к ofenzivnfm akcim nad
hlavnfm mestem.
Fiaty CR.32 Aviacion de El Tercio zadaly operovat v takticky promySlenych
sestavach po sesti, ale vesmes po osmi nebo dvanacti letouncch. Kdyz eskortovaly
bombarddry, pak tfi roje letely ve vyskovd odstupnovane sestave: jeden roj spolu
s bombarddry, druhy о 1000 metru vyse a tfeti jiz 2000 metru nad sestavou bom-
Howson, G. - Aircraft of the Spanish Civil War 1936-39, Washington, 1990, str. 134.
Tento autor se odvoldvd, pri stanoveni poctu dodanych stroju, na dvojici puvodnich
italskych dokumentii. Udaje о dodavkach Fiatu CR.32 se ovsem ponfkud rozchdzl. Podle
vetsiny spanelskych historikii bylo do 23. zafi doddno tfiatficet CR.32 do Spanelska
a tri na Mallorku: dvanact 12. srpna do Melilly, tfi 27. srpna na Mallorku, devet 28.
srpna do Viga a dvanact 23. zafi do Viga. Aby to nebylo pftlii jednoduche, sdm How-
son ve vjtte uvedene publikaci na str. 26 tvrdi, ze Italove do Spanelska a na Mallorku do
29. zarl odeslali celkem 68 stroju: 39 CR.32 (cot je v rozporu s udaji ze strany d. 134),
dvanact Savoia-Marchetti S.8I, deset IMAM Ro.37, jeden Cant Z.501, tfi Savoia-Mar-
chetti S.55X a tfi Macchi M.41.
64
VALKA VE SPANELSKU
Z tohoto pohledu ptisobi Heinkel He 51B-1 ze staffel l.J/88 Legionu Condor (Ledn, l£lo
1937) velice elegantnnn dojmem. V puvodnf stfhaci roll viak пётеску typ naprosto zkla-
mal.
barderd. Vhodna taktika, poskytujfcf faSistickym letciim tem£f vzdy pocetni preva-
hu, spolu s jejich pilotm'm umCnim a kvalitami Fiatd CR.32 zpusobila dramaticky
obrat v prubehu vzduSnych boju.
Svuj letecky kontingent posilovali take NCmci a jejich akce ve Spanelsku, ma-
jfcf nut podle piivodnfch pfedpokladu jednordzovy charakter, se mdnila v dlouho-
dobou kampan, pfinasejief Luftwaffe vedle zdvazku take nemale v^hody. Vsichni
interventi, vcetnC pozdCji dorazivsich Rusii, bez skrupuh' vyuifvali - at’jiz se zasti-
t’ovali jakoukoliv ideologif - Spanelsko jako vhodnou stfclnici, umoznujici v praxi
odzkouSet kvality vlastnf vyzbroje, nosnost taktickych koncepci a v ncposledni fad£
zvySit droven letoveho personalu ve skuteeng bojovych podminkach. NCmci nebyli
v^jimkou. Sonderstab W rozhodl, ze na Ibersky poloostrov odesle, po sesti prvmch
He 51B, Sestatficet dalSfch stfhadek stejneho typu. Dvanact He 5 IB posilf пётеску
kontingent a dtyriadvacet bude pfeddno povstaleckdmu leteetvu. A tak dorazilo
17. srpna pfes pudistdm naklondne Portugalsko devёt daEich He 5IB. PoCatkem
zdfi pfiSlo stejnou trasou dev6t nasledujfcich stihacich Heinkelu. Do 29. zan bylo
tedy z N£mecka dopraveno celkem 73 letounu: 20 Ju 52/3m, 29 He 46 a 24 stiha-
dek Heinkel He 51, pfidemz na rozdfl od Italu, nacistd vyznamnou Cast stroju pre-
dali pfimo spandlskemu povstaleckemu leteetvu. Na Spanelskd pudC stanula take
novd, deseticlennd skupina stihacich pilotd, ktera se zahy zapojila do boju. Pres
aktivni zdrijove operace na madridskd frontC, kdy Jagdstaffel Eberhardt provadela
65
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
NejiispesnejSf pilot spanelske obcanske valky Joaquin Garcia Mo-
rato dosahl nejvetSi cast ze svych ctyficeti sestrelu v kabine Fiatu
CR.32, ktery choval ve znadne oblibe. Fred italskou sn'hackou byl
pofi'zen take tent о snfrnek.
dtyfi az pdt vzletu dennd, Nemci nesehrali pri podzimnim znideni republikanskeho
letectva tak vyznamnou roli jako jejich italSti spojenci. Pricinou byla nizSi kvalita
Heinkelu He 5IB a takd skutednost, ze Nemci nemeli tendenci soustFedbvat sve
sily a pusobit ve vdtSfch formaci'ch. Do bojovych mist Heinkely startovaly obvykle
v roji slozendm ze tn stihadek, eventu^lnd ve dvou rojfch pohromade.
Je evident™, ze bez ndmecke a italske pomoci by pro pucisty skondil boj о nebe
nad Spanelskem katastrofou. Vlastni stihaci slozka povstaleckdho Arma de Aviaci-
66
VALKA VE SPANELSKU
6n v zafi 1936 temef neexistovala. Zastupoval ji pouze menSf pocet stihacich letcu,
ovladajfcfch posledni Hispano-Nieuporty 52. Tyto zastarale letouny z prvnf linie
vymizely zhruba v rijnu 1936, kdy v prvoliniovd sluzbd setrvavaly jeste tfi: Ramon
Senra s jednfm letal v Aragonii a dva, pilotovdny Perezem Martfnezem de la Victo-
ria a Berrnddezem de Castro, startovaly z Granady. NejlepSi ze spanSlskych stfha-
ёй mohli pilotovat CR.32 u italske la Escuadrilla de Caza nebo Heinkely He 5IB
u Jagdstaffel Eberhardt. Diky tomu, ie Ndmci Spandlfim dodali mens! pocet Hein-
kelu He 5IB, vznikly dve escuadrillas po tfech strojfch, v jejichz dele stdl Capitan
Montero a Capitdn Martin Campos. Tfi ze Spanelskych stroju byly zakoupeny na
zakladS vefejnych sbfrek a nazvany podle jmen mest, jejichz obyvateld pfispeli:
2-54 „Zaragoza", 2-55 „Huesca" a 2-56 „Teruel".
Podatkem zaff 1936 melo republikanskd Aviacidn Militar v prostoru Madridu
stihacky Iff utvaru: Spanelskdho Grupo 11, escuadrilly Martina Luny nazyvane
Deuxidme Escadrille Lafayette, jeji'Z kadr tvorili pfedevSfm zahranidnf piloti ang-
losaskeho puvodu, a pfevazne francouzskd Escadre Espana. Jednotky uzivaly letist
v okolf Madridu: Getafe, Barajas a Cuatro Vientos. Utvary trpely velice nevyvdZe-
nym personalem, od zkusenych pfedvdlecnych Spanelskych letcu, kteri zustali na
strane vlddy, pfes nadSene, ale dasto mizeme pfipravenc dobrovolmky, az po neu-
kaznene ndmezdm piloty majfcf neustald konflikty s okolfm. Republikdnske letec-
tvo trpdlo nebezpednou schizofrenif. Na strane jednd se z ndj stavala politicka oz-
brojend sfla, na strand druhd se muselo z vyznamne dasti spolehat na placcnd
zahranidnf zoldnefe. I na madridska letiStd pochopitelne po zmafenf puce pronikla
revoludnf nalada, objevovaly se zde detne delegace levicove orientovanych zahra-
nidnich ndvStevmkd a degradace velenf zpusobovala nizsf efektiVnost prace po-
zemnfho personalu i vykonnost letcu. Proste letectvu revoluce Sfffcf anarchii evi-
dentnd nesvedcila. ZvlaSte kdyz takove letectvo mdlo bojovat proti vzdusnym silam,
jejichz vyznamnou devfzou bylo prave striktni dodrzovdm kaznd.
Bojeschopnosti republikanskeho stihaciho letectva take velmi ublizovala pri-
mitivnf taktika. Velenf nasazovalo stihadky naprosto nevhodnym zpusobem. Pfe-
vdZnd operovaly maximalnd tfi stroje spolecne, coZ v zadnem pffpade nebylo vy-
hovujfci. Napffklad Hispano-Nieuporty 52 mdly Sanci na ilspech v souboji'ch
s novymi CR-32 alespon pri pocetnf pfevaze 3:1 a s He 51 2:1. Samozfejmd v pff-
padd, Ze Hispano-Nieuporty ovladali kvalitnf piloti. Povstalci vSak letali ve skupi-
ndch po Sesti az dvandcti strojfch, takze vlddnf stihadi potfebnd podetnf pfevahy
tdmef nikdy nedosahli. Sedmadvacdtdho zdri, v den pddu Toleda, na znamenf pro-
testu a takd, aby demonstrovali moznosti vetsf sestavy v boji, republikanSti piloti
vytvorili formaci ze vSech dostupnych stfhacek - jednoho Spanish Fury, jednoho
Boeingu 281, dvou Loire 46, tfi D.372 a dvou Hispano-Nieuportu 52 - kterd zasdh-
la do boje s formaci Junkersfl Ju 52/3m chrdnenou devfti CR.32 vedenymi capitano
Vicenzo Dequalem. BohuZel, vysledek byl i tentokrdt spomy, nebot republikani po
67
SOUMRAK STl'HACfCH DVOUPLOSNIKU
Republikdnsky Hispano-Nieuport 52 kddovdho ozna&nf 3-8 ze stavu Grupo Num. 12.
Snfmek byl porlzen na andaluskdm letiSti Andujar v prvnfm obdobi obdanske vdlky roku
1936. Piivodni marking je doplnin rudymi doplnky republikdnskeho letectva.
stfetnutf ndrokovali sestfel pouze jedineho bombarddru. Potd ddl pokradovali v ak-
cfch provdddnych ve svych obvyklych nedetnych sestavdch.
Pri ofenzivnfch akcfch Aviacidn Militar byla ochrana jednotlivych bombarddru
di mensfch formaci svdfovanajedne di dvema stihadkdm, drZicfm se pasivnd v bliz-
kosti svych сЬгапёпсй. Jeden Ci dva Hispano-Nieuporty 52 pak nedokazaly ochrd-
nit ani sebe, natoZ temdf bezbrannd CASA-Breguety 19. Dewoitiny D.372 na tom
byly idpe, nicmdnd i ony se pfi utocfch nepfdtelskych stihacich stroju, vedenych
dasto z pfevySenf, dostdvaly do nefeSitelnd situace. Pasivnd uzity Dewoitine D.372,
vhodny diky dobrd stoupavosti pro boj na vertikaldch, zapleten s Fiatem CR.32 do
mandvrovdho souboje ztracel vdtSinu svych pfednosti.
Zaklad vyzbroje stihaci sloiky Aviacion Militar tvofily nadale Hispano-Nieu-
porty 52, pfidemz stard stroje byly doplnovdny letouny novd zkompletovanymi
v tovarnd Hispano-Suiza sidlici v Guadalajafe. Jak pokradovaly boje, stihly se do
prostoru Madridu v zdfi take Hispano-Nieuporty 52 piivodnd detaSovane na jiini
frontu. Podet bojeschopnych stihadek tohoto typu ov§em neustdle klesal, nejen pro
vdine bojove ztrdty, ale take pro cetnd havarie malo kvalitm'ch zahranidnich pilotu.
NejhodnotndjSi republikanskou vyzbroj naddle tvorily francouzskd homoplosniky
Dewoitine D.372 a v zah' novd dodand Loire 46. Republikanske letectvo ddle pou-
68
VALKA VE SPANELSKU
Zivalo nekolik doslova archaickych letounu, ktere se do Spanfilska dostaly v jed-
notlivych kusech. Autor jiZ zmfnil dvouploSnfky B16riot-SPAD 51 aBl£riot-
-SPAD 91 a пёкоНк homoploSniku Gourdou-Leseurre GL-32. Pro £esk£ho dtenare
je jistfc zajimave, Ze se ve SpanSlsku objevil teZjeden kus dvouplosniku Avia BH-
33.
Slo о jeden ze tfi stroju, kterd matefskd firma postavila pro dod^vku belgicke-
mu letectvu. Ceskoslovensky vyrobce se zde jiz drive prosadil stihacfm dvouploS-
nikem Avia BH-21, ktery byl dokonce v zemi vyrabfcn v licenci, a s typem Avia
BH-33 se pokou.Sel uspdch zopakovat. Tentokrdt v§ak bezvysledne, zustalo pouze
u tfi zakoupenych Avii, ktere belgicke letectvo pouzfvalo к ndcviku akrobacie. Tfeti
z nich, stroj BH-33.3 nesouci registraci U3, byl v roce 1936 uveden do dobreho
stavu firmou Mulot-Ertag na bruselskem letiSti Evere a (pravdSpodobnS diky inter-
venci agenta Kominterny Georgese Djoumkowskeho) zakoupen R. Vandeveldem
pro republikanske letectvo. Odzbrojenou stfhadku pfetfeli bi'lou, eventudlne hlini-
kovou barvou (n£kdy uvddSno, ze az nyni byly pfekryty vystfeln£ otvory zbrani
a synchronizacm zafizeni pro stfelbu okruhem vrtule ukryto v trupu). Sestadvacd-
teho srpna pak odstartoval к pfeletu pfes Francii s BH-33.3 byvaly belgicky vojen-
sky pilot Andre Autrique. Let probfhal za konspiradnich opatfeni, hodnych boje-
schopnSjSiho stroje, net jaky pfedstavoval zastaraly dvouploSnfk, dosahujfci
maximal™ rychlosti pouhych 269,5 km/h.3) К prvnimu bezkonfliktnimu mezipfi-
stdnf doSlo v Toussus-le-Noble. Pfi druhem mezipfistdni v Ste Foy la Grande pilot
vzbudil pozomost cetniku a byl zadrZen. Po osobni intervenci francouzsk6ho mi-
nistra letectvi Pierre Cota ho propustili a mohl pokracovat v cestg. Nyni ovSem
cestu zkomplikovala porucha letounu. Avii BH-33.3 pfesunuli do Toulouse a po
opravg ji 29. srpna belgicky pilot копеспё pfes Montaudran dopravil do republi-
kdnske Barcelony. Slo tedy о skute£nou odyseu. Na letiSti El Prat stroj obdrzel
vyzbroj, dva kulomety Vickers 7,7 mm, ktere byly sladeny s otackami vrtule po-
moci upravendho synchronizatoru pfevzateho z Hispano-Nieuportu 52. Dalsi osu-
dy tohoto veterana nejsou znamy. Snad jej pfemistili do prostoru Madridu, pravd6-
podobr^ji ovSem zustal na severu гетё. Do skutecnych boju nejspiS nikdy nezasahl.
Jednotlivd stroje rOznych typu slouZici u stihaci slozky republikdnsk6ho Avia-
ci6n Militar ov§em nebyly vZdy neuzitedne vraky. Do stfetnuti zasdhl i puvodne ve
Spanelsku Americany pfedv^ny vyztuZenyjednoploSnfk Boeing 281 a dosti dobr£
Podle publikace Howson, G. - Aircraft of the Spanish Civil War 1936-39, Washington,
1990 mel pilot v prubtfhu preletu dvakrat pfistat ve francouzske krajine mimo letiste
a doplnit zde predem pripravene pohonne hmoty. Posleze zabloudil a pfistdl na letiiti
Ste Foy la Grande nedaleko Bordeaux a byl uveznin. Kdyt po propuStenf 27. srpna
dorazil do Barcelony, tak zjistil, le v letounu ukryte synchronizacm'zafizeninCkdo ukradl.
MovCjSlpodklady ovSem cestu lidponCkud odlisne.
69
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
prace odvedla trojice jeho uspesngjSi'ch konkurentu, kvalitnfch britskych dvouploS-
nych stfhacek Spanish Fury.
Vypuknuti obCanske v^lky zastihlo trojici Hawker Spanish Fury na letiSti Gua-
dalajara, ktere zustalo vgrno vlade. Stihacky byly pfesunuty na hlavnf republikan-
skou zakladnu, madridske letistg Getafe. Stale jeSte nenesly kulomety, nicmdnS
pokud se zprvu v bh'zkosti Madridu povstalecke stihacky neobjevovaly, republik^-
ni je uzfvali к propagadmm hlfdkovym letum nad hlavmm mgstem a nad milicemi
bojujfcnni v horach Sierra de Guadarrama proti vojskum povstaleckeho generala
Moly, postupujicfm к Madridu ze severu. Hned v teto fazi pilot Garcia Lacalle je-
den ze stroju, Spanish Fury 4-3, poSkodil pfi nepovedendm pfistanf na letiSti Geta-
fe. Stroj se do Guadalajary vrdtil na korbg nakladniho auta. Po vyfeSem problgmu
se synchronizaci byly zadatkem srpna Fury ozbrojeny pomoc! dvou kulometti Vic-
kers raze 7,7 mm. К prvmmu vzduSnemu stfetnutf doSlo 10. srpna, kdy jeden Fury
po patndct minut pronaslcdoval dvouploSny dopravnf De Havilland Dragon Rapi-
de, pilotovany Cap. Angelem Salasem Larrazabalem. Jedinedn^ pnlezitost poslat
do leteckgho nebe jednoho z budoucfch povstaleckych es, jehoz konto zatfzf sest-
ndct a jedna tfetina sestfelu republikanskych strojfi, bohuzel nevysla, nebof zuffcf
pilot Spanish Fury mel problemy se synchronizaci obou kulometfl.
Prvni Hawker Spanish Fury, stroj 4-2, byl ztracen 19. srpna (uvadgn tez zacdtek
zaff), kdy Felix Urtubi - ano, prave ten pilot, ktery unikl к republikanum potd, co
v CASA-Breguetu 19 zastfelil sveho nacionalistickdho pozorovatele-prondsledo-
val nepfdtelske bombardery Junkers Ju 52/3m tak daleko к portugalskg hranici, ze
Nahazovdni motoru Avie BH-33.3 na bruselskem letisti Evere, 26. srpen 1936. Stroj
ceskoslovenske vyroby byl pro republikdny zakoupen z prebytku belgickdho vojenskdho
letectva. О jeho pripadne bojovd dinnosti na Iberskdm poloostrovd vsak nen( nic kon-
kretndjdt'ho zndmo.
70
VALKA VE SPANELSKU
mu doslo palivo a musel nouzovd pfistAt na pudisty ovladandm uzemi v prostoru
Badajoz. Pokus о zapaleni stihadky preruSil pn'chod povstaleckych vojak6.4) Urtu-
bi sice unikl zpet, pFevleden za uhlire vedouciho osla, nicmdnd poSkozeny stroj
pad! do rukou protivnfka a byl pFedvaddn v Badajoz.
Povstalci ukofisteny Spanish Fury dcmontovali a odeslali na letiStd Tablada u Se-
villy. Zde byl uveden do letuschopneho stavu. Prvni start vsak skondil havarii pole,
co si zkuSebnf pilot kvuli poruSe nespolehlivdho synchroniz&oru rozstrflel vrtuli.
Nacionalistd stihadku opet opravili. Stroj nesouci kddovd oznadcni 4W-I zustal
v Tabladd a slouzil mimo jine к obrand mistnich cflu. Jednatficatdho brezna 1939,
v rimci oslav nacionalistickeho vitezstvf v obdanskd valce, jej Gen. Jose Rodri-
guez Diaz у Lecea pilotoval nad Madridem pri velkd leteckd pfehlidce. Ejercito del
Air jej potd uzivaloaz do roku 1948 (od roku 1945 s imatrikulacf C.2-1). Definitiv-
nd vyrazen byl roku 1950.
Tfeti Hawker Spanish Fury 4-1 zustdval v Getafe a pro svuj reprezentacni vzhled
byl ukazovdn ruznym delegacim, zahranicnim politikOm, novindfum, zatimco pfed
zahranidnimi piloty, kteff se ve znadnem mnoistvi na zakladne objevili v zafi, byl
stfezen. Vznikla о ndm fada legend, vdetnd id, ze Britovd do Spandlska odeslali
к testiim v bojovych podminkach nejnovejJi Hawker Fury se spidkovym pilotem,
ale ze jej Italovd sestfelili. Nirok na sestfel vzneseny Moratem nenf oprdvneny,
nebof zadny stroj tohoto typu nebyl sestfelen v boji. A pravd Spanish Fury 4-1 si
jich v zafi a rijnu 1936 uiil vice nez dost.
4| Podle slarsi verze se Urtubi utkal v каЫпё Spanish Fury s italskymi Fiaty CR.32. Jed-
nu faJistickou stlhacku sestrelil, ale pak doilo к poruse synchronizdloru, republikdn si
ustfelil vlastnl vrtuli a musel nouzovZ pfistdt. Bez vetSlch probl^mu dosed! na neprdtel-
skem ilzeml, stroj zapalil a potd preset na lizemi ovlddane vlddnfmi silami.
71
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKCl
MADRID V OHROZEN1
Hlavnf cfl postupu povstaleckych kolon v pozdnfm letd a na podzim roku 1936
pfcdstavovala metropole Spanelske republiky, Madrid. Byl nejen duleZitym komu-
nikacnfm stfediskem, ale pfedevsi'm symbolem legdlnosti levicove vlady a jeho ztrata
by pro moralku republikanu pfedstavovala obrovsky otfes. Od severu к mestu smd-
fovaly pfes pohofi Sierra de Guadarrama tfi povstalecke kolony a z jihu, ze Sevilly,
vyrazila 4. srpna pod velenfm Coronel Yagiia dtvrta. Jejf obdvanou souddst tvofily
Marokanci, pfepraveni do zeme z Afriky diky vzduSndmu mostu nemeckych Jun-
kersii Ju 52/3m. V samotndm Madridu pak, die povstalcti, cekala na svou pfflezi-
tost povestna pata kolona, majfcf ve vhodny das vystoupit z ilegality a pomoci litod-
nfkum ovlridnout hlavnf mesto. Ctvrteho z^rf prave jednotky dtvrte kolony po
uspdSndm postupu ovladly strategicky hodnotne mesto Talavera de la Reina a na-
sledujicfho dne se spojily v Arenas de San Pedro s vojsky generala Moly postupu-
jfcfmi ze severu.
Povstalci nynf ovladali zhruba polovinu kontinentalniho Spanelska v nepferu-
sovanem pasu, sahajfcfm na severovychode к francouzskym hranicfm a na jihoza-
pade az к pobfezf Gibraltarske uziny. V prostoru Teruelu drzeli vybdzek, zakusujf-
cf se do republikanskeho dzemi a nebezpedne se priblizujfci к pobfezf Stfedozemnfho
more. Naopak na atlantskem pobreiri se houzevnate, oddeleno od zbytku republiky
povstalci ovlddanym dzemfm, branilo vedle prumyslove Asturie takd Baskicko,
nebojujfcf ani tak za £pandlskou republiku jako spfSe za autonomii prislfbenou vld-
dou Lidove fronty.
Republikani se potykali s vaznymi probldmy. dervencovy pud dftstojnfku sme-
fujfcf proti legalnd zvolend vlade Lidove fronty toti2 vyvolal skutednou revoluci.
Ta, prozatfm doutnaji'cf, vzplala pote, co vlada nechala v zajmu boje proti faJismu
rozdat zbrane ,,lidu“. Ту nejradikdlndjSf levicove sfly sdru^end do detnych organi-
zacf (rolnickd odborovd organizace CNT, UGT, anarchisticke FAI, revoludnf mar-
xisticka strana POUM atd.) zadaly pomoci svych ozbrojenych milicf nejen bojovat
proti pudistum, ale v tvrdem zapase о moc take proti konkurendmm skupinam. Na
uzemf, kterd ovladly, provadely podle svych pfedstav radikalni revoludnf zmdny,
jejichz soudasti byl nezbytny revoludnf teror. Tento revoludnf kvas pripravoval re-
publikany о mnoho energie, potfebne pro boj s povstalci. Vl£da prilis slaba na zvlad-
nuti „spontannf revoluce“ jeStd pfed pucem a о to vice nynf, v dobe tech nejvetsfch
72
VALKA VE SPANELSKU
otfesft, nad ndkterymi oblastmi zcela ztratila kontrolu. Anarchie, mizema kazeii
a spatne veleni sil bojujicfch proti povstaleckym kolonam usnadftovala nepnteli
postup.
TAZENI NA MADRID
(srpen-zan 1936)
73
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLO^NIKU
Neuspechy na fronte otfasly postavenim dosavadnf vlddy Lidovd fronty, ktera
4. zdri odstoupila. Vznikla vlada Lidovd fronty vedend socialistou Largem Cabal-
lerem, ve kterd hrdli komunistc podstatnd dulezitdjSf roli, nez tomu bylo drive. Ddle
do nf nalezeli socialiste, burzoazni levice, jeden zdstupce katolickych separatistic-
kych Basku (do vlady vstoupil 25. zafi vymenou za autonomnf statut Baskicka)
a od rijna dtyri anarchistd z CNT a FAI. Komuniste vyhldsili hlavni body svdho
programu: vyhrat valku (a alibisticky zdurazhovali, 2e to je nynf nejdulezitejSf -
dostali se tim na strand jedne do rozporu s ostatnfmi radikdlnfmi silami, kterd chteli
revoluci dotahnout do konce okamzitd, a na strane druhe se stali pfijatelndjSfmi pro
mdnd radikdlnf levici), vyfeSit probldmy demokratickd revoluce a zesflit jednotu
vSech lidovych sil (pochopitelne pod sv^m vedenfm). Pod tdmito formulacemi se
ukryval jediny cil: nasledovat cestu bolsevickdho Sovdtskdho svazu v budovdnf
noveho, ,,spravedliveho“ fadu.
Protoze system milici, nemajfci'ch v boji proti ukdzndnym, dobfe vyzbrojenym
povstaleckym dtvarum nejmensi Sancc, naprosto selhal, vydala vldda 10. njna 1936
dekret о vzniku lidove armady. Doposud existujfci milice organizovand na lokdl-
nim principu a budovane pfedevSfm jednotlivymi politickymi stranami a odbory
mdly byt zadleneny do jednotnd armady. Komunistd zaroven proti odporu svych
partnerii ve vlade, vedenych samotnym ministerskym pfedsedou Largem Caballe-
rem, prosadili vznik instituce politickych komisafu. Ti byli u armddnfch dtvaru,
zprvu nadale organizovanych na principu politickd prislusnosti, pfedstaviteli vlddy
Lidove fronty a zprostfedkovand tedy takd sflicfch komunistu. Так jak stoupal vliv
Spandlske komunistickd strany, ffzend z Ruska, dochdzelo v republikanskem Spa-
ndlsku к pfedvfdatelnd situaci. Prave komunisty kontrolovand jednotky (napffklad
znamy 5. pluk) dostavaly nejkvalitndjsf vyzbroj a byly privilegovdny casto pfed-
nostnd uddlovanou leteckou podporou. To je v§ak prozatim budoucnost. Nynf je
zdri 1936 a republikdnske stfhacf letectvo cell na spanelskdm nebi rostoucimu tlaku
povstaleckych vzduSnych sil.
Prvnfho zari se nezvykle podetna skupina osmi republikanskych Hispano-Nieu-
portu 52 z Grupo 11 umfstdnych na jednom z madridskych letisf utkala s nepfatel-
skou smfsenou formacf v prostoru mdsta Talavera de la Reina, ohrozovaneho jed-
notkami povstaleckd dtvrte kolony. Bdhem souboje byl na kazdd strand zasazen
jeden Hispano-Nieuport, oba stroje vSak dosdhly svych vlastnfch lizemf.
К leteckdmu boji doslo takd na sevcrovychodd zeme. Zde aktivne operovala
rcpublikdnskd Escuadrilla Alas Rojas (Ruda kridla), priklad vlivu revoluce na vladnf
letectvo. Pestfe obledenf muzi ovladali nemdne pestrou smdsici letounu, ktere pu-
vodnd vznikly ke vSem jinym ucelum nez ke vzduSnemu boji. LJtvar Alas Rojas,
umfstdny na letiSti Sarinena a bojujfcf na aragonske frontd, v oblasti, kde byl velmi
silny vliv anarchistu, si ziskal mezi tamnfmi bojovniky povest di'ky svym velkym
utocnym formacfm nazyvanym La Balumba (hromada). Nalety provdddl ve dvou
74
VALKA VE SPANELSKU
Povstalecky De Havilland D.H.89 Dragon Rapide. Ten to lehky dopravni typ pouzi'valy
ve Spanelsku obe bojujici strany. A nejen к preprave pasaze'ru, ale take к botnbardova-
nf, a dokonce jako nouzovy stfhaci letoun!
sestavach do ,,V“. V dele prvni Idtal trfmotorovy hornoploSnfk Fokker F-VII, mili-
tarizovany dopravnf stroj ve StastndjSfch dobach Idtajfcf u §pandlsk£ dopravni spo-
lednosti LAPE s civilnf registracf EC-PPA, doprovazeny tfemi ci sesti lehkymi bom-
bardery CASA-Breguet 19. Druhe ,,V“ vedl puvodne francouzsky hornoplosny
dopravni jednomotordk Late 28, opet upraveny na bombarder, dva ci tri militarizo-
vane britske lehke dvoumotorove transportin' dvouplosnfky De Havilland D.H.84
Dragon a ndkdy take jeden ci dva lehke sportovnf stroje. Ochranu poskytovalo nd-
kolik stfhadek Hispano-Nieuport 52 a „stfhaci" D.H.89M Dragon Rapide. Na Seve-
rn tedy byly utodnd formace republik^nu znacne pocetnejsf a take barvitdjsf ne£
v centralnfm Spandlsku, kde Aviacidn Militar nasazovalo pfedevsfm mens! forma-
ce CASA-Breguetu 19 di jednotlive (maximdlnd pak dva di tri) podstatne boje-
schopndjSf Potezy 54 chranene jednou di dvema doprovodnymi stihadkami. V ob-
lasti Madridu, kde aktivnd operovaly povstalecke stihacky Fiat CR.32 i Heinkel
He 51, by ov§em jednotka Alas Rojas se svou vyzbrojf naprosto nemohla obstcit.
Na severu prozatfm zastupovalo povstalecke stfhaci letectvo nekolik zastara-
lych Hispano-Nieuportu 52. Nicmend i s nimi bylo pffpadne setkanf pro nouzovd
upravend „bojove" letouny velmi nebezpednd. Tentokrdt, 1. zaff, padla neprfznivd
karta homoplosnfku Latecoere 28, ve Francii zakoupendmu dopravnfmu stroji, kte-
ry v bombardovacf uprave mohl nosit dvd 50kg pumy na zavesnfku vyrobenem ze
75
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLO^NlkU
dvou ocelovych trubek umfstSnych v pasazerske kabind tak, Ze jejich konce
s podv£5enymi pumami vycnfvaly na kaZdd strand z bodnfch oken. DalSf lehke 10kg
pumy mohia osddka, к obrand disponujfcf pouze osobnfmi zbrandmi, vyhazovat
dvefmi a okny. Na tento prakticky bezbranny stroj dosahujfcf maximalnf rychlosti
malo pres 200 km/h se behem ofenzivnf akce pestrd formace Alas Rojas soustfedila
trojice (nekdy uv&idna pouze dvojice) povstaleckych Hispano-Nieuportfl 52, je-
jichZ ffdicf раку svirali piloti M. G. Pardo, M. Guerrero a R. Senra. Povstaleckd
stihadky v td dobS operovaly z letiStS v Zaragoze a Late 28, v jehoZ pilotni kabinS
vedle sebe sedSli Spandlsky sportovnf letec a francouzsky dobrovolnik, pro ne svou
bezbrannostf pfedstavoval Idkavy cfl. Republikdni nicmdne v teZce prostfilendm
hornoploSniku dokazali uniknout a vratit se zpet na letiStd. Jedinou ztratou z os^d-
ky byl palubni strelec, kterdmu museli amputovat zrandnou nohu.
Druheho zaff opdt skdroval v kabind Heinkelu He 51В Garcia Morato a sestfe-
lil v jiznf bojove zone jeden vladnf Hispano-Nieuport 52. Byl to poslednf ze tff
sestrelu, kterd Morato zfskal na ndmecke stihadce.
Pateho zdfi provedlo nekolik Heinkelu He 51 ofenzivnf akei nad madridskd
letigtd Getafe a bylo, die republikdnu, uspeSnd kontrovano Hispano-Nieuporty 52
Manuela Gasc6na z Grupo 11. Ndmci z Jagdstaffel Eberhardt narokovali toho dne
tri vitezstvf. Oberleutnant Houwald sestfelil jeden Hispano-Nieuport 52 („Hispa-
no 46“) a jeden CASA-Breguet 19, zatfmeo Oberleutnant Kniippel poslal к zemi
jeden republikansky stfhacf stroj blfZe neurdeneho typu (ndkdy identifikovan jako
„Hispano 46“ di Loire 46). Na sevemfm useku spanelskdho bojiSte republikAnSti
Tento Fiat CR.32bis kodoveho oznaceni 3-6 padl do republikdnskych rukou 16. zdrf
1936, kdyz italsky pilot sottotenente G. Franceschi bihem bojovi akce zabloudil a nou-
zovi pfistal na vladnitn ilzenii. Stroj, stale jest? vybaven nacionalistickymi vysostnymi
znaky, je zachycen na republikdnskein letisti Los Alcdzares. Republikdni tuto stihaUku
ztratili bihem havdrie v listopadu tdhoi roku.
76
VALKA VE SPANgLSKU
stfhadi za ffzenim Hispano-Nieuportu 52 narokovali sestfelenf jednoho tnmotoro-
veho stroje. Toto vftdzstvf (ostatnd podobne jako fadu dalsfch sestfelu narokova-
nych obema stranami na podzim 1936) dostupne doklady nepotvrzuji.
Sesteho zafi meli dalsf uspdSny den Nemci z Jagdstaffel Eberhardt. Roj startu-
jfci z letiStd Navalmoral sestfelil dva republikdnske bombardery Potez 54. Jedno
vftezstvf ohlasil Obit. Eberhardt a druhe Obit. Kniippel. Pro oba letce to jiz byly
pdt6 sestrely ve Spandlsku, a oba se tedy stali podle obecne akceptovanych (ale
Ndmci neuzivanych) kriterif stfhacnni esy. Vlddni letectvo ovSem neztratilo zadny
stroj tohoto typu. Tdhoz dne byl Manuel Aguirre presunut do Anddjar se smfsenou
jednotkou tn CASA-Breguetu 19 a tfi Hispano-Nieuportu 52. Duvodem к posilcnf
republikdnsk6ho letectva pusobfcfho v jizmm sektoru byla zvySena agresivita zde
operujicich He 51В.
Jedenacteho zafi uspesne zasdhli do stfetnuti Italove, operujici z letiste v Cdce-
res od 9. zdH. Z baze se svymi fasistickymi spolubojovnfky pusobil take Garcia
Morato, ktery zacal na Fiatu CR.32 Idtat pocatkem mesice. Tfi roje Fiatii CR.32
vedene velitelem PEscuadrilla de Caza capitano V. Dequalem, sottotenente Fran-
ceschim а §рапё!ет J. G. Moratem narokovali v prubehu dne sestfelenf az peti slf-
hadek (vdetne vykonndho Dewoitinu D.372) a dvou lehkych bombarderti CASA-
-Breguet 19. Po jednom republikanskem stroji poslal к zemi napnklad Dequal
a Franceschi, zatimco Magistrini sestfelil letouny dva. Capitan Garcia Morato se-
stfelem jednoho vladmho Hispano-Nieuportu 52 docflil svuj prvm uspdch na Fiatu
CR.32 a zaroveh se mohl dfky celkovym peti vftdzstvfm pochlubit neoficialnfm
oznadenfm esa. Republikani ve skutecnosti pozbyli dva Hispano-Nieuporty 52
z Grupo 11 umfsteneho v Barajas. Dalsfm protivnfkem pilotu Aviacion de El Ter-
cio mohli byt zahranidnf letci z Escadre Espana, jednotka ovSem toho dne zadneho
ze svych Dewoitinu D.372 nepozbyla.
Dvanacteho zdn mela dem^ den Deuxieme Escadrille Lafayette tvofena zahra-
nicnimi dobrovolnfky, zoldndfi i Spanelskymi letci a vedena Spanelem Antonio
Martin-Luna Lersundim. Dva jejf Hispano-Nieuporty 52 podlehly v souboji ode-
hravajfcfm se nad Talavera de la Reina s agilnfmi italskymi stfhacnni dvouploSnfky
Fiaty CR.32. Na severovychodnf fronte republikani sestfelili povstalecky Hispano-
-Nieuport 52 iltocfcf na pozemm cile. Pilot zkazu svdho stroje nepfezil.
Dal§i zavaznou ztratu utrzilo republikdnskd letectvo hned nasledujicfho dne be-
hem souboje v prostoru Toleda (nekdy uvaddn take Madrid, podle Italu pak Tala-
vera de la Reina). ZkuSeny Felix Urtubi tentokrdt pfed startem к akci neusedl do
kabiny oblfbendho a vykonneho Spanish Fury kodovdho oznacenf 4-1 (prave tento
letec тё1 mimochodem na svddomf 19. srpna ztratu stihadky Spanish Fury 4-2),
nybrz vklouzl za fizeni pomaleho Hispano-Nieuportu 52 a to se mu snad stalo osud-
nym. Republikan se dostal do souboje s velmi agresivnimi Fiaty CR.32, ktere pilo-
toval Spanel Morato a Italove Baschirroto a Vincenzo Patriarca, pouzfvajfcf krycf
77
SOUMRAK STfHACfCH DVOUPLOSNIKU
jmdno ,,Boccolari“. Bdhem manevrovanf se Urtubiho Hispano-Nieuport ve vzdu-
chu srazil s Fiatem poslcdniho jmenovaneho italskdho letce. Zatfmco pilot z rad
Aviacion de El Tercio vyvdzl a zachranil se na padaku, Urtubi ve vraku svd stihad-
ky nalezl strut.1 > Piloti Fiatu po boji ohldsili sestfelenf dvou republikanskych stfha-
cek.
Patnactdho zaff povstalecky pilot Angel Salas Larrazabal (podle ruznych pod-
kladu na Hispano-Nieuportu 52, di na Fiatu CR.32) zailtodil na letiStd Andujar na
jiznf frontfi a zapalil zde dva CASA-Breguety 19, ktere se naneStesti pro Aviaci6n
Militar prdvd vrdtily z ofenzivni akce. Pokradovaly takd vzduSne sarvatky nad se-
verovychodnfm Spandlskem, nad Aragonif. Povstalecky stfhad G. Pardo v kabind
Hispano-Nieuportu 52 se behem eskorty dtyf lehkych bombarddru CASA-Breguet
19 utkal s trojicf nepfatelskych sti'hadek siejneho typu, patncich do jednotky Alas
Rojas. V souboji byl jeden vladnf stroj poskozen a pilot doldtl na matefskou zd-
kladnu zrandn.
Dnem intenzivni bojove dinnosti znepfdtelenych vzduSnych sil se stalo 16. zan.
Za celodennf aktivitu republikdnske Aviacion Militar zaplatilo ztratou ctyf letou-
nu: jednoho Hispano-Nieuportu 52, jednoho Dewoitinu D.372, jednoho CASA-
-Breguetu 19 a jednoho Potezu 54. Ztrdty se nevyhnuly take povstalcum. Trojice
Fiatu CR.32 vzletla z letiStd Cdceres к volndmu stihdnf. Bdhem akce zadali Italovd
pronasledovat formaci CASA-Breguetu 19 chrdnenou jednfm Hispano-Nieupor-
tem 52 a jednfm Dewoitinem D.372.21 Fiaty ve vzduSnem kldnf sestfelily republi-
kanskou homoploSnou stfhacku D.372 ze stavu Deuxieme Escadrille Lafayette. Po
boji pilot sottotenente Giorgio Franceschi ovladajici CR.32 kddovdho oznacenf 3-6
Zabloudil a perfektnd pfistdl v prostoru Don Benito na uzemf ovlddanem republi-
kdny. К neposkozenemu stfhacfmu dvouplosniku spdchala vlddnijezdeckd hlidka.
Ital, poudeny krvavymi pripady, ktere se odehrdvaly na obou bojujfcfch stranach,
se nehodlal vzdat, vytahl pistoli a zacal stfflet. Okamiite byl zabit nepfdtelskou
palbou. Jeho stroj republikani ukofistili, jako prvni z fady Fiatu CR.32, kterd jim
padly behem obdanskd vdlky do rukou, prakticky nepoSkozeny.
Italskd stihadka byla dopravena na bdzi Los Alcdzares, kde ji zacal testovat
ndmezdni britsky pilot Hugh Oloff de Wet (uvdddn tdi jako Olof de Wett di Olof de 11
11 StarSf verze Urtubiho smrti byla podstatne romantictejSi. Podle nt republikan sestrelil
jeden Fiat a pak se srazil, molnd dobrovoln^, s dalflm a padl. Podle odliSne, dnes jiz
take vyvrdcend verze vyskocil na paddku a byl zabit pri sestupu. Nicme'ne к ostfelovdni
nepfatelskych letcii zachranujfetch se pod vrchlfky paddku za krute obcanskf vdlky
skutedne dochdzelo a Italovd je, i kdyz pozdeji, opravdu provadeli. Zdroveh je nutno
uvest, f.e velenf povstaleckeho letectva bylo proti a tyto praktiky zakazovalo.
2’ Podle ndkterfch podkladu bylo fest CASA-Breguetd 19 chrdneno dvema Hispano-Nieu-
porty 52, jednfm Dewoitinem a jednfm Spanish Fury.
78
VALKA VE SPANELSKU
Revoluce! Na letiSti El Prat pdzuje pred hornoplosnou stihackou Dewoitine D.372 sku-
pina republikdnii, namixovand z letcu, miliciondru i funkcionafu. Nechybi take kfehkd
holcicka na kline jednoho bojovnika. Revoludnt anarchie panujfcf v let# roku 1936 na
vlddnfch leteckych zdkladndch ovSem bojove ucinnosti vzdusnych sil prills nesvedcila.
Snfmek byl porfzen v srpnu 1936 a cerstve z Francie dodand stfhadka prdv# obdrzela
republikdnsk# vysostne oznaceni a take vyzbroj.
Witt). Anglican se о Fiatu vyjadfoval velmi pochvalnS. Zacatkem listopadu 1936,
pfi pfesunu do Madridu, cennou ukofistenou Freccii znidil bShem pfistani na letiSti
Cuatro Vientos namofni pilot Carlos Lazaro Casajust, kdy2 se srazil s dopravnfm
dvouplosnikem De Havilland DH-89 Dragon Rapide.
Republikanske Potezy 54 provedly 16. zaff jednotlivymi stroji dva nalety. Pfi
jednom byl dvoumotorovy bombarder z Deuxieme Escadrille Lafayette pfes ochranu
poskytovanou jedm'm Hispano-Nieuportem sestfelen v oblasti Talamanca del Jara-
ma. A6koliv z osadky pfezil jediny muZ, byl stroj republikany opet opraven a zno-
vu zacal operacne letat! Je to jeden z pnkladu velke odolnosti tohoto typu, ve Spa-
ndlsku nicmene do znacne miry nespravedlive ocejchovaneho nalepkou nedsp6Sne
konstrukce. Sestfeleny Potez 54 si na konto pfipsal, bleskov^m dderem, na ktery
doprovodny Hispano-Nieuport nedokdzal zareagovat, J. G. Morato pilotuji'cf obli-
beny Fiat CR.32. ItaEti interventi narokovali v prubShu dne sestfeleni tfi dalsich
letounu: dvou stihadek a jednoho CASA-Breguetu 19.
Nemci se 17. zdff op£t pfesv£ddili о omezene hodnote svych dvouplosnych
Heinkelu He 51 v okamziku, kdy narazi na pon6kud vykonn£js>iho protivnika. Toho
dne se Sestice stroju z Jagdstaffel Eberhardt pokusila pronasledovat formaci пёко-
lika lehkych bombard6ru CASA-Breguet 19 chranenou jednim Hawkerem Spanish
79
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Sntmek na pamatku ziervence 1938. Velitel Grupo 3-G-3, nejiisp^Sn^jSf povstalecky
sifhac Joaquin Garcia Morato (tfelf zleva), obklopen svymi spolubojovnfky pfed Fiatem
CR.32.
Fury ajednfm Dewoitinem D.372. Boj mCl pro пётескё letce Jokujicf ргйЬёЬ.
Razantnf protitider vlddnfch stfhadu je domitil р!пё se starat о vlastni bezpednost
a zapomenout na stfhiinf tak lakaveho cfle, jaky рота!ё CASA-Breguety 19 beze-
sponi pfedstavovaly. Byli zatladeni do defenzivy, jejich formace rozbita a pak rych-
lejsfm protivnfkem opuSteni. JeSte ze si tdhoi dne ponekud zlepSili moralku potd,
co Oberleutnant Kniippel zasahl jeden stary Hispano-Nieuport 52 („Hispano 46“)
a pilota donutil к pristdnf na povstaleckem tizemf. Podle republikdnu byl ovSem
17. zafi ztracen pouze Hispano-Nieuport 52 §pandlsk£ho pilota z Grupo 11 Carlose
Colona, ktery die ruznych podkladii bud’ve vzduSndm boji taranoval jeden nepfii-
telsky stroj, ci podlehl v souboji s Fiaty CR.32jihozapadn£ od Madridu. V kazdem
pffpadC pfiSel ve stfetnuti о iivot.
Osmnacteho zafi Italove ndrokovali sestfel jednoho nespecifikovaneho letou-
nu. О dva dny pozdeji si sve skore zvetSil na sedm vftezstvf J. G. Morato. Nad
Santa Olalla тё! sestfelit jeden republikansky Spanish Fury. Ve skute£nosti ovSem
nebyl Zadny ze tff vc Spanelsku letajfcfch dvouplosnfku tohoto typu ve vzduSnem
boji ztracen. Naopak, Mtat naelegantnim Hawkeru Spanish Fury znamenalo v t6chto
dramatickych dnech podstatnd zvySeni Sance na pfeSitf. Spanish Fury spoledne s jed-
nim Dewoitinem D.372 (uvaden te2 jako D.371) toho dne skutedne chrdnil nekolik
CASA-Breguetu 19 behem akce, v ktere doslo к boji s Fiaty CR.32, ale vsechny
80
VALKA VE SPANELSKU
republikanske stroje se SfastnS vrdtily zp£t na baze. Tehoz dne na letiSte Cdceres
pfibyla dvojice dalsfch dspSSnych SpnSlskych stfhadu, Julio Salvador a Angel Sa-
las Larrazdbal, aby se pfipojili po boku Morata к pilotdm italsk£ la Escuadrilla de
Caza, ,La Cucaracha“.
Dvaadvacdteho zaff se hlidka Fiatu utkala s formaci £tyf CASA-Breguetu 19
chran£nou jednfm Dewoitinem a jednfm Spanish Fury. Italovd ohlasili sestfely dvou
CASA-Breguetu a jednoho Dewoitinu. Kafdy z Italfi, vdetnS velitele utvaru capi-
tano V. Dequala, mel docflit jeden sestfel. Republikdnsky dtvar Deuxieme Escad-
rille Lafayette toho dne skutecne pozbyl jednu homopIoSnou stfhacku francouz-
skeho puvodu a Grupo 31 dva lehke bombardery CASA-Breguet 19.
Zdfijov£ ztrdty vladnfho Aviacion Militar byly opravdu 1ёгкё a stavy letounu
rychle klesaly. Tfiadvacdteho zaff jiz na jednd z d61e2itj?ch madridskych leteckych
zdkladen, v Barajas, zbyvalo pouze p6t letuschopnych stfhadek: Hispano-Nieupor-
ty 52 pilotu Oloffa de Weta a Claude Warsowa (uvadSn tez jako „Clifford"; padl
26. 9. v souboji s italskymi CR.32), jeden D. 372 Locatelliho a dva Loire 46.
81
SOUMRAK STIHACfCH DVOUPLOSNIKU
PORAZKA REPUBLIKANSKEHO LETECTVA
Pdtadvacdtdho zdff UspeSny SpanSlsky stihad Angel Salas Larrazdbal, pilotujici CR.32
z italske la Escuadrilla de Caza, opdt rozJifil svd skore, kdy2 vyprdzdnil zdsobniky
kulometu do Potezu 540 ,,F“ nazvaneho „Aqui te Espero“, ndleZiciho do stavu
Deuxieme Escadrille Lafayette.
Povstalecky pilot se tak v kabind dvouploSnd stihadky stal udastm'kem jednd
z pozoruhodnych a drastickych epizod Spandlskd obdanskd vdlky. Velitelem ji'm
sestfelendho republikdnskdho bombarddru byl Capitdn Joaquin Mellado a osddku
Potezu 540 tvofili vyhradnd Spandie.1) Bombarddr vzldtl z Barajas svrhnout pumy
na cfl u Talavera de la Reina (uvddeno tdz Toledo). Podle republikdnskd praxe jej
mdl behem mise chrdnit jeden doprovodny stihaci stroj. К tomuto ddelu vydlendny
Loire 46 pilotovany A. G. Lacallem vSak bdhem startu havaroval. Republikdnsky
stihad sice vyvazl, ale zaroven nehoda zpecetila osud bombarddru. Melladova osddka
totif odvdind vyrazila splnit dkol samostatnd. Nad frontovou linii letci rozsazeni
v pracovmch prostorech Potezu zpozorovali dvojici povstaleckych bombarddru Ju
52/3m. Nezavdhali a tdiice z vi?hody vy§§ich vykonu i podstatnd udinndji rozmfs-
tend stfelecke vyzbroje obrdtili Potez 540 do iltoku. Na Spandlskdm nebi se odehrdl
podivny souboj, ktery musel pCisobit skutednd impozantnd: jakoby zpomalend ma-
ndvry mohutnych stroju provdzend divokym Stdkotem kulometne palby. Trimoto-
rovd Junkersy Ju 52/3m se zahy daly na utdk. Triumfdlnf pocity republikdnii ovsem
nemdly mil dlouhdho trvdni. Jako Stika se pfihnal Salasuv Fiat CR.32 a za chvfli
bylo dokondno. Prostfileny Potez se fftil к zemi. Ndraz byl prudky a zdemolovany
bombarddr se pfi пёт poskladal skutednd jako harmonika: prakticky odlomend prid’
trcela stfeleckou vdzi к nebi, vedle nf se tydila na chybdjfcf nos kolmo postavend
0 Do posddky ndleiel takd Moreno, puvodne Teniente z Guardie de Asalto, muz, ktery
svou trvchou do mlyna prispel к vypuknutf obcanske vdlky, kdyz se podilel na zavratde-
n(pravicoveho poslance Calva Sotela, ohniveho kritika vlady Lidove fronty. Sotelo byl
zavrazd^n trestnym komandem vyslanym z madridskych kasaren ilderne gardy (Guardie
de Asalto). To do poslancova bytu vniklo kolem tretihodiny rannf 13. dervence a zatklo
ho. V ndkladnini automobilu pak byl zastrelen (podle republikdnii „neit'astnou ndho-
dou“) Capitan Femandem Conddsem. Politickd vrazda velmi vyostfila napjatou situa-
ci v zemi.
82
VALKA VE SPANELSKU
Vrak Poteze 540 ,,F“ nazvaneho „Aqui te Espero". Republikdnsky bombarder nalezel
do stavu Deuxieme Escadrille Lafayette a 25. zdr( 1936 byl sestfelen tispesnym nacio-
nalistickym stfhacem Salasem Larrazdbalem. Spanelpilotoval Fiat CR.32 ze stavu ital-
ske 1“ Escuadrilla de Caza.
masivni stfednf cast trupu s ohnutou, temdf svisle к zemi mffi'cf zadbvou sekci,
ozdobenou velkym ,,F‘ na kylove ploSe. Pfi pohledu na snfmky vraku se nechce
vdfit, ze mohl nekdo z osadky pfezft. Skutednd tomu tak bylo, nebot s ruzne vazny-
mi zranemmi vyvazli vsichni muzi na palubd. Bohu2el se dommvali, ze havarovali
na povstaleckem uzenri. Kdyz pak spatfili к vraku spechajfcf postavy, vSichni rade-
ji volili sebevrazdu pfed moznosti padnout zivi do nacionalistickych rukou. Unah-
lili se v§ak, nebot pfichfizejfcf ozbrojenci byli ve skutednosti republikanstf milico-
nan. Potez 540 „Aqui te Espero“ totiz svuj poslednf let ukoncil na vladou
kontrolovanem uzemi.
Pdtadvacdte zafi opdt nalezelo mezi deme dny republikanskeho letectva. Potez
540 „Aqui te Espero“ nezOstal jedinou ztrdtou. V souboji s Fiaty CR.32 pozbylo
Aviacidn Militar nad Madridem dva Hispano-Nieuporty 52 z Deuxieme Escadrille
Lafayette. Anglicky letec Edward Downes-Martin, ve Spandlsku vystupujicf jako
,,Smith-Piggot“, zahynul, zatfmco jeho spolubojovmk Francouz Mouillenet, ktere-
mu republikani prisuzovali taran jednoho Fiatu, vyvazl. Do souboje zasahl take
83
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Na madridskem nebi na podzbn 1936 bojoval takd jediny Boeing 281, exportni provede-
n(jednoploineho stfhacfho typu slouifcfho и USAAC pod ozna&nfm P-26 Peashooter.
Snt'mek pfedvadgciho stroje je datovdn do kvttna 1935.
,,Sfastny“ Spanish Fury 4-1, ktery se jako jediny vrdtil zp£t na zdkladnu. J. G. Mo-
rale sestfelil t£ho£ dne svdho osmeho protivnika, CASA-Breguet 19 v prostoru
Bargas.
Vedle upornych stretnuti ve vzduchu probihaly take krutd boje na pozemnim
bojiSti. Republikanske dtvary, vesmes Spatne vyzbrojend a pro boj potakticke strance
zeeia nepripraven^ milidni oddity, kladly houzevnaty odpor a za cenu teikych ztrat
dokdzaly v zari napor na Madrid zastavit. Fronta se nynf tahla obloukem v obtizne
prostupnem hornatem uzemi Sierra de Guadarrama. Ctvrtd kolona plukovnika Ya-
giia zde dosahla 21. zdri Maqueda a potd se odklonila, aby pomohla povstalcdm,
kteri jiz od pude branili v Toledu budovy vojenske akademie v Alcazaru. Odpor
kadetu, vojdkii a policistii drzicfch obklfdenou zakladnu po vice nez dva mSsice
ndlezel mezi nejpozoruhodn£j§i a propagandisticky nejcenn£si usp£chy pudistu
v prvnim obdobi valky. Alcazar byl vyprosten a 28. zafi mgsto ovlddla povstalecka
vojska generdla Varela. Nasledujiciho dne dtoenfei obnovili postup na Madrid a po-
malu se prokousavali republikanskou obranou.
Nemecti stihadi z Jagdstaffel Eberhardt operovali v zafi z letiSte Caceres a jako
pfedsunutou zakladnu v boji'ch u Madridu pouzivali bdzi Navalmoral. Triadvacdte-
ho zdri se pfesunuli na sever a byli pfcchodnd umist6ni na letiSti ve Vitorii nedale-
ko uzemi ovladaneho vuCi republice loajdlnimi Basky. Nemci m£li pokytovat pod-
84
VALKA VE SPANELSKU
poru povstaleck^m kolonam dtodfcfm na asturijskd Oviedo. Sestadvacdtdho zdff
sestfelili tfi vladnf letouny: Lt. von Houwald dostal jeden stroj identifikovany jako
Vickers Vildebeest a Obit. Hefter s Obit. Kleinem po jednom lehkem bombarddru
CASA-Breguet 19. О dva dny pozdeji Nemci pozbyli jeden stfhacf dvouplosnfk
i s pilotem, kdyz Obit. Hefter pfecenil sve pilotnf umdnf a striven nekazni pfi ris-
kantnfm pruletu vrazil kridlem Heinkelu do vdze radnice ve Vitorii. Zcela nesmysl-
ne tak pfisel ve vraku planoucfm na vitorijskdm namdstf о zivot prvnf ndmecky
stfhacf pilot slouzfci ve Spanelsku, jeden z pfislusniku puvodnf skupiny nemec-
kych stfhadu, ktery pfiplul do zeme na lodi Usaramo jiz v srpnu 1936. Nekdy je
jako pfidina katastrofy - pro povdst padldho pilota nepochybne milosrdnejsf - uva-
dena porucha pohonne jednotky a havdrie pfi pokusu о nouzovd pfistanf. Deveta-
dvacateho zaff se stihacky z Jagdstaffel Eberhardt vratily zpet к Madridu a byly
umfsteny na letisti v Avile a opet letaly pffmo v epicentru boju.
V prostoru hlavnfho mesta dochazelo ke vzduSnym bojum prakticky kazdoden-
ne. Sestadvacateho zaff byl v utkanf nad Talavera de la Reina ze dvojice republi-
kdnskych stfhacek sestfelen Hispano-Nieuport 52. Druhy stroj, podstatnd vykon-
ndjSf Hawker Spanish Fury, jako jiz ndkolikrat pfedtfm, z nebezpedne situace opet
vyv^zl. Nasledujfciho dne se pomalu vybfjene stfhacf letectvo .Aviacion Militar
vzchopilo к (autorem jiz zmfnene) skutednd masovd akci a do boje soucasne vysla-
lo vSechny bojeschopne stfhadky. Vzldtl Hawker Spanish Fury, Boeing 281. dva
Loire 46, tfi Dewoitiny D.372 a dva Hispano-Nieuporty 52 - celkem tedy tfi stfha-
cf dvouploSnfky a Sest jednoploSnfku. Operace nepfinesla nijak ohromujfcf vysle-
dek. Republikani (neopravnene) narokovali jeden sestfeleny bombarder Junkers Ju
52/3m, zatfmco dva piloti Dewoitinu si z boje pfinesli vaznd zranem. Na italske
strane se do bitvy zapojila devftka Fiatu CR.32 z laEscuadrilla de Caza capitano
Dequala. Italove v prubdhu dne narokovali sestfelenf jednoho CASA-Breguetu 19
ajednd stfhadky Dewoitine. Behem 25., 26. a 27. zdff mdli italSti a spanelstf piloti
zbranemi Fiatu CR.32 sestfelit celkem dtyri republikanske stihacky, tfi CASA-Bre-
guety 19 a jeden Potez.
Republikani vzdy zduraznovali, ze general Franco 16. srpna prohlasil, ze nebu-
de bombardovat Madrid, aby netrpelo „nevinnd civilnf obyvatelstvo“, ale pak slo-
vo nedodr2el. Na povstalecke strand byly prvnfmi hrdiny naletu na republikanske
hlavnf mdsto osddky Junkersu Ju 52/3m. A о slabosti vladni protivzduSnd obrany
jednoznadnd sveddf fakt, ze tyto pro bombardovacf roli nepfilis vhodnd stroje mu-
sely za sve letnf i podzimnf operace v prostoru Madridu zaplatit jen nepatrnymi
ztratami. К prvnfmu pruniku povstaleckeho letectva nad madridskd cfle doslo
23. srpna, kdy osm Junkersd Ju 52/3m ze Spandlskd jednotky Escuadra B, chrane-
nych trojicf taktd2 Spandlskymi letci ovladanych Heinkelu He 5IB, zautodilo na
letiStd Getafe a Barajas. Pote prichazely dalsf nalety a od 27. srpna zadaly pumy,
shozene ze Spandlskych Ju 52/3m, dopadat pffmo na cfle ve vlastnfm Madridu.
85
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Poprvd od skondenf prvnf svdtove vdlky byla bombardovAna ndkterd z evropskych
metropolf. Povstalci zprvu dbali, aby na madridske cile utocily pouze Spandlske
letouny. Zahy se nicmdnd do naletu zapojili takd Ndmci. Jejich prvnf nAlet na Mad-
rid probdhl 29. srpna 1936, kdy jeden Ju 52/3m s nemeckou osddkou vedenou Obit,
von Moreauem zaiitodil na palac ministerstva obrany a zpusobil ve mdste znadnj?
zmatek. A posldze se pfidali takd Italove se svymi tffmotorovymi bombarddry Sa-
voia-Marchetti S.81 Pipistrelle. Ani republikanskd letectvo se nijak nebranilo nAle-
tum na povstalci ovladnutd aglomerace. Smrt pfichazela z nebe pro civilni obyva-
telstvo v neStastnem Spandlsku stAle dastdji.
Republikdnske stfhacf letectvo nedokazalo kvuli nevhodnd organizaci protivzduS-
ne obrany a kvuli vlastnf slabosti povstaleckym utokum na Madrid, podobnd jako
na dal§i vladnfmi silami drifena mdsta, zabrAnit. К prvnf prokazatelnd ztrate nacio-
nalistickeho bombarddru Ju 52/3m zdsahem stihadky z fad Aviacidn Militar doSlo
v obdanskd vAlce al 28. zdri. Tffmotorak kodovdho oznaceni 22-64 ze spandlske
2a Escuadrilla naleZfcf do Escuadra В byl sestfelen nad Toledem Rafaelem Penou
pilotujicfm podle riiznych podkladii hornoploSny Loire 46 nebo dvouplosny His-
pano-Nieuport 52.2) CelA osadka vdetnd velitele 2. escuadrilly zahynula.
Republikdnske stihacky z madridskeho letiStd Getafe trpdly v bojich s CR.32
td^kymi ztrAtami. Pro Hispano-Nieuport 52 existovala v souboji s nebezpednym
italskym protivnikem snad jedind prijatelndjsi taktika, pochopitelnd pfi nezapoditd-
ni zbdsildho йргки: snaha о delni stfet a vi'ra, ze se podari zasdhnout pomemd zra-
nitelny kapalinovy chladid umfstdny pod pffdi Fiatu. Dvacdtdho osmdho zdfi byl
sestfelen Capitan Avertano Gonzalez Fernandez s jednim z poslednich bojeschop-
nych Hispano-Nieuportu 52, kterd melo Aviaci6n Militar nacentrAlnim bojiSti, tedy
v prostoru Madridu, к dispozici. V polovine fijna zde pak republikdnske letectvo
nemdlo v bojeschopnem stavu iadny stroj tohoto typu. Pokus zi'skat tri Hispano-
-Nieuporty 52 z Katalanska, kde republikanskd letectvo pusobilo znadne nezavisle
na leteetvu bojujicim v prostoru Madridu, v^mdnou za munici, potfebnou pro pfe-
vaznd anarchistickd jednotky bojujici na severovychodnf (katalanskd) frontd, ne-
pfincsl prakticky Zadny efekt. Dve ze stfhadek naneStdsti havarovaly jii bdhem
pfeletu, po das pristani v Getafe. Tfeti pak byl zniden pri nehodd о par dnii pozdeji!
Vymdnny obchod mdl tedy pro posflenf obrany Madridu nulovy efekt.
Nebyly ovsem pouze porazky. DevdtadvacAteho zdri se republikdniim podafilo
prime nad Madridem sestfelit prvnf Junkers Ju 52/3m (§lo о druhy stroj tohoto
typu zniceny stihaci slozkou Aviacidn Militar v obcanskd valce). Locatelli, pilotu-
Republikdnsky stroj bylpodle nlkterych zprav identifikovdn jako „Loire-Nieuport" a pod
timto oznacenbn neexistujfciho typu se mohl ukryvat jak Loire 46, tak Hispano-Nieu-
port 52.
86
VALKA VE SPANELSKU
jfci jeden z posledmch v Barajas bojeschopnych homoploSniku D.372, sestfelil po-
vstalecky bombarder pfimo nad mdstem. Dva muzi z jeho osAdky, kteff se zachra-
nili na padacich, byli vzApeti zavra^ddni rozvasnenym davem a milicionafi.
TficAtdho zaff si behem startu z letiStd Avila, situovandho ndco kolem 50 kilo-
metru od Madridu, piloti Oberleutnant Trautloft a Oberleutnant Eberhard v kabi-
nAch Heinkelu He 51 pfipsali po jednom sestfelenem Potezu 54. Podle jindho zdro-
je toho dne stihadky, identifikovand jako Fiaty CR.32, zasAhly Potez 54 z Escadre
Espana, provAdejici pruzkum vychodnd Madridu. (I'ast z francouzsko-Spandlskd
osAdky padla, cast vyvazla se zrandnim.
Rijen pfedstavoval kritickd obdobi pro republikAny na zemi i ve vzduchu. Po
t£2kych bojfch prolomili iltodici povstalci 17. fijna frontu nedaleko Madridu a na-
sledujiciho dne obsadili mdstedka Yuncos a Illescas. To druhd bylo od hlavmho
mdsta vzdAleno pouhych 35 kilometru. Nyni se bojovalo na prvni obranne linii
Madridu. DvaadvacAteho njna padlo Navalcarnero. RepublikAnskd protiutoky ne-
pfinASely ilspdchy. Nacionaliste se z jihu pomalu, ale jiste blfzili к hlavnimu mdstu.
Ve vzduchu dr£elo iniciativu jednoznadnd povstalecke letectvo. Zejmdna dfky
Fiatum CR.32 z Aviacion de El Tercio vybojovalo na madridskem smdru uplnou
vzdusnou nadvIAdu. Stihacky i bombarddry, vzhledem к povstaleckdmu postupu
na zemi, operovaly ze zakladen umistdnych blizko Madridu a to jim poskytovalo
volnost manevru i moZnost dlouheho setrvAnf v cilove oblasti. Opakovand nalety
na madridske cile, pfinasejici utrpeni civilnimu obyvatelstvu, vdetne zen a deti,
probihaly prakticky bez odporu republikanskeho letectva. To bylo na svych mad-
ridskych zakladnAch vystaveno opakovanym udertim, pfidemz zvlASt’ nepfijemnd
byly pfekvapivd utoky povstaleckych stihadek. Rada nejlepsich Spandlskych pilotu
z Aviacidn Militar ji2 padla ci je z akci vyfazovalo zraneni. MorAlku zbyvajicich
rozleptaval nedostatek bojeschopnych letounu, SpatnA prace pozemniho personalu
i vedomf nekompetentnosti veleni letectva. Pro nejvytrvalejSi z namezdnfch pilotO
se situace blizila к bodu, kdy se ji?- jejich obchod stane nev^hodnym. К сети jsou
mrtvemu vyddland penize?
ZadAtkem fijna utodilo povstaleckd letectvo temdf bez pfestavek na letiStd Ge-
tafe. Protiakce vladnich stihadu - ostatnd majici znatelne slabnouci tendenci - byly,
mimo jind vzhledem к nepatmd vystraine Ihiite, naprosto neudinnd. Od fronty к mad-
ridskym letistim to тё1у povstalecke letouny skutednd pouhy skok. Desateho fijna
obranci ztratili Hispano-Nieuport 52 z Grupo 11. Pilot Fran^ais Bonneval, proza-
timni velitel stihadu v Barajas, vyvazl.
PatnActdho opdt bodovali agilni piloti Aviacidn de El Tercio. Fiaty CR.32 se-
stfelily Dewoitine D.372 v prostoru San Martin de Valdeiglesias. Pilot Giuseppe
Krisai, Ital slovanskeho pflvodu bojujici na strand republikanu, mel Stesti, nebof
vyvAzl a povstalci ho zajali. SpontAnni exekuce se nekonala a letec byl posldze,
19. dervence 1937, vymenen za republikAny zajateho italskeho pilota.
87
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKIJ
Sestnacteho ffjna Italove ovlddajfcf Fiaty CR.32 ndrokovali na jihu Spanelska
znicenf dvou CASA-Breguetii 19 a jednoho Hispano-Nieuportu 52. Aviacion Mili-
tar toho dne skutecnd pozbyl jeden stfhacf stroj toho typu ve vzduchu v prostoru
Andujaru, zati'mco na letisti stejneho jmdna byly ndletem bombarddru Savoia-Mar-
chetti S.81 znideny dva CASA-Breguety 19. U Madridu se vzhledem ke kriticke
situaci a blfzkosti fronty republikdnskd stfhadky zapojovaly take do bitevnfch ude-
ru proti nepfdtelskym pozemmm cflum, tedy vojakum i technice. Takovato akce
provaddnd 16. ffjna se stala nad predmestfm Madridu osudnou pro jeden ze dvou
poslednfch letuschopnych Loire 46. G. Morato na Fiatu CR.32 sestfelil behem ofen-
zivnf akce republikanskeho letectva na obsazeny bod ve vesnici Mocejon u Madri-
du stroj tohoto typu z Deuxieme Escadrille Lafayette.
Situace Aviacidn Militar na madridskdm bojiSti byla katastrofalnf. V tfetfm ffj-
novdm tydnu zb^valy v Getafe tfi poslednf stfhadky: Boeing 281, Dewoitine D.372
a Spanish Fury. Podle italsk^ch podkladu sestfelili piloti Aviacion de El Tercio
mezi 14. a2 17. fijnem v prostoru Madridu beze ztrat sest stfhadek Dewoitine.3) Tri
dalSf republikdnskd stfhadky a dva CASA-Breguety 19 ve stejnd dobd Italovd naro-
kovali v prostoru Cordoby, tedy na jihu Spandlska. Zahy doSlo к situaci, ze pfikazy
od velitele republikanskeho letectva generala Hidalga de Cisnerose smefujfcf na
letiste Getafe nepozadovaly poplachovy start stfhadek, protoze ty zde proste jiz
nebyly к dispozici, n^brS jedind stfhadky.
Tfmto poslednfm letounem byl Hawker Spanish Fury (4-1), do jehoz kabiny
stfidave usedal Lacalle a na letiStd Getafe pfemfsteny namofni pilot Javier Jover
Roviera. Lacalle z baze odeSel 28. ffjna, kdyz ho velenf odeslalo к novd pffchozf
3) Do konce ffjna povstalci narokovali sestfelenf dvaceti DewoitinA. Ve skutecnosti vsak
byly pouze tfi stroje skutecnd zniceny v leteckych bojfch na madridske fronte a jeden
v Guadix. Pet bylo zniceno di poifkozeno pfi bombardovdnf na zemi a Sest pfi havariich
- pet z nich nicmdnd republikdni uvedli znovu do letuschopneho stavu. Podobne, pfes
velke pocty hlasenych seslfelu, bylo prokazatelne ve vzdudnych stfetnutfch zniceno pouze
Sest Hispano-Nieuportu 52 a mnohondsobne vetsi ztraty pfipadajf na havdrie. How-
son, G. — Aircraft of the Spanish Civil War J936-39, Washington, 1990. V publikaci
Laureau, P. - L’Aviation republicaine Espagnole 1936-1939, Docavia Vol. 8, Paris
1978 jsou uvedena ponekud odliSna dfsla: v pffpadd Dewoitintt D.372/D.371 je do
konce ffjna osm strojH vedeno jako sestfelenfch a tfijako znidend na zemi, и Hispano-
-Nieuportfi 52 je uvadeno plnych sestnact sestfelenych stroju plus jeden sestfelen omy-
lem daldfm vlddnfm letounem, tfi stroje zajate, tfi znicene pfi taranech a jeden ztraceny
pfi dezerci. Rozdfly ve ztratach, ackoliv na prvnf pohled znacne, jsou castecne zpuso-
beny rozdflnou interpretacf kategorie „sestfelen". V uzsfm slova smyslu jsou zde zahr-
nuty stroje vfhradnd znicene pffmo v souboji, v dirdfm mfize jft take о letouny, ktere
nouzovd pfistdly po bojove akci z duvodu poskozenf, ale take ztraty orientace ci nedo-
statku pohonnych hmot aj., a byly odepsdny.
88
VALKA VE SPANELSKU
Francouzsky namezdni pilot Victor Ve'niel v kokpitu hornoplosne stihadky Loire 46 c. 6..
podzim 1936. Po valce si tento letec ndrokoval funkci operacntho velitele zndme Mai-
rauxovy Escadre Espana. Je mu pfisuzovano jedno vzduSne vitezstvi.
escuadrille sovdtskych Polikarpovu I-15.4) Pote co Aviacidn Militar muselo vykli-
dit nepfatelskym postupem ohrozene letiSte Getafe, nachdzejicf se jiz v dostrelu
povstaleckych del, pFeI£tI Jover se Spanish Fury na zdkladnu Alcala de Henares.
О den di dva pozddji letoun po startu narazil do vedeni vysokdho napdti a utrzil
tdzke poSkozeni. Stalo setak pote, co tento Spanish Fury absolvoval od 18. cerven-
Lacalle к ruskejednotce nastoupil 5. listopadu. V td dobe pat fit mezi nejzkusenejsi spa-
nelske republikdnske piloty a na kontd mel snad ai jedendct sestfelu, z nichz nekterd
mohl docilit prdve na Spanish Fury. V pamdtech uvedl, ze se Fury vyrovnal vdem ostat-
nim slihackdm obou stran. Byl to podle nej letoun spolehlivy, nezatizenf ndjakymi va-
dami a skvdle citlivy na fizeni. Kritizoval pouze maximalni rychlost, kterd nikdy nedo-
sdhla 360 km/h garantovanjch vyrobcem. Hranice 300 km/h dosdhlpouze jednou, a to
pri stfemhlavdm itniku zboje sformaci Heinkeld He 51 potd, co mu selhaly zbrane.
Historik G. Howson nabizi rozumne vysvetlentjeho nizkd rychlosti - vzhledem к tomu,
ze Slo о stroj vyrobeny v Anglii, mohly byt na rychlomdru udaje v milich, a ne v kilome-
trech.
89
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Dvacdttho osmeho zdrt 1936 pffslusnik nimecki Jagdstaffel Eber-
hardt Obit. Hefter pri riskantidpilotdzi vrazil krfdlem sveho Heinke-
lu He 51В do radnicni veze ve Vitorii. Stroj se zfitil na ndmesti a zde
za pozornosti rady pfihlizejfcfch Spanelu shorel. Pilot zahynul v jeho
vraku.
ce do 2. listopadu 1936 vice nez 150 bojovych vzletii. Ani to v§ak nebyl definitivnf
konec letounu, ktery byl pfesunut na letiStd La Rabasa u Alicante, kam republikani
evakuovali pfed povstaleck>'m postupem tovamu Hispano-Suiza. Technici zde z vra-
ku stroju kodovych oznaccni 4-1 a 4-3 sestavili jeden kompletni letoun. Od bfezna
tento ,,novy“ Spanish Fury nesouci oznadenf 4-1 slouzil к protivzduSnd obrand zd-
kladny La Rabasa a nedalekdho pffstavu Alicante a potd pri vycviku stihacich pi-
кий.
Republikdni nym museli temdf vyklidit letecke bojiStd nad Madridem. Nejen
kvuli nadvlddd povstaleckych vzduSnych sil, ale take proto, ze do stfedomofskdho
pnstavu Cartagena na jihovychodd repubiiky dorazily prvni transporty s drahocen-
nou pomoci poskylnutou sovdtskym Ruskem. Tyto transporty mdly postupnd prak-
ticky vyvaiit italskou a ndmeckou pomoc povstalcum a umofnit republikdniim
pokradovat v boji. Proto Aviacidn Militar novd soustfedilo zbytky svdho sti'hacfho
90
VALKA VE SPANELSKU
letectva к ochrane cartagenskeho prfstavu. Dulezitost vykl&Janeho matericilu si
uvgdomovalo takd povstalecke velenf a zintenzivnilo utoky na pffstav.
Osmnacteho ffjna na Cartagenu zautocila formace tn italsk^ch bombarderu
Savoia-Marchetti S.81. Tezkopadne republikanskd letectvo zareagovalo pfflis poz-
de a do akce vyslalo dva Dewoitiny D.372, pet Hispano-Nieuportu 52 a jeden Boe-
ing 281. Bombardery unikly, ale doslo к boji s nebezpecnymi Fiaty CR.32. Jeden
Hispano-Nieuport byl sestrelen a jeden Ital pfistal na republikanskem uzemf. Slo
о Fiat CR.32 nesoucf oznadenf 3-11, ktery pro poskozenf elektrickd instalace per-
fektne nouzove pfistal, a aniz utrZil dalsf skody, padl republik^num, jako ji2 druhy
stroj tohoto typu, do rukou. Stfhacku dopravili na z^kladnu San Javier nebo La
Ribera, kde ji opet odzkousel anglicky namezdni pilot Oloff de Wet (Olof de Wett).
О nekolik dnii pozdeji s ukofistdnym Fiatem smrtelne havaroval republikansky le-
tec Irujo.
Osmnacteho njna se ve vzduchu bojovalo take v prostoru Madridu. J. G. Mora-
to sestfelil v prostoru Illescas dva CASA-Breguety 19. Francouzsky namezdni le-
tec A. Guidez pilotoval, pfi jednd z mala bojovych akci tohoto typu, dvouplosny
Bleriot-SPAD 91 bdhem ochrany bombardovaciho Potezu 54.
Devatendcteho njna v leteckdm boji podlehl „stihaci dvouplosnfk" De Havil-
land D.H.89M kodoveho oznacenf 22-2, pouzfvany jednotkou Alas Rojas na ara-
gonskdm bojiSti. Slo о stroj puvodnf, jiz v Britdnii vyzbrojend verze lehkeho do-
pravnfho dvouplosniku s pevnym podvozkem. Nesi jeden pevny a dva pohyblive
kulomety 7,7 mm a jeho maximum rychlost se pohybovala kolem 250 km/h. Spa-
пё!ё zakoupili роё&кет roku 1936 tfi tyto ozbrojene stroje pro kolonidlnf sluzbu
v Maroku. Ke ztratS doslo behem ofenzivnf akce Alas Rojas, pfi ktere osadka
D.H.89M pilota Luise Aguilera Cullella eskortovala bombardery Fokker F.VIIb
a Latecoere 28. Na formaci zautodila hlfdka пётескусЬ Heinkelu He 5 IB a osadka
dvouploSneho De Havillandu se s nimi odvazn£ pustila do stfhadkov6ho boje. Pod-
lehla, nebof vzhledem к pomeru sil podlehnout musela - bombardery vsak pfed
nemeckymi dravci z Jagstaffel Eberhardt zachranila.
Nbmci, cast staffel pod vedenim Obit. Kniippela pusobfcf ze Zaragozy (He 5IB
a jejich piloti byli v (ё dobё decentralizovani na пёкоНка letiStfch), toho dne naro-
kovali plnych pet sestfelu. Lt. Henrici sestfelil jeden CASA-Breguet 19, jeden „Nieu-
port 46“ a jeden Fokker, zatimco Obit. Strumpell a Lt. v. Houwald po jednom „Nieu-
portu 46“. Tffclenny roj Heinkelii He 51В ve skutednosti (souboj je nekdy take
kladen do 20. ffjna) prondsledoval devftku republikanskych CASA-Breguetu 19
doprovazenou jedinym Hispano-Nieuportem 52, v jehoz kabine sedel Sargento
Fernando Roig Villalto. Republikani ztratili tfi lehke bombardery. Eskortm Hispa-
no-Nieuport 52 utrzil poSkozenf hned na роёйгки boje a vratil se poskozen do Sa-
rinena.
91
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Jednadvacateho njna narokoval Fiat CR.32 pilotujici ten. Montagnacco z Avia-
cion de El Tercio jeden ,,Spad510“, srazeny v prostoru Getafe. Ital pravddpodobne
stfilel na Bleriot-SPAD 91/6. Tehoz dne Italove sestfelili nad letiStdm v Getafe je-
diny Boeing 281 slouzici u republikanskeho Aviacion Militar. Spandlsky pilot se
zachr^nil pod vrchlfkem padaku. (Nektere podklady kladou znideni totoho vyztu-
zeneho jednoplosnfku jiz do zdri.)
Tfiadvac&eho njna mohli obyvatele Madridu nad mdstem pozorovat neruSene
akce dvouplosnych stfhacek Fiat CR.32, jejichz piloti cvicili stfelecke mistrovstvi
na barazovych protiletadlovych balonech. Pri prvni ofenzivni akci jeden z pilotu
,,§ipek“, Ital Giuseppe Cenni alias „Stella Victorio", zapalil jednu z techto Jitmic".
Dalsi pak sestfelil pri nasledujfc! ofenzivni vyprave nad Madrid Spandl Angel Sa-
las Larrazabal.
Operace povstaleckeho letectva nad Madridem vrcholily. Dopoledne 25. fijna
nacionalistd demonstrovali svou silu, kdyz nad mdsto proniklo osmadtyricet bom-
barderu, chranenych dvaatficeti stihackami. Odpoledne nad bojujici metropoli du-
nelo temdf sto povstaleckych letounu. Z pumovnic bombarderu se sypaly tisice
letakii a stihaci demonstrovali svou nadvlddu nerusenymi akrobatickymi exhibice-
mi. Bezkonkurendnd v nich vynikaly Fiaty CR.32 Freccia, ovladdnd temperament-
nimi „potomky starovdkdho Rima". Sestadvacateho fijna se povstalcfim podaril
skutednd vynikajici tah, kdyz formace dvanacti Junkersti Ju 52/3m сЬгйлёпа sesti
Fiaty CR.32 z Aviacion de El Tercio zaskodila na madridskdm letiSti Barajas Mal-
rauxovu Escadre Espana. Utocnfci na zemi znidili plnych рё1 drahocennych stfha-
dek Dewoitinc D.372 plus cisternu s palivem.
Nasledujicfho dne Fiaty stfhaly v prostoru Avila pdt republikdnskych CASA-
-Breguetu 19 a tri stihadky Hispano-Nieuport 52. Italovd sestfelili dva bombarde-
ry. Anglican Oloff de Wet se vrdtil na svou bdzi s tdzce prostfilenou stihadkou.
V souboji mel vazne poskodit jeden Fiat.
Osmadvacdteho fijna pfekvapive bombardovaly Tabladu povstalcftm nezname,
rychld modern! dvoumotorovd bombardery. Slo о sovdtske, do Spandlska dodand
letouny Tupolev SB-2. Jejich nalet je mozno povazovat za konec prvnfho obdobf
letecke valky nad Spanelskem.
Tato etapa je charakteristicka nasazenim mnoha dasto velmi zastaralych, v пё-
kterych pripadech dokonce к vojenskd slu^be nouzovd upravenych typu. Nekterd
z nich mdla zapasicf letectva ve vyzbroji pouze v jednotlivych kusech. V teto dobd
budovala znepfatelena letectva zdklady svd organizadni struktury a snazila se pfe-
kryt pucem zpusobene derne dfry v sestav^ch personalu. Na skutedne ildinnou po-
moc ze zahranidi se mohli spolehnout pouze povstalci, zatimco republikani svdho
zachrance prozatfm marnd hledali, nebot’ sousedni Francie nesplnila jejich odeka-
vani. Vladni Aviacion Militar se tak postupne ocitlo temdf na lopatkach. Toto ob-
dobi muze symbolizovat take ctverice stihacich dvouploSniku: Hispano-Nieuport 52,
92
vAlka ve spanelsku
Fiat CR.32, Heinkel He 5IB a Hawker Spanish Fury, nachdzejicf se na vrcholu
sv^ch konstrukcnich moznostf a nemajici ve SpanSlsku v jednoplosnfcich - s cest-
nou vyjimkou dolnoplosndho vyztuzeneho Boeingu 281 a stroju jiz neperspektivni
homoplosne koncepce -jeSte rivala, ktery by je opravdu vyraznS pfekondval.
93
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
PRICHAZEJI RUSOVE
Ctvrteho listopadu 1936 se пёсо zmenilo. Nebe nad Madridem, ktere povstalci po-
va?.ovali za zcela vycistene od republikansk£ho stfhaciho letectva, nahle znovu ozi-
lo vzduSnymi boji. Znovu se nad mSstem ozyval preryvany rev ve vysokych obrat-
kdeh tyranych leteckych motorii, staccato kulometne palby a к zemi padajicf porazeni
kreslili po modrem nebi vlecky sediv6ho koufe. Zmenu zaregistrovali nejen po-
vstaleCti spanelsti, italsti a nemeCtf letci, ale take obyvatelstvo mdsta, ktere v po-
sledmch dnech na nebi vladni letouny temef nespatfilo. Nynf, kdyz se nad ulicemi
mihly robustne tvarovand dvouploSnfky s charakteristicky tupou pffdi, tvorenou
rozmernym hvezdicovym motorem, a hornfm kndlem elegantne stazenym do tru-
pu, volali lidd „Viva Rusia“, „Viva la Unidn Sovidtica" a ,,Salud!“ Do bojti na Iber-
skem poloostrove vstoupil dalSf vyznamny prvek, sovetske stihadky Polikarpov
I-15 ovlddand nejen spandlskymi, ale take ruskymi piloty. Nejdrf ve nemecke a ital-
skd intervene™ kontingenty a nyni i vojaci jejich tehdejsiho kontroverzniho nepff-
tele, Sov6tskeho svazu. SpanSlskii valka ucinila rozhoduji'ei krok, aby se z krvave-
Republikdnsky Polikarpov 1-16 typ 5 kodovdho oznacenf CM-033 pfedvadi charakteris-
ticke tvary tohoto ve sv£ dob# velmi moderniho a vykonneho 8ОУё!8кёЬо typu.
94
valka ve Spanelsku
ho obcanskdho stfetnutf stala петёпё krvavym zdstupnym konfliktem. z^ivenym
nejen vnitrnim sv<irem Spanelu, ale take mocenskymi zdjmy tri totalitm'ch stdtu.
Hesla pochopitelnS zustavala stejna: povstalci nadale bojovali za fad a proti bolSe-
vick6 anarchii, republikani za zakonnou vlddu, demokracii a proti faSismu.
Obcanskd valka ve Spanelsku zadala zahy pfitahovat pozomost sov£tsk6ho
Ruska. Cil zahraniCni politiky J. V. Stalina a SSSR byl ve tricdtych letech jedno-
znacny: vyvoz revoluce, expanze. Napoindhat ji тё1 ideologicky zdpas, sffenf re-
voluce za hranice st£tu a destabilizovani evropskych zemi.1) To vse se ov§em od
nastupu Hitlera к moci ukryvalo pod aktivitami v ramci SpoleCnosti n£rodu. Pri-
tom pro kolektivni bezpednost horoval dravec v polovine tricdtych let podstatne
krutdjSf ne£ tehdejSf nacisticke NSmecko i faSisticka Itdlie. A nyni bylo slabym
mistem z^padni Evropy vnitfnd rozvriicend Spandlsko. Vldda Lidovd fronty jestd
bolSevickou nebyla, vyplatilo se vSak do nf investovat. A tak se Sovdtsky svaz stal
hlavni'm inicidtorem a vuddf silou катрапё na pomoc republice a pfednim bojov-
nfkem ,,za svobodu §рапё1.чкёЬо lidu“. Jako povestny trojsky кйй slouZila z Mosk-
vy fizen£ komunistick5 strana Spandlska, ,лejrozhodnёj§^“ obrdnce republiky. Spa-
пё1§1(republikani летёП pffliS na vybdra do sovdtske пйгиёе je vhSndla take politika
neintervence z^padnfch mocnostf. Pfi nemoznosti ziskat kvalitnf zbrand jinde nez
v SSSR, nezbyvala jina cesta ne£ fcddat о pomoc Josipa Vissarionovide Stalina.
Spandlsko navazalo diplomatickё styky se Sovdtskym svazem a2 po vypuknutf
obcanskeho konfliktu, 25. srpna 1936. Prvnfm sovdtskym velvyslancem v Madri-
du se stal M. I. Rozenberg a do funkce generalnfho konzula st'difciho v Вагсе1опё
byl jmenov^n V. A. Antonov-Ovsejenko, ktery velel bolSevickym gardam pfi my-
йгоуапёт utoku na Zimnf раЫс v PeirohradS roku 1917. Do zemfe takd pfibyla
ruskd vojenska mise vedenS generalem Janem Antonovidem Berzinem, ktery do te
doby stril v dele GRU (vojenskё zpгavodajskё sluzby). VSichni tfi jmenovanf muzi
byli pine kvalifikovSni svymi pfedchozfmi revolucnfmi zkuSenostmi a funkcemi
P Ve svem obsdhldm dlle to trefnd charakterizoval IV Churchill: „Ke komunistickd dok-
trine i do pflrucky pro vychovu kddni, osobnd sestaven^ Leninem, patflzdsada, ze ko-
munistt majlpodporovat vSechna hnutlna levici a porndhat slabym konstitucnlni, radi-
kdlnlm a socialistickym vladdm. Ту рак majl podkopdvat a pfi jejich pddu uchopit
vSechnu moc a zaloiil niarxisticky stdt. “ Churchill, W S. - Druhd ^tova vdlka, I. dll,
Praha 1992. Tato slova velkdho rnuze dvacdteho stoletl Ize vztdhnout takd na sovdtskou
pfitomnost ve Spanelsku. Na tenia Spandlskd obdanskd vdlky v citovane'm dlle W. Chur-
chill date uvedl: „ V tomto konfliktu jsetn zachovdval neutralilu. Pfirozend jsem nebyl
naklondn komunistum. Jak bych takd mohl, kdyi by mne, kdybych byl Spanelem, za-
vra^dili stejnd jako той rodinu a md pfdtele. Byl jsem si vSak jist, ie britskd vlada,
kterd toho mdla uz i tak nad hlavu. uddld lepe, kdyz se nebude pldst do Spandlskych
zdleiitostl."
95
SOUMRAK STIHACfCH DVOUPLOSnIKU
к ukolu pomahat a take ovlddat Spanelskd republikdnske vedenf. Nepodafilo se jim
to к pine Stalinovd spokojenosti a po ndvratu do vlasti okamiitd skondili na popra-
vi§ti. Ostatnd podobne dopadla drive di pozddji take rada dalSfch sovdtskych rezi-
dentii, vojdku i novinani (kterf vedle psani ideologicky cflenych dldnkti о hrdinstvf
spandlskdho lidu, zejmdna komunistu, pochopitelne spolupracovali s NKVD)
vyslanych po vypuknutf valky na Ibersky poloostrov. Do pocetnd skupiny takto
postiienych nale2el take zndmy dopisovatel Michael Kolcov, mimo jine popisujfcf
takd s patridnd heroickym podtdnem akce ruskych pilotu, vdetne pilotu usedajicich
do kabin dvouploSnych Polikarpovti 1-15. Stalinovy giganticke distky si na konci
tficdtych let vyzddaly mezi Spandlskymi veterdny, at jii mezi dustojniky letectva,
politickymi exponenty, novindfi, di mezi podetnou skupinu agentii NKVD di Kom-
interny (obd ,,zamdstnanf“ soudasnd se nevyludovala), krutou dan.
Prvnf lodd, kterd dorazily ze SSSR do Spandlska podfnaje zarfm 1936, zprvu
dopravovaly predevsfm potraviny ci Satstvo zakoupend ze stranou iniciovanych
sbirek. Na organizovdm pomoci se vyznamnd podflela Komintema.2) Nezustalo
pouze u toho a sovdtsky diktator J. V. Stalin se po jistdm vahdni rozhodl takd к vo-
jenske udasti na konfliktu. Sovdtsky svaz se puvodnd 23. srpna pfipojil, spolednd
s naprostou vdtsinou evropskych zemi, к praci ve vyboru pro neintervenci. Pouka-
zoval zde (opravndnd) na nedodrzovanf jeho stanov nacistickym Ndmeckem, fa§is-
tickou Italif a Portugalskem. V fijnu 1936 se pak poruSovanf paktu о neintervenci
ze strany tdchto zemf stalo vhodnou zdminkou к tomu, aby se naddle necftil smlou-
vou vdzan a mohl zahajit prfmd vojenskd doddvky republikdnskdmu Spanelsku.
ProhlaSeni, ktere toto rozhodnuti provazelo, zndlo uSlechtile a SSSR poskytlo ne-
jen ve Spandlsku, ale takd v demokratickych zemfeh Evropy, vyznamny politicky
кар it al.
К aktivnf podpore republikani! ovj>em Stalin pristoupil jii podstatne dffve. Jii
na konci srpna 1936 navStivila demomofsky pnstav Odesa republikanskd delegace,
aby prodiskutovala organizadnf probldmy sovdtske pomoci. Sovdti postupovali
podobnd jako Ndmci. V Oddse vznikla, pochopitelnd utajend, specidlni kanceldf
pro organizovani doddvek vyzbroje a vybavenf. A 10. zdfi, v dobd, kdy se Sovdt-
sky svaz oficdlnd podilel na prdci v londynskdm vyboru pro neintervenci, se ve
spandlskem pfistavu Cartagena z lodi Rostov vylodila triatficetidlennd pfedsunutd
Trelf (Komunistickd) internacionala vznikla jiz v roce 1917. Sfdlila v Moskve a organi~
zovala zahranicnf komunistickd strany, ktere byiyjejim prostfednictvi'm de facto podri-
zeny ruskd komunisticke strane a-J.V. Stalinovi. Prdvd na sjezdu Komintemy v letd
1935 komunistickd strany prijaly, bezproslredndpotd, co ji zadal aplikovat takd Sovdb
sky svaz. linii tzv. „lidovdfrontyprotifa3ismu“. Na zdklade direktiv z Moskvy tedy spa-
neldtf komuniste podporovali Spandlskou vlddu Lidovd fronty, i kdyZ v nt zprvu nemdli
sve ministry.
96
valka ve Spanelsku
Typicky slovanske tvafe na Iberske'ni poloostrov#. Skupinovy sm'niek ruskychpilotu z Po-
likarpov? 1-15 vyzbrojene Escuadrilla Palancar porfzeny na letiSti El Soto и Algete
koncem roku 1936. Zleva v prvni fade N. Mirosnicenko, P. Agafonov, J. Jerlykin a stra-
nicky organizator (komisaf) G. Zacharov. v druhe fad$ zleva N. Smelkov, K. Kovalev-
skij, velitel letky P. Rycagov a P. Kovtun.
skupina ruskych leteckych specialists vedena Jakovem Volfbvi£em SmuSkevicem.
Zanedlouho meli dorazit dalsf piloti, dlenove osidek i pozemnfho personalu a take
letouny.
Prvni varka ruske vojenske pomoci prichazejici v fijnu a listopadu 1936 citala
celkem 117 velmi hodnotn^ch bojovj'ch letounu (vedle ctyriadvaceti 1-15 jednatfi-
cet 1-16, jednatficet SB-2 a jednatficet R-5) smdfujicich do hlavniho republikan-
skeho uzemi a patnact 1-15 do Baskicka. V poctu dodanych stroji se podklady roz-
chdzi, nebot’ nekdy je uvadSno, bez dodavek do Baskicka, pgtadvacet, ale dokonce
i jednatficet Polikarpovu 1-15 smefujfcich v danem obdobf do zemS. Podet jedna-
tficeti dvoupIoSnych stfhacek by byl logicky, vzhledem к organizaci jednotek ve
VVS (dtyfiadvacet pro eskadrilu, sedm do zalohy a jeden pro velitele) i к poctum
ostatnich dodanych typu, ale dukazy pro nej chybi. Vedle leteck^ techniky do Spa-
nelska mifily take dodavky pohonnych hmot, pum, munice, pu§ek, kulomctu, del
i tanku T-26, poprve nasazenych do boje jiz v rfjnu. Republikansk^ vldda musela
za tyto drahocenne dodavky tvrde platit svym zlatem, na zadatku konfliktu vyexpe-
dovanym do Pan7e a odtud pfemfstenym v fijnu listopadu pfes cernomofskou
97
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Odesu do Moskvy. Mytus о nezistnych dodavkdch letadel, tankCi, ddl a dalSfch zbranf
je tedy faleSny. Za dvouploSne Polikarpovy 1-15 museli republikani platit stejne
tvrde zlatem jako za Dewoitiny D.372.
Velmi vyznamnou souddst pomoci republikdnskdmu Spanelsku predstavovaly
doddvky bojovych letadel. Prvnf zasilka stihacich dvouplosniku Polikarpov 1-15
dftala ctyriadvacet strojtu Osmndct dorazilo v nakladovych prostorech lodi BolSe-
vik do stfedomofskd Spanelske Cartageny 13. nebo 15. ffjna 1936. Sest dalSich
letounu bylo na otevrenem mori pfemfsteno z plavidla Lava Mendi na mens! po-
bfezni lode a do stejndho pnstavu dopraveno 16. ffjna. Z Cartageny demontovand
drahocenne stfhadky putovaly do olivoveho hdje u Alcantarilla (nedaleko Los Al-
cazares), kde je rustf a Spanel.Stf technici bdhem dvou dnu smontovali a ruSti piloti
zaletli. Patndct dalSfch Polikarpovu 1-15 dorazilo po mori 1. listopadu do pffstavu
Bilbao a vytvofilo zaklad stfhacfho letectva brdnfcfho od zbytku republiky izolova-
пё Baskicko. Stejnd jako rada dalSfch udalosti §рапёкчкё obdanskd vdlky, tak takd
pfichod prvnich dvouploSnych stfhadek Polikarpov 1-15 je do jistd miry ponofen
do oparu nejasnostf. Prakticky co autor, to pondkud odliSnd podty, data pffchodu
i rozdilna jmdna lodf.3)
Doddvky sovdtske letecke techniky nezustaly omezeny na stfhacf dvouploSnfky
Polikarpov 1-15. Popravdd nebyly prvnfmi ruskymi letouny nasazenymi ve Spandl-
Vyfe uvedene udaje jsou z publikace Howson, G. - Aircraft of the Spanish Civil War
1936-39, Washington, 1990. Podle ni dopravila do Bilbao patndct stroju lod „An-
drei". Podobne Laureau, P. - L'Aviation republicaine Espagnole 1936-1939, Docavia
Vol. 8, Paris 1978. Jmena lodi uvadena vefrancouzske podobe „ Lavamendi" а „А. An-
dreu ". Udaje о doddvkdch prvnich Polikarpovu se nicmdne v ruznych podkladech roz-
chazl: Publikace Miranda, J., Mercado, P. - World Aviation in Spain (the Civil War),
American and Soviet Airplanes, Silex 1988 uvddl, le prvnich osmndct 1-15 dorazilo do
pnstavu Cartagena na lodi Bolievik 13. rljna, dalH ruska lod'pfelozila na Sir^m mori
ndklad sedmi 1-15 na republikanska plavidlo Lavamendi a 23. rljna dorazila do Ali-
cante na pobreil Stredozemnlho more lod Georgi Dimitrov s Sesti letouny. Celkem to
d$ld doddvku jednatriceti stroju. Patndct dalSlch 1-15 pbislo od 1. do 15. listopadu do
baskicktho Bilbaa. Podle publikace Cerda, J. A. - L’Aviation de chasse de la republi-
que Espagnole 1936/1939, Hors Sdrie d'Avions. Boulogne sur Mer 1995 primly prvnl
1-15 na lodi Bollevik do Cartageny 13. rljna. Dalsl stroje na stejnd mlsto dorazily
о nekolik dnl pozd^ji na jinem, bllte neuvedenem plavidle. Hasledujlcl doddvka pak
probShla 28. listopadu z lodi Georgi Dimitrov v pnstavu Alicante. JeStipredtlm, 1. lis-
topadu, bylo patndct 1-15 vylodino z lodi „А. Andreu" v baskickem Bilbau. Jasno do
probldmu nevnaSiani rada publikacla clanku sovitskdprovenience. Naprlklad v Ulan-
ku Jakuba, N. - Na pomofc republike. Krylja Rodiny 8/1989je uvedeno, ze prvnl 1-15
dorazily. spolecn# s ndkladem pum a leteckychpohonnych hmot, do Alicante na paml-
ku Kursk.
98
VALKA VE SPANELSKU
sku stihadky 1-15, nybrz rychle dvoumotorove bombardery Tupolev SB-2. Prvni
dorazily po mori do zeme jiz v rijnu 1936 a jeste tehoz mdsice je republikanskd
letectvo s ruskymi osadkami nasadilo do boju. Tyto vykonne celokovovd jedno-
ploSniky vytfibenych tvaru, s krytymi prostory osadky a zatahovacim podvozkem,
se vlastne ve Spanelsku staly prvnimi zastupci novych rychlych bombarddru, pro-
nikajfcfch do vyzbroje letectev evropskych zemi od poloviny tricatych let. S ma-
lym zpozdenim se objevily modem! bombardovacf typy i na protivnikovc strane.
Slo о bombarddry tezSikategorie, predevsfm nemecke Heinkely He 111 a Domiery
Do 17, jakoz i italske tfimotorove Savoie-Marchetti S.79 Sparviero. Stejne jako
tyto letouny, byly take Tupolevy SB-2 schopny nad Iberskym poloostrovem opero-
vat se znacnou davkou samostatnosti, bez stihaciho doprovodu a dokazaly unikat
dvouploSnym stfhadkdm protivnika. V myslich vojenskych teoretiku zpusobily, stej-
nd jako povstaleckd typy, jisty zmatek - podpofily nebezpecny nazor, ze bombar-
dery nepotfebujf stfhacf doprovod a ze vzdy projdou protivnfkovou obranou nad
vytyceny cfl.
Vedle pfece jen tehdy obvyklych dvoupIoSnych Polikarpovu 1-15 Rusove oka-
mzite, jeste v rijnu 1936, dodali dalsi stfhacf typ: pozoruhodnd Polikarpovy 1-16
Tip 5. Slo о nevelke robustnf samonosne stfhacf dolnoploSniky s mechanicky zata-
hovacfm podvozkem, patffcf v polovind tricatych let mezi prednf stroje absolute!
celosvetove stihadkovd Spidky. Predznamenavaly eru rychlych stfhacfch jednoplos-
nfku, ktera nadesla jestd v prubehu spanelske obcanske valky.
Naopak stroj znatelne zastaravajfci koncepce predstavovaly konvencnf dvou-
plosne jednomotorove dvoumfstne pruzkumne, lehke bombardovacf a viceudelove
Polikarpovy R-5. Jejich prvnidodavkado Spanelska dorazila v listopadu 1936 a zahy
se ukazalo, ze pro sve pfeziti, byt' Slo о letouny nepochybnd vykonnejs! nez stare
CASA-Breguety 19, potfebuji silnou eskortu vlastnfch stfhacfch stroju.
Nemend dulezitou pomoc jako dodavky techniky pfedstavoval takd prichod
sovetskych specialist, zvlaste pak pilotu. Prvni pfisluSnici VVS zadali na spandl-
skem nebi operovat jiz na podzim 1936, jeste pfed dodavkami letounii. Nejdffve se
zde objevila skupina zahranicnfch dobrovolniku, ve skutecnosti politickych emi-
grant z ruznych evropskych zemi do Sovetskeho svazu, ktefi bdhem sveho azylu
prodelali letecky vycvik. Slo о trojici Bulharu, jednoho Itala, Ndmce, Srba a dva
RakuSany. A samozfejmd take prvni Rusovd: piloti, Sturmani a stfelci - radiste z fad
VVS. Do Spanelska dorazili za prisnych bezpednostnich pravidel na Spanelskych
di ruskych lodich, dast pak (pochopitelnd v civilu) vlakem pfes Polsko, Ndmecko,
Belgii a Francii. Nekolik z nich, pod vedenfm vyse zmineneho Nemce Ernsta
Schachta, pfiSlo v zafi к Deuxieme Escadrille Lafayette vedend Spanelem Antoni-
em Martinem-Lunou Lersundim. V Potezech 54 se pfi akcich seznamili s podmfn-
kami panujicimi na spanelskem bojiSti. Prvnimi sovdtskymi stfhadi na Spandlskdm
nebi se stali Jevgenij Jerlykin, Anton Kovalevskij a Ivan Kopec pouzivajici ve Spa-
99
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
nSlsku kryci jmdno .Jose“. Ve Spanelsku se objcvili v zari 1936 a v ramci sezn£-
meni s valciftem si z letiSte Getafe zaletali takd na dvouploSnych Hispano-Nieu-
portech 52.4)
V Sovetskcm svazu mezitim probihal vyber vhodnych k£dru pro siu2bu v za-
hranidf. Vbjaci museli Jak to bylo v teto temne ffSi obvykle, splnovat krit6ria nejen
odbornii, ale take politickd. Byli oznaCov^ni za dobrovolmky, nSktere ovsem proste
vybrali nadnzeni. Do prvni skupiny pilotu Polikarpovu 1-15 naleZel mimo jin£ ji£
zmineny stranicky organizator (komisaf) Georgij Zacharov, piivodng plnfci stejnou
funkci u 109. stfhaci letky (eskadrily) pusobfci na Ukrajine prav£ s dvouploSnfky
4) Autorsi neodpusti zminku о tom, jak s fakty zachdzeli v sovdtskych publikacich. Ve vzpo-
nunkach pfimeho ucastnika prvnfch bojii Polikarpovu 7-/5 ve Spanelsku, v publikaci
Zacharov, G. —Jd stihad, Praha 1992, Georgij Zacharov prvni lety ruskych stihacH ve
Spanelsku pfibliiuje. v rdmci autorske licence, ndsledujictm rozhovorem mezi novd
pffchozinii piloty 1-15 a trojici ruskych veterdnu:
,,,Na cem jsi Idtal?' (tj. na podzim ve Spandlsku - pozn. aut.) pta se Pavel Agafonov
Ivana Корсе.
,Na nieuportu. ‘
,Na cem ?!' zasne Agafonov a ruka se lifci mu klesne. J a laky pfestavdm jist a divdm se
na Ivana nevdrictm pohledem. Ate Kopec jiddl.jako by se nechumelilo.
Na nieuportu, te stare rachotinif, ze ktere nevyzdimds vic nez sto dvacet kilometrt’i za
hodinu, proti fiatum? To me teda podrz! S lehkym kulometemproti velkoraznim? Vidyt'
nieuport bys propichl prstem.
,Рапё jd.1 protahne Agafonov a kamaradi vypravuji, co se dov&ldli о nepfiteli."
Georgij Zacharov se pondkud spletl a .. nieuport” z vyzbroje Aviacidn Militar. tedy His-
pano-Nieuport 52. povaiuje za stroj z prvni svttovd vdlky, snad Nieuport 17!
Mimochodem, G. Zacharov ndleiel mezi pozoruhodne osobnosti sovetskeho vojenske-
ho letectva. V kabine Polikarpovu 1-15 bojoval v letech 1936 a 1937 ve Spanelsku a do-
cilil sesti sestfelu. Odzkousel si zde tez kofistny italskf Fiat CR.32. V race 1938 pak
piisobil ve skupine sov^tskych letcii vdlcfcich nad Cino и proti japonskemu leteetvu.
Utok nacistickeho Nemecka na Sovftsky svaz jej zastihl v hodnosti generalmajora a ve
funkci velitele 43. istrebit^l’noj aviacionnoj divizii (43. stihaci leteckd divize). Divize
ndleiela 22. cervna 1941 do letectva Zdpadniho zvldstniho vojenskeho okruhu a v prv-
nich tfdnech taieni utrzila vazne ztrdty. V fijnu 1941 byl Zacharov behem kriticke fdze
bojii pod Moskvou zbaven veleni43. IAD a odesldn velet vycvikovfm utvarum do Stfednf
Asie. К bojove dinnosti se generdlmajor G. Zacharov (v pntbdhu Velke vlastenecke vdl-
ky se nedodkal poyyieni) vrdtilpoedtkem roku 1943, kdypfevzal veleninad 303. stf-
haci leteckou divi-i a vjejim cele ziistal az do konce vdlky. Prdvd do teto 303. IAD
mimochodem ndleiel let proslaveny francouzsky pluk Nonnandie-Nemen. Titul hrdiny
Sovdtskdho svazu G. Zacharov ziskal pome me pozdd, 19. dubna 1945. Behem boju nad
Spanelskem, Cinou i vychodnifrontou ziskal celkem osmndet sestfelu, pfidemz skore
uzavfel roku 1941 (podle odlisneho podkladu mdl na kontd deset sestfelil).
100
VALKA VE SPANELSKU
Letovy sntmek kamuflovanych Heinkelu He 51 ze staffel l.J/88,1ёЮ 1937. Letoun v po-
predf kodoveho oznadenf 2-64 pilotuje stajfelkapitan Harro Harder, ktery ve Spanelsku
pUsobil od listopadu 1936 a posleze zde sestrelil celkem jedenact republikdnskych stro-
ju. Stal se tak treti'm nejiisp^nejsim sti'hacfm esetn Legionu Condor. Harderovyin osob-
ппп етЫётет byla b(la svastika vepsana do trupovdho derneho disku (ktery tvoril
soucdst nacionalistickeho vfaostndho oznadent).
tohoto typu. Ve svych pamStech popisuje prubSh pnpravy ke Spanelske misi. Jed-
nou v noci byl „drsnS a nekompromisn£“ vzbuzen a vybaven kufnkem s nejnutnSj-
si'mi vecmi a osobnf zbranf а $ро1ебпё s dalSimi piloty eskadrily bez jakehokoliv
vysvetlenf odvezen nakladnim autem do Kyjeva. Zde letci absolvovali pohovor
s velitelem kyjevskeho vojenskeho okruhu I. E. Jakirem a tajemnikem tistfednfho
v^boru VKS(b) Ukrajiny Postysevem. Vodka tekla proudem, ale letci se stale nic
konkretnfho nedovedeli, pouze to, ze budou ,,pov£feni novymi ukoly“. Pak nasle-
doval pfesun do Moskvy a pohovor na ustrednim vyboru strany, kde byl Zacharov
urcen za komisafe a Pavel Rycagov, velitel 109. IAE, za velitele skupiny s urcenfm
Spanelsko. Letci obdrzeli civilni obleky. („Musfme si vybrat civilnf saty. Vybirat je
z £eho, ale n^padna elegance novych oblekii, nezvyk chodit v civilu, пепйгобпу
vkus nd$ vSech, to vsechno prozrazovalo, ze jsme vojdci.“) Pak za pnsn6ho utajem
skupina, jeji'Z pnslusnici obdrzeli prukazy posluchadft namofni Skoly, odcestovala
do Sevastopolu a odtud lodi' Karl Lepin do cartagenskeho pffstavu.
101
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
V roce 1936 se velitelem ruskeho le-
teckeho kontingentu ve SpanUtsku st al
Jakov Volfovic Sinuikevic uiivajicf
pseudonym „generdl Douglas".
Velitelem ruskdho leteckdho kontingen-
tu byl zprvu byvaly velitel letectva moskev-
skeho vojenskeho okruhu A. Bdrgolc, plni-
cf funkci poradce velitele republikanskeho
letectva, generdla Hidalga de Cisnerose. Jak
je jiz vSeobecne znamo, pod eufemismem
,,poradce“ se v sovdtskem pojetf ukryval
funkcionAf s velmi Sirokymi pravomocemi.
JeStd roku 1936 generala Bdrgolce vystndal
Jakov Vblfovid SmuSkevid ufcfvajicf pseu-
donym „Douglas" (..generdl Douglas41). Jeho
zdstupcem pro stfhacf letectvo byl Petr lo-
novid Pumpur (, Julio").
J. V. SmuJkevide, ktery ve Spanelsku
setrval do dervence 1937, dekala skutednd
hvdzdnd kariera, dotahl to az na velitele
WS. Pak ovsem priSel pdd, kondfcf 28. ffj-
na 1941 pfed popravdf detou v bezvyznam-
nd vesnici BaryS v kujbySevske oblasti.5)
Pffchod ruskych vojdku do Spanelska
znadnd rozhybal tamni pomer sil. Ruski
udast se podobala svym charakterem spisc
nemecke nez italskd intervenci. Od svdho
pnchodu zadali ru§tf vojenStf poradci vy-
znamnd zasahovat do organizace, vycviku
i vedenf republikdn.skych ozbrojenych sil. VetSf utvary, srovnatelne s italskymi di-
vizemi pusobfcfmi na Iberskem poloostrovd, v§ak Sovdti u pozemnfch sil nezaan-
5) Pro ty z pozornych ctendrii, kleri si stale jeitf d$laj( iluze о podmlnkdch v sovetskem
vojenske'm letectva (jakot i Sovitskdm svazu) na prelomu tficdtych a ctyricdtych let.
nebude na Skodu pontkud blite pripomenout iivot J. V SniuSkevice. Jako rada vyso-
kych diistojnlkii WS и letectva zacinal jako komisar. Tento veterdn obcanske vdlky
v Ruska pocdtkem dvacatych let slouzil ve funkci komisare и 35. stfeleckeho pluku.
К mzvfjejfcfmu se sov^tskemu letectva pfeSel v roce 1921, kdy byl jmenovdn politru-
ke/n и 23. aviaotrjada dislokovane'ho v prostoru Minska. V roce 1926 zastdval stejnou
funkci и jedne z prvnfch и WS zorganizovanych leteckfch brigdd v prostoru Smolen-
ska. Pak se konibrig (velitel brigddy) Smuikevidstal velitelem a komisafem 201. lehko-
bombardovacl leieckd brigddy. Neobvcejne ctizddostivy diistojnfk, dlen bolSevicke strany
od svych Sestnacti let, oviem smifoval vfie a duleiitou prflezitost mu poskytla spanel-
skd rnise. Perestrojkove podklady hrde zduraznovaly, ze do prvnfho vzduSneho boje
102
VALKA VE SPANELSKU
Fiat CR.32 z vyzbroje escuadrilly 2-E-3, v jeji'm cele stdl Angel Salas Larrazabal. Jed-
notka vznikla 30. dubna 1937 a 4. kvdtna tdhoz roku se stala soucdstiMoratovy skupiny
2-G-3.
gaZovali. Zde se omezovali na praci poradcu a instruktorii, maximAlne rustf speci-
alistd (napf. tankistd) bojovali spoleCne s republikanskymi vojaky. Vyjimku pfed-
stavovalo letectvo, u nehoz existovaly vyhradn5 ruske utvary - zprvu napnklad
tetali u jednotek vyzbrojenych modemimi stihacimi jednoplosniky Polikarpov 1-16
A
ruskych stihadu nad Madridem vedl piloty, kteri sestrelili na desftku nepfatelskych le-
tounu, osobne. Mezi typy, ktere' pilotoval tedy ndlezely take dvouplosnd stihacky Poli-
karpov 1-15, ale ve Spanelsku se seznamil take s kofistnym Fiatein CR.32. Krute stalin-
ske cistky, ktere koncem tfiedtych let ochromily bojeschopnost Rudd armddy vdetnd
letectva a staly zivol tehdejdiho velitele W5 generate J. 1. Alksnise, se mu vyhnuly,
a naopak ho vynesly na vrchol kariery. Prvni Zlatou hvezdu hrdiny SSSR obdrzel teh-
dejdi komdiv (velitel divize) J. V. SmuSkevid 21. dervna 1937, druhou jako komkor (ve-
litel sboru), zastupce velitele WS, 17. listopadu 1939. Dva dny pote se stal sam velite-
letn letectva-tj. nddelnikem Spravy vojenskeho letectva (VVS) Ddlnicko-rolnicke' rude
armddy (DRRA). Na jafe 1940 zacal jeho pad. Po relativnim neuspdchu letectva ve
voice proti Finsku byl v dubnu odstranen z veleni VVS a nahrazen svym podrizenym ze
spanelskd dry, P. V. Rycagovem. Pak ndsledovaly nidnd v^znamnd posty, obvindni ze
spiknutiproti Sovetskemu svazu a bezprostrednd pfed zahajenim ndmeckdho utoku na
SSSR, 14. dervna. zatceni. Osmadvacateho fijna 1941 pak byl Jakov Volfovic Smuske-
vid bez soudu, na Berijuv rozkaz zastfelen. Podobny osud stihl fadu dalsich veterdnu ze
Spanelska, napfiklad takd vyse jmenovandho P. I. Pumpura, sloudt'ciho na Iberskem
poloostrovd jako Srnudkeviddv zastupce pro stihaci letectvo. V dobe sveho zatdeni roku
1941 tento ddstojnik velel leteetvu moskevskeho vojenskeho okruhu.
103
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Velitel 4“ Escuadrilla de Chatos L. Duarte v каЫпё Polikarpovu 1-15.
pouze piloti z fad VVS. Naproti tomu na jednodussich a v tehdejsi dobe konvend-
nejsich Polikarpovech 1-15 od pocatku bojovala rada republikdnskych i zahranid-
nich pilotu. Kladem ruskych letcu byla jejich disciplfna, houzevnatost, plus znacne
pilotm umeni. Ve Spandlsku se stffdali ve zhruba sestimdsidnich turnusech. Slo
o prfslusnfky v te dobd snad nejvfce zpolitizovanych ozbrojenych sil na svete a nad-
fizeni dbali, pomoci ideologickych Skoleni a pnsneho dozoru politickych pracov-
nfku, aby se jejich svefenci nenakazili ЬёЬет pobytu „na Z<ipadd“ pfflisnym libera-
lismem. Za pfipomenutf stoji jistd fakt, ze vdtSina mladych letcu z WS se pfed
Spandlskem nikdy nedostala mimo uzemf Sovetskeho svazu а ЬёЬет vycviku pro-
j>la nalezitym vymyvanim тогкй.
К 16. ffjnu 1936 se ve Spandlsku nachazelo na 150 pnsluSmku WS, vcetne
pilotu, pozorovatelu, leteckych instruktoru, techniku a muzu daEiho urdeni.
Premiera ruskych stihacich letounu i jejich piloti! byla pfipravena poradci ze
Sovdtskeho svazu a republikanskym velenim s nepochybnou ddvkou umu. Zatfm-
co nad Madridem, v te dobё nejdule2itdj§im mestem Spandlska, bojovala pomalu
se zmensujici skupina republikdnskych a zahranidnich letcfr na puvodni vyzbroji
Aviacion Militar - poslednf bojeschopnou stihadkou zde byl nakonec Hawker Spa-
nish Fury - a dopMvala protivnikovi pocity triumfu, v tylu se jiZ pripravovaly nove
ccrstv6 utvary pro efektnf vstup na vzdu§n6 ко!Ы&ё. Z Polikarpovu 1-15 a jejich
pilotu Rusov6 vytvofili dve escuadrilly po dvandcti letounech. V dele Escuadrilla
Palancar (pгavdёpodobnё nepfesne nazyvane ndkterymi podklady jako 1a Escuad-
104
VALKA VE SPANELSKU
rilla) stal Maj. „Pablo Palancar“, cili Pavel Vasiljevic Rycagov, posl^ze eso s <>est-
n£cti sestfely povstaleckych letounQ. U teto escuadrilly slouzil take jiz zmineny
stranicky organizator Grigorij Nefedovid Zacharov, ktery ve Spanelsku sestfelil
sest strojCi. Jednotku umfstili na novem utajenem letiSti Azuqueca de Henares na-
zyvanem Campo X (uvadeno t6z, ze zpocatku sfdlila v Campo XX, takteZ nove
zakladne u statku El Soto nedaleko Algete, lezicf severozapadn£ od Madridu). Druhy
utvar Polikarpovu 1-15, Escuadrilla Antonio (2a Escuadrilla), vedl Maj. „Antonio*1,
tedy Sergej Fedorovic Tarchov, budoucf eso s pSti sestfely ziskanymi v bojich na
spanelskem nebi. Jednotku umfstili na letisti Campo XX (podle jineho podkladu
Alcala de Henares).6^
Personal obou escuadrill tvorili v prvnich dnech vyhradng Rusov6, pficemz
u obou vc He pilotu slouzil take men§f pocet sovgtskych techniku. Zahy pfisli prvni
piloti Aviacion Militar, vcetne zahranicnfch letcu. Jejich pnslusnost к jednotlivym
iltvarum je udavana podklad od podkladu s jistymi rozdfly.75 * 7
Cerda, J. A. - L’Aviation de chasse de la r/publique Espagnole 1936/1939, Hors Serie
d’Avions, Boulogne sur Mer 1995. Udaje v zavorce die Hewson, G. - Aircraft of the
Spanish Civil War 1936-39, Washington, 1990.
7) Cerda, J. A.-L 'Aviation de chasse de la rdpublique Espagnole 1936/1939, Hors Serie
d’Avions, Boulogne sur Mer 1995. Podle autora byli letci z Aviacion Militar Andres
Garcia Lacalle a Francouz Jean Darry („Renant") zarazeni do Escuadrilla Antonio,
tedy do jednotky vedene „Antoniem " S. F, Tarchovem. Pozdeji priNi jeSte Spane Id Fer-
nando Roig Villalta a Jesus Garcia Herguido nazyvany El Diablo Rojo (Rudy d'dbel),
oba puvodne slouzici na aragonskem bojidti и litvaru Alas Rojas. К escuadrille byl
zafazen lake republikdnsky pilot Augusto Martin Campos, ale jakmile Rusove zjislili.
ze jeho bratr Cesar na zacdtku obcanske vdlky uldtl s dvouploSnou stihadkou Hispano-
Nieuport 52 к povstalcum, od jednotky ho jako nespolehlivdho odvolali.
Howson, G. - Aircraft of the Spanish Civil War 1936-39, Washington, 1990. G. How-
son uvddi, ze pocdtkem Ustopadu к 1“ Escuadrilla (tj. к Escuadrilla Palancar) prisla
ctverice Spanelskych pilotu vdetne Ten. Andrese Garcia Lacatleho a Francouzi Jean
Dary („Renant") a Rene Castenada de Campo. Lacalle ve svych pametech uvddizaji-
mavou podrobnost. Kazdy roj tri Polikarpovu 1-15 niel v te dobe и jednotky' к obsluze
jedine'ho ruskeho inechanika, ktery musel ukoly spojene s iidr~bou a pripravou stroju
zvladat sdm.
Laureau, P. - L’Aviation republicaine Espagnole 1936-1939, Docavia Vol. 8, Paris
1978. Francouzsky historik tvrdi, ze Fernando Roig Villalta a Andres Garcia Lacalle
pusobili и Escuadrilla Palancar a Jesus Garcia Herquido, doplnen krdtce Francouzi
Rene Darrym a Castaneda de Camposem (podle jinych podkladu Castenada de Cam-
po), plus Americanem Charlesem Kochem, slouiili и Escuadrilla Antonio.
105
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Vedle obou jednotek vyzbrojenych dvouploSnymi Polikarpovy 1-15 pfipravo-
vali republikani take tfi dalsf stihaci escuadrilly, vyzbroj ene modernSjSimi jedno-
plosnymi Polikarpovy 1-16. Nejdfive vsak do boju zasahly, byt’ pouze s nSkolika-
dennfm rozdflem, stfhacf dvouplosniky 1-15.
106
vAlka ve spanelsku
ZNOVUZROZENI REPUBLIKANSKEHO LETECTVA
Jii na sklonku njna 1936 veleni italskdho Aviacidn de El Tercio zjistilo, ze je dekaji
vAine probldmy. Doposud si kvalitni dvouploSne stihadky Fiat CR.32 dokdzaly
poradit se vSemi typy z pestrd vyzbrojovd palety republikdnskdho letectva. Prvni
akce rychlych bombarddru Tupolev SB-2 28. njna v§ak naznacila, ze tomu tak
nebude vzdy. Toho dne dtvefice nedlouho pfedtim ze Sovetskdho svazu dodanych
bombarddru z novdho Grupo 12, vedenych Ernstem Schachtem, puvodne ndmec-
kym politickym emigrantem, ktery do Spandlska priSel ze SSSR a nyni st£l v dele
la Escuadrilla, pfekvapivd ve dne zadtocila na jednu z hlavnich povstaleckych le-
teckych zdkladen, letiStd Tablada u Sevilly, kde v td dobd probi'halo formov&nf no-
vdho povstaleckeho sti'haciho dtvaru vyzbrojendho Fiaty CR.32, 3a Escuadrilla de
Caza z Aviacion de El Tercio. Pumy sice v cfli mnoho §kod nenaddialy, nicmdne na
povstalce mohutnd zapusobila rychlost pro nd neznamych letound, nedavajici je-
jich hlidkujicimu roji CR.32 vedenemu ten. Mantellim mnoho Sanci na uspdsny
zdchyt. Zcela bez probldmu se ovsem pro sovdtske osddky akce nevyvijela, nebot’
jednu z ,,Kat’usek“ (za toto rozSifend oznadeni vddci SB-2 postavd ruskd divky z jedne
tehdy ve Spandlsku populami operety) zasahla protiletadlovd palha. PoSkozeny le-
toun, chraneny trojici kolegii, dekal dlouhy navrat na matefskou zdkladnu v Tomel-
loso. A jiind Madridu niie letfcf formaci zpozoroval Spandlsky nacionalisticky pi-
lot Capitdn Angel Salas Larrazabal, tou dobou hlidkujici v oblasti Valdemoro. Obratil
svuj Fiat CR.32 do stfemhlavdho letu a diky takto ziskane rychlosti mohl pri jedi-
ndm pruletu bombardery pocastovat kulometnou palbou. Na vic ji2 rychlost jeho
dvouploSnd stihadky nestadila. Po pristdni ndrokoval poSkozeni jednoho bombar-
ddru, nicmdne vSechny dtyfi Tupolevy SB-2 pfes evcntudlni poskozeni bezpednd
dosdhly zakladny.
Takd v dalSich dnech Grupo 12 pokradovalo v agresivnich utocich proti zna-
mym letiStim povstaleckdho letectva. Rychld SB-2 Idtaly ve formacich po deviti
strojfch a byly tdmef imunni proti zdsahum stihadek. V bojov^ch akcich ovsem
pokradovaly takd ostatnf letouny Aviacion Militar a ty nadale poskytovaly povsta-
leckym stihadum pfileZitost к lispdchu. Tficatdho fijna roj Fiatu CR.32 z Aviacidn
de El Tercio vedeny tenente Adriano Mantellim zautodil na trojici bombardovacich
Potezu 54 ovladanych mezinarodnimi posddkami a vracejfcich se bez stfhaci ochrany
z naletu na Toledo. Italove sestfelili dvoumotordk nazvany ,Jaures“ z Deuxieme
107
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Escadrille Lafayette pilotovany jejich krajanem, ovSem s pon£kud jinym politic-
kym nazorem - slo о jednoho z emigrantu prislych do Spanelska ze Sovdtskdho
svazu - Gibellim. Ostatnf dva stroje, ovladany sovStskymi piloty I. Proskurovem
a V. Goranovem, dosahly vaznS poSkozeny letiStd v Barajas. Ten. Adriano Mantelli
postupne slouzil u 1a i 2a Escuadrilla de Caza a po vzniku Aviazione Legionaria
u 24a Squadriglia С. T. (XVI Gruppo С. T. ,,Cucaracha“). Svym bojovym udtem
deviti sestrelu se stal tfetim nejuspdSndjsim italskym pilotem ve Spanelsku (spoled-
пё s piloty Capitano Nobilim a Maggiore Zottim, kteri dosahli stejnych skore).
Velmi hofce pro Italy skoncil druhy ndlet rychlych SB-2 z Grupo 12 na letiSte
Garmonal v Talavera de la Reina provedeny 1. listopadu (poprvd Rusove tento cil
navstivili 30. rijna). Fasiste, zaskoceni na zemi, napocftali po odletu republikdn-
skych bombarddru sest vazne poSkozenych Fiatu CR.32! Ten. col. Bonomi pote
prikazal stahnout zbyvajici stihacky z teto zakladny na nove utajene letiStd Torri-
jos. Bdhem pfeletu se dvojice stihacu netispdSnd pokoujfela pronasledovat dvojici
zpozorovanych SB-2. Boj pro povstalce probihal sokujfcim zpusobem, Rusove svou
pfevahu v rychlosti uzili nejen к uniku, ale take к pronasledovdni pomalejSich Fia-
tu! Piloti obou CR.32 museli hledat zachranu ve stremhlavem letu a uprku ruzko
nad zemi. Pilotum z Fad Aviacion de El Tercio ponёkud zvedl naladu uspdch vybo-
jovany jiz nasledujiciho dne. Dvojice Italu, tenente A. Mantelli ve Spandlsku pou-
zivajici jmeno „Arrighi** a sergente maggiore Felice Sozzi alias ,JDelicato“, zasko-
di la jeden SB-2, povstalci nepresnd identifikovany jako „Martin Bomber'*, vyslany
к pruzkumu letiste v Torrijos.1^ Bombarder krouzil v male vySce a jeho osadka pd-
trajfci po neprdtelske zakladnd poskytla Fiatum CR.32 hlidkujicim о tisic metrii
vyge idedlni prilezitost к sestrelu. Italove nabrali rychlost ve stremhlavem letu a Tu-
polev pfi dspesne ztedi zapdlili. Dva muzi ze triclenne osadky vyvazli pod kopule-
mi paddku. Ukoristeny vrak letounu povstalci dopravili do Tablady к prozkoumani.
Postupnd povstalci vypracovali co nejefektivnejsi taktiku boje proti ruskym
Tupolevum SB-2. V horizontdlnim letu Fiat CR.32 (Heinkel He 5 IB na tom byl
je£t£ hure) nedokazal „Katusku**, dosahujfci maximdlne 393 az 423 km/h, dostih-
1! „Bombarder Martin " -povstaleck€ velenf dospHo к chybnemu zdv^ru, ze tak vykonny
typ mohl vzniknout pouze v USA, a to jako vyrobek ftrmy Martin, jejfz produkt B-10
Z nekterych iihlA sovetsky typ skutecne ponekud pripomfnal. SpanSlske letectvo navfc
pfed vypuknutfm puce jednalo о dodavce jednaosmdesati stroju v exportnf verzi Mar-
tin 139W, takze se pfitomnosl typu na bojiSti zdala byt pravdepodobnd. К zamene pri-
speli take samotnf republikani, nebot've svern leteckem casopise Aire uvedli snfmek
dvou Martimi B-10 z vyzbroje USAAC, retusovanych do podoby Spanelskych vlddnfch
bonibarderu. Povstalci SB-2 nazyvali take jako „ Martin Bomberg “ - toto Zidovsky zne-
jfcf oznaceni zprvu preferovala nacionalisticka propaganda, zhltzejfcf se v obliben^
tezi о svitovdm spiknuti Zidu, svobodnych zednaru a bolSevikii.
108
valka ve Spanelsku
BOJ О MADRID
(listopad-prosinec 1936)
nout. Poplachove starty dvouplosn^ch povstaleckych stihacek v dobe, kdy se jiz
ruske bombardery blizily, pochopitelne take nemely nadeji na uspSch. Jedine fese-
nf pfedstavovaly stale hlfdky a stfemhlavy utok. Nationalistic! letci zahy zjistili,
ze skupiny SB-2 se к cfli pfibliZuj! vCSinou v hladind 500 metru, a proto patrolo-
vali ve vetsich vySkach, coz jim umo2novalo zfskat pfi zteti stfemhlavym letem
dostatecnou rychlost. Zprvu se hlfdky Fiatu CR.32 odehravaly v blfzkosti ohroze-
nych cflu. Nebylo to pfflis efektivm, nebot’ republikani pochopiteln£ cfle stffdali
109
SOUMRAK STIHACfCH DVOUPLOSNIKlj
a mnoho startu vyznelo zcela naprazdno. Ucinnejsf byla pragmaticka taktika ne-
brdnit vlastnf cil, ale po zprdvd о ndletu SB-2 poslat hlfdku Fiatu CR.32 pffmo nad
frontu, do prostoru, kudy se bombardery podle odhadu mohly vracet. Ztede zde
usnadnovala takd menSf pozomost osddek, unaven^ch po dspdSnem svrzenf pum
a vidfcfch se jiz odpodfvat na matefskd zdkladnd.
Zprvu byly ztrdty republikanskych SB-2 velmi male, pozddji, zejmena v roce
1938, v§ak dosdhly nebezpednych rozmdnl. A uspdchy v jejich prondsledovanf ne-
dosahovaly pouze rychle jednoplosne Messerschmitty Bf 109, ale take dvouplosne
Fiaty CR.32, tvoffcf az do konce konfliktu zdklad vyzbroje povstaleckeho stfhacf-
ho letectva. Take Tupolev SB-2 mdl totiz, pfes na tehdejSf dobu vynikajfcf vykony,
sva slabd mfsta. Slo zejmena о nebezpednd soustfeddnf nechrdndnych nddrfcf s po-
honnymi hmotami v kfi'dle hned u pilotin' kabiny (koncem boju byly zavedeny sa-
mosvorne obaly), ktere zpusobovalo, ze bombarder pri zdsazich snadno vzpldl. Pri
letu na jeden motor ztracel vySku. V boji se stihadkami vadila neudinnd pffdbva
stfelecka vyzbroj - dva kulomety v pffdbvdm stfeliSti se pohybovaly pouze ve svis-
le rovind a vystfelnd pole do stran bylo velmi omezene. Proto takd Italy a Spanely
pri prvnfch stfetnutich pfekvapila obranna taktika SB-2, snazfci'ch se manevrovat
jako stfhadky, tak aby mohl pffdovy stfelec utocniky zasahnout svymi vpfed pdlfcf-
mi zbranemi. Nekryty ziistaval take prostor pod a za letounem, nebot’ve Spanelsku
bfiSni stfeliStd s jednfm kulometem, majfcfm opet velmi omezene vystfelnd pole,
tdmdf nevyuzfvali. Zbyvalo tedy pouze kvalitne feSend hfbetnf stfelecke stanoviStd
s jedinou zbrani umfstdnou na elektricky ovladandm obeznem kruhu. Prdci stfelce
ovSem komplikovala nutnost pfed zahdjemm palby odsunout ротёгпё rozmdrny
prosklenny pfekryt, na coz pfi pfekvapivdm uderu nemusel vzdy zbyvat das (re-
publikani pozdeji pfekryty stfeliste u fady stroju demontovali). Vsechny kulomety
byly kvalitni SKASy rdze 7,62 mm. Komunikaci tnclenne osadky velmi kompli-
koval fakt, ze nedisponovala interkomem (ten byl zaveden az koncem vdlky), a mu-
sela se zprvu dorozumfvat pouze pomocf primitivniho svdtelneho zaffzeni (tri ruz-
nobarevnd zarovky). Mezi sebou se pak bombarddry, vzhledem к absenci radiostanic
u vdtSiny stroju, dorozumfvaly signdly.
Zatfmco povstalecke letectvo feSilo problem, jak celit bleskovym ofenzivnim
akcfm rychlych bombarderu Tupolev SB-2, pfed republikanskymi ozbrojenymi si-
lami leZel jiny, nutno ffci, ie podstatnd zdvazndjSf probldm: obrana Madridu. A to
nejen ve vzduchu - nacionalistickd letectvo vystupiiovalo, podfnaje 30. njnem, tvr-
dd ndlety proti mdstu - ale pfedevSfm na pozemnfm bojiSti. Zde se povstalci poma-
lu prokousdvali obranou vlddnfch sil. Ctvrtdho listopadu jiz stali necele ctyri kilo-
metry od Madridu a obsadili letiStd Getafe a Cuatro Vientos. Ve mdstd mobilizovane
obyvatelstvo, trpfcf nejen ndlety, ale takd ddlostfeleckym ostfelovdnfm, budovalo
obranna postavenf, vdetnd barikdd. Postupujici utodnici dosdhli pfedmdstf, mimo
110
VALKA VE SPASSKII
Letovy snimek ruske'ho Polikarpovu 1-16 typ 6 republikanskeho letectva. Ve Spanelsku
na t€chto jednoplosnych stlhadkach zprvu letali pouze sovetSti piloti. Raty pfinesly do
vzduSnych bojH na Spaneiskem nebi nove prvky a od sveho debutu v listopadu 1936
pusobily povstaleckemu letectvu zna&id problemy.
jind Univerzitnf dtvrti, a 6. listopadu byla vlada evakuovana do Valencie. Obranu
mdsta nadale zajiSfovala obrannd junta vedend generdlem Miajou.
Mezitfm pfiSel 4. listopad 1936, den, ktery nechybf v temdf zadndm obsdhlej-
sim vylfdenf ddjin obdanskd vdlky ve Spandlsku. Escuadrilly derstvych sovetskych
stfhadu vyzbrojend Polikarpovy 1-15 konedne zasdhly do vzdnSn^ch bojii. Start se
jejich ruskym pilotum bezesporu podafil a podle udaju ovSten^ch i povstaleckymi
archivy sestfelili jeden bombarddr Ju 52/3m, dva stihaci Fiaty CR.32 a jeden
Ju 52/3m, vedle toho dva CR.32 vd^nd poSkodili. Objevenf se Polikarpovu 1-15
pfidalo dal§f vrdsky pfedevsfm italskym stfhadOm, pfedstavujfcfm se sv^mi Fiaty
CR.32 stale jeStS nejdfileiitdjSf slozku povstaleckeho stihaciho letectva.
Podle italskych podkladu toho dne vzldtla dvojice stfhadek ze stavu laEscuad-
rilla de Caza ,,Cucaracha“ pilotovand jeji'm velitelem capitano Vincenzo Dequalem
a sergente maggiore Giovanni Magistrinim z letistd Talavera de la Reina к dopro-
vodu IMAM Ro.37bis ze stavu PSquadriglia O. A. z Aviacidn de El Tercio nad
madridskou frontu. Formaci pfekvapivd napadla skupina Italum neznamych, ne-
obydejne pohyblivych stfhadek - Polikarpovii 1-15. Slo о letouny z Escuadrilla Pa-
lancar, vedene Pavlem V. Rydagovem alias Maj. „Pablo Palancarem**. Dva di tri
ruskd dvouploSnfky ostfelovaly IMAM Ro. 37bis a poSkodily mu motor a lehce
zranili pozorovatele, Spandla Ten. Alfaro del Pueya. Pro oba doprovodnd Fiaty
vzdpetf boj skondil katastrofou. Sestreleny Magistrini, uifvajfcf jmdno „Marinetti",
111
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
byl tdzce zrandn a zemfel v nemocnici. Jeho bojovy udet se tak uzavfel na ctyfech
sestfelech. Dequal mel vice stesti, stroj opustil na paddku, dopadl do uzemi nikoho,
a adkoliv zranen, dosahl vlastnfch linii. Pondkud otfeseny capitano Dequal ohldsil
sestfelen! dvou nepfatelskych stfhacek docflenych ve spoluprdci se sergente ma-
ggiore Magistrinim. Celkovd Spanelske skore capitano Dequala dftalo dtyfi sestfe-
ly. Polikarpovy 1-15 ale ve vlastnfm souboji ztrat neutrzily.2^
NeSlo о jediny uspdch agilmch Polikarpovu 1-15, kterd toho dne opakovane
startovaly к bojovym letflm. Rusovd dali pocftit peklo vzdusneho boje take os£d-
kam pomaiych Junkersu Ju 52/3m, jejichz dosavadni uspdchy v bombardovacf roli
byly podmindny absenci rcpublikanskych stfhadek. V prostoru Madridu Nemci ztra-
tili svuj vubec prvnf bombarder, sestfeleny ve Spandlsku v konfrontaci s Aviacion
Militar, kdy2 1-15 sestfelily Ju 52/3m ze stavu jedne ze dvou bombardovacfch kette
znamych jako ,,Pedro“ a ,,Pablo“ (Pedros у Pablos). Z osadky zahynul Leutnant
Kolbitz, ktereho jako navigdtora, plnfcfho takd roli bombometcfka a stfelce v ne§i-
kovne zatahovacf podtrupove gondole, zastihla zted Polikarpovu 1-15 v jeho ,,po-
pelnici“. Rusove nad Madridem zas^hli je§td jeden Ju 52/3m, tentokrat Spandlsky
Junkers Ju 52/3 m ze 4a Escuadrilla vedene Capitdn Luisem Pardem, a tezce jej po-
skodily. Stroj musel nouzovd pfistat u Esquivias. DalSi neuspdch v souboji s Rusy
zaznamenali take Italovd, kdyz bylo devet Fiatfi CR.32 napadeno deseti Polikarpo-
vy 1-15 a dva stfhacf dvouplosniky z Aviacidn de El Tercio utrzily tak vdznd poSko-
zenf, It bdhem pfistanf na letiSti v Torrijos havarovaly.
Triumfalnf nastup Polikarpovft 1-15 nad Madridem kalila jedind udcilost. V pn-
mem vzdusndm boji sovetstf stihadi ztr£t neutrSili, ale dva Rusove naneStdstf po
souboji ztratili orientaci a pnstali na povstaleckdm uzemf u Segovie.3) Byli zajati
a nacionalistflm padli do rukou jejich prakticky nepoSkozene stihacky. Jiz v prv-
nfm dni jeho nasazeni si tedy mohli povstalci detailnd prohlednout novy sovdtsky
typ. Vzhledem к tehdy rozsffendmu podcenovdnf urovne techniky v Sovdtskem
svazu, nevefili, ze je ruskd vyroby, a domnfvali se, ze jde о licencnf Curtiss. A tak
byly Polikarpovy 1-15 az do konce konfliktu povstaleckymi piloty nespravedlive
nazyvany jako ,,Curtissy“. Ameridti dobrovolnici pozddji slouzfcf u republikan-
skeho letectva naopak zastavali nazor, ze je 1-15 v podstatd zlepSeny Boeing F4B-4.
Na republikanskd strane se pro sovdtsky typ, vzhledem к jeho charakteristicke, pfed
Malizia, N. - AH nella tragedia di Spagna (1936-1939), Modena 1986.
Naproti tomu Zacharov ve svych pametech uvddi, ze k t€to uddlosti doslo jeste pfed
bojovym nasazenfm, behem preletu do Alcala de Henares. Po mezipristani v Albacete
se jeden z vehtelu rojii Jerlykin zdrzel na letifti, nebot'se mu nepodarilo okamzite naho-
dit motor. Jeho cisla odle'tla drive a zabloudila. G. Zacharov - Ja stihac, Praha 1992.
112
VALKA VE SPANELSKU
,,Chato“ („Tuponosy") z Grupo Num. 26 za letu. Po pfichodu na spanelske bojiste
zazdril Polikarpov bl5 doslova jako raketa a v bojove sluzbe zustal az do konce obcan-
skd vdlky. Stroj na sntmku ma rudy trupovy pruh bile lemovan.
kfidla jen lehce vydnfvajfcf pndi, tvofene velkym hvezdicovym motorem, vzilo
oznadenf ,,Chato“ (tuponosy). Jine, mene rozsffene pfezdivky znely „Е1 Cangrejo“
(krab) Ci „La Gaviota“ (racek). Obe tato jmdna se vztahovala к hprnfmu kfidlu,
charakteristicky stazendmu ke trupu - v Rusku ostatne toto fesenf nazyvali ,,Cajka“
(racek).
К dalsi tezke konfrontaci mezi Fiaty CR.32 a Polikarpovy 1-15 do§lo hned na-
sledujfclho dne, 5. listopadu. Mezi Legands a Madridem vzplal vzdusny boj mezi
dvandcti 1-15 z Escuadrilla Antonio a deviti CR.32 legionafskeho letectva, ktere
vzletly z letiSte v Torrijos pod velenim tenente Maccagna (,,Pecori“). Vedle dvou
italskych tndlennych roju proti Polikarpovum zamifil take Spandlsky roj tvofeny
Fiaty, kterd ovladal Garcia Morato, Angel Salas Larrazabal a Julio Salvador. V di-
vokem boji 1-15 sestrelily dva italskd CR.32 pilotovane Maccagnem aPiccolim.
Tenente Maccagno (ndkdy je oznaCovan za jedinou povstaleckou ztratu) byl jiz
druhym velitelem stihacf escuadrilly z Aviacion de El Tercio sestfelenym v boji
s ruskymi stfhaCi. Zachranil si zivot, ale padl do republikdnskcho zajeti. Povstalci
po stfetnutf ohlasili az sedm sestfelenych nepfatelskych stihacek. Radne svtij vy-
sledek nadsadili, nebot takd Rusove odepsali pouze dvC stihacky: jeden 1-15 byl
sestfelen nad Leganes a druhy nouzove pfistal v prostoru Paseo de la Casteliana.
Tato ovefena vftezstvi jsou vesmes pfisuzovana Moratovi a Salasovi. Pri navratu
nacionaliste narazili v prostoru linie fronty Getafe - Alcorcon na jeden osamCly
113
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNlKlj
Potez 54 a zasdhli jej. I toto vftdzstvf je pfipisovano Moratovi. Bombarddr s hoff-
cfm motorem nouzovd pfistal na republikanskdm uzeml. TehoZ dne poprvd do stfet-
nuti, pfi pronasledovdnf nemeckych Ju 52/3m, zasdhly jednoploSnd Polikarpovy
1-16, pro povstalce zdhy zndmd jako ,,Rata“ (krysa).
V ndsledujfcfch dnech v prostoru Madridu zufily dalSf souboje a povstalci si
jasnd uvddomovali, ze obdobf snadnych uspdchu je pryd. Sesteho listopadu kolem
10.00 hodiny dopoledne se Polikarpovy 1-15 nad Madridem utkaly s Heinkely He 51.
Republikani ohlasili beze ztrdt sestfelem dvou пётескусЬ stfhadek. Ve 14.00 vldd-
ni stroje stfhaly bombardovacf vypravu Ju 52/3m - jeden bombarddr sestfelily a dru-
hy se vratil jen na dva motory. Republikani se opdt dostali do souboje s povstalec-
kymi stfhadi, pro zmdnu s Fiaty CR.32 z Aviacidn de El Tercio. Tentokrat padla
kosa na kamen: jeden 1-15 byl fasistickymi stfhadi sestfelen hned na podAtku stfet-
nutf nad Madridem, druhy po del§f honidce v prostoru Villalba. V uspdSnych ak-
cfch pokracovaly toho dne rychle Tupolevy SB-2, ktere pfekvapivd napadly Nemci
pouzfvane letiStd Avila a znidily na zemi dva novd He 5IB. Slo о prvnf ztrdty, ktere
na stfhadkach ve Spandlsku Ndmcum prokazatelnd zpiisobili ru§tf interventi.
Osmeho listopadu 1936 zahdjila povstaleckd vojska podle svych pfedpokladu
poslednf, zavdredny iltok na Madrid. Zatfmco na pfedmdstf mdsia drcendho ddlo-
stfeleckou palbou probi'haly zufivd boje, ve vzduchu toho dne vlddlo povstalecke
letectvo. Fiaty CR.32 chriinily podetnd fomiace bombarddru utodfcfch na pozemni
cfle a jejich piloti neklidnd propatravali nebe v odekdvani intervence stfhadek Avia-
ci6n Militar. Polikarpovy 1-15 se vsak toho dne neobjevily.
Dev&dho listopadu zasdhla poprvd do boje pfi obrand Madridu, po necelem
tydnu bojovdho vycviku, 11. mezinirodnf brigada. Utvar, spolednd s dalSfmi mezi-
Stthacf Heinkel He 51B-1 kddoveho oznadenf 2-24 patfil v listopadu 1936 do vyzbroje
staffel 4J/88 z Jagdgruppe 88 ntmecktho Leg ion и Condor. Persondl ttto staffel slouiil
ve Spanelsku jii od letci 1936 v rantci Jagdstaffel Eberhardt.
114
VALKA VE SPANELSKU
Mezi prvni Polikarpovy 1-15, ktere dorazify do Spanelska po mofi na podzim 1936,
ndlezel take tento stroj nesoucf bfld ftslo 16 na smllrovem konnidle.
narodnfmi brigadami, tvofili levicove smyslejfc! idealistic! dobrovolnfci, casto
puvodne nevojdci, tem£f z celeho sveta. Slo о politickou armadu kontrolovanou
z Moskvy prostfednictvfm Komintemy pomoc! stranickych komisafu a velitelu.
Komuniste navic ve svych rukou drzeli v jednotlivych statech monopol na organi-
zovan! naboru dobrovolniku, takze politicky nevyhovujfc! Zadateld se do Span61-
ska nezndka ani nedostali. Nasazen! internacionalnich brigdd patfilo po dlouha leta
- a nejen na vychod£ - к nejvi'ce adorovanym kapitoldm obCanske valky. Bojovy
kfest nadsenych, ale nezkuSenych bojovnfku skoncil v bitvg о Madrid krutymi ztra-
tami. Bezcsporu vsak pfispdii к udrzen! mesta.
Polikarpovy 1-15, tak chybejici pfedchozfho dne ve vzdusnd агёпё nad Madri-
dem, 9. listopadu opet zasahly do boje. Povstalecke letectvo podniklo tfi velke
ndlety proti Madridu a pri tfetim vzplal uporny souboj mezi Fiaty CR.32 a ruskymi
stihaCkami. Kolem poledne stihaCky obou escuadrill veden^ch Rycagovem a Tar-
chovem vzldtly z Barajas a z Alcala de Henares a v zone mezi rekou Manzanares
a severmm nadrazim narazily na formaci vfceudelovych, к utokdm na pozemn! cfle
uzfvanych dvouplosnfku IMAM Ro.37. Eskortu zajist’ovaly Fiaty CR.32 z Avia-
cion de El Tercio. Republikani v souboji pozbyli dva 1-15, jeden v prostoru mezi
Madridem a Vicalvarem a druhy v oblasti mezi Madridem a Barajas. Republikan-
sky pilot Fernando Roig Villalta, jeden z prvnich SpanSlii pfeSkolenych na sovSt-
sky typ, padl (nekdy je jeho smrt kladena az do nasledujiciho dne). Nacionalisticke
115
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNiKU
Na spanelsketn bojiSti pusobfci italstipiloti и Fiatu CR.32. Na pfelomu let 1936-1937
museli nest hlavni tihu souboju s nebezpednymi Polikarpovy 1-15 a 1-16.
sti'hacf eso J. G. Morato docflil srazenun jednoho z 1-15 ztracenych republikany
svcho dtrnacteho sestfelu.
Desateho listopadu atakovaly povstalecke letouny Junkers Ju 52/3m, IMAM
Ro.37bis a Fiaty CR.32 silnici v Extremadufe az po Segovii. Do stfetnutf zasahly
Polikarpovy 1-15 a jedna republikansk£ stihadka byla sestfelena obrannou palbou
Junkersu Ju 52/3m. Tehoz dne, podle nekterych podkladu, povstalci nad Madridem
sestfelili velitele Escuadrilla Antonio, Sergeje FedoroviCe Tarchova.4) Datace stfet-
nutf probfhaj fetch v t£chto dramatickych dnech, kdy se rozhodovalo о osudu mes-
ta, i vyCty ztrat si casto doslova protifeef. Podle jineho zdroje byl Tarchov sestfelen
a£ о tri dny pozdeji.
Tfinacteho listopadu vzplal nad madridskou promenadou Paseo de Rosales je-
den z nejzufivejSi'ch souboju behem povstaleckeho utoku na hlavni mesto. Ryk le-
teckych motoru a intenzivm palba vzbudila v ulicfch pozornost temperamentnfch
Madridanu, ktere toto bezplatn£ divadelnf pfedstavenf pfivedlo do stavu divok£ho
vzruSenf. Nad metropoli se utkalo tfindet Polikarpovu 1-15 ,,Chato“ a dvan^ct Fiatu
Laureau, P. - L’Aviation republicaine Espagnole 1936-1939, Docavia Vol. 8, Paris
1978. Autor klade do 10. listopadu take smrt Spanelskdho pilota Fernando Roig Villalty.
116
VALKA VE SPANELSKU
CR.32. Boj jeste vygradoval po pfiletu пётескусЬ Heinkelu He 51B, jejichz piloti
se mdli poprve na spanelskem nebi utkat se svymi ruskymi protivm'ky. Republikani
narokovali sestfelem' рёп CR.32 a He 51; nad Madridem zaznamenali sestfelem
dvou Heinkelu He 51 a jednoho Fiatu CR.32, dalsi Fiat havaroval pfi navratu do
Getafe a tfetf Heinkel byl sestfelen v v prostoru Barajas jednirn 1-15, jehoz pilot
bohuzel nedokazal vybrat stfemhlavy utok. Udaje о ztratach Aviacion Militar se
ponekud rozchazf, nёkdy je uvaden vyse zmineny ztraceny 1-15, jindy dokonce
jediny CASA-Breguet 19. Nicmend spanelsti povstalecti piloti Morato a Salvador
narokovali kazdy sestrel jednoho 1-15 (jejich patnactd a pate vzduSnd vftezstvf).
Jednu ze zasazenych stihacek ,,Chato“ snad pilotoval „Antonio" Tarchov, velitel
Escuadrilla Antonio. Pfi sestupu na padaku jej republikanSti milicionSfi pova£ova-
li za пётескёЬо letcc a zahajili po nem ze zeme divokou palbu. Tdzce zraneny
sovetsky pilot zemfel v nemocnici 22. listopadu.5^ Velenf nad escuadrillou po nem
pfevzal B. Kozakov (A. Osadcij).
Strilenf na letce sndSejfcf se na padacich a lyndovdm tdch, kteri jiz dopadli,
ncbylo ve Spanelsku nici'm vyjimecnym. S pripadem smrti ротётё vyznamndho
sovetskcho letce, velitele escuadrilly Tarchova, pravddpodobne souvisf apel velite-
le Madridu generala Miaji, vysflany rozhlasem a Sifeny tez v tisku, aby Madridane
nestrileli na parasutisty, u kterych se nesnadno rozpozna vlastnf od nepfatelskeho
a kteri take mohou v pfipade zajetf poskytnout cenne informace. Miajuv prikaz prav-
ddpodobnd о пёкоНк dnii pozdeji zachranil zivot sestfelenemu veliteli Escuadrilla
Palancar, Pavlovi V. Rydagovovi.
Povstalci v souboji s Polikarpovy 1-15 13. listopadu pfisli о Fiat CR.32 cap.
Mosca (,,Massa“), ktercmu se postestilo se zranem'm pfistdt s po*§kozenou stfhac-
kou na vlastmm uzemf v Talavera de la Reina. Take dalSi italsky- pilot, Mariotti,
utrzil zraneni a perfektne svuj stroj posadil na jiz nacionahsty obsazenem madrid-
skem letisti Getafe. Piloti Fiatu CR.32 z Torrijos si doplnili toho dne skdre jeste
sestfelenfm dvou rychlych TupolevO SB-2 nalezfcfch do vyzbroje Grupo 12. Do
stfctnutf 13. listopadu zasdhli po boku Italu take Spandie. V divokdm boji dtrnacti
CR.32 a republikanskych stfhadek nad Madridem Morato sestfelil jeden stroj, Sal-
vador take jeden a Salas poskodil tfi. Kdyz pak pfi navratu povstalci narazili na
vyse zmfnene Tupolevy SB-2, Salas z nich sestfelil jeden a Morato poSkodil tfi.
Ncprijemne skondila 13. listopadu letova aktivitapro пётескё interventy. Od-
poledne odstartovalo z letiste v Avile devdt stihacich Heinkelu He 5IB z Jagdstaf-
fcl Eberhardt, ktere mdly nad Madrid eskortovat pdt taktdz nemeckych bombarderti
5> Cerda, J. A. -L'Aviation de chasse de la rtpublique Espagnole 1936/1939, Hors Serie
d'Avions, Boulogne sur Mer 1995, str 48. Na strand 105 tele publikace je ovsem jeho
smrt kladena do 9. listopadu! Datum 13. listopadu uvadf take sovetsky publicista Koi-
cov. Smrt pak klade do 23. listopadu. Kolcov, M. - Spanelsky denik, Praha 1966.
117
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Republikdnsky pilot ze 3a Escuadrilla de Chatos nastupuje na barcelonskem letisti do
Polikarpovu 1-15, rok 1938.
Junkers Ju 52/3m a tfi pruzkumne hornoplosnfky Heinkel He 46. Rusovd svym
protivnfkum, jejichz dosavadnf ztraty na stfhacfch pilotech byly ve Spanelsku ne-
patrne (jediny pilot, ktery navfc zahynul pri havarii), zpusobili nad Madridem men-
sf krvavou lazefi. Podle Ncmcu formaci Heinkelu pfekvapive napadlo Sestndct dvou-
ploSnych Polikarpovii 1-15 a osm jednoplosnych 1-16 a zcela ji rozprasily. Velitel
Jagdstaffel, Oberleutnant Eberhardt zahynul potd, co se srazil sjednfm „Curtis-
sem“ (1-15), ktery, die Nemcu, pfed tfm zasahl. Sovetsky pilot, na rozdfl od Eber-
hardta, svou zdemolovanou stfhacku ve vzduchu opustil a zachranil se pod vrchli-
kem paddku. Leutnant Oscar Henrici byl v souboji tezce zranen. S pruslfelem plic
dokazal dotahnout svuj Heinkel Нс 51B nad povstalci kontrolovane dzemf a nou-
zove pfistat. Vzapetf vsak zemfel.
V osobe Oberleutnanta Krafta Eberhardta Luftwaffe ztratila nejen schopneho
velitele, ale take spanelskeho veterana, ktery na Ibersky poloostrov dorazil jiZ na
palube lodi Usaramo na zacatku srpna a do sve smrti sestfelil sedm republikan-
skych letadel. Velenf nad Jagdstaffel po пёт pfevzal Obit. Herwig Kniippel, vubec
prvnf eso пётескёЬо kontingentu. Behem pora?.ky 13. listopadu, kdy Nemci velmi
nekriticky narokovali sestfelenf plnych sedmi ,,Curtissu“, dosahl Kniippel, sraze-
nfm jednoho 1-15, sveho sedmeho sestfelu. Po jednom vftczstvf dale vybojovali
Uffz. Sawallisch, Uffz. Mratzck, Obit. Strumpell, Lt. v. Bothmer a padly Lt. Hen-
118
VALKA VE SPANELSKU
rici (jeho skore se uzavfelo na ctyrech sestfelech) i Obit. Eberhardt. Objektivnd se
ov§em pfisluSnikum Luftwaffe v te dobe ve Spanelsku nijak prilis nedafilo. Na
stihace pusobila depresivn£ nevykonnost jejich Heinkelu He 51B, kter6 byly prak-
ticky neschopne celit uderum sovetskych Tupolevu SB-2, opakovane atakujicim
matefske letiste v Avile. Po zniceni dvou He 51B na zemi se jako blesk SB-2 pri-
hnaly opet 11. listopadu a poSkodily jeden Ju 52/3m, jeden He 45 a jeden He 46,
15. listopadu pak poSkodily dva dalsi Ju 52/3m.
Na madridsk£m pozemnim bojiSti povstalecke utvary, za cenu tezkych ztrat na
obou strandch, pomalu postupovaly. Pfes silny odpor оЬгйпсй, posilenych postup-
nym pfichodem dalSfch mezindrodnich brigad, vecer 15. listopadu nacionalist6
копеёпё preJJIi feku Manzanares a vnikli do mesta. Osud Madridu visel na vlasku.
RepublikanStf stfhaci ve vzusnych bojfch narokovali nad mestem sestfeleni dvou
Heinkelti a jednoho Fiatu. Boj nevyCerpdval pouze obrdnce, napfiklad пётескй
Jagdstaffel toho dne disponovala pouze tfemi bojeschopnymi stfha£kami Heinkel
He51B.
119
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
„VIVA LA UNION SOVIET1CA“
Pres vaznost situace na pozemnf fronte byla nalada v republikdnskem Aviacion
Militar pomerne dobra. Volani „Viva la Union Sovietica“ oslavujfcf Sovetsky svaz
znelo na konci roku 1936 ve Spanelsku nejen na ulicfch bdhem manifestacf di v sa-
lech behem politickych mitinku a skolenf, ale take u republikanskeho letectva. A nenf
divu, nebot pfichod Spidkovc sovdtske leteckd techniky i personalu zachranil Avia-
cion Militar pred nevyhnutelnym kolapsem. Prvnf, propagandisticky nalezite vyu-
zite, dspdchy ruskych letounu a letcu mely velmi pozitivnf vliv na moralku zbyva-
jicfho Spanelskeho personalu. Jeste vice zapusobila moznost zadft s temito letouny
takd pffmo bojovat proti povstalcum. Jakmilc prvni Spanele usedli za ffzenf Poli-
karpovu 1-15, ihned si tento typ oblibili.
V druhd polovine roku 1936, v dobe, kdy je§te v pffmd aktivnf sluzbe nebyl
zccla patrny probfhajfci nastup modemfch stihacich jednoplosnfkfi, predstavoval
dvouplosny 1-15 ve sve kategorii spicku. Prvnf stroje, ktere do Spanelska dorazily
v ffjnu a listopadu tohoto roku, zastupovaly starSf provedem typu, pohanene je§td
slabsfm motorem М-22 о vykonu 480 konf. Vyzbroj se skladala ze dtvefice trupo-
vych synchronizovanych kulometu PV-1 raze 7,62 mm. Maximalnf rychlost byla
347 km/h a letoun vynikal obratnostf i stoupavostf. Dalsi vyhody predstavovaly
nezaludnd letove vlastnosti usnadnujfcf pfczbrojovam a jednoduch^ udrzba i ob-
sluha. Polikarpov I-15 odsunul nemecky Heinkel He 51В zcela do pozice outsidera
a ve vctsind ohledii pfekonaval takd kvalitnf italsky Fiat CR.32.
Ndmectf piloti Heinkelu He 5IB se vzhledem к Polikarpovum 1-15 dostali do
pozice ne nepodobne td, v jake se vudi jim samym v prvnich fazfch konfliktu na-
chazeli piloti Aviacion Militar, usedajfcf do kabin nevykonnych Hispano-Nieupor-
tu 52. Jejich He 5IB byl v porovnanf s ruskym typem pomalejSf, podstatnd hiife
stoupal, mdl mens! dostup, dolet i mdnd udinnou stfeleckou vyzbroj a hufe manev-
roval. Pro velenf Luftwaffe byla absolutnf vykonnostnf pfevaha Polikarpovu 1-15
nad v roce 1936 nejrozsfrenejsf nemeckou stfhadkou velmi nepffjemnou a hojnd
diskutovanou skutednostf.
Omezenf Heinkelu He 5IB se niemene v bojfch na spandlskem nebi projevova-
la jiz drive, zato velke pfekvapenf pfedstavovala pfevaha sovdtskych Polikarpovu
I-15 i nad doposud zcela suverenmmi Fiaty CR.32. Sovdtsky typ (s motorem M-22)
byl v porovnanf s italskou stfhadkou nepatmd pomalejsf v horizontalnim letu, mel
120
VALKA VE SPANELSKU
mcnSf dolet a take krehci konstrukci. Ve stremhlavem letu mel t£zsf CR.32 dfky
v6t§f akceleraci a rychlosti jedinou zcela neoddiskutovatelnou vyhodu. Polikarpov
naopak pronikave vedl ve stoupavosti а тё! vetsf dostup. Mezi jeho zvlasf ccnene
prednosti nale^ela ovladatelnost a skvcla obratnost. I obratny CR.32 za ruskym ty-
pem v techto charakteristikach zaostaval! V horizontalnfch otackach vedl 1-15,
schopny provest utazeny obrat о 180°bez ztraty vysky, na rozdfl od CR.32, ktery
pri stejnem manevru cenne metry ztracel. Polikarpov navfc tento obrat dokazal
provest о mensfm polomeru. 1-15 byl stabilnf ve vsech trech osach apredstavoval
dokonalou stfeleckou platformu. Vyzbroj ctyf PV-1 povazovali republikansti piloti
za d£innejsf na malou vzdalenost nez vyzbroj pozdSjsfch CR.32ter a CR.32quater,
nesoucich dva 12,7mm (starSf Fiaty CR.32 nosily take smfsenou vyzbroj z jednoho
7,7mm a jednoho 12,7mm, ci pouze dva 7,7mm kulomety). Pozdejsf Freccic muse-
ly za svou silnejsf vyzbroj, posleze rozsffenou az na dva trupove synchronizovane
kulomety 12,7 mm a dve kffdelnf zbrane 7.7 mm (vcrze CR.32bis) platit poklesem
vykomi, Naopak po pnchodu 1-15 se silnejSfmi motory M-25 podatkem roku 1937
a nakonec take dfky nove vyzbroji, tvorene ctvericf synchronizovanych kulometii
SKAS raze 7,62 mm, majfcfch velSf rychlost stfelby i ilsfovou rychlost nez PV-1,
Nationalists vystavili ukoristeny rychly bombarder SB-2 v San Sebastianu pod oznace-
n(m „Martin Bomber". Nalety provadene temito vykonnyrni letouny odkonce fijna 1936
pusobily povstalcum znacne probletny. SB-2 totiz dosahovaly podstatne vySsfch rych-
lostf nez dvouplosne stihacky Fiaty CR.32 i Heinkely He 5IB.
121
SOUMRAK STIHACfCH DVOUPLOSNIKU
ale take nez italskc zbrane Breda-SAFAT (kterym v?.dy ziistdvala v^'hoda vdtSiho
dostrelu a raze), celkova pfevaha sovetskych stfhacek jeste narostla.
Presto vsak Fiat CR.32 az do pnchodu Messerschmittu Bf 109 zftstaval jedi-
nym povstaleckym stihaci'm typem schopnym v soubojfch s Polikarpovy 1-15 ob-
stat. Jiz dfky kladum svych stroju a take proto, ze to vice odpovfdalo naturelu ,,kla-
sickych" stfhacfch pilotu v obdobi pfed pffchodem rychlych jednoploSnfku,
republikdnStf letci upfednostnovali manevrovy boj na male vzdalenosti. Italove
a Spandld naopak zahy poznali, ze nejddinndjSi taktika v boji s 1-15 pro Fiaty CR.32
spocfva v rychlych utocich stfemhlav z vySkovd pfevahy, s palbou vedenou 12,7mm
kulomety naco nejvdtSi vzdalenost. Standardnf unikovy mandvr opdt pfedstavoval
stfemhlav^ let, v kterem je hufe akcelerujfcf a pomalejSf nepfdtelsky stfhaci dvou-
plosnfk nemiize nasledovat. Pfi celnfm stfetu byli ve vyhodd republikani, nebof
hvezdicove vzduchem chlazene motory Polikarpovu 1-15 byly mene citlive na po-
skozeni nez fadove motory a kapalinovd chladide italskych stfhacek. Standardnf
obranu pfed stfemhlav utocicfmi Italy ci Spanely pfedstavovala stoupava zatacka
s naslednou stfelbou. Obd strany v zadatecnf fazi obdanskd vdlky pouzfvaly jako
zakladm sestavu tffdlenny roj, s velitelem letfcfm v cele a se dvdma dfsly po stra-
nach. Pri manevrech nebyl prilis vyhodny, nebot’ letce v tdsne sestave ohrozovala
moznost vzajemne srazky a pfi prudkych obratech jedno z cisel casto ztrdcelo svou
pozici, zustavalo odkazano samo na sebe a mohlo se stat snadnou obdtf nepfatelskc
pfesily. Polikarpovy 1-15, stejnd jako Fiaty CR.32, nebyly vybaveny radiostanice-
mi, a tak letci zustavali, stejne jako jejich otcove v prvnf svetove vdlce, odkazdni
na vizudlnf signdly, mavani kfidly a ukazovanf rukou.
Vedle dvouplosnych Polikarpovu 1-15 ovsem republikdnskd letectvo dostalo do
rukou, dfky sv^m sovetskym spojencum, takd jednoplosne I-16. Ту se zcela odliSo-
valy od vseho, co drive Aviacion Militar vyuh'valo. Ani jediny doposud republika-
ny uzivany stfhaci dolnoploSnik, Boeing 281, pfedstavujfcf о generaci stars! typ,
nebyl s ruskymi 1-16 soumdfitelny. Podobny letoun, az do pffchodu prvnfch proto-
typii ndmeckdho Messerschmittu Bf 109 V3, V4 a V5 i prototypu Heinkelu He 112
V5 v prosinci 1936, nemel ani protivnik.
Patnacteho listopadu vzpldl nad Villa del Navalcamero prvnf stfhackovy sou-
boj, v ndmZ se klasicke stfhaci dvouploSnfky utkaly s modermmi stfhacfmi dolno-
ploSniky, tedy se stroji koncepce, kterd v ndkolika malo budoucich letech vytlaci
„krale vzduchu" z letecke sedny. Tffdlenny roj Fiatu CR.32 Freccia z Aviacion de
El Tercio si vymdnil ndkolik davek s dvojici Polikarpovu I-16 typ 5 z la Escuadril-
la de Moscas. Sarvdtka se obesla beze ztrat na obou stranach.
Nasledujiciho dne, 16. listopadu, skupina Fiatu CR.32 z Aviacion de El Tercio
doprovazela nad mdsto formaci Junkersu Ju 52/3m majici bombardovat republi-
kanske cfle mezi nemocnici a kasamami Montana. Jak se jiz stavalo pravidlem, na
Freccie a jejich svefence nad mdstem dekaly dvouplosne Polikarpovy 1-15. A ne-
122
VALKA VE SPANELSKU
jen ony. Do boje zas£hly takd zavalite jednoplo§nfky, udivujici italskg letce svou
rychlostf - Polikarpovy 1-16. dtyri letSly jako vyskove zajistgnf pro formaci 1-15.
Na republikanskg strang byl v souboji zasafen ,,Chato“ velitele Escuadrilla Palan-
car, Maj. „Pablo Palancara“, 6ili Pavla Vasiljeviбе Rydagova. Rygagov byl v rozpg-
tf ngkolika dnii ji2 druhym ruskym velitelem perute, ktery musel stihacku opoustet
ve vzduchu nad nebezpednym bojujfcfm nr^stem. Diky rozkazu velitele obranne
junty generala Miaji se na rozdfl od Tarchova nestal cflem stfelby ani lyncovanf
a pristenf na namestf Paseo de 1a Castellana pfezil.1^ Republikdni po tomto stfetnutf
narokovali sestfelem' peti povstaleckych stroju, z nichz tri pfipadly na piloty Poli-
karpovu 1-15 - Rycagov s<im тё! sestfelit dva letouny - a dva, Fiaty CR.32, na
bojovy tidet letcu bojujfcfch na Polikarpovech 1-16. Proti vnikova strana udava se-
stfelenf dvou ,,rudych“ letounu beze ztrat. №стёпё sestfelem dvou Fiatu CR.32
kulomety Polikarpovu 1-16 je уёШпои podkladh оЬеспё akceptovdno.
Sedmnactdho listopadu pokragovaly povstalecke Junkersy 52/3m a Savoia-
-Marchetti S.81 v uderech na Madrid. Jejich akce tvofily sougast pokusu donutit
mgsto bezohlednymi n^lety kapitulovat. Bombardovacf kampan pfinesla velke utr-
penf civilnimu obyvatelstvu a vdfne skody na budovdch: pumy si nevybfraly a za-
saZena byte rada nemocnic, narodnf knihovna, archologicke muzeum a pochopitel-
пё velke mnozstvf obytnych budov. Ochranu bombarderu pfi ndletu 17. listopadu
povstalecke velenf opgt sverilo Italum a Spangliam v kabinach Fiatu CR.32. Sedm
Freccif krylo vypravu tvofenou bombardery Ju 52/3m. Do protiakce republikanske
letectvo nasadilo pgt PolikarpovG I-16 nalezi'cich do 2a Escuadrilla de Moscas, umfs-
tgne v Alcala de Henares. SovgtSti piloti dvou jednoplosnych stihacek se nechali
zaskodit ve vgt§f vysce letfcfm povstaleckym rojem, veden^m Angelem Salasem * V
ri Laureau, P. - L'Aviation republicaine Espagnole 1936-1939. Docavia Vol. 8, Paris
1978. Cerda, J. A. — L'Aviation de chasse de la republique Espagnole 1936//1939,
Hors Serie d’Avions, Boulogne sur Mer 1995. Zacharov, odvoldvajtce se na Kolcova,
sestfelenf Rycagova klade nekdy mezi 9. a 14. listopad. Zacharov, G. - Ja stfhac, Praha
1992. Kolcov v zdpise datovanem 15. listopadu uvadf: „Po cely denprobihajineustdle
krute vzduSne boje. .Chatos' bojujf odvdzne proti temef trojndsobne fasisticke pfesile.
V Sestndct hodin, ve ctvrtd hodin# boje, se republikdnska stihacku odtrhla od sveho
roje a sama zatitocila odvdzn# na skupinu .JunkersuVrhlo se na ni cele' hejno ,Hein-
kelu‘ a sestrelilo ji. Letec seskocilpadakem a bez ilrazu pfistal na bulvdru Casteliana
pffmo na chodnfk. Dav odnesl nadsene odvazlivce na rukou к automobilu. Za p^t mi-
nut je uz v budovё ministerstva vojenstvf. Clenovd Junty obrany hrdinovi tleskajf, obji-
majf ho. Pilota, kapitdna Pabla Palancara, pfivedla ta sldva do rozpakii. Vlasy md
rozcuchane, ve smelych ocfch jeste nepohaslo rozcileni z boje a nebezpecf. Podavd struc-
ne hldSenia Udda о dovolenf, aby smel ihned odjet ke svdjednotce. “ Kolcov, M. - Spa-
nelsky denfk, Praha 1966.
123
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Fiat CR.32 z vyzbroje Spanelskeho nacionalistickeho letectva poznamenany nepfdtel-
skou palbou. Typ vydrzel diky neobycejne pevne konstrukci velmi vaznd poskozeni.
Larrazabalcm. Z vySkove pfevahy vedena zted Fiatu CR.32 skondila dspdchem a po-
vstalci narokovali sestfelenf dvou 1-16. Ve skutccnosti se poroucel к zemi pouze
jediny Polikarpov 1-16, jehoz pilot vyvazl. Byl to prvni stroj tohoto typu sestfeleny
ve Spanelsku ve vzdusnem boji.
Osmndctdho listopadu nacionalistd pokracovali v bombardovanf Madridu. Fia-
ty CR.32 ochranovaly cvefici Savoia-Marchetti S.81, pet Junkersu Ju 52/3m a tro-
jici IMAM Ro.37 pri naletu na mosty Florida a del Rey a ulice Marques, Urquijo
a Rosales vedoucf z Univerzitni ctvrti ke kasarnam Montana. Pfi dalsfch utocich
nacionalistc zapalili mimo jine budovu nemocnice San Carlo. Republikanskd letec-
tvo se nad mestem v potfebnou dobu neobjevilo a utoenfei vy vdzli beztrcstnd.
Devatenacty listopad pfedstavoval dalsi den dpfei stfelnym prachem nejen na
pozemnfm bojisti, ale takd ve vzdusne ardnd. Povstalci se pfi ndletech, na kterych
se podilelo vedle stroju Aviacidn de El Tercio take osmnact bombarddru Junkers Ju
52/3m a devet stihacich Heinkclu He 51B ze stavu Legionu Condor, soustfedili
hlavne na zastavbu v Univerzitni ctvrti. Na Madrid dopadlo kolem 40 tun pum.
Obe strany pfincsly о vysledcich leteckych stfetnuti podstatnd odlis>nd komunike.
Republikdni narokovali sestfelenf tfi bombardovacfch Junkersfl Ju 52/3m a tfi stf-
hacek pfi ztrate dvou vlastnich stfhacfch stroju. Povstalci jakekoliv vlastni ztraty
124
VALKA VE SPANELSKU
odmftali a ndrokovali sestfeleni dvou ,,Curtissu“ (podle odlisneho podkladu ctyf
stfhadek). Republikani ve skutednosti ovSem nepozbyli dva dvouplosne Polikarpo-
vy 1-15 (,,Curtissy“), nybrz dvajednoplosnd Polikarpovy 1-16, sestfelene v prosto-
ru Madridu behem souboje s Fiaty CR.32 pote, co se jejich piloti dopustili te nc-
opatrnosti, ze se s obratnymi dvouplosnfky zapletli do manevroveho boje. Boj
19. listopadu je oznadovan za posledm velkou leteckou bitvu na spanelskem nebi
do koncc tragickcho roku 1936.
Jednoplosnc Polikarpovy 1-16 predstavovaly na spanelskem vzdusndm bojisti
novy fenomen. Prvnf v radach Aviacidn Militar nasazene I-16 typ 5 (rusky I-16 Tip
5) tvorily v rocc 1935, v dobd sveho zavcdeni do vyzbroje sovetskdho vojenskeho
letectva, ncjvykonnejSf seriove produkovany stfhaci typ na svete. Maximalnf rych-
lost 454 km/h ptisobila na tehdejsf piloty impozantnd a povstaleckd letcc stavela do
nezavidenihodne role priikopnfku: jako prvnf letci na svetd museli celit v kabinach
dvouplosnfkh az о sto km/h rychlejsfm modemim jcdnoplosmkum. Tato situace se
pak v obdobf „soumraku stihacich dvouploSnfkvC opakovala jeste mnohokrat. Mezi
pfednosti Polikarpovu 1-16 typ 5 vedle jeho vysoke rychlosti nalezela velmi dobra
stoupavost a dostup. Letoun byl take na jednoplosnfk velmi obratny. Snadno se
vybiral z vyvrtky. Disponoval stfeleckou vyzbrojf dvou velmi kvalitnfch v kffdle
montovanych kulometu SKAS raze 7,62 mm, palfcfch mimo okruh vrtule. Klad,
zvysujfcf nadeji pilota na pfezitf, pfedstavovala takd pancefova deska chranfcf ze-
zadu sedadlo (byla zavedena takd na dvouplosnych Polikarpovech 1-15). Mezi ne-
dostatky nalezela mala stabilita ve vsech tfech osach (zejmena vadila Spatna podel-
na stabilita), nos mel tendenci se zvedat a pevne montovany motor pusobil behem
letu nepffjemne otfesy. Spatne letove vlastnosti se projevovaly pftdevsfm pri ma-
lych rychlostech, a tcdy take pfi pristanf. Pilotaz typu vyzadovala zkuSeneho letce
a neustalou pozornost.
Pfes nepochybnou vykonnostnf pfevahu nad Fiatem CR.32 se jednoploSnym
Polikarpovhm 1-16 bojovy start ve Spanelsku nezdafil tak, jak by mdl. Jeden z prv-
nfch souboju (15. listopadu) sice pfincsl sestrely dvou CR.32, ale v naslcdujfcfch
dnech se sovdtStf piloti dopustili zavazne chyby. Pfijali pro nepfftele vyhodny cha-
rakter stfetnutf: pfedevsfm v horizontalach probi'hajfcf manevrove souboje vedene
na malou vzdalenost. PfiSli tak о svou nejvetsf vyhodu, velkou pfevahu v rychlosti,
a naopak nabfdli Italum a Spanelum moznost vyuzft vdtSf obratnosti Fiatu. A to
nebylo jedine plus zastaravaj fetch CR.32 v porovnanf s о generaci moderncjsfm
sovdtskym typem. ,,Chirri“, jak znelo Spandlskymi nacionalistickymi piloty uzi'va-
ne oznacenf italskeho dvouplosniku, rychleji nabfral rychlost ve stfemhlavem letu
(naopak akceleraci 1-16 pametmei oznadujf za slabs!), byl v nem podstatne rychlej-
sf a mdl vyhodu v pevnejsf konstrukei. Nektere obraty s pfetfzenim Fiaty dfky ce-
lokovove kostfe pfezfvaly bez probldmu, zatfmeo u Polikarpovu 1-16, disponuji-
125
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Uspesnf stthacf pilot ten. Adriano Mantelli sestfelil cel-
kem devёt republikanskych letounu. Spolecne $ G. Nobilim
a A. Zotlint, ktert dosdhli stejneho skore. stojf na treti pric-
ce tabulky nejtisp^Sn^jsich italskych letcH ve Spandlsku.
cfch smfsenou konstrukci, pfi obdobnych mandvrech dochazelo к destrukcim. Cel-
kova pfevaha byla ovsem jednoznacng na Strang sovetskych jednopIoSnikfi.
СЬуЬпй taktika sovgtskych pilotu pfinesla povstaleckym Fiatum CR.32 nekolik
uspgchu. Jakmile si ov§em Rusove uvgdomili svfij omyl a taktiku zmenili, dostaly
se „Chirri" do znadne obtiznejsf situace. Republikdni zadali uplatnovat ve WS
vypracovanou taktickou koncepci spolupr£ce rychlych jednoploSnfkti a obratnych
dvouploSnfku. Polikarpovy 1-16 nynf Idtaly jako jista eskorta Polikarpovii 1-15.
Pohybovaly se vyse nez 1-15, aby do stfetnuti dvouploSnfkti -1-15 proti Fiatfim
CR.32 6i Heinkelum He 51 - zasahly z vySkovg pfevahy vysokou rychlosti a potd
vyuzily к uniku skvelou stoupavost. Jindy letgly nize nez 1-15, a to i о tisfc metru,
a do souboje vstoupily prudkym stoupdnim ze spodnf polosfdry. Bylo to natolik
126
VALKA VE SPANELSKU
efektivm, ze po sestfelenf prvnich tfech 1-16 (17. a 19. listopadu) v n&dedujicich
tfech a pul mdsicich republikani v souboji pozbyli pouhe dva dalsi sestfelend1-16.
Taktika nahlych pfepadu ze spodnf polosfdry byla iicinn£ take pfi pronasledovani
pomalych bombardovacfch tfimotorovych Junkersu Ju 52/3m i italskych Savoia-
-Marchetti S.81, jejichz obranna stfelecka vyzbroj smerem dolu (stejnd jako smd-
rem vpfed, kde prekazela tfeti pohonna jednotka) nevyhovovala. Diky teto „nedu-
stojnd krysf“ taktice bleskurychlych uderu takd na povstalecke strand puvodnf
oznaceni I-16 zndjici jako ,,Boeing“ (opet vychazejici z pfeceneni v^voje letadel
v USA a z nedocenenf ruske konstrukdni Skoly) zahy nahradila znama pfezdfvka
,,Rata“ (krysa), pod kterou se stal typ svetozndmym. Republikani naopak Polikar-
pov 1-16 pfekftili jako ,,Mosca“ (muska).
Ke skode republikanu nezhstala ,,Rata“ pro povstalce dlouho tajcmstvim, nebof
jiz v prosinci 1936 padl nacionalistum do rukou stroj Polikarpov 1-16 Tip 5 „dema
9“. Stroj obdrzel nacionalistickd vysostnd znaky i kodove oznacenf 1W-1 a byl zkou-
sen na letiSti Cuatro Vientos.
Podzimnf sovdtska dodavka zhruba sedmdesati kvalitmch stihacek (vcetnd pat-
ndcti 1-15 vylodenych v Baskicku) a nasazenf nemene kvalitmch pilotu z fad WS
radikalne zamfchaly vzdusnou situaci na spandlskem nebi. Povstalecti stihaci, kte-
rym pfed ndkolika tydny patfilo nebe nad Madridem, byli ndhle konfrontovani ne-
jen s pocetndjSim, ale take kvalitndji vyzbrojenym nepfitelem. Stalo se, co se stdt
muselo - vzduSnou pfevahu uchopilo, samozfejme jedine diky Rusum, republikan-
skd letectvo. Ve velmi nepfijemne situaci se nachdzeli Ndmci, jejichz Heinkely
He 51B nestacily ani na jeden z obou sovdtskych typu. Dvacateho druheho listopa-
Heinkely He 51 nebyly mezi spanelskymi nacionalistickymi letci zdaleka tak оЬКЬепё
jako italske Fiaty CR.32. Tento He 51 ndlezel do vyzbroje Grupo 4-G-2.
127
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
du proto jejich piloti obdrzeli formalnf pnkaz nepoustSt se do boju s 1-15, aniz je to
absolutne nezbytn£. Velitel italskeho kontingentu ten. col. R. Bonomi po sdrii divo-
kych stretnuti zase svym pilotum pfikdzal zapojovat sc do souboju s ,,Curtissy“
a ,,Boeingy“ pouze pri vlastni pocetnf pfevaze. Nepomohla ani dodavka novych
Heinkelu He 5 IB pro Legion Condor, dfky ktere v druhe polovinS listopadu po-
vstalci opSt zfskali jistou vyhodu vetsfho podtu: v prostoru Madridu nynf mohli
nasadit Sestadtyficet Heinkelu He 5 IB a osmndct aS ctynadvacet Fiatu CR.32 proti
zhruba dvaceti Polikarpovum 1-15 atriceti 1-16. Kvalitativnf zaostam to ovSem
nevyresilo, nebof Heinkely He 5IB eskortujici nad Madrid bombardery dal nedo-
kazaly sve svefence ochranit a navfc musely by t samy spolu s nimi kryty Fiaty
CR.32. Za teto situace povstalci nedokazali pokradovat ve svd taktice velkych nale-
tu, na kterych se podilelo az padesat bombarderu, a 26. listopadu dennf nalety na
Madrid prerusili. To bylo obrovske vftezstvi republikdnsk^ho Aviacion Militar
a v druhem planu take sovetskeho vojenskeho letectva.
128
VALKA VE SPANELSKU
LEGION CONDOR A AVIAZIONE LEGIONARIA
Znovu a znovu busila v listopadovych dnech roku 1936 povstalecka vojska do obrany
Madridu. Republikani vsak v kritickou dobu vydrzeli a frontalni utok na mdsto,
ktere se v zemi i v zahranici stavalo symbolem, zadrzeli. Prvnf bitva о Madrid skon-
6ila пей$рёсЬет pudistu. General Franco se musel smffit s trpkou skutecnosti. Pred-
stava о rychlem uchopenf moci byla nenavratne pryd a nacionalisty cekala dlouha
vyderpdvajfcf obcanske vdlka. Spanglsky generalissimus si byl v£dom faktu, ze bez
pomoci Italu a N6mcu v nf nezvftezi. 8рапё1ё proto zadali о zvgtSenf pomoci, pri-
cemz, v mezich moznosti, obratne manevrovali mezi obema mocnostmi, ktere zda-
leka netvorily takovy monolit, jak se mohlo zdat vn^sim pozorovatelum.
N6mci a Italove, kazdy svym zpusobem, vysli Frankovi vstric a pokusili se
vyfeSit problem nAhl£ho druheho dechu republikanskeho letectva, ale take zesileni
odporu vladnfch sil na pozemnfm bojisti, pomoci posflenf svych kontingentu. NSmci
se soustfedili predevSfm na letectvo, Italove vybudovali, vedle posileneho letectva,
take poCetny a dobfe vyzbrojeny pozemni sbor (Corpo di Truppe Volontari). Zv£t-
sene letecke intervene™ jednotky dostaly novou formu: vznikl tak nemecky Legi-
on Condor, ktery se ustalil na zhruba stovce bojovych letounu, a italske Aviazione
Legionaria, citajici po pfekonanf uvodnfch obtfzi na 250 bojovych stroju.
Pfedchazela tomu nezbytna politicks jednanf, vcetnS rozhovoru ministru zahra-
nidnfch v6cf Nemecka a Italie K. von Neuratha a G. Ciana, probfhajfcich v Berime
21. njna. Oba vysoce postavenf muzi pri jednam vyjadrili zamer svych zemi zvetsit
vojenske dodavky pro povstalce a uznat Frankovu vladu ihned po obsazenf by vale-
ho hlavmho m£sta (novym se po uteku republikanske vlady stala de facto Valen-
cie). N6mecko a Italie ovsem na podzim 1936 na dobyti Madridu ёека1у marne,
a tak jiz 18. listopadu tehoz roku uznaly §pan61skou povstaleckou vladu i bez ovlad-
nuti metropole. Hrabe Galeazzo Ciano, od roku 1936 zef italskeho diktatora
B. Mussoliniho, byl behem sveho pobytu v ffsi, 24. njna, pfijat take fiihrerem. Na-
metem hovoru bylo opet Spaneisko a A. Hitler v rozhovoru prohldsil, ze hodla zvetsit
пётеску vliv v obdanske valce. Jedni'm z duvodii, vedoucfch к vetsf angazovanos-
ti obou mocnosti, se stala stale zfetelnejsf vojenskd i politicka pfitomnost Sov£t-
skeho svazu v republikanskem Spanelsku. Zde je na miste uvdst, ze (podle fady
historiku) obcanske valka trvala tak dlouho a skoncila tak vysokymi ztr£tami na
zivotech a devastaci zeme prav£ kvuli intervenci Мётеска a Itdlie na strane jedne
129
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Prvnf velitel Legionu Condor Gen.Maj. Hugo Sperrle, poutivajici ve Spa-
nelsku pseudonym „Sander", dorazil na Ibersky poloostrov jako pasater
letounu Junkers Ju 52/3m 31. rijna 1936.
a Sovetskeho svazu na strand druhe - jejich vliv se vzdjemne do jiste miry neutra-
lizoval, zaroven vsak podstatne zvdtSoval moznosti obou stran protahovat boj pred
konecnym rozhodnutim.
Zosobnenfm zvdtScne ndmecke pfftomnosti ve Spandlsku se stal utvar Legion
Condor. Jeho velitel, Generalmajor Hugo Sperrle alias ,,Sander“, do zeme dorazil
jako pasazdr Junkersu Ju 52/3m 31. njna. Tohoto tdlnateho dustojmka zokruhu
zndmych Hermanna Gbringa dekala za druhd svdtovd vdlky vyznamnd vojenskd
karidra. Sve zkuSenosti ze Spanelska mohl jako velitel Luftflotte 3 zurodit pfi bles-
kovd valce v zdpadnf Evropd, pfi letecke bitvd о Velkou Britanii a pote pfi vycer-
pdvajfcfch obrannych bojfch na zapade, vrcholfcfch pfi spojenecke invazi v Nor-
mandii. Dotahl to az na polnfho marSdla. Nepfedbihejme vsak. Nynf tento
profesiondl, letecky bojovnfk z prvnf svdtove valky, u kterdho zejmdna nemedtf
historikove vyzdvihujf, ze „nemel vfely postoj к nacionalnd-socialistickemu hnu-
tf“ (samozfejmd byl к rezimu loajdlnf a vfcemdnd jej podporoval, jinak by nemohl
ddlat - tak jako mnoho dalsfch vysokych ndmeckych dustojnfku, kteff se po vdlce
130
VALKA VE SPANELSKU
оЬапёИ tvrzenfm, ze s nacismem петёН nic spolecneho - v totalitnfm state vyso-
kou vojenskou karieru), pficMzf udelat pofadek na Ibersky poloostrov.
Nemci pochopitclne zv£tSenf zaangazovanosti sveho letectva ve Spanelska va-
zali na fadu podminek, ktere rozhodne generalu Frankovi nebyly prilis pffjemne.
Vlastni Spanelske nacionalisticke letectvo, potykajici se s akutnim nedostatkem
bojovych letounQ, ovsem v te dobё umiralo na ubyte, a tak mu nezbylo nez s pod-
mfnkami souhlasit. Stejne ргоЫёту pochopitelne feSili i na nepfatelske stranS fronty,
kde takd Sovdtsky svaz republikaniim pom&ial za jistych podminek. Generalissi-
mus Francisco Franco у Bahamonde se musel smirk s tfm, ze Spandlske veleni nad
ndmeckymi litvary zdstalo zachovano pouze formdine. Мётескё jednotky byly ve
skutednosti podfizeny nemeckemu veliteli, tedy generalmajoru Sperrlemu, ktery se
stal jedinym poradcem generala Franka ve veci Legionu Condor. Nemci si tedy
vyhradili prakticky absolutni kontrolu nad svym leteckym kontingentem.
Datum vzniku Legionu Condor byva kladeno ruznymi podklady do odliSnych
listopadovych dnu. VetSinou je zacatek existence legie pfipisovan do 7. listopadu,
kdy opustilo vlast na palube plavidla Fulga prvnfch sedm set ndmeckych pfisluSm-
ku. Do konce n^sice do sparmlskeho pfistavu Cadiz dorazilo na pdtadvacet lodi
s vojdky i materialem. Jednotky se soustfedbvaly v Seville. Zprvu Legion Condor
dital nejakych 4500 muzu a do ledna se rozrostl zhruba na 6000 pfislusniku. Pocet-
ne tim тпоЬопаяоЬпё pfekonal tehdejsf БОУёГзку kontingent. Legion Condor pfed-
stavoval Siroce pojaty utvar, zahrnujici vedle leteckych jednotek take protiletadlo-
ve dёlostfelectvo, spojovaci oddfl, zabezpecovaci litvary pocfnaje opravarenskymi
dflnami a konce polnf nemocnici. Absorboval jiz drive ve SpanSlsku pusobicf ne-
mecke litvary a jeho veliteli, generalmajoru Sperrlemu, podtehaly take тёпё po-
detne пётескё pozemnf sily vedene Oberst des Generalstabs Freiherr von Fun-
ckem. Saskama s civilnimi odёvy ji2 definitivne skonCila a pfislusnici legie uzfvali
uniformy vychazejfci z uniforem ^рапёЬкусЬ.
Letecka slozka Legionu Condor prozatim nebyla nijak pocetna, a navfc znatel-
пё 1грё1а nizsi kvalitou vyzbroje, ktera mohla byt z N6mecka poskytnuta. Vedle
stfhaci skupiny Jagdgruppe 88 (J/88) ji tvofila bombardovaci skupina Kampfgrup-
pe 88 (K/88), tvofeni tfemi staffeln Junkersu Ju 52/3m. Kazda z nich disponovala
devfti a2 dvanacti novymi stroji (pfezivSi Ju 52/3m z bombardovacfch kette Pablo
a Pedro byly pfedany Зрапёккут nacionalistum), ktere do zemd dorazily vzdu-
chem pfes Italii. Prvnf velkou akcf K/88 ve ЗрапёЕки byl iltok na dulezity republi-
kansky pffstav Cartagenu, cfl dodavek ze Sov6tskeho svazu. Cela skupina pro nej
15. listopadu pfeletla do marocke Melilly a ndsledujfcfho dne odtud zah£jily Jun-
kersy Ju 52/3m v menSich formacfch ndlety (iider je jinymi podklady situovan az
do 23. listopadu). Osmndctdho listopadu se pak vratila do vlastnfho ЗрапёЕка a za-
pojila se do probfhajfcf bitvy о Madrid. Do Legionu Condor dale n&efela pru-
zkumna Aufklarungsgruppe 88 (A/88), vyzbrojenajednomotorovymi dolnoplosnf-
131
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
ky Heinkel He 70 a pozorovacimi dvouplosniky Heinkel He 45. Namofni pruzkumna
skupina Aufklarungsgruppe See (AS/88) pouzi'vala dvouplosne hydropliny Hein-
kel He 59 a He 60.
Pro publikaci venovanou stfhacfm dvouplosnfkum je pochopitelne nejdulezi-
tdj§i stihaci skupina J/88. Vyzbroj pro ni, ve Spanelsku nepffliS cenene Heinkely
He 5IB, na mfsto urcenf dopravily nakladm' lodd Berlin a St. Louis. Montdz stroju
probfhala v Seville. V dele ctyfmi staffeln tvofene Jagdgruppe 88 stanul Haupt-
mann Hubertus von Merhart. 1. Staffel, znadenou 1 J/88, vedl Hauptmann Werner
Palm, 2J/88 velel Hptm. Siegfried Lehmann, 3 J/88 vedl Hptm. J urge Roth. Pu-
vodnf Jagdstaffel Eberhardt/Kniippel byla do Legionu Condor zadlenena 18. listo-
padu jako 4 J/88 nadale vedenii Obit. Kniippelem. Kazda staffel dostala do vyzbro-
je po dvanacti Heinkelech He 5IB. Tfi z nich zadaly na svych letounech aplikovat
znak letky: u 4. Staffel to byl cylindr („Zylinder Hut“), u 1. Staffel stfemhlav leticf
cap marabu a u 3. Staffel na stfhadky malovali, jako u nacistickeho letectva neby-
valy projev volnomyslenkafstvf, Mickey Mouse, tedy postavicku z Disneyovych
kreslenych filmu. Kresbacylindru se nejdnve, jiz v srpnu 1936, objevila jako osobnf
znak na Heinkelu He 51В Kniippela a rychle se rozsifila i na dalsi stroje staffel. Po
zruseni puvodni 4 J/88 v breznu 1937 znak pfevzala Messerschmitty Bf 109B vy-
zbrojena 2./J88. Do Jagdgruppe 88 byla vclcnena take experimental™ staffel VJ/88,
u nfz Nemci v bojovych podrmnkach testovali nejen sve prvnf jednoplosne stfhad-
ky letajfcf na Spanelskdm nebi, prototypy Messerschmitt Bf 109 V3, V4, V5 a V6
jakoz i Heinkel He 112 V5, ale take stfemhlave bombardery: jeden pfedsdriovy
Junkers Ju 87A-0 a dvouplosne, ,,stfhackovd“ tvarovane Henschely Hs 123. Bojo-
vy kfest cekal Jagdgruppe 88 na madridske fronte.
Personal J/88 se skladal z velke d^sti z nove dorazivsich, v bojfch nezkuSenych
letcu. Veterani, bojujfcf na Heinkelech He 51B proti letounum republikanskeho
Aviacion Militar jiz pfed listopadem 1936 proto byli u jednotky velmi ceneni. V Nd-
mecku byla nadale cinnost pffslusnfku Luftwaffe na vzdalenem bojisti tajena. О dob-
rovolniky ovSem nebyla nouze - jejich motivy sahaly od touhy po dobrodruzstvf,
pfes moznost urychlenf vojenske kariery ci rozhodnuti bojovat proti ,,rudym“ az po
pfedstavu vetSfho vydelku. PffsluSnfci Legionu Condor totiz ve Spanelsku sloufili
v hodnosti о jeden stupen vyJS§f nez v Ndmecku (Oberleutnant tedy v ramci Legio-
nu Condor pusobil jako Hauptmann) a dostavali dvojf plat. Jeden byl ukladan v ffsi
a druhy vyplacen na mi'ste pusobenf ve Spandlske mdne: pilot v hodnosti Leutnanta
ve Spandlsku dostdval mdsfcnf zold v pesetach pfedstavujfci zhruba 1200 fiSskych
marek, podddstojmk z fad pozemnfho persondlu ekvivalent 800 nsskych marek.
Jen о песо pozddji, v prosinci 1936, pfistoupili к reorganizaci sveho leteckeho
kontingentu take Italove. Z letectva ukryvajicfho se pod spandlskym oznacenfm
Aviacion de El Tercio se stalo hrdd italske Aviazione Legionaria (legionafske letec-
tvo) vedene gen. di Brigata Aerea Vicenzem Velardim, uzfvajfcfm bojove jmeno
132
VALKA VE SPANELSKU
Gen. Vicenzo Velardi, od prosince 1936 velitel reorganizovaneho italskeho intervendnf-
ho letectva, nov£ znaileneho jako Aviazione Legionaria (legiondrske letectvo).
,,Velani“. Vj/zbrojova situace vSak zprvu nebyla nijak ruzova a prudky zvrat vzdus-
ne situace se negativnS odrazil take na moralce italskych letcu. Napnklad z puvod-
m'ch do Spanelska dodanych dvanacti S.81 se ve slu2b6 nachazelo jiz jen pouze
nekolik stroju, ktere ovladaly pfevazne spanelske osadky. Pro zesfleny odpor re-
publikdnskeho letectva byly od konce listopadu uZivdny predevsfm к noenfm ndle-
tum. Na$t6sti po vytvofenf Aviazione Legionaria pfislo z Italie na konci prosince
nove Gruppo XXIV (24°), nazyvan£ ve Spanelsku podle kryciho jmena sveho ve-
litele take Gruppo Bombardemento Pesato Marelli, cili skupina te^kych bombarde-
ru Marelli. Tvorily ji dve squadriglie po sesti tffmotorovych bombarderech S.81
Pipistrello. A postupne prichazely dalSi bombardovacf utvary. К pruzkumu slouzi-
la laSquadriglia Autonoma A.O. s dvouplosniky IMAM Ro.37bis, zahy vsak do-
razily dalsi stroje, takze v ramci Aviazione Legionaria posleze slouzilo се1ё pru-
zkumne gruppo.
A reorganizacf samozfejmd prosla take stfhacf slozka. Trojice existujfcfch stf-
hacfch letek, 1a 2a a 3a Escuadrilla de Caza, byla pfeznacena na 24a, 25a a 26a Squa-
133
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
driglii C.T. a zaclenena do XVI Gruppo C.T. ,,Cucaracha“. V dele skupiny stanul
maggiore Tarscisco Fagnani. Vyzbroj pochopitelnd tvorily Fiaty CR.32.1 na ital-
skych stihacich se projevovala krize, do ktere povstalecke letectvo dostal pfichod
sovdtskeho leteckeho kontingentu. Popravdd, na Italy dopadla snad je§te vice nez
na Nemce a rozhodnd vice nez na spandlske povstalecke stihade, pro ktere byl po-
chopitelne konflikt velmi osobni zalezitosti. Mordlku Italu nahlodalo nejen velke
mnozstvi riskantnich operaci', ale take postupna ztrita tri velitelh puvodnfch escua-
drill, z nich£ se pouze zraneny capitano Dequal vrdtil zpet do Italie (cap. Olivero
zahynul pri letecke nehode a ten. Maccagno padl do zajeti). V cele 24a Squadriglie
C.T. stal capitano Guido Nobili alias ,,Notabili“, 25a Squadriglii C.T. vedl capitano
Goliardo Mosca, uzivajici bojove jmdno „Massa", a 26a Squadriglii C.T. velel ca-
pitano Luigi Lodi -, jVlarcelli". Podobndjako drive tak i nadale, v ramci XVI Gruppo
C.T., s Italy spolupracoval mensi pocet ostrilenych spanelskych stihacu v dele s Joa-
qinem Garcia Moratem.
Koncem listopadu intenzita vzdusnych boju nad vlastnim Madridem dfky pfe-
vaze vybojovand Polikarpovy 1-15 a 1-16 Aviacion Militar poklesla. Rychle utocnd
akce dvoumotorovych Tupolevu SB-2 ovSem leteckou valku pfesouvaly nad po-
vstalecky tyl, pfedevsim pak nad letiste. Republikani do podobnych operacf vrhli
takd dalsi ze SSSR dodany typ, jednomotorovy lehky bombarddr zastarale dvou-
ploSne koncepce Polikarpov R-5. Jiz prvnf akce prinesla nemaly uspdch, ale zaro-
ven tez ukazala realna omezeni tohoto typu. Druheho prosince zautocilo osmnact
Polikarpovu R-5 z Rusy tvoreneho Grupo Num 15 na nove nacionalisticke letistd
Velada u Talavera de la Reina, kam se stdhlo ze zakladen nachazejicfch se priliS
bh'zko fronty ndkolik italskych jednotek. Polikarpovy, ovladany dobfe instruova-
nymi osadkami, se к letisti prihnaly letem v maid v^Sce a zautocily rovnou na haj
u baze, mezi jehoz stromy byly ukryty italske letouny. Exploze pum na zemi znidi-
ly tri cennd trimotorove bombardery' Savoia-Marchetti S.81 Sparviero. Povstalci se
branili protiletadlovou palbou. ktera zasdhla jeden dvouplosnfk (rusk}' pilot padl
do zajeti a byl pozddji vymendn za podobne posti^eneho povstaleckdho kolegu).
Trojice italskych stihach vedenych sottotenente Giuseppe Cennim majicich hlidko-
vat nad napadenym letistdm zaspala a Fiaty CR.32 houf Polikarpovu R-5, operuji-
cich toho dne bez vlastni stfhaci eskorty, dostihly az pri navratu. Italove podnikli
nekolik zteci, po kterych narokovali sestfeleni tri utocnfkii. Giuseppe Cenna, pou-
zivajici ve Spanelsku bojoveho jmena „Victorio Stella", se pozddji behem druhe
svetovd valky proslavil jako uspesny pilot torpedovych bombarddru.
Polikarpovy R-5 pokradovaly ve svych riskantnich operacich provadenych bez
stihaci ochrany i v nasiedujicich dnech. Ctvrteho prosince dokazaly na letiSti Na-
valmoral vaznd poskodit hned sest spanelskych bombarddru Junkers Ju 52/3m z es-
cuadrill З-Е-22 a 4-E-22. Posleze je ov§em veleni shledalo priliS nevykonnymi pro
podobne samostatne provadene utoky. A protoze nebyly к dispozici doprovodne
134
VALKA VE SPANELSKU
Letova formace italskych Fiatu CR.32 ze stavu VI Gruppo C.T. „La Ganiba di Ferro “
(„Zeleznd noha"). Skupina vznikla ve Spantlsku v kvdtnu 1937 a oznacenf „La Gamba
di Ferro “ zacala pouzfvat ndsledujfcfho roku.
stihacky, doslo к pferuseni akcf a к pfechodnemu stazenf Grupo 15 z fronty. Jejich
pfftomnost na Spandlskdm nebi nicmdnd jeSte pfedtfm stacila zapncinit ztratu jed-
noho povstaleckdho letounu obdobne koncepcc - IMAM Ro.37bis. Ndmecky pilot
Heinkelu He 51В z J/88 po utoku Polikarpovu R-5 (ve Spandlsku nazVvanych ,,Ra-
sante“) na letiStS Aravaca 10. prosince spatne rozpoznal svou о be fa sestfelil sveho
spolubojovnfka. Spandlskd osddka IMAMu Ro.37bis zahynula.
Stfhacf skupina Jagdgruppe 88 zprvu na Spandlskem nebi dosahovala jen velmi
skromnych vysledku. Jako povdstna koule na noze nemecke stihace tizila nevykon-
nost Heinkelu He 5IB. Pritom to, co bylo zfejme nemeckym pilotum ve Spandlsku
jiz od konce leta a zacatku podzimu, kdy do§lo к prvnim stfetnutfm s modemdjSfmi
republikanskymi stfhadkami francouzskeho puvodu, nemelo stale jeste zdaleka tak
ostre kontury v Berime na sklonku roku. ^tabni dustojnfci ve vlasti se upome drze-
li iluzi о kvalitach sveho standardniho stihaciho typu. Zjisteni, ze je Heinkel He 51B
naprosto pfekonavan sovetskymi typy, pak v Berlfnd vzbudilo opravdovd zddSeni.
Poslem gpatnych zprav byl Hauptmann von Moreau, velitel bombardovacf skupiny
K/88 z Legionu Condor, ktery do Berhna ze Spandlska pficestoval v prosinci 1936.
aby podal detailni rozbor vzdusne situace. Jeho zprava - He 51 Ifcil jako ke stfhani
naprosto neadekvatnf a zadal co nejrychlejsf dodavky modemich stfhacek - konec-
ne velenf Luftwaffe pfesvedcila о maid hodnote Heinkelu.
Prozatim ov§em ndmedti stihadi ve Spandlsku к nice nic jineho nemeli, a tak
bojovali na Heinkelech He 5IB. Petadvacateho listopadu se staffel 4./J 88 premfs-
135
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Heinkely He 5IB-1 ze staffel 2. J/88 Legionu Condor na stdni. Prave tato
staffel byla jako prvnf z Jagdgruppe 88 prezbrojena v breznu 1937 na
mode mi jednoplosne Messerschmitty Bf 109B.
tila na bazi Burgos, aby opet zasahovala do stfetnuti nad severnim, asturijskym
a katalanskym bojistSm. Ctvrteho prosince pfeletla blize ke katalanskS fronts, na
letiJtS Vitoria, a nedlouho pote byla umistena nedaleko Madridu v Avile. Zbytek
J/88 setrvAval zprvu mimo hlavnf bojovou oblast v Seville. Prvnf sestrel za Legion
Condor vybojoval 8. prosince Leutnant Rehan ze staffel 4.J/88. Poslal к zemi za-
staraly republikansky CASA-Breguet 19. Stejneho dne vzplal boj mezi formaci
sesti ,,Curtissu“ (1-15) utocfcfch na letiste ve Vitorii a obranci z t£2e staffel, rojem
Heinkelu He 5IB vedenych Obit. Trautloftem. Republikdni okamfitS zasahli nizko
nad zemi, ve vysce zhruba 150 metru, jeden пётеску dvouplosnfk. Pilot Mratzek
pfes nepatrnou vysku dokazal opustit kabinu к zahubS odsouzene stihacky a v pou-
hych dvaceti metrech otevrel padak. Bolestive skubnuti padakovych popruhu, ne-
kolikatere nadechnuti a dalsi, podstatne tvrdsf naraz - setkanf se zemi. A vedomf,
ze zije, ze vyvazl, ze utekl smrtce z lopaty. Jeho kolegove mezitim zasahli dva
republikanska stihaci letouny. Po jednom sestfelu si pripsal Obit. Trautloft a Lt.
von Bothmer (oba republikanske letouny jsou nekdy identifikovdny jako ..Raty",
jindy se hovoff pouze о jejich poSkozeni).
Po boji 12. prosince staffel 4.J/ 88 rozSffila svd skdre ndrokovanymi sestfely
plnych peti rychlych jednoploSnych bombarderu Tupolev SB-2. Bojovy ucet Obit.
Kniippela sra2enfm jednoho ,,Martinu“ dosahl sveho vreholu: osmi sestfelu. Dalsi
rusky bombarder mel toho dne к zemi poslat Lt. von Gilsa, Lt. Rehahn, Uffz. Sawal-
136
vAlka ve spanelsku
lisch a Uffz. Godecke. Sestfeleni takoveho podtu SB-2 ovsem path jednoznacne do
rise fantazie, nebot od jejich bojoveho debutu v fijnu do konce roku 1936 republi-
kani totiz ztratili ze vSech pffcin pouze sest (eventualne sedm, pri zapodteni stroje
odepsaneho po havarii behem pfebiranf) SB-2. Dvanactdho prosince NSmci s nej-
vetSi pravdepodobnosti nesestfelili ani jeden letoun tohoto typu. Pfi pronasledova-
m rychleho Tupolevu SB-2 na tom byl Heinkel He 5 IB jeSte hufe nez Fiat CR.32.
Jedina taktika, majfcf alespon jistou nadeji na uspech, byla stfemhlava ztec z pfe-
vy§en(.
Kdo ovSem SB-2 srazil v prosinci zcela bez pochybnosti, byl spanelsky nacio-
nalisticky stihac letajfcf na italskem ,,Chirri“, Bermudez de Castro. Sedmeho pro-
since poslal к zemi rychly bombarder ovladany jednou z prvnfch Spanelskych osa-
dek, zaSkolenych na tento typ, stroj C. Ramose z Grupo 12.
Ve stfetnutich na Spanelskem nebi na republikanske strand pokracovali take
Rusove. Escuadrilla Palancar vyzbrojena Polikarpovy 1-15 priSla о sveho velitele,
zraneneho Rycagova, ktery se vratil v prosinci 1936 zpet do SSSR. Ve funkci ho
nahradil Ivan Kopec, uzivajici bojovd jmeno ,Jos£“.^ Pavel Vasiljevic Rycagov
docilil ve Spanelsku behem sveho krdtkeho bojov£ho pusobeni Sestnacti sestfelu
a stal se posleze ctvrtym nejuspdsnejsim sovStskym stihadem obcanske valky ve
5рапёкки.
Osmeho prosince se dva ruskymi piloty ovldda^ Polikarpovy 1-15 staly aktery
politovdnfhodneho incidentu, pri kterem u Guadalajary sestfelily specialnf doprav-
nf Potez 540, ktery uzi'valo od zari francouzsk^ ministerstvo letectvf ke zvlastnfmu
spojenf mezi Francii a Spanelskem. Stroj mel demontov£nu obrannou stfeleckou
vyzbroj, obdrzel civilnf registraci F-A000 a vyraznymi velkymi bflymi pfsmeny na
trupu provedeny napis Ambassade de France (francouzska ambasada). Ani to jej
8. prosince, pri letu z Madridu do Toulouse, nezachranilo pfed stfelami ruskych
stfhadek. Politicka dohra sestfelu sv£dcf о vypjatosti tehdejSi situace. Na palube sc
totiz vedle prominentniho francouzskeho novinafe Louise Delapreeho, znameho
svymi sympatiemi к povstalcum, nachdzel clen svycarskeho Cerveneho kffie,
Dr. Georges Henny. Zatfmco Francouz zahynul, Dr. Henny vyvazl se zranenfm.
!; /. Kopec ve Spanelsku slouzil od podzintu 1936 do cervna 1937. Letal na dvouplosnych
1-15 a sezndmil se lake s pilotdzi kofistneho CR.32. Jednadvacateho derxna 1937 ob-
drzel Zlalou hvezdu hrdiny Sovetskeho svazu (vyraznejsich uspechu ve vzdusnych bo-
jich nad Iberskym poloostrovem ovsem nedosdhl). Behem zndtne zimni vdlky. cilisovet-
ske agrese proti sousedntmu Finsku, v letech 1939—1940 velel leteetvu 8. armddy.
22. cerven 1941 ho zastihljako velitele letectva Zapadnfho zvldStnfho vojenskdho okruhu.
Jeho letecke litvary byly zaskoceny пётескои Luftwaffe na zakladndch a jiz v prvnfch
hodinach utoku utrzily katastrofdlni ztrdty. I. Kopec nasel 23. cervna vfchodisko z ne-
reiitelnd situace - ve stalinskem SSSR se selhani neodpoustelo - v podobe sebevrazdy.
137
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Pfipadu se okamzite dostalo zna£ne pozornos-
ti v zahranidf a spanelska vldda, v obavach z ne-
pffzniveho mezinarodnfho dopadu, se pokusi-
la pfesunout zodpovednost za udalost na
povstalecke stfhace. V pozdeji napsane autobio-
grafii Sefton Delmer z novin Daily Express
uvedl, ze Potez byl republikanskym letectvem
sestfelen zam£me, nebot vl&da chtela zabranit
Dr, G, Hennymu, majfcimu doklady о zmasa-
krovanf 10 000 nacionalistickych veznu v Mad-
ridu SpanSlskymi a ruskymi komunisty, v opuS-
tenf zem£. Spanelsky pilot A. G. Lacalle na
druhe strane ve svych pamStech pise, ze Slo
о nesfastny omyl, nebot' oba Rusove po prista-
m ohlasili sestfel „fasistickeho bombarderu".
Lacalle samozfejme nemusel byt do pffpadu
zasvecen a NKVD, stejne jako jejf spanelstf
zaci, pouzfvali v umldovanf nepohodlnych
svedku Siroke palety technik, ze ktere by se-
stfcleni civilnfho letounu nijak nevycmvalo.
Neni zde jiste od vSci uvest, ze jednim z obou
,,vfteznych“ sovetskych pilotu byl politicky
komisaf z Escuadrilla Palancar, Georgij Zacha-
Na Polikarpovech 1-15 bojoval
v rdmci Escuadrilla Palancar ve
Spandlsku politicky komisaf Ge-
orgij Zacharov. Podle ruznych
podkladu docilil sesti az sedmi
sestrelu.
rov (ve svych pametech tento sestfel neuvddi). Nabfzf se mySlenka, ze prave poli-
ticky komisaf, ten nejspolehlivejsi ze spolehlivych, nepochybne letec stranicky na
vysi, by byl pro pokus о eventualni „politicky nezbytnou“ vzdusnou vrazdu ten
nejlepSf kandidat. A onSch „deset tisic zavra2denych“? VraZdy politickych veznu
pfedstavovaly na obou znesv^fenych strandch Spanelskeho konfliktu doslova kaz-
dodenni realitu. Jak napsal britsky historik Paul Johnson: „Vrazdem na obou stra-
nach bylo zhruba stejne a melo totalitni charakter - tj. tresty byly vymefovany na
zaklade tffdni prislusnosti, stavu a povolanf, nikoli na zaklade osobniho provine-
m.“2) Samozfejm£ ovsem mohlo byt sestfelenf Potezu 540 F-A000 take skutecne
pouhopouhym omylem, provazejicim vsechny ozbrojene konflikty:
Prosincove dny poskytly povstaleckym dvouploSnym stihadkam pfilezitosti к ne-
kolika utkiimm s hvezdami republikanskeho letectva, jednoploSnymi Polikarpovy
1-16. Jednu ,,Ratu“ narokoval jako sestfel 16. prosince velitel 1. staffel z J/88, Haupt-
mann W. Palm ovUdajicl Heinkel He 5IB. V te dobe jiz tedy do stfetnuti s republi-
Johnson, P. -Dejiny 20. stoleti, Praha 1991, str. 323.
138
VALKA VE SPANELSKU
капу nezasahovaly pouze stfhadky ze 4 .J/88, ale take He 51В ze zbytku Jagdgruppe
88 umfstene na letistfch Avila a Escalona nedaleko Madridu. Dvaadvac&eho pro-
since byla 2.J/88 pfemi'stdna na bazi Villa del Prado, 30 al 40 kilometru jihozapad-
ne od Madridu, a 3. ledna 1937 pak posflila staffel 4.J/88 operujfci z Vitorie na
kataldnskem bojisti.
Devatenacteho prosince pri stfetnuti s italskou bombardovaci vypravou Poli-
karpovy 1-16 sestfelily (die republikdnii) jeden Savoia-Marchetti S.81 azasdhly
dale jeden CR.32, ktery se vracel na matefskou zdkladnu ozdoben vleckou koufe.
Dvacdteho prosince probehla dalsi konfrontace mezi dvouploSnymi Fiaty CR.32
a jednoplosnymi 1-16. Celkem patnact Freccif letelo rozdeleno do tn vyskovd od-
stupnovanych formacf. Ctvefice Polikarpovu 1-16 se pokusila zadtodit na stfedm,
peticlennou, sestavu italskych stroju, aby se vzapdtf sama stala obetf ztece faSistic-
keho vySkoveho zajistenf. Republikani priSli о jeden sestreleny stroj a dva dalsi
jednoploSnfky unikly s vainymi poskozemmi. О dva dny pozddji byla ve vzdusne
sarvatce Fiaty CR.32 sestfelena dal§f ,.Mosca“.
Republikani sice vybojovali vzduSnou pfevahu, ale cena, kterou za to museli
zaplatit, nebyla maid. Jiz к 20. listopadu se z ptivodnich v Cartagend vylodenych
dtyfiadvaceti 1-15 nachazelo v letuschopndm stavu jen osm! Dva stroje padly do
nepfdtelskych rukou 4. listopadu pote, co rustf piloti ztratili orientaci, uzfvanf pcti
ukondily havarie a devdt stroju bylo sestfeleno ve vzduSnych bojich. Mezi piloty
takto postizenych stroju se nachdzeli rustf velitele obou escuadrill a jeden z nich
dokonce pfisel о zivot. V kabinach 1-15 padlo v onech dnech jeste ndkolik dalsich
sovetskych pilotu. Zacharov ve svych pametech uvadi Petra Mitrofanova (5. listo-
padu), M. Voronova (8. listopadu) a K. Kovtuna (13. listopadu}. Do konce roku
rozsffili fadu pilotu, kteri na Polikarpovech ztratili 2ivot, take Spanele Roig a Her-
guido. Vzhledem к ротпёгпё vdinym ztratam dvouplosn^ch Polikarpovu 1-15 tedy
bojovd sila stfhacf slozky Aviaci6n Militar v prosinci spocfvala pfedevsim na jed-
noplosnych 1-16.
V operadnf sluzbe samozfejme pokracovaly take stfhadky z puvodnf vyzbroje
republikanskeho letectva. Zbyvajfcf homoploSne Dewoitiny D.372 a dvouplosnfky
Hispano-Nieuport 52 pouzfvalo Aviacion Militar koncem roku 1936 pri ochrane
pristavu na pobfezf Stfedozemniho more. Do kabin techto letounu nadale usedali
zahranidnf piloti, at’ ji2 dobrovolnfci, ci ndmezdnf vojaci. Na aragonskem bojisti
(severovychod Span el ska) pokracovaly v bojovych akcfch Hispano-Nieuporty 52
jednotky Alas Rojas. Tfetfho listopadu tri z nich stfhaly formaci Heinkeld He 46.
nazyvanych ve Spanelsku ,,Pavas“, nalezfcfch do stavu povstalecke Escuadrilla
2-E-l 1 a utodfcich na republikdnske pozice v prostoru Huesca. Souboj skoncil beze
ztrat. Podatkem prosince pak byly tri poslednf Hispano-Nieuporty 52 z vyzbroje
Escuadrilla Alas Rojas a nekolik dalsfch stfhadek z Leridy soustreddno na letiSli
v Manises, lericim nedaleko Valencie, novdho sfdla republikanske vlady. Pfi ochrane
139
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
pobrezi zde s nimi letali zahranicnf letci a jeden z nich, Anglican a absolvent pres-
tiznfho Oxfordu (mezi studenty tgto Skoly se, bez ohledu na puvod, nachazelo vel-
кё mnozstvf levigaku) John Wilson, byl 24. prosince sestfelen nad povstalci drze-
nym Teruelem. Padl do zajeti, z ktereho se mu po ctyrech dnech podarilo uniknout
a pak, uspokojen prozitym dobrodruzstvim, se vr^til zpgt do Anglie.
Такё z leti§tS La Rabasa u pri'stavu Alicante operovalo koncem roku 1936 ne-
kolik zastaralych Hispano-Nieuportu 52. К zajfmave epizodg doslo 29. listopadu,
kdy se stfhackami tohoto typu po vyhlasenf poplachu vzletli namezdnf piloti Hi-
laire du Berner a Robert Bannister Pikkett, aby pronasledovali hlaseny italsky bom-
barder. Skutecne dostihli rozmerny tffmotorovy stroj, na ktery opakovane zautocili
a prinutili jej к pfistani na letiSti v La Rabasa. Neslo ovSem о fasisticky bombar-
der, nybrz о francouzsky dopravni letoun Wibault 283 francouzske spolecnosti Air
France letfci na trase Toulouse — Tanger - Casablanca.
Spanelske povstalecke letectvo bylo, po odectenf utvaru ngmeckych a italskych
spojencu, koncem roku 1936 velmi nedetne. Ti stastngjsi z nacionalistickych stfha-
сй letali na italskych Fiatech CR.32. Spolupracovali s fasistickymi letci z Aviacion
de El Tercio a od prosince s piloty z Aviazione Legionaria. Pfevaha republikan-
skych 1-15 a 1-16 zkomplikovala situaci mezi spojenci, nebot Spangle Italum, cas-
tegne opravngng, vygftali pri'IiS opatmou taktiku. Koncem prosince na letiSti C6r-
doba vznikl spanelsky stfhaci' roj vyzbrojeny Fiaty CR.32, slavna Patrulla Azul
(Modra hlfdka), tvorena J. G. Moratem, J. Salvadorem a Bermudez de Castrem.
Dalsf Spanele - napriklad A. Salas Larrazabal ci M. Garcia Pardo - pokracovali
v akcfch v ramci italskych sestav. Ti mene stastnf nacionalistigtf piloti bojovali na
ngmeckych Heinkelech He 51. Na podzim vznikly z Nemci poskytnutych Heinke-
lu He 51В dve spanelske stfhacf escuadrilly vedene Capitan Monterem a Capitan
Martmem Camposem. Kazda mela puvodne ve stavu tri nemecke dvouplosne sti-
hagky. Na sklonku roku byly оЬё escuadrilly pfemi'stgny do Caudg, aby odtud ope-
rovaly na pongkud klidngjsim aragonskem bojisti v severovychodnf gdsti Spangl-
ska. Zhruba ve stejnou dobu ovsem na sever od Madridu presunuli cast sil take
republikani. kdyz na aragonske letiste Sarinena prisla escuadrilla tff dvouplosnych
Polikarpovu 1-15 vedenych Rygagovovym nastupcem. Ivanem Корсет. Severo-
vychod republiky pote rozhodne prestal byt klidnym bojistgm a obg strany to zahy
pocftili.
dtyfiadvacateho prosince trojice HeinkelQ He 51 stfhala formaci gtyf republi-
kanskych bombardgru, eskortovanych tremi stfhaci. Nacionaliste zasahli Po-
tez 54 „0“, ktery sice doled na matefskou zdkladnu Barracas, ale pri pristanf se
doslova rozpadl na dve casti. Republikani toho dne dale postradali nad Teruelem
sestfeleny Hispano-Nieuport 52 anglickeho (jiz vy§e zmfngneho) pilota Johna Wil-
sona. Nedlouho pote, 27. prosince rano, trojice Potezu 54 chrangna ngkolika Poli-
karpovy 1-15 zaiitocila na cfle v oblasti Teruelu. Utocnfkfim se na odpor postavil
140
VALKA VE SPANELSKU
tfidlenny roj Heinkelu He 5IB a nacionaliste poslali к zemi jeden dvoumotorovy
bombarder pilotovany Cap. G. Garay Martinem. Uspdch nedocflili zadarmo - v sou-
boji s Polikarpovy 1-15 byl sestfelen He 5IB pilotovany Capitan Anjou. Druhy
republikansky Potez 54 musel po akci nouzove postal ve Valdelinares, maje na
palube jednoho padleho a sest zranen^ch. Operacim spandlskych Heinkelu He 51
nad Aragonif udelali pfftrz rustf piloti 1-15, kteri behem pfepadu letiStd Caude 29.
prosince znicili na zemi hned ctyfi povstalecke stihacky. Posledni, sesty He 5IB.
zbyvajici z vyzbroje obou escuadrill tehof dne havaroval.
Pro povstalecke letectvo pfedstavovaly mdsice listopad a prosinec 1936 obdobf
krize. Pro republikanskd vzdusne sfly pak obdobf velkych uspdchu a znovunabyti
sebeduvery. Так pronikavd ovlivnil situaci drtivy nastup sovetskych pilotd a leta-
del na spanelskd nebe. A uspechy svych letcu ocenili take ve vzdalend Moskve, kde
к 1. lednu 1937 obdrzelo sedmnact z nich, vdetne pilotu dvouploSnych Polikarpo-
vu 1-15 s Rycagovem v dele, Zlatou hvezdu hrdiny SSSR.
141
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
BASKICKE NEBE
V prvnfm obdobf spanelske obcanske valky na republikanske strand bojovala vlastne
tri prakticky nezavisla letectva. Vedle nejsilnejsfho letectva Aviacion Militar kont-
rolovaneho republikanskym velitelstvfm (Jefatura), jehoz aktivita se na podzim
a v zime 1936/37 soustfedbvala predevSfm na obranu Madridu. bojovalo az do lis-
topadu 1936 v Kataldnsku, na severovychode republiky, prakticky nezavisle letec-
tvo podnzene poloautonomnf katalansk£ vlade (Generalitat). A na severu zeme
existovalo de facto samostatne republikanskd letectvo operujfci z letiSf v Baskicku
a Asturii.
Zde, na uzkem pruhu uzemf, rozkladajfcfm se u pobfezf Biskajsk6ho zalivu a za-
hrnujfcfm tfi baskicke provincie a Asturii, od zbytku republikany kontrolovane casti
zeme zcela oddeleno oblastmi, ktere ovlddly v prvnich dnech puce povstalci vedeni
generalem Molou, svddeli pffsluSnfci asturijskych a baskickych milicf al do podzi-
mu 1937 svefepy zapas s povstaleckou presilou. Pfevazne konzervativnf, nabozen-
sky zalozene baskicke obyvatelstvo mdlo к podpofe central™ vlady lidov6 fronty
jediny duvod: slib autonomie. Zapas s povstalci pro ne tedy pfedstavoval zdpas za
vytouzenou narodnf samostatnost, nebof armada pochopitelnS hodlala zbavit Spa-
BASKICKO A ASTURIE
142
VALKA VE SPANELSKU
nelsko ,,rudych“, ale take udr2et jeho celistvost. Obyvatelstvo prumyslove Asturie
bylo naopak velmi radikalm a melo za sebou zkusenost anarchisty podniceneho
divokdho povstinf hornikii z njna 1934, brutalne potlaceneho tehdy je§td pravico-
vou madridskou vlddou. Politicke odliSnosti komplikovaly spolupraci pri zapase se
spolecnym nepntelem, nacionalisty. Republikdnske milice na severu Spanelska
podporovalo zprvu doslova zoufale necetne letectvo, ditajfci az do zari 1936 ani ne
deset prevazne civilnfch, sportovnfch letounii, mezi nimiz pfedstavovaly vrchol
bojove sily dva zastarald lehke bombardery' CASA-Breguet 19, ktere do Baskicka
dorazily vzduchem z hlavnfho republikanskeho uzemf 4. srpna. Stihacfmi letouny
Baskove zprvu nedisponovali vubec. Zoufala situace republikanskeho letectva na
severu mdla puvod ve faktu, ze zde Aviacion Militar nemdlo pfed pudem umfstdnd
zadne utvary. Na rozdfl od Madridu di Katalanska zde tedy republikani nemohli
vyuzit stavaj fetch organizadnfch struktur i vyzbroje a letectvo museli, za podnunek
neintervence evropskych zemf znesnadnujfcich nakupy nove vyzbroje, budovat od
zakladu sami.
Historie republikanskeho stihaciho letectva branfeiho Baskicko a Asturii se za-
cala psdt 14. zafi 1936, kdy se na severu objevil prvnf republikansky stfhaci letoun.
Slo о jediny sesquiplane Hispano-Nieuport 52 pilotovany Ten. Amador Silveriem,
zvanym ,JE1 Dibujante“, ktery spolednd se tfemi CASA-Breguety 19 pfeldtl z Kata-
lanska pres povstalecke uzemf do baskickeho Bilbaa.1^ Stfhacka absolvovala serii
doprovodnych letu, pfi kterych chranila CASA-Breguety 19 ijine republikanskd
„bombardery*4. Uvozovky jsou na mfste, nebot' republikanskd letectvo behem uvod-
nfch boju v Baskicku a Asturii v teto roli pouzfvalo ndkolik nouzove modifikova-
nych lehkych transponnich ci sportovnfch typu. Pfi neiispesne tftiskicke ofenzive
zahajene 30. listopadu 1936 a smefujici na Villareal de Alava a na Vitorii, odkud
operovaly letouny Legionu Condor, se Hispano-Nieuport 52 aktivnd podilel na bo-
jovych letech. Jeho konec podkiady uvadejf rozdflne: bud byl posleze uzemnen
nedostatkem nahradnfch dflu a znicen pri bombardovanf povstaleckym letectvem,
di pfesunut z Baskicka do Asturie a v zaveru boju о sever v rijnu 1937 ukofisten
povstalci v Gijonu.
Dalsf stihacky zfskali Baskove az v rijnu 1936, kdy zakoupili ctvefici zastara-
lych (ne ovsem v porovnanf se zminenym Hispano-Nicuportem 52) francouzskych
homoploSnych stfhadek Gourdou-Leseurre GL-32, puvodne dosluhujfcich u jedne
z leteckych skol Armde de Г Air. Stroje, dodane v listopadu, se vzhledem к vyzbro-
jove mizerii republikanskeho letectva na severu osveddily. Byly nasazovany ze-
jmena jako stremhlave bombardery' utodief na povstalecke lode blokujfcf pobfezi
1' StarSfpodkiady uvadejf. zfejme nepresne, ie v Baskicku v 1ё1ё 1936 pusobily celkem tfi
stihacky tohoto typu.
143
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Biskajsk£ho zalivu i pri ztecich na pozemni cfle. Baskove dokonce objednali ve
Francii produkci novych stroju, z nichz urcily pocet skutednd dorazil. Jeste 3. srpna
1937 meli sedm letuschopnych homoplosnych letounu tohoto typu.2)
V prvnfch mesicfch obcanske vdlky na baskickdm nebi к intenzivn£j§fm letec-
kym stretnutfm nedochazelo, nebot pozomost povstaleckeho letectva se upfrala
pfedevsfm do prostoru Madridu a baskicke letectvo bylo prilis slab£ na nejake vy-
znamnejsi ofenzivnf akce. Na povstalecke Strane zde ze stfhacek nejdasteji opero-
valy dvouplosne Heinkely He 5IB. Casti nemeckych intervencmch vzdusnych sil,
kocujfcf v teto fazi konfliktu po ruznych spanelskych zakladnach od jihu az po
sever zemS, pouzfvaly take zakladnu ve Vitorii, vhodnou pro akce nad Baskickem.
Jiz 18. a 19. zaff Sest nemeckych Junkersu Ju 52/3m, prechodne umistenych na
nedalekd bazi Logrono, bombardovalo prakticky bezbranny baskicky pffstav Bil-
bao. Z Leonu pusobil roj nemeckych He 51B vedeny Obit. Trautloftem. Stihacky
eskortovaly na severnim bojisti bombardery' a tez chrdnily transport™ letouny, za-
sobujfci asturijskou metropoli Oviedo, vzdorujfcf v obklicenf tlaku republikanskych
milici. Ne vzdy vse probihalo bez problemu. Jedendcteho njna vyslalo povstalecke
veleni dva tffmotorove Fokkery F.XII к zasobovacimu letu nad Oviedo, kde mSly
jejich osadky svrhnout dopravovane zasoby. Zautocily na ne Heinkely He 5IB,
jejichz piloti homoplosne tffmotoraky, uzivane obema bojujfcimi stranami, zame-
nili za republikanske stroje. Pilot jednoho z Fokkeru utrzil b£hem ztece nemeckd
stihacky vazne zraneni ruky, ktera mu musela byt pozdeji amputovana.
V ffjnu 1936 republikani posilili baskicke letectvo pomoci pfesunu sesti CASA-
-Breguetu 19, dvou CAS A-Vickers Vildebeestu a ctyf letacfch clunti Savoia-Mar-
chetti S.62. Мёпё nez tyden po pfeletu, 21. ffjna, ovsem stav republikanskdho le-
Nejvdtsim ilspechem GL-32 byly stiemhlave ufoky na povstaleckou bitevni lodEspana
prvvadene 100kgpumami 30. dubna 1937. Waletu se vedle CASA-Breguetu 19 zucasl-
nilo sest Gourdou-Leseurre GL-32 a republikani docflili nekolik primych zasahii. Pod-
le Britu, ktefipripad vysetrovali - Espana pronasledovala britskou obchodni lodsm#-
rujicido baskickeho Bilbao a moznost, ze by letouny skutecne znicily mohutny obrnenec,
navic znepokojila konzervativnf lordy Admirality — lod'najela nesfastnou nahodou na
minu, kterou v pobfeznich vodach jen о nekolik dnti drive v rdmci blokady baskickych
prfstavu polozil povstalecky torpedoborec. Tricateho dubna skutecne, podle namofnf-
ku britske obchodni lodi, nad bitevni'm plavidlem krouzilo nekolik letadel, ktere ale
nebombardovala. Pohlavdri britskeho Krdlovskeho ndmornictva si oddechli, nebot'
dominance bitevni lodi v jejich ocich zdstala zachovdna a jimi stale podcehovane le-
tectvo, podle vysetrovani, sehrdlo v pfipadu pouze epizodni noli. Ve skutecnosti ovsem
meli Brilove lodpomerne dlouho predtim, net zmizela pod hladinou, mimo dohled a re-
publikdnske' letectvo ji v tu dobu opravdu zasdhlo. Do historic, jako prvni velka vdlec-
na lod'potopend ze vzduchu, ovsem nevstoupila, nebof rozhodujicipotkozenizpusobila
namorni mina.
144
VALKA VE SPANELSKU
Heinkel He 5 IB-1 ze stavu staffel 4.J/88 na spanelskeni polnitn letisti, listopad 1936.
Dobre je videt znak letky - ,,ZyUnder Hut" (cylindr) - aplikovany na trupu pfedkodo-
vym oznadenfm.
tectva opet redukovali nepratelSti stihaci, kdyz Heinkely He 5IB sestfelily jeden
CASA-Breguet 19 a jeden CAS A-Vickers Vildebeest.
Nejvyznamnejsf posila dorazila 1. listopadu 1936 (nekdy tez uyaden 15. listo-
pad) namofni cestou ze SSSR do Bilbaa v podobd patndcti velmi kvalitmch sovet-
skych stfhadek Polikarpov 1-15 (s motory M-22). Stihacky doprovazelo celkem tfi-
adtyficet sovetskych letcu a mechaniku. Ruskymi letouny i personalem tvofena nova
escuadrilla s B. Turzanskovem v cele dramaticky zamfchala pomerem sil na proza-
tim pomemd ospale baskickd vzdusne frontd. Polikarpovy 1-15 zde zahajily bojo-
vou karieru ofenzivnimi akcemi proti zakladnd nemeckeho Legionu Condor na le-
tisti Vitoria. Tricateho listopadu, behem dtocne akce Sesti 1-15, doslo к prvnf
konfrontaci s Heinkely He 51B z J/88. V oblasti Lacua - Vitoria Rusove poslali
к zemi dvd пётескё dvouplosne stihacky. Novy stihackovy souboj s He 51В z J/88
vzplal v stejnem prostoru 8. prosince. Rusum celfci roj vedeny Obit. Trautloftem
pfisel о jeden stroj.
Desateho prosince, po souboji sedmi Polikarpovii 1-15 a sedmi povstaleckych
stfhadek v prostoru Vitoria, republikani narokovali sestfelenf tfi nepfatelskych stroju
pfi ztrate jednoho cenneho ,,Chata“.
Republikani nadale na severu do akei nasazovali takd svou pestrou sbirku nou-
zove к vojenske sluzbe upravenych phvodnd civilnfch typii, do jejichz kabin casto
usedali zahranidni namezdnf letci a dobrovolmci. V jednom z ponekud bizarnich
145
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Span$lsky nacionalisticky st (had Mariano Ruiz de Alda и pride Heinkelu He 51. Pilot
slouzil и escuadrilly I-E-2.
souboju s letouny z Legionu Condor exceloval elegantni, stihackovd vyhlizejici
militarizovany lehky cestovnf dolnoplosnik s krytou kabinou Miles M3B Falcon
Six, pilotovany anglickym zoldndfem Wakeretn Scottem Coatesem. Miles M3B
spolednd s jedinym Hispano-Nieuportem 52 a dvema sovdtsky mi Polikarpovy 1-15
zasahl pfi ochrand dvou CASA-Bregueth 19, jednoho Vickers Vildebeestu a jedno-
ho ,,bombardovaciho“ Monosparu ST-25 do boje s trojicf He 5 IB z J/88. Nemecti
piloti, velmi citlivi na pntomnost modernich jednoploSnych republikanskych stfha-
dek Polikarpov 1-16 (ktere ovsem na severu neoperovaly), jej pova£ovali za hrozi-
vdjsiho protivnika, nez jakym bezpochyby byl, a radeji ustoupili. Miles M3B Fal-
con Six sice z dalky mohl pusobit jako dosti elegantni jednoplosna stihadka, nicmdne
ve skutecnosti slo о prakticky neozbrojeny letoun pohaneny slabym motorem a do-
sahujfcf maximalni rychlosti 290 km/h.
К jednomu z nejvetsfch bombardovacich naletft se republikanskd letectvo v Bas-
kicku vzchopilo 11. prosince, kdy zaiitocilo na letiStd Legionu Condor ve Vitorii.
Do bojove akce vzletl jeden CASA-Vickers Vildebeest, dva CASA-Breguety 19
146
VALKA VE SPANELSKU
a dtyri „bombardery", pfesndji lehky dopravm dvoumotorovy dolnoploSnik Gene-
ral Aircraft Monospar ST-25 a dva sportovni jednomotorovd dolnoploSniky Miles
Hawk a jeden Miles Falcon. Proti utocmkum zasdhly nemecke Heinkely He 5IB.
Nad letistem byl sestfelen Monospar pilotovan}? Anglidanem S. Hollandem (Ndm-
ci toho dne sestfel nendrokovali). Pilot i jeho rusky pozorovatel padli. American
Bert Acostas ovladajicf lehky sportovni dolnoploSnik Miles M2H Hawk Major na-
rokoval po boji, s nepochybnd znadnou davkou fantazie, sestfelenf jednoho He 51
pistol! a jeho pozorovatel mdl dva dalsi He 51 poslat к zemi puSkou’3)
Polikarpovy 1-15 prodelaly na baskickdm nebi stejnd uspdSny bojovy start jako
na hlavnim bojiSti v prostoru Madridu. Ztrdty byly ovsem mens!, nebot zde proti
nim za povstalecke stihaci letectvo zprvu staly temdf vyhradne mend kvalitni Hein-
kely He 51В stihaci skupiny J/88 z Legionu Condor a take ze Spandlskd nacionalis-
ticke stihaci escuadrilly 3-E-2. Ta po ndjakou dobu, zhruba do zaddtku bfezna 1937,
bojovala na fronte v Asturii. Pokus bojovd na severu vyuzft novy frankisticky sti-
haci typ, z Polska dodane hornoploSnd stfhadky (parasoly) PWS-10, skondil deba-
klem.
Polsko, kde vladl autoritativni rezim, sice jiz 23. dervence 1936, Sest dnu po
vypuknuti povstdnf, vyhldsilo embargo na dodavky zbranf obdma stranam, nicme-
ne posleze bylo ochotno prodat povstalcum urdity podet letounu. Jadro polske do-
davky tvorily velmi nevykonnd homoploSnfky PWS-10, stazend z leteckd Skoly
v Deblinu. Prvnich ctmact dorazilo po mori do portugalskeho Lisabonu a pak po
zemi do Tablady u Sevilly v prosinci 1936. V dnoru 1937 polskd parasoly vyzbro-
jily stfhacf letku vedenou esem Capitan Angelem Salasem Larrazabalem, pro kte-
reho musela pfedstavovat vymdna pilotnf kabiny vykonneho CR.32 za kokpit toho-
to hornoplosneho outsidera, dosahujfcfho maximdlm rychlosti 260 km/h, skutedne
utrpenf. Spatne letove a provoznf vlastnosti typu zpiisobily ndkdlik havarii a es-
cuadrilla 2-E-2 po kratke sluzbd v Lednu, na severu zeme u asturijskeho bojiStd,
premia na Heinkely He 5IB. V breznu zde jiZoperovalas nemeckymi dvouplosny-
mi stihackami, ale do konce pobytu v Lednu (koncem mesice se pfesunula na letiS-
te Navia) do prakticky zadn^ch stretnuti nezasahla. PWS-10 byly po vyfazeni od
3) Howson, G. - Aircraft of the Spanish Civil War 1936-39, Washington, 1990. Vpubli-
kaci Laureau, P.-L'Aviation republicaine Espagnole 1936-1939, Docavia Vol. 8, Paris
1978je akce popsana ponekud odlisnd. Proti letiSti Villareal republikani toho dne vy-
slali pestrf „bombardovacf" svaz tvoreny jednim CASA—Breguetem 19, jednim Mile-
sem Hawk, jednim Milesem Falcon (oba nesly jen po 40 kg pum), jednim Farmanem
231 a dvema Monospary ST-4. Heinkely He 51В po odbombardovani utocnikix sestreli-
ly jeden Monospar, ale zbytek formace zachranila intervence osmi Polikarpovu 1-15
sestfelujicich dva Heinkely. Republikdni mill na zemi zasdhnout radu povstaleckych
letounu, vcetne dvou znidenfch Junkersii Ju 52/3m.
147
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
escuadrilly 2-E-2 stazeny к vycviku u Escuola de Transformacidn v Jerez de la
Frontera. Sest dalsfch PWS-10 priSlo do SpanClska roku 1937 a о rok pozdCji po-
vstalecke letectvo tento totalnC neuspCSny typ vyfadilo z vyzbroje.
Ani pfesun na severin', v porovndni s madridskou frontou mene frekventovanC
bojiStC neuchr&iil nemecke stfhace od problemu. V bojich s Polikarpovy 1-15 se
jim naddle nedarilo a jejich vykony mely zretelnC klesajfci tendenci. V lednu 1937
nemectf piloti Heinkelu He 51B sestfelili Ctyri republikanske stroje, v unoru jiZ
pouze jeden a v bfeznu 1937 nedocflili dokonce zadny dspech. Piloti J/88 touzebnC
ocekavali prfchod slibenych novych modernich jednoplosnych stfhacek, ktere jim
konecne umoznf prokazat schopnosti ve vzdusnem boji.
Prvnf z nich, prototypy Messerschmitt Bf 109 V3, V4, V5 a V6, dorazily do
Spanelska к operaCnfm testum na letiste Tablada u Sevilly poCatkem prosince 1936.
Ve zhruba stejnou dobu na Ibersky poloostrov priSel take prototyp konkurencnfho
typu, Heinkel He 112 V5, pozonihodny vyzbrojf tvofenou kanonem 20 mm palf-
cfm dutou hrideli vrtule. V tomto pripadC Nemcum neslo ani tak о zkouSky typu,
ktery ji£ v zapase о novou standardnf stfhaCku Luftwaffe prohral, jako spiSe о bo-
jovC testy tehdy neprilis rozsffene kanonove vyzbroje. RfSske ministerstvo letectvf
RLM (Reichsluftfahrtministerium) odes 1 am m modernfeh jednoplosmku reagovalo
na znepokojive zpravy о neuspCSfchdvouplosnych Heinkelu He 5IB ve stfhaciroli.
Bohuzcl, prvnf z nich, Bf 109 V3, hned po sestaveni poskodil nezkuSem? pilot jeSte
drive, nez z Vitorie do Tablady dorazil к testum vybrany prisluSnfk 4. Staffel
z Jagdgruppe 88, Oberleutnant Hannes Trautloft, ostffleny stfhac pusobfef ve Spa-
nelsku v kabinach Heinkelu He 5 IB jiz od srpna 1936. DalSf Bf 109, prototyp V4,
byl pripraven к letum 14. prosince. Nicmene pro cetne technickC obtfze s nim mohl
llalsky ndkladni automobil prevail vrak republikanskeho Polikarpovu 1-15 s bilym d(s-
lem 34 na kylovce.
148
valka ve Spanelsku
Vojacka strava nemeckych pilotu z Jagdstaffel Eberhardt na letisti Vitoria. V pozadf
jsou videt ocasnf plochy Heinkelu He 5IB.
Trautloft zahajit bojove zkousky v prostoru Madridu az zhruba za mesic, v lednu
1937. О pffpadnych stfetnutich ve vzduchu s republikanskym leteptvem, ci о dal-
Sich podrobnostech operadnich zkousek prototypu Bf 109 V5 a V6, nenf nic znd-
mo. V unoru 1937 se vsechny prototype vratily zpet do Ndmecka, к matefske fir-
me. Jakmile se v ffSi rozbdhla vyroba prvnf sdriovd verze Bf 109B-1, kterd zacala
pfichdzet к prvnf jednotce Luftwaffe, II/JG 132 Richthofen, vymohl si velitel Legi-
onu Condor Generalmajor Sperrle odeslani Sestnacti zbrusu novych letounu i s pi-
loty a pozemnfm personalem do Spanelska. ,,Stodevitky“ dorazily do Tablady v bfez-
nu 1937 a okamzite na ne zacalo pfezbrojovanf staffel 2 J/88 vedene Obit. Giintherem
,,Franzl“ Liitzowem. Byla to symbolicka chvfle, kterou Luftwaffe vystupovala z dry
dvouplosnfku a nemecke stfhacf letectvo ve Spandlsku ze stinu svych italskych spo-
lubojovnfku a jejich dvouploSnych Fiatu CR.32. V pffstfch mdsfcfch zadne Jagdgrup-
pe 88 dfky jednoploSnym Messerschmittum Bf 109B hrat rozhodujfcf roli v zdpase
о vzduSnou pfevahu. Ndmci zaroven zruSili staffel 4J/88 a pfebytecne Heinkely
He 5IB pfedali svdmu Spanelskdmu spojenci, ktery jimi okamzite vyzbrojil sve tfi
novd stfhacf escuadrilly l-E-2, 2-E-2 a 3-E-2. S dvouplosnymi stfhackami ovsem
museli nadale Idtat take nemedtf piloti staffel 1. a 2J/88.
Protivniky nemeckych HeinkelO He 5IB nad Baskickem, usedajfcfmi zde do
kabin Polikarpovu 1-15, byli zprvu temdf vyhradne ruStf piloti. Nezustalo tomu tak
149
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
V bfeznu 1937 pfevzal velenf staffel 2.3/
88 z Legionu Condor Oberleutnant Giin-
ther Liitzow. Behem sveho pusobeni ve
Spanelsku sestfelil pet republikdnskych
letounu. V uspesne draze sti'haciho letce
a respektovaneho velitele pokradoval
take za druhe svZtovd vdlky. Docilil cel-
kem sto osmi sestfelu, vcetne peti ,,spa-
nelskych ", a padl 24. dubna 1945 jako
pffsluSnfk JV 44 v prostoru Donauwor-
thu za fizenim proudove stihacky Mes-
serschmitt Me 262.
dlouho, nebot' republikani na palube do-
pravniho letounu Douglas DC-2 leteckd
spolednosti LAPE, z hlavnfho dzemi do
Baskicka z<ihy dopravili Spanelske letce.
Pozice stfhacfho letectva jej>t£ zlepsil
2. ledna 1937 pnchod dalSich patnacti 1-15
(s motory M-22), vyloddnych v Santade-
ru. Republikani potd kvalitnf ruske stfhad-
ky rozdelili mezi dtyri detasmany: dva
operovaly z letist’ Somorrostro a Lamia-
co u Bilbaa, jeden z baze La Albericia
v Santaderu a jeden z asturijskdho letiste
El Carreno.4^
Podobnejako nad Madridem, tak take
nad Baskickem pfedstavovaly Polikar-
povy 1-15 vaznou hrozbu pro pomald nd-
mecke bombarddry Junkers Ju 52/3m
z Kampfgruppe 88, jejichz osadky dosti
deprimovala jen mala podpora, kterou jim
dokazaly v kritickych chvflfch poskytnout
mend hodnotne Heinkely He 5 IB spolu-
bojovnfku z J/88. Ctvrteho ledna 1937
vyslalo velenf Legionu Condor proti bas-
kickdmu pnstavu Bilbao, kde probfhala
vykladka ndkolika lodf, formaci Junkersu
Ju 52/3m chranenou Heinkely He 5IB.
Polikarpovy 1-15 kladly utocnikiim tvrdy
odpor a Ten. Felipe del Rio Crespo, bu-
doucf nejuspdSnejf spanelsky republikan-
sky stihac bojujici nad Baskickem - do
sve smrti ve vzduSnem boji 23. dubna
1937 sestrelf sedm povstaleckych letounQ - poslal к zemi jeden Junkers Ju 52/3m.
Z ndmecke osadky dokdzaly к zahube odsouzeny tffmotorak ve vzduchu opustit
4) Cerda, J. A. - L'Aviation de chasse de la republique Espagnole 1936/1939. Hors Serie
d'Avions, Boulogne sur Mer 1995. V publikaci Howson, G. - Aircraft of the Spanish
Civil War 1936-39, Washington, 1990je uvedno rozdelenf Polikarpovu 1-15 po ledno-
ve doddvce mezi ctyfi escuadrilly. Dve, tvofene dohromady sedmnacti 1-15, byly umis-
t$ny v baskickem Bilbau, jedna, tvofena sesti 1-15, na zdkladne Albericia, v Santaderu
a jedna (pet 1-15) na bazi Colunga v Asturii.
150
VALKA VE SPANELSKU
Nemectl piloti ze staffel 2.J/88 и stihacfho Heinkelu He 5IB-1. Neschop-
nost toholo typu obstdt v soubojlch s republikanskymi Polikarpovy 1-15
a 1-16 predstavovala pro veleni Luftwaffe patricfne trpke sousto.
dva letci a zachranit se na padacich. Jeden z nich padl do zajeti, zatimco druhy,
Oberfeldwebel Adolf Hermann, zacal po pfistani palit po Bascich z revolveru a byl
rozlicenym davem zlyncovan. Po akci republikani nsirokovali az tri sestfelcne Jun-
kersy Ju 52/3m. Na vladnf strand behem akce zahynul Ten. Juan Roldan Maldona-
do, ktery se s poskozenyrn „Chatem" pokusil о nouzove pfistarff na svahu hory
Antihano. Ndmci toho dne narokovali tri sestfely republikanskych stfhacek. Uffz.
Sawallisch ze staffel 4.J/88 srazil jeden „Curtiss", Lt. von Houwald ze 2.J/88 se-
stfelil jeden „Boeing" (dosahl tim peti sestfelu) a Obit. Harder z l.J/88 jeden „Cur-
tiss". Pateho ledna Polikarpovy 1-15 nad Bilbaem, bdhem dalSfho nemeckeho nale-
tu, sestfelily jeden Ju 52/3m, ktery dopadl na horu Arraiz. Dvadalsi Junkersy vyvazly
s tezkym poSkozenim.5^
5> Datace techto bojii jsou pon^kud zmaten/. Vpublikaci Cerda, J. A.- L’Aviation de
chasse de la republique Espagnole 1936/1939, Hors Serie d’Avions, Boulogne sur Mer
1995 na str. 49 autor utkanlklade do 4. a 5. ledna 1937, v pfiloze na str. 104 pak uvddi,
ze Ten. Juan Roldan Maldonado padl at 5. ledna. V knize Laureau, P. - L"Aviation
republicaine Espagnole 1936-1939, Docavia Vol. 8, Paris 1978 autor utkdni klade do
4. ledna, kdy mely byt behem souboje nad Bilbaem sestreleny dva nemecke He 5IB
a dva republikanske 1-15, a do 5. ledna, kdy meli vladnl stfhaci sestrelit tri Ju 52/3m.
Publikace Ries, K., Ring, H. - Legion Condor 1936-1939, Mainz 1980, jakoz i z nf
vychdzejfcf polska kniha Skotnicki, M., Nowakowski, T, Zalewski, K. - Legion Condor,
Hostomice 1996, datuje sestrelenf Junkersu Ju 52/3m nad Bilbaem do 4. ledna.
151
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKLI
Po nekolika stfetnutich na pocatku ledna 1937 ndsledovala fada tydnil, kdy nad
Baskickem к vetSim vzdusnym bojum nedochazelo. Stihacky obou zapasfcfch stran,
jak Polikarpovy 1-15, tak Heinkely He 5IB, se soustfedbvaly pfedevSim na dtoky
proti pozemnim cflum. Pocatkem unora byl dosavadni sovdtsky velitel escuadrilly
vyzbrojcnc 1-15 prcvelen na centralnf bojiste a v cele jednotky po nem stanul spa-
nelsky letec Felipe del Rio Crespo.
152
VALKA VE SPANELSKU
BITVA 0 MALAGU
V prosinci 1936 do§lo к vytvofenf jednotky Escadre Andr£ Malraux, dedice zname
Escadre Espana, u nfz republikani soustredili cast ve Spanelsku stale jeSte setrva-
vajfcfch n&nezdnfch pilotu a starsf letouny SpanSlskeho a zejmena francouzskeho
puvodu. T ito kombinaci ji2 v te dobejednoznaSnS zastmovali kvalitnf sovetsti let-
ci a letouny. Po kratkdm pusobenf z leti§t6 Alcala de Henares, nach^zejfcfho se
nedaleko Madridu, velenf eskadru Andre Malraux uklidilo z centrdlmho Spanel-
ska, v te dobe dgjiSte nejtezsfch pozemnfch i leteckych boju, do zavdtri na zdkladnu
Albacete. Pfes hrdy nazev slo jen о omezene bojeschopny utvar vyzbrojeny neko-
lika nevykonnymi stfhacfmi sesquiplany Hispano-Nieuport 52, hornoplosnymi
Dewoitiny D.371/372 a dvoumotorovymi bombardery Potez 54. Prfpadne pfedsta-
vy zoldndru о relativnS klidne sluzbe ov§em zanedlouho vzaly za sve, nebot prave
Escadre Andre Malraux mela v lednovych a unoro vych dnech roku 1937 pomoci
resit krizi v jiznfm Spanelsku.
Po6dtkem ledna skondil utok povstaleckych vojsk na Madrid netispechem. Ge-
neral Franco, ac nepochybne nerad, musel uznat sflu republikanskych ozbrojenych
Hispano-Nieuport 52 kodoveho oznaHent 3-59 slouzil и Escadre Malraux a piisobil nad
jiznf cast!fronty. Na letiSti Tabernas se и n&j v lednu 1937 nechali vyfotografovat fran-
couzsti namezdnipiloti A. Guidez a Matheron.
153
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
ItalStf piloti zXVI Gruppo C.T. „Cucaracha" pied svym Fiaiem CR.32 na letisti Gra-
nada. Druhy z leva stoji sottoten. Mantelli, ktery ve Spanelsku docflil devi'ti sestrelii.
Muz uprostfed drzi mladou liSku, pravdepodobne maskota.
sil v teto oblasti a napor ma hlavnf mdsto prerusit. Moralnf vyhodu, kterou toto
selhani pfinaSelo republikanum, bylo nulno co nejrychleji vyvaZit jakymkoliv vf-
tezstvfm. A tak vznikl plan na ofenzivu na jihu Spandlska, pri kterd by si vybojova-
ly ostruhy cerstvd italske jednotky novi* vylodene v Cadizu. Desdteho ledna 1937
zah^jila vojska vedena generalem Queipo de Llanou iitok, majfcf dobyt pnstav
Malaga. Republikani na tomto doposud mrtvem useku bojiSt6 neodpustitelne zane-
dbali obranna opatreni a pfesile vojensky dobfe organizovanych a kvalitnd vyzbro-
jenych iitocnfku musely delit chabe vycvicend i vyzbrojene milicnf utvary bez bo-
jovych zkusenosti.
Obdobny byl takd zprvu pomer sil ve vzduchu. Na povstaleckd Strane podporo-
valy utok kvalitnf utvary z italskeho Aviazione Legionaria, vcetne Fiatu CR.32 z XVI
Gruppo C.T. „Cucaracha". Spandlskd nacionalisticke letectvo zastupovaly tri Fiaty
CR.32 Moratovy Patrulla Azul umfstdne od 23. prosince 1936 v C6rdobe. Tfetfho
ledna Spandie z teto jednotky sestfelili dva lehke bombardery SB-2 z Grupo 12,
vracejfetch se z naletu na tamnf nddrazf. Tato tezka ztrata ukazala, ze ani vysokd
vykony necinf rychle ruskd bombardery zcela imunnf pred dvouploSnymi prona-
sledovateli. Sestrely byly pripsany G. Moratovi. Na republikanske strand vyvazl
jedinj? letec, Ananias Sanjuan, ktery mimochodem 10. listopadu pfedchozfho roku
154
valka ve Spanelsku
dezertoval od povstalci! s tffmotorovym Junkersem Ju 52/3m nalezfcfm do la Es-
cuadrilla. S bombarddrem tehdy postal naletisti Alcalde Henares nedaleko Mad-
ridu.
Jedind republikanske stihadky v oblasti nejdffve zastupovaly pouze stroje z Es-
cadre Andre Malraux, nove umfstdnd na letiSti Tabernas u pobfezf jihovychodnfho
Spandlska. Ctmacteho ledna republikani pfemistili dvojici Hispano-Nieuportd 52
a jeden bombardovacf Potez 54 z teto jednotky na primofske letiSte Almeria. Vlad-
nf stfhaci letectvo bylo vyraznd posfleno 22. ledna, kdy na jih, pfeletem od Madridu
z letiStd Albacete, dorazilo do Mdlagy Sest kvalitnfch Polikarpovu 1-15 z escuadril-
ly (puvodne Escuadrilla Antonio, v jejfmz cele stal do sve smrti v listopadu 1936
S. V. Tarchov) vedene Kozakovem. Nekolik dnu pozddji sem pfeletla escuadrilla
sesti dalSfch ruskych dvouploSnfkd. Vedl ji A. Kovalevskij, pobyvajicf ve Spanel-
sku od zaff 1936 a uiivajfcf bojove jmeno „Casimiro". Polikarpovy 1-15 byly urych-
lend nasazeny do bitevnfch utoku proti pozemnfm jednotkam nepfftele. Pfichod
ruskych dvouplosniku ovladanych kvalitnfmi letci dramaticky zmdnil pomdr sil na
jihospanelskdm nebi.
Pozemni ofenziva se nicmend pro nacionalisty od zacatku vyvfjela dobfe. Jiz
17. ledna dobyli pffstav Marbella. DaEf cfl postupu predstavovala samotna Mala-
ga. Operace pferuSily silne destd panujicf mezi 24. a 31. lednem. Italskd stfhaci
letectvo se v techto dnech pokusilo о vdtSf akci 29. ledna, ktera vsak, naneStdstf pro
piloty z XVI Gruppo C.T., pfinesla tragicke ztraty. Nepffznive podasf zapffcinilo
smrt jednoho a zajeti tff dalSich pilotu Freccif. Jeden CR.32 se zfftil v oblasti San-
turio de la Cabeza a pilot pri neStdstf zahynul. Dalsi stfhadka ukondila neplanovane
let v oblasti Jadn a dve nedaleko Castuera v Extramadura. Piloti G. Cenni alias „Stella
Victorio", E. Pesce a Bandini padli do zajetf. Co bylo hor§f, republikani ukoristili
takd jejich prakticky neporusene Fiaty. Pravd na tdchto CR.32 pravdepodobnd ve
Spanelsku letali sovdtStf piloti G. Zacharov a I. Kopec.
Prvnfho unora Polikarpovy 1-15 prondsledovaly italske bombardery Savoia-
-Marchetti S.81 a zuriva obranna palba faSistickych strelcu poslala к zemi samot-
neho Antona Kovalevskeho. Podle Zacharova pri prvnf zteci ,,Casimiro“ zapalil
bombarder, pri druhe se vSak pfflis pfiblfZil ke sve obdti, byl sestfelen a padl. Italo-
ve ze stfetnutf ve skutednosti vyvazli beze ztrat. VdtSfho dspdchu pohyblive ruske
dvouplosnfky dosahly о dva dny pozddji, kdy behem stfhanf trojice italskych tff-
motorovych bombarddru jejich piloti zaznamenali dva sestfely a tfeti protivnfk mel
nouzovd pristat. Dva „Chatos" utrzily pri stfetnutf poskozenf. К bojovym akcim
startovaly take Fiaty CR.32 z XVI Gruppo C.T. a 5. dnora poSkodily dva republi-
kanske Fokkery, ktere pak pfistdly na letisti v Tabernas.
Americky namezdm letec Charlie Koch, slouzfcf u pfev^znd ruske escuadrilly
vedene Kozakovem, sestfelil 5. dnora za ffzenfm 1-15 v prostoru Almeria ndmecky
jednomotorovy plovakovy dvouplosnfk Heinkel He 60E, nalezfcf do vyzbroje zde
155
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Robustnf takticky pruzkumny dvouplosnik IMAM Ro.37bis slouzil behem obcanske vdl-
ky и italskych i Spanelskych jednotek nacionalistickdho letectva.
operujfcf skupiny AS/88 z Legionu Condor. DvouploSne Polikarpovy toho dne se-
stfelily hned dva stroje tohoto typu (60-5 a 60-6). Osadky obou se pokusiiy nouzo-
ve pristat u povstaleckdho kfiznfku Canarias, ktery skutednd jeden He 60E z vody
vyzvedl - ov§em jen proto, aby byl posldze stejnd vyfazen. Vrak druheho zasazene-
ho Heinkelu nacionaliste potopili. Povstalecke ndmofnictvo v tdchto dnech aktivne
operovalo podel pobfezf a opakovane se stavalo cflem nedspesnych ndletu republi-
kanskych SB-2.
Kjedindmu skutednd tezkdmu stihadkovemu souboji na jihu doSlo 11. dnora,
kdy skupina Fiatu CR.32 stfhala nedaleko Motril republikanskou formaci tvofenou
dvema Potezy 54 a peti stihadkami. Italove sestfelili v prostoru mysu Sacratif je-
den republikdnsky bombarddr ovlddany Fran^aisem Santdsem. Stroj se zfftil do
more.15 Druhy, tezce prostnleny Potez nouzove postal v Llanos de Dalias. Piloti
republikanskych stfhadek narokovali sestfelenf jednoho Fiatu CR.32 a druhy ne-
pfatelsky dvouplosnik byl naposledy pozorovan ve strmem stfemhlavem letu. Ve
skutecnosti na italske strane nouzovd pristal za povstaleckymi liniemi bez dalSiho
15 Sestfel prdve tohoto stroje popisuje velmi dramaticky Malraux. Malraux, A. - Nadeje,
Praha 1968, str. 310-311.
156
VALKA VE SPANELSKU
poskozeni sve ,,Freccie“ pilot Adriano Mantelli alias ,,Arrighi“. Druhy ztraceny
Fiat CR.32 objevili po pfedchozim patram SpanelSti stfhadi z Patrulla Azul lezfci na
hfbete na plafi u pnstavu Motril.
Ctvrteho tinora povstalci zahajili generalm utok na Malagu. Republikdnsky pri-
stav padl brzo rano о dtyri dny pozdeji a ofenziva tak skondila kyzenym naciona-
listickym dspechem. Po ovladnuti stotisicoveho mesta ndsledovala nezbytnd sou-
dast obdanskd vdlky: divoke prondsledovani skutecnych i fiktivnfch Frankovych
odpurcu, vrazdy, zatykdnf, deportace, plenenf. Jakmile v polovine tinora skoncily
po stabilizovanf fronty hlavnf boje, obd strany okamzite pfesunuly tolik potfebne
stihacky opet к Madridu. Polikarpovy 1-15 frontu opustily 18. tinora, zatimco na
nepfatelskd strand Fiaty CR.32 z Patrulla Azul jiz 16. tinora. Zato Escadre Andre
Malraux nadale pokradovala ve svem pusobenf na jihu zeme.
157
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
BITVA NA RECE JARAMA
Pfesun stfhadek obou znepfatelenych stran z jiznf fronty smdrem к Madridu nebyl
ndhodny. Povstalci zde jiz v prvnfch unorovych dnech pfipravovali zahajenf utoku
pfes feku Jaramu, ktery by v pfipade uspechu pferuSil hlavni komunikacnf linii
spojujfcf Madrid s Valencif. Tento uder, probfhajfcf jiznd od Madridu, mdl dale vy-
tvofit zakladnu pro dobytf letiste Alcala de Henares a к uplnemu odffznutf Madri-
du. Republikani ve stejne dobd v oblasti take shromazdbvali sily к vlastnfmu uto-
ku, nepfftel je nicmene pfedesel a 6. unora zahajil ofenzivu na osmndcti
kilometrovdm useku fronty jiznd od Madridu, ve smerech na La Maranosu, San
Martin de la Vega a Ciempozuelos. Zprvu se situce pro nacionalisty, ktefi do boje
nasadili pet svych nejhodnotnejsfch brigdd, vyvfjela dobfe. Utocnfci prorazili fron-
tu, po moste v Pindoque pfekrocili feku Jaramu, 9. dnora dokazali pfekonat take
feku Manzanares a pfiblizit se к silnici na Valencii. Pak vsak jejich napor zadrzely
opakovane krvave protiutoky do kritickd oblasti urychlend pfesunovanych republi-
kanskych jednotek. Do bojd zde vyznamnd zasdhli zahranidnf dobrovolnici ze dtyr
mezinarodnfch brigad, vdetnd interbrigadistu z tehdejsiho Ceskoslovenska. Obd
strany pokradovaly v krvavd bitve, prirovnavane к jakemusi zmensenemu stfetnutf
na Marnd, aZ do vycerpanf sil. Za konec bitvy je povazovan 15. unor, boje ovgem
doznfvaly temdf az do konce dnora. Povstalecka ofenziva, ktera dfky kumulovani
sil na obou stranach pferostla ve strategickou bitvu, v jistou chvfli slibujicf (v pff-
pade republikanskd pora^ky) rozhodnout celou obcanskou vdlku, skoncila Franko-
vym neuspdchem. Naopak nove vytvofena lidovd armada prokazala svou bojeschop-
nost a republikani poprve ve velke bitvd dokazali nejen zadrzet silny nacionalisticky
utok, ale take jej vrhnout zpet vlastnfmi protiddery.
Za povstalecke letectvo neslo hlavni tizi boju italskd Aviazione Legionaria a bom-
bardovacf utvary spandlskdho nacionalisickdho Arma de Aviacion. Nejagresivneji
bojovaly utvary spandlskdho povstaleckeho letectva, pro jejichz osddky byl boj
velmi osobnf zalezitostf. Naopak do boju nasazend dasti Legionu Condor, pfede-
vsfm stfhaci utvary, poddvaly velmi rozporuplny vykon. Zpatky se dr2eli take Ita-
love, jejich^ stfhace deprimovala nutnost podflet se s jejich kvalitnimi Fiaty CR.32
znovu a znovu na nejtezsfch akci'ch. Mezi spojenci pro2fvajfcfmi krizi panovalo
nepochybne napdtf. Spanele, velmi si ceni'cf italskd stfhade v dobe, kdy v jejich dele
stdl oblibeny capitano Dequal, vydftali stavajicimu veliteli XVI Gruppo C.T. ,,Cu-
158
VALKA VE SPANELSKU
„El dunoni roig“ („Rudy ddbel") pfed svfm Hispano-Nieuportem 52, Sari ле-
на, rok 1936. Pod touto prezdfvkou se ukryval republikansky stihac Jesus Gar-
cia Herguido bojujici v Kataldnsku jako prislusnik Escuadrilla Alas Rojas.
Padl za rizenim Polikarpovu 1-15 na madridske fronts 6. ledna 1937.
159
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIK0
caracha“, maggiore Fagnanimu, malou razanci. Fagnani takd nedlouho po bitve na
Jaramg opustil Spandlsko, Italovg nicmene jeho pusobenf na Iberskem poloostrove
hodnotili pomerne pozitivne.
Republikdnske stfhacf letectvo zastihla povstaleckd ofenziva na Jarame relativ-
ne nepfipravend, rozptylene v pfflis velkdm prostoru. Jadro dvouploSnych Polikar-
povu 1-15 bylo umfstSno na jihu republiky. „Chatos" ovladand ruskymi piloty zde
branily nebe nad Malagou, zatfmco na letisti Alcantarilla byla dokoncovdna vy-
stavba prvnf jednotky vyzbrojene sovdtskymi stfhackami a tvofene vyhradnS ne-
ruskymi letci, Escuadrilla Lacalle. Jak napovfda nazev, v jejfm cele stanul 1. unora
1937 nove povyseny Capitan Andres Garcia Lacalle, veteran detnych stfetnuti od
prvnfch tydnu obcanske valky. Personal escuadrilly vedle nej tvofilo tvofilo pet
Spanelu (z nichz ovsem jeden, Vicente Selles Ocino znamejsf jako ,,Chang“, byvd
take oznacovan za Americana) a tfi obcane Spojenych statu Frank G. Tinker, Ha-
rold Dahl a Jim Allison. Vetsinu letcu, Americany i derstvd vySkolene Spangly (vy-
jimku pochopitelne pfedstavoval velitel Capitdn Garcia Lacalle), spojovala absen-
ce opravdovych bojovych zkusenostf. Postupne к utvaru pfichdzeli dalsf piloti, vdetnd
ctvrteho Americana Bena Leidera alias „Benjamina Landona" a Guatemalce M. G.
Granadose.
V pripade Americana slo о „novou generaci“ namezdnfch pilotu, kteff do zemd
dorazili koncem roku 1936 di podatkcm 1937 a ktere pro sluzbu ve Spandlsku zis-
kaly lokalnf organizace americkd komunistickd strany nebo pobodky organizace
„Pfatel Spanelske republiky41 (Friends of Spanish Republic). Verbffi mdli zajem
zejmena о dobfe vycvicene diistojniky armadnfho ci namofnfho letectva v zaloze.
Frank Glasgow Tinker Jr., posldze s osmi sestfely jeden ze dvou nejuspdSndjSfch
Americanu bojujicfch ve Spandlsku, napffklad roku 1933 absolvoval namofnf aka-
demii Spojenych statu (US Naval Academy) a к 29. kvetnu 1934 byl jmenovan
dCistojnfkem v hodnosti Ensign. Letecky vycvik prodelal na zdkladnach Randolph
Field a Pensacola, v roce 1935 opustil aktivnf sluzbu a pracoval jako druhy namof-
nf dustojnfk na tankeru plavfcfm se v Mexickem zalivu. Z izolacionistickych Spo-
jenych statu, kde platilo embargo na vyvoz zbranf do Spanelska, vycestoval kon-
cem roku 1936 se spanelskym pasem vystavenym na jmdno Francisco Gomez Trejo.
Do francouzskeho pfistavu Le Havre pfiplul z New Yorku jako pasazer na zaoce-
anske lodi Normandie. Pfes Paff£ odcestoval vlakem do Spanelska, kde pak nasle-
doval vycvik a zafazenf do Escuadrilla Lacalle. Podobnymi cestami se do obcan-
skou valkou rozvrdcene zemg dostali take dalSf americtf namezdnf piloti.
S dvouploSnJ/mi 1-15 pak ve Spandlsku dale, vedle vy§e jmenovanych utvarft,
pusobila escuadrilla vedena Ivanem Kopcem (,,Josem“), zustavajfcf na letiSti Cam-
po Soto, a dalsf vznikajfcf stfhacf escuadrilla na bazi Santa Cruz de la Zarza pod
vedenfm Rusa N. Balanova. Escuadrilly vyzbrojend dvouplosnymi 1-15 v td dobe
(snad zhruba od prosince 1936 ci od ledna 1937) organizadng ndlezely do Grupo 26.
160
VALKA VE SPANELSKU
'•edle Polikarpovu 1-15 ov§em тёН republikani v rukdvu je§td jedno eso, escuad-
rrily z Grupo 21 vyzbrojene rychlymi jednoplosnymi Polikarpovy 1-16. Stacilo tedy
prostoru Jaramy soustfedit jen Cast tdchto sil a Aviacidn Militar melo vzdusnou
r.advildu zajiStdnou.
Prvnf dny bitvy se obeSly bez leteckych stfetnuti a nacionaliste mohli operovat
?ez vetsich problemfl. Situace se ov§em zmenila s intenzivnfm nasazenfm republi-
kanskych stfhadek. Po nekolika dnech zkuSebmch letu z bazc Alcantarilla „Cha-
:os“ Escuadrilly Lacalle preldtly do Guadalajary a odtud ndsledujicfho dne na bo-
jovou zdkladnu Campo X (Azuqueca). Jednotka zahdjila operace 10. iinora, kdy
Polikarpovy 1-15 dvakrat zautodily na plyndmu v La Maranosa. Nasledujiciho dne
kolem 15.00 dvouploSniky atakovaly v pffzemnfm letu kulometnou palbou povsta-
lecke jednotky pronikajfcf po mostd v Pindoque pfes feku Jaramu. Nacionalisticka
protiletadlova obrana sestfelila ,,Chato“ spanelskeho prfslusnfka escuadrilly Jose
Calderona, ktery nasel v troskach sve stfhadky smrt.
Pro nemecke stfhade usedajfcf do kabin Heinkelu He 5IB pfedstavovalajaram-
ska bitva nocni тйги. Sonderstab W hodnotil situaci jako ,,frasku“, nebot pri cskor-
tach bombarderu pfedstavovaly Heinkely He 51B chranence spfse nei ochranu. Po
Piloti Escuadrilla Lacalle, tedy stihaci letky vyzbrojene Polikarpovy 1-15, jejitnz velite-
lem se I. tinora 1937 stal ostfileny stihad, Capitan Andres Garcia Lacalle. Vpfedni
radd prvni zleva je americky ndmezdnipilot Harold Dahl, vedle nej sedi Spanel Vicente
Selles Ocino pouzivajicipseudonym „Chang" a dalsi americky zoldndf Frank Tinker.
Za piloty pdzuji mechanici.
161
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Dvouplosne lehk€ bombardery ruske' konstrukce Polikarpov R-5 pfedstavovaly pro na-
cionalisticke stihade relativne snadnou konst. Do SpanZlska dorazily v listopadu 1936.
spatfeni nepfatelskych stfhacek se totiz nemedti stfhaci, aby si zajistili kryti proti
obratnym Polikarpoviim 1-15 a rychlym 1-16, doslova uchylovali pod ochranu po-
hyblivych kulometu nesenych bombardovaci'nii Junkersy Ju 52/3m. Jak pokofujici
situace pro prislusniky intenzivne budovane Luftwaffe, majfcf predstavovat med
nacistickeho Ndmecka! Hauptmann Harro Harder, tfeti nejuspdSndjsf пётеску stf-
hac Legionu Condor majfcf posleze na kontd jedenact sestfeld (zahynul behem dru-
he svetovd valky, kdyz pfed tfm ziskal Sest dalSich vitezstvi), к situaci nemeckych
stihacu pilotujicfch ve Spandlsku He 51 pozddji mimo jind uvedl: „Raty si s nami
hraly na kocku a mys. Dokonce i SB-2 byly proti nam nejmene о 50 km/h rychlej-
sf. Mordlka byla dobrd, ale co je platne pilotni umeni proti technicke pfevaze...“
Zacatkem unora byly Heinkely He 5IB staffel l.J/88 umfsteny nedaleko Mad-
ridu na letisti Escalona, 2.J/88 v Almorox, 3.J/88 ve Villa del Prado a staffel 4.J/88
pokracovala v akcich na severu Spanelska ze zakladny v Leonu.
Prvni ztratu roku 1937 utrzili nemedtf stfhaci mesic pfed zahajenim ofenzivy na
Jaramd, 6. ledna. Tehdy Heinkely He 51B eskortovaly ctrnact Junkersu Ju 52/3m
nad Madrid. Na vypravu zautodily rychle Polikarpovy 1-16. V souboji padl Lt. Hans-
Peter von Gallera a jeho cfslo (rottenflieger) Uffz. Kurt Kneiding. Nemci nenaro-
kovali zadny uspech.
Dvanactdho dnora chranilo tfinact Heinkelu He 51B 1. a 3. Staffel z J/88 for-
maci bombarddrCi Junkers Ju 52/3m behem ofenzivnf mise. V prostoru Morata de
Tajuna nedaleko fronty na tezkopddnou nemeckou formaci jako blesk zautodila
skupina deviti Polikarpovu 1-16. Rusove proti Ndmcum, modern! jednoplosniky
proti dvouploSnym stihackdm - co vic mdze charakterizovat specifidnost spandlske
obcanske vdlky, zastupneho konfliktu odehrdvajicfho se na sklonku veku stihacich
dvouplosniku! Boj skoncil jednoznadnou porazkou pilotu z Jagdgruppe 88. V sou-
162
VALKA VE SPANELSKU
boji podlehly He 5IB Hauptmanna Wernera Palma, velitele staffel l.J/88 a Leut-
nanta Hanse-Jiirgena Hepeho. Oba nemedti letci se zachranili na padacich a se Stds-
tim dopadli mimo dzemi kontrolovane nepntelem. Polikarpovy 1-16 pote jeStd ro-
zehnaly nacionalistickd viceucelove dvouplosniky IMAM Ro.37. Piloti Heinkeld
He 5 IB toho dne narokovali pouze jeden sestfel ,,Boeingu“, ktery mel zasahnout
svymi kulomety Uffz. Hepe. Republikanskd komunike uvedlo sestfelenf sedmi ne-
pfdtelskych Heinkel ft.
Tfinacteho unora se jiz nad bojistdm naplno projevovala pfevaha republikan-
skdho stihaciho letectva. Polikarpovy 1-15 z Escuadrilla Lacalle, plus ruskymi pi-
loty ovladand 1-16, zautocily na formaci bombardovacich Junkersu Ju 52/3m
a IMAM Ro.37bis z XX Gruppo Autonomo O. A., chrdndnou ctmacti Fiaty CR.32
z italskeho XVI Gruppo С. T. V dele italskych ,,§ipek“ letdl maggiore Tarcisio Fag-
nani. Povstalci narazili na tuhy odpor Polikarpovu 1-15 z Escuadrilla Lacalle. Ame-
ricky namezdni letec Ben Leider poslal к zemi Fiat CR.32 capitano Luigi Lodiho,
pouzivajiciho pseudonym ,,Marcelli“. Byl to jiz paty sestfeleny a tfeti zabity velitel
stihacich squadriglii italskeho letectva pusobfcfch ve Spandlsku. Capitan Lacalle
sestfelil dal§i italskou stihadku. V tomto pn'padd Slo nejspise о stroj pilotu Fag-
naniho di Ruzzina - oba byli zasaZeni, zraneni a pfistdli v Getafe (nekdy je ovSem
prave Lacallemu pfisuzovan sestfel Lodiho). Republikdnske komunikd uvddelo
sestfelen! celkem dtyf povstaleckych letounu.
Ctrnactdho unora vsechny bojeschopne Fiaty z XVI Gruppo С. T., celkem tedy
patnact stfhadek, vedeny capitano Nobilim (,,Notabilim“), velitelem 24a Squadrig-
lie C.T., eskortovaly skupinu Sesti bombarddrCi Ju 52/3m, zatimco Region Condor
vyslal do vzduchu na dvacet HeinkelQ He 5IB pod vedenfm velitele staffel 3.J/88
Hauptmanna J. Rotha a Oberleutnanta Winterera. Polikarpovy 1-15 zustaly nad svym
uzemfm a vydkavaly protivnika, zatfmco Italovd se neodvazili pfekrodit linii fron-
ty. V dusledku toho bombarddry obrdtily jeste pfed cilem, aniz ho dosdhly. Pfesto
doSlo ke vzduSnemu boji. Ital Degli Incerti alias ,,Tocci“, budoucf eso s pdti vftez-
stvfmi, otevfel sve skore jednfm ohlasenym sestfelem, zatimco republikansti stiha-
di podle vladnfho komunike sestfelili dva Heinkely. Ctmdcty unor je vyznamny
takd tim, ze velitel XVI Gruppo C.T. ,,Cucaracha“ maggiore T. Fagnani (,,Faroni“)
zacal trvat na starium rozkazu о nepfekracovani linie fronty - rovnalo se to rezig-
naci v zapasu о vzduSnou pfevahu nad Jaramou! A diisledek? Patndctdho dnora
museli povstalci bombardovaci akce omezit pouze na noc, nebot ve dne pro ne
nemeli stihaci ochranu.
To, co bylo prijatelnd pro Italy i Nemce (jejich Junkersy Ju 52/3m takd pfe§ly
na nodni bombardovaci akce), ovSem nepfipadalo v uvahu pro Spandly. Operadni
velitel frankistickdho bombardovaciho 2. grupa Capitdn Jose Calderon, ktery se
shodou okolnosti jmenoval stejnd jako pilot ,,Chata“ z Escuadrilla Lacalle padly
10. unora, zaujal pevnd rozhodnutf provdst 16. unora denni nalet za jakoukoliv
163
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Americky ndmezdni pilot Hamid E. Dahl letal na Polikarpovu 1-15 и Es-
cuadrilla Lacalle. Je mu pfisuzovdno pdt sestfelu. Roku 1937padl do naci-
onalistickeho zajett a byl propustfn az roku 1940. Na snimku stojipred I-
15 kodoveho oznaceni CC-54.
cenu, tfeba i bez stfhacf ochrany. О den drive to vyjadnl vetou (jednotlivymi pra-
meny citovanou s jistymi odchylkami), ktera se stala soudastf mytu о obcanske val-
ce, udrzovaneho Frankovym rezimem: „Zftra bude ma skupina bombardovat, pad-
ni kdo padni." Nasledujfcfho dne pak spandlske Junkersy provedly dva nalcty, jeden
rano a druhy po poledni, pfece jen chranSny eskortou, tvofenou Heinkely He 51B
a Fiaty CR.32, jakoz i jedinym prototypcm Messerschmittu Bf 109. Modemf jed-
164
VALKA VE SPANELSKU
noplosnou stfhacku, ktera letala jako vrchni kryt tisic metru nad svazem, pilotoval
Obit. Hannes Trautloft. Prvnf nalet probehl bez stfetnutf s republikdnskymi stfhaci
(podle jineho podkladu pak pfinesl sarvdtku s Polikarpovy I-16, ktera ovsem skon-
cila beze ztrat). Pfi druhem naletu nationalist^ narazili na tvrdy odpor Polikarpovii
1-15 z Escuadrilla Lacalle. DvoupIoSnfky na svaz tvofeny jedenacti spanelskymi
tffmotorovymi bombarddry z la, 2aa 3a Grupo pfekvapive zautocily v oblasti Ar-
ganda. Vpfedu letfcf Ju 52/3m mdly Stdsti, nebot’ republikani se soustfedili na zadni
formaci Spandlskych bombarddru vedenou Calderdnem. Zasazen byl pravd Junkers
velitele skupiny a Capitan Calderdn spolednd s druhym pilotem a palubnim stfel-
cem zahynul, zatfmco zbytek osadky vyskakal na padacfch, padl do zajeti a pozdeji
byl vymenen za republikanske letce pfi jednd z vymdn zajatcu. Stojf za zmfnku, ze
na nacionalisticke letce zavdSend pod vrchlfky padaku behem sestupu strflely re-
publikdnske stihadky. Doprovodnd Fiaty CR.32 zasahly 1-15 Franka Tinkera. Ame-
rican nouzove pfistal na vlastnfm uzemf (ndkdyje uvaddno, ze jeho ,,Chato“ zasah-
la obrannd palba stfelcii Junkersft Ju 52/3m). Podle republikani! byl poSkozen jeSte
jeden Ju 52/3m, ktery nouzovd pristdl u Jaramy, ajednoplosne Polikarpovy 1-16
navfc mdly sestfelit dva Heinkely He 5IB.
Osmnacteho unora povstalci vyslali do ofenzivnf mise dva spandlske IMAM
Ro.37, nasledovane tfemi Ju 52/3m. Eskorta vyrazila do akce v p]nd sfle tn ital-
skych squadriglii z XVI Gruppo C.T., vedenych capitano Nobilim, tenente Degli
Incertim (,,Tocci“) a tenente Riccim (,,Rocca“), a tn spanelskych Fiatu CR.32 Mo-
ratovy Patrulla Azul. Trojice zkusenych spanelskych pilotu - tedy Garcia Morato,
Julio Salvador a Narciso Bermddez de Castro - se к Madridu pfemfspla z jihu zemd,
na zdkladd urgentnfho pffkazu generala Kindelana, velitele spanelskdho naciona-
listickdho letectva. Svaz pfiletl nad bojiste a Italove se spolccne s rojem ,,Chirri“
z Patrulla Azul odpojili, aby podle opatrne taktiky, tolik kritizovand Spanelskymi
spolubojovmky, opet pouze hlfdkovali nad frontovou linif. Petice bombarderti pro-
nikla nad protivnikovo Uzemi a byla zahy napadena pfesilou republikanskych „Cha-
tos“ z Escuadrille Lacalle a ruskd Escuadrille Josd, vedene Rusem Ivanem Кор-
сет. Proti pfesile odhadovane na tfiatficet stroju se bez vahanf vrhla trojice
spanelskych pilotu z Patrulla Azul. Italove chvfli vahali. Pak se vSak capitano No-
bili nasledovan svou squadriglii oddelil od zbytku skupiny a vyrazil pfes frontu do
boje. Pfiklady strhly take zbytek Italu a do divoke bitvy posldze zasahlo celd XVI
Gruppo C.T. Vypukla divoka mela, do ktere se na republikanske strane zahy zapo-
jily take Polikarpovy 1-16. Vladnfm stihadum se tentokrUt nedafilo a Escuadrilla
Lacalle pfiSla о tri svd americke piloty, Harolda Dahla, Jima Allisona a Bena Lei-
dera. NejvdtSi smulu mdl prdvd poslednf jmenovany, Ben Leider, ktery sestfelil
jeden Fiat (byl to jeho druhy sestfel ve Spandlsku) a potd zahynul bdhem havarie
pfi pfistdni. Temperamental Italove po akei postradali jednoho pilota, sestfelendho
165
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLO§NfKU
nad Sesena (podle jineho podkladu jeho CR.32 utrzil pouze poskozenf), ndrokovali
ovsem, az pfiliS optimisticky, sestfelenf osmi nepfatelskych stfhadek.2^
Relativnf neiispech vedl к okamzitdmu pfemistem Kozakovovy escuadrilly
Polikarpovti 1-15, doposud zustavajfcf na jihu republiky, kde delila povstaleckdmu
utoku na Mdlagu, do centralmho Spandlska. Osmndctdho unora Rusovd opustili
jihoSpanelskou bazi Tabernas a s mezipffstanfm v Albacete se vratili к Madridu.
Behem bojtj v prostoru теку Jaramy pokracovala, byt’ v omezend mife, stfetnuti
take na ostatmch usecfch spandlskdho bojistd. Do bojovych akcf nad Aragonif za-
sahly Heinkely He 5IB novd nacionalistickd stfhacf escuadrilly l-E-2. Utvar vede-
ny Manrique Monterem dorazil do Zaragozy 16. unora. Osmnacteho zde naciona-
listickd jednotky zahajily protiutok na frontd v prostoru Teruelu a jeste tehoz dne
postihla escuadrillu zdvaZnd rana. Bdhem doprovodu nacionalistickych homoploS-
2> Z italskeho zorneho lihlu probihala akce pondkud odlisne a takd podil stihacu z Patrul-
la Azul na ni nebyl natolik slavny, jak je Keen napfiklad v knihdch Larrazabal, J., S. -
Air War over Spain, Ian Allan Ltd. 1974, ci Shores, Ch. - Spanish Civil War Air Force,
Aircam/Airwar 3 - Osprey Publ., London. V obou publikacich je bran v uvahu spanel-
sky pohled (z kterdho ostatne vychazi takd autor teto prdce) a zejmdna Shoresdv popis
boje, kde je minio jind uvddeno, ze ...odpoledne 1-15 a 1-16 opet vzldtly ke stihani
nacionalistickych Ju 52/3m, tfi bombanddrii eskortovanych, pote co Italovd opet jed-
nou prdskli do bot nafronlovd linii, pouze tfemi CR.32 Moratovy hlidky... italskeho
historika N. Maliziu velmi poboufil.
Italove uvddi, ze rdno (ne tedy odpoledne, jak tvrdt Shores) 18. unora doprovazely
jejich CR.32 trojici Ju 52/3m smerem na Morata del Tajuna, lokalitu jiznd Madridu.
Shodne s dalSimi podkiady vypovfdaji, ze Heinkely He 51В z Legionu Condor podileji-
ci se na misi nesehraly vdtSi roli. Dale ovsem, odvoldvajice se na italskeho ucastnika
akce Corrado Ricciho, pfedklddajiverzi, podle ktere Fiaty z XVI Gruppo C.T. eskorto-
valy Junkersy take nad nepfatelskym uzemim a chrdnilyje spolehlivd i v dobe, kdy Spa-
neld z Patrulla Azul nedodrzovali let s formaci. A ze dokonce v jednom okamziku mu-
seli Italove opustit sestavu, aby stihali „trojici dernych bodu" v ddlce na nebi, z nichz
se vyklubaly prdve Fiaty CR.32 SpandlH z Patrulla Azul. A pochopitelne takd, kdyipo
odbombardovani bdhem ndvratu к frontovd linii na svaz zailtocily republikdnskd sti-
hacky, bojovali s presilou Polikarpovu l-l5 a 1-16 s neobycejnou chrabrosti. Malizia,
H. - AH nella tragedia di Spagna (1936-39), Modena 1986. Kritika stihacu Aviazione
Legionaria je tedy die italskd verze nemistna, ucelova a generdl Franco, potfebujici
v te dobd nutne spanelske hrdiny, ndslednym udelenim vysokdho vyznamenani (Laure-
ada) Moratovi za prdvd into misi, vlastne ocenil nedisciplinovaneho dustojnika, ktery
pocetnejsimu italskdmu doprovodu komplikoval spleni ukolu. At’jiz je pravda jakdko-
Hv, a podle autora maze byt takd nekde uprostfed obou nacionalne podbarvenych po-
loh, ani ilspesny boj 18. unora tedy pokulhdvajici vztahy mezi nacionalistickymi spa-
ndlstytni a italskymi spolubojovniky nezlepsil.
166
VALKA VE SPANELSKU
Skupina ruskych a spanelskych pilolu и populdrni'ho stihacfho dvouplosniku Polikar-
pov 1-15. Vedle zndmdho oznaceni „ Chato" (tuponosy) byl typ pfezdfvdn take jako „El
Cangrejo" (krab) ci „La Gaviota" (racek).
nych priizkumnych a lehkych bombardovacfch Heinkelii He 46 do^lo ke kolizi dvou
dvouplosnych stihaCek. Pilot Francisco Boffil zahynul, zatimco druhy letec, Krug,
vyvazl s tezkym zranSnim. Treti pilot stihacfho roje zabloudil, nicmene dokazal
pfisUt bez poskozeni Heinkelu v okolf Zaragozy.
Ale zpet na hlavnf bojiStS. Dvacateho tinora doSIo к souboji mezi devatenacti
Fiaty CR.32 a tfemi escuadrillami republikanskych stfha6ek. Escuadrilla Lacalle
ztratila v prostoru Jaramy dalsfho pffsluSnfka, spanelskeho pilota Luise Berciala
Yubera. Poslal ho к zemi palbou kulometu, montovanych v trupu sv6 ,,sipky“, ca-
pitano Nobili, ktery posleze ve Span£lsku dos^hl celkem devfti sestfelu a spoledne
s piloty Mantellim a Zottim obsadil tfeti pficku v tabuice nejuspesnejsfch Italu bo-
jujfetch ve Spanelsku.
О ctyfi dny pozdeji postihla nepnjemna ztrata staffel 3.J/88 z Legionu Condor.
V zasazenem Heinkelu He 51B-1 nouzov£ pfistal na protivnfky kontrolovanem
uzemf pilot Obit. Otto-Hans Winterer. Republikanum tak padl do rukou jen lehce
poskozeny letoun, jeden ze dvou typu tvoffcfch zaklad povstaleckeho stihacfho le-
tectva. Heinkel byl nejdfive podroben zkouskam ve Spanelsku, kde si jej pochopi-
teln£ vyzkouseli nejen spanelStf letci, ale take sovetstf piloti. JeSte roku 1937 Avia-
cion Militar letoun pfedalo svym ruskym protektonjm. V pfistavu Cartagena byl
167
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
naloden na plavidlo a dopraven do Sovetskdho svazu, kde jej podrobili letovym
testum u NIT VVS. Probehly zde takd cvicne souboje s Polikarpovem 1-15. Ruso-
nepochybne s velkym pocitem zadostucindni, standardnf nemeckou stfhacku
zcela spravne hodnotili v porovnanf s Polikarpovem 1-15 jako mdnd hodnotny typ.
Vedle vykonu a letovych vlastnosti take vdnovali pozornost na ruske podminky
velmi kvalitni urovni dilenskeho zpracovAni. Zaujalo je uplnd radiovd vybavenf
(pfijimad i vysflac) a mimo jind takd kvalitni feseni kapotaze motoru, umoZhujicf
sejmout jeho kryt jedinemu clovdku bdhem pouhych tn minut, coz bylo hodnoceno
jako velmi racionalm.
Aviacion Militar zaplatilo sviij uspdch v bitvd о Jaramu ztratou deviti 1-15 a dvou
1-16. Povstalecke ztraty jsou uvadenyjako dva Ju52/3m, dvaHe51B a devdt CR.32.
Nad Jaramou, pfes pfitomnost ruskych Polikarpovft 1-16 a jiz zmfndneho prototy-
pu Bf 109, zufil boj, ktery je mozno bez nadsazky nazvat jako stfetnutf stihacich
dvouploSnfku. Opdt se projcvilo pro povstalce velmi nepffjemne selhanf dvouploS-
nych stfhacek Heinkel He 5IB, neumoznujfcf vyuzit potential ukryvajfcf se v pi-
lotnfch kvalitach nemeckych stihadu. Hlavnf tfha boje proto opdt lezela na Fiatech
CR.32 a jejich italskych pilotech. Neni bez zajfmavosti, ze velkou cast muzft, kteff
se opakovand utkavali nad Jaramou, pfedstavovali zahranicni letci. Zvlast’ jedno-
znaendje to mozno dokumentovat na stfhacfm leteetvu. Na povstalecke strand Spa-
nely zastupovali jen letci z Moratovy Patrulla Azul, na republikanske pfedevsim
cast pnslusnfku z Escuadrilla Lacalle. Jc zajimavd, ze bombarddry v letecke casti
bitvy hraly pouze mene vyznamnou roli. Republikanskd bombarddry do podpory
svych jednotek vlastne nezasahly. Povstalecke Junkersy Ju 52/3m a IMAM Ro.37
pusobily aktivneji a prave dfky jejich ofenzivnfm vypadum se vzdusne boje ode-
hravaly tdmef vyhradnd nad republikanskym uzemfm. Projevila se v nich nevhod-
nost pomalych a neefektivne vyzbrojenych Junkersu Ju 52/3m pro akce za podmf-
nek. kdy ncpfftel drzf vzdusnou pfevahu. Typ, v prvnfch mesfcich obcanske v^lky
slavfcf nejeden triumf, byl zraly na stazeni z dennfeh bombardovacfch operaci. Si-
tuace jasne zrala к vymdnd strazf. Povstalecke letectvo mohlo v boji se silnym pro-
tivnfkcm obstat jen pomoef novych, modernich typii. A ty ji£ byly ostatne na cestd.
JeSte pfedtfm ovsem nacionalisticke letectvo muselo pfetrpdt dalsf neuspdehy, pfe-
devsfm v bitve о Guadalajara.
168
VALKA VE SPANELSKU
ITALSKA KATASTROFA - GUADALAJARA
V prvnlm bfeznovdm tydnu roku 1937 se vyznamna cast Aviazione Legionaria sou-
stredjla na letistfch v sorijskd oblasti. Z^kladnu zde nalezly take Fiaty CR.32 XVI
Gruppo C.T. „Cucaracha", ktere opustily drive uzfvan£ baze Barcience a Torrijos
37. U skupiny doslo v tomto obdobf к vymend velitele. Spandly nepnlis vysoko
hodnoceneho maggiore Tarcisia Fagnaniho ,,Faroniho“ vystffdal maggiore Giu-
seppe Casero. Stihaci piloti podle svych naturelu napjate, di naopak bezstarostne
ocekdvali vdcl pflstich: zahajenl velke italske ofenzivy na Guadalajafe.
Mussoliniho Itdlie do obdanskou valkou rozvrdcene zeme odeslala skutedne
podetny vojensky kontingent. Jako jedind z trojice interventu (zahrnut je pochopi-
169
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Povstalecky Fiat CR.32 v peci mechaniku. Dobre je viddt odkrytovand pohonna jednot-
ka Fiat A.30 RA (di A.30 RAbis), tebrovdnf pomocneho chlazeni nddrie oleje na horni
strane pride i vyrazna kapota chiadice oleje a vody pod pridi. Prave chladide pfedsta-
vovaly jedno z nejvice zranitelnych mist tohoto jinak velnii odolneho typu.
teln6 take Sovetsky svaz, podporujfci republikany) vyslala nejen skupiny specialis-
tu a vojenskou techniku, ale dokonce take fddne divize armady i demych koSil,
ktere vytvorily dobrovolnicky sbor- Corpo di Truppe Volontari (CTV). Nemecky
diktator Adolf Hitler sice take zvazoval moznost odeslat na Ibersky poloostrov
fadne jednotky pozemni armady, ale posleze tak z praktickych diivodu neucinil.
Podobne dobrodruzstvi by mohlo ohrozit hladky ргйЬёЬ usilovneho budovanf Wehr-
machtu urdeneho pro dulezit£jsf ukoly: pro zajisteni nalezite velmoccnskd pozice
Tfctf rise a pro zfskani juvotnfho prostoru pro ,,strddajfcf“ пётеску lid.
Duce B. Mussolini si podobna omezeni nekladl. Vclkorysou vojenskou pfitom-
nosti na Iberskem poloostrovS ovsem zdroven sledoval sve vlastm cfle. Jednim
z jeho motivu byla snaha predstavit sve fasisticke imperium jako velmoc prvnfho
radu, ktera, bez ohledu na zapadni demokracic, nejen 2e podnikii naprosto vse, co
ve sve zajmove sfefe uzna za vhodnd, ale navfc na bitevnim poli dosahuje vynika-
jfcich vysledku. Triumfalni vitdzstvi svych ozbrojenych sil italsky diktator potfe-
boval tak6 z vnitrostatnfch duvodii. General Franco by zajistd radSji vidSl italsky
kontingent pod svym velcnim a italske zbrang v rukou svych vojaku, ale musel se
170
valka ve Spanelsku
smffit s danym stavem. Tedy s tfm, йе se Italovd pokousf z presti^nfch duvodil vest
svou vlastnf paralelni valku ve Spanelsku. Vyvrcholem' teto snahy predstavovala
krvavd bitva u Guadalajary.
Nacionaliste puvodnd hodlali zahdjit ofenzivu smdfujfcf na Guadalajara, tedy
v prostoru severnd od stale nepokofendho Madridu, ve stejnou dobu jako titok na
fece Jarama. Planovany casovy rezim ovSem narusily deStd, prodluzujicf na jihu
о dva dulezite tydny uspdsne italsko-Spanelske tavern' na Malagu a pote brzdicf pri-
pravy italskeho dobrovolnickeho sboru к utoku ve stfednfm Spanelsku. Naciona-
listicka porazka u Jaramy prokdzala skutecnou hodnotu republikanskych ozbroje-
nych sil a mela byt pro italskd veleni vdznym varovanfm. Arogantni a pfehnand
sebevddomi fasisticti dustojnici ovsem protivnfka nadale neomluvitelne podceno-
vali a operaci nejen ze nezrusili, nybrZ ji pfipravovali s nepochopitelnou divkou
neduslednosti. Vyhra mohla byt velka - ohroZenf Madridu. О moznosti neuspechu
italska generalita nepfemySlela.
General Roatta к uderu soustfedil zacatkem brezna 1937 na prvnf pohled znac-
ne sfly. V cele mdly utocit dvd divize cemych kosili, Plumas Negras („Cernd pla-
meny“) a Llamas Negras („Cerna pera“), zatfmco divize dernych kosi 1 Dio lo Vuo-
le („Buh tomu chce“), armadni divize Littorio a mens! utvary byly zprvu drzeny
v zaloze.n Italske sfly byly na podminky Spanelske obcanske valky pocetne, jejich
vystroj vSak neodpovfdala panujfcfm klimatickym podmfnkam. Bdhem bitvy po-
kulhdvalo logisticke zabezpecenf titocfcfch utvaru. V pofadku nebyla ani bojova
pfipravenost. Divize fasistickych dernych koSil tvorili pfevaznd stars! bojovnfci,
diistedne pro svuj vek nepfijatelnf pro odvody do armady. Armadni divize zase
trpdla nfzkou moralkou brancu, z nich2 cast byla puvodne pfesvdddena, ze poslouzf
jako kompars ve filmu Scipio v Africe, a al na lodi se dovddela, ze neputuje na
demy kontinent, nybrz do Spandlska. Sbor byl pomemd dobfe motorizovan, jeho
protiletadlovou obranu je ovsem nutno hodnotit jako slabou. „Ocelovou pest“ tvo-
fily v te dobd popularni tanciky, neschopne obstat, jak se zdhy Italove presvdddili,
pri stfetnutf s td&>fmi, silneji vyzbrojenymi a nesrovnatelne bojeschopndjSfmi re-
publikanskymi tanky ruske konstrukce.
Utok melo podporovat celd Aviazione Legionaria. Vyznamnou roli veleni pfi-
suzovalo XXII Gruppo Auton. O.A. ,,Linci“ (Rys), cerstvd vyzbrojendmu novymi.
v lednu a unoru 1937 do Spandlska dodanymi dvouploSnfky IMAM Ro.37bis. Sku-
pina se po uspdSnem nasazenf bdhem bitvy о Malagu presunula na sever, aby pod-
porilo ofenzivu prazkumnymi, pozorovacfmi i bombardovacfmi akcemi. Do Spa-
ndlska dale dorazily prvnf elegantm tnmotorovd Savoia-Marchetti S.79 Sparviero,
1 Divize cemych kosil se skladaly pfedevsfm z pnslusntkH italske fasisticke milice MVSN
(Milizia Volontaria Sicurezza Nationale).
171
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Italy povazovane za nejmodernejsi bombarder na svete. Regia Aeronautica pocho-
pitelnS m£Io z£jem о jejich vyzkouSenf v boji, a proto detaSovalo od 12°Stormo
B.T. do SpanSlska 280. a 289. squadriglii, ktere zde vytvofily XXIX Gruppo Bom-
bardemento Veloce. V dobd utoku na Guadalajaru se v§ak prvnf S.79 stale jeste
nachazely mimo bojovou oblast na ostrovd Mallorca. Pro nalety tedy zbyvaly pou-
ze pfedchozi'mi boji provgfene - a osvdddene - Savoie-Marchetti S.81 Pipistrello
z XXIV Gruppo, ktere take bylo naz^vano Gruppo Bombardemento Pesato Morel-
li (skupina td^kych bombarderu ,,Morelli“). I toto gruppo nejdnve zasahlo do pod-
pory uspdSneho ijtoku na Malaga a pak se pfermstilo na sever. Stihacky samozfej-
me zastupovaly stare zname dvouploSnd Fiaty CR.32 z XVI Gruppo C.T.2)
Pfi podpofe ,,sve“ ofenzivy se Italove spolehali pouze na sve letectvo Aviazio-
ne Legionaria. Ponechat vzdusne kryti rozsahle pozemnf ofenzivy pouze na bed-
rech stihacu z XVI Gruppo C.T. a jejich dvouploi>nych Fiatu CR.32 za podmfnek,
kdy nepfftel drzel vzduSnou pfevahu ve svych rukou, pfedstavovalo skutedny ha-
zard. Spandlske nacionalisticke letectvo do bitvy nezasahlo. Legion Condor prak-
ticky take ne, s vyjimkou ndkolika n^letfi na tyiovd cfle. Bojovy kfest ve Spandlsku
pri teto pnlezitosti proddlaly novd velmi kvalitnf stfednf bombardery Heinkel He
11 IB-1. V tinora 1937 vytvofena samostatn^ experimentalnf bombardovaci Versu-
chsbomberstaffel 88 (VB/88) obdrZela dtyfi Heinkely He 11 IB-1, ctyfi mene hod-
notne, nicmend v td dobe bezesporu taktez modernf Junkersy Ju 86D-1 (jeden z nich
byl okamzite ztracen, kdyz behem testoveho letu 23. unora zabloudil nad republi-
kanske uzemf a havaroval z neznamd pffciny na letiSti Andujar) a ctyfi rychle Do
17E-1. Heinkely poprve zasahly do boju 9. bfezna, tedy prave behem italskeho
utoku na Guadalajaru, kdy bombardovaly republikanska letiste situovana nedaleko
Madridu, Alcala de Henares a Barajas. Zatopene zakladny ovsem neumoznily Nem-
ciim vyrazndji Italy podpofit. Jakmile fasisticka ofenziva zabfedla do vazne krize,
bombardery z VB/88 opet zahajily akce, pficemz temdf doslo к prvnf ztrdtd
He 11 IB-1 - pravd kvuli italske protiletadlovd palbd. Heinkely znovu napadly Al-
cald de Henares a jejich osadky velmi nekriticky ndrokovaly znidenf dtyriadvaceti
ruskych letounu. Nemectf stihaci do bojti v oblasti Guadalajary nezasahli, koncem
mdsfce vsak vykonali nekolik akcf nad Madridem. Petadvacateho bfezna Jagdgruppe
88 nad hlavnfm mestem (je mu tak mozno ffkat i pfes pfemfstdnf republikdnskd
vlady do Valencie) pozbyla jeden Heinkel He 5IB, jeho£ pilot vyvazl askondil
v zajeti. Devetadvacateho bfezna protiletadlove delostfelectvo nad Madridem se-
2) Publikace Pellicia, A. - La Regia Aeronautica, Roma 1992 uvadt soustredenf patnacti
S.81, dvaceti IMAM Ro.37 a sesti S.79 na letisti Campo a Sestadtyriceti CR.32 plus tn
dvouplosny’ch stlhacek IMAM Ro.41 na zdkladndch Almazan a El Burgos de Osma.
Line podklady ovsem aktivntlicast bombardovacfch S. 79 a dvouploSnych stlhacek Ro.41
na bitve о Guadalajaru vylucujl.
172
VALKA VE SPANELSKU
„Sipka" ze stavu italske 101“ Squadriglia C.T. umi'stend na os trove Mallorca. Fiaty
CR.32 teto jednotky brdnily nacionalisty ovladnutd Baledrske ostrovy pfed ndlety re-
publikdnskych bombarderu.
strelilo dalsf stfhacf dvouploSnfk tohoto typu. Pilot sice letoun opustil jeSte ve vzdu-
chu, ale zaveSen pod vrchlfkem sv^ho padaku byl zabit republikanskou palbou.3)
To, i.e povstalci do oblasti italskeho utoku nesoustfedili veSkere sve letectvo,
mely krvave zaplatit pfedevSi'm vojdci z CTV. Такё republikani totiz dfky novym
ruskym dodavkdm z pocdtku roku 1937 znadne posilili sve Aviacion Militar. Ctr-
nacteho unora dorazila do vychodoSpanglskeho pnstavu Cartagena jiz druha na
hlavni vladou kontrolovane uzemf nasmSrovand dod^vka dvouplosnych Polikar-
povu 1-15. Na palub6 lodi Aldecoa se nachazelojednatricet stfhacek. Od ptivodnfch
,,Chatos“ nove stroje odlisovala montdz silnSjsfch motoru M-25, poskytujfcfch ob-
ratnym dvouplosnfkum jest6 vysSf vykony. Jednadvacdtdho unora do stejneho prf-
stavu lodWarmond dopravila Sest dalSich 1-15, tentokrAt starSfho provedenf se slab-
Sfmi motory M-22. Tim ovSem posilovanf republikanskeho stihaciho letectva zdaleka
neskoncilo. V obdobf mezi polovinou prosince a polovinou ledna dorazila do zem£
druhd doddvka jednatriceti I-16 Tip 5 (typ 5), ktera umoznila nahrazeni ztrat a zv£t-
senf poctu stfhacfch escuadrill vyzbrojenych temito rychLymi jednoplosnfky na pine
dtyfi. Jestlize na dvouploSnych Polikarpovech 1-15 jiz v te dob£ letala vedle Rusu
Vpublikaci Ries, K., Ring, H. — Legion Condor 1936-1939, Mainz 1980 je uvedena
pouze ztrata Uffz. Konrada Riickerla, ktery padl v prostoru Aravaca 25. brezna pfi
bitevnf akci.
173
SOUMRAK STIHACfCH DVOUPLOSNIKU
take fada spanelskych a urdity po6et zahranidnfch letcii, pak boj za ffzenfm Polikar-
povu 1-16 zustaval i naddle vyhradm zdlezitostf sovetskych dobrovolnikti.
Republikanske letectvo zesflilo i svou ofenzivnf slozku. V lednu 1937 do zeme
dorazila dodavka jednatficeti, v porovnanf s Polikarpovy R-5 ponSkud bojeschop-
ngjSfch, modemizovanych Polikarpovu R-Z. V unoru pak, na lodi Aldecoa, dod&v-
ka dalSich jednatficeti archivmmi (neruskymi) podklady blfze nespecifikovanych
lehkych bombarderu, kterou tvofily bud’daEf stroje R-Z, nebo letouny R-5St (stur-
movik).4) Polikarpovy R-Z, ve Spanelsku nazyvane jako ,,Natasa“, obdrzelo do
vyzbroje distS Span61sk6 Grupo 20 vedene Cdte. A. M. Miroem. 2a Escuadrilla z to-
hoto grupa se pfemfstila do Madrilejos, jizne Madridu, a zazafila behem bitvy о Gua-
dalajaru. Pfed koncem tohoto zdpasu SpanSld nasadili take R-Z ze stavu 3aEscua-
drilla. Dvouplosnych lehkych bombarderu mSlo tedy v breznu 1937 republikanske
vojenske letectvo relativnf dostatek, na druhe strand se vsak pon£kud zmenSila udema
sila rychlych bombarderu Tupolev SB-2. V aktivnf sluzbe se nachazely pouze dv£
escuadrilly, nebot tfetf, 3a Escuadrilla z Grupo 12, muselo veleni zrusit pro pfed-
chozf vazne ztraty. Na podatku bitvy byla la a 2a Escuadrilla pfevaZne uzemnSna
desti, ale od 11. bfezna jiz mohly SB-2 akiivnS zasahovat do akcf.
Ofenziva italskeho dobrovolnickeho sboru zacala 8. bfezna. Hned v uvodnf fdzi
Italove prolomili obranu republikanske 12. divize a rychle postupovali po obou
stranach tzv. francouzske (aragonske) silnice vedouci z Madridu pfes Zaragozu do
Francie. Spanelske nemotorizovane povstaleckd jednotky podflejfcf se na operaci
zacaly rychle zaostavat. Desateho bfezna Italov6 okupovali Brihuegu, zatfmco uto-
cici Spanele Jadraque. Nasledujicfho dne republikani pod naporem Frankovych
Spanelu pozbyli Cogolludo a itaEtf faSistd obsadili Trijueqe. Ofenziva tfm dosdhla
sveho maxima. Prozatfm triumfujfcf Italove se zdhy mSli pfesv£d£it, Ze navzdory
4-* Ndzory na doddvky ruskych taklickych letounu pocatkem roku 1937 se list. Autori J. Mi-
randa a P. Mercado kladou prvni doddvku stroju R-Z az do dnora a do stejneho mesice
take dodani druhe zdsilky jednatficeti Polikarpovu R-5, tentokrdt v bitevni verzi R-5St.
Soudf, ze zasdhly do bitvy о Guadalajaru a pak — coz je nepochybne ponekud sroubo-
vand konstrukce ~ byly odeslany zpet do SSSR spolecne s osddkami i ruskym muzstvem
pdvodni skupiny R-5. Miranda, J., Mercado, P. - World Aviation in Spain (the Civil
War), American and Soviet Airplanes, Silex 1988. Podobne takd Laureau, P. -L'Avia-
tion republicaine Espagnole 1936-1939, Docavia Vol. 8, Paris 1978. G. Howson se
zmihuje о lednove prvnidoddvce Polikarpovu R-Z a о unorovd doddvce zahrnujlciopet
R-Z nebo R-5St. Techto jednatficet stroju dopravila do Spanelska 14. dnora lodAlde-
coa. Konstatuje, ze jediny dokument tykajici se lodi Aldecoa, ktery viddl, uvddl jako
ndklad pouze „jednomotorove lehke bombardery “ a ze tedy mohlo jit jak о R-Z, tak
о R-5St. Howson, G. - Aircraft of the Spanish Civil War 1936-39, Washington, /990.
174
VALKA VE SPANELSKU
Ser.mag. Brunetto di Montegnaco docilil ctrndcti sestfelu a stal se
nejiispeSnejsfm stihacim pilotem italske'ho intervencniho letectva.
Jako vSechna italskd stihaci esa bojujici ve Spanelsku skdroval
v каЫпё Fiatu CR.32.
puvodne optimistickym predpokladum dalSi postup nebude vzhledem к narustani
republikanskeho odporu na zemi i ve vzduchu mozny.
Od zacatku utok provazelo velmi nepnznive pocasf, v nemz museli pro tuto
alternativu spatnd vystrojem Italove delit studenemu vetru, misty mrznoucfmu des-
ti i padajfcfmu sndhu. Temnd mraky visely nizko nad zemi a spolecnd s pfivaly
destd dasto zamezovaly utvarftm Aviazione Legionaria vzletnout do akcf. Podobne
na tom byly zprvu take escuadrilly republikanskeho Aviacidn Militar.
V prvnf den ofenzivy, 8. bfezna 1937, podasf pfalo spfSe utocnfkum. DvouploS-
ne Fiaty CR.32 z XVI Gruppo C.T. eskortovaly bombardery pfi naletech na taktic-
ke cfle. FaSistictf stfhadi marnd vyhlfzcli protivmky. Italove ve vzduchu nenarazili
na vdznejSf odpor a piloti ,,§ipek“ tak mohli n^rokovat pouze jediny sestfel. Do
175
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
sediveho nehostinneho nebe nicmgng vzlgtly take Polikarpovy 1-15 z Lacalleho
escuadrilly. Jednotka po sve ucasti na vftgzne bitve na Jaramg vyu2ila tri tydny
relativnfho klidu к nezbytnemu doplngnf ztrdt. Pak 5. brezna obdrifela urgentnf pri-
kaz к presunu na letiSt6 Azuqueca de Henares a zde odekdvala italsky utok. Osmg-
ho brezna vSak piloti ,,Chatos“ jeste protivnfky vyhlf2eii mamg.
Italska ofenziva se zprvu nestfetla s velkym odporem ze strany republikanske-
ho letectva. Vladnf letiste byla totiz kvuli nepriznivdmu pocasf neschopnaprovozu,
doslova utopend v bldtg. Stejne nepriznive podmfnky zasdhly take letiste povsta-
lecka, zejmgna stihagu, ale i bombarderu. OvSem podasi na severm strane pohori
Sierra Guadarrama, kde se nachazela letiStS Aviazione Legionaria, byva obvykle
horsi nez na jizni Strang, kde se rozkladaly leteckg zakladny republikanskeho Avi-
acion Militar. A tak kdy£ vgtSina italskych bazf zustavala zneprovozngna privaly
deste, republikanskd letiStg se ji£ dostdvala z nejhorsiho. Vysledek byl pro Italy
tragicky: vzrustajfcf aktivita republikdnskgho letectva a nepritomnost vlastmho le-
tectva nad bojistgm.
Republikani mobilizovali proti faSisticke ofenzivg nejen pozemnf sfly (v Mad-
ridu lidova armada rychle vytvorila IV. armadnf sbor, tvofeny tfemi divizemi a bri-
gddou, a vrhla jej do bitvy), ale take svg letectvo. V dobe, kdy pro zatopem letiSf
nemohly operovat bombardery, do uderu proti italskym kolondm Aviacion Militar
nasadilo osvgdgeng Polikarpovy 1-15, kterg se velmi dobfe uplatnily i v bitevnf roli.
Jedendctgho brezna se jiz do utoku proti Italum zapojily tg£ rychlg bombardery
Tupolev SB-2. Nasledujfcfho dne republikani zahajili prvnf protidtok, podporova-
ny kvalitmmi ruskymi tanky. Velitel sovgtskgho leteckeho kontingentu J. SmuSke-
vic alias „general Douglas*1 opustil vrchni velitelstvi Aviacidn Militar v Los Lla-
nos/Albacctte a v kabing ,,Chata“ prilgtl na letiste Alcala de Henares, aby zfskal
z prvnf ruky informace о prubghu akcf. Pod jeho velenfm proti Italum operovaly
Polikarpovy 1-15,1-16, ale takg R-5, R-Z a Tupolevy SB-2. Dvandcteho brezna do
ztegf proti Italian zasahly dokonce i starg CASA-Breguety 19, Potezy 54 a stfhac-
ky Hispano-Nieuport 52.
DvouploSne Polikarpovy 1-15 se soustfedbvaly predevsfm na bitevnf udery proti
kolondm vozidel postupujfcich v prostoru Trijueque. Robustnf dvouplosniky se nad
Italy objevovaly s rychlosti blesku a litocily kulometnou palbou i lehkymi 8kg pu-
mami umfstenymi na podkridelnfch zavgsmcfch. Na komunikacfch pribyvala zni-
cena vozidla v<>eho druhu a padlf. Ti prozatim zivf vzdy pri pffletu republikanskych
letounu opoustgli vozidla, tiskli se v blatg к zemi vedle nankajfcfch rangnych a rychle
z nich vyprchdvalo jakekoliv bojove nadsenf. Dvandcteho brezna se mezi obeti je-
jich iitokG zaradil, vedle dalSich dustojniku, takg general Alberto Liuzzi, velitel XI.
Gruppo z divize cernych koSil Llamas Negras. Po boku Polikarpovu 1-15 z Escua-
drilla Lacalle do boju zasahovaly takg do bojove oblasti gerstve pfesunutg „Cha-
176
VALKA VE SPANELSKU
tos“ z escuadrilly Kozakova. Toho dne tato jednotka pozbyla jednoho novaiSka,
spanelskdho pilota Jose Cuartero Poza, ktery zahynul pri havarii behem startu, kdyz
explodovaly podveSen£ pumy. Podle komunike republikanskeho ministerstva na-
mofnictva a letectvi 12. bfezna Aviacidn Militar spotfebovalo na 200 000 kulomet-
nych naboju a 492 pum гйгпё hmotnosti.
Tfinacteho bfezna startovaly к naletum nejen republikfmskd bombardery, ale
take italske Savoie-Marchetti S.81, ktere se pokusily pfekvapiv£ bombardovat pro-
tivmkovo letiStS Azuqueca de Henares. Nanestestf pro syny slunn6 It&ie se nad
cflem na tffmotorSky vrhly ve vzduchu hlfdkujici Polikarpovy 1-15 z Escuadrilla
Lacalle. Samotny velitel republikanske escuadrilly zautocil na S.8I vedeny Ferdi-
Take ve Spanelsku, stejne jako v rad# dalsich zemi sveta, se piloti ve tricatych letech
ГёЗЖ vfeobecne popularite. I zde bylo inozno mezi letci najit potomky celebrit. Na sni'm-
ku je syn spanelskeho prezidenta Teniente Romulo Negrin predsvym Polikarpovem 1-15.
nando Raffaellim alias „Marellim“, velitelem XXVI Gruppo B.T. Bombarder byl
zasazen, poSkozen v§ak dokazal uniknout do bezpeci mraku a vratit se zpet na ma-
tefskou bazi. РиуоЬпё namofni letec Antonio Blanch (opet jeden ze zb£hu z nacio-
nalistick£ strany, potvrzujicf fakt, ze v obdanske valce nelze v6fit naprosto nikomu:
15. prosince, behem hlfdky u Gibraltaru, zastfelii jedinou ranou revolveru sveho
pilota Jose Maria Morena a s letacim clunem Domier Wai pote uletl к republikd-
num) zautodil na dalsi italsky tffmotor<ik. Osddka se zufivS branila a palubni stfe-
lec dokazal stihacku zas^hnout. Blanch opustil к zahube odsouzene ,,Chato“ jeStS
177
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Rada Fiatu CR.32 X Gruppo C.T. „Baleari" na letiSti Son San Juan, Mallorca, Balear-
ske ostrovy. Za protivzdusnou obranu ostrovii btheni obcanske vdlky zodpovidalo od
srpna 1936 italske intervenfni letectvo.
ve vzduchu. Pak pro2il krute chvfle hruzy, kdyz se mu neotevfel padak. Pri dopadu
zahynul.
£trnactdho bfezna pfeSIi ка!оуё, vycerpani republikanskymi protiutoky, na kte-
rych se vyznamnS podflely mezindrodni brigddy, do obrany. Polikarpovy 1-15 po-
kradovaly v utocich na pechotu, doSlo ale take к bojum s italskym letectvem. Bez
ohledu na krajnS nepnzniv£ podasi - m'zkou obladnost a desf - sestfelil americky
178
VALKA VE SPANELSKU
zoldndf Frank Tinker jeden CR.32 nad Trijueque a otevfel tak sve skore, kterd bude
posleze citat osm sestrelu. Skupinu ,,Chatos“ z Escuadrilla Lacalle bdhem akce za-
stihla boufe. Formace se rozpadla a piloti jen obtfzne za mizernd viditelnosti hleda-
li cestu zpet. Americand Tinker a Harold ,,Whitney“ Dahl pfistali dokonce az na
letiSti Manises u Valencie a Los Llanos u Albacete. Proti vdtru pristavajfcf Tinker
byl zastaven ji£ po pouhych tficeti metrech dobehu a vichru, ktery hrozil smest
jeho dvouplosnik z pristavaci drahy, musel delit az do pnchodu pozemnfho perso-
nal pomoci motoru bdh'cfho na pul plynu. Na matefskou zakladnu pfeldtl ndsledu-
jfcfho dne. Bdhem boju 14. brezna ztratila Kozakovem vedend escuadrilla Rusa
Andreje Balkina sestfeleneho v 1-15. Piloti Fiatu CR.32 zXVI Gruppo C.T. po
souboji s republikanskymi letouny narokovali sestfelenf deseti stroju. Bombardery
Aviacion Militar opakovane utocily na italske pozemnf utvary, jejich^ odolnost se
tvaff v tvaf protivnikovd vzdusne pfevaze, tvrdym protiuderum, nepffznivdmu po-
dasf a aktivne vedene propagandisticke kampani valem hroutila.
Nasledujfcfho dne general Roatta (,,Mancini“) pfistoupil к nest’astndmu pokusu
о pfeskupem. Otfesene divize cernych ko§il Plumas Negras a Llamas Negras zacal
stahovat do tyiu a nahrazoval je v druhdm sledu doposud pusobfcfmi divizemi Dio
lo Vuole a Littorio. To vse na nepristupnem terenu, po prakticky jedine pruchozf
komunikaci. Byla to doslova pozvdnka pro republikanskd letectvo. A to se pfflezi-
tosti chopilo.
Sestndctdho brezna tdzke titoky, na kterych se podflelo veSkere republikanskd
letectvo vcetnd Potezu 54, pokradovaly. Toho dne otevfel svd skdre dalsf z uspd§-
nych americkych zoldneffi, A. J. Baumler, bojujfcf nejspfS v rdmci escuadrilly ve-
dene ruskym letcem Kozakovem. V oblasti Brihuega - Valdesor - Pajares behem
dopolednfho stfetnuti, absolvovandho za ffzenfm Polikarpovu 1-15 cfslo 23, pfispdl
z poloviny к sestrelu italskeho Fiatu CR.32.
Nasledujfcfho dne konednd Italum prinesl krdtkou ulevu ddsf omezujfcf aktivitu
Aviacion Militar. Rozhodujicf pak byl 18. bfezen, den, kdy si revoludne naladenf
republikdni pfipomndli vyrodf Pafizske komuny. Opet vedle vladnfch bombarderu
operovaly take stroje z Aviazione Legionaria. Sest italskych S.81 podniklo letcm
pod mraky nizko nad zemi utok proti Guadalajafe a letiSti u mesta. DulezitdjSf veci
se odehravaly na pozemnfm bojiSti. Republikanskd 14. divize zahajila zdvdrecny
iltok na Brihuegu, kterd byla Italy vyklizena pfed pulnocf. Na fasisty cekal trpky,
zmateny ustup, rychle se mdnfcf v divoky uprk. Republikansky protiutok pokrado-
val az do 21. bfezna, kdy se situace stabilizovala. Zpuvodnfch uzemmch ziskfi
nezustalo povstalcum prakticky nic a otfesenf Italove museli byt na fronte vystfi-
ddni spanelskymi nacionalisty.
Behem ndkolika dnu nenarazily Polikarpovy 1-15 ve vzduchu na nepfftcle a vd-
novaly se pfevdzne bitevnfm uderum. Sedmnactdho bfezna podporovaly znovudo-
179
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
byti Trijueque a Palacio Ibarra a 18. bfezna Brihuegy. К vetsim vzduSnym kon-
frontacim doslo ai 20. bfezna. Tehdy Escuadrilla Lacalle vyslala do akce ctyfi roje
vedene svym velitelem, amcrickymi zoldndfi Dahlem a Tinkerem a Guatemalcem
Grandosem. Italove ve zhruba stejnou dobu napadli Brihuegu trojici S.81 a nekoli-
ka IMAM Ro.37bis eskortovanych Fiaty. Boj (podle povstalcu) zahajily ve velke
vySce hlidkujfcf CR.32, ktere shora zautodily na Grandosuv roj. ,,Chato“ Guate-
malce Manuela Garcfi Granadose, pouzfvajfciho kryci jmeno „Manuel Gomez Gar-
cia“, bylo zasazeno. Pilot vyskodil na paddku a po pfistanf na povstaleckdm uzemf
padl do zajetf (podle odlisndho podkladu toho dne v oblasti Guadalajary republikd-
ni pozbyli hned tfi Polikarpovy 1-15; dva v boji a jeden bdhem havarie). Na repub-
likanske strane stihaci ohlasili nekolik sestfelu. American F. G. Tinker Jr. sestfelil
kulomety sveho ,,Chata“ CA-056 jeden italsky stfhacf dvouplosmk. Michelangelo
Scala poslal к zemi jeden CR.32. Take dalMi americky namezdnf pilot A. J. Baum-
ler, ovladajici 1-15 cislo 23 a pravdepodobne nalezfcf do escuadrilly vedene Koza-
kovem, sestfelil 20. bfezna v pozici deset kilometrii jihovychodne od Brihuegy jednu
italskou ,,<Sipku“.5) Jednadvacateho bfezna sestfelily Polikarpovy 1-15 italsky Fiat
CR.32 ovladany sergentem Alfredo Sangiorgim. To vSak jiz bitva skoncila.
Porazka u Guadalajary znamenala pro Italy skutecnou katastrofu. Pad by] о to
vdtSf, ze faSistickd velenf nalezitd zvelicovalo uvodnf uspechy. Benito Mussolini,
ktery po prvnich dnech ofenzivy zaslal z paluby kfi2nfku Pola generdlovi Roattovi
pozdravny telegram („Sleduji prubdh bitvy sjistotou, ze nadsenf a houzevnatost
naSich legionafu zlomf nepfatelsky odpor. Necht' legiondfi vedf, ze kazdou hodinu
pozoruji vSechny jejich akce, ktere budou zavrseny vftdzstvfm.“), se doslova zaly-
kal pokorenfm. Nedspech velmi poznamenal italskou mezinarodnf presti2 a s jistou
ddvkou uspokojeni jej pfijali dokonce i frankistidtf Spandld, ktere popouzela nadu-
tost a arogance „dddicu starovekdho Rfma“. Pro republikany pak vftezstvf pfedsta-
vovalo obrovsky triumf, ktery dokazali propagandisticky neobycejnd obratnd vyu-
zit. A fada dalsich drtivych porazek italske armady na bojistich druhe svdtovd vdlky
ukazala, ze katastrofa u Guadalajary nebyla pouze souhrou nahod.
Bitva byla vyhrana pfedevsim diky koncentrovancmu nasazeni republikdnske-
ho letectva. Podle nekterych historiku slo dokonce о prvnf pozemni ofenzivu zlik-
vidovanou akcemi vzdusnych sil. V bojfch opSt zazafily vladni letouny sovetskeho
puvodu, vdetne dvouploSnych stfhadek Polikarpov 1-15, ktere prokazaly svou uni-
verzalnost a take hodnotu stihacfho bombarddru v modern! manevrove valce. Vy-
znamem jcStd jednou na spanelskem nebi zastinily rychle jednoploSniky Polikar-
Podle Spanelskeho frankistickeho autora J. S. Larrazabala ztratily dv^ na souboji za-
angazovane italske penile plnych pet Fialil CR.32. Larrazdbal, J. S. - Air War over
Spain, London 1974.
180
vAlka ve spanelsku
Americkf ndmezdnf pilot Frank Tinker Jr. pfed svym „ Chatem “ cfslo
56. Ve Spanelsku naletal do konce Cervence 1937 celkem 191 hodin
a 20 minut a vybojoval osm sestfelu, z nichz tri docflil zbranemi Po-
likarpovu 1-15.
pov 1-16, ktere zustaly na zemi na rozmoklych letiStnfch plochach az do 18. bfezna.
Pak kryly 1-15, nesoucf podobnS jako ,,NataSe“ hlavni tf2i boju pfi bitevnfch ak-
ci'ch, aniz se zapojily do vStSf konfrontace s nepr&elskym letectvem. Udaje о ztra-
tach republikdnskeho i povstaleckdho letectva jsou rfizn^mi podklady udavany s pa-
181
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
trnymi rozdfly, celkove vsak nebyly - zejmena vzhledem к pozdejSfm bitvdm bd-
hem druhe svetovd vdlky - nijak extremne vazne.6) Opdt, podobndjako na Jarame,
patrili mezi republikdnske hrdiny bitvy piloti z Escuadrilla Lacalle. Samotneho ve-
litele teto jednotky ovsem naneStdstf po fadё akcf behem italske ofenzivy postihl
infarkt a ve vedeni escuadrilly ho vystndal Spandl Jose Riverola Gruas. Garcia
Lacalle po rekonvalescenci odcestoval v dele skupiny mladych ^pandlu na pilotnf
vycvik do SSSR.
ItaiStf piloti Fiatu CR.32 stravili mezi 3. a 22. bfeznem 1937 ve vzduchu cel-
kem 935 letovych hodin a ndrokovali sestfelenf dtyfiadvaceti republikdnskych stf-
hacek a tn bombarderu. Skutecne ztraty Aviacidn Militar bdhem cele bitvy byly
ovsem nekolikanasobnd nifcSf. О tom, ze stihadi Aviazione Legionaria nedokazali
svuj zakladnf ukol - ochranu pozemnfch jednotek pfed masivnimi nalety republi-
kanskeho letectva - splnit, sveddily v okoli francouzskd silnice roztrousene vraky
vozidel a dlouhe fady mrtvych mezi bojovnfky Corpo di Truppe Volontari.
Mezi zahranidmmi piloty, kteff se zudastnili bitvy и Guadalajary, stojf za znun-
ku dvojice americkych namezdnfch letcu F. Tinker Jr. a A. J. Baumler. Oba bdhem
italskd ofenzivy otevfeli svd bojove udty v kabindch dvouplosnych Polikarpovu
1-15. Frank Tinker pote slouzil и Lacallovy escuadrilly do 3. kvetna 1937, pfidemz
jestd 17. dubna sestfelil v prostoru Teruelu dvouploSnou stfhadku Heinkel He 51.
Baumler, pravdepodobnd operujicf v Kozakovem vedend escuadrille, tehoz dne
poslal v prostoru Sarrion к zemi jeden He 51 jistd a jeden pravddpodobnd. Z&hy
pote se oba Ameridane pfeskolili na jednoploSne ,,Moscas“ abyli zafazeni к rus-
kym escuadrilkim uzivajfcfm jednoploSne Polikarpovy 1-16.
Albert John Baumler pusobil ve Spandlsku do 17. dervna 1937, ve vzduchu
stravil 174 hodin a 35 minut a sestrelil dtyfi povstaleckd letouny jiste, na jednom
6) Podle jednoho z podkladu republikdnske Aviacion Militar sestfelilo behem bitvy tfi
Romea, iftyfi Fiaty a jeden Junkers Ju 52 pfi ztrdtd tfi 1-15 a dvou pilotu. Laureau, P. -
L'Aviation republicaine Espagnole 1936-1939, Docavia Vol. 8, Paris 1978. Redin/
Ztrdty byly ovsem vySsi. J. A. Cerda uvddi bdheni bitvy о Guadalajaru smrt peti repub-
likanskych pilotu letajicich na 1-15. Tfinacteho bfezna padl Teniente Antonio Blach
Latorre a Sargento Carlos Guaza a ctrndct/ho bfezna Rus Anfrej Balkin. Dvandctdho
bfezna pfi havarii zahynul na letiSti El Soto Sargento Jose Cuartero Pozo a 19. bfezna
pfi havarii v Leride Sargento Angel Alvarez Pacheco. Cerda, J. A. — L‘Aviation de
chasse de la republique Espagnole 1936/1939, Hors Serie d’Avions, Boulogne sur Mer
1995. Autofi Miranda a Mercado kladou ztratu jednoho Polikarpovu 1-15 z diivodu
havarie do 12. bfezna, 13. bfezna pak byl jeden stroj sestfelen, 15. bfezna byl ztracen
, dalSi 1-15 a 20. bfezna hned tfi: dva v boji a jeden behem havarie. Celkem republikdn-
ske' letectvo behem bfezna ztratilo sedm 1-15 a ve sluzbd zustalo ctyfleet stfhacek tohoto
typu, z nichz deset operovalo v Baskicku. Miranda, J., Mercado, P. — World Aviation in
Spain (the Civil Whr), American and Soviet Airplanes, Silex 1988.
182
valka ve Spanelsku
PersonalXVIGruppo C.T. „La Cucaracha“ italskeho interven&uho letectva Aviazione
Legionaria pfed Fiaty CR.32. Jeden z pilotu drzf namalovany emblem jednotky, popu-
lami'ho svaba hrajt'ctho na saxofon.
sestfelu se podflel z poloviny a dva letouny sestfelil pravd^podobnd (na I-15 z to-
hoto skore vybojoval jeden sestfel Fiatu CR.32 a jeden Heinkelu Hte 51,na sestfelu
CR.32 se podilel a jeden He 51 sestfelil pravdepodobne). Po navratu do USA se
vratil к USAAC. Neklidne srdee ho v ramci zname americke dobrovolnicke skupi-
ny „Letajicich tygru“ (AVG Flying Tigers) zavedlo za druhe svdtov^ valky az do
Ci'ny a Barmy. Po rozpustenf jednotky letal u 23. Fighter Group US AAF a sestfele-
nfm £tyf a jedne poloviny japonskych letounu sve celkove skore zvetsil na devgt
jistych a dva pravdepodobne sestfely.
Frank Glasgow Tinker Jr. naletal do 29. cervence 1937 ve Spanelsku 191 hodin
a 20 minut. Osmi sestfely, z nichz tri docflil za rfzem'm dvouploSneho 1-15, se stal
nejusp£Sn£j§fm americkym stihacem bojujicim v obcanske valce. Sve bohate z&fcit-
ky vyuzil к napsanf knihy Some Still Live, An Airman’s Adventures in the Spain
War (Ndkteff stale ziji, letcova dobrodruzstvl ve Spanelske vdlce), ktera vySla v ra-
ce 1938. Vzhledem к okolnostem sv£ho odchodu za ocean - vlast, ktera byla ve
span£lskem konfliktu neutralni, opustil ileg^lmm zpusobem na falesny pas a pak
bojoval v cizfch ozbrojenych siMch - se mu po navratu nepodafilo op£t vstoupit do
fad namofnietva. Svou nepfiliS Sfastnou zivotni pouf posleze ukoncil sebevrazdou.
183
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
ZAVER
Na zacatku bfezna 1937 opustila SpanSlsko prvnl skupina nemeckych stihacich
pilotu. ,,Turist£“ se vraceli z dlouh6 ,,dovolene“ stravene pod jiinfm sluncem. V le-
tovych zapisnicfch pfibyly desftky hodin absolvovanych pfi bojovych akclch v ote-
vfenych kabinach Heinkelu He 5IB. Osobnlkontazatfzilaprvnl vzduSn£ vltezstvf.
NejuspSSnejsi z t£ch stastnSjSIch, kterym osud dopf^l opSt spatfit rodnou otdinu,
Trautloft a von Houwald docilili po pSti sestfelech, Klein se mohl pochlubit jednim
a Sawallisch tfemi.
Ostfilene veterany mnoha souboju cekal opSt mlrovy zivot ve vlasti, spojeny
s rutinni sluzbou v rychle sllicl Luftwaffe. Jejich mfsta u Jagdruppe 88 na iber-
skem valdiSti okam£it£ zaplnili novi pffchozf, touzicl vydobyt si ostruhy ve skutec-
SITUACE V BREZNU 1937
184
VALKA VE SPANELSKU
Fiat CR.32 z 18° Squadriglie C.T. ndlezlci do XXIII Gruppo C.T. „Asso di Bastoni"
italskeho intervendnfho letectva (Aviazione Legionaria) brdzdl Spanelskd nebe.
пё valce proti ,,rudym“. Do konce Spanelskdho konfliktu zb^valo jeStd plnych pet-
advacet тёзки. Obdanska vdlka тё1а skondit na zaddtku dubna 1939 Franko vym
vftdzstvfm. A pouze pdt mesicu potd nacistickd Nemecko vstoupi na vratkou a se-
bevra^ednou cestu druhd svdtovd valky. *
Bfezen 1937 je mo2no urcit za konec jednoho obdobf leteckd valky ve Spanel-
sku. A nejen kvuli odchodu male skupinky ndmeckych veterdnu, ci pro fakt, ze
v republikdnskem leteetvu pfestavala v te dobё hrat jakoukoliv vyraznejsf roli spe-
cificka skupina „vojaku st£steny“ - ndmezdnfch pilotu.
Tohoto mesice se na Iberskdm poloostrove totiz konecne objevily ve vetsfm
mnozstvf prvnf skutednS bojeschopnё povstalecke modemi stfhacf dolnoplosnfky:
Messerschmitty Bf 109В. ОЬё znepfdtelene strany nynf disponovaly stroji teto kon-
cepce а republikanskd Polikarpovy 1-16 pfisly о sve vysadnf pozice. Тётёг soudas-
пё nalezly svou protivahu takd republikdnske гусЫё modemf bombarddry Tupolev
SB-2, kdyz povstalci nasadili nemecke Domiery Do 17 i Heinkely He 111 а Йа1$кё
Savoia-Marchetti S.79. Leteckd vdlka ztrdcela svou puvodnf tvaf a vstupovala do
novdho obdobf, kdy charakter stfetnutf stale vice a vice urcovaly jednoploSm'ky.
Prvnf obdobf valky trvajfcf a£ do bfezna 1937 bylo charakteristickd nasazovd-
nim velkdho poctu rtiznych typfi, nezffdka ve vyzbroj i letectev zastoupen^ch pouze
пёкоНка, di dokonce jedinym exempldfem. Zejmdna v prvnfch mesfcfch konfliktu
na bojisti operovaly vedle vojenskych stroju takd к bojove dinnosti nouzove upra-
185
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Na podzim 1936 l£tal po boku svych italskych spolu-
bojovniku na Fiatu CR.32 spanelsky pilot Julio Sal-
vador. Posleze behem obcanske vdlky sestrelil cel-
kem ctyfiadvacet letounu a jeden upoutany balon.
Stal se druhym nejuspesnejsfm nacionalistickym sti-
hacfm esem.
vend dopravni di sportovnf letouny, vedle modemich typu i vojenske letouny pa-
matujici prvni svetovou valku. Stejne pestry byl take personal, ktery s nimi letal.
Ve stihacfm letectvu kralovaly dvouplosniky. Povstalecke vzdusne sily zacina-
ly s malym poctem sesquiplanu Hispano-Nieuport 52. A jeste v prvnfch mesici'ch
roku 1937 disponovaly temef vyhradne dvouplosnymi stihadkami, pfedevSim nd-
meckymi Heinkely He 51B a italskymi Fiaty CR.32 (hornoploSnd polskd PWS-10
do skutecnych boju nezasahly). Lety prototypu nemeckeho Messerschmittu Bf 109
a Heinkelu He 112 v zimd 1936/1937 nepfedstavovaly nic vic ne£ operadni zkous-
ky. Situaci zmdnil az bfeznovy prichod prvnfch sdriovych Messerschmittu Bf 109
В-1 к Jagdgruppe 88 Legionu Condor.
Republikani nasadili jednoplosniky podstatne drive, jiz v lete 1936, nicmdnd
zprvu slo, az na jediny Boeing 281, о stroje v te dobd jiz neperspektivni homoploS-
186
valka ve Spanelsku
nd koncepce, V listopadu se pak objevily kvalitnf sovCtskd dvouplosnfky Polikar-
pov 1-15 a take prvnf modem! stfhacf dolnoploSnfky na SpanClskem nebi, Polikar-
povy 1-16.
Znepfdtelena letectva, vznikla po pudi rozdClemm puvodm'ho Aviacidn Militar,
v tomto obdobf jen obtfind budovala svou strukturu. Nejdnve se na bojiSti Casto
objevovaly maid, logisticky Spatne zajiStdne jednotky a stihacky, zejmena na po-
vstaleckd strand, nezndka pusobily po tfech, dvou i jednotlivC z Casto od sebe vel-
mi vzdalenych letiSf. Male detaSmdny byly postupnC nahrazeny vCtSfmi utvary.
Republikani, zprvu zvyhodnCni pfevzatou strukturou pfedvaleCneho spanClskeho
letectva, v tomto zavodC rychle ztratili poCateCm ndskok a postupnC je deklasovalo
novd povstalecke letectvo, jehoz sfla byla zalozena na pomoci italskych a nemec-
kych interventu. Zatimco na podzim byla vCtSina republikanskych utvaru (Alas
Rojas, Deuxieme Escadrille Lafayette, Escadre Espana) smfSend, vyzbrojene do-
hromady bombardCry i stfhaCkami, tak povstalci disponovali samostatnymi sti'ha-
cimi dtvary poskytnutymi NCmci a pfedevSfm Italy. Za techto podmmek nachazeli
kvalitnf nCmeCtf piloti se svymi Heinkely He 5IB a zejmena italStf stfhadi, opfrajicf
se о vykonne Fiaty CR.32, idedlnf podmfnky к lovu. Italske dvouploSne stfhadky
se v tomto obdobf staly bezesporu nejuspCSnCjsfm dravcem na SpanClskdm nebi:
jen mezi 18. srpnem a 4. listopadem 1936 do jejich kabin usedajief piloti docflili
pCtasedmdesdti sestfelu.
Zvrat zpusobil pffchod sovCtskych letcu. SovCti zreorganizovali umfrajfcf Avia-
cion Militar, vytvofili novd kvalitnC vyzbrojend stfhacf jednotky a naplnili je svym
slusnC vycviCenym persondiem. Zaroveft zintenzivnili vycvik novych leteckych
kadrfi. Republikanske letectvo pod jejich patronacf povstalo z popeja a zaCalo pro-
tivnfkum zasazovat tvrdd udery. Symbolem novych uspechu se stal mimo jine dvou-
ploSny Polikarpov I-15. Povstalci ztratili svou nadvlddu a byly konfrontovani s ne-
radostnou podobou letecke vdlky proti silnCjSfmu, kvalitnCji vyzbroj enemu nepffteli.
Konzervativnf italskC letectvo, hlavnf strujee podzimnfho triumfu povstalec-
kych vzduSnych sil, ztratilo po sdrii vyCerpavaji'cfch boju s ruskymi protivnfky svflj
puvodnf tah na branku. Povstalcum ov§em zbyvali je§tC NCmci, zprvu kvuli nfzke
kvalitC svych dvouploSnych stihaCek Heinkel He 51В hrajfcf spi'se druhC housle.
Nynf mCli vystoupit ze stfnu a ohromit svCt nejen svou brutalitou pfi zndmem nale-
tu na baskickou Guernicu, ale take organizaCnimi schopnostmi, kvalitou personalu
i nove vyzbroje. PravC jejich Messerschmitty Bf 109B mCly na jare a v lete 1937
napomoci pfi korekei vzduSne situace a spolu s ruskymi Polikarpovy 1-16 zmCnily
charakter zapasu na SpanClskCm nebi z vdlky dvouploSnfkQ na valku modemfeh
jednoploSnych letounft.
187
KNIHA II.
LETECTVA
ZAANGAZOVANA VE VALCE
VE SPANELSKU
LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE VE SPANELSKU
POZNAMKA AUTORA
Ve Spanelske obcanske vdlce proti sobd stalo republikdnske a povstalecke letectvo.
Ve skutednosti bylo ovsem v konfliktu zaangazovdno letectev podstatne vice. Ved-
ic obou Spanelskych vzdusnych sil na Iberskdm poloostrovd operovaly take dosti
silnd kontingenty letectva sovetskeho, nemeckeho a italskeho.
Obe znepfatelend Spanelskd letectva vznikla ze stejnych zakladCi, z pfedvaled-
neho Aviacidn Militar a namofniho Aeronautica Naval. Ve vyhodd bylo letectvo
republikdnske, kterd zprvu pfevzalo nejen pojmenovani, ale take organizacnf struk-
turu a vdtSinu vyzbroje puvodniho spandlskeho vojenskeho i namornfho letectva.
Zvolna se ovSem pfemdfiovalo v nove ,,lidov6“ letectvo. Republikanske Aviacidn
Militar a Aeronautica Naval si podrzely svou identitu az do 19. kvdtna 1937, kdy
behem reorganizace doSlo к jejich definitivnfmu sloudenf. Nadale bylo znaceno
jako Arma de Aviacion.1)
Nacionalisticke spanelske letectvo, taktez nazyvane Arma de Aviacidn, museli
povstalci za nemalych potizi vytvofit temer cele od zakladu.
Obe nepfatelska spandlska letectva kombinovala puvodm organizadm prvky
majfci' kofeny v pfedvalednem obdobi s vlivem interventu, aktivnfe se podflej fetch
na jejich vystavbd.
Velmi dulezity vliv zahranidnfch letectev se projevoval dodavkami techniky,
pffrnym nasazem'm bojovych litvaru, pusobenfm poradcu i organizovamm vycvi-
ku. Jednotky vzduSnych sil vsech tn intervene bojovaly v obdanskd vdlce pod svym
vlastnim velenfm. Kazdd z nich mdlo ruznou historii, organizaci, taktiku a vyrusta-
lo z jinych korenu. To vSe vdtSf di menSf mdrou predavalo svym Spanelskym chra-
nencum. К pochopenf pusobenf VVS, Luftwaffe a Regia Aeronautica ve Spandl-
1) Oznaceni reorganizovaneho republikiinskeho vojenskeho letectva pfedstavuje jisty pro-
blem. Rada autoru totii uvtidi nazev Fuerzas Aeneas Republicanas Espanolas (FARE).
Podle Spanelske'ho historika Juana Arraeze Cerdy ovsem toto oznaceni na dobovych
republikanskych dokumentech di v tisku nefiguruje. Republikani pote pouifvali - stejne
jako Spanelsti povstalci - pro sve letectvo jednoduche pojinenovdni Anna de Aviacidn.
Cerda. J.. A. - L’Aviation de Chasse de la republique Espagnole 1936-1939, Hors
Serie d Avions. Boulogne sur Mer 1995.
191
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKO
sku je nutno znat take jejich predvalednou historii, kterou predklada Kniha П. ZvkStnf
pozornost je vdnovana stihacim slozkam a stihacim dvouplosnikum zejmena.
Autor do Knihy П. zaradil takd historii portugalskeho letectva. Portugalsko to-
tiz nepokrytd podporovalo povstalce od samdho zacatku obdanske valky, nemend
intenzivnd jako Ndmecko di Italie, ovsem jeho pomoc byla limitovana hospodaf-
skymi i vojenskymi moznostmi tdto nebohate zemd. Proto portugalskd letectvo do
Spanelska nevyslalo vic nez nedetnou skupinu letcu pusobicfch spolednd s povsta-
leckymi spolubojovnfky.
192
LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE VE SPANELSKU
AVIACION MILITAR, AERONAUTICA NAVAL
(SPANELSKE VOJENSKE LETECTVO,
NAMORNI LETECTVO)
Spanelske vojenske letectvo se teSi jednou z nejdelsfch bojovych historif na svCte,
nebot'jiz 5. listopadu 1913, tedy jeste pfed vypuknutfm prvnf svCtove valky, pouzi-
io Ctvefici Farmanu F.7 ke shozu rucnich granatu na vzboufene kmeny v Maroku.
Od te doby byla neklidnd severoafrickd kolonie jakjonsi polygonem, na kterem si
spanelske letectvo brousilo sve zuby, aby je pak vyuZilo v krvavc obdanske valce.
Vojenske letectvo, puvodne znacene Aeronautica Militar Espanola, vzniklo
v bfeznu 1911. Do boju prvnf svetovc valky nezasahlo. Tehdejsf Spanelske kralov-
stvi bylo neutralni, se vsemi vyhodami, ktere v hospodafske sfefe prinasel obchod
s obema valcfcfmi stranami. Po skonCenf celosvetoveho konfliktu Spanele vyuzili
pnlezitost nakoupit vyhodne z valecnych prebytku kvalitnf bojove letouny. Z Vel-
ke Britanie Aeronautica Militar Espanola ziskalo vedle stroju dalsich kategorif osved-
cene dvoumfstnd dvouplosne stihacky Bristol Е2В a kvalitnf jednomfstne dvou-
ploSniky Martinsyde F.4A (ty slouzily pfedevsfm u namofniho letectva). Ve Francii,
dalsi tehdejsf letecke vclmoci, Spanele zakoupili mimo jinC SPADy S.XIII. Tyto
letouny se staly zakladem stfhacf slozky Aeronautica Militar Espanola.
V roce 1923 pak Spangle objednali vykonny francouzsky stfhacf letoun Nieu-
port-Delage Ni-D.29. Dvacet exempldni tohoto vykonneho dvouplosniku zfskali
pffmo ve Francii a deset vyprodukovali v licenci. Stroje slouzily radu roku ve vy-
zbroji spanelskeho vojenskeho i namofnfho letectva.
Spanelske namofni letectvo, Aeronautica Naval, vzniklo о песо pozdeji nez
vojenske, 15. zaff 1917. Jeho vystavba vsak pokradovaia velmi pozvolna a az v ro-
ce 1921 ziskalo prvnf leteckou vyzbroj. Ta se zprvu skladala pfedevsfm z IClacich
clunu ruznych typu. V polovine tricatych let s>lo о typy CASA-Dornier Wai, Sa-
voia-Marchetti S.62 a Macchi M. 18. V roce 1935 pak pfibyly dvouplosne torpddo-
ve bombardery' CASA-Vickers Vildebeest, schopne operovat jak z pozemmch, tak
vodnich zakladen (v tom pffpade byl kolovy podvozek nahrazen dvojicf plov^kii).
Namofni letectvo ziskalo i svou necetnou stfhacf slozku, disponujfcf dvouplosnfky
Martinsyde F.4A Buzzard. Tyto letouny obdrzelo od vojenskeho letectva jiz roku
1922 a v prvnf linii je melo je3t£ v Case vypuknuti puce.
193
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Mfr v Evropd znamenal pro Spandlsko hospoddfsky upadek. Ekonomickou si-
tuaci zvldStd zatdzoval vlekly konflikt v Maroku. Nebyl zdaleka jednostrannou za-
lezitostf a prinesl nekdejSi velmoci, pfed ndkolika stoletimi vytvdfejicf ddjiny svd-
ta, take fadu neiispechu a krvavych ztrdt. V kolonialnim marockem tazeni se vyudila
fada budoucich strujcu puce a nasledne obdanskd vdlky, vcetne samotneho Francis-
ka Franka у Bahamonde, tehdejsfho majora cizinecke legie.
Acrondutica Militar Espanola, od roku 1926 pfeznacend na Aviacion Militar,
pouzi'valo tdmdf vyhradne zahranicnfch vojenskych letounu. Take domaci letecky
prumysl se venoval predevsfm licencni produkci francouzskych di britskych typu.
Z nejdulezitejSich je nutno jmenovat lehke bombardery CASA-Breguet 19, ktery
byl к licencni produkci vybran jiz roku 1923 a mezi lety 1926 az 1933 vyroben
v podtu dvou set strojil. CASA-Breguety 19 byly hojnd vyuzivany obdma bojujici-
mi stranami v obdanske valce. Ddle pak torpddove bombarddry britskeho puvodu
CASA-Vickers Vildebeest a dalsf typy. Ze stfhacek slo о jedenapulplosnfky Hispa-
no-Nieuport 52, slouzi'cf ve spandlskdm letectvu od roku 1931.
Cast utvaru vojenskeho letectva pusobila v metropoli a cdst v zdmoff, zejmena
v neklidnem Spandlskem Maroku. V roce 1922 mdlo vojenske letectvo v severnf
Africe celkem deset escuadrill, z nichz dve vyuzfvaly dvoumfstnd stihadky Bristol
Fighter F.2B. Boje v kolonii kulminovaly v roce 1926, kdy kapituloval vyznamny
povstalecky vudce Abd el Krim. О rok pozdeji melo Aviacion Militar ve stavu na
600 letounu ruznych typu. NaneStdstf bojeschopnost letectva postupnd oslabovaly
vazne spoledenske otresy a neutdsena hospoddfskd situace zemd.
Vojenskd pfevraty mely ve Spandlsku dlouholetou tradici - ddjiny zeme v de-
vatendctem stoletf je mozno charakterizovat jako sled vojenskych pfevratu, nasled-
nych revoluci a zdpasu mezi jednotlivymi vetvemi dynastie, v druhd polovind sto-
letf pak doplndny narustem nacionalistickych hnutf. Totdz se opakovalo takd ve
stolen' dvacdtem. V roce 1923 uchvatil moc v monarchii pudem general Miguel
Primo de Rivera a sve postaveni si udrzel az do roku 1930. Do te doby se klade take
vznik Spanelskeho fasistickeho hnutf, Falangy. Snaha znovu obnovit monarchii
neprinesla dlouhodoby tispdch a v dubnu 1931 byl krai Alfons XIII. na spanelske
podmfnky nezvykle nekrvavou revoluci svrzen. Spandlsko se stalo republikou, v kte-
rd nanestesti rychle nabyvaly vliv radikalni levicovd i pravicovd sily. Nasledovalo
obdobf pomerne slabych vlad nucenych fe§it pokus о pud armddy v srpnu 1932,
levicovd povstani v Barcelond v lednu 1933, neklid v Baskicku a v fijnu pak po-
vstani horniku v Asturii i radikalnfch sil v Katalansku. V roce 1935 padla korup-
cnfmi aferami zdiskreditovana pravicova vlada, aby se pak podAtkem roku 1936
moci chopila pro vyznamnou deist obdanu nepfijatelna vlada Lidovd fronty. Rozdd-
lena zemd nezadrzitelne krddela к obcanske valce.
V dnoru 1935 bylo Aviacion Militar oganizovano do tfi eskader umistdnych
v metropoli (Escuadra Num. 1 dislokovani v Getafe a Lednu, Escuadra Ndm.2 v Se-
194
LETECTVA ZAANGA20VANA NA VALCE VE SPANSLSKU
Spandlskd ndmorni letectvo pouifvalo takd ndkolik st roj it dvoumistnd verze Martinsyde
F.6. Vpopped! fady MartinsydH F.4A parkuje prave dvoumistny F6 kddoveho oznaceni
MS-J.
ville a a Escuadra Num.3 sidlfcf v Barcelone a na bazi Logrono) a do africkeho
kolonialniho letectva pdsobiciho ve Jspandlskdm Maroku (Fuerzas Aereas de Afri-
ca). Zaklad vyzbroje tvofilo celkem dvandct prftzkumnych escuadrijl (letek) vyba-
venych lehkymi bombardery CASA-Breguet 19 rozdelenych mezi vsechny tri es-
kadry i kolonialni letectvo. Jedna escuadrilla namofnich pruzkumnych Idtacich 61unu
(operujfcf v ramci Aviacidn Militar) byla umistdna v Maroku, stejnd jako smi'Senou
vyzbrojf disponujici escuadrilla operujfcf ve Spanelskd Sahafe. Stfhaci slo^kaditala
celkem pet escuadrill vyzbrojenych tehdy vojenskym letectvem jedinym uzfvanym
typem, dvouplosnikem (sesquiplanem) Hispano-Nieuport 52. Dvd escuadrilly tvo-
ffcf stfhaci Grupo 11 nalefely do Escuadra Num. 1, dvd escuadrilly patfici do stfha-
ciho Grupo 13 operovaly vramci Escuadra Num.3. U Escuadra Num.2 letaly do
2ddne skupiny nezafazene Hispano-Nieuporty 52 jedine samostatnd escuadrilly.
V Africe Spandlskd vojenskd letectvo stihacky umfsteny nemelo. Na polovinu tri-
catych let pfedstavovalo Aviacion Militar vojenske letectvo spiSe podprumdme sfly,
vyzbrojend typy majicimi zenit sve bojove hodnoty jiz za sebou, nachazejicimi se
ve fazi rychleho zastaravani. To se pochopitelnd tykalo takd mezi piloty nepriliS
obhbenych Hispano-Nieuportu 52.
V prubehu roku 1935 veleni Aviacidn Militar posflilo stfhaci slofku a vytvorilo
dal§i, tfeti stfhaci skupinu: Grupo 12. Sidlila v Granadd a nalezela do Escuadra
Num. 12. Sklddala se ze dvou escuadrill (podet stihacich letek tak narostl na sest),
195
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Tffclenny roj lehkych bombarderu CASA-Breguet 19 pfedvdleCneho Aviacion Militar.
V lete 1936 jiz byl tento ve Spanilsku Hcencnd staveny francouzsky typ velmi zastaraly.
PHvodni ovSem slo о velmi tispeSnou konstrukci z roku 1921, kterd se rozsirila ve vy-
zbroji mnoha letectev na celem svete.
pochopitelnd vyzbrojenych Hispano-Nieuporty 52. Grupo 12 neexistovalo dlouho,
nebof bezprostfednd pfed vypuknutfm pude bylo opdt rozpuStdno.
V lete 1934 Josd-Мапа Gil Robles, ministr obrany v pravicovd vlade, inicioval
program к modernizaci zastarale vyzbroje Spandlskeho vojenskdho i namornfho
letectva. Aviacidn Militar pfedevSim chtelo zfskat moderni strategicky bombarddr,
nebof letouny tdto kategorie ve vyzbroji viibec nemdlo. Jednani ve Spojenych std-
tech na tdma objedndvky sdrie jednaosmdesati dvoumotorovych jednoploJnych
Martini! B-10 v hodnote 5,5 milionu dolaru zprvu vazlo. Americka vlada branila
vyvozu tohoto pokrokoveho modernfho typu, dokud nebudou uspokojeny pof.a-
davky USAAC. Jakmile byly Martiny pro export uvolndny, Spandie koncem roku
1935 objednali osm vzorovych stroju Martin 139W a dalJfch dvaadtyficct mdlo byt
vyrobeno v licenci v tovamd CASA. Zadny z tdchto tdzkych bombarderu nepriJel
do zemS pred vypuknutfm pude a ani behem obcanske valky.
V pnibehu let 1934 a 1935 SpanSld pri vyberu adeptu pro modernizaci vyzbro-
je doma i v zahranicf odzkouSeli radu leteckych typii. PoCfnaje cvicnj?mi letouny
(vdetng akrobatickeho dvouploSnfku Avia B. 122.2, ktery 10. listopadu 1934 pfed-
vedl na SpanSlskem letisti Getafe deskoslovensky „Kral vzduchu*1 Frantisek No-
vak) a konce tfizkymi bombardery. Pfi vyb£ru nove stfhadky posldze zvftdzil nad ve
SpanSlsku testovanym americkym jednoploSnym Boeingem 281 britsky stfhacf
dvouploSmk Hawker Fury. Spanele objednali celkem padesat stroju Hawker Spa-
196
LETECTVA ZAANGAZOVANA NA VALCE VE SPANELSKU
nish Fury, z nichz tri vzorove letouny dorazily do SpanSlska nedlouho pfed vypuk-
nutfm puce. Licendnf vyroba se nikdy nerozbehla. Namornf letectvo jevilo zdjem
о jednomfstny francouzsky homoploSny stfhaci letacf clun Potez 452, ktery byl
odzkousen ve Francii v dervenci 1935 a objednan v podtu tn kusu. Letouny do zeme
nikdy nedorazily. Dale рак о britsky dvouploSny dvoumistny pruzkumny stfhaci
letoun Hawker Osprey, slouzfcf ve vetSlm mnozstvf u britskdho palubnfho letectva.
Objednalo deset licencnfch stroju, nicmdnS do akcf v obdanskd vdlce zasdhl na re-
publikanske stranS pouze jediny v Britdnii dohotoveny vzorovy exemplar. Vedle
vySe uvedenych typu Spanele к modernizaci dale objednali tri ozbrojene kolonial-
nf letouny de Havilland D.H.89M a vetSf pocty cvidnych stroju Koolhoven F.K.51,
Gonzalez Gil-Paz6 GP-1 a Hispano E.34. Aviacidn Militar z nich stacilo pfevzft
pouze £ast.
Modernizacnf snahy tedy nepfinesly pozitivnf vysledek a Span6!skd vojenske
letectvo vstupovalo do obcanske valky s velmi zastaralou vyzbrojf.
197
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
LUFTWAFFE
(NEMECKE VOJENSKE LETECTVO)
Oficialnf historie Luftwaffe nebyla v letd roku 1936, v dobd kdy nad Spanelskem
vypdlili nemectf piloti v kabindch dvouplosnych stfhadek Heinkel He 5IB prvnf
davky z kulometu MG 17, priliS dlouhd. Teprve 26. unora 1935 totiz signoval Adolf
Hitler vynos, kterym bylo ndmecke letectvo zfizeno jako tfetf zbran vedle armady
a namornictva a 1. bfezna tehoz roku byl vznik vojenskeho letectva odhalen vefej-
nosti. A po pouhem roce a pul ji2 letouny a letci zeme, kterd podle podmfnek Ver-
sailleskd mfrove smlouvy nesmdla vlastnit zadne vojenske letectvo, opet zasdhli do
bojd. Ndmecka vojenskd pfftomnost ve Spandlsku se nedala, pres nemecke pokusy,
nadlouho utajit, a takd utajena nezustala. Pro demokraticke zeme Evropy to mel
byt vazny varovny signdl. Nad starym kontinentem se zacaly stahovat bourkove
mraky posleze vedoucf к dalsfmu svdtovemu konfliktu.
Ve skutednosti nemecke vojenske letectvo pochopitelnd nevzniklo onoho uno-
roveho dne roku 1935, kdy na dokument pfipojil svuj podpis Adolf Hitler. Kofeny
Luftwaffe sahaly hluboko dale. Prvnf svdtovd valka skoncila porAzkou cfsafskeho
Nemccka a ze zeme se stala republika v cele s letitym prezidentem, valecnym hrdi-
nou Hindenburgem. Tecku za ndmeckym vojenskym letectvem, tak obAvanym v le-
tech 1914 az 1918, ucinilo ndkolik dlAnkii Versailleske mfrove smlouvy podepsane
vfteznymi mocnostmi Velkou Britanif, Spojcnymi stAty, Francif, Italii a Japonskem
dne 28. zafi 1919. Podle nich nesmdl pokofeny strujee krvavych jatek disponovat
zadnym vojenskym ani namofnfm letectvem. Smlouva dale omezovala ndmeckou
armadu na stotisfeovy Reichswehr, zakazala u2ivat tanky, chemickd zbrane i po-
norky. Ndmci museli znidit, di vydat spojencum, ne mene nez 15 000 letadel, 28 000
leteckych motorii a sestnAct vzducholodf. Navfc doSlo ke zruJenf letecke slozky
Reichswehru i policejnfch letek (Polizeifliegerstaffeln) vytvofenych v listopadu
1919, s cilem uchovat alespoh maly zbytek kdysi mohutnych vzduSnych sil. Pod-
rnfnky byly skutecne tvrde a prispdly vyznamnou merou к radikalizaci naroda, u kte-
reho vznikl nebezpeeny mytus о tom, ze valku neprohrdla armada, nybrz zr^dnf
politici a vznik vymarskd Ndmecke republiky ze je vysledkem tajnych zidovskych
pikltl
Ndmecke vojenske Spidky se pochopitelne s ura^livymi podmfnkami versailles-
kych okovu nehodlaly smifit a zAhy pfistoupily к utajovanemu budovAnf zAkladu
198
LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE VE SPANELSKU
noveho vojenskeho letectva. Tajny vojensky vycvik letcu probfhal u sportovmch
leteckych skol organizace Sportflug GmbH, vznikle roku 1924, u rady dalsich spor-
tovnfch a obchodnfch leteckych skol, u plachtafskych klubu i u dopravnf letecke
spolecnosti Deutsche Luft Hansa (pozdeji Deutsche Lufthansa).
Vyznamnou roli hrala tajna vojenska spoluprace se Sovetskym svazem, posu-
nuta do vy§sf roviny podepsannn Rapallskd smlouvy dne 16. dubna 1922 a zahmu-
jfcf vystavbu tankovych, dSlostfeleckych i chemickych zbranf a letectva. V Lipec-
ku nedaleko Vbroneze, na uzemf SSSR, fungovala v letech 1925 az 1933 tajna letecka
z£kladna ukryvajfcf se pod oznacenfm Wissenschaftliche Versuchs- und Priifan-
stalt filr Luftfahrzeuge (Wivupal - VSdecky vyzkumny a testovacf letecky ustav).
Absolvovalo zde vycvik mimo jine na 120 stfhacu: tento pocet zahrnoval tricet
stihacich letcu - veteranii z prvnf svetove valky, dvacet civilmch ucitelii letani,
deset dustojmku Reichswehru a Sedesdt dustojnickych dekatelu. Prvnf vycvikovy
kurz se rozbehl v let6 1925, posledni byl икопёеп v srpnu 1933. N£mci zde letali
pfedevSim na kvalitmch dvouploSnicich (pfesn^ji sesquiplanech) Fokker D.X1II,
zfskanych v Nizozemsku. Padesat pro Lipeck urdenych Fokkeru priSlo po mori ze
St£tfna do Leningradu v kvStnu 1925 a ve sluzbd se udrzely az do uzavfem Skoly.
V roce 1928 napfiklad stfhackovy kurz v Lipecku uSfval Sestnact Fokkeru D.XIII,
jeden D.VII, dva Albatrosy L 69, dva Heinkely HD 17 a jeden Heinkel HD 21.
Zbyvajfci letouny, vcetnd zhruba triceti mezitfm гпаспё zastaralych FokkeruD.XIII,
byly po uzavfenf zakladny na podzim 1933 predany Rusum, minimalne jedna nizo-
zemska stfhacka vsak sla pod civilnf registracf do Nemecka.
Crverice dvouploSnych nemeckych stihacek Arado Ar 64. Stroje postrddaji jakekoliv
vysostne znaky. Tento typ z roku 1930 se stal prvnf stihackou vybranou nemeckym Reichs-
wehrem pro tajnS budovane letectvo.
199
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Ndmedti dustojnfci v zajmu utajenf do Lipecku cestovali vlakem ci lodi v civi-
lu, ukryvajfce svou identitu pod falesnymi pasy. Falesne profese byly samozfej-
mostf. Ti, kten pak bdhem vycviku pfisli о zivot, se do vlasti vraceli v bednach
oznacenych jako technicke soucastky. Material prichazel utajend lodemi po trase
Stetfn - Leningrad, vdt§f letadla pak byla do Ruska pfelet^na vzduchem po trase
dopravni spolecnosti Deruluft vedouci pfes starobyly Konigsberg, zalozeny pfed
staletimi fadem ndmeckych rytifu.
Na zakladne Lipecku byly take prftbd^nd testovdny nove ndmecke leteckd typy,
vcetne letounu vyvinutych zahranidnfmi pobodkami firem Dornier a Junkers, di
stroju tajnd postavenych tovarnami ve vymarskd republice. Ze stfhacek Slo о stfha-
cf dvouplosnfk Arado SD II (z roku 1929), SD III (taktdz z roku 1929), plovdko-
vou stfhadku SSDI (pro zkousky v Lipecku vybavenou kolovym podvozkem), stf-
haci dvouplosnfk Arado Ar 64 (z roku 1930) a posleze snad take prvnf pocetnejSf
fadovou stfhacku Luftwaffe, opdt dvouploSnfk Ar 65 (testovan v Rusku v letech
1931/32). Z vyrobku firmy Heinkel slo о typ HD 38a, plovakovy stfhacf dvouplos-
nfk (v Lipecku testovany s kolovym podvozkem) urdeny pro ndmecke ndmofnic-
tvo. Ministerstvo dopravy (Reichswehrministerium) pro leteckou slozku namof-
nictva zakoupilo dvanact stroj ft?) Prvnfm domacfm stfhacfm typem, ktere si
Reichswehr vybral pro tajne budovanf letectva, se stal dvouplosnfk Arado Ar 64,
zahy nasledovany Aradem Ar 65. Jak napovi'da pfftomnost plovakovych stfhadek
mezi vyse uvedenymi typy, sve letectvo zadalo znovu budovat vedle armady takd
namofnictvo (Kriegsmarine). Namofni letouny slouzfcf v letech 1925 az 1933 byly
registrovany na spolednost Severa/Luftdienst, zkusebnf ustav vodm'ch letadel RDL
E-Stelle Travemunde a Ndmeckou skolu dopravmch pilotu DVS. Jako standardnf
stfhacf letoun pro sebe namofnictvo zvolilo dvouplosnfk Heinkel HD 38, opatfeny
dvojici plovaku umoznujfcfch starty z vodnf plochy. Pro fadovou sluzbu pfevzalo
do stavu dvanact stfhadek HD 38b a HD 38c slouzfcfch u roku 1931 vznikle stfhacf
staffel. Namofnictvo na podatku tricatych let zkouselo take prototyp bezprostfedni-
ho pfedchudce stihacky He 51, Heinkel He 49a.
S vaznymi problemy se potykal v Nemecku letecky pnimysl, jehoz kapacity
v te dobd nestacily na zvUdnutf vdtSich vyrobnfch sdrif. Kontinuitu vyvoje vojen-
skych letadel v Nemecku naffzenf versailleskeho mfru naruSila, ale dplne ji nepfe-
trhla. Nepffznivd obdobf pomdhala pfeklenout aktivita zahranidnfch pobodek a po
roce 1926 letecka konvence, umoznujfcf v zemi stavet civilni dopravni a sportovnf
stroje. Za nf se ukryl vyvoj mnohych vojenskych typu, v zajmu utajenf oznacenych
1} Andersson, L. - Secret Luftwaffe, Air Enthusiast/Forty-one. Jindy uvddeno vyproduko-
vanf Sestndcti letounu. Andersson, L. - Soviet Aircraft and Aviation 1917-1941, Lon-
don 1993.
200
LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE VE SPANELSKU
Pohled do hangctru na letiSti Lipeck nedaleko Voroneze, sidle tajne nemecke letecke
vycvikove zdkladny, fungujicl v Sovetskem svazu v letech 1925 az 1933, odhaluje dvoji-
ci z Nizozemska dodanych stihadek Fokker D.XI11. Byly zde pouiivdny к vycviku nemec-
kych letcu.
za civilnf sportovnf, dopravm, гусЫё postovni ci experimental™ letouny. V oblasti
stfhacfch stroju se nemectf konstruktefi nepousteli na vratkou pfidu nejakych expe-
rimental a vgtginu typu koncipovali jako klasicke dvouploSnfky. Ostatne dvouploS-
nfk s odkrytou kabinou a pevnym podvozkem tehdy kraloval prakticky v celem
svete a konkurovaly mu pouze zhruba stejne vykonne hornoploSnfky. Situace se
ovsem mela zahy drasticky zmenit. *
Na konci roku 1932 utajena letecka slo?ka Reichswehru, naz^vand od unora
tdhoz roku jako Luftwaffe, disponovala zhruba 250 stroji nevalnd kvality, z nich?.
jen Cast pfedstavovala skutedne vojenskd letouny. Z sestnacti staffel, kvuli utajeni
rozptylenych mezi fadu krycfch organizaci, pfipadly pouze tfi na stfhacf, ukryvajici
svou identitu pod oznadenfm reklamnf letky (Reklamestaffeln). Vyzbroj tvorily
dvouirustne cvidnd dvouplosniky Arado SC I, SC II a Albatrosy L 82c - tedy z<idne
opravdovd stihadky. Prvnimi skutecnymi stfhacfmi letouny, pfichazejicfmi к utajo-
vane Luftwaffe ve vdtSfm podtu, byly dvouploSne stroje Arado Ar 64 (trindct po-
stavenych letounu vdetne prototypii) a pfedevSfm Ar 65, kterych bylo do roku 1936
vyprodukovano celkem petaosmdesdt. Prvnf Arada Ar 65 zfskala do stavu Rekla-
mestaffel na letiSti Berlfn-Staaken v roce 1933. Pochopitelne slouzily v civilnfm
zbarvenf, i kdy? tato kamuflaz nemohla, vzhledem к jasnd stfhadkovym tvarum,
znaleho pozorovatele zmast.
To se vsak jiz historie vymarskd Ndmeckd republiky, hlodane zevnitr hospodar-
skou krizf, korupcf, socialnimi probldmy, rostoucim nacionalismem, krvavymi sraz-
kami militantnf levice i pravice, pomalu uzavfrala. V lednu 1933 se Adolf Hitler,
201
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Prvnim rozsffentfjSfrn stfhacim letounem tajn# budovane nemecke Luftwaffe se stal
dosti nendpadny dvouplosm'k Arado Ar 65E. Do vyzbroje prichazel od roku 1933.
Na snfmku je rada stroju stale jeste nesoucfch civilni pozndvacf znadky.
byvaly frontovy vojak a hrdina neuspesneho mnichovskeho pude z listopadu 1923,
stal kancldfem. О dva mesice pozddji RiSsky 5пёт odhlasoval zakon о neomezene
moci, diky kteremu byl Hitler nadale diktatorem. Nemecko vykrodilo na drahu
totalitmho statu se vsemi pruvodnimi jevy i dusledky: podfnaje vladou fiihrera opL
rajicfho se о jedinou stranu NSDAP a konce fyzickou likvidaci opozice v koncen-
tradnfch tdborech.
Novy rezim zacal z pochopitelnych duvodu horednd zbrojit. Zeme byla temef
bezbrannd a mohla se stat snadnou obdti intervence vftdznych mocnosti. Jenze к nf,
pres porusovanf podmfnek Versailleske mfrove dohody, nedoslo. A ozbrojene sfly
nacistickeho Nemecka rychle si'lily. Tykalo se to take letectva, ktere bylo z ozbroje-
nych slozek nejvi'ce spojeno s nov^m rezimem. Ri'sskym ministrem letectva, a tedy
velitelem Luftwaffe byl v unoru 1933 jmenovdn Hitleruv spolubojovnfk a vyznamny
dlen NSDAP, Hermann Goring. Ten ve svych rukou kumuloval stale vdtSf moc:
v roce 1932 se stal pfedsedou RfSskeho sndmu (Reichstagu), о rok pozddji ffsskym
ministrem letectva (Reichsminister fur Luftfahrt) a takd pruskym premierem a mi-
nistrem vnitra-prave on vytvofil obavane Gestapo. Adkoliv v prvnf svdtovd vdlce
bojoval jako stihad, sestfelil celkem dvacet spojeneckych letadel, zfskal nejvySSi
pruske vyznamenanf Pour le Merite a po padlem von Richthofenovi pfevzal velenf
jeho stfhacf eskadry Jagdgeschwader 1, na zacatku tficdtych let toho о trendech
leteckdho vyvoje a organizaci vojenskeho letectva pfflis neveddl. Zajimal ho pfe-
devsi'm boj о moc. Skutecnym architektem vznikajfcf Luftwaffe byl proto jeho za-
stupce Erhard Milch.
Jelikoz vztahy mezi nacistickym Nemeckem a bolsevickym Ruskem postupnd
ochladly, zacali Nemci hledat pomoc pfi vystavbd vojenskeho letectva take v Italii.
Vzhledem к neschopnosti nemeckeho leteckeho priimyslu dodat v kratke dobe po-
202
LETECTVA ZAANGAZOVANA NA VALCE VE SPANELSKU
tfebnd mnoZstvf stfhacek mdly vyzbroj prvni eskadry (Jagdgeschwader) puvodne
tvofit kvalitni italskd dvouploSne stihadky Fiat CR.30. Nemci typ odzkouseli v bfez-
nu 1933 a objednali Sestatficet letounfl, kterd vsak lavirujici italsky diktdtor Benito
Mussolini posleze z politickych duvodu odmitl dodat. Slo by die jeho ndzoru о pfi-
li§ velkd porusenf Versailleske mfrovd smlouvy. Proto se vystavba ndmeckd stihad-
kovd zbrand opozdila, nebof к postaveni byfjedine skupiny (gruppe) prozatim ne-
existoval dostatecny podet domacich stihacich Arad Ar 65. Jinak tomu bylo s tajnym
vycvikem ndmeckych stihadu. Zde Italovd vysh budoucimu spojenci vstfic a piloti
tajnd Luftwaffe zahajili na letistich Regia Aeronautica v Grotaglie a Udine v der-
venci 1933 vycvik. Na modernich bojovych letounech zde cvidilo sedmdesat bu-
doucich ndmeckych stihadu.
Potd co Hitler pfevzal moc ve st^td, podalo tajnd budovani Luftwaffe rychle
nabfrat obratky. Byl zefektivndn vycvik, stupnov^na v^roba (mdsidnf produkce le-
tadel v Nemecku dinila roku 1932 25 stroju, о rok pozddji 31 a roku 1934 jiz pl-
nych 164), urychlen vyvoj novych typu, provaddn ndbor novych lidi casto ziska-
nych od pozemni armady di policie, budovana organizadni struktura (novd Risske
ministerstvo letectvf - Reichsluftfahrtministerium (RLM) - vzniklo 5. kvdtna 1933)
a stavdny novd litvary. V§e samozfejmd stale ztistavalo ukryto v civilnim kabatd.
Letadla namaskovana na civilni stroje provozovala napffklad Ndmecka Skola do-
pravnich pilotft (Deutsche Verkehrsflieger Schule - DVS) vzniklo roku 1924 a ve-
nujici se vojenskdmu vycviku, di Lufthansa. Na konci roku 1934 jiz Ndmci dispo-
novali 676 bojovymi letouny, vdetnd devadesati devfti stihadek Arado Ar 64 a Ar 65,
plus 1283 letouny Skolnfmi. Bylo to totalnf poSlapanf Versailleskd mirovd smlouvy
a existence vojenskeho letectva jiz takd byla mezi ndmeckou vergjnostf vSeobec-
nym „tajemstvim". Byvali vitdzovd prvnf svdtovd vdlky, Francie a Velka Britanie,
ackoliv о dandm stavu vdddli, vfcemdne mldeli, i kdyz mdli v te dobd stdle jeste
znadnou vojenskou pfevahu.
Prvniho dubna 1934 vznikla na letiSti Doberitz Reklamefliegerstaffel Mittel-
deutschland des Deutschen Luftsportverbandes (Stfedonemecka reklamni letka),
internd nazyvana Fliegergruppe Doberitz (letecka skupina Doberitz), vyzbrojena
Arady Ar 65. К vystavbd posloufil personal Reklamestaffel z letiStd Staaken a od
dervence 1934 dostavala do vyzbroje novy stfhaci typ, prozatim pfedseriovd dvou-
ploSne Heinkely He 51 A-О. Zavedenf novych strojii nebylo zcela bezproblemovd,
nebof piloti utvaru davali zprvu pfednost sice pomalejSim, ale obratndjSfm a Idpe
ovladatelnym Aradum Ar 65. V roce 1935 vznikla z casti skupiny sfdlici v Dobe-
ritz a znadene jiz I/JG 132 druhd skupina II/JG 132 umistdna v Jiiterbogu-Dammu.
Vyrostla tak prvni ndmecka stfhacf eskadra, nesouci od 14. bfezna 1935, pote co
Luftwaffe vystoupila z ilegality, tradidnf nazev „Jagdgeschwader Richthofen Nr.2“
(Jagdgeschwader 132), a to na pamdt' „Ruddho barona“ von Richthofena, ktery be-
203
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Rada Heinkelu He 51 A-1 ze stavu Fliegergruppe Damm (skupina byla pozdiji znailena
II/JG 132 „Richthofen") parkuje kridlo vedle kridla na ploSe letistd Jiiterborg-Damm,
i ok 1935. Luftwaffe nedlouho pfedtfm vystoupila z ilegality, coz, je na stihatkach de-
monstrovano vojenskymi vysostnymi znaky.
hem prvnf svdtove vdlky do sve smrti sestfelil osmdesat spojeneckych letadel. Stdb
eskadry (Geschwaderstab) pak byl postaven v roce 1936.
Podatkem roku 1935 jif. Luftwaffe disponovala nejakymi 1800 stroji, z nichz
vsak skutednd prvoliniovych byla jen d£st. Stfhacf slozka mela 250 stroju Ar 64,
Ar 65 a He 51. К prvnf v^znamne demonstraci sfly doSlo 16. zdri tehoZ roku, bd-
hem sjezdu NSDAP v Norimberku. Nad rndstem pfeletly dtyfi formace po sedma-
dvaceti strojfch. Byly v nich zastoupeny bombardery, ale take dvouploSnd stihadky
Arado Ar 65 a Heinkel He 51. Ndmci zmdnili taktiku. Jestlize drive svd letectvo
utajovali, nynf stavdli na obdiv jeho, v td dobe vice mend fiktivm, sflu. Na pofad
dne prislo zastraSovdnf potencialnich protivnfku. Pfitom ve skutednosti se organi-
zace Luftwaffe nachazela v zacatcfch a trpcla vdZnymi ncdostatky, chybeli vy§§f
dustojnfci-letci, z/iouze nahrazovanf pfesouvanfm dustojnfku od armady, zkuSeni
piloti i pozemni personal, vhodna letadla, prostd prakticky v§e. Vystavba ovSem
postupovala rychle, nebof novy politicky stcit na leteetvu nijak neSetril a poskyto-
val obrovskd ddstky. V zafi 1935 jiz Luftwaffe disponovala celkem osmadtyficeti
204
LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE VE SPANELSKU
letkami, z nichz bylo okamzite dostupnych dtyfiatricet. Stihaci sloisku tvorily dve
skupiny zahrnujfcf sest letek. Vyzbroj se skladaia vyhradnd z dvouplosniku, Hein-
kelu He 51 a Arad Ar 65. Ndmecka Jagdwaffe tedy zacfnala existenci jako nepocet-
na, konzervativne vyzbrojena sila. Naproti tomu bombardovaci slozkajiz pouziva-
la celokovovd jednoploSnfky, byt’ pfevazne tfimotorove Junkersy Ju 52/3m ci
konzervativm dvoumotorove Dorniery Do 11 i Do 23 a zavadeni jeStd modcmej-
sfch jednoploSnfku se zatahovacimi podvozky u m zapocalo drive nez v Jetectvu
stfhacfm: Junkersy Ju 86, Heinkely He 111 a Dorniery Do 17 pfichazely к utvanim
od roku 1936, eventualnd zacatku 1937.
PostupnC vznikaly dal Si jednotky a 1. dubna 1936 jiz Luftwaffe disponovala
zaokrouhlene 700 stfhacimi a stfemhlavymi bombardovacimi letouny. Standard™
vyzbrojf stihaci slozky byly Heinkely He 51, predevsim verze He 51В (prvni priSly
pocatkem roku 1936), zatimco stars! Heinkely He 51A a Arada Ar 65 byly pfcva-
ddny к vycviku a jako prozatimni vyzbroj stfernhlavych boinbardovacich utvaru.
Arada Ar 65 odesla od I/JG 132 jif roku 1935 a byla zafazena к letecke skole DVS
Jagdfliegerschule ve Schleissheimu a jako pfechodna vyzbroj к prvni'mu utvaru
stfernhlavych bombarderu, Fliegergruppe Schwerin (pozddji I/StG 162). Ve tfetim
dtvrtleti roku 1936 mela Luftwaffe Sest stihacich skupin pfevazne rozdelenych mezi
dvd stihaci eskadry (JG 132 „Richthofen" a JG 134 „Horst Wessel"). Vyzbroj se
skladaia predevsim z Heinkelti He 5IB. Dalsi stfhadky provozovalo namofnictvo.
Urcity podet dvouploSnych stihacich stroju, predevsim He 51 A, uifvaly jako pro-
zatimni vyzbroj jednotky stfernhlavych bombarderu.
Prvniprototypstihacfho dvouploSnfku Arado Ar 68a l&als civilnimipozndvacimi znac-
kami D-IKIN. Zkousky byly zahajeny v lete 1934.
205
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNfKIJ
Rozvfjelo se takd namofnf, pfesndji pobfeznf stfhacf letectvo, jehoi stihadky
byly schopny dfky plovakum operovat z vodnfch zakladen. К puvodnf Kiistenflie-
gerstaffel (J) 1 (nazyvana tdi Fliegerstaffel (J) 1 Kiel - Holtenau) pfibyla v dubnu
1935 druhd letka Kiistenfliegerstaffel (J) 2 (Fliegerstaffel (J) 2 Kiel - Holtenau).
Obe kontrolovalo namofnictvo (Oberkomando der Marine). Puvodnf vyzbroj tvo-
fily vodnf piovakovd Heinkely HD 38 a pozemnf Arada Ar 64 a Ar 65. Casern
pfisly Heinkely He 51, vdetnd dvouplovdkovych He 51B-2. Na konci roku 1935
bylo zmendno oznadenf obou staffel na 1. a 2./136 a na konci zdff 1936 z nich vznikla
Kiistenjagdgruppe 1/136.
Vrcholem kariery Heinkelu He 51 byla bezesporu ddast na spandlskd obcanske
valce. Primo v barvach Luftwaffe do boju nezasdhly a vyfazeny byly jeste pfed
vypuknutim druhe svdtove valky. Nicmdnd svuj part na prvnfm, tehdy jeSte nekrva-
vem vftdzstvi nacistickdho Ndmecka a Adolfa Hitlera uspdSnd sehraly - §lo о obsa-
zeni Poryni ndmeckymi ozbrojen^mi silami. О vzniku demilitarizovandho pasma,
tvoricfho naraznfk mezi Francii a Ndmeckem, bylo rozhodnuto ustanovenimi Ver-
sailleskd a Locamskd smlouvy. Francie, jejiZ okupadnf armddy se odtud stdhly roku
1930, jej povazovala za duleiity prvek vlastni bezpednosti a vstup Wehrmachtu na
porynskd tfzemf, ke kteremu doslo 7. bfezna 1936, ji Sokoval. Protoie v§ak nenaSla
podporu ve Velke Britdnii, stdle vyrazndji se pfiklandjfcf к nedustojnd politice usmi-
fovani, sama vojensky neodpoveddla. Diky tomu nemuselo tehdy stale je§te nedet-
ne nemeckd stfhacf letectvo zasahnout do boju, na kterd nebylo absolutnd pfiprave-
no. Rada stfhadek v td dobd nemela vubec namontovanu vyzbroj a chybdl vojensky
material vseho dnihu. Vse tedy pro Ndmce skondilo demonstraci, tehdy jeStd ve
skutednosti neexistujfcf sfly.
Na akci se pfimo podilely dvd formace, obe vyzbrojeny Heinkely He 51, zatfm-
co dal§f utvary Luftwaffe odekavaly v pohotovosti na letiStich pripadnou francouz-
skou reakci. Stfhacf letectvo zastupovaly Heinkely He 51В stfhacf skupiny III/JG
134 vedend Hptm. Oskarern Dinortem. Velici dustojnik byl о pfesunu do Poryni
infomiovan 7. bfezna. Nasledujiciho dne dvd staffel dvouplosnych Heinkelu pfi-
hfmely nad Kolfn nad Rynem, demonstrativnd obldtly proslavenou katedralu a pfi-
staly na tamnfm letisti. Na zdkladnd jii dekal na pfiIdtajfcf He 51В transport™ Jun-
kers Ju 52 naio^eny stfelivem. V§e mdlo ovsem jedinou vadu - stroje sice
disponovaly kulomety, ale nemdly je synchronizovany s otddkami vrtulf! Opravdo-
ve bojovd akce by tedy nebyly schopny. Tfetf letka skupiny, staffel 7./JG 134, pfe-
Idtla 8. bfezna z Kolinu na letiSte v Diisseldorfu, kde pod novym oznadenfm 5./JG
134 setrvala s mixazf stfhadek fjeinkel He 51, Arado Ar 65 a Ar 68 po vice nez rok.
Zbytek skupiny, dili Stdb, a staffel 8./JG 134, 9. JG/134, jakoZ i novd vytvofend
tfetf letka 7,/JG 134, zustaly se svymi Heinkely He 5IB v Kolinu. Za stfemhlavd
bombardery se na novd militarizovane ilzemf pfesunuly He 51A dtvaru I/StG 165
a uzfvaly pfechodnd zdkladny ve Frankfurtu a Mannheimu. Tato jednotka obdrzela
206
LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE VE SPANELSKU
Dvouplosne stfhacf letouny Arado Ar 68F nemecke Luftwaffe na slant. Na prvnf pohled
lz.e z tohoto tihlu stroje, dfky tvaru motorovd kapoty i podvozkovych nohou, povazovat
Z.a Heinkel He 51. Do Spanelska posleze dorazily pouze tfi exempldre modernejsf verze
Ar 68 E a na Iberskem poloostrove byly vyzkouseny v nocnf stfhacf verzi.
dvouplosne Heinkely nedlouho pfedtim a letala s nimi pouze jako s pfechodnou
vyzbroji, drive nez budou к dispozici opravdove stfemhlave bombardery.
Vl£da Heinkelu He 51 u Luftwaffe, pres svuj elegantni vzhled spise ргйтёг-
nych, mezi piloty neprflis oblibenych stroju, netrvala dlouho. Nebezpedny konku-
rent se jim objevil v podobe stihaciho dvouploSniku Arado Ar 68, jeho2 prvni pro-
totyp vzldtl v roce 1933. О osudu tohoto letounu mel rozhodnout pocatkem roku
1936 Ernst Udet, vynikajicipilot, bonvivan a veteran prvni svetovd valky majfci na
konte dvaaSedesat sestrelu (a radici se tedy za von Richthofena na druhe mfsto nej-
uspdSndjSich nemeckych stihacu te doby), nove dosazeny do funkce inspektora sti-
hacich a stfemhlavych bombardovacich letounu. Velenf Luftwaffe nove Arado po-
va^ovalo za typ jen nevyraznd lepsi nez Heinkel He 51, a proto zvazovalo, zda se
vyplati jej viibec zavddet do vyroby - zvlaStd kdyz jiz v td dobe bezel vyvoj no-
vych, vetsi vykony slibujicich stihacich jednoplosniku a na dvouplosnou koncepci
Ndmci stdle vyrazneji pohlizeli jako na pfezilou.
V zajmu rozhodnuti Oberst Udet pilotoval jeden z prototypu Ar 68 v simulova-
nem souboji proti Heinkelu He 51 a naprosto jej deklasoval. Bohuzel prvni seriove
207
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
„Stfhacf letoun pro obranu vlasli" (Heimatschutzjager) Heinkel He 74 palrf mezi dvou-
plosne stfhacf typy, ktere nebyly do vyzbroje Luftwaffe pfijaty. Na snfmku je druhy pro-
totyp He 74b zaletany v lete J 934.
produkovanS verze Arado Ar 68F se musela spokojit s montazi (v porovnanf s pro-
totypy) slabsich motoru a nepfedstavovala vzhledem к He 51 prakticky zadne vy-
konnostni zlepsenf. NicmenS rozhodnuti padlo, vyroba Arad se rozbehla a stroje
zadaly dopinovat a nahrazovat Heinkely. Jiz v lete 1936 letouny verze Ar 68F-1
obdrzela prvnijednotka, I/JG 134, uh'vajici doposud He 5IB. Kdyz jeste na He 51
dorazily nepnliS lichotive reference ze Spanelska, bylo rozhodnuto definitivne:
Arado Ar 68 v Luftwaffe sehrajc roli prechodoveho typu, umoznujfcfho dalsi po-
cetnf rust stihackove zbrane.
A tak se u Luftwaffe chylila к zaveru zlata leta stihacich dvouploSnikii. Kdyz
v roce 1934 Luftwaffenfiihrungsstab vyhlasil technicke specifikace na novy stihaci
letoun pro tehdy jeste tajne budovan£ vojenske letectvo, pozadoval vykonny stiha-
ci jednoplosnik vyzbrojeny dvema kulomety 7,9 mm. Tovarm zkouSky budouciho
vftSze, moderniho samonosn£ho dolnoplosniku celokovove konstrukce, s uzavfe-
nou kabinou a zatahovacim podvozkem Messerschmittu Bf 109a pak byly zahaje-
ny v kvetnu 1935. Nedlouho pote se Messerschmitt poprve odpoutal od plochy
tovarniho letiStS a v Nemecku tak zadala ёга rychlych stihacich dolnoploSnikft.
208
LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE VE SPANELSKU
REGIA AERONAUTICA
(ITALSKE KRALOVSKE LETECTVO)
Prakticky po cel<i tficata leta pfedstavovaly pojmy italskd letectvo a stfhacf dvou-
ploSnik nedelitelnou dvojici. Ing. Celestino Rosatelli, sefkonstruktdr finny Fiat,
postupnd dovedl stihacky dvoupIoSnd koncepce к jednomu z vrcholu absolutnf do-
konalosti. Na zacatku fady stdl Fiat CR.l z roku 1923, na konci znamy Fiat CR.42
Falco, produkovany az do zacatku roku 1944. U cele vyvojove fady predstavovaly
charakteristicky koncipovane mezikfidelni vzpdry do tvaru pfsmene W jakysi Ro-
satelliho „trade mark“. Stihacky teto firmy letaly temef v celdm svete od Evropy,
pfes Afriku, Asii az po Jiznf Ameriku. A hlavne tvofily po dlouhou dobu zaklad
vyzbroje stfhaci slozky Regia Aeronautica. Ve Spanelsku se pak objevili tri zastup-
ci stfhadek Rosatelliho (CR. = Caccia Rosatelli). Vedle velmi uspcsnych a pochopi-
telne takd pocetnych CR.32 dodiivanych od leta 1936, pfislo roku 1938 take sest
starsfch CR.20 (tri v unoru a tfi v bfeznu) a dva dvojmistne, od stfhacky CR.30
odvozene, cvidne Fiaty CR.30B (jeden v lednu a jeden v dervnu). Techto osm le-
tounu povstalci vyuh'vali pouze ke stfhacfmu vycviku v Escuela de Caza na letisti
Gallur.
Kdyz prvnf italske letouny a letci v lete 1936 dorazili do Spanelska, mdlo za
sebou Regia Aeronautica derstvou bojovou zkuSenost. V kvetnu tdho£ roku skon-
cila italsko-habesska valka, v jejimz priibdhu se Kralovske letectvo zaspinilo velmi
nechvalnou povdstf. Nad poustdmi a horami vychodm Afriky totiz faSisticke letou-
ny operovaly s neobycejnou brutalitou. К vine odporu mezi zahranidnf vefejnostf
pochopitelnd vyznamne pfispdl onen tragicky, emoce vyvolavajicf protiklad: na
Strane jedne tdmdf nezranitelnc, odosobndne modernf vrazdfcf stroje a na strane
druhe bezbranne negramotne civilnf obyvatelstvo zaostale africkc zemd.
Za prvnf svdtovd valky italske letectvo - Corpo Aeronautica Militare - bojova-
lo od roku 1915 na spojeneckd strane proti Nemecku a Rakousku-Uhersku. Vy-
zbroj jeho stfhacf slozky tvofily prevazne francouzske typy. Na sklonku konfliktu,
ve dnech uzavfcm pffmdff, melo celkem 1683 stroju, ale pak nasledoval v te dobe
obvykly rychly pokles stavu. Prvnfho ledna 1923 jiz Italove u vojenskdho letectva
disponovali pouhymi 273 stroji. Stfhacf slozka byla nejpocetnejsi, mdla 129 stroju,
zato bombarderu bylo jen Sestnact a pruzkumnych stroju ctyfiasedmdesat. Namof-
209
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
nictvo (Regia Marina) melo u svych vzdusnych sil dale ctyfiapadesat vodnfch le-
tounu ruznych typu.
Rust bojove sfly se dostavil az pote, co Mussolini stojfcf v cele faSisticke strany
uchvatil v breznu 1922 „pochodem na Rim“ vladu v kralovstvf. Letadla byla v te
dobe jakymsi novodobym symbolem moci, a zadny z diktatoru neodolal vabenf
vystavby mohutnych vzdusnych sil. Natoz teatralnf „II Duce“ (vudee), nacionalista
povazujfcf Ital ii za „dedice starovekeho Rfma“. Kralovskym dekretem c. 645 vzniklo
28. bfezna 1923, jako treti samostatna zbran vedle armady a namofnietva, Regia
Aeronautica cili Kralovske letectvo. Italove tak nasledovali Brity, ktefi samostatnd
letectvo - RAF - vytvofili sloucemm armadnfho a namofnfho letectva jeStS za prv-
nf svetove valky, 1. dubna 1918. Vznik Regia Aeronautica provazel obvykly a v tom-
to pfi'pade neuspeSny zapas namofnietva о udrzeni si vlastnf letecke zbrane.
К 1. rijnu 1923 melo Regia Aeronautica 641 letounu vsech urcem plus Ctyfi vzdu-
cholodi. Stfhacf slozka pfedstavovala po pruzkumnem leteetvu druhou nejpocet-
nejsf slozku: Comando Stormo da Caccia disponovalo tfemi skupinami (VI, XIII,
XXIII Gruppo - cfslovanf ffmskymi cfslicemi pfedstavovalo jakysi italsky folkldr
- opet slo о jeden z fady odkazu na fimske imperium) a 163 letouny. Pomalu pfi-
ch^zely nove typy, jako stfhacf letajfcf dluny Macchi M.7 a v letech 1924-25 do
vyzbroje zafazovand Fiaty CR. 1, kterych bylo postaveno ndco pfes sto.
Budovanfm letectva zfskala faSisticka Italie pozici prvnf evropske mocnosti in-
vestujfcf do velkoryseho leteckeho zbrojeni. Regia Aeronautica poprve uspdsne
zasahlo do boju v polovine dvacatych let, pfi akcfch proti povstalcum v Libyi. Po-
chopitelne slo о klasicke kolonialm tazenf, v nemz druha strana nedisponovala zad-
Na poedtku dlouhd rady tnezivdlecn^ch dvouplosnych stfhacek letecke pobocky italske-
ho aufomobiloveho koncernu Fiat stdl typ CR.l, jehoz prototyp vzldtl jit roku 1923.
210
LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE VE SPANELSKU
Dalit dt'tko italskeho konstruktera C. Rosatelliho, Fiat CR.20 z roku 1926. Letoun na
snirnku byl v teto podobe (bez pldteneho potahu) predstaven na aerosalonu v Panzi.
Divaci tak mohli obdivovat kovovou konstrukci typu.
nym letectvem ani u6innymi protiletadlovymi zbranSmi. V zav6recnd fazi se zde
uplatnily tak£ stfhacf dvouplosnfky Fiat CR.20, jejichz prototyp vzletl v polovine
roku 1926 a vyroba dosahla na 450 kusu. Ddlkove transatlanticke lety hydroplanu,
dobrodruzne vypravy vzducholodf к sevcrmmu polu, velke letecke manevry (v ro-
ce 1931 se na nich podflelo 894 letounu), letecka vystoupenf a zdvody - to vse
tvorilo Sirokou paletu obratne sebepropagace italskeho letectva, ke ktere stfhacf
dvouplosnfky Fiat CR.20 a pozdeji zejmena CR.32 pfispfvaly doma i v zahraniCf
ukazkami udivujfcf sl£tanosti a skupinovymi akrobatickymi exhibicemi. Toto pro-
pagandisticke tazenf (mohutne letectvo tak krasne harmonovalo s ,,mladym“ agre-
sivnfm faSismem, ve vzdusnych silach personifikovanym prosluiym marsalem le-
tectva Italo Balbem, ministrem letectvf, ktereho zarlivy Mussolini posl6ze odsunul
do funkce guvernera Libye), zavrsene podflem Regia Aeronautica na agresi proti
HabeSi, vytvorilo v zapadnfch zemfch falesny obraz Itdlie jako nebezpecne velmo-
ci. Prumyslova zakladna a zdroje vsak byly ve skutecnosti slab6. Vzhledem к opoz-
dene modernizaci, zavin^ne vdasnym nerozpoznamm novych trendu v letectvf, Regia
Aeronautica (na rozdi'l od dynamicky se rozvfjcjfcf Luftwaffe) dosahla vrcholu
bojove sfly jiz t£sne po polovine tricatych let a pak stagnovala. Bylo to mimo jin£
kvfili vsazenf na dvouplosnou stfhadkovou koncepci. Budoucnost bohuZel patfila
211
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Pri eelnun pohledu na Fiat CR.20je dobfe videt spolednf konstrukdnf prvek vSech dvou-
plosnych stfhacek italskeho konstruktera Rosatelliho, do W usporddane niezikri'delnf
vzptry.
rychlym jednoploSnfkum, a to presto, ze prave Fiaty CR.32 ve Spanelsku excelo-
valy a jsou, spolednS s Messerschmitty Bf 109 a duem sovetskych Polikarpovti 1-15
a 1-16, povazov&iy za nejiisp&>n6ji>i stfhacf typ obdanske valky. Dalsf z pffcin je
nutno hledat v nepfesndm odhadu moZneho vzniku velkeho konfliktu: Italove po-
dftali s rokem 1938. Proto zahajili systematickou pffpravu na vdlku jif koncem
dvacatych let, tedy drive nez vetsina ostatnfch evropskych zemi, ktere к tomu vy-
provokoval az narust mezinarodnfho napeti v dramatickych letech tricatych.
V cervenci 1927 dosahlo Regia Aeronautica stavu zhruba 800 bojovych letou-
nu. DGraz byl kladen na ofenzivnf, bombardovaci zbran. Ротёгпё pocetna stfhacf
slozka citala ctyriadvacet squadriglii pozemmch stfhacek (Caccia Terrestre), z nichz
patnact letalo s velmi povedenymi Fiaty CR.l a devet letek se stroji Ansaldo AC.2
a AC.3 (slo о v licenci vyrabene homoploSnfky francouzskeho pftvodu Dewoitine
D.l). Vzhledem к zemepisne poloze Italic i zamofskych uzemf bylo za dulezit£
povazovano vodni stfhaci letectvo (Caccia Marritima), tvofene sesti letkami kom-
pletnS vyzbrojenymi dvouplosnymi letacfmi dluny M.7ter.
Fasisticke kolonialm panstvf nepovazoval italsky diktator Benito Mussolini za
рптёгепё odkazu starovekeho Rima. V sevemf Africe Italove drzeli Libyi, uchva-
cenou v letech 1911 a 1912 na hroutfcf se Osmanske rfSi. Ve vychodnf Africe pak
Eritreu a Somalsko, oddelene od sebe HabeSf. Habe§ (Etiopie) bylo zaostale chude
cfsafstvf, s pfevazne kocovnym obyvatelstvem, kde preiivaly 1акоуё уёс! jako ot-
roctvf a kde cfsaf Haile Selassie vladl nad svymi poddanymi, die africkych tradic,
212
LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE VE SPANELSKU
zeleznou rukou absolutnfho pAna. Tuto zemi, prakticky nedisponujfcf skutecnou
armAdou, majicf „letectvo" s pouze nekolika zastaraiymi letouny, si dddic Julia Cae-
sara, Benito Mussolini vybral jako prvnf obdt italskd rozpfnavosti.
К incidentum na hranici'ch HabeSe s italskym SomAlskem a Eritreou doslo ji?
5. prosince 1934 a Italovd potd zadali systematicky plAnovat dtok. SoudAst pfiprav
pfedstavovalo takd posilovani puvodnd nepodetnych vzduSnych sil umfstdnych na
letiStich obou kolonii. V kvetnu 1935 byla definitivnd dotaiena organizace ozbro-
jen^ch sil ve vychodni Africe: letectvo (Comando Aeronautico Militare dell’Afri-
ca Orientale Italiana) operaend podtehalo ministerstvu kolonii a technicky i admi-
nistrativnd ministerstvu letectvf a bylo dAle dlendno na vzdusnd sfly v Eritreji
(Aeronautica dell’Eritrea) a v Somalsku (Aeronautica della Somalia). V Italskem
Somalsku, pruhu vychodoafrickdho uzemi napobfezf Indickeho oceAnu, je§td v bfez-
nu slou?ilo pouze deset viceudelovych stroju Ro.l jedind letky. V bfeznu pak, ved-
le homoploSnych transportnfch bombarderu (typickych koloniAlnich letounu) Ca-
proni Ca. 10Ibis pfeletnutych z Eritreje, po mori dorazila stfhacf 107aSquadriglia
s osmi dvouploSnymi stihadkami Fiat CR.20. Po dubnovdm nAmofnim pfesunu dal-
Sfch Ca.101 stoupl pocet italskych letounu v SomAlsku na osmatficet. Takd v Eri-
treji do§lo к narustu poctu letadel, a to na plnjteh 125 stroju, vdetnd Sestnacti stfha-
dek. Do konce konfliktu pak do vychodni Afriky dorazilo plnych 386 letounu, vcetne
170 bombarderu!
A pak vypukly boje, ktere svym charakterem stihadkam Fiat neposkytly mnoho
prflezitosti к upiatndnf. Situace jina by vznikla v pfipadd zAsahu evropskych moc-
nostf Velke Britanie a Francie, nebot’ pak by vzdusnd konfrontace byly nevyhnutel-
пё. Intervence se ovSem nekonala a tak takd ke vzdulnym soubojum nad vychodni
Afrikou nedoSlo. Fasistd HabeS napadli 3. njna 1935. Osmeho fijna, pote co sc
Habe§ jako dlen Spolednosti nArodu dovolavala spravedlnosti, byla Italie oznadena
za agresora. Vse v§ak pro evropske mocnosti skoncilo vyhlAAenfm bezzubych sankci.
Habes znamenala dalsf otfes koncepcf spolednd bezpednosti. Mussolini se nicmend
definitivnd stal pro zapadnf Evropu neprftelem a tato pozice pak jeStd vygradovala
italskymi aktivitami v obdanskou valkou zmitanem Spandlsku.
Vzhledem к mlceni velmocf zGstala etiopska agrese pouze jednfm z koloniil-
nfch tazeni a hlavni ukoly vzduSnych sil tak spocfvaly v dinnostech, v kterych se
eteganci nepostrddajfcf Fiaty CR.20, brAzdfcf vychodoafricky vzduSny prostor, prf-
li§ (eventualne s vyjimkou prtizkumu a utoku na pozemnf cite) nemohly uplatnit:
v pruzkumu fronty ve prospdch postupujfcfch italskych kolon, v dAJkovem priizku-
mu, zajiSfovani spojeni mezi litvary, v dopravd vojdku, mul, munice, randnych atd.
a - v bombardovdnf a ostfelovAnf neprdtelskych cflu. To poslednf Italovd dinili s ne-
vybiravou krutostf, srovnatelnou s pozddjSfmi akcemi Japoncu v Cfnd: neSfastny
svdt dinil dalSi kroky ve ztrAtd jakychkoliv zAbran, co? posldze vyustilo a? v hrOz-
nd, proti civilistum vedene spojeneckd strategickd bombardovaci kampane druhd
213
SOUMRAK STfHACICH DVOUPLOSNl'KU
svetovd valky (zde je nutno mit na pameti, kdo prvni vykrocil touto cestou, i kdyz
se posldze, a tyka se to Italie stejnd jako Ndmecka a Japonska, stal podle neupros-
neho bumerangoveho principu krvacejicf obeti). Nidim neohroZovane letouny Re-
gia Aeronautica opakovand likvidovaly habeSske vesnice a zfskaly ,,cest“ znidit ze
vzduchu prvni mdsto: Aduwu. Italove dokonce proti HabeJi nevdhali pouzit bojovd
plyny.
Pdtdho kvdtna 1936 obsadila faSistickd vojska habeSske hlavnf mdsto Addis
Abebu a vzapdtf byla zemd jako italska kolonie pficlendna do Italskd Vychodnf
Afriky. Haile Selassie prchl ze zeme a italsky krai ziskal titul „etiopskeho cisare“.
Celkovd ztraty Regia Aeronautica dinily dvaasedmdesat stroju, znicenych preve-
nt: havdriemi. Uzitek zkuscnosti ziskanych behem kampand omezoval jeden zdvaz-
ny fakt - italSti letci ve vzduchu nenarazili na odpor a cile tazeni tak realizovali ve
vakuu, ktere se ji2 nikdy nemdlo opakovat.
V polovind tricdtych let jiz bylo Regia Aeronautica vyprofilovdno do specific-
ky „italske" podoby. Slo о ofenzivnf letectvo se silnou bombardovaci slo^kou, za-
loXenou na jednoploSnych (homoploSnych i dolnoplosnych) trimotorovych bom-
barderech, s podetnym parkem vodnich letounu, vdetnd stfhadek a se stihacim
letectvem vyzbrojenym prakticky v^hradnd dvouplosnfky. Nechybelo pochopitel-
nd silnd letectvo pozorovaci i pruzkumne a rozvijela se bitevni slozka vyzbrojova-
na jednoplosniky (Breda Ba.64, Ba.65 a Caproni AP.l), od kterych se odekavalo
eventualne takd plneni role tdzkych stfhadek.11 Na rozdil od Nemecka, kde se pro-
sadila slavba celokovovych letounu, mely italske stroje - a je nutno zduraznit, ?.e
v danou dobu za ndmeckymi rozhodnd vykonnostnd nezaostdvaly - pfevazne smf-
Senou konstrukci.
Nekorunovaneho krale mezi italskymi stihackami v te dobe pfedstavoval ne-
velky kompaktni a velmi odolny dvouploSnfk (sesquiplane) Fiat CR.32 Freccia (,J>ip-
ka“), ktcrym bylo v bfeznu 1935 jako prvni vyzbrojene 1° Stormo v Campoformi-
du. Tvofily je dve skupiny, VI a XVII Gruppo, kazde po tfech letkdeh. Ve sluzbe
Freccie rychle doplnovaly a nahrazovaly starSi Fiaty CR.20 i CR.30. Stroje CR.30
napfiklad vyufcfvalo 4° Stormo (IX a X Gruppo) umistend v Gorizii, ktere zadalo
pfechazet na novd CR.32 v breznu 1935. CR.20-bis Idtaly mimo jind u XVIII a XXIII
Gruppo, kterd tvofily 3° Stormo v Bressu nedaleko Milana. Do konce roku 1935
nicmdnd i toto stormo pfeslo na novd Fiaty CR.32 (pfezbrojem probehlo v listopa- *
1} Bitevni letectvo v italskem pojeti se vlastne vyvinulo z letectva stihacfho. Na jeho po-
ddtcich stal Maggiore Mecozzi, velitel 7. stihaciskupiny vyzbrojene hornoplofnfky Ans-
aldo AC.3, ktery zacal na sklonku dvacdtych let и sv^ jednotky nacvidoval dtoky stiha-
cek na pozernni cile. V roce 1931 byla skupina preznadenu na Gruppo d’Assalto, tedy
bitevni skupinu. V te dobe vedle Ansald AC.3 vyuzivala take urciteho poctu dvouploX-
nych FiatH CR.20.
214
LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE VE SPANELSKU
Predchudcem zndtneho Fiatu CR.32 Freccia byl nieni znatny CR.30. Oba typy jsou si
tvarove velmi podobne. CR.30 se objevit roku 1932 a do vyzbroje jej vedle italskeho
Regia Aeronautica zaradilo take nekolik zahraniCnfch uiivatelu.
du) a Freccie se staly ncjpocctndjsfm stfhacfm typem ve vlastnf Italii. Fiaty CR.20
a CR.30 ovsem ve sluzbd setrvavaly jeste nejakou dobu. nejen v metropoli. ale po-
chopitelnd take v zdrnoff, v Italske vychodm Africe (CR.20) di u 2° Storma v Libyi
(CR.20, CR.30). U druholiniovych utvaru je bylo mozno naldzt hluboko do druhe
svdtove valky. Zaklad vyzbroje ovsem od poloviny az do konce tficiftych let tvorily
jednoznadne Fiaty CR.32 produkovand v Italii a2 do kvdtna 1939 (ve Spandlsku je
licendne staveli dokonce az do roku 1943). Do konce roku 1936 bylo vyrobeno pro
italske letectvo (bez strojii produkovanych pro mad’arskeho ztfkaznfka) 397 CR.32
aCR.32bis. Celkem vzniklo plnych 1309 stroju, z nichz 1053, vdetne prototypu,
postavila firma Fiat vyhradne pro Regia Aeronautica (takd z techto stroju ovsem
fada nasla cesty do zahranicf, pfedevSfm do Spanelska). Freccie se tak suverenne
staly nejpodetndjSfm italskym mczivalednym stfhacfm typem. rozsffenym do vsech
koutu italskeho imperia.
NeuspdSnym konkurentem Fiatu CR.32 byl stfhacf dvouplosnfk Caproni Ca.l 14
7. roku 1933, ktery vsak Regia Aeronautica neobjednalo. Matefska firma jej produ-
kovala v jednomfstne i dvojmfstne verzi vyhradnd pro export a peruanske Ca.H4
se jestd roku 1941 zucastnily konfliktu s Ekvddorem.
Od dervence 1936 dostavalo Regia Aeronautica do stavu male, velmi elegantni
stroje IMAM Ro.41. Typ vznikl jifc v roce 1934 jako lehky stfhacf dvouploSnfk,
ktery se ov§em do vyzbroje italskdho letectva prosadil az jako cvidny stfhacf typ
bdhem expanze v druhd polovind tricatych let. Vyrabeli jej takd ve dvoumfstnd,
diste Skolm verzi. Do dubna 1937 bylo vyprodukovdno padesat strojii a vyroba
skoncila az v dervenci 1943 dohotovemm 718 sdriovych letounii. V porovnanf s Fi-
atem CR.32 pfedstavoval IMAM Ro.4l lehdf, slabdji ozbrojeny typ о celkovd niz-
215
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Prototyp Fiat CR.33 lesne navazoval na osv^dieny CR.32. Pop rye vzldtl v zdf( 1935,
ale do se'riovd stavby se nedostal.
sfch vykonech s vyjimkou lepsf stoupavosti. Pfes sve urdem' sc stroje dostaly take
к prvoliniovym utvarum Regia Aeronautica. Jako prvnf obdrzela osm Ro. 41
165a Squadriglia. Stroje si dokonce bojovd zaletaly takd ve Spandlsku, kam slo
celkem osmadvacet pfevazne jednomfstnych letounu ve tfech dodavkeich. Na prvnf
pohled IMAM Ro.41 dfky hvdzdicovdmu motoru a hornfmu kndlu stafendmu do
trupu pripomi'nal Polikarpov 1-15, a povstalci proto take tyto lehkd stfhacf dvou-
ploSniky pouzili pri natddenf propagandistickych filmovych zabdru z ,,boji§td“.
ZvldSf impozantnd piisobi doslova rojeni divokd akrobatickd prvky provadejfcfch
Fiatfl CR.32 a jejich ,,protivnfkfl“ IMAM Ro.41, hrajfcfch republikanskd stihadky.
Vyvrcholenfm stfhacek dvouplosne koncepce uzivanych italskym Kralovskym
letectvem se staly Fiaty CR.42 Falco, kterym pfedchdzely sdriovd nestavdne proto-
typy CR.33, CR.40 a CR.41. Vyroba Fiatu CR.42 nazvanych Falco se ovSem roz-
bdhla az v dnoru 1939, tedy v dobd, kdy ji2 na takoveto letouny, byt’ sebepnjemnej-
sf na pilota?., bylo nepochybnd pozdd. A nevyhody dvouplosnd koncepce-zejmena
omezeni v maximum rychlosti - jiz jednoznaend pfeva?.ovaly nad pffpadnymi vy-
hodami. I tak se ovSem CR.42 vyznamnd uplatnil na bojiStfch druhe svdtovd valky
a pronikl dokonce do vyzbroje Luftwaffe.
Prvnf pokusy prosadit ve vyzbroji Regia Aeronautica stfhacf doInoploSnfky pfe-
chodovd generace z prvnf poloviny tricatych let, podobne, jake se uchytily u fran-
couzske Armde de Г Air di u americkeho armadnfho letectva US A AC, neuspely.
Z takovychto typu je nutno alespon vzpomenout Bredu 27M, koncepdnd pfiporm-
216
LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE VE SPANELSKU
najici americky Boeing P-26, vyrabenou pouze pro exportni uCely. Zasdhla do boju
v Cine. Take bitevni jednoploSnik AP.1 byl puvodnd vyvinut jako stihacka s polo-
odkrytou kabinou a pevnym podvozkem krytym ,,kalhotovymi“ kapotami a v dub-
nu 1934 zaldUn pod oznacenim Caproni Ca.301. V puvodnf roli neuspel a byl pfe-
pracovan na utodny AP. 1 (AP = Assalto Palavicino). V druhe polovine tricatych let
se vsak situace zmdnila i v italskem letectvu a roku 1936 ministerstvo letectvi (Mi-
nisterio dell’Aeronautica) vypsalo specifikace na tfi kategorie jednomi'stnych stf-
hadek: na lehce ozbrojene zachytnd stroje, dalkove doprovodne letouny a na stihaci
bombardery. Na zdklade techto specifikaci vznikl prvni sdriovd staveny italsky sti-
haci samonosny dolnoplosnik s krytou kabinou (pozdeji zmdndnou na pfani kon-
zervativnich letcu na polozakrytou), Fiat G.50 Freccia. Sdriovd stroje zacaly pfi-
chazet na onci roku 1938. Nedlouho pozddji, v lete 1939, zacalo Regia Aeronautica
pfebirat jeste kvalitndjSi stihaci jednoplosniky Macchi C.200 Saetta. Takd italske
Krdlovske letectvo tedy vstoupilo, byt’s jistym zpoZddnim, do veku stihacich jed-
noploSniku.
V ramci vodnich stihacich letek slouzily v druhe polovind tricatych let u Regia
Aeronautica predevsim elegantnf, nicmdne копсерёпё ji2 zastarale a dosti letitd ld-
tacf Cluny Macchi M.4]bis, zavedene do slu2by ji£ roku 1927. Osm se jich nacha-
zelo ve sluzbe jeStd na pocatku druhe svetovd v^lky. Z dalsich italskych mezivalec-
nych vodnich stihacek je moZno jmenovat take dvouplovdkovd Fiaty CR.20-I (CR.20
idro), kterd ovsem nebyly tak uspdJnd jako jejich pozemni sourozenci. Jejich pro-
dukce se rozbdhla roku 1928. V roce 1934 pak byl vyroben menSi podet vykonnej-
sich plovakovych CR-30-I (CR.30 idro). Standardnim strojem tdto tfidy v zaveru
tricatych let se pak stalo mezi unorem a dervnem 1938 vyrobenych petatficet jed-
Prototyp stihacfho dvouplosniku Fiat CR..40 vzletl roku 1934. Do vyzbroje Regia Aero-
nautica nebyl tento typ prijat.
217
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Seriovi nestav&vy prototyp Fiat CR.41.
nomfstnych dvouplosniku IMAM Ro.44, navazuji'cich po konstrukcnf strance na
vodni pruzkumne dvojmfstne IMAM Ro.43, pouh'vand zkatapultQ italskych va-
lecnych lodi'. Pristavacf zarizenf IMAMu Ro.44 tvofil jeden centralm a dva vyva-
zovacf, podkri'delnf plovaky.
A vyhlidky italskeho letectva do budoucnosti? Na sklonku roku 1936 veleni
vypracovalo „program R“ (Programma R), podle ktereho mdlo do roku 1940 Regia
Aeronautica posilit. Zpdtne je jasno, ze plan nebyl dostatedne ambicidzni nato, aby
skutedne Kralovske letectvo udrZel mezi svdtovou Spickou. Predpoklddalo se mi mo
jind, ze bude к dispozici celkem deset stormi, plus dtyri samostatne gruppi a jedna
squadriglia pozemnfch stfhacek umistenych ve vlastnf Italii, v Libyi, v Albanii a na
ostrovech v Egejskem mori. Celkem tedy 911 prvoliniovych stroju. Italove neod-
hadli rychlost leteckeho vyvoje, nebot stdle poCitali prdvd s dvouploSniky, ktere
mely mczitim beznadejne zastarat. To se tyka zejmena osvdddenych CR.32, maji-
cfch podle planu tvofit vyzbroj dvou stormi a jedne squadriglie. Hlavni sila vy-
zbroje mela spocfvat na ,.modernfch“ dvouploSnfcfch Fiat CR.42 nachdzejfcfch se
ve stavu tri stormi a tri gruppi. JednoploSne stfhadky nove generace mely tvorit
mdnd nez polovinu stavu stfhacf slozky Regia Aeronautica. Veleni predpoklddalo,
ze s Fiaty G.50 bude letat jedno stormo a jedno gruppo, zatimco s hodnotndjSfmi
Macchi C.200 tri stormi. V poctu neni zahrnuto pdt squadriglii a sedesdt stfhadek
unn'stdnych v Italske vychodni Africe. Tri mely letat s Fiaty CR.32 a dvd s novymi
CR.42. Ctyri namofnf stfhacf letky mely mi't dcvdtadtyricet strojii Ro.43 a Ro.44.
A jestd к celkovemu slozeni vzduSnych sil: bylo pldnovano, ze stfhacf letectvo bude
v Regia Aeronautica zastoupeno 30 %. NejpocetndjSf slozku, plnych 45 % stavu,
mely pfedstavovat bombarddry, na pruzkumnd stroje pripadne 19 %, na utoend 5 %
a na transportin' letouny 1 %.
218
LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE VE SPANELSKU
VOJENNO-VOZDUSNYJE SILY RKKA
(SOVETSKE VOJENSKE LETECTVO)
To, co pro italske Regia Aeronautica pfedstavovala vyvojova fada dvouplosnfku
Fiat, konstruovanych ing. C. Rosatellim, to pro sovetske VVS predstavovaly sti-
hadky vyvinute talentovanym N. N. Polikarpovem. Rada z nich - 1-3, 1-5, 1-15,
1-152 a posleze 1-153 - byly dvouplosniky, jind, pfedevSfm znamy 1-16, mely kon-
cepci jednoploSnou. Polikarpov a jeho spolupracovmci dovedli stihacky dvouplos-
пё koncepce v typu 1-153 к minimiilnd stejnd dokonalosti jako jejich italsti kolego-
ve ve Fiatu CR.42. Oba stroje mdly stejn6 koreny: chybne vyhodnocem zkusenostf
ze vzduSnych souboju na spanelskem nebi. Stejne jako italske, tak i sovdtske vo-
jenske letectvo Ipdlo pfilis dlouho na stfhackach teto koncepce, takze obe vrcholne
konstrukce maji spolecneho je§td пёсо. Vyvinuli je a zavedli do seriovd vyroby
v dobe, kdy jiz byly vlastnd zastarald. AvSak v polovine tricatych let, tesne pfed
bourlivym nastupem celokovovych dolnoploSnfkft se zatahovacimi podvozky a kry-
tymi kabinami, pfedstavovaly stihacky obou konstrukdnfch Skol bojujfcf spolu nad
Iberskym poloostrovem, Polikarpov 1-15 stejne jako Fiat CR.32, velmi hodnotne
bojove stroje.
Polikarpov 1-15, tolikrat v minulosti opdvovany bojovnfk za svobodu spanel-
skeho lidu, v sobe nicmene ukryva kruty paradox. Vyvinul jej totiz muz sveho casu
sam pracuji'cf pod obrovskym psychickym tlakem ve stalinskem vezenf, jedna z obeti
bolSevickeho teroru! Jen v letech 1934 az 1941 bylo v leteckem priimyslu zatdeno
na 450 konstrukterti a techniku, ktefi castccne pokracovali v praci za podmmek
intemace a na 150 z nich bylo zavrazddno. N. N. Polikarpov nalezel mezi ty stast-
nejsi, ktefi prezili, a posleze se vypracoval na nekolika fady vyznamenaneho „krale
sovetskych stfhadek**. Zemfel na srdecnf zastavu v Moskvd 30. cervence 1944. Pod-
minky, za jakych pracovali sovetsti kontruktefi, nemdly skutecne nikde ve svete
obdobu. Nenf divu, ze je oficialm sovetska historiografie po cela desetiletf prisne
tajila.
Prvm stfhacf letoun, ktery N. N. Polikarpov vyvinul ve vdzenf, byl 1-5. VVS
nutne potfebovalo novou stfhacku a tak byl konstrukdnf tym v zdjmu zvyscnf moti-
vace pfechodne internovan v 7. hangdru zavodu c. 39 „V. R. Men£insk£ho“ v Mosk-
уё. Pod tfmto eufemismem se ukryvala vezenskd konstrukcnf kancelaf. Polikarpov
s£m byl v prosinci 1929 zatccn statnf policii OGPU (Sjednocen^ stdtm politicka
219
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
sprava, v roce 1934 nahrazena NKVD) a odsouzen к trestu smrti. DGvod byljed-
noduchy, konstrukterovi se koncem dvacatych let nedafila vy vojovd prace a to mohlo
mft die „sovetskd" logiky jedinou pndinu - sabotdZ. Prece jen mdl ovsem Polikar-
pov pro rezim sidle jeStd ndjakou cenu, dostal Sanci a mohl pokradovat v praci ve
vdzem. V bfeznu 1931 mu v rdmci pozitivni motivace rozsudek snizili na deset let
a v dervenci tdhoz roku, po uspdsnem zakondeni vy voje 1-5, byl se sv^mi spolupra-
covniky osvobozen. Rozsudek ovsem nikdo nezruSil a rehabilitace se dodkal az po
smrti. Pfi zapojenf uvdznenych konstrukterii se Sovdtskdmu svazu trhaly rekordy!
Prototyp 1-5 byl postaven behem jedineho mdsice a dva dalsi nasledovaly ve stejnd
rychldm tempu. Vzhledem к tomu, zajakych okolnosti vznikly, byly angazovand
ndpisy tvoffcf souddst markingu skutedne pikantnf: druhy prototyp nesl na bocich
ndpis „Klim Vorosilov“, na pamdf marSala VoroSilova, stranickdho funkciondfe a spo-
lubojovnika J. V. Stalina ze starych dobrych dasCi obcanskd valky a 1. jizdni armd-
dy - a tfeti prototyp, oznaceny za dar 16. sjezdu strany („Podarok XVI. Partsjez-
du“), nesl na boci'ch trupu namalovand rudd vlajky doplndnd ndpisem „Za VKP(b)“.
Ano, take tento rozmer v sobe ukryvaji tyto ve sve dobd vykonne a nyni, v de-
vadesatych letech, a?, romanticky pusobici, robustnd elegantm letouny. Vznikaly
v zemi, kde panovala pro zbytek svdta nepfedstavitelna diktatura, orientalnd ukrytd
pfed zahranidnf verejnostf za tdmdf nepruhlednym zdvojem naprosto liivych pro-
pagandistickych obrazu a prohldSenf. V dobd, kdy N. N. Polikarpov chvatnd, ti?.en
Jibenidnimi terminy, rysoval detaily konstrukce svdho 1-5, kdy byl zaletan proto-
typ. kdy zacaly tovamu opouStdt seriove stroje, umfrali ve stejne zemi lid£ bdhem
umdle, vlastnfm vladcem J. V. Stalinem, vyvolaneho hladomoru, majfcfho na kole-
na srazit nedostatecnd poddajnd rolm'ky, v podzemf centra obdvane stdtni policie
OGPU v Lubjance trpdli politidti vezni cekajfci na nelidske vyslechy, na grandidz-
ni'ch stavbach a v tdborech Gulag umi'raly nepfehledne zastupy dalSich neSt’astniku
a statisfce se slevaly v miliony mrtvych.
A letectvo, pro n£2 byly Polikarpovy 1-5,1-15,1-152 6 1-153 puvodnd stavd-
ny? To sc je§ld о mnoho dlouhych desetileti chlubilo statistickymi udaji typu: na
konci roku 1937 melo WS ve stavu dtyficet tislc dlenii strany VKS(b) a kandidd-
tu. Ci: jestliie roku 1933 bylo ve strand jen 78 % veliteld leteckych sboru a brigdd,
79 % velitelu samostatnych letek a oddilu, tak roku 1937 to jiz bylo plnych 96,9
a 93,5 %! I tojsousouvislosti, ktere si je nutnouvedomit pfi pohleduna 1-15 a take
pfi nazvdnf ruskych pilotu dobovym termmem - „StalinStf sokoli“. Seddl, nebot’
Zadne jine letectvo na svetd nebylo v te dobd tak jednoznadne politicky orientovane
- ani faSistickd Regia Aeronautica, di nacistickd Luftwaffe. Strana v Sovdtskem
svazu rozhodovala о vsem. U WS nezale^elo ve velke mife na profesionalnich
kvalitdch velitelskeho sboru, nybr2 jednoznacnd na politicke pnsluSnosti, u fado-
vych letcu pak ncexistovala jina alternativa nez politicka anga*2ovanost di naprosta
loajalnost viidi strand. A strana to byl Josip (Vissarionovid DzugaSvili) Stalin, ved-
220
LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE VE SPANELSKU
Nizozemske sesquiplany Fokker D.XI slouzily ve vyzbroji sovetskeho vojenskeho letec-
tva pod oznacenim FD-XI az do prvni poloviny tricatych let.
le Adolfa Hitlera nejdesivejsi diktator dvacdtdho stoleti, jednoznacne ovsem pfe-
kon^vajfcf sveho nemeckeho konkurenta ddlkou vlddy i poctem svych obeti.
Mnohe, co se po bolseviky opevovand listopadove (Velke njnovc) revoluci delo
v Rusku, bylo pfed vnSjSfm svStem utajeno. A tykalo se to take gigantickeho roz-
voje vojenskeho letectva ve tricatych letech. Pod poklidku obrovskeho ruskeho hmce
nahledli ponekud blize snad pouze N6mci, az do podatku tricatych let aktivne se
SSSR spolupracujici pri utajovane vystavbd svych ozbrojenych sil vdetne letectva
a na oplatku za poskytnutf z^kladen predavajfci svemu tehdejsfmu spojenci tech-
nologic a poznatky о urovni vyvoje letounu na zapade. Soveti mnohokrat opako-
vali, ze filialka firmy Junkers pracujfcf ve dvacatych letech ve Fili u Moskvy jim
neposkytla z£dn6 skutednS hodnotnd bojove letouny a navfc, ze vyroba zaostavala
za pldnovanymi po6ty. Zaroven vsak konstrukce tehdejsich celokovovych, z vlni-
tdho plechu stavSnych tSzkych dvoumotorovych bombarderti Tupolev TB-1 ci dtyf-
motorovych TB-3, ktere byly ve tricatych letech chloubou sovgtskeho vojenskeho
letectva, i stihacich sesquiplanu Tupolev 1-4, v sobS ukryvala dar nemecke kon-
strukcni skoly, pfevzate svedomitym zdkem. A dvoupIoSny stfhaci stroj 1-7, z vel-
mi pochopitelnych ideologickych dQvodii ve v£t£in£ starSich publikaci о sovetskem
221
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Polikarpov f-3, vedle Grigorovide 1-2 prvnf skutecne uspesny stfhacf typ domdcf kon-
strukce, byl sovetskym vojenskym letectvem ve znadnych poctech pouzfvan jeste v polo-
vine tricdtych let.
letectvu viibec nezminovany, pfedstavoval v licenci staveny nemecky Heinkel HD
37c. V roce 1933 pak bylo pro VVS пегшёгпё dulezite uvolnenf politickych vzta-
hu mezi SSSR a USA, nebot' umofnilo lovit informace о letectvu a nakupovat li-
cence ve Spojenych stdtech, kde v 1ё dobe uroven motoru a zejmena civilmch le-
tounu moderm celokovove konstrukce pokrocila velmi daleko. Nutno je pripomenout
take vliv francouzskeho letectvi, zejmena v oblasti motoru.
Autor tfm zdaleka nechce zpochybnovat tvurdf potencial ruskych konstrukteru,
kteff pfisli s fadou originalmch napadu. Zaroven ale dokazali, podobne jako jejich
japonSti kolegove, temef genialne pfebirat, aplikovat a rozvijet trendy ze zapad-
nfch konstrukcmch skol. A takto ziskane prvky - nutno zrninit napnklad pohonne
jednotky - zaClenovat do vlastnfch konstrukci. Tfeba Polikarpov 1-15 byl samo-
zfejmd puvodni a zdarilou konstrukci N. N. Polikarpova a sovetskym historikum
proto velmi vadilo, ze jej povstalci ve Spandlsku nepravem nazyvali ,,Curtiss“. Po-
chopitelnejistatvarovapodobnost s americkymi dvouplosnymi stfhackami zde byla
- ta vsak spf§e vychazela z tehdejsi celosvStove urovnd vyvoje letectvi, a ne ze
zamemeho okopfrovanf vzhledu. Nicmene pfi analyze ukoristenych ci sestfelenych
222
LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE VE SPANELSKU
Polikarpovu 1-15 na druh6 strand povstalci nalezli hvezdicovy motor M-22, co2 byl
Нсепёпё staveny Gnome-Rhone Jupiter 9AsB (£ili francouzska verze britskeho
Bristol Jupiteru) 6i M-25, coz byl Нсепспё зГауёпу americky Wright SGR-1820
F-3 Cyclone, dvoulistou kovovou vrtuli V-25, coz byla nijak neupravena kopie
americke vrtule Hamilton-Standard, fadu pffstroju zapadnfho puvodu aj. Navic,
vzhledem к utajenf, za kterym VVS ukryvalo svou sflu, v te dobё о existenci tako-
veho typu, jakym byl 1-15, mimo Rusko temef nikdo nevёdёl, a tak se vlastne ani
nelze Span61um divit, ze stroji pfifkli атепскё oznadeni „Curtiss".
5оуё15кё vojenske letectvo vzniklo z trosek carskych vzduSnych sil a bojovym
kftem proSlo jii ЬёЬет krvave obcanske valky. Po jejim skoncenf do§lo к demobi-
lizaci a pak ke zprvu pozvolnemu rustu. Patnacteho dubna 1924 bylo letectvo pfe-
jmenovano a z RKKVF (Rabode-krestjanskij krasnyj vozdusnyj flot) na VVS SSSR
a v lednu nasledujiciho roku na VVS RKKA (Vbjenno-vozdusnyje sily RKKA).
Sovetsk£ vojenskd letectvo zustavalo v mczivalecnem obdobf, stejne jako za „Vel-
ke vlastenecke valky", soudastf Delnicko-rolnicke rude armady (RKKA). Utvary
namofnich letounu, po гас!епёт namorniho letectva do RKKVF v bfeznu 1920,
nalezely po fadu roku do VVS. V kvStnu 1935 doSlo sice к vydelenf namorniho
letectva a к jeho pfedanf namofnietvu, ale ji^ v 6ervenci 1937 je VVS zfskalo zpdt.
Ne na dlouho, nebof v lednu 1938 namofnictvo копеёпё definitivne obdrzelo na-
mofnf letectvo (Vbjenno-vozduSnyje sily vojenno-morskogo flota) pod svou kont-
rolu.
Rusove museli po skondem obdanske vdlky, vzhledem к tristnfmu stavu vlast-
nfho prumyslu, hledat vhodne typy к pfezbrojenf v zahranicf. V tomto obdobf zde
zakoupili vice nez 700 stroju, усетё fady stfhacek. Velmi vyznamne byly v dodav-
kdeh zastoupeny letouny nizozemsk£ firmy Fokker. Nejdfi've, v roce 1922, Rusove
zakoupili padesat Fokkeru D.V1I, tedy velmi изрёгтеИо пётескёЬо typu z let prv-
nf svetove valky, vjehoz produkei v povalecnem obdobf pokradoval Fokker po
pfestdhovanf zavodu do Holandska. Stfhadky dorazily do Leningradu v kvdtnu 1922
a jako prvnf je do vyzbroje obdrzela 1. otdёlnaja istrebitelnaja aviocionnaja eskad-
rila (l.OIAE, tedy 1. samostatnd stfhacf letccka eskadrila) sfdlfcf и Leningradu
a 3.OIAE v Kijev$. V roce 1925 je nahradily nov£ Fokkery D.XI a pote byly az do
roku 1929 uzfvany и ndmofnfch stihacich jednotek a pote jeste v prvnf polovin6
tficdtych let к vycviku и VVS a paramilitantniho Osoaviachimu. V roce 1923 mohlo
RKKVF vyzkouset novy nizozemsky stfhacf dvouplosnfk (sesquiplane) Fokker D.XI
a na podzim 1925 byly zahajeny dodavky 125 objednanych letounu. Prvnf zadaly
ji2 koncem roku nahrazovat и l.OIAE v Leningradu starSf D.VII a slouzily и fady
stfhacfch eskadril a otrjadu az do prvnf poloviny tficdtych let. V roce 1932 se na-
chazelo v aktivnf sluzbd jeste tfiactyficet D.XI, z nichz ctrnact slouzilo к vycviku.
Poslednfm jimi vyzbrojenym utvarem VVS se stal 72. istreb^lnyj aviacionnyj otrjad
zformovany и Leningradu az podatkem roku 1933! V Rusku byly Fokkerovy stf-
223
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
hacky znacenyjako FD-VII a FD-XI. Sovdtske vojenskd letectvo dale ziskalo v ro-
ce 1924 к vyzkousenf jeden D.XIII (vyfazen byl v roce 1929) a zhruba tficet dal-
sich pak obdrzelo v roce 1933. V tomto pnpade slo ovSem о letouny, о ktere jiz pro
jejich tehdejsf zastaralost a oletanost nemelo pfflis velky zajem - tyto D.XIII zby-
valy z puvodmch padesati Nemci zakoupenych a na tajne zdkladnd v Lipecku pou-
zfvanych stroju, ktere pri likvidaci baze roku 1933 pfedali sovetskemu letectvu.
Z lUlie dorazilo do cernomofskeho pnstavu Odesa v roce 1922 osmnact dvou-
ploSnych stfhacek Ansaldo A.l Balilla, dva dalsi stroje Sovdti ukofistili bdhem
obcanske v^lky. Italske stihacky slouzily pfcdevSfm u dvou ndmormch samostat-
nych stihacich leteckych oddflu a definitivnd byly z WS vyfazeny po Sesti letech
sluzby v roce 1928.
Do vyzbroje sovetskeho vojenskeho letectva se ve dvacdt^ch letech dostal take
stary znamy ze spanelskdho nebe, britsky stfhacf dvouplosnfk Martinsyde F.4 Buz-
zard. Dvacet stroju dorazilo do Leningradu v nakladnim prostoru lodi Miranda
v kvdtnu 1922 a jednadvacet Sovdti pfevzali na podzim nasledujfciho roku. Obdr-
zela je 2. otdelnaja istrebitelnaja aviocionnaja eskadrila umfstena u Moskvy a po
nekolika letech sluzby se staly aktery typicky ruske (autor nepouzfvd vyraz sovdt-
ske, nebot podobne vdci maji u euroasijskc velmoci delSf tradici) potdmkinske akce.11
V kvdtnu 1925, pri velke oficialm slavnosti na moskevskem Centralnim letisti, byly
predvadeny nove stfhadky zakoupene na zdklade stranou organ izovanych sbirek,
pfi kterych sovetsti pracujfcf sebrali 750 000 rublu. Stroje byly zafazeny do nove
vznikle eskadrily, pojmenovane podle Dzerzinskeho, obavandho zakladatele tajnd
policie Ccky a vedoucfho jeji nasledovnice, GPU. Letiste se stalo skutednym pout-
nfm rmstem a vyrovnane letouny, ozdobend angazovanymi napisy (napnklad „Pro-
letarskaja oborona“ (proletafska obrana), „Vsegda gotov“ (vzdy pfipraven), ,,Ce-
kist“ (dekista) aj.) shledlo na 35 000 lidf. Pfitom ,,nove“ stihacky nebyly nicim
jinym nez nove pomalovanymi, jiz delSi dobu ve WS slouzfcfmi dvouplosnfky
Martinsyde F.4 z 2. OIAE. Sovetsk£ vojenske letectvo posledm stroje tohoto typu
vyradilo z leteckych Skol az v roce 1931.
V roce 1925 disponovalo WS RKKA celkem dv£ma stovkami stfhadek:
2. OIAE letala se stroji Martinsyde F.4, 1., 3. a 4., OIAE s Fokkery D.XI, 1. OIAO
а пйтогт' 1. OIMAO s Fokkery D.V1I a 2. OIMAO (2. otdelnyj morskoj istrebi-
telnyj aviaotrjad) s italskymi stihadkami Ansaldo Balilla. Vyzbroj tedy tvofily vy-
hradnd letouny zahranicnfho puvodu, zakoupene v Nizozemsku, Velke Britanii
a Italii.
Pro neinforinovane: Vicekrdl G. A. Potemkin nechal pri inspekcnf ceste carevny Kate-
finy II. na Krym v roce 1787podel planovane trasy postavit kulisy „prosperujicfch"
vesnic, podobnou lipravou prosly hlavnf ulice ve mistech a carevnu vftajici davy byly
z velke casti do civilu prevlecenf vojdci z Potemkinovych pluku!
224
LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE VE SPANELSKU
Sesquiplane Tupolev 1-4 se vyznadoval celokovovou konstrukci. Bylo vyro-
beno 180 techto letounu slouzia'ch hlavne и jednotek namorniho letectva.
Zavislost na letounech zapadnf provenience by pochopitelnc byla pro SSSR
v pripade konfliktu velmi nevyhodna a jiz prvnf petilety plan, schvaleny v dubnu
1929, hovofil proto о nutnosti postupne vyfadit z vyzbroje zahranicni typy a na-
hradit jc domacimi. Prvnimi sovetskymi stfhaci'mi typy domacf konstrukce se staly
dolnoplosnfk Polikarpov 1-1 a dvouplosnik Grigorovic 1-2. Od Polikarpovu 1-1
vzniklo tfiatficet stroju, ktere v§ak trpely vaznymi defekty a do sluzby se posleze
nedostaly. Prvnf uspcsnou sovetskou stihackou se tedy stal konvencm dvouplosnik
Grigorovic 1-2, ktery byl v letech 1927-1930, pfeva?.n£ ve verzi l-2bis, vyroben
v poctu zhruba 160 stroju. Prvni 1-2 prisly к 7. a 11. aviaeskadrile a к 70. avia-
otrjadu roku 1927 a v letech 1930-31 byly stahovany к plneni vycvikovych ukolu.
V fadove sluzbe trpely pomerne nizkou bojeschopnosti. Take D. P. Grigorovic a fada
dlenii jeho konstrukcnf kancelafe byla mimochodem. podobnd jako Polikarpov, pro
zvyscni ,,motivace“ uvdzndna a pokracovala ve vyvojovych pracich v internaci.
Vetsiho rozsifeni ne£ 1-2 dosahly dvouplosne stihadky Polikarpov 1-3, kterych
bylo v letech 1929-1931 zafazeno do vyzbroje na 350. V roce 1931 jich melo VVS
ve stavu 320 a v lednu i 934 jeste 250, z nichz veisina siouziia v prvni linii a ciyfi-
actyficet к vycviku. Konec fadovd sluzby Polikarpovu 1-3 znamenalo az vctsi roz-
sireni Polikarpovu 1-15 a 1-16 v polovine tricdtych let. К vycvikovym ukolum ovScm
slouzily jestd dele. Zhruba ve stejne dobe jako produkce 1-3 bczcla take vyroba 180
kovovych dvouplosnikh Tupolev 1-4. V roce 1934 se v fadove sluzbe nachazclo na
225
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
1-5 byl prvnun stfhacfm typem, ktery zndmy konstruktdr N. N. Polikarpov vyvinul ve
stalinskdm vdzenf. Na snfmku je tfetf prototyp 1-5. vzhledem к okolnostem vzniku pikant-
пёpojmenovdn, jak hldsd malba na trupu, jako „Dar 16. sjezdu strany". Poprve vzldtl
1. cervence 1930.
150 tdchto stroju, pusobfci'ch, snad diky kovove konstrukci, u ktere se pfedpokld-
dala v<5t§f odolnost na povdtrnostni vlivy, u namofnfch jednotek. Take tyto letouny
byly v polovind tricatych let vytladeny 1-15 a 1-16, к druholiniovym udelum ovSem
slouzily zhruba do roku 1937.
Zndme Polikarpovy 1-5 pfichdzely do vyzbroje od roku 1931 a jejich vyroba,
ktera dala plnych 803 letounG, bdiela do roku 1934. Ve sluzbe je doplnovalo 131
dvouploSnych stfhadek 1-7, a protore se tomuto typu star.Sf, na v^chodS vznikajfcf
publikace venovane sovetskemu vojenskemu leteetvu vyhybaly, poskytnu mu vice
mista.2)
Duvod к mldeni о 1-7 snad spodfval ve faktu, je§td v polovine tficdtych let
slouzily ve vyzbroji VVS letouny ndmeckdho puvodu, adkoliv rezoluce XV. sjezdu
VKS(b) z roku 1929 к prvnfmu petiletemu planu v jednom z bodii jasnd stanovo-
vala, ie je nutno „vyfadit z vyzbroje vSechny zahranidni typy letounu a nahradit je
stroji sovdtske konstrukce'4. Rusovd objednali dva prototypy jednomfstnd stfhadky
u nemecke firmy Ernst Heinkel Flugzeugwerke GmbH, sfdlfcf ve Wamemunde,
21. ledna 1928. Prototyp, klasicky tvarovany dvouplosnfk oznadeny jako HD 37a
a oficidlne deklarovany jako letoun pro vyzkum velkych rychlosti a vy§ek, vzldtl
2) Ostatnd jeSt# v publikaci Kosminkov K., Grinjuk, D. - Samolety Stalinskich Sokolov,
Sankt-Pettrburg, 1992, adkoliv vznikld jit po rozpadu Sovitskeho svazu a vzniku SNS,
о typu, pri soudasndm uvedenf naprosto nedulezitych Polikarpovu 1-1, nenianiznu'nka.
226
LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE VE SPANELSKU
jiz 19. dubna 1928. SovdtskA komise vedena Jakovem I. Alksnisem, ktera pfevzala
dva pozadovane stroje, dorazila do Ndmecka koncem dubna. Podle podkladii ne-
mecke vojenske kontrarozvddky Rusovd u Heinkela objednali padesAl stroju, о kte-
rych ovsem nejsou zadne daEf zpravy. Testy prototypu Heinkel HD 37a se rozbeh-
ly v Moskvd u Nil WS 10. dervence - vse se tedy odehravalo v bleskovem tempu.
Druhy stroj dorazil do Leningradu pondkud pozddji, 26. dervence, a byl zAhy zni-
den pfi havarii, pote co v srpnu zahajil zkouSky u Nil WS. Pilot Pisarenko jej
opustil na padaku, nebof nedokazal stroj vyvest z vyvrtky. Po vysetrovani a dalsich
testech s prvnfm strojem, kterych se zucastnil take urychlene do Moskvy odeslany
ndmecky pilot, byla jako prfcina nehody stanovena chyba v ruske verzi pilotmho
manualu. S konstrukci HD 37 ovsem nebylo vse zcela v poradku a WS typ dale
neobjednalo. Mezitim matefska firma na bazi HD 37 vyvinula pro nemecke namof-
nictvo stihadku HD 38 schopnou operovat s pozemmm kolovym i vodnim plova-
kovym pfistAvacfm zanzenfm. A kdy? v lednu 1929 nova sovdtskA komise, opdt
vedenA zAstupcem velitele sovetskeho vojenskeho letectva A. J. Alksnisem (ktery
se zanedlouho, v dervnu 1931, stal velitelem WS a posldze byl v listopadu 1937 -
kdy? je§td pfedtfm stadil jako clen vojenskeho soudu poslat na smrt velitele Rude
armAdy MichailaN. Tuchacevskeho - uveznen a 29. cervence 1938 popraven jako
jedna z obetf stalinskych procesti), dorazila do Wamemimde a s typem se seznami-
la, objednala dva zlepSend prototypy oznadene HD 43a. Na podzim 1929 proSly
testy u Nil WS a posldze se dockaly sluzby u bojovych jednotek vojenskeho le-
tectva: jeden dostala 9. OIAE a druhy velitelstvf 15. AB - u stejne letecke brigady
slouzil take zbyvajfcf Heinkel HD 37. 4
Pro licendnf stavbu posleze velenf WS zvolilo modifikovanou verzi Heinkel
HD 37c, ktera dostala sovdtskd vojenskd oznaceni 1-7. Vyroba se rozbehla v mos-
kevskdm zAvodd d. 1 a prvnf dva pfedseriovd stroje vzletly v Idtd 1931. Porovnava-
cf zkouSky tdchto v Sovetskem svazu vyrobenych letounu s puvodnfm Heinkelem
HD 37 ukAzaly jisty narust hmotnosti a pokles vykonu. Rychlost klesla oproti vzo-
ru ze 312 km/h na 301 km/h. ZprAva Nil WS typ hodnotila v tom smyslu, ze 1-7
nesplftuje poslednf pozadavky sovdtskdho vojenskdho leteeva na stfhacf letoun.
V porovnanf se svym domAcfm konkurentem Polikarpovcm 1-5 stfhacka 1-7 pond-
kud hufe stoupala, mdla meniff dostup, ale byla rychlejsf a celkove vykonndjsf v ma-
lych vySkAch, a proto padlo rozhodnuti v produkei pokracovat. Celkem vzniklo
131 1-7 a jednou z prvnich jimi vyzbrojenych jednotek se stala 1. OIAE. Podatkem
roku 1934 se ve slu?be nachAzelo 128 strojO. Pfflis oblfbene nebyly, nebof pilotiim
vadily nebezpednd vlastnosti pfi pfistAnf. Na 1-7 pohh'?elo velenf WS, jiz jen diky
zAverum XV. sjezdu VKS(b), jako na pfechodovy typ, ktery z prvnf linie kolem
poloviny tficAtych let vytladilo duo Polikarpov 1-15 a 1-16. Letoun niemend miize
poslouZit jako jeden z pffkladu vzAjemnych vlivu, kterd pusobily v pfedvalccnem
obdobf mezi ndmeckym a sovetskym letectvfm. Jestlife roku 1935 v fadach WS
227
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
vedle sebe slouzily Polikarpovy 1-15 s licencmmi Heinkely HD 37 (1-7), рак о rok
pozddji na spanelskem nebi tytez ,,patnactky“ bojovaly proti pokradovatelum vy-
vojove fady dvouplosnych stfhacek Heinkel, strojum He 51 z Legionu Condor.
Soucasne se zavaddnfm domaci'ch typu se objevil take rys charakteristicky pro
sovdtskou koncepci v^stavby VVS - masovost. Letectvo mdlo byt podetnejsf nez
spojena letectva potencionalnich zapadnfch protivnfku. Ve tricatych letech pak jiz
Rusove, dfky pokroku leteckeho prumyslu, stfhacf slozku VVS (s vyjimkou 1-7)
vyzbrojovali svymi vlastnfmi typy a zahranicnf letouny nakupovali vyhradne к tes-
tum a к podchycem konstrukenfeh trendu. Do SSSR tak, vzdy v omezenem mnoz-
stvf, dorazila fada ruznych stfhacfch dvouplosnfku.
Pro deskeho dtenare je jiste zajimave, ie do SovStskeho svazu tak 51a dvojice
(podle nekterych podkladu trojice) ceskoslovenskych dvouplosnych stfhadek Avia
BH-33E. Prvnf letoun byl dodan v prosinci 1928 a druhy v srpnu 1929. Stihacky
prosly testy ve vyzkumnem ustavu vojenskeho letectva Nil VVS a Rusove je vyfa-
dili roku 1932.
Ndkolik typu bylo zakoupeno ve Francii. V roce 1929 slo do SSSR po jednom
exemplari stfhacfch dvouplosnfku Bleriot-SPAD 51/4 a Bldriot-SPAD 61. Oba le-
Иётеску stfhacfdvouplosnik Heinkel HD 43 vznikl koncem dvacdtych let. Sovetsky svaz
zakoupil dva prolotypy, ktere prosly roku 1929 letovymi zkouskami и Nil WS. Snfmek
byl porfzen jeSte v materske tovdrne finny Ernst Heinkel Flugzeugwerke GmbH ve War-
nemiinde.
228
LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE VE SPANELSKU
Pod oznacenfrn 1-7 bylo v S557? vyrobeno na pocdtku tricatych let pro stihaci jednotky
sovetskeho vojenskeho letectva 131 stroju vychazejicfch z nemecke dvouplosne stihacky
Heinkel HD 37c. Vzhledem ke svetnu puvodu byl 1-7 z ideologickych duvodu ve vsech
starsich piehledech vyzbroje WS opomijen a zuslal temer nezndtn.
touny Rusove podrobili zkouskam u Nil VVS a Bl£riot-SPAD 61 dokonce nejakou
dobu slouzil u stfhacf jednotky Moskevskeho vojenskeho okruhu. К jejich vyfaze-
nf doslo v roce 1931.
Zajimava legenda vznikla kolem navysost elegantnfho dvouplosneho stihaciho
letounu Fairey Fantome, vyvinuteho v Britanii a staveneho v poctu ctyf prototype!
u belgicke pobocky Societe Anonyme Beige „Aviation Fairey“ S. G. B. A. Dvaca-
teho srpna 1936 dva existujicf stroje tohoto typu zakoupili к vyzkortsenf Rusove.3’
Stihacky byly nalodSny na plavidlo Tovarisc Stalin v Antverpach a v jeho nakla-
dovem prostoru dopraveny do Leningradu. Dale je znamo, ze letouny prosly testy
ve vyzkumnem ustavu vojenskeho letectva a ze zkusebnf pilot P. Stcfanovic Ictal
na Fantomu v Rusku jeStS v let£ 1938. Presto se rada historiku drzf legendy, ze
stroje byly ve skutecnosti dopraveny do obcanskou valkou rozdSleneho Spanelska
a pfedany republikanskemu leteetvu. Jeden z nich mel byt prakticky okamzite se-
stfelen, druhy si pak mel naopak ve vzdusnych bojfch s povstalci pripsat nekolik
vftezstvf. Pohledny Fantome nebyl jedinym vyrobkem firmy Fairey testovanym
v SovStskdm svazu. V roce 1930 zacali Rusove jevit zajem о stfhacf dvouplosnfk
Fairey Firefly IIM, a prostrednictvfm firmy Arcos Ltd. jeden exemplar tohoto typu,
tvoffcfho po vetsinu tricatych let zaklad vyzbroje stfhacf slozky bclgickcho vojen-
skeho letectva, zakoupili о dva roky pozdeji. Stroj prochazel testy v Nil WS od
3) Stars!podklady uvddeji, ze je jiz v tinoru 1936 dopravila do Moskvy zprostredkovatel-
skd firma Arcos Ltd.
229
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Polikarpovy 1-5 vydrzely ve vyzbroji WS neobycejne dlouho, od roku 1931 az do prvni-
ho obdobf „ Velke vlastenecke vdlky kdy byly pres katastrofdlnf zastaralost nasazeny
v roli lehkych bitevnfch letounu.
listopadu 1932 a v kvetnu a£ cervnu 1933 probehly porovn£vacf zkouSky s tehdy
nejkvalitncjSi fadove pouzivanou domaci stfhadkou, dvoupIoSnikem Polikarpov 1-5.
Firefly IIM Rusove shledali rychlejSim ve vySkach 1500 az 2000 metru, sice тёпе
obratnym ve vyskovych hladinach pod 4000 az 5000 metru, nicmdne 1-5 celkove
nadfazenym ve vySkach 1500 az 4000 metru.
Ze stroju italske konstrukdni skoly Rusove zakoupili roku 1928 prvnf dva pu-
vodne pro Regii Aeronauticu vyrobene dvouplosne stfhadky Fiat CR.20. Po zkouS-
kach u Nil WS letouny vystndaly ndkolik utvaru u Beloruskeho vojenskeho okruhu
(13., 17., 91. OIAE a velitelskou letku 15. AB, dili 15. letecke brigddy) a poslednf
z nich Ictal jeste na konci roku 1933. V druhe polovind tficatych let pak do Sovet-
skeho svazu dorazil ze Spandlska jeden republikdny ukofistdny CR.32.
Koncem dvacdtych a zejmena zacatkem tricatych let se vystavba WS znatelnd
urychlila. Jestlize roku 1929 mdlo letectvo sedmnact leteckych brigad (aviabrigad),
v roce 1933 jiz petatricet. Take vyroba stihacich stroju rostla rychlym tempem:
v roce 1929 dala 106 stfhadek, v roce 1931 120, v 1932 pfechodne klesla na 74,
aby v roce 1933, se zahajenim produkcc Polikarpovu 1-5, vyskocila na 336 a v roce
1935, kdy jiz bd2ela na plnd obratky vyroba 1-15 i 1-16, dosahla 776.
К 1. lednu 1931 disponovalo WS RKKA 5224 letouny, z nichz bylo 4182
bojeschopnych. Na stihacky pfipadlo zhruba 650 stroju, z nichZ se v letuschopnem
stavu nachdzelo nejakych 560. Zaklad vyzbroje tvofilo 279 (258 letuschopnych)
dvouplosnych Polikarpovu 1-3, na druhem miste se nachdzelo 150 (138 letuschop-
nych) kovovych dvouplosniku Tupolev 1-4, pak 106 (91) dvouplosnikti Grigorovid
1-2 a I-2bis. Z mend pocetnych letounu je nutno predevsim jmenovat dvanact (je-
denact letuschopnych) novych, prevazne pfedsdriovych Polikarpovu 1-5 a je moz-
no uvest take jedenact (deset letuschopnych) Fokkeru D.VU, tfi (jeden letuschop-
ny) Martinsyde F.4 a osmaosmdesdt (dvaapades^t letuschopnych) D.XI. Vdtsina
techto stroju -1-3,1-4 a 1-5 - pfichazela do vyzbroje bdhem obdobf prvniho petile-
230
LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE VE SPANELSKU
teho planu vystavby VVS. Stfhacf letectvo podle nej v prioritdch zaujalo druhe
mfsto, hned za letectvem bombardovacim.
Ruske letectvo bylo vzduSnou silou jednoznacne ofenzivni, budovanou na za-
klade pozadavku J. V. Stalina a strany. Rozhodujfci soudast sovetskS ideologic pfed-
stavovala myslenka sfrenf komunismu az po „vftezstvf pracujfciho lidu na celem
svete“. Rusove vyuzfvali к tdmto cilum siroke palety prostfedku, vdetnd prime agre-
se, a proto budovali velmi podetnou armadu i letectvo. Jakykoliv zpiisob byl po-
svecen a boEevici je dokazali obmdnovat s neobydejnou presvedcivosti. Ve tfica-
tych letech se Sovetsky svaz vystfidal na mezinarodnf scene v fadd roll, od toho
jedindho spravedliveho ve Spoiecnosti narodu az po dravce na podzim 1939 bez
milosti, spolu s nacistickym Ndmeckem, rvoucfho umfrajfcf nenavidene Polsko.
Co se tyde proporcf rustu VVS, tak na prvnfm miste pochopitelnd zustavaly bom-
bardery, kterd roku 1929 tvorily jeSte pouhych 10,1 % sil a v roce 1935 jiz 52,1 %.
Stfhacf letectvo ve stejnych letech proporcne narostlo pouze z 20,7 % na 26,5 %.
Fakticky ov§em stavy stfhacek rostly rychlym tempem: 1. ledna 1929 mdlo VVS
232 stfhacfch stroju, 1. ledna 1932 487 stroju a 1. ledna 1935 jii plnych 1640 z vy-
znamne casti velmi kvalitnich stfhacek.
Vojenske letectvo se ve tricatych letech tdSilo velkd pozornosti J. V. Stalina
i dalsfch spicek VKS(b) a nachazelo se ve velmi patrne konjunktufe. Zejmena v mla-
dezi bylo pomoci obrovskdho mnozstvf propagandistickych clanku a pffmeho pu-
sobeni politruku rozdmychavano to prave nadsenf. A adkoliv se Stalinova rise po-
tykala s obrovskymi problemy, vdetne probfhajfciho hladomoru, vzdy se naslo dost
penez pro militantnf sportovnf organizaci Osoaviachim a pro jeji stovky letist’, kde
se rodili budoucf „Stalinstf sokoli“. Mezi sovdtske kultovni svatky byl rozhodnu-
tim z 28. dubna 1933 zafazen Den letectva (Den vozdusnogo flota SSSR) spadajfcf
na 18. srpen. Nejvetsf pfflezitost к demonstraci sfly VVS ovSem poskytovaly osla-
vy 1. maje, kdy nad rudymi transparent}' vysnorenou Moskvou, kde z vyvysene
tribuny shlfzel vladaf J. V. Stalin ve spolednosti spicek strany a ozbrojenych sil na
mohutnd proudy vojenske techniky, neprehledne davy jasajfcfch poddanych a ale-
gorickd vozy, dundly podetne sestavy letounu VVS, v kterych nemohly chybet ani
cetne dvouplosne stihacky.
К 1. lednu 1936 pfedstavovalo VVS nejmohutnejsf a take nejlcpe vyzbrojend
vojenske letectvo na svete. Rusove meli ohromujfcich 8043 bojovych letounu! Z toho
pripadlo 2227 stroju na tdike a rychle bombardery (pfedevSfm TB-3 a SB) a 1960
na lehkd bombardery, bitevnf stroje a torpddovd letouny. Stfhacf slozka cftala neu-
vdfitelnych 2250 stroju!
Zaklad vyzbroje stfhacf slozky pfedstavovaly к 1. lednu 1936 predevSfm dvou-
ploSnfky. Slo hlavne о Polikarpovy 1-5, ktere jiz v polovine tricatych let nicmdnd
vykonnostne zastaraly a naprosto nestadily na nejkvalitnejsi stihacky zapadnf pro-
venience. Polikarpovy 1-5 se ve vyzbroji VVS udriely velmi dlouhou dobu a do
231
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
boju v roli lehkych bitevnich letounu zasahly je§td po nemeckem Utoku na SSSR
v letech 1941-1942. Ve znacnem poctu byly zastoupeny kvalitni, v letech 1934 az
1937 produkovane Polikarpovy 1-15. V roce 1936 ve vyzbroji stfhacf slozky VVS
setrvavaly v urcitem mnozstvi take stars! typy, pfedevSim zastaralc Polikarpovy
1-3, Tupolevy 1-4 a licencn! 1-7.
Velenf VVS v te dobe zastavalo zajimavou doktrinu о spolupraci obratnych,
vy borne stoupajfcfch dvouplosniku a rychlych, к horizontalnim manevrum urce-
nych jednoploSnfku. Sovctskc vzdusne sily jako prvnf letectvo na svete zafadilo
roku 1934 do vyzbroje stihacky modern! jednoplosne koncepce se zatahovacirn
podvozkem a krytou kabinou (piloti si postupne vymohli jejf opetovnd odkrytf) -
Polikarpovy 1-16. Bylo to skuteend prvenstvf sovetskeho letectva. svcdcici о vy-
zrani ruskych konstruktcrii, jmenovite N. N. Polikarpova. Dobou vzniku jedno-
plosny 1-16 pfedstavoval vrstevnfka dvouplosneho Polikarpovu 1-15, s nfmz mel
podle sovetskych teoretiku take ve vzdusnych bojfch spolupracovat. V dobe, kdy
jiz VVS zarazovalo seriove produkovane 1-16 do vyzbroje, na zapade teprve vzni-
kaly prototypy obdobnc koncipovanych jednoplosniku: prototyp ndmeckeho Bf 109a
vzlctl v kvetnu 1935, prototyp francouzskeho Moranu MS.405 v srpnu tehoz roku,
britsky prototyp Hurricanu v listopadu 1935, prototyp Spitfiru v bfeznu 1936
a v USA se jednoplosne stihacky pocaly objevovat jeste pozdeji. Vedle Polikarpo-
vu 1-16 slouzili ve stihaci slozce VVS dal&f, byf podstatne mene rozsifeni zastupci
jednoplosnych stfhacek, Slo о Grigorovice I-Z, vyztuzene jednoplosniky s otevre-
nou kabinou a pevnymi podvozky, ktcrych pfislo v letech 1933-1935 do vyzbroje
sedmdesdt a u nichz se Rusove pokouSeli zavest vyzbroj tvorenou vedle kulometu
dvema jednoranny mi kanony 76,2 mm. Dale devadesat modemejsfch samonosnych
dolnoplosnikii se zatahovaci'mi podvozky Grigorovic IP-1, vyrabenych v letech 1936
a 1937. a dvaadvacet v letech 1936-1937 dokoncenych Tupolevu 1-14. Tyto tri jed-
noplosne typy se ale v porovnanf s 1-16 nerozsifily a zahy zmizely z prvoliniove
vyzbroje VVS.
Sovetske vojenske letectvo se take zajimalo о koncepci dvoumistndho stihaci-
ho letounu. Stroje tdto kategorie se uplatnily jiz behem prvni svetove valky a VVS
se pokouselo do vyzbroje ziskat letoun teto koncepce plnych deset let. Ruzne pro-
totypy, prevazne konvcncnc koncipovane dvouplosnfky, ovsem neuspely. Jisty zlom
znamenal az Kocerigin DI-6, ktery proSei uspesne zkouskami v prubehu roku 1935.
Od nasledujfciho roku se rozbchla seriova v^roba, ktera dala do roku 1938 220
letounu. DI-6, tvarove podobne stihadkatn z rodiny Polikarpovu 1-15, byly robust-
ni dvouplosnfky se zatahovacirn podvozkem a vyzbroj! tvorenou ctyfmi pevnymi
a jednfm pohyblivym kulometem 7,62 mm. VVS je se znadne omezenymi vj'sled-
ky bojove nasazovalo proti Japoncum na Dalnem vychode v letech 1938 a 1939
a dokonce jeste za „Velke vlastenecke valky“. Do Spanelska se vSak nedostaly.
232
LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE VE SPANELSKU
Jedna ze ctyr v Belgii postavenych dvouplosnych stfhacek Fairey Fantdme za letu. Stroj
nese britske civilnfpoznavacf znacky G-ADIF. V srpnu 1936 dva exempldre zakoupili
к testum Rusove. Legenda о tom, ze je pozdeji poskytli republikdnskemu letectvu, pro-
kdzala udivujfcf iivotaschopnost.
Stfhadky I-Z a 1-16, stejnd jako Tupolevy 1-4 a Polikarpovy 1-5, take poslouZily
v roli parazitnich stihacich letounu. Idea sama nebyla nidfm novym - parazitnf stf-
hadky zkouSeli jiz drive na svych vzducholodfch Nemci i Britove a к praktickemu
nasazenf je taktez na vzducholodfch dovedlo americke namorni letectvo. V piipade
ohrozeni sc mdl stfhacf letoun odpoutat od zranitelndho noside a ubranit jej proti
nepfatelskym strojum. Rusove vSak parazitnf stfhacf letoun pozoruhodne spojili
s tezkym bombarderem.
Prvnf ?. pokusnych kombinacf nazyvane Zveno-l, tvofene bombarderem TB-1
a dvojicf na hornf plose kffdla uchycenych Tupolevu 1-4, vzletlo 3. prosince 1931.
Obe stfhadky se ve vzduchu odpoutaly a pfistaly samostatnd. DalSf zkouSky probf-
haly v zaff 1933 s kombinacf Zveno-la, tvofenou bombarderem TB-1 a dvojicf
vykonncjsfch 1-5. V srpnu 1934 Rusove zkouSeli Zvdno-2, slozend ze ctyfmotoro-
veho TB-3 a tfi 1-5. Dve stfhadky byly uchyceny na hornf ploSe kndla, tfetf (pro-
stfednf) na trupu. Posleze v listopadu 1935 vzletlo z letiStd v Moninu propagandis-
ticke ,,velezvdno“ nazy vane Zveno-Aviamatka tvorene bombarderem TB-3 nesoucfm
na hornf plose kffdla a trupu tri dvouplosne 1-5 a pod kffdlem dva 1-16. Ve vzduchu
pak tuto impozantm sestavu doplnil jeste jeden I-Z, ktery se zaklesl na hrazdu vy-
pustenou pod trupem ctyrmotoriiku. Posldze se vsech Sest stfhacek odpoutalo a sa-
mostatnd pristalo.
Podle puvodnf mySlenky mdly parazitnf stihacky ochranit pri dalkovych letech
v cflovd oblasti sovdtske tezkd bombardery a pote znovu pfist^t na svych nosicich
233
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Sovetske vojenske letectvo experimenlovalo ve tricatych letech s parazitnfmi stihacimi
letouny, nesenynii tezkymi bombardery. Na snimku je zachyceno Zveno-2, cili ctynnoto-
rovy TB-3 majici na trupu a harm plose kridla uchyceny pine' tfi Polikarpovy 1-5.
a vratit se s nimi zpet na baze. Testy ovSem ukdzaly, ze to v bojovych podmfnkach
prakticky nebude mozn£, a proto v roce 1937 vyvoj ,,zv£n“ radikalne zmenil smer.
Nynf mel TB-3 ndst dva ke stfcmhlavemu bombardovam upravene Polikarpovy
1-16 (SPB) a dopravit je pouze к cili. Odpoutane 1-16 se тё1у po skonceni naletu
samostatne, vlastnfmi silami, vratit na matefskd letiste. V roce 1941 letectvo Cer-
nomorskeho lodstva skutecn£ ,,zv£na“ nasadilo pfi utocfch proti v Rumunsku lezf-
cim cilum. К operacnimu vyuziti dvouplosnfku v ramci ,,zven“ nikdy nedoSlo.
234
LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE VE SPANELSKU
ARMA DA AERONAUTICA
(PORTUGALSKE VOJENSKE LETECTVO)
Ucast portugalskeho vojenskeho letectva na obdanske valce ve Spandlsku byla spf-
se symbolicka. Do sousednf zeme odeSla podporit povstalce portugalska vojenska
mise vedena majorem Jorge Botelho Monizem, do ktere nalezelo Sest dalSi pilotu-
-dustojnfku. Portugalci se zucastnili minimdlnd jednd bombardovaci akce nemec-
kdho Legionu Condor, nodmho naletu Junkersu Ju 52/3m na republikanske cile
v Brunete. Ndkolik dobrovolniku take usedalo do kabin nemeckych stfhadek, vdet-
ne dvouploSnych stroju Heinkel He 5IB.
Portugalske vojenske letectvo, Arma da Aeronautica, vzniklo behem prvnf sve-
tovd valky, roku 1917. Zeme v td dobd stala na strand Dohody a dvd portugalske
divize ptisobily po boku Britu na francouzskdm bojiSti. Letectvo tvofilo jako „pata
zbraft“ (za „prvnf zbran“ byla pochopitelnd povazovdna pechota) soucast portugal-
ske armddy. Arma da Aeronautica bylo od zadatku sve existence odkdzano na za-
hranicnf typy, eventualne letouny vyrobene v licenci. Prvnfmi stihadkami se staly
francouzskd dvouplosnfky SPAD S.VII, v roce 1923 doplndnd tfemi britskymi stroji
Martinsyde Е4, se kterymi se pozomy dtenaf setkal jiS ve vyzbroji Spanelskdho
i sovdtskdho letectva.
Behem prvnf svetove valky vzniklo takd namofnf letectvo, Aviacao Maritima,
tvoffcf souddst portugalskeho ndmofnictva. Vyzbroj tvorila sbirka zahranicnfch Id-
tacich dlunu a plovakovych letounu. Ve tficdtych letech ndmofnf letectvo zfskalo
takd dva exemplafe britskeho namorniho (palubmho) pruzkumndho stihacfho dvou-
ploSnfku Hawker Osprey. Letouny byly identicke s britskou verzf Osprey Mk.III
slouzfci u FAA a Portugalci je pfevzali roku 1935. Jeden se nachazel v pozemnfm
a jeden v plovdkovdm provedenf. Letouny byly urdeny pro sluzbu na korvetach
Afonso de Albuquerque a Bartolomeu Dias, a slouzily tedy jako namofnf pruzkumne
stroje.
V zdff 1924 Arma da Aerondutica disponovalo jednou stfhacf letkou (esquad-
rilha), jednou bombardovaci a jednou pruzkumnou letkou. О tri roky pozddji jiz
persondl dftal na 130 ddstojnfku a 1750 pffsluSnfku mufstva. Letectvo proSlo reor-
ganizacf a stfhacf slo^ku nynf tvorila jedind skupina: Grupo Independente de Avi-
agao de Protecgao de Combate (GIAPC, doslovnd pfelozeno - samostatna letecka
bojova a ochranna skupina). Disponovala dtmdcti SPADy S.VII umfstdnymi na le-
235
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Jeden ze tfi exportnich stihacich letounu Hawker Portuguese Fury v barvdch portugal-
skeho vojenskeho letectva.
tisti Amadora. Postupne se sice pondkud zvySoval pocet bombarderu a priizkum-
nych stroju (Breguety 14, Potezy 25), ale stfhacf slozka zustavala Popelkou.
Nepatrna, ale piloty nepochybnd vitand zmdna к lepSfmu nadesla az v prvnf
polovind tricatych let. V listopadu 1933 objednala portugalska vlada ve Velkd Bri-
tanii tri dvouplosne stihadky Hawker Fury. Letouny, u vyrobceznacenejako Portu-
guese Fury, preletly do zeme v dervnu 1934 a staly se vyzbroji Grupo Independen-
te de Avia^ao de Protecgao de Combate (GIAPC) na zakladnd Tancos. Odpovidaly
temef pftvodnfm strojum Fury Mk.I dodavanym britskemu RAF, v zajmu co nej-
vetsf vytrvalosti vSak mdly snfzen vykon motoru Rolls-Royce Kestrel IIS a zvetse-
no mnozstvf nesendho paliva. I po jejich dodavce ovsem zustavala bojova hodnota
portugalskeho stihaciho letectva prakticky nulov^, nicmene Arma da Aeronautica
mdlo alespon co pfedvadet na leteckych pfehlfdkach nad hlavnfm mestem, Lisabo-
nem.
Hawker Fury tvofily jedinou stfhacf vyzbroj i v Idtd 1936, kdyZ v sousednim
Spanelsku vypukla obdanskci v£lka. Sympatie vuci armadnim povstalcfim byly ddny
jiz predem. Takd v Portugalsku totiz jiz roku 1926 probdhl pud avlddy se ujala
armdda. Vznikl dalsf evropsky totalitm stdt, se vSemi povinnymi atributy vcetne
tajnd policie PIDE, pfebi'rajfcf metody sovdtskdho NKVD di ndmcckcho gestapa.
Portugalskii opozice nasla pocatkem tricatych let utociste v republikanskem Spa-
ndlsku a snazila se odtud podporit doutnajicf odpor proti rezimu diktatora Salazara.
236
LETECTVA ZAANGAZOVANA VE VALCE VE SPANELSKU
Proto mely portugalske mocenske Spicky pfirozeny zajem na vit£zstvf SpanSlskych
puSistti a vSemoznS je podporovaly. Poskytovaly jim vyzbroj, v pffpade potfeby
portugalske zakladny, IctistS, pristavy i komunikadni uzly. Portugalsko se stalo tran-
zitni zemi pri nemeckych dodavkiich. Na 6000 portugalskych dobrovolnfku padlo
v boji s „rudymi“. Co ov§em nemohl Salazar svdmu spojenci Frankovi poskytnout,
byly letouny. Anna da Aeronautica se totii v te dobS nachazelo ve vazne vyzbrojo-
ve krizi a temef nedisponovalo bojeschopnymi letouny.
Fury pfi svem nepatrnem podtu rozhodne nemohly zabr^nit obdasnym pruni-
kiim republikanskych letounu nad portugalske lizemf. Doslouiily v druhe polovine
tricatych let. Podle n£kterych podkladii byl posted™ portugalsky Hawker Fury se-
stfelen pfi letu nad mofem behem spanelske obdanskd valky v roce 1937. Die ji-
nych stroje slouzily az do roku 1939. To jiz mSlo Arma da Aerondutica nejhorSi
vyzbrojovou krizi za sebou, nebof v roce 1938 nakoupilo ve Velke Britanii osm-
nact dvouplosnych stihaCek Gloster Gladiator a v lednu 1939 ziskalo deset ital-
skych bitevnich a stihacich jednoplosniku Breda Ba.65-bis. Bombardovaci letec-
tvo nyni tvofilo deset tnmotorovych Junkersii Ju 52/3m g3e a desel dvoumotorovych
Junkersu Ju 86K-6.
237
KNIHA III.
DVOUPLOSNE
STIHACI LETOUNY
NA SPANgLSKEM NEBI
1936-1937
DVOUPLOSNE STIHACf LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
AVIA BH-33
Vedle znamych dvouplosnych Letovu S-231 SpanSIskd republikanske letectvo ob-
drzelo jeste jeden typ Ceskoslovenskeho stfhacfho letounu. Jediny exemplar dvou-
ploSniku Avia BH-33. О jeho pnpadnem bojovem nasazem se ovsem nanestSsti
nedochovaly zadne konkrCtnSjSi informace.
Na tomto letounu zacala dvojice konstrukteru Bene§ s Hajnem pracovat v polo-
vine dvacatych let. Prvnf prototyp BH-33 vztetl 27. zaff 1928 pohanCn hvCzdico-
vym devftivalcem Gnome-RhSne Jupiter VII. Jeste tChoz mesfce doslo к zalet^nf
take druheho prototypu, majfcfho zamontovan Jupiter VI. Vzhledem ke sve celo-
dfevene zastaravajfcf koncepci Ceskoslovenske vojenskC letectvo typ neobjednalo
ve vetsfm mnozstvf a pfevzalo pouze prototyp a p£t sdriovych B-33. Dodivka byla
realizovana v roce 1928.
Tovarna (Avii roku 1926 odkoupily mocnejSf f>kodove zavody) se typ pokouse-
la exportovat tak£ do zahranicf. Polsko zakoupilo jeden vzorovy stroj a roku 1930
zahajilo licencnf vyrobu pades&i kusii pod oznacenfm PWS-A. Stihacky byly po-
haneny motory Jupiter IV о vykonu 420 konf a mely puvodnf celodfevenou kon-
strukci, na smmcfch snadno rozpoznatelnou dfky plochym bokum frupu. V prvnf
linii vydrzely az do poloviny tricatych let, kdy je ve vyzbroji nahradily homoplos-
ne PZL P-7a.
Pozomost materske firmy se upfela take na Belgii, kde drive zaznamenala vcl-
ky obchodni uspech s bezprostfednfm pfedchudcem BH-33, dvouplosnym stiha-
cfm typem Avia B-21. Belgicane tehdy zakoupili jeden vzorovy letoun a postavili
44 licencnfch B-21, ktere se ve vyzbroji udrzely az do zacatku tficdtych let. Uspech
se vsak v plnem rozsahu neopakoval a zustalo u prodeje tff kusu BH-33 s vyrobnf-
mi cfsly 1001, 1002 a 1003. Stihacky do Belgie dorazily roku 1929 a vojenskd
letectvo jim pridelilo takticka oznceni U-l az U-3. К uvazovane licencnf vyrobe
nedoSlo.
Ackoliv jsou belgicke BH-33 Casto uvadeny jako stroje s puvodnf celodreve-
nou konstrukci, ve skutecnosti to byly letouny jiz iiioderuejsf smiSenC Slav by. Tedy
v provedem, ktere odstartoval 28. kvetna 1929 zaldtany prototyp BH-33E. Charak-
teristickymi znaky belgickych BH-33 jsou novC trupy s ovalnym prufezem, aero-
dynamicky dosti pedlive zpracovany tvar pffdC s pfilbovitymi kryty valcu a moder-
241
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Avia ВH-33.3 putovala z Belgie do Spanelska vzduchem. Snimek zachycuje stroj pfi-
praveny ke startu na francouzsketn letisti Toussus-le-Noble, kde probehlo doplneni po-
honnych hmot. Stroj nenesl zadne oznaHenf a pochopitelne nernel takg zamontovdnu
vyzbroj.
ncjsi provedeni podvozku s dvoudflnou, vyrazne uprostfed vzhuru lomenou napra-
vou.
Verze BH-33E se dockala znadnych exportnich uspechu. Ceskoslovenske vo-
jenske letectvo pfevzalo dva stroje, Jugoslavie tri BH-33E-SHS a dvaactyficet dal-
sfch vyrobila v licenci tamni firma Ikarus, dva (eventualne tri) BH-33E byly expor-
tovany do SSSR a jeden BH-33P do Polska. Jugoslavci v roce 1936 prodali ctyfi
sve stroje do Recka a poslednf jejich BH-33E, dokonce v puvodni, stfhacf roli. za-
sahly jeStS do boju b£hem bleskoveho nSmeckeho utoku v dubnu 1941!
Pro historii lcteck6 valky ve Spanelsku je ovsem dulezita belgicka dodavka.
Aeronautique Militaire sv£ Avie BH-33 vyuzfvalo pro akrobaticke letdnf. Roku
1936 jeden z letounu, stroj U-3 (znadeny tez BH-33.3), prosel rekonstrukci u finny
Mulot-Ertag sidlicf v Bruselu a byl prodan do Spanelska. Do republikanske Barce-
lony dorazil bez vyzbroje po dobrodrufne cestd vzduchem na konci srpna 1936. Na
letisti El Prat jej pfevzalo Aviacion Militar. Stfhacka byla opet vyzbrojena. Obdrze-
la dvojici trupovych kulometti Vickers 7,69 mm synchronizovanych pomoci modi-
fikovaneho synchronizatoru prevzatdho z Hispano-Nieuportu 52. Jejf dal§i osudy
vsak nejsou znamy. Pffpadne bojove akce nelze zcela vyloucit, nebot’ republikan-
ske vojenske letectvo v te tezk4 dobS nasazovalo i znacne zastarale letouny nachd-
zejici se ve vyzbroji v jednotlivych kusech. Spanelsky historik J. A. Cerda ov§em
242
DVOUPLOSNE STfHACf LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
povazuje za velmi pravdepodobne, ze stroj ziistal v prostoru El Prat a slouzil к vy-
cviku u пёкоНк mesfcu fungujfci leteckd Skoly zfizene na letisti Canudas poloauto-
nomnf katalanskou vlAdou.O
Stfhacf stroj Avia BH-33 (ve verzi pro belgicke letectvo) byl jednomistny, jed-
nomotorovy dvouplosnfk smfsene konstrukce, opatfeny jednoduchymi ocasnimi
plochami. Celodfev£na kridla spojovaly mezi sebou vzp£ry ve tvaru N, hornf kffd-
lo do trupu pak ukotvovaly taktez vzpSry do N. К fixaci slouzily ocelove draty.
Potah kffdel, majfcich dfev6nou kostru, tvofila dyha polepena platnem. Kfid61ka se
nach^zela na spodnfm kfidle. Trup ovalneho prufezu тё! kostru z ocelovych tru-
bek. Pfedni d£st kryly hlinfkove plechy, zadnf pldtno. Pohonnou jednotku tvofil
hvezdicovy devitivdlec Walter, dili licencm Bristol Jupiter VI о vykonu 490 koni.
Byl dosti реёНуё kapotovan a opatfen pfilbovitymi kryty valcu, ktere ovsem pfi
provozu zpfisobovaly jiste problemy (dochazelo к pfehnvanf motoru). Vrtule byla
dvoulista dfevёna. Pfistavacf zafizeni tvofil podvozek zadbveho typu. Vyzbroj ve
Зрапёкки tvofily dva obvykld trupove synchronizovane kulomety Vickers raze
7,7 mm.
HLAVNI TECHNICKE UDAJE
Avia BH-33.3
Rozpeti 8,90 m
Delka 6,85 m
Vyska 2,74 m
Nosna plocha 22,20 7 m-
Prazdnd hmotnost 830 kff
Vzletovd hmotnost 1250 kg
Max. rychlost и гетё 269 km/h
Max. rychlost v 5000 m 248 km/h
Vystup na 5000 m 8 min. 38 sec.
Dostup 7500 m
Dolet 450 km
Cerda, J., A. — L'Aviation de chasse de la republique Espagnole 1936/1939, Boulogne
1995.
243
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
BLERIOT-SPAD 51
Behem obcanske v£Iky se na iizemf Spanelska nachazely dva stroje francouzskeho
stihacfho typu Bldriot-SPAD 51, z nichz jeden se pravdepodobn6 dokonce zapojil
do aktivnf sluzby v fadach republikanskeho letectva. Slo v te dobe о doslova ar-
chaicky a zoufale nevykonny letoun majfcf sve koreny az na zacatku dvacdtych let.
Prvnf prototyp Bleriot-SPAD 51/1 vzldtl 16. cervna 1924. Tehdy Slo о pokro-
kovy letoun, konstruovany znamym otcem skvelych francouzskych dvouplosnych
stfhacek SPAD, proslavenych na vzdusnem bojiSti prvnf svetove valky, Andreem
Herbemontcm. Firma SPAD (Societe anonyme pour Г Aviation et ses Derives) byla
v roce 1921 pohlcena spolecnostf Socidte Bleriot-Aeronautique a od te doby nesly
Herbemontovy konstrukce zmen£ne oznaceni Bleriot-SPAD. Bl£riot-SPAD 51/1
navazoval na radu typu, zahajenou dvoumfstnou dvouploSnou stfhackou SPAD 20
C.2, zalctanou v cervenci 1918, tedy v zaveru prvnf svetove valky. Francouzskd
letectvo objednalo na 300 stroju, avsak kvuli restrikcim po skondem konfliktu bylo
dokonceno pouze 95 letounu. SPAD 20 C.2 uvadel uspofadani kndel, ktere se pak
stalo spolccnym znakem pro celou vyvojovou radu: spodnf kffdlo bylo prime, hor-
nf тё!о charakteristicky sip, obe byla propojena zjednodusenym systemem mezi-
krfdelnfch vzper. V pnpade SPADu 20 C.2 slo о velmi vykonny letoun, dokonce
vykonnejsf nez tehdy standardnf francouzska jednomfstna stihadka Nieuport-Dela-
ge Ni-D.29 C.l a tak sc Andre Herbemont logicky rozhodl zkonstruovat na jeho
zaklade take jednomfstny stfhaci typ.
Nejdrfve vznikly letouny Bleriot-SPAD 41 a 71 роЬапёпё fadovymi, kapalinou
chlazenymi motory Hispano-Suiza, ktere ovsem nedosahly uspeSnosti sveho dvou-
mi'stneho pfedchtidce a do seriovc vyroby se neprosadily. Pak nasledoval Bleriot-
-SPAD 51, u ncho£ konstrukter vsadil na lehef, vzduchem chlazeny hvezdicovy
devftivalec Gnome-Rhonc Jupiter о vykonu 420 konf. Vykony prototypu Bleriot-
-SPAD 51-01 vsak nesplnily ocekavanf. Rychlost nove stfhacky, pfestoze dostala
silnejSf motor, byla dokonce nizSf nez u dvoumfstneho starsfho SPADu 20 C.2.
Francouzske vojenske letectvo Aviation Militaire proto s£riovou stavbu letounu
neobjednalo.
Materska firma ovsem typ dokazala prosadit v zahranicf. NejvStsf kontrakt pfed-
stavovalo padcsat Bleriot-SPADu 51/2 vyprodukovanych v letech 1925 a 1926 pro
polskeho zakaznfka. Pohonnou jednotku tvofil hvezdicovy devftivalec Gnome-
244
DVOUPLOSNE STIHACI LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
Italove и vraku Bleriot-SPADu 51/4 civilnfch poznavacich znacek EC-BCC.
Letoun piivodne nalezel Aragonskemu aerokhtbu. Vzhledem к tomu, ze se
nachdzel v neletuschopndm stavu jii pfed vypuknutfm obcanske valky, ne-
byl ani jednou bojujfci stranou nijak vyuzit.
RhSne Jupiter a vyzbroj se skladala ze dvou trupovych synchronizovanych kulo-
metu Vickers raze 7,7 mm. Mohla byt rozsffena о dalsf dva kulomety, tentokrat
typu Dame, montovane v hornfm kffdle. Letouny se udrzely v prvoliniovd vyzbro-
ji polskeho vojenskeho letectva od roku 1927 do roku 1932. PnliS se neosvdddily:
byly sice obratne, ale trpely problemy s nedostatednou pevnosti draku.
Konstrukdnf tym pokracoval vc vyvoji a v srpnu 1928 se objevil ctvrty proto-
typ pohaneny vykonnejsi verzi motoru Jupiter. Bylo postaveno deset seriovych stroj й
Bldriot-SPAD 51/4 pohanenych silnejsimi pohonnymi jednotkami Jupiter о 600
kom'ch. Turecko posleze zakoupilo pouze jeden z nich a druhy zfskal ke zkouskam
Sovetsky svaz. Urcity pocet letounu (uv&ldn az tucet), ktery nenalezl vojenske
adresaty, firma odprodala к akrobatickemu letanf.
A prave jeden z tdchto stroju roku 1935 zakoupil spanelsky Aragonsky aero-
klub (Aeronautic Club de Aragdn). Letoun obdrzcl civilnf poznavacf znacky
EC-BCC. Koncem tdhoZ roku se jej aeroklub pokousel prodat a 26. prosince do-
konce vySel inzerat ve francouzskem leteckem dasopise Les Ailes (Kridla). Protozc
v§ak stroj nebyl v letuschopnem stavu, Spandie kupce nesehnali. Vypuknuti obdan-
ske valky jej zastihlo na letisti Barracas v provincii Castellon. Kdyz nationalist
letiste v cervenci 1938 obsadili, nalezli zde vedle dalsfch znicenych letounu tez
jeho vrak. Italove pofidili serii snfmku, na kterych je jasne viddt, Ze nenesl vojen-
245
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Tento Bleriot-SPAD 51 se dodkal sluzby и republikanskeho letectva. U vraku je zv/dnen
jeden z francouzskych namezdntch pilotu Escadre Espana, Abel Guidez. Vazni posko-
zenf letoun je opatren kamuflazf a na kylovce nese rudou peticlpou hvezdu.
ske zbarvenf a mel stale jest£ zachovany civilnf poznavaci znacky. I tak jej chrabn
fasiste vydavali za nacionalisty sestfelenou komunistickou stfhadku.1^
Druhy Bldriot-SPAD 51 se naproti tomu dockal sluzby u republikdnskdho Avia-
cion Militar. Jeden z mala dukazu pfedstavuje dochovany snimek tohoto stroje ve
vojenskem kamuflaznim nateru, s rudou hvSzdou na kylovce a £ervenym pruhem
na trupu. Letoun je jiz znacn£ poskozen, chybf mu smerov6 kormidlo a po havarii
stoji na nose. Informace о tomto Bleriot-SPADu 51 jsou velmi kuse, nem napnklad
jasne, kdy do Spanelska dorazil. Snad jde о letoun pfcvodnS nesoucf francouzske
Howson, G. -Aircraft of the Spanish Civil War 1936—1939, Suffolk 1990. Podle publi-
kace Cerda, J., A. — L’Aviation de chasse de la republique Espagnole 1936/1939, Bou-
logne 1995 byl osud tohoto stroje ponekud odlisny. Poddtkem tricdtych let jej, jiz v old-
tanem stavu, zakoupil Aragonsky aeroklub uitvajici letiSte v Zaragoze. Bylpouzlvdn ke
vzdusne akrobacii a mimo jind na nem letal pilot Ramiro Pascual, budouctnacionalis-
ticke eso. V roce 1935 byl pro opotrebenf neletuschopny a doiival uskladndn v hangd-
ru. Zde jej take zastihla vdlka, v kterd zaragozskd letiste zahy zacalo slouzit nacionalis-
tickemu letectvu. Pote co zde byli umfsteni Italove, poridili onu serii snfmku zachycujfcfch
vrak s demontovanymi кfIdly.
246
DVOUPLOSNE STIHACf LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
civilnf poznavaci znacky F-AIVS. Nicmene pfesne je moXno identifikovat muze,
ktery se u vraku nechal zvednit. Jde о francouzskeho namezdmho pilota Abela
Guideze, jednu z viidcfch osobnostf zahranicm jednotky Escadre Espana. Dfky tomu
je mozno vylou£it spekulaci, ze by do teto podoby napffklad z propagacmch duvo-
du nacionaliste upravili vyse zmfneny civilnf BI£riot-SPAD 51 EC-BCC.
S druhym ,,spanelskym“ Bleriot-SPADem 51 nSjakou dobu letali zahranicm
piloti ze zakladny Getafe a jeho kariera pravdcpodobne skoncila havarii (vysledek
je zachycen na vy§e гттёпёт snfmku). Jeho pfipadnou iicast na vzdusnych bojich
nelze presneji dolo2it. Pametnfci totiz sice zminuji souboje absolvovane v kabine
SPADu, jde napffklad о jiz zmfneneho Abela Guideze ci mladeho francouzskeho
pilota z Escadrille Lafayette (Deuxieme Escadrille Lafayette) Maurice Chauvene-
ta, ale nenf jasnё, о jaky stroj v konkretmm pnpadS jde. Jestli о Bl£riot SPAD 51,
ci о ve stejnou dobu v Getafe pouzfvany Bleriot SPAD 91/6. Soudasne bojove pu-
sobenf obou techto stroju nicmene naznaduje zprava pilota Maurice Chauveneta
napsana v listopadu ci prosinci 1936, bezprostrednS po navratu ze Spanglska. Fran-
couz popisuje stfetnuti dvou SPADu (z nichz jednoho pilotoval) s formacf Junker-
su Ju 52/3m chrandnych ctyfmi Fiaty CR.32.
Bleriot-SPAD 51 byl jednomfstny, jednomotorovy dvouplosnik (sesquiplane)
smisene konstrukce s jednoduchymi ocasnimi plochami. Pohonnou jednotku tvofil
hvezdicovy devftivalec Gnome-Rhone Jupiter, z kapotaze vycnfvaly hlavy valcu.
Vrtule byla dvoulista. Trup тё! dfevёnou skofepinovou konstrukci, pfednf cast kryly
р1есЬоуё panely. Pilot sed6I v odkry^ каЬтё, opatfene nevelkym vetmym stit-
kem. Hornf mfrne £1роуё kfidlo bylo dvounosnikove, spodnf rovne bylo jednonos-
ткоуё. Jejich konstrukce byla kovovd, potah р1а1ёпу, kfidelka se nachazela na
obou. Kridla spojovaly dve profilovand угрёгу do I, homi kffdlo do trupu pak ukot-
vovaly ctyii jednoduche vzpёry. К fixaci slouzily осе1оуё draty. Ту zpevnovaly
take ocasnf plochy. Charakteristicky znak letounu pfedstavovala vedle uspofadam'
nosnych ploch krStkd pfid, jen о malo pfesahujicf паЬёгпои hranu hornfho kridla.
Pevny podvozek byl ostruhoveho typu. Republikansky Bleriot-SPAD 51/6 opcrujf-
ci z Getafe pravdepodobne ve Брапёкки obdrzel vyzbroj skladajfci se ze dvou ku-
lomctu Vickers r^ze 7,7 mm.
247
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
HLAVNI TECHNICKE UDAJE
Bleriot-SPAD 51
Rozpeti 9,49 m
D61ka 6,45 in
Vyska 3,1 m
Nosna plocha 24,27 m2
Prazdnd hmotnost 990 kg
Vzletova hmotnost 1360 kg
Max. rychlost 230 km/h
Vystup na 4000 m 9 min. 2 sec.
Dostup 9000 m
248
DVOUPLOSNE STIHACI LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
BLERIOT-SPAD 91/6
Casto opakovane tvrzenf о pfftomnosti poslednfch pro francouzskou Armee de Г Air
stavenych stihacich dvouplosniku Bldriot-SPAD 510 na spanelskem nebi je ne-
pravdive. Republikani se sice typ 5ки1еспё zfskat pokouseli a v lednu 1937 vedli
jednani о koupi patnacti stroju tohoto typu (jakoz i jednadvaceti Dewoitinii D.371
a sesti D.510), ale neuspeli. Podle republikanskeho nakupniho agenta Teniente
Coronel Juana Ortize Munoze jednani skoncilo na tom, ze patron transakce, slavne
francouzske stihaci eso prvnf sv£tove valky a narodni hrdina Col. Ren£ Fonck,
pozadoval pfed podepsamm smlouvy provizi ve vysi dvou milionu franku v hoto-
vosti. Tvrzenf povstaleckych pilotu, ze se s letouny tohoto typu utkali ve vzdusnem
boji, majednoduche vysvetlenf. Zpozorovany „SPAD 510“ byl ve skutecnosti je-
den zjeho vizualnc dosti podobnych pfedchudcu. Tedy stars! Bleriot-SPAD 91,
ktery vjedinem exemplafi nalezl cestu do vyzbroje republikanskeho letectva.
Bleriot-SPAD 91 nalezi mezi ty tem6f zapomenut6 aktery ieteck^ historic. Do
seriove vyroby se vubec nedostal pfes fakt, ze matefska firma vyvinula v letech
1927 az 1932 celkem dcvet jeho verzi. Koncepcf se jednalo о lehky stfhacf letoun
vyvfjeny na zaklade francouzskym vojenskym letectvem roku 1926 vypsancSho
„Programu zokej“ (Programme Jockey) - tedy о typ, игёепу predevsim к proti-
vzdusne obrane vyznamnych tylovych cflu, majfcf dosahovat dobrych vykonu diky
odlehccne, jednoduse fesene a aerodynamicky vyspSld konstrukci. Prototyp Ble-
riot-SPAD 51 vzletl v srpnu 1927 a byl pohanen fadovym motorem Hispano-Suiza
12Hb о vykonu 500 konf. Nasledoval jej stroj Bleriot-SPAD 91/1, ktery byl po
upravach pfeznaden na 91/5 a havaroval v dervenci 1930. Puvodnf Bleriot-SPAD
91 do cervence 1930 pfestaveli na verzi 91/4 a v listopadu 1931 zfskal podobu
verze 91/6. Letoun pote, co francouzske letectvo ztratilo о „Program zokej“ zajcm,
odstavili do hangaru materskd firmy. A zustalo tomu tak a2 do roku 1936, kdy
spanelska obcanska valka nabfdla dalSf moznost к jeho vyuziti.
Je nutne se zmfnit take о verzi Bleriot-SPAD 91/8 Idtajfcf s civilnfmi poznava-
cfmi znackami F-ALXC. Ta vychilzela z variant 91/4 a 91/6, byla vsak sesquipla-
nem, majfcfm hornf kffdlo menSf nez spodni. V pfidi nesla kanonovy motor Hispa-
no-Suiza 12Xbrs a hffdelf vrtule palila 20mm zbran. Nekdy je prave tento letoun
oznadovan za stroj odeslany do Spanelska, temer jist6 v<>ak v faddch Aviacion Mi-
litar letal Bleriot-SPAD 91/6.
249
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
V prfpadC Bleriot-SPADu 91/6 slo о jednomfstny, jednomotorovy dvouplosnfk
celokovove kostry. Potah byl pldtCny, pfednf Cast trupu kryly plechove panely. Krf-
dla spojovaly dve profilovane vzpCry do I, hornf kndlo do trupu pak ukotvovaly
dvC vzpery do N. К fixaci kridel dale slouzily ocelovC draty. Pohonnou jednotku
tvofil fadovy, kapalinou chlazeny dvanactivalec Hispano-Suiza 12Mb о vykonu
500 koni. Vrtule byla dvoulista. Pilot sedCl v odkryte kabine, opatfenC nevelkym
vetrnym stitkem. Pevny podvozek byl ostruhoveho typu. Ve SpanClsku tvofily vy-
zbroj pravdepodobne dva trupove synchronizovanC kulomety Vickers raze 7,7 mm.
Letoun se do Spanelska dostal pozoruhodnou cestou. V zari 1936 nekterf anga-
zovanf dtHnfci poZadali Louise Bieriota, zda by mohli v hangaru chatrajfci Bleriot-
SPAD 91/6 opravit a darovat jako pomoc „hrdinnemu spanClskCmu lidu v jeho boji
za svobodu“. Starnouci pokofitel kan^lu La Manche nemci ndmitek, pokud tak jeho
zamestnanci ucinf ve voln£m Case a na vlastnf ndklady. Stfhacku, opatfenou provi-
zomf Spanelskou republik^nskou civilnf imatrikulacf EC-12-E, pak 30. zaff 1936
pfelCtl pilot M. Landry z civilnfho letistC spolecnosti Air France v Toulouse-Mon-
taudran do spanelske Barcelony. Z katalanske metropole pote dvouplosnfk dal, na
madridske letiste Getafe, dopravil vzduchem francouzsky pnslusnfk Malrauxovy
Escadry Espana, Abel Guidez.
Republikanstf piloti v Getafe novy prirustek pro svou vyzbroj netrpelive oce-
kivali. О nove stihaCce panovaly zvesti, ze je to letoun velmi moderm a bojeschop-
ny. Skutecnost byla samozfejme podstatnC jina. Bleriot-SPAD 91/6 pfedstavoval
pomaly, zastaraly typ, ktery bojove neslou2il dlouho. Dobove podklady jej neodli-
§ujf od druheho vyrobku stejne firmy, slouziciho v Getafe, od vyife zmfnCneho Ble-
riot-SPADu 51. NicmenC pravdepodobne к „jednadevadesatce" se vaze zapis Abe-
la Guideze, ze byl 4. fijna prave dfky skvele obratnosti SPADu schopen ve
Bleriot-SPAD 91/6
250
DVOUPLOSNE STIHACI LETOUNY NA SPANЁLSKЁM NEBI 1936-1937
dvacetiminutov6m boji rozprdSit dtyri Fiaty CR.32. Jaky skutedny prtbeh ov§em
stfetnuti тё!о, v6d£l pouze samotny ndmezdnf francouzsky letec. ObjektivnS ne-
тё1 Bldriot-SPAD 91/6 proti italskym ,,§ipkdm“ iddnou Sanci а Уёго1нх1по51 zpra-
vy omezuje take fakt, ze byla napsdna pro propagandistickd ildely.
О konci Bleriot-SPADu 91/6 nejsou р?е5пё]5( zprdvy, snad podlehl v boji, ci
byl odepsiin po havdrii.
HLAVNI TECHNICKg UDAJE
Bleriot-SPAD 91/6
КогрёЦ
Ddlka
VySka
Nosn£ plocha
Prdzdnd hmotnost
Vzletov£ hmotnost
Max. rychlost
Dostup
8,8 m
6,48 m
3,1 m
22 m2
1160 kg
1440 kg
244 km/h
8700 m
251
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
FIAT CR.32 FRECCIA
Vliv italske dvouplosne stfhadky Fiat CR.32 na prubeh i vysledek leteckc valky na
Spandlskdm nebi je mimoradny. Od leta 1936 az do konce konfliktu mely tyto po-
hlednd stroje Ivi podil na uspeSich nacionalistickdho letectva. Podtem sestfelu jsou
oznadovany za vubec nejproduktivnejsi stihaci typ obcanske vdlky. Extremnd vra-
zednym nastrojem byly zejmena v rukou navysost profesionalnfch a vysoce moti-
vovanych spanelskych povstaleckych letcu. Dobrych vysledku v jejich kabinach
dosahovali take italStf stfhadi. Fiaty CR.32 pfedstavovaly hlavnf ddlniky vzdusne
valky a na jejich jednoznadne uspesne Spanelske kariefe nic neubralo ani prubezne
zastarani behem dvou a pul roku boju. Jestlize v lete 1936, tesne pfed nastupem
modernich jednoposnych stfhacek, patfily mezi svdtovou spicku, v roce 1939, kdy
obcansky konflikt konecne vyhofel, jiz slo objektivnd о zastaraly a nevykonny typ.
Nejuspesndjsi stihad obdanske valky, nacionalisticke eso Joaquin Garcia Morato
ziskal ze svych dtyficeti vftezstvf plnych Sestatficet na Fiatu. Z 294 sestfelu vybo-
jovanych Spanelskymi povstaleckymi stihaci pfipada plnych 267 na muze letajici
Fiat CR.32 tovdrniho ci'sla 781 slouzil и escuadrilly 5-E-3 spanelskeho nacionalistic-
ke.ho letectva s kodovym oznaterum 3-91. Spanele jej pfevzali v prosinci 1937.
252
DVOUPLOSNE STIHACI LETOUNY NA SPANfLSKEM NEBI 1936-1937
s Fiaty CR.32. A to v tomto Ci'sle nejsou zahmuty vysledky poCetneho italskeho
stfhacfho kontingentu, opfrajfcfho se po celou intervenci prave о oblfbene Freccie.
Ve dvacatych a tricatych letech si vydobyly znacny mezinarodnf vehlas stfhacf
dvouplosnfky letecke pobocky italskdho automobiloveho koncernu Fiat (Fabbrica
Italiana Automobili Torino). NejznamnCjsfmi z nich se staly dva typy, tvoffcf vyvr-
choleni a zavdr vyvojove fady, Fiat CR.32 a jeho nastupce Fiat CR.42. Druhy z nich
jiz ovsem do bojfi ve SpanClsku nestadil zasahnout, ale proslavil se na bojistich
druhe svetove v^lky. Na podatku vyvojove fady stal roku 1923 zaletany dvouplos-
nfk Fiat CR.l. Pouzit^ zkratka CR. znamena Caccia Rosatelli, dili stfhacf letoun
Rosatelli - zahmuje tedy jmeno hlavmho konstruktera ing. Celestina Rosatelliho.
Jiz CR.l byl vybaven spolecnym konstrukcnfm prvkem - do W charakteristicky
usporddanymi mezikffdelnfmi, tzv. Warrenovymi vzperami. Tento mezikh'delni
vzperovy system se poprve objevil jiz roku 1917 na dvouploSne stfhacce Ansaldo
SVA.l, na jejfmz vyvoji se C. Rosatelli, v te dobe pracujicf jako pouhy kreslic,
podflel vsemi vypoCty. A byl vyuzit take na poslednfm Clanku vyvojove fady, Fiatu
CR.42 Falco. Po seriove produkovanychFiatech CR.l priSel prototypCR.10a pak
opet seriove vyrabene Fiaty CR.20. V roce 1932 se objevil bezprostfedni pfed-
chudce Freccie, Fiat CR.30. Такё on se dockal sCriovC vyroby a fadovё sluzby u Re-
gia Aeronautica i ve vyzbroji zahranicnfch letectev.
Pfi vyvoji noveho stfhacfho letounu navazal konstrukcni tym firmy Fiat vedeny
ing. Rosatellim velmi tesnC na dosti zdafily CR.30. Novy letoun oznaCeny CR.32
zachov^val povcdenou aerodynamickou koncepci svCho pfedchudce do 1ё miry, ze
jsou oba typy vizualne dosti obtizne rozeznatelnC. VyvojovC prace byly zahdjeny
koncem roku 1931, pote co Ministero dell’Aeronautica (ministerstvo letectvf) za-
dalo firme vyvoj expert ment^lnf verze typu CR.30 se zmensenou pfepracovanou
nosnou plochou. Novy CR.32 se vyznadoval redukovanym rozpetfm a celkove vy-
brousenejsf konstrukcf. Byl kompaktnejsf, ale take hrnotnejSf. RozpCtf se zmenSilo
z 10,50 m na 9,50 m a delka trupu ze 7,88 m na 7,45 m.
Prvnf prototyp CR.32-NC-1 serioveho Cisla MM.201 poprve vzletl ovladan pi-
lotem Francesco Brach Papou 28. dubna 1933. Letoun byl pohanen stejnym moto-
rem jako stars! Fiat CR.30, fadovym dvanactivalcem Fiat A.30RA о vykonu 591
konf. Po uspesnych tovarnfch zkouskach na letiSti v TurfnS prototyp pfedali na zku-
Sebnf stfedisko (Reparto Sperimentale) ка1$кёЬо Kralovskeho letectva v Guidonii.
Zde probfhaly oficialm testy, ktere prok^zaly v porovnanf se starsfm CR.30 narust
rychlosti i zlepsem chovanf ve 51гетЬ^ёт letu. Jinak mel novy typ vynikajfcf
1еЮуё vlastnosti: byl citlivy na fizenf, obratny, stabilnf, rychle nabfral rychlost ve
stfemhlavem letu. Jedina zhorsenf oproti svemu pfedchudci spocfvala ve (stale ovsem
jeste pfijatelnem) zvetsenf vzletovC i pfistavacf rychlosti. ZkouSky tedy ргоЬёЫу
uspesnC a italskC ministerstvo letectvf objednalo jestC pfed koncem roku 1933 sdri-
ovou produkei prvnfch padesdti stroju.
253
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Fiat CR.32 „prima serie"
254
DVOUPLOSNE STfHACI LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
Vyrobu zahajili v bfeznu 1934. Fiaty CR.32 prvnf s^rie nesly vyrobm disla po-
ci'naje MM.2589 a poslednf z nich, letoun se sdriovym Sfslem MM.2638, byl doho-
toven v srpnu 1934. Typ obdrzel bojove jmeno Freccia, 6ili ,,Sipka“. Seriove stroje
se od prototypu odliSovaly jen nevyrazne. ZmSnami proSla kapot£z chladide, vetr-
ny stftek kabiny a operka pilotovy hlavy za odkrytou kabinou byla zmenSena. Po-
honnou jednotku opSt tvofil dvanactivdlec Fiat A.30-RA.
A^koliv byla cela padesdtikusov^ objednavka puvodnS urcena pro italsk6 Re-
gia Aeronautica, pfednost nakonec ziskaly italske zahranidnf zajmy a plnych pSta-
dvacet z vyrobenych CR.32 mSlo jit do Cfny. Posldze ovsem dinske letectvo pfe-
vzalo jen devet prvnich vyrobenych stroju a zakazku pote zru§ilo v prospech typu
dodavanych z USA. U Regia Aeronautica zadalo nove stfhaCky jako prvnf utvar
v bfeznu 1935 pfebfrat 1° Stormo C.T.
DalSf italska objednavka, tentokr^t na 232 kusu, nasledovala v roce 1934. Pro-
dukce tSchto letounG о seriovych cfslech MM.2639 az MM.2870 bezela od listopa-
du 1934 do unora 1936, pfidemz v prftbehu roku 1935 bylo dod£no 124 stroju.
Fiaty CR.32 z tdto objedndvky se od prvnf padesatikusove s£rie (spoledn6 s nfz
jsou nSkdy nazyvany jako CR.32 „prima serie“ - cili CR.32 prvnf s6rie) odliSovaly
zebrovanfm pffdavneho chlazenf nadrze oleje na hornf Strane pride, hned za vrtuli.
Prave letouny tdto verze predstavovaly v prvnfm obdobf (popisovanem v teto pub-
likaci) standard™ vybavenf italskeho stihackoveho kontingentu bojujfcfho ve Spa-
nSlsku.
Vyroba nasledujfcf verze, огпабепё CR.32bis, se rozbShla v dubnu 1936. Le-
touny obdrzely zesflenou vyzbroj, rozsirenou о dva kfidelnf kulomety 7,7 mm.
О jejich nasazem ve Spanelsku podklady referujf s velkymi rozdfly. Podle jednoho
z nich se na spanelskem v£l£i§ti objevilo pouhych dvan^ct CR.32bis, a to az na
zacatku roku 1938.
Howson, G. - Aircraft of the Spanish Civil War 1936-1939, Washington 1990. Podle
jinych auloru stroje verze CR.32bis vyzbrojene take dvema kridelnimi kulomety 7,7 mm
prisly do Spanelska podstatne drive. Jednoznacnd je prokdzdno, te kulomety umistene
na spodnim kridle nesl jiz prvni letoun tohoto typu, ukoristeny republikdny, ktery nou-
zove pristdl v Don Benito 16. zdri 1936. Nesl kodove oznaceni 3-6. Dochovane snimky
ukazuji cislo 451 na kylovce, cisla 4 na aerodynamickych kapotach podvozku a tak4
kulomety na spodnim kridle. Proto je nekdy znaden jako CR.32bis. Howson nabizipo-
nekud kostrbate reSeni, ze zbrand mohly zamontovat at republikani. Proc by to ovSem
na stroj nesouci nacionalistickd vysostnd znaky delali? К prestavbd by ostatne mnoho
casu nemdli, nebof jiz v listopadu 1936 byl stroj znicen behem havdrie. Fiaty CR.32bis
tedy skutecne mohly do Spanelska prijit podstatne drive, nez uvddi Howsonova statisti-
ka. Vyloudit neni mozno ani puvodni italskou modifikaci obvykleho CR.32 „prima se-
rie".
255
SOUMRAK STfHACICH DVOUPLOSNfKU
Vprubthu obcanske vdlky ukoristili republikdni пёкоИк Fiatu CR.32. Jeden z nich byl
roku 1937 odesldn do SovUtsktho svazu к porovndvacim zkoufkdm a Mai u vyzkumrfe-
ho ustavu vojenskeho letectva (Nil WS) oznaden rudyrni hvtzdami.
Produkce Fiatii CR.32 pro Regia Aeronautica pokradovala az do jara 1939 a dala
dhrnem 1052 stroju verzf CR.32, CR.32bis, CR.32ter a CR.32quater. Italskd Kra-
lovske letectvo je aktivne a v ndkterych pnpadech dokonce uspesnd nasazovalo je§te
na frontdch druhd svetovd vdlky. Bojovaly nad Stfedozemnim mofem, sevemi i vy-
chodm Afrikou a v Recku. Plnych 377 (!) Freccii naSlo cestu na Spanelskd bojistd.
Slo о 184 CR.32, dvandct CR.32bis, 37 CR.32ter a 144 CR.32quater.2) Italovd z to-
hoto podtu pfedali svdmu spandlskemu spojenci 127 stfhadek behem obcanske vdl-
ky a dtmdct dalSfch po skondenf konfliktu. Pfi zapodtenf exportnich zakdzek smd-
fujfci'ch do Madarska, Rakouska, Venezuely a Paraguaye (ale bez stovky licencnfch,
ve Spandlsku v letech 1940-1943 vyrobenych stroju HA-132-L) bylo celkem vy-
produkovdno 1209 Fiatu CR.32 vdetnd prototypu. Fiat CR.32 se tak bezkonkurend-
nd stal nejpocetndjSi italskou stihackou mezivdledndho obdobf.
Do Spandlska byly prvnf Fiaty CR.32 odesldny v dobd, kdy se jiz typ td§il po
vice nez dvouletd fadove sluibd velkd oblibe v italskdm Krdlovskdm letectvu. Dfky
detnym pfedvaddnfm na vefejnosti, zahmujfcfm efektni skupinovou akrobacii a Id-
tanf ve velkych sestavdch, byly Freccie takd znamy v zahranicf. Prvmch dvanact
2) How son, G. - Aircraft of the Spanish Civil War 1936-1939. Washington 1990. Podle
publikace Emiliani. A„ Ghergo, G. H. —AH in Spagna, Milano 1997 Ho do Spanelska
376 Freccii: 83 CR.32, 112 CR.32bis, 37 CR.32ter a 144 CR.32quater.
256
DVOUPLOSNE STIHACI LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
stroju se stalo v srpnu 1936 ve Spandlsku vyzbrojf la Escuadrilla de Caza de la
Aviacidn de El Tercio (1. stfhacf peruf letectva cizinecke legie) a jeste tehoz mesfce
zasdhlo do vzdusnych boju s republikdnskym letectvem. Postupnd pfichazely dalsf
Fiaty a jiz v zaff na nich, prozatim spolecne s Italy, zadali bojovat prvnf spanelsti
nacionalistidtf stfhadi. Prave Fiat CR.32 pfispel rozhodujfcf merou к porazce re-
publikdnskeho Aviacidn Militar na podzim 1936. Po listopadovem entree sovetske
leteckd techniky a pilotu pak pfedevsim na Fiaty CR.32 dolehla tfze zapasu s novy-
mi nebezpecnymi protivnfky. Povstaleckd letectvo v tdchto stfetnutich pfislo о svou
vzdusnou nadvladu a utrzilo vazne ztrdty. S pnchodem dvouplosnych Polikarpovu
1-15 a jednoplosnych 1-16 se Fiatum CR.32 objevili ve vetSinc ohledu hodnotnejsi
rivalove. Italskym a spandlskym stihacum se nicmend postupne podafilo krizi vy-
fesit pomocf vhodne taktiky. Stalo se tak vSak az po krvavd zime a jam 1936/1937.
Na Iberskem poloostrovd se Fiaty CR.32 mezi pffslusnfky spanelskeho nacio-
nalistickdho letectva staly znamymi pod prezdfvkou „Chirri". Vznikla z italske
vyslovnosti v typovem oznadeni uzite zkratky ,,CR“ a znamenala ,,Cvrcek“.
Fiaty CR.32 bojujfcf ve SpanSlsku obdrzely nacionalisticke typove kodove ozna-
cenf pomocf cisla „3“. Zprvu ndlezcly do stavu italskeho intervencnfho letectva,
nejdfive znaceneho Aviacidn de El Tercio (letectvo cizineckd legie) a pak, od pro-
since 1936, Aviazione Legionaria (legionafskd letectvo). Prave v ramci reorgani-
zace italskdho leteckeho kontingentu v prosinci 1936 do§lo к pfeznacenf tn piivod-
nfch escuadrill (la, 2aa 3a Escuadrilla de Caza) na 24a, 25aa 26a Squadriglii C.T.
Zaroven byla vytvofena prvnf z posldze ctyf ve Spandlsku a na Baledrdch pusobf-
cfch italskych stihacich skupin - XVI Gruppo C.T. V ramci italskych jednotek leta-
li na Fiatech nejen italsti piloti, ale take Spanele. Prvnf spanelskou jednotkou uzi-
vajici CR.32 se stala koncem prosince 1936 tndlennd La Patrulla Azul (Modra
hlfdka), vedend nacionalistickym esem J. G. Moratem. Prvnf celospandlska escua-
drilla vyzbrojend temito letouny, l-E-3, vznikla az 30. bfezna 1937. Disponovala
Sesti stfhadkami. Do dubna tehoz roku spandlske povstalecke letectvo prevzalo cel-
kem trinact Fiatu CR.32: v listopadu 1936 slo о letoun kodovdho oznaceni 3-51,
v prosinci 3-61 a 3-62, v lednu 1937 3-52, v unoru 3-53 a behem dubna 1937 pak
3-54 az 3-60.
Zhruba deset (ndkdy uvadeno pouze Sest) Fiatu CR.32 padlo behem obdanske
valky v dobrem stavu do rukou republikdnu, z toho plnych pet do konce bfezna
1937. Dva stroje byly zniceny bdhem havarif nedlouho po ukofistenf, jeden pfevza-
li Rusovd a odvezli ke zkouSkam do Sovdtskeho svazu a zbyvajfci aktivne vyuzi-
valo republikanske letectvo. Jako bojovd letouny slouzily u la Escuadrilla nalezfcf
do 71. skupiny urcene к obrane pobfe^f (Grupo 71 de defensa de Costas). К vycvi-
ku pak u leteckd stfhacf Skoly Escuela de alta Velocidad na bazi El Carmoli. Na jafe
1939, v zdveru obdanske valky, ukofistili zpdt dva z nich vftdznf nacionaliste. Ko-
fistne Fiaty CR.32 obdrzely republikanske kodovd oznaceni pismeny ,,CF“ (Caza
257
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Fascista - faSistickd stihadka) ci ,,FF“. Je znama take aplikace pismen ,,CX“
(CX-001), kterou nesl Fiat CR.32 ukofisteny na а^опзкёт bojiSti 12. Ffjna 1937.
Fiat CR.32 („prima serie**) byl jednomotorovy jednomi'stny stihaci dvouploS-
nfk (sesquiplane) се!окоуоуё konstrukce s pevnym z&fovym podvozkem a s jed-
noduchymi ocasnimi plochami. Kfidla о nestejne velikosti (rozpcti homi'ho dinilo
9,50 m a dolnfho jen 6,15 m) m£la dvounosnfkovou konstrukci. Celek tvoreny nos-
nfky a hlinfkov^mi zebry a polozebry krylo platno. Kndelka opatrena charakteris-
ticky umist£nymi vy vaSovacimi ploSkami byla pouze na homfm kridle. Kri'dla pro-
pojoval vzperovy 5у$1ёт typu Warren, tvoreny celkem osmi profilovanymi
Lehka havarie Fiatu CR.32 c\ 9 ze stavu italske Squadriglia autonoma Allarme (samo-
stalne poplachove letky) se odehrdla v bfeznu 1938 na letiSti Bello a skoncila poskoze-
n(m nosne' plochy.
258
DVOUPLOSNE STIHACf LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
vzperami. Homf kffdlo bylo к trupu uchyceno dalsfmi deseti kratsfmi vzpCrami.
Celek, doplnCny vypfnacimi dr^tCnymi vyztuhami, vynikal velkou pevnostf. Trup
mel konstrukci z ocelovych a duralov^ch trubek. Potah pfednf casti trupu, kolem
kabiny, hfbetu trupu za kabinou a Casti boku zadnf partie tvofil duralovy plech.
Zbytek krylo pldtno. Pilot, vybaveny zadovym pad^kem, sedel v otevfene kabine
chranen vetrnym stftkem a ze zadu profilovanou operkou hlavy. Typicky tvarovane
ocasni plochy duralovC konstrukce krylo platno. Stabilizator byl zpevnen vzperami
a vypfnacfmi draty. Pevny podvozek byl z&i’ovCho typu, hlavnf kola byla nezavisle
nesena tfemi vzperami a kryta aerodynamicky tvarovanymi kapotami. Ту Italove
dosti dtisledne vyuzivali pres fakt, ze se pfi provozu za polm'ch podmfnek snadno
zandSely blatem ci travou. Pod zadf bylo umfstCno rovnez kapotovane ostruhove
koleCko. Pohonnou jednotku tvoril vodou chlazeny fadovy dvanactivalec do V, Fiat
A.30 RA о vykonu 591 кош. NCkterC CR.32 („prima serie“) obdrzely silnejsi mo-
tory Fiat A.30 RAbis, davajfci krdtkodobe pfi vzletu vykon 789 konf (za letu byl
vykon toto^ny se starSi jednotkou A.30 RA). Vrtule Fiat byla dvoulista kovova, na
zemi pfestavitelna. Chladic oleje a vody byl umfsten ve vyrazne kapotC pod moto-
rem. PozdCjSf stroje mCly take pomocne chlazenf nadrze oleje rozpoznatelne po-
mocf zebrovanf na homf stranC pfidC hned za vrtuli. Hlavnf palivovd nddrz о obje-
mu 340 1 se nachazela v trupu pfed pilotm kabinou. Ve stfedm casti homfho kridla
byla umfstena pomocna spadova palivovd nadrz о objemu 25 litrii. Standardnf vy-
zbroj tvofila dvojice kulometu Breda-SAFAT unu'stCna nad motorem. Uzita raze se
mCnila. Prvnf seriove stroje mely obe zbranC raze 7,7 mm, zdhy se zaCala uplatno-
vat smfSena vyzbroj jednoho kulometu 7,7 mm a jednoho tC2§fho 12,7 mm. Kulo-
mety pdlily synchronizovane okruhem vrtule. Pilot cfl zamCfoval pomoci telesko-
pickCho zamCfovaCe, Ci jednoduchych pfimych mffidel (kruhovCho hledf a musky).
Do vybaveni d£le nAlezel kyslfkovy dychac a do prostoru za pilotem se dala umfstit
Sirokouhla kamera pro plnenf pruzkumnych dkolu. Radiopfi'stroj italske CR.32 ne-
nosily.
259
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
HLAVNI TECHNICKE UDAJE3’
Fiat CR.32 Freccia
Rozpgtf 9,50 m
Delka 7,45 m
VySka 2,71 m
Nosna plocha 22,10 m2
Hmotnost prazdneho letounu 1325 kg
Vzletovd hmotnost 1865 (1850) kg
Max. rychlost ve vy§ce 3000 m 375 km/h
Max. rychlost u zemS (340 km/h)
Minimalm rychlost 105(115) km/h
Vystup do 3000 m (5 min. 17 sec.)
Vystup na 6000 m 14 min. 25 sec.
Dostup (8800 m)
Vytrvalost (2 hod.)
Dimensions Cielo, aerei italiani nella 2a guerra mondiale 1, Caccia-assallo, Roma
1973. (Tento podklad zahrnuje pod CR.32 „prim a serie" celkem 282 CR.32 о s^rio-
vych cfslech MM.2639 al MM.2870 a MM.2639 az MM.2870.)
V zdvorkdch jsou uvedeny parametry z monografie: Ing. Ovcddfk, M, — Fiat CR-32
Freccia, Letectvf + kosmonautika c. 21, 1990. Autor zde jako CR.32 1. ser. uvadfpouze
50 stroju MM.2589 az MM.2638 a ndsledujfetch 232 CR.32 о cfslech MM.2639 al
MM.2870 jako 2. serii (spolecne s dalsfmi 86 CR.32 MM.2871 al MM.2956. z nichl
bylo die n$j41 exportovdno do Madarska - v Dimensions Cielo nejsou tyto stroje mezi
CR.32 vyrobenymi pro italske letectvo vfibec zahrnuty).
260
DVOUPLOSNE STfHACI LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
HAWKER OSPREY
Mezi malo znamd stihaci dvouploSne letouny zaangaiovand v obcanskd vdlce ve
Spandlsku patfil takd britsky Hawker Osprey. Slo о dvoumfstny stihaci pruzkumny
typ, puvodne objednany к modernizaci vyzbroje Spandlskeho ndmofniho letectva
Aeronautica Naval. Pred vypuknutfm pude se do zemd dostal jediny vzorovy exem-
pldf, ktery ziskalo do vyzbroje vladni letectvo a nasadilo jej do bojovych letu. OvJem
ne ve stihaci, nybrz v bombardovaci roli.
Na zaddtku tficdtych let zafadilo britskd Krdlovskd letectvo do vyzbroje velmi
modemi a vykonny dvouplosny lehky bombarder Hawker Hart. Ve svd dobe se
jednalo о typ pfekondvaj ici rychlost! vSechny fadove uZivane britskd stihaci letou-
ny. Prvni prototyp nesoucf seriovd dislo J9052 vzldtl v dervnu 1928. Po ukondenf
testu u RAF, kterd vyustily ve velkoseriovou vyrobu, jej firma, v souladu se speci-
fikacemi 0.22/36, upravila pro ndmorni sluzbu. Oznadeni bylo zmendno na Naval
Hart. Upravy zprvu probihaly v soukromd rezii firmy, pozddji je zastfeSil kontrakt
ministerstva letectvf. Protoze se poditalo s akcemi z letadlovych lodi di kfiJniku,
obdriel Naval Hart sklopna kfidla a drak byl zesflen, aby sn&tel pfetf2enf pfi kata-
pultovem vzletu. V roce 1930 byl stroj dale modifikovdn tak, aby mohl operovat
nejen s kolovym podvozkem, ale takd s dvojicf plovaku. Potd vznikly, podle speci-
fikaci 19/30, dva plnd navalizovane prototypy nesoucf jiz novd oznadem Hawker
Osprey.
Sdriovd produkce se rozbehla u firmy Hawker Engineering Co. Ltd. v Brook-
lands v roce 1932 a britskd ndmofnf letectvo Fleet Air Arm posleze pfevzalo na
127 stroju ve verzi'ch Osprey Mk.I, Mk.II, Mk.III a Mk.IV. Vyroba bdzela do roku
1935. Letouny prvnich tri od sebe nepriliS odliSnych verzi byly pohandny fadovy-
mi motory Rolls-Royce Kestrel TIMS о vykonu 525 konf. Ospreye Mk.IV dostaly
vykonnejri jednotky Kestrel V о 640 konich. Posadka byla dvoudlennd, pilot ovld-
dal pevny kulomet Vickers puSkovd raze, pozorovatel jeden pohyblivy Lewis. Pod
spodni nosnou plochou mohly byt umfstdny lehke pumy. Letouny slouzily z kata-
pultu kfiznfkG a z letadlovych lodi Royal Navy. Pocitalo se s nimi pro pruzkum
a takd pro plndni stihacich йко1й nad sirym mofem, kde britsti teoretikovd pova/.o-
vali pritomnost druhdho clena osadky, zajiSftijfcfho navigaci a radiovd spojenf s ma-
tefskou lodi, za nezbytnou. Ve stihaci roli ov§em typ velmi rychle zastaral.
261
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Nejdrive, v listopadu 1932, obdrzel stroje verze Mk.I do vyzbroje stfhacf 404.
flight piisobici z nosicc HMS Courageous. Letka byla v dubnu 1933 reorganizov^-
na na 800. stfhacf squadronu. S kolovymi podvozky slouzily Ospreye spolednd s jed-
nomfstnymi palubnfmi stihadkami Hawker Nimrod u 800., 801., 802. a 803. squa-
drony z letadlovych lodi HMS Courageous, Glorious, Eagle a Hermes. Plovakovd
stroje nalezely do vyzbroje fady letek (jako prvni z nich ziskal Ospreye v listopadu
1932 407. flight) a pozdeji, po reorganizaci squadron, byly v prubdhu tricatych let
umfstdny na kalapultech mnoha krifcniku Royal Navy. U prvoliniovych palubmch
stihacich squadron FA A archaicke Ospreye vydrzely az do pocatku roku 1939. Pole
pokracovaly v dinnosti z pozemnich zakladen. V pomocnych rolich, vcctnd vlck£-
ni terdu pro vycvik letecke strelby, je Fleet Air Arm vyuiivalo jeSte na pocatku
druhe svdtove vdlky.
I britske Hawkery Osprey je moino, s jistou nadsazkou, pova2ovat za letouny
zaangaitovand (byt nepri'mo) na spandlskd obdanskd valce. Plavidla StfedomoFskd-
ho lodstva, vdetnd letadlove lodi HMS Glorious, totiz za konfliktu hlidkovala ne-
daleko spanelskdho republikanskeho pobfezi a ve spoluprdci s lodstvy daEich vel-
moci se snazila zabrdnit ndmornim doddvkdm zbrani na Ibersky poloostrov.
SamozFejmd to melo nadech trapne SaSkamy, nebot zatimco Britovd honili plavidla
dodavajici valedny material republikdnum, Nemci a Italovd naopak lodd dopravu-
jfcf zbrand nacionalistiim nejen propouSteli, ale dokonce je i chranili. A co vic, lodd
smdfujfci do rcpublikdnskych pFistavu v Fadd pFipadu rovnou potapdli! Pirdtskd
aktivita italskych ponorek posleze vyostrila situaci do te miry, 2e v zdfi 1937 na
konferenci ve Svycarskdm Nyonu (Nemecko ani Italie se ji nezdcastnily) padlo
rozhodnuti, ze britskd a francouzskd namoFnictvo bude ijtodit na kazdou ponorku,
hladinovou lod ci letadlo atakujici obchodni plavidlo jine nez spandlske prislusnos-
ti. Na protiponorkovych hlidkach ajinych operadnich letech nad Stfedozemnim
morem se podilely takd palubni letouny z nosice HMS Glorious, vdetnd Hawkeru
Osprey 802. squadrony.
О typ byl zajem take v zahranidf. Svedskemu zdkaznfkovi dodali v roce 1935
dtveFici stroju Swedish Osprey pohdndnych svddskymi licencnfmi hvdzdicovymi
motory (NOHAB) Bristol Pegasus. Stroje mdly zamdnitelne kolove a plovdkove
podvozky. Svddove pak v licenci vyprodukovali osm dahtfch letounu.
Portugalsko objednalo v dubnu 1935 dva letouny Portugal Osprey, odpovidaji-
cf britskd verzi Osprey Mk.III. Jeden byl dodan v pozemni a jeden ve vodnf verzi.
A nynf prichazi na Fadu jediny Spanelsky exemplar. V roce 1934 vyslala firma
Hawker do Spandlska pfedvddeci Osprey nesouci britske civilnf poznavaci znadky
G-AEBD. Byl pohandn motorem Rolls-Royce Kestrel V. Na z^kladnd San Javier
v Cartagene jej vyzkouselo spanelske namoFnictvo, hledajici nShradu za zastarale
stihadky Martinsyde F.4A a take za archaickd priizkumnd Idtaci dluny Macchi M. 18.
Po uspdsnem jednani bylo rozhodnuto, ie tovarna CASA vyprodukuje v Getafe
262
DVOUPLOSNE STIHACI' LETOUNY NA ЗРАМЁЕЗКЁМ NEBI 1936-1937
Tovarnf snimek pfedvddiciho stroje Hawker Osprey. Letoun je opatren britskynu civil-
nfmi pozndvacuni znackami G-AEBD, pod nimiz je patrnd registrace spanelskeho nd-
mofniho letectva EA-KAJ. Po vypuknutl obcanske vdlky stroj pouzi'valo republikdnskd
letectvo к prUzkumnym a bombardovacim misim.
u Madridu v licenci deset stroju. Ploviiky pro operace z vodni hladiny budou vyra-
beny v Puntales v Cadizu. Ctyri z objedanych letounu mely v plovdkov£ verzi pu-
sobit z katapultu dokoncovanych spanelskych kriznfku Canarias a Baleares.
Spanele si jako pohonnou jednotku pro licendnf Ospreye zvolili*domaci fadovy
motor Hispano-Suiza 12Xbro 612konfch. V zimS 1935/36 u firmy Hawker v Bro-
oklands upiavili pfedvadecf Osprey G-AEBD do zakaznikem pozadovane podoby.
Takto vznikly vzorovy letoun nesl jak britsk6 civilnf poznavacf znacky, tak spancl-
skou namofni registraci EA-KAJ. Poprve v nove podobe vzletl 24. unora 1936 a do
§рапё1$кёЬо Getafe dorazil v pozemni verzi v IdtS tdhoz roku, nedlouho pfed vy-
puknutfm puce. Licencnf vyroba se гогЬёЫа, ale к dokoncem zadneho stroje nikdy
nedoslo, nebof vzplala obcanska valka.
Republikanske vojenske letectvo za6alo celkem vykonny Hawker Osprey zahy
bojove vyuzivat. Nenasadilo jej vsak ke stihdnf, nybr2 к prGzkumnym i bombardo-
vacim akcfm. Stroj vgtsinou startoval к misim samostatng, nfckolikrdt vSak take ve
spolecnosti тёпё vykonnych lehkych bombarderu CASA-Breguet 19. Najafe 1937
snad (podle nepotvrzenych zpr£v) поигоуё postal na uzemi povstalce podporujici-
ho Portugalska a tfm jeho bojovd draha skondila.
Hawker Osprey byl jednomotorovy dvoumistny stihaci pruzkumny dvouplos-
nfk smisene konstrukce s jednoduchymi ocasnfmi plochami. Pristavacf zaffzeni tvoril
alternativne pevny zadbvy podvozek nebo dvojice celokovovych plovdku. Vzad
263
SOUMRAK STIHACfCH DVOUPLOSNfKO
Dvoumistny stihaci priizkumny dvouploSnik Hawker Osprey Mk.III serioveho cisla K3626
nalezel do vyzbroje 801. squadrony britske'ho palubniho letectva a slouzil na letadlove
lodi HMS Furious.
sklopna kfidla о nestejne velikosti mela kovovou konstrukci, celek krylo pldtno.
Spodni kfidlo bylo pfi'md, hornf melq obddlnfkovy centropldn a mfrne Sipovd vnej-
si dasti. Kffdelka s platenym potahein byla pouze na hornfm kfi'dle. Na jeho nabez-
ne hrane byly umisteny sloty. Kfidla propojoval vzperovy system tvoreny na kazde
polovine jedinou vzpdrou do tvaru N. Hornf kfidlo bylo к trupu pfipojeno dvema
рагуjednoduchych vzper. Dolnf kffdlo к trupu tez dvdma рагуjednoduchych vzper.
Celek byl doplndn vypfnacfmi drdtdnymi vyztuhami. Trup тё! kovovou kostru.
Potah pfedni dasti a2 po kabinu tvofily duralove plechy, zbytek krylo pMtno. Pilot
sedel v otevfene kabind chranen vdtrnym stitkem. Za nfm тё! otevfene stanoviSte
druhy clen osadky, pozorovatel. Ocasnf plochy kovove kostry krylo platno. Stabi-
lizator byl zpevndn dvdma рагу jednoduchych vzpdr, kylovka parem lanek. Pevny
podvozck byl zdcTovdho typu, prubeznd osa s hlavmmi koly byla nesena vzpdrami.
Pod zadf byla umfstena ostruha. Pohonnou jednotku tvofil kapalinou chlazeny fa-
dovy dvanactivalec Hispano-Suiza 12Xbr о vykonu 612 koni (uvdddn take Hispa-
no-Suiza 12Xbrs). Vrtule byla pevna dfevena dvoulistd. Vyzbroj tvofil jeden na
levem boku trupu umfstdny synchronizovany kulomet Vickers raze 7,7 mm. Pozo-
rovatel ovladal pohyblivy kulomet Lewis td£e raze s bubnovymi zasobnfky. Na
ziivdsnfky mohlo byt podvdSeno osm lehkych pum po 9 kg nebo dvd po 51 kg.
264
DVOUPLOSNE STfHACf LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
HLAVNf TECHNICKE UDAJE
Hawker Osprey
Rozpfctf 11,27 m
Rozpeti se slo^enymi kndly 4,75 m
Delka 9,22 m
Vyska 3,17 m
Nosna plocha 31,51 HI2
Hmotnost prazdneho letounu 1545 kg
Vzletova hmotnost 2245 kg
Max. rychlost 270 km/h
Vystup na 3000 m 7 min. 35 sec.
Dostup 7200 m
Vytrvalost 2 hod. 15 min.
265
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
HAWKER SPANISH FURY
Jeden z nejbojeschopnejsfch stihacich typii v tivodnf fazi span61sk£ho obcanskeho
konfliktu pfedstavoval britsky Hawker Spanish Fury. Pfes nevelky poCet - pouhe
tri exemplafe - Spanish Fury vyznamnS zasdhly do vzdusnych boju v 16tS a na pod-
zim roku 1936. Jeden z nich, stroj kodoveho oznadeni4-1, absolvoval mezi 18. cer-
vencem a 2. listopadem 1936 vice nez 150 bojovych letu aproddlal velky pocet
souboju s proti vnfkovym letectvem.
Spanelska kapitola ovsem tvofi pouze jednu z polozek dlouhe a pohnute histo-
ric tohoto pozoruhodi^ho typu. Jejf роё&ку spadaji do konce dvacdtych let, kdy
konstrukcm tym firmy Hawker, vedeny konstrukt^rem Sydney Cammem (v bu-
doucnosti se stane otcem mnoha slavn^ch letounu vcetne jednoploSnych stfhacek
Hawker Hurricane, Hawker Typhoon a Hawker Tempest), zahajil vyvoj noveho
stfhaciho dvouploSnfku. Prototyp nazvany Hawker Hornet poprve vzl£tl v bfeznu
1929 ovldddn zaletavacem P. W. S. Bulmanem. Novy typ byl velmi elegantn£ tva-
rovany dvouploSnfk klasicke koncepce pohaneny fadovym motorem Rolls-Royce
F.XIA о vykonu 420 konf. Puvodnf motor zahy vystridala silnejSf pohonna jednot-
ka F.XIS о 480 konich. S timto motorem byl prototyp schopen pfekonat tehdy
magickou rychlostnf barieru 200 mil v hodinS - dosdhl maximal nf rychlosti 330 km/h
ve vySi 3965 metru. V z£fi 1929 stroj zakoupilo ministerstvo letectvf a pfi de li lo
mu seriov6 Sfslo J9682. V srpnu 1930 pak bylo objednano prvnfch jednadvacet
seriovych strojii oznadenych Fury Mk.I.
Prvnf Fury Mk.I о s6riovdm cfsle KI 926 vzletl 25. bfezna 1931 a zakazka byla
spln6na do poloviny dubna tdhoz roku. V te dobe tento typ - pocbopitelnti nejvfce
v Brit^nii - povazovali za nejkvalitnSjSi zdchytnou stfhacku na svSte. Nasledovaly
daEi objednavky a pro RAF matefska firma posleze, do roku 1935, vyrobila 118
Fury Mk.I. Letouny velmi tesn6 navazovaly na prototyp Hornet. Pohonnou jednot-
ku tvofily kvalitni fadove, kapalinou chlazene dvandctivdlce Rolls-Royce Kestrel
IIS о vykonu 525 konf. Vyzbroj se sktedala ze dvou trupovych synchronizovanych
kulometu Vickers rd2e 7,62 mm. Maximdlnf rychlost byla 333 km/h. Fury Mk.I slou-
zily u RAF v prvnf linii ai do roku 1938.
Pot6, v letech 1936-1937, firmy Hawker Aircraft Ltd. a General Aircraft Ltd.
vyprodukovaly dalSfch 112 mfm£ zlepSenych Fury Mk.II (die odliSnych podkladu
bylo vyrobeno pro RAF pouze 98 6i 99 stroju). Verze navazovala t£sn£ na Fury
266
DVOUPLOSNE STfHACf LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
Hawker Spanish Fury
267
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Hawker Spanish Fury opatreny povstaleckymi vysosinymi znaky a kddovym oznacenfm
4W-1. Nacionaliste tento letoun ukofistili 19. srpna 1936. Ve sluzbe zustal at do roku
1948.
Mk.I, hlavnf zmdnu pfedstavovala топШ silndjsfho motoru Rolls-Royce Kestrel
VI о vykonu 600 konf, maximdlnd pak 640 konf. Stroj mel prepracovany palivovy
system (nddrze obsahovaly mfsto puvodnfch 227 litru 297 litru pohonnych hmot)
a byly ufity aerodynamicke kapoty na kolech. Mfrnd se zvdtSila hmotnost. Maxi-
mdlnf rychlost stoupla na 359 km/h, zvySila se stoupavost a dostup, ale p?es vdtSf
mnozstvf nesenych pohonnych hmot poklesl dolet. Z prvnf linie je RAF vyradilo
na pocatku roku 1939.
Hawker Fury okamfcitd svymi vybornymi vykony vzbudil velky zajem v zahra-
nidf. Jako prvnf se pfihldsila JugosUvie, kterd nejdffve dostala Sest strojii vyrobe-
nych roku 1931 a znadenych Fury IA. Tyto stroje vychazely z britskd verze Mk.I,
jeden vSak poslouZil ke zkuSebnf zastavbd motoru Hispano-Suiza 12Nb о 500 konf.
PffliS se neosvdddila a do stihadky byl opdt zabudovdn obvykly Rolls-Royce Kest-
rel. Nicmdne byla to prvnf zdstavba tdto francouzskd pohonnd jednotky na drak
Fury. OdliSnou verzi stejndho motoru pak byly pohdndny takd modemejSf Spanish
Fury. Na dalsim jugosldvskem stroji, opdt neiaspdSnd, odzkouSeli takd zastavbu fran-
couzskdho fadoveho motoru Lorraine Petrel H о 720 konfch. Pozddji Jugosldvci
jeStd zfskali z Britanie deset Fury II (u tovarny znadene Yugoslav Fury a dodand do
dervna 1937) a dtyricet dalSich vyrobili od Idta 1937 v licenci. Tyto stihadky byly
ovSem v porovndnf s britskymi Fury Mk.II znacne modemizovand, mimo jine do-
staly novy podvozek, stejny jako Spanish Fury. Pohonnou jednotku tvofily motory
268
DVOUPLOSNE STIHACf LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
Kestrel XVI. V ramci jugoslavskeho Kralovskeho letectva (JKVR) zasahly jeste
do tezkych boju s Luftwaffe v dubnu 1941.
V roce 1932 vznikl jediny kus Norwegian Fury urdeny pro norskdho zakaznika
a pohaneny hvdzdicovym motorem Armstrong-Siddeley Panther ША о vykonu 530
konf. Hvezdicove motory, tentokrat americke jednotky Pratt & Whitney Hornet
S2B1-G о vykonu 750 konf, pohandly vetsinu z celkem dvaadvaceti Persian Fury
objednanych perskou vladou a vyrabenych v letech 1933-1934. Postupne byly tu-
rner vsechny pfemotorovdny a obdrzely britske hvezdicove motory Bristol Mercu-
ry VI о 550 konfch.
V listopadu 1933 objednala u firmy Hawker tri stihacky Fury portugalska vla-
da. V Britdnii je znacily jako Portuguese Fury. Prvnf z nich vzl&l 28. kvetna 1934
a bdhem cervna byly vsechny tri dodany do Portugalska. Vychazely velmi tesne
z britske verze Mk.I a pohonnou jednotku tvofily motory Rolls-Royce Kestrel IIS.
Po jistou dobu tvofily jediny stfhacf typ slou^icf u portugalskeho vojenskeho letec-
tva.
Stfhadky tehoz typu, tentokrat vychazejfcf z vykonnejsf verze Mk.II, Sly v roce
1935 do Jihoafncke unie. SAAF zafadilo do vyzbroje celkem sedm tdchto strojii,
ktere zasahly do boju s Italy v roce 1940 nad vychodnf Afrikou.
A nyni je mozno pfistoupit к Spanish Fury. Matefska firma vdnovala Spandl-
sku jako potencialnimu zdkaznfkovi pozornost velice zahy. Jiz roku 1930 do zemd
к predvaddm zavftal puvodnf prototyp Hawker Hornet, znaceny ovsem v te dobd
jiz jako Fury. Tehdy jestd nedoslo к zadne odezvd, nebof tamnf vojenske letectvo
pravd zavdddlo sve licendnf Hispano-Nieuporty 52. Situace se ovSem zmenila v po-
lovine tricatych let a Spaneld museli zacft za tento rychle zastarSvajfcf typ fran-
couzskeho puvodu hledat modemdjsf nahradu. Uvazovali о americkem jednoplos-
nfku Boeing 281, ale od jeho zakoupem je odradila zejmdna vysoka pofizovacf
cena. Spandlska delegace proto vyrazila do Britdnie, aby zahajila jednfm о mozne
doddvce stfhacek Hawker Fury. Ту v roce 1935 ji£ nebyly nejnovdjgf, ale mely
velmi dobrou mezinarodnf povdst. Pote co SpanelSti letci zhlddli a odzkouseli ve
vzduchu jeden modifikovy tovarnf Fury Mk.I, obe strany podepsaly v zdri smlou-
vu о licendnf produkci padesati letounu v tovame Hispano v Guadalajafe.
Stroje u firmy Hawker nazy vane Spanish Fury se mely v mnohem odlisovat od
obvyklych britskych Fury Mk.I di Mk.II. Zahrnovaly konstrukcnf prvky, odzkou-
§ene na pokusnych exemplaffch, kterymi se firma pokouSela dotdhnout vykony
typu dal vlastnd jii od zacatku tficdtych let. Jednalo se pfedevSfm о nove, moder-
ndjSf a aerodynamicky vyhodnejSf pristavaci zarfzem: samonosne podvozkovd nohy
s olejovymi tlumidi. Roku 1932 byly vyzkouSeny na stroji neoficidlne nazvanem
Intermediate Fury (Prechodovy Fury) a nesoucim civilnf poznavcf znadky G-ABSE.
RAFje nicmene u svych Fury nezavedlo a vedle Spanish Fury s nimi slouzily pou-
ze jugoslavskd Fury П. Spanelskd strana si dfky lobbovanf feditele Spanelske tovar-
269
SOUMRAK STlHACfcH DVOUPLOSNIKO
ny Hispano-Suiza dona Miguela Mateua vymfnila jako pohonnou jednotku fran-
couzsky fadovy dvanactivalec Hispano-Suiza 12Xbr о 612 konf. V porovnanf
s Rolls-Roycem Kestrel VI byl sice lehci, ale take mene vykonny. Vyzbroj mdla
tvorit dvojice trupovych synchronizovanych kulometCi Hispano raze 13,2 mm, za-
vdsnfky ovSem mSly umoZnit takd z^stavbu kulometu Hispano-Suiza raze 7,92 ci
Vickersii Mk.V 7,7 mm.
Tfi vzorove letouny Spanish Fury byly vyrobeny pfi'mo firmou Hawker. Do
drakti obdrzely pozadovane pohonne jednotky Hispano-Suiza 12Xbr, z nichZ prvnf
do tovamy dorazil 28. prosince 1935. Prvnf z dokondenych Spanish Fury vzldtl
z letiStS v Brooklands 7. dubna 1936. Slo о jedny z nejkrasndjsfch dvouplosniku,
ktere kdy spatfily svetlo sveta. Eleganci jim vedle noveho podvozku a charakteris-
tickych tvaru doddvala take perfektnf povrchova ilprava - vylestdny povrch plechu
a hlinfkovy ndtdr plateneho potahu. Jiz v Britanii obdrzely spanelske vysostne zna-
ky a na smdrovku take kodove typove oznadem 4-1 az 4-3.
Do tovarny v Guadalajafe dorazily, demontov^ny v bedndch, 11. cervna 1936.
Britsky doprovod zahrnujfcf take zaletavaciho pilota P. C. Lucase zajistil smonto-
vdni a odzkouSenf a pote se koncem mesi'ce vratil do Londyna. Zahy nato vypuklo
18. dervence povstani. VSechny tfi Spanish Fury si podrzely v rukou vladni sfly.
Prvnf operacnf lety provdddly je§td bez vyzbroje, v prvnfm srpnovem tydnu vsak
obdrzely dvojici Vickersu Mk.V raze 7,69 mm. Jako prvnf pfislo republikanske
Snhnek stfhadky Hawker Spanish Fury nacionalisticttho letectva pori'zeny v bfeznu 1939.
Stroj se po skonceni obcanske valky 31. bfezna zucastnil masove letecke pfehlidky nad
Madridem.
270
DVOUPLOSN£ STIHACI LETOUNY NA SPANELSKeM NEBI 1936-1937
letectvo 19. srpna 1936 (uvdden ov§em tak£ zaddtek zafi) о Fury dfslo 4-2. Stroj po
nouzovem pfistani pad! do nacionalistickych rukou, byl opraven, opatfen povsta-
leckym kddovym oznacenfm 4W-1 a uzfvan a?. do konce valky. V roce 1945 obdr-
zel nov€ oznadeni C.2-1 a ve 51и2Ьё zustal a2 do roku 1948.
Letoun 4-3 byl zahy poSkozen pfi pfistdnf a na dlouhou dobu vyfazen z provo-
zu, nebot' chybSly nahradni dily. Ту poskytlo a2 v listopadu 1936 poSkozeni posled-
ru stihacky 4-1. Z obou dvou ро1ё republikani v La Rabasa u Alicante (kam byla
v rijnu evakuovdna tovdrna Hispano-Suiza), za vyuiitf menSfho mnozstvf поуё
vyrobenych dflu, sestavili jeden letuschopny stroj. Podriel si oznaceni 4-1. Od bfezna
1937 zOstal пёкойк m6sfcu v La Rabasa a plnil ukoly protivzdusne obrany duleZi-
tych cflu v nedalekdm Alicante. Pote jej Felix Sampil Fernandez pfel^tl na bdzi La
Ribera (republikdny pfejmenovany San Javier) a byl zafazen do sluzby u tamni
stihaci letecke skoly (jindy uvad£na operacnf letecke Skola v АгсЬепё). Такё on
padl v гауёги konfliktu do povstaleckych rukou.
Hawker Spanish Fury byl jednomotorovy jednomistny stihaci dvouploSnik
зт1§епё konstrukce s pevnym zddbvym podvozkem a s jednoduchymi ocasnimi
plochami. Kfidla о nestejnd velikosti (homf тё1о гогрёИ 9,14 m, spodni 8,00 m)
тё!а kovovou dvounosnikovou konstrukci. 2ebra byla dfevёnd, celek krylo platno
(pouze пйЬё^пё hrany тё1у pfekliZkovy potah). Kfidelka s р1й1ёпут potahem byla
pouze na homim kffdle. Kfidla propojoval угрёгоуу syst£m tvofeny na kaidd po-
lovine jedinou угрёгои do tvaru N. Horni kfidlo bylo к trupu pfipojeno рйгет vzp£r
tvaru N. Celek byl dop^n vypfnacimi dr^tSnymi vyztuhami. Trup тё1 kostru z oce-
lovych trubek a karoserii z duralovych trubek. Potah pfednf ££sti az po kabinu tvo-
fily duralovё plechy, zbytek krylo platno. Pilot sedёl v otevfenё‘kabinё сЬгапёп
уё1тут Stitkem. Ocasni plochy z ocelovych trubek a duralovych Zeber krylo plat-
no. Stabilizator byl греупёп dvёma pdry jednoduchych угрёг, kylovka pdrem la-
nek. Pevny podvozek byl z&fovdho typu, hlavni kola byla nez£visle nesena samo-
nosnymi aerodynamicky tvarovanymi vzperami. Pod zadi byla ит(81ёпа ostruha.
Pohonnou jednotku tvofil kapalinou chlazeny fadovy dvanacti vAlec Hispano-Suiza
12Xbr о vykonu 612 konf (uv^d£n гакё Hispano-Suiza 12Xbrs a vykon 700). Po-
тётё голтёту chladid se nachdzel pod trupem za podvozkovymi nohami. V tru-
pu pfed pilotnim prostorem se nachdzely dvё раИуоуё n^dr2e po 227 a 74 litrech.
Vrtule byla pevn^ dfevёn<^ dvoulista. Vyzbroj tvofila dvojice na homi зггапё trupu
umistenych synchronizovanych kulometQ Vickers raze 7,7 mm. Na hlaven pfipadlo
1200 naboju. Pilot cil гатёгоуа! pomoci jednoducl^ho гатёгоуаёе 1УогепёЬо kru-
hovym hledim a muSkou.
271
SOUMRAK STfHACfcH DVOUPLOSNIKU
HLAVNI TECHNICKE UDAJE
Hawker Spanish Fury
Rozpdtf
Ddlka
VyJka
Nosnd plocha
Hmotnost prazdn^ho letounu
Vzletov<5 hmotnost
Max. rychlost
Cestovnf rychlost
Dostup
Dolet
9,14 m
8,15 m
3,10 m
23,41 m2
1250 kg
1760
kg
377 km/h
330 km/h
8650 m
650 km
272
DVOUPLOSNE STfHACI LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
HEINKEL He 51B
Prvnfm standardnfm stihacfm typem nacistickd Luftwaffe se stal dvouploSnfk Hein-
kel He 51. Byl to letoun po technickd strance neznamenajfcf nic vyjimedndho, do-
sahujfcf pouze prtimdmych vykonu a jako takovy jej velenf vyfadilo z prvoliniovd
sluzby ротётё z£hy, jii pfed vypuknutfm druhe svdtove vdlky. Presto se stal ve
tficdtych letech dosti zndmym. V prvnfm obdobf po odtajndnf Luftwaffe pfedsta-
voval symbol znovubudovdnf пётескёЬо vojenskdho letectva. A ddle naleiel mezi
prvnf пётескё typy, kterd na strand Frankovych povstalcu zasihly do bojii obdan-
skd valky ve Spandlsku. Zde ov§em ve sve pilvodnf stfhacf roli к nepffjemnemu
pfekvapem Berlfna zklamal. Fakt, ze se pozddji alespofi ddstednd ve Spanelsku re-
habilitoval v bitevni roli, nemohl Sok ze selhdnf tvdff v tvdf stfhadkdm ruske kon-
strukdnf Skoly nikdy р1пё pfekryt.
Pocatky typu spadajf do roku 1932, kdy bratfi Siegfried a Walter Giinterove,
budoucf proslavenf otcovd modernfch jednoploSnfkft Heinkel He 70 a Heinkel
He 111, vyvinuli, jako svou prvnf prdci v ramci firmy Ernst Heinkel Flugzeugwer-
ke, stfhacf dvouploSnik He 49. Prototyp He 49a poprvd vzletl v listopadu 1932. Slo
о klasicky tvarovany dvouploSnfk smiSene konstrukce, pohdndny kapalinou (smds
vody a glykolu) chlazenym radovym dvandctivdlcem BMW VI. Pod distd tvarova-
nym trupem se nachdzel ddstednd zatahovaci chiadie. Pevny podvozek byl zadbvd-
ho typu. Kola byla uchycena vzpdrami a ndprava byla dvoudflna, lomena vzhuru.
Letovd testy prokdzaly naddjnd vykony, vadila v§ak smdrovd nestabilita.
Druhy prototyp Heinkel He 49b poprvd vzldtl v dnoru 1933. V zdjmu zvySenf
smdrove stability тё1 mfrnd prodlouieny trup. Zprvu jej testovali s obvyklym ko-
lovym podvozkem, pak vSak obdrifel dvojici plovdku a byl zkouSen jako vodnf
stfhadka pro пётескё ndmofni letectvo. Tfetf prototyp He 49c priSel na jare 1933.
OdiiSoval se pohonnou jednotkou BMW 6,0 ZU pouifvajfci к chlazenf etylengly-
kol. Pozdёji, v ргйЬёЬи roku 1933, byl pfestavdn do podoby Heinkelu He 51 a mfs-
to koloveho podvozku obdrzel dvojici plovdkd. Oznadem bylo potd гтёпёпо na
He51W.
Po serii zkouSek se vyvojovy tym rozhodl, vzhledem к ne zcela uspokojivym
v^sledkiim, konstrukci letounu pfepracovat. V kvdtnu 1933 vzldtl nov^ prototyp,
nesoucf oznadem' Heinkel He 51a. Vyvoj vojensk^ch typO byl v td dobd v Ndmecku
273
SOUMRAK STfHACfcH DVOUPLOSNIKU
Heinkel He I
274
DVOUPLOSNE STIHACI LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
stale jeste tajen a tak stroj obdrzel civilnf poznavaci znaCky D-1LGY. Tvarove vy-
chazel ze sveho predchOdce, mel vsak pfepracovany ocasni plochy (obdrzel roz-
memejSi SOP noveho tvaru) a za otevrenou kabinu pilota pfibyla operka hlavy.
Pohonnou jednotku tvoril radovy motor BMW VI 7,3Z. Podtrupovy chladiC, nyni
pevny, se posunul smerem vpfed. Konstruktcfi take prepracovali kfidelka na hor-
nfm kndle a vybavili je klapkami typu Flettner. Puvodncjcdnoduche vzpery spoju-
jici horni kfidlo s trupem nahradily vzpCry ve tvaru N. Podvozek pfepracovany do
bezose podoby obdrzel aerodynamicke kryty vzper i kapoty koi. Dfky teto zmene
letoun piisobil moderneji, nez jakym ve skutecnosti byl. Ostruhu pod zadi vystnda-
lo kapotovanc kolccko.
Novemu stihacimu typu venoval svou pozornost Technisches Amt Luftfahrt-
kommissariatu (technicky ufad leteckeho komisafstvf). Se stejnou pohonnou jed-
notkou totiz He 51a dosahoval lepSfch vykomi nez dvouplosnfk Arado Ar 65E,
prdvC vyrabeny pro utajovanC пётескё stfhacf letectvo. Ernst Heinkel Flugzeug-
werke zahy obdrzel zakazku na devet pfcdscriovych He 51A-0 urdenych к operac-
nfm zkouskam.
Stojf za to poznamenat, ze v dobe, kdy brain Giinterove vyvfjeli konzervativnf
He 51, pracovali jiz take na podstatne modernCjSim typu, jednomotorovem samo-
nosnem dolnoplosnfku s krytou kabinou a zatahovacirn podvozkem Heinkel He 70,
urcenem pro Lufthansu. Prototyp tohoto dopravnfho letounu, ktery se doCkal take
rozsahlCho uzitf ve vojenske sfere (Legion Condor seriovou pruzkumnou verzi
He 70F nasadil ve Spanelsku), vzletl 1. prosince 1932. Druhy prototyp He 70a za-
letany v unoru 1933 dosahoval cestovnf rychlosti 375 km/h, coz bylo podstatne
vice nez maximalnf rychlost о generaci starsfho stfhaciho dvouplosniku He 51. To
odrazf tehdejSi celkovou situaci v letectvf - jednoploSna modern! koncepce se zpr-
vu prosazovala spfSe u rozmernejSfch dopravnfch ci vojenskych bombardovacich
letounech ne2 u stfhacek. A nebylo to pouze пётескои specialitou.
Vyroba predseriovych He 51 A-0 se rozbehla v Юуйгпё ve Wamemiinde kon-
cem roku 1933. Rozdfly oproti prototypu He 51a spocivaly v odstranCnf орёгку
hlavy pilota za kabinou, v navratu к ostruze, ktera opet nahradila kapotovanC ko-
lecko a v prepracovanf vyfuku. Ту byly prodlouzeny a dostaly pro He 51 charakte-
risticky tvar. Pohonnou jednotku tvoril motor BMW VI 7,3 dosahujfcf maximalm-
ho vykonu 500 konf a kratkodobe, po dobu jedne minuty, az 750 konf. Na trupu se
objevily dva synchronizovanc kulomety MG 17 rdze 7,9 mm. Heinkely He 51A-0
byly dokonceny na jafe 1934. Vsechny obdrzely v ramci utajenf civilm poznavaci
znacky a od Cervence 1934 slouzily и DVLReklame-Staffel Mitteldeutschland (re-
klamnf letky strednf NCmecko). Pod timto zavadCjfcfm oznaCenfm se nachazela
jedna z prvnfch stihacich staffel prozatim ilegalni Luftwaffe. Piloti titvaru, zvyklf
na pomalejsf, ale lehdi Arada Ar 65E, si je pnli§ neoblibili. Zejmena kritizovali
nizSi obratnost a problemovC pfistdvani - letciiv vyhled z kabiny smerem vpfed
275
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
dolii byl znacne nevyhovujicf. Velenf ovsem jejich pfipomfnky v potaz nevzalo
a He 51 zvolilo jako prvni standardni stfhacf typ obnovovaneho vojenskeho letec-
tva.
Prvni seriove Heinkely He 51 A-1, prakticky totozne s pfedseriovymi letouny,
byly v matefske tovame dokondeny v dubnu 1935. Do ledna 1936 firma splnila
celou puvodnf objednavku na 75 stroju. Produkci ,,svych“ 75 stfhacek teto verze
v te dobe dokondovala take tovarna Arado, taktez sfdlfcf ve Warnemunde. Luftwaf-
fe prevzala prvnf ctyfi seriove He 51 A-1 do konce dubna 1935 a v lete tdhoz roku
stihacky vytladily stars! Arada Ar 65 od I. Gruppe Jagdgeschwader 132 Richtho-
fen. Pozdeji, roku 1936, se He 51A-1 staly prozatinini vyzbroj! take stfcmhlave
bombardovaci skupiny I/StG 165.
V lednu 1936 пётескё vojenske letectvo pfevzalo dvanact pfedsdriovych stro-
jti nove verze He 51B-0 a od tinora dostavalo stfhadky He 51B-1. Letouny jako
prvnf obdrzela skupina 1/JG 134. Hlavnf odlisnost spocfvala v pfepracovanem, ze-
sflenem podvozku. Akcnf radius prodluzovala pod trup umisfovana pfidavna nadrz
о objemu 170 dm3. V pripade potfeby ji pilot mohl odhodit. Heinkely He 5JB-1
zacaly jeste roku 1936 od stihacich utvaru vytlacovat stars! He 51 A-l. Zahy ovsem
doslo i na ne a jiz od roku 1936 je stfidala dvouploSna Arada Ar 68 a pozddji take
modern! jednoplosniky Messerschmitt Bf 109. Posledn! zastarale Heinkely se u pr-
voliniovych stihacich utvaru (to jiz u Luftwaffe slouzily take stroje verze He 51C)
udrzely az do roku 1938. Behem mnichovske krize na podzim 1938 s nimi velenf
Luftwaffe poditalo predevsim pro plndnf bitevnfch ukolu. Pak byly definitivne vy-
fazeny a к 1. zaff 1939 jiz v prvnf linii neslouzil ani jeden. Hluboko do druhe svd-
Rude hvezdy pusobl na Heinkelu He 51B jaksi nepatficne. S tfmto letounem nouzove
pristdl na republikanskem tizenu pilot ze staffel 3.J/88 Legionu Condor Obit. Winterer.
Stroj byl pozdeji dopraven do SSSR a zde testovan ve vyzkumnem ilstavu vojenskeho
letectva (NH WS).
276
DVOUPLOSNE STIHACI LETOUNY NA SPANELSK^M NEBI 1936-1937
tovd valky, az do roku 1943, ovsem Luftwaffe Heinkelu He 51 vyuzi'vala pfi vycvi-
ku nemeckych stihacu.
Heinkely He 51 v Ndmecku neslouiily pouze z pozemnfch. ale take z vodnfch
zakladen. Po dvojici prototypu He 49b a He 49c do podobnd plovdkovd podoby
tovdma upravila take jeden drak Heinkelu He 51A-1. Obdrzel nove oznaceni
He 51A-2 a civilnf pozndvaci znacky D-IFTI. ZkouiSky dopadly dobfe a na jafe
1936 Heinkel dodal osm dalsi'ch plovdkovych He 51B-2. Potd montazni haly opus-
tilo dalsi'ch osmatricet stroju vodnf verze.
Z dalsi'ch variant je nutno jmenovat vySkovou stfhadku He 51B-3. Slo vlastne
о drak He 51 B-l opatfeny kfidly о vetsi'm rozpdtf. Letoun poslouzil jako odrazovy
mustek pfi vyvoji od He 51 odvozenych prototypu: pozemniho He 52B (D-1BAA)
a plovakoveho He 52D (D-IDOG). Seriove stroje mely nest oznaceni He 52E, ale
к jejich produkci nikdy ncdoslo.
V jedinem exemplafi zustal take He 51 vybaveny koncem roku 1935 hvdzdico-
vym motorem Gnome-Rhone 14K, kterym se firma pokousela prorazit do vyzbroje
madarskdho letectva. Madafi si vJak vybrali italske Fiaty CR.32.
Celkem vzniklo na 700 exempldfu He 51. Sto padesdt z nich, pfevAzne ve verzi
He 51A-1, vyrobily dohromady firmy Heinkel a Arado. Dvd std stroju pfevAZnd
He 5IB-1 vyprodukovala firma Erla Maschinenwerkc a 150 dalSfch tovarna Ara-
do. Fieseler vyrabdl stroje tohoto typu nejddle a vyrobil jich 200. Plnou polovinu
z nich pfedstavovaly stihaci bombardery He 51 С-1. Vyroba tehdy jiz velmi zasta-
raleho typu skondila az v polovind roku 1937.
S Heinkelem He 51, podobndjako s Junkersem Ju 52/3m, bude vzdy spojov^na
uvodnf cast ndmecke intervence v obdanskou valkou rozvracenem Spanelsku. Jiz
6. srpna 1936 dorazilo po mofi do nacionalisty kontrolovaneho pffstavu Cadiz sest
He 51B-1. Byly to prvni zastupci z posleze 126 (uvaddno tdZ 131) stroju tohoto
typu dodanych do Spanelska bdhem konfliktu. Wtsinu z tohoto poctu tvofily sti-
hadky verze He 51 B-l, od podzimu 1937 pak pfichazclo celkem 39 Heinkelu
He 51C-1. Patnact dalsi'ch He 51C-1 dorazilo az po skondem vdlky v kvetnu 1939.
Heinkely He 51 obdrzely ve Spandlsku kddovd oznaceni pomoci' cisla 2.
Ji2 v letd 1936 se Heinkely He 51 B-l kratkodobe staly vyzbroji' zdhy zrusenc
Spandlske Escuadrilly Rambaud. Ndmci na nich zprvu bojovali v ramci Kette Eber-
hardt (roje Eberhardt) a potd Jagdstaffel Eberhardt (stfhacf letky Eberhardt). V lis-
topadu 1936 byla tato jednotka vdlendna jako staffel 4.J/88 do novd vznikle stihaci
Jagdgruppe 88 Legionu Condor. Tfi zbyvajici letky Jagdgruppe 88 (stfhacf skupiny
88) byly novd postaveny z ndmeckeho persondlu a takd vyzbrojeny Heinkely
He 51 B-l. Jejich realne vysledky ve vzdusnych bojich vSak byly dosti skromne.
V bfeznu 1937 zadaly byt zastarald Heinkely He 51B-1 u staffel 2.J/88 nahrazova-
ny vynikajfcfmi Messerschmitty Bf 109B. Zdrovcn doSlo ke zrusenf dvouplosniky
vyzbrojene letky 4.J/88. Takto uvolnene Heinkely He 51 B-l byly pfedany spandl-
277
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Plovakovy stfhacf letoun Heinkel He 51B-2 slouz.il и netneckeho namorniho letectva.
skdmu nacionalistickemu spojenci. Podobny osud dekal take dvouplosnfky obou
zbyvajfcfch stihacich staffel: l.J/88 pfeSla na Bf 109B v z&n 1937 a 3.J/88 v cer-
venci 1938.
Po rozpustenf Escuadrilly Rambaud v srpnu 1936 v letanf na Heinkelech
He 51 В-1 pokradovalo пёкоНк spanelskych pilotu, vdetne J. G. Morata, ktery ovsem
jiz v zaff pfesel na bojcschopnejsi Fiat CR.32. Na podzim Spanele zakoupili z ve-
rejnych sbfrek pro nacionalisticke letectvo trojici nemeckych stfhacek, nazvanych
podle m6st, v kterych byly penfze zfskany. Nesly kodovd oznaceni 2-54 „Zarago-
za“, 2-55 ,,Huesca“ a 2-56 „ТегиеГ. Nacionaliste, vcetn6 Ngmcu, pfevzali dfslico-
vy kod oznacovam letadel od puvodniho pfedvale6n6ho spanSlskeho letectva. Hein-
kcl He 51 v nem obdrzel Cfslici „2“. Druhe cfslo, napfiklad vyse zmfnene „-54“
(tedy 2-54), pak bylo individualmm cfslem letounu. Od NSmcii ziskane He 51B-1
se postupnS staly vyzbrojf nekolika stihacich peruti Spaneiskeho povstaleckeho le-
tectva: Escuadrilla Montero, Escuadrilla Campos, 1 -E-2, 2-E-2 a 3-E-2. Tfi po-
slednS uvedcne vznikly v bfeznu 1937. NicmenS Escuadrilla 2-E-2 premiajiz v dubnu
tehoz roku na bojeschopnejSi Fiaty, zatimco z peruti l-E-2 a 3-E-2 Spanele vytvo-
fili Grupo l-G-2. V roce 1938 vznikla jeSte druha skupina nacionalistickdho letec-
tva, vyzbrojena Heinkely He 51, Grupo 4-G-2. To jiz take Spanele pouzfvali, stejne
jako v rfjnu 1937 znovu vznikla staffel 4.J/88, nove He 51C-1. Na sklonku оЬёап-
skeho konfliktu s Heinkely He 51 letali jiz pouze £рапё1е, nebot po opetovnem
278
DVOUPLOSNE STIHACI LETOUNY NA SPAN£LSKEM NEBI 1936-1937
zrusern 4.J/88 tvofily vybroj Jagdgruppe 88 vyhradnS Messerschmitty Bf 109. Na
nepffliS dspSSny nemecky typ ovsem cekalo ve Spanelsku jeStS jedno ,,ponfzenf“ -
v poslednfm tydnu obcanske valky bylo Grupo l-G-2 pfezbrojeno z Heinkelu na
kofistne sovetske dvouplosnfky Polikarpov 1-15!
Jeden republikany 24. tinora 1937 ukoristSny Heinkel He 5IB-1 byl posldze
dopraven do SSSR a zde podroben zkouskam.
ЗрапёЕкё vojenske letectvo Ejercito del Aire melo po ukoncenf obdanske vdl-
ky na jafe 1939 ve stavu celkem jednaSedesdt Heinkelu He 51, ktere, s vyjimkou
jedin6ho, vyfadilo do roku 1946.
Vedle пётескёЬо a spandlskdho vojenskeho letectva typ pronikl jeste do vy-
zbroje bulharskych vzdusnych sil. Bulhafi v roce 1937 zakoupili dvacet He 51B-1
a о dva roky pozdeji je pfevedli к plnenf cvicnych ukolu.
Heinkel He 51B-1 byl jednomotorovy jednomi'stny stfhacf dvouplosnik smfSe-
ne, pfevaZn^ kovove konstrukce s pevnym zadovym podvozkem a s jednoduchymi
ocasmmi plochami. Kfidla о nestejne velikosti тё!а kovovou dvounosnfkovou kon-
strukci, potah byl plateny. Kfidelka, vybavend klapkami typu Flettner, byla na hor-
nfm kffdle. Na dolnfm kffdle byly umfsteny vztlakovd klapky. Kffdla propojoval
vzpSrovy system tvoreny celkem dtyfmi profilovanymi vzperami. Hornf kfidlo bylo
к trupu uchyceno dv£ma vzpdrami ve tvaru N. Celek byl doplnen vypfnacfmi dra-
tSnymi vyztuhami. Trup тё1 pffhradovou konstrukci svafenou z ocelovych trubek.
Pfednf ddst trupu, vcetne partif kolem kabiny, kryl plech, zbytek pak platno. Pilot
sedёl v otevfene каЬтё chranen vetmym sti'tkem. Elegantne tvarovane ocasni plo-
chy тё!у kovovou a dfevёnou konstrukci. Stabilizator byl гре\тёп угрёгапй a vy-
pfnacfmi draty. Pevny podvozek byl zadbveho typu, hlavnf kola byla nezavisle ne-
sena kapotovanymi угрёгагт a opatfena aerodynamicky tvarovanymi kryty. Celek
zpevnovaly drat£n6 vyztuhy. Pod zadf byla umfstena ostruha. Pohonnou jednotku
tvofil kapalinou chlazeny fadovy dvanactivalec do V, BMW VI 7,3 о vzletov6m
vykonu 750 konf. Maximalnf vykon za letu byl 550 konf. Na kazde зиапё motoru
bylo sest charakteristicky do S tvarovanych vyfukovych trubic prodlouzenych 5тё-
rem dolft. Vrtule byla dvoulista dfevёna. Pevny chladi6 se nachdzel pod pfednf
dastf trupu, mezi podvozkovymi nohami. Hlavnf palivovd nadrZ о 210 litrech se
nachazela v trupu, pod pilotni kabinou. Na podtrupovy zdvdsnfk mohla byt umfste-
na odhazovatelmi valcova pffdavna nadrz о 170 litrech. Stfeleckou vyzbroj tvofily
dva synchronizovane kulomety MG 17 ra2e 7,92 mm, ит151ёпё na hornf strane
pfednf dasti trupu. Na hlaven pfipadlo 500 kusu stfeliva. Do vybavenf nalezel kys-
likovy dycha£ a radiostanice.
279
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNI'KCi
HLAVNI ТЕСНМ1СКЁ UDAJE
Heinkel He 51B
Rozpetf 11,00 m
D£lka 8,40 m
VySka 3,20 m
Nosnd plocha 27,20 m2
Hmotnost prazdneho letounu 1473 kg
Vzletova hmotnost 1900 kg
Max. rychlost v 0 m 330 km/h
Max. rychlost ve vysce 4000 m 310 km/h
Max. rychlost ve vySce 6000 m 285 km/h
Cestovm rychlost ve v^Sce 4000 m 260 km/h
Vystup na 4000 m 7,8 min.
Vystup na 6000 m 16,5 min.
Prakticky dostup 7770 m
Max. dolet 740 km
280
DVOUPLOSNE STIHACI' LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
HISPANO-NIEUPORT 52
Nejdulezitejsfm stfhacfm typem prvnfch tydnu spanelskeho obcanskeho konfliktu
byl bezesporu zastaraly sesquiplane Hispano-Nieuport 52, tvorfcf v 1ё1ё 1936 stan-
dardnf vyzbroj pfedvalecneho Aviacidn Militar. Intenzivnd jej vyuzfvalo zejmena
republika, ske letectvo, menSf pocet zfskali po puci take povstalci. Prvnf vzdusna
vftdzstvf tragickeho obdanskeho konfliktu vybojovali piloti obou znepfatelenych
stran prave v kabindch techto nevelkych stfhacek.
Pocatky typu spadaly do poloviny dvacatych let. Jestlize napffklad ve Velke
Britanii v te dobe sazeli na stfhadku dvouplosne koncepce, ve Francii postupovali
konstruktefi тёпе ortodoxm cestou a venovali pozomost take jednoplosnfkGm, zprvu
zejmena hornoploSnfkum s prubeznym kffdlem, parasolum. Vyhody byly spatro-
vany mimo jin£ v dobre stoupavosti a neruSenem vyhledu pilota. Letouny teto kon-
cepce mely ovffem zprvu pevnostnf ргоЫёту a tak, vedeni snahou zachovat nSkte-
re vyhody hornoplosnfku a zaroven ziskat pevnost stroje dvouploSne koncepce,
oblfbili si Francouzi kompromisnf koncepci jedenapulploSnfku, sesquiplanu. A do
teto tfidy nalezel take ve Spanelsku licencne staveny Hispano-Nieuport 52.
Jeho pfedchudcem byl francouzsky Nieuport-Delage Ni-D.42 СЛ, ktery vznikl
ze zavodnfho typu NLD.42S. Prototyp vySkove stihacky poprve vzletl v roce 1924
jako hornoplosnfk s prubeznym krfdlem (parasol) о plose 26,63 m2. Pote doSlo к jeho
pfekonstruovdm do podoby jedenapulploihnku (sesquiplanu), pfidamm druheho,
spodnfho kfidla о znatelne mensfm rozmdru nez kffdlo homf. Nosna plocha tfm
narostla na 31,25 m2. V roce 1925 se Ni-D.42 С. 1 ztidastnil sout£2e о stfhacf letoun
pro vyzbroj francouzsk6ho vojenskdho letectva Aviation Militaire. Svymi vykony
i elegantmmi tvary na sebe upoutal pozornost a vojaci podepsali objednavku. Po-
honnou jednotku tvoril fadovym dvanactivalcem do ,,V“ Hispano-Suiza 12Hb о vy-
konu 500 konf. Vyzbroj se skladala ze dvou trupovych synchronizovanych kulo-
metu. Na v^Sce 5000 metru dosahoval Ni-D.42 C.l tehdy velmi dobre maximalnf
rychlosti 262 km/h a take dobfe stoupal. NaneStestf vedle vybomych vykonu dis-
ponoval take velmi nepfijemnou tendenef pfechazet do vyvrtky, a proto tovarna
pro francouzskd letectvo vyrobila pouze petadvacet sdriovych stroju. Pfes tento
nedostatek se Ni-D.42 stal zdkladem cele serie stihacich typu, ktere tvofily po fadu
roku zaklad vyzbroje stfhacf slozky francouzskeho Aviation Militaire, znace-
neho odroku 1934 jako Armee de Г Air. Sesquiplany Ni-D.62 C.l, Ni-D.622 C.l
281
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Hispano-Nieuport 52
282
DVOUPLOSNE STIHACI LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
a Ni-D.629 C.l byly vytlaceny vlastnd az v polovine tricatych let ndstupem pod-
statnd modemdjSich celokovovych stihacich dolnoploSniku rady Dewoitine D.500.
Ndktere se dokonce dockaly aktivni sluiby je§t£ na zadatku druhe svdtove valky.
Po zjiStdni problemii s vyvrtkou zadala matersk^ firma usilovnS pracovat na
verzich, ktere by tento nedostatek odstranily. SoubdznS vznikaly typy Ni-D.62
a Ni-D.52. Oba obdrzely vetsi svislou ocasni plochu a spodni kfidlo о menSf plose.
Druhy z nich se odlisoval (take od Ni-D.42) vyraznymi zmenami konstrukce, u ktere
doSlo к nahrazeni hojnd uzi'vaneho dfeva kovem: v kri'dlech byla kovova zebra,
trap mel (misto dfevene skofepinove) kovovou skofepinovou konstrukci a ocasni
plochy byly taktdi celokovovd.
S typem Ni-D.52 se matefska fiirna pokusila proniknout na Spanelsky trh.
U Aviacion Militar i Aeronautica Naval mela dobre jmeno dfky stars! dvouplosne
stfhadce Nieuport-Delage Ni-D.29, kterd zvitdzila v soutezi na stihaci typ (Concur-
so de aviones) pro Aviacion Militar podatkem dvacatych let. Nyni dalSf vyrobek
te2e firmy obstal proti konkurenci pfedstavovanc mimo jine italskou dvouplosnou
stfhadkou Fiat CR.20 ci francouzskym hornoplosnfkum Dewoitine D.27 nebo Wi-
bault 7. Roku 1928 spandlska vlada rozhodla, 2e Ni-D.52 budou Псепбпё staveny
fimiou Hispano-Suiza v Guadalajafe. Zmeny oproti francouzskemu vzoru nebyly
nijak velkd, spodfvaly pfedevSfm v tiprave chladide. Namisto dvou chladidu typu
Lamblin, montovanych u francouzskeho stroje na podvozkove nohy, dostaly spa-
ndlske stihacky pod pfid’jediny, pomdrne rozmemy chladic Corominas.
Prvnich ctyriatficet stfhacek znadenych Hispano-Nieuport 52 (ve spandlskych
dobovych dokumentech je vesmds pro typ u2fvano strohe oznaceni ,.Nieuport“)
smontovali v tovdrne Hispano-Suiza z di'lu dodanych z Francie. Prvni dokonceny
letoun zaletal pilot Cdte. Gomez Spencer v dervnu 1930. Dvaaosmdesat dalSich
Hispano-Nieuportii 52 bylo kompletnd postaveno ve Spandlsku do roku 1931 a de-
vdt opustilo montaznf haly roku 1932. Pote byla produkce, po dohotovem 125 stro-
jii, prozatim ukoncena. Ono ,,prozatfm“ je na mfste, nebot’ po vypuknuti obdanske
valky tovama Hispano-Suiza nejen opravovala jeStd ve dnech puce neletuschopne
stroje, ale z dvaceti uskladnenych sad nahradnich dilii take sestavila deset novych
stfhacek. Montdze Hispano-Nieuportu 52 tedy skondily az v zan 1936!
V roce 1931 Spanelska vlada koupila jediny kus dalSfho dlena vyvojovd rady,
homoploSny stihaci prototyp Nieuport-Delage Ni-D.82. Nenf znamo, 2e by se jeStd
roku 1936 nachazel ve slu2bd u Aviacidn Militar.
V pfedvaledndm Aviacion Militar obdrzely Hispano-Nieuporty 52 typovd ko-
dovd oznaceni pomoci dfsla „3“ (napffklad 3-6, 3-8 atd.). V roce 1937 typ obdrzel
u republikanskeho letectva smi'Sene k6dove oznadeni: typ mdl pfiddlen kombinaci
pismen ,,CN“ a jednotlivd stroje mely pfideleny dfslice poefnaje 001 (tedy CN-001).
Povstalci vychdzeli z pfedvdledndho systdmu, ale Hispano-Nieuport u nich obdrzel
k6dove typove oznaceni pomoci cfslice „1“.
283
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Republikanskd stfhacka Hispano-Nieuport 52 proleta nad Casielldnetn, tinor 1937. Stroj
pusobil z letiste La Ribera. V te dobe jiz byla bojova hodnota tohoto zastaraleho typu
velmi maid.
Hispano-Nieuport 52 byl jednomfstny jednomotorovy jedenapulploSnfk (ses-
quiplane) s klasickymi ocasnfmi plochami.15 Мё1 celokovovou konstrukci, platno
konstruktdri vyuzili pouze jako potah pro rozmerne dvounosnfkove homf kffdlo.
Nachazely se v ndm dvd palivove nadrze po 181 litrcch. Podstatne menSi spodni
kfidlo pak bylo cele kovove, vdetne potahu. Kridelka se nachazela jen na homfm
kfidle. Charakteristicky „trade mark“celd fady stfhadek Nieuport-Delage, podinaje
typem Ni-D.42 a saniozfejme vdetne licencni verze Hispano-Nieuport 52, predsta-
vovaly hlavnf vzpery, spojujfcf kridla. Tyto trubkove vzpdry opatrene krytem z tva-
rovandho plechu totiz spodnfm kfidlem prochdzely a koncily az v aerodynamic-
kem krytu osy podvozku - byla to pamatka na puvodnf hornoplosne uspof^dani
Ni-D.42. Dratdne vyztuhy konstruktefi ke zpevneni nosne plochy nepouzili. Pfista-
S koncepcf stfhacek Nieuport-Delage, vdetne licencnfho Hispano-Nieuportu 52, to ovsem
nenf nijakjednoduche. Rozdfly v plose obou krfdel byly velmi znacne a navfc byla jeSte
osa podvozku opatfena aerodynamickym krytem, vlastne dalsfin minikrfdlem (u verze
Ni-D.42 tnela plochu 1,97 m~), takze s jistou davkou fantazie je stroj mozno povadovat
dokonce za trojplosnfk. Д stariffpiloti, pamatujfcf slavu nemeckych Fokkeru Dr.I a Sopwi-
thii Triplane behem upornych boju prvnf svetove valky, jej za trojplosnfk takd oznaco-
vali. Jindyje koncepce francouzskych stfhacek Nieuport-Delage povazovana za horno-
plosnou, s ротоспУт kffdlem.
284
DVOUPLOSNE STIHACI' LETOUNY NA SPANELSPTM NEBI 1936-1937
vacf zaffzeni tvoril pevny podvozek z&Jbveho typu s ргйЬёЗпои osou a pod zadf
trupu umistenou ostruhou. Na svou dobu tvarovS vytnbeny trup mel celokovovou
skorepinovou konstrukci. Celokovovd byly take; charakteristicky tvarovan6 ocasnf
plochy. Pilot sedel v odkryt^ kabine, chrdnen pouze nevelkym vetrnym stftkem.
Pohonnou jednotku tvoril fadovy dvanactivalec do ,,V“ Hispano-Suiza 12Hb о vy-
konu 500 konf. Maximalne pak mohl kratkodobe dosahnout az 580 konf. Pomeme
гогтёгпу chladid kapaliny se nachazel pod pffdf. Dvouli.sta dfevgnd pevna vrtule
firmy Amalio Diaz predstavovala, sestavenim z ruzne barevnych vrstev dfeva, male
итё1сскё dflo. Stfelecka vyzbroj se skladala ze dvou synchronizovanych kulometu
Vickers Mk.I nebo Mk.II raze 7,7 mm, umfstenych na homf strane trupu (francouz-
ska konstrukcnf skola davala pfednost tomuto umfstenf zbrani pfed montazf kulo-
metu na boky trupu, kter£ se objevovala napffklad na britskych stfhadkach). Na
zbran pripadlo 500 kusu stfeliva. Pilot palbu cflil pomocf jednoducheho zamefova-
ce (kruhovd hledi a muska). Do vybavenf nfilezel kyslfkovy dychac pro lety ve
velk^ch vyskach. Radiostanice do vybavenf letounu vyrobce nezahrnul.
Zhruba tficet prvnfch smontovanych Hispano-Nieuportu 52 vyzbrojilo v lete
1931 Grupo Num 11 v Getafe. V jeho cele stal Comandante Juan Ortiz Munoz.
Grupo Num 13 dislokovane v Barcelone a na bazi Logrono zahdjilo pfezbrojovam
na nove stfhacky pozdeji tehoz roku. Ke Grupo Num 12 v Seville a Granado letou-
ny priSly v letech 1932 a 1933. Hispano-Nieuporty 52 se staly v te dobe jcdinou
vyzbrojf stfhacf slozky Aviacion Militar.
V dobe zahajenf licencnf podukce pfedstavoval Hispano-Nieuport 52 modernf
typ. Na zacatku obdanskeho konfliktu ji£ ovsem velmi zastaral. Byl pomaly, se
slabou stoupavostf, obratnosti a nevynikal ani pfijemnymi letov^mi vlastnostmi.
Piloti ,,Nieuporty“ pochopitelne prilis nemilovali.
Naprostou vetsinu bojeschopnych Hispano-Nieuporth 52 si po vypuknutf puce
podrZela ta cast Aviacion Militar, kterti zustala vema vlade Lidove fronty. Republi-
ktinske stroje zasahovaly v prvnfch tydnech obcanske valky do akcf na vsech dule-
zitych bojistfch a piloti za ffzenfm sesquiplanu ziskali fadu uspechO. Jakmile se
v§ak na span£lskem nebi objevily prvnf vykonn£j£f zahranicJm typy, vysledky His-
pano-Nieuportii 52 rychle poklesly. LT Aviacon Militar na nich Idtali jednak Spanel-
stf piloti, ale takd cela paleta zahranicnfch dobrovolniku i namezdnfch pilotu z fady
zemi. Pochopitelnd Slo zejmena о Francouze, ale nechybeli ani Britove, Americane
a behem prvnfho stadia sve pfitomnosti na Iberskem poloostrove dokonce take so-
vetstf letci. Z jednotek je nutno jmenovat pfedevSim Grupo Num 11 operujfcf hlav-
пё v prostoru Madridu a Grupo Num 13 pusobfcf nad Kataldnskem. ОЬё skupiny
zprvu pfeh'valy z mfroveho obdobf, ale postupne byly rozptylov^ny v detasmd-
nech na ruzne zakladny, oslabovany ztratami i pfesouvanfm letounu, az posUze
zanikly. V Katalansku s letouny tohoto typu bojovala take Escuadrilla Alas Rochas
(„Ruda kfidla“). Zahranicm letci s Hispano-Nieuporty 52 letali zejmdna и jednotek
285
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Republikdnsky Hispano-Nieuport 52 kddoviho oznadenf 3-50 slouiil poccilkeni roku
1937 к protivzduSne obrane tovamy SAF-15 z letiSt# v La Rabasa и Alicante.
Escadre Espana, Deuxieme Escadrille Lafayette (Escadrille Lafayette) a pozdeji
u Escadre Andrd Malraux.
Behem zimy 1936-1937 republikani zbyvajici Hispano-Nieuporty 52 stdhli к pL
nSnf vycvikovych ukolii a mimo hlavnf oblast boju, к hlfdkov£ slu2bS nad pobfe-
ifm Stfedozemnfho mofe. B6hem bitvy u Guadalajary v bfeznu 1937 s nimi nic-
тёпё zahranidnf piloti z Escadry Andre Malraux jeSte jednou, naposledy, zasahli
do stfetnutf pffmo v epicentru bojti. Stroje slouzici z pobfeZmch zakladen se najafe
1937 staly souddstf skupiny Grupo 37 de Defensa de Costas (37. skupina obrany
pobfezf). Zahy byly definitivnS pfesunuty к vycviku. V druholiniovd roli slouzily
к vycviku stfhacfch pilotu u Escuela de Perfeccionamiento de Caza na letiSti La
Ribera a u Alta Velocidada na zdkladnd El Carmoli. V ilnoru 1938 jii v La Ribera
zb^valo pouze Sest stroju s oznadenfm CH, D, O, RR, W a CN-002.
Такё povstalci nasazovali od zacatku konfliktu sve Hispano-Nieuporty 52 ak-
tivne do bojovych akef. Jejich prvoliniova sluzba skoncila ovSem jii na podzim
1936.
Konce obdanske vdlky se nedockal ani jeden letoun Hispano-Nieuport 52.
286
DVOUPLOSNE STIHACI' LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
HLAVNI TECHNICKE UDAJE
Hispano-Nieuport 52
RozpStf 12 m
Ddlka 7,64 m
Vyska 3 m
Nosna plocha 29,34 m2
Hmotnost prdzdndho letounu 1360 kg
Vzletovd hmotnost 1800 kg
Max. rychlost ve vysce 2000 m 250 km/h
Max. rychlost ve vysce 7500 m 225 km/h2)
Cestovm rychlost 220 km/h
Vystup na 5000 m 13 min. 30 sec.
Dostup 8200 m
Vytrvalost
3 hod. 30 min.
Firma Nieuport-Delage uvddela maximalnf rychlost 260 km/h. V roce 1932 podniklo
Spanelske letectvo s fadou Hispano-Nieuportu 52 rychlostni zkousky. Zddny ze stroju
nedokazal docflit v/t/i maximdlnf rychlosti nel 225 km/h. Prakticky dostup typu se
pohyboval kolem 6000 m.
287
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
MACCHI M.41bis
Do zapasu proti republikanskym invaznim silam zasdhly v srpnu 1936 nad ostro-
vem Mallorca vedle obvyklych pozemnfch Fiatu CR.32 takd tri exemplafe каккё-
ho stihacfho Idtaciho Clunu Macchi M.41 bis. Bylo to s nejvdtsf pravddpodobnostf
poslednf pffmd bojovd nasazeni stroju teto zastarale koncepce v historii letectvf.
Bohovd vdlky drzeli nad italskymi piloty ochrannou ruku a Macchi M.41 bis se pfi
svem prvnun a zaroven take poslednim bojovem vystoupeni ve Spanelskd obdan-
ske vdlce nestretly s 2ddnym republikdnskym stfhacfm letounem. Pri'padne utkanf
i s tak nevykonnym strojem, jakym bezesporu byl Hispano-Nieuport 52, by mdlo
pro Italy nepochybnd fatalnf dusledky.
Stfhacf letacf Cluny zazily svou nejvetsf slavu jiz za prvnf svdtovd vdlky, kdy
nad Jaderskym mofem operovaly stroje teto kategorie z vyzbroje rakousko-uher-
skeho i italskdho letectva. V Italii se jejich vyvojem zabyvala zejmena firma Ma-
cchi (ale take konkurenCnf Savoia-Marchetti), renomovany vyrobce vodnfch letou-
nu. Typ M.41 bis konstruktdr Mario Castoldi vyvinul v roce 1927. Stejne jako
predchudci byl tento typ dosti elegantnd tvarovany dvouploSmk dfevdnd konstruk-
cc. Pohonnou jednotku tvoril kapalinou chlazeny fadovy dvandctivalec Fiat A.20
о vykonu 420 konf. Sdriove stroje se staly na dlouhou dobu vyzbrojf vodnfch stfha-
cfch jednotek Regia Aeronautica. V roce 1930 se objevila mimd zlepSend verze
Macchi M.41 bis, pohanena motorem о vykonu 440 konf. Pravd osm stroju tdto
varianty, byt’ pouZivanych pouze к vycvikovym dCelum, mdlo Regia Aeronautica
ve stavu jeste v dobe vypuknuti druhd svetove valky, roku 1939.
Macchi M.41 bis dorazily na Mallorku na italskd lodi Emilio Morandi v noci
z 27. na 28. srpna 1936. Slo о stroje urychlene detaSovane z vyzbroje Regia Aero-
nautica a pochopitelnC doprovdzene italskym persondiem. Na zastaralych stihacich
Idtacich Clunech zasahli do sdrie bitevnich utoku proti republikanskym hydropld-
num S.62 kotvfcfm u plaZe v Porto Cristo piloti tenente Carlo Rinaldi („Revello"),
tenente Guiseppe de Agostini a sergente Dante Venturini.
Kratce po bojovem debutu Macchi M.41 bis operujfcf z Mallorky obdrzely na-
cionalistickd v^sostne znaky v podob£ кп2й sv. Ondfeje na smCrovce a trech der-
nych pruhii na bflem podklade umfstfinych na zadnf Casti trupu. Stihacky obdrzely
take kddova oznaceni 50-1 az 50-3 (typu tedy bylo ve Spandlsku prideleno k6dovё
Cfslo „50“)- Po zklidndnf situace Italovd Macchi M.41 bis uh'vali к namornfmu pru-
288
DVOUPLOSNE STIHACI LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
zkumu v okolf Balearskych ostrovti. Stroje se к пёти hodily nejen svou dlunovou
koncepcf umoznujicf eventualnf nouzove pfistanf na mofskou hladinu, ale take dfky
tfiapfilhodinovS vytrvalosti. Po vytvofenf italskdho Aviazione Legionaria se staly
vyzbrojf 130a Squadriglia Autonoma. Velitele dosavadniho detasmdnu capitanaRi-
naldiho vystndal pfi vzniku squadriglie capitano Fabio Mannu. Po nejake dobe
zacala jednotka pocitbvat vazny nedostatek nahradnich dilu a v kvetnu 1937 Macchi
M.4Ibis musely ukondit letovou dinnost. Oficidlne byly nicmene vyfazeny az kon-
ccm roku 1938, kdyz ovSem pfedu'm vice nez rok neoperovaly. Patfi mezi nejmdnS
zname ildastnfky Spanelskeho obcanskdho konfliktu.
Macchi M.4lbis byl jednomotorovyjednomfstny stihaci dvouplosny Idlaciclun
drevene konstrukce s jednoduchymi ocasnimi plochami. Skladaci kfidla (usnadno-
vala pfepravu na palubach lodi) о stejnd velikosti m£la dfevfinou konstrukci a pla-
t£ny potah. Kfidla propojoval vzpSrovy system tvofeny Ctyfmi jednoduchymi vzpft-
rami. Dva рагу vzper do tvaru N nesly mezi kfidly, nad trupem pohonnou jednotku.
Celek byl doplnSn vypinacimi drdtenymi vyztuhami. Eleganlne tvarovany dlunovy
trup mel dfevenou konstrukci. Pod spodnim kridlem byly umisteny dva vzperami
nesene vyvazovacf plovdky. Pilot sedel v otevfen£ kabing umfstenc na trupu pfed
dolnimkffdlem, chran£n vdtmym stftkem. Pohonnou jednotku tvofil v tlacnem uspo-
fadani montovany, kapalinou chlazem? fadovy dvan^ctivalec do V Fiat A.20 о vy-
konu (podle ruznych podkladu) 400/420 konf. Byl zavesen hned pod hornfm kfid-
lem, tak aby se dvoulista dfev£na vrtule dostala dostatccnS vysoko nad zadni cast
Ukotveny slt'hacf Utaci clun Macchi M.41bis italskeho interven&uho letectva. Italske
letouny na Mallotce zprvu nosily nepredpisovou podobu povstaleckeho vysostneho ozna-
een( v podobe pruhu na trupu a kffdle. Na 5тёт\>ет kormidle chybel kffi sv. Ondreje.
pfedepsany generdlem Frankem jit 8. srpna 1936.
289
SOUMRAK STIHACfCH DVOUPLOSNIKU
Stfhacf letacf clun Macchi M.4 Ibis v barvdch italskeho Regia Aeronautica. Italove, vzhle-
dem ke svym aspiracfrn ve Stfedozemnfm rnofi, prikladali vodnfm stfhacfm letounimi
znacnou dulezitost.
trupu. ChladiC se nach&zel na celnf stranS motorovd gondoly. Na zdvdsnfky pod
spodnim kndlem mohly byt urmsteny 1еИкё pumy do celkove hmotnosti 50 kg.
Stfeleckou vyzbroj tvorily dva volnS palici kulomety ra2e 7,7 mm.
HLAVNf TECHNICKE UDAJE
Macchi M.41bis
RozpStf
Delka
VySka
Nosna plocha
Hmotnost prazdndho letounu
Vzletova hmotnost
Max. rychlost
Cestovm rychlost
Vystup na 1000 m
Dostup
Dolet
Vytrvalost
11,12 m
8,66 m
3,12 in
32 m2
1170 kg
1600 kg
256 km/h
227 km/h
2,5 min.
7500 m
700 km
3 hod. 30 min.
290
DVOUPLOSNE STIHACI LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
MARTINSYDE F.4 BUZZARD
Jediny stfhaci typ 5pan£lskeho namorniho letectva Aeronautica Naval v Case vy-
puknuti nacionalistickdho puce predstavoval archaicky, doslova prvnf svetovou valku
pamatujfcf jednomfstny dvouploSnfk britskdho puvodu Martinsyde F.4A. Escuad-
rilla de Combate у Acompanamiento (bojovd a doprovodna peruf) jich mSla v osu-
dovych dervencovych dnech roku 1936 ve stavu Sest, doplnSnych tremi stroji dvou-
mfstne verze F.6. Letuschopnych bylo pouze p£t F.4A, plus dva dvoumfstnd F.6.
Jeden F.4A se podobnS jako jeden F.6 nachdzel v dflnach (dvoumistny stroj Е6
imatrikulovany MS-1 se znovu nepodafilo uv£st do letuschopneho stavu). Adkoliv
Martinsyde E4A startovaly к operacnfm 1егйт, do stfetnutf s nacionalistickym le-
tectvem, naStSsti pro stfhaci piloty ndmofniho letectva, nikdy nezasahly.
Pfedchiidce typu F.4, Martinsyde F.3, jednomfstny stfhaci dvouplosnfk poprvd
vzletl v listopadu 1917. DvouploSnik celodfevgne konstrukce byl vyzbrojen dvoji-
cf pevnych synchronizovanych kulometu Vickers a pohonnou jednotku tvoril fado-
vy motor Rolls-Royce Experimental Falcon о vykonu 285 konf. Rozbehla se serio-
vd vyroba, avsak s puvodnf pohonnou jednotkou Rolls-Royce Falcon III о vykonu
275 konf (zadanou naneStgstf prioritne pro dvoumfstne stihacky Bristol Fighter F.2B)
bylo podatkem roku 1918 postaveno pouze sest kusu.
Pote vyroba premia na zdokonalend stroje Martinsyde F.4, pozdeji oficialne na-
zvane Buzzard (Kdne) Mk.I. Prvnf stroj s^rioveho dfsla D4211 byl pripraven ke
zkouskam v dervnu 1918. Konstrukt£r G. A. Handasyde odvedl dobrou praci. Srp-
novd zkouSky ukazaly, ze jeho letoun pfedstavuje mimoradnfi vykonny typ. Oproti
svdmu pfedchudci mel pfepracovane spodnf kri'dlo. V zajmu zvStSenf pilotova vy-
hledu byla kabina posunuta smSrem vzad. Pohonnou jednotku tvoril nove do vyro-
by zavedeny fadovy motor Hispano-Suiza 8Fb о vykonu 300 konf. Dvema kulo-
mety vyzbrojeny typ udivoval zejmena maximdlnf rychlosti, kterou drzel prim mezi
britskymi valednymi letouny (a ktera v td dob£ patfila mezi nejvyssf na svdt£). Bri-
tovd objednali vyrobu ve velk6m mnozstvf a typ mel Sanci stdt se jednfm z nejdiile-
ZitgjSfch letounu tvori'cfch vyzbroj stfhacf slozky noveho Kralovskdho letectva RAF.
О typ byl zdjem i v z&noff a americk^ vlada objednala plnych tisfc p6t set stroju
verze F.3 s motory Liberty.
Pak v§ak 11. listopadu 1918 skondila vdlka a zavdd^nf novych stfhacek se stalo
zbyte^nym, nebof pro mfrove redukovane letectvo р!пё dostacovaly jiz uh'vand
291
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Vyrovnana rada stfhadek Martinsyde F.4A z vyzbroje namofnf letky Escuadrilla de Com-
bate у Acompanamiento, 27. kveten 1935. Prvnf stroj tohoto typu, znaceny Buzzard
Mk.I, britske RAF vyzkouselo v Шё 1918, jeStd za prvnf svdtove valky! Do svetovdho
konfliktu jit letoun nezasdhl, zato byl po skoncenf vdlecneho bdsnenf exportovan do
rady zemf, vdetne Spanelska.
stihaci typy. RAF pfevzalo do konce svetoveho konfliktu dvaapadesat stroju, ktere
se ovsem nedockaly operadnfho uziti. Dodane letouny slouzily pouze v druhe linii.
К pferusem sdriove stavby doSlo roku 1919, po dohotovenf zhruba 330 stroju. Take
americka objcdn£vka byla odvolana. Mnoho z vyprodukovanych stroju roku 1920
zakoupila firma Aircraft Disposal Company a postupne je odprodala do zahranicf.
Matefska firma Martin and Handasyde sidlicf v Brooklands pfezfvala jestd nejakou
dobu po skoncenf vAlky a nabizela zavodnf lipravu sveho F.4 di dvoumfstne verze.
Uspdch se ale nedostavil, nebot trh byl naplndn jinymi letouny z valednych pfebyt-
ku.
Konec svetoveho konfliktu a prvnf mfrova Idta nicmene pfece jen typu nabfdly
moznost к dalsf existenci. Po pravde к existenci velmi dlouhe, nebot’ urdity pocet
tehdy jiz doslova archaickych stroju se nachaze] v letectvech mensich a ekonomic-
ky mene bohatych statu jestd koncem tricatych let. Prim pri exportu hrdla firma
Aircraft Disposal Company. Vedle ndkolika letounii britskym civilnfm zajemcum
typ hojnd exportovala do zahranicf. Tfi stroje prodala roku 1923 do Portugalska,
fada jich byla vyvezena do Spanelska. Ctyfi Martinsyde F.4 sly do Irska, dva do
Litevska a jeden к vyzkousenf do Finska. Velenf finskdho letectva se typ zalfbil
a roku 1927 zakoupilo dalsfch ctmact. К vycviku slouzily jeste bdhem povestne
„Zimni valky“ se Sovetskym svazem v letech 1939/40. Roku 1926 zfskalo jeden
stroj jihoamericke uruguajskd vojenske letectvo. Lotyssko koupilo jeden standard-
292
DVOUPLOSNE STIHACI' LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
ni F.4 a sedm stroju ADC1, coz byly F.4 modifikovane pro hvezdicovy motor
Armstrong Siddeley Jaguar.
Vznikajici sovdtskd vojenske letectvo ziskalo od spolecnosti Aircraft Disposal
Company nejdnve dvacet stroju, ktere dorazily do Leningradu na palube lodi Mi-
randa v kvetnu 1922. Na podzirn nasledujiciho roku priSlo do SSSR dalsich jedna-
dvacet letounu. V zAfi 1923 melo sovdtske vojenske letectvo ve stavu petadvacet
stroju a о rok pozdeji osmatricet. Rude letectvo britske stfhadky vyuzivalo velmi
intenzivne. Pote co bylo nutno vyfadit pftvodnf opotfebene pohonnd jednotky, do-
staly Buzzardy sovetske F.4 jejich domAci kopie М-6 о vykonu 290 konf. V prvoli-
niove vyzbroji se udrzely do let 1926-1927 a pak byly pfevedeny к plneni vycvi-
kovych ukolu. Jeste koncem roku 1928 jich slouzilo nejakych dvacet a posledni tri
byly vyfazeny roku 1931. Jedenact ziskala paramilitantni organizace Osoaviachim,
u ktere jiz pravddpodobne neletaly, nybrz slouzily jako instruktazni draky pfi vy-
cviku mechanikii.
Mens! podet Martinsydu F.4 vyvezlo pfimo britske letectvo. Jeden s sebou vza-
la briLskA letecka mise roku 1921 do vzdaleneho Japonska, dva dalsi stroje byly
tehoz roku darovany Polsku a Portugalsku.
Urdity podet stroju od firmy Aircraft Disposal Company ziskalo takd Spanel-
sko. Ctyfi prvni jednomistne stroje F.4A, ktere pfcvzalo nAmofni letectvo, dorazily
na lodi Espana №3 a byly vylodeny v Barcelond 8. bfezna 1922. Spandie je umis-
tili na letiste El Prat, kde se jiz nachazelo nekolik stroju dvoumistneho provedeni
Martinsyde F.6. V lete 1924 pfiSlo z BritAnie pct novych F.4A, ktere tarn spanelska
nakupni komise vcdcna Gomezem Ceballosem zakoupila о dva mdsice drive. Prv-
nim uzivatelem techto stroju se stalo namofni letectvo Aeronautica Naval, a ne
vojenske letectvo Aviacion Militar, jak je obvykle uvadeno. Vojenske letectvo zis-
kalo tfi prvni stroje, ktere pfedtim proSly revizi v dflnach na zAkladnd Cuatro Vien-
tos, az v roce 1926.,)
Martinsyde F.6 a F.4A obdrzely u namofnietva imatrikulace M-NYAA az
M-NYAL, ktere byly v roce 1931 u pfezivsich stroju nahrazeny imatrikulacemi EA-
EAA az EA-EAJ. A protore nAmornici praktikovali dvoji oznacovAni svych strojti,
F.4A a F.6 zAroven obdrzely typove kodove oznaceni pomoci pismen ,,MS“ plus
disel (napfiklad MS-1 atd.). Behem sve dlouhe sluzby prosly letouny fadou revizi
v dflnach nAmofniho letectva v Casa Antunez v Barcelond a zde take byly dva F.4A
U Cerda, J. A. - L’Aviation de chasse de la republique Espagnole 1936/1939, Hors Serie
d'Avions, Boulogne sur Mer 1995. Anglosaskdpublikace vesmes udavaji podet do Spa-
nelska dodanych stroju cifrou dvaceti, nekdy dokonce petadvaceti stroju. Podle G. How-
sona tak bylo doddno dvacet letounu vcetnd peti dvoumistnych. Deset z nich, pole co
pusobily ve valce v Maroku, pfevzalo roku 1924 namofni letectvo. Howson, G. - Air-
craft of the Spanish Civil War 1936-1939, Washington 1990.
293
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
pfestavdny do podoby F.6 s dvojitym ffzenfm. Streleck^ vyzbroj tvofena dvojici
kulometu 7,69 mm zustala zachovdna.
Namofnictvo letouny Martinsyde F.4A i F.6 uzivalo u Escuadrilla de Combate
у Acompanamiento sidlfcf v Barcelona. V roce 1933 se peruf pfesunula na bazi
San Javier v Cartagene, kde ji 18. cervence 1936 zastihl pud. Letouny zOstaly, stej-
ndjako vetsina dalsi vyzbroje namorniho letectva, pod kontrolou vladnfch sil. Ob-
staroznf Martinsyde F.4A se potd venovaly pod velenfm Francisca Piedra hlfdkove
sluzbe nad matefskou zakladnou. Na konci srpna 1936 byly dva stroje pfesunuty
podstatne blfze bojisti, na jihospandlske letiSte El Rompedizo u Malagy. Do pff-
mych bojovych akci zde nezasahly pro neustale probldmy se starymi pohonnymi
jednotkami. Pote zbyvajfcf letouny krdtce, do njna di listopadu 1936, slouzily u no-
ve Escuela de Caza (stfhacf Skoly) v San Javier (podle odliSndho podkladu u Escu-
ola de Vuelo v El Carmoli). Jakmile meli republikani к dispozici ve Francii zakou-
pene modcrndjsi cvicne stroje, Buzzardy vyfadili. Oletane F.4A pfeletly jeSte na
konci roku 1936 do Parque de Reserva (leteckdho parku) v San Pedro a zde byly
odstaveny. Так neslavne tedy skondila kariera nejstarih'ch stfhadek slouzicich be-
hem obcanske v^Iky u republikanskdho letecta.
Martinsyde F.4A byl jednomotorovy jednomfstny stfhacf dvouplosnfk celodfe-
vene konstrukce s pevnym zad’ovym podvozkem a s jednoduchymi ocasnimi plo-
chami. Kffdla mela dfevenou konstrukci, potah byl pldteny. Kfidelka se nachdzela
na obou kffdlech. Kffdla propojoval vzperovy systdm tvofeny celkem dtyfrni vzpd-
rami. Horn! kffdlo bylo к trupu uchyceno ctyfmi dalsimi vzperami. Celek byl dopl-
ndn vypfnacfmi dratenymi vyztuhami. Trap mdl dfevdnou konstrukci, homi cast
pfidd (motorovy kryt) kryl plech, pfednf cast trupu az po kabinu pfekliZka a zbytek
trupu platno. Pilot seddl v otevfene kabine chranen vdtrnym Stitkem. Ocasni plo-
chy mdly dfevenou konstrukci a platdny potah. Stabilizator byl zpevndn dvdma
vzpdrami a vypfnacfmi draty. Pevny podvozek byl zadbveho typu, dtyfi vzpdry nesly
hlavni kola s prabdznou osou. Pod zadi byla umfstena ostruha. Pohonnou jednotku
tvofil kapalinou chlazeny fadovy dvanactivdlec do V, Hispano-Suiza 8Fb о vykonu
300 konf. Puvodne byl uzit celnf chladic, ale Spanelskd stroje mely aerodynamidtdj-
sf tvar pride a chladid kapaliny pod trupem na ilrovni podvozku. Vrtule byla dvou-
lista pevnd, dfevena. Stfeleckou vyzbroj tvofily dva synchronizovane kulomety
Vickers 7,7 mm montovane na homf ddsti pfide.
294
DVOUPLOSNE STIHACI LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
HLAVNI TECHNICKE UDAJE2)
Martinsyde F.4 Buzzard
Rozpetf 9,87 m
Delka 7,80 m
Vyska 2,90 m
Nosna plocha 29,76 m2
Hmotnost prazdneho letounu 820 kg
Vzletovd hmotnost 1087 kg
Max. rychlost 230 km/h
Cestovm rychlost 182 km/h
Vystup na 5000 m 13 min. 30 sec.
Dostup 7320 m
Dolet 510 km
Martinsyde F.4A
2) spanelska verze
295
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
POLIKARPOV 1-15
Sovetsky dvouplosny stihaci letoun Polikarpov 1-15 zazafil na spanelskem nebi
v listopadu 1936 skutecne jako meteor. Objevil se v dobe, kdy povstalecke letectvo
drzclo zdanlive neochvejnd vzdusnou nadvladu v oblasti Madridu ve svych rukou.
Razantni nasazeni sovetskymi piloty ovladanych 1-15, doplndne bojovym vystou-
penfm jednopIoSnych Polikarpovii 1-16, rychle vychylilo kyvadlo vzdusnc pfcvahy
na republikanskou stranu. A povstalce melo stat mnoho usili, obeti a dasu, nez se
jim situaci opet podafilo zvladnout. Polikarpov 1-15 spolecne s Fiatem CR.32 pred-
stavuji dva ncjdiilczitcjsi dvouplosne stihaci typy zaangazovane na vzdusnych bo-
jfch Spanelske obcanske valky. Republikanske letectvo 1-15 nasazovalo uspesne
nejen pfi dennfch stihacich akcfch, ale take v nocnfch operacich a pfi bitevnich
iiderech na pozemni cile. Vedle sovetskych letcu do kabin techto charakteristicky
tvarovanych letounu, znamych pod pfezdivkou ,,Chato“ (,,Tuponosy“), usedali od
podzimu 1936 take Spanele i zahranidni ndmezdni piloti a dobrovolnici. Ve vy-
zbroji republikanskeho letectva typ vydr^el az do hofkeho konce konfliktu. V te
dobe jiz byl sice vyrazne zastaraly, ale stale se tesil znadnd oblibe.
Poddtky letounu 1-15 spadaji do tinora 1933, kdy byl v ustfednf konstrukci СКВ
leteckeho prumyslu brigadou c. 2 vedenou talentovanym N. N. Polikarpovem za-
hajen vyvoj noveho stfhaciho dvouplosniku, jenz by v budoucnosti nahradil stars!
stfhadky 1-3,1-4,1-5 a 1-7 tvoffcf stavajfci vyzbroj WS. Na vyvoj stihacich stroju
specializovana brigada c. 2 si'dlila v zdvodd d. 39, tedy na stejnem mfste, kde Poli-
karpov pfed nekolika lety, tehdy odsouzeny к trestu smrti za udajnou sabotaz, pra-
coval ve vezenske konstrukdnf kancelafi na typu 1-5. Nyni zde omilostneny kon-
struktdr (rehabilitovan by] az dlouho po svd smrti, roku 1959) pusobil ve funkci
nacelnika brigady a byl odhodlan odvdst co ncjlepsf vykon.
Neni nezajimave, ze prakticky paralelne s pomernd konzervativnim dvouplos-
nfkem 1-15 Polikarpovova konstrukdnf brigada pracovala take na velmi radikalne,
modemd fesenem stfhacfm dolnoploSnfku se zatahovacfm podvozkem, znamem 1-16.
Jeho projekt byl dokonccn v cervnu 1933 a prvni prototyp СКВ-12 vzletl piloto-
van V. P. Ckalovem 30. prosince 1933.
Novy dvouplosny stihaci letoun CKB-3 se rodil kolem americkdho motoru
Wright-Cyclone SGR-1820 F-3, svymi charakteristikami znacnd pfekonavajiciho
ostatni pohonne jednotky, ktere byly v SSSR к dispozici. Motorafsky prumysl se
296
DVOUPLOSNE STIHACI LETOUNY NA SPANgLSKEM NEBI 1936-1937
tehdy v Sov£tskem svazu nachazel na dosti nfzke urovni a vsechny vyrAbene letec-
ke pohonne jednotky byly licendnfmi obdobami francouzskych, britskych ci ame-
rickych motoru. Vyvijeny stihaci dvouploSmk (sesquiplane) koncepcnc vychazel
ze strasiho 1-5, ale pfinasel mnoha zlepAenf. Po aerodynamicke strance byl znacne
propracovanejsi. Zajfmava byla nosnA plocha. Homf kridlo typu ,,Cajka“ (Racek)
mel novy typ charakteristicky zalomene do trupu. Vzperovy system konstruktcfi
redukovali na jedinou sirokou profilovanou vzp£ru ve tvaru I. Letoun dale obdrzel
podvozek zad'oveho typu s tehdy modemimi samonosnymi podvozkovymi noha-
mi. V zime mohly kola nahradit lyze vhodnSjSf pro provoz ze zasnezeneho letiste.
Dfky modernejsf konstrukci byl prototyp CKB-3, pres uzitf t£2§iho motoru, stejne
hmotny jako seriovy 1-5. Pohonnoujednotku tvoril z USA dovezeny, a tedy velmi
kvalitne provedcny hv£zdicovy, vzduchem chlazeny devitivalec Wright SGR-1820
F-3 Cyclone (v SSSR nazyvany jako RCF-3) о vykonu 712 konf. Vrtule byla take
americkeho puvodu, dvoulista kovova Hamilton-Standard. Vyzbroj se sklAdala ze
ctyr trupovych kulometu PV-1 raze 7,62 mm. Pod spodnfm kffdlem byly zAvesnfky
na ctyfi lehke pumy.
S prototype™ CKB-3 v ffjnu 1933 poprvd vzletl znamy sovStsky zaletavac Va-
lerij P. Ckalov. Stfhacka byla v dobe pocatedmch testu vybavena lyZovym podvoz-
kem. Ckalov byl velmi spokojen, hodnotil vysokou obratnost, stoupavosti rychlost
noveho typu. Po pouhych sestadvaceti dnech tovarnfeh testu prototyp pfevzal ve-
decko-technicky institut NIT VVS, kde CKB-3 absolvoval mSsfcnf zkousky, ktere
rozhodly о jeho pfijetf do vyzbroje VVS. Parametry byly pozoruhodne: stroj mel
Posledm' vety pfed starteni к bojovemu letu. Dobfe je patrnd reSenf horniho kftdla typu
,,Cajka“ (,,Racek‘j, ktere zlepSovalo pilotuv vyhled хтёгет vpred. Ndstup do tesne
kabiny Polikarpovu 1-15 usnadnovala sklopna dvirka.
297
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Polikarpov 1-15
298
DVOUPLOSNE STIHACf LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
maximal™ rychlost 350 km/h ve vy§i 3000 metru a na obrat о plnych 360° mu sta-
dilo pouhych 8 sekund. Pozddji prosel CKB-3 mensfmi upravami, kdy obdrzel ze-
sfleny podvozek a elegantnf aerodynamickd kryty koi.
Vyroba Polikarpovu I-15 se rozbdhla roku 1934. Pfedseriovd a prvnf dohotove-
пё seriove letouny тё1у opdt zastaveny ve Spojenych statech vyrobene motory
Wright SGR-1820 F-3 Cyclone. Od prototypu CKB-3 se odlisovaly predevsim pre-
pracovanou, vyssf SOP. Produkce ov§em zahy narazila na vazny problem: planova-
di znacnd pfecenili schopnosti vlastnfho motorarskdho prumyslu. Zavedem licend-
nf vyroby americkeho motoru dinilo vdzne ргоЫёту. Nove dokoncen£ tovarna
GAZ-19 se s ukolem zadala potykat ji?roku 1932, ale az roku 1935 byl rusky ekvi-
valent Wright Cyclonu, znacen^ Svecov M-25, skutednd schopny seriove vyroby.
Ve vznikldm vakuu musel byt pn vyrobd Polikarpovu 1-15 jako nahradnf fesenf
uzit starSf hvdzdicovy vzduchem chlazeny devftivalec M-22. Ani M-22 nepfedsta-
voval pfivodnf sovdtskou konstrukci. Pod tfmto oznacenfm se ukryvalo ruske li-
cencnf provedenf motoru Gnome-Rhone Jupiter 9 AsB, coz byla francouzske li-
сепёт' verze britske jednotky Bristol Jupiter. V porovnanf s Wright Cyclonem тё1
M-22 ponёkud vetsf ргйтёг, byl lehdf, ale take znadne тёпе vykonny, nebof dosa-
hoval pouze 480 konf.
ZkouSky 1-15 s motorem M-22 nicmdnd ukdzaly jen nevelky ubytek vykonu
a tak se rozbdhia vyroba stfhadek take v tdto podobd. V letech 1934 az 1936 bylo
vyrobeno v tovarnd GAZ-21 celkem 392 (uvciddno tez 404) Polikarpovu 1-15 s po-
honnymi jednotkami M-22 a kovovymi vrtulemi V-22. S originalnfmi americkymi
motory Wright SGR-1820 F-3 Cyclone о vykonu 712 konf (uvaddn tdz vykon 700
di 725 konf) vzniklo devdtapadesdt stroju.
Produkce Polikarpovii 1-15 s motory M-25 о uvdddnem vykonu 710 konf (pod-
le nekterych podkladu ovsem tyto pohonne jednotky dosahovaly vykonu jen 635
konf - rozdfl muze mft zaklad v гйгпё urovni technickdho zpracovanf licencnfch
motoru, ci mu?e spodfvat v deklarovandm a skutedndm vykonu licencnf jednotky)
byla zahajena roku 1936. Vizualnd odlisit tyto stroje od starsfch „patnactek“ s po-
honnymi jednotkami nem tdmdf то?пё. Vrtule byly dvoulistd kovove V-25 nebo
Vi§-6. V obou pripadech Slo о sovetskd kopie americke vrtule Hamilton Standard.
Ndktere pozddji dodane 1-15 mely zastavdny motory M-25A, и nichz je uvaddn
vykon 730 konf. Maximalni rychlost narostla и stfhadek s pohonnou jednotkou M-25
oproti strojum s motorem M-22 ze 347 km/h na 367 km/h. Zvdtsil se take dostup
i dolet. Do ukoncenf vyroby roku 1937 vzniklo celkem 270 1-15 s motory Svecov
M-25.
Jeden Polikarpov 1-15 byl upraven na special™ vySkovou verzi. Zaletavaci pi-
lot Vladimir Kokkinaki s nfm 21. listopadu 1935 dosahl nad Moskvou vysky 14 575
metru, co? pfedstavovalo svdtovy rekord. Polikarpov byl pro tento let skutecne
radikAlnd odlehden. Z motoru odstranili kryt Townend a zvySili jeho kompresnf
299
SOUMRAK STIHACICH dvouplo§n(ku
ротёг. Piivodni hydropneumatickd vzpdry podvozku byly v zajmu usetfem hmot-
nosti nahrazeny jednoduchymi trubkovymi bez pdrovanf. Demontovany byly takd
brzdy, stfeleckd vyzbroj, ddst vystroje a ph'stroju. Sovdti odstranili takd puvodnf
nater a ponechali pouze vrstvu vypfnacfho laku.
Pro vyskovd lety vznikla jc§td jedna experimentdlnf verze I-15GK, vybavena
krytou pfetlakovou kabinou. Testy probfhaly v letech 1937-1938.
Sdriove Polikarpovy 1-15 prichazely do vyzbroje od roku 1934 apostupne se
staly nejvyznamndjSf dvouploSnou stfhadkou sovdtskeho vojenskdho letectva. Jen
v letech 1934-35 jich VVS pfevzalo zhruba 300. Byly to stroje ve svd dobd skuted-
nd Spidkovd drovne: rychle, neobycejnd obratne, ovladatelnd, skvele stoupajfcf a dob-
Fe vyzbrojene. Je ovsem zaji'mave, Ze u spandlskeho republikdnskdho letectva byly
hodnoceny nepochybnd vyse nez v Sovdtskdm svazu. A Ze vrchol jejich karidry,
boje nad Spandiskem v letech 1936/37, se kryje s dobou. kdy byla v SSSR jejich
vyroba postupnd omezena a posleze zastavena. Prod tomu tak bylo?
Ani Polikarpov 1-15 samozfejmd nebyl zcela prost nedostatku. Slabe mfsto kon-
strukee predstavovala snaha po pnliSnem odlehdem. Typ za nd, napriklad v porov-
ndnf s takovym Fiatem CR.32, platil vdt§i kfehkostf (Spandie ovsem jeho odolnost
hodnotili podstatne pffznivdji nez v sovetskdm letectvu). Relativnd vysoky podet
havarii pfi sluZbd u VVS vSak mel je§te jednu pffdinu: nekvalitnf provedem serio-
vych stroju. V roce 1934 pfedstavoval 1-15 pro sovdtsky letecky priimysl kompli-
kovany typ a udrzenf potrebndho dflenskdho zpracovanf dinilo zejmena zpocatku
vdznd problemy. U sdriovych stfhadek dochdzelo к destrukenn pldtdndho potahu
kffdel, po tvrdSich pristanich na mdnd kvalitnfch ietiStnfch plochdch к lamdnf pod-
vozku, ale takd к poSkozovani motorovych loZi a к naruSovdnf konstrukce trupu.
Zjistit pFfdiny defektu a zaridit napravu by v§ude jinde nedinilo probldmy, ne vJak
Prvni prototyp Polikarpovu 1-15 znafenf CKB-3 poprvt vzletl v rijnu 1933.
300
DVOUPLOSNE STIHACI' LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
,,Chato“ ukofistind v neporusen&n stavu povstalci. Snimekbylpoffzen 30. ledna 1937.
Dva letouny tohoto typu nationalist^ zfskali jiz behem bojoveho debulu Polikarpovu
1-15 v listopadu 1936. kdy} jejich rustl piloti zabloudili a pristali na nepratelsktin
uzemf.
ve stalinskdm Sovdtskem svazu, kde bujela byrokracie a iniciativnost mohla byt
smrtelnd nebezpednou.
Jednoznacny uspdch nepfedstavovalo u 1-15 ani homf ,,racdi“ kfidlo. Na jedne
strane oproti normalnimu feSeni homiho kffdla zlepsovalo pilotuv vyhled kupredu
nahoru, /.droven vsak vznikala pro letce nepnjemna mrtva pole pfi pohledu vpfed
do stran, Spatny vyhled byl zejmdna pfi pojizddni a startu. Rada stihadu proto upfed-
nostnovala klasickd provedeni hornfho kndla a stejnd stanovisko zaujalo take vele-
ni letectva. Polikarpov, ackoliv nerad, se tedy musel vratit к obvykldmu feseni.
Podatkem roku 1935 byl v zavode GAZ 39 jeden 1-15 modifikovan do podoby
s prubeznym hornim kffdlem. Letove testy zadaly v bfeznu tdhoz roku. Vyvoj dale
pokracoval к prototypu CBK-3bis a к nove seriove verzi I-I5bis (1-152) s klasic-
kym usporadanim nosnych ploch (horni kridlo bylo к trupu pfipojeno dvema vzpe-
rami ve tvaru N). Na jafe 1937 Polikarpovy I-15bis (1-152) vystfidaly v produkci
starSi 1-15 a do roku 1939 jich bylo vyrobeno pln^ch 2408. Posledni sdriovd stavd-
ny dlen rodiny, „moderni** dvouplosnfk se zatahovacirn podvozkem 1-153, obvykle
nazyvany Cajka (toto oznadenf vsak dfky koncepci nosnych ploch nosily takd 1-15),
se pak opdt vratil к puvodnfmu ,.raccimu“ provedeni homiho kffdla.
Ve vyzbroji sovdtskdho vojenskeho i namorniho letectva se Polikarpovy 1-15
udrzely velmi dlouhou dobu. V druhe polovind tricatych let, s bouflivym nastupem
modemich jednoplosnych stfhadek, vJSak samozfejmd vyrazne zastaraly. V prvni
linii u stihacich jednotek slouzily jeStd 22. cervna 1941, v den, kdy na SSSR zauto-
dily ozbrojene sily nacistickeho Ndmecka a jeho satelitu. V td dobd se jiz 1-15 na-
chdzely v nezaviddnihodne roli naprostych outsiderii. Uplatnily se nicmend pfi bi-
te vnfch akcich, kdy napadaly pozemni cilc lehkymi pumami di raketami. Na
301
SOUMRAK STiHACICH DVOUPLOSNIKU
zdvdsnfcfch pod spodnim kridlem mohly byt podveseny dvd pumy po 50 kg, nebo
ctyfi po 25 kg, ci osm po 10 kg. Leteckych neffzenych raket RS-82, pQvodne urde-
nych pro vzduSny boj, mohl 1-15 ndst pod spodnim kridlem sest.
Spanelska cdst historic Polikarpovu 1-15 zadala v polovind njna 1936, kdy do
prfstavu Cartagena po mori dorazilo celkem dtynadvacet prvnich stfhadek tohoto
typu s motory M-22. Dalsf dodavky do Cartageny ndsledovaly v unoru 1937, kdy
pfiSlo celkem sedmatficet 1-15, z nichz sest mdlo motory M-22 a zbytek M-25.
Poslednf 1-15 pak priSlyv cervenci 1937.Tehdy bylo 1. cervencez lodi ArteaMendi
vylodeno v pnstavu Cartagena tfiatricet stfhacek s motory M-25. Osmdho cerven-
ce je nasledovalo osm stroju opdt s pohonn^mi jednotkami M-25, ktere do Spanel-
ska dopravila lod Cabo Santo Tome. Do Baskicka pfiSlo ve dvou doddvkdch, v lis-
topadu 1936 a v lednu 1937, celkem tficet Polikarpovu 1-15 pohandnych motory
M-22. Celkovd dodavky v Sovetskem svazu vyprodukovanych Polikarpovu 1-15
do Spanelska, ukoncene jiz v dervenci 1937, dinily 153 stroju.
Bojova kariera typu na spanelskem nebi zacala vystoupenfm nad Madridem
4. listopadu 1936. Chatos, jak byly charakteristicky tvarovane dvouploSnd stihac-
ky Spanely z£hy nazvany, zprvu ptisobily v escuadrillach tvofenych sovdtskym per-
sonalem a nazvanych podle krycfch jmen svych velitelu (napffklad Escuadrilla Pa-
lancar, Escuadrilla Antonio). Jiz od zacatku u utvaru letali takd prvnf spandlStf
i zahranidm piloti. V unoru 1937 pak prodelala bojovy krest prvnf kompletne ne-
ruska stfhacf jednotka vyzbrojena Polikarpovy 1-15, Escuadrilla Lacalle, charakte-
risticka pomerne pocetnou skupinou americkych ndmezdnfch pilotu.
Polikarpovy 1-15 se v uvodnfch stfetnutich velmi osvedcily. V manevrovych
leteckych soubojfch zcela deklasovaly ndmecke dvouplosnfky Heinkel He 51B-1.
Fiaty CR.32 predstavovaly tvrdsf orfsek, nicmdnd i tento typ Polikarpov 1-15 ve
vdtsine ohledh prekonaval. Vedle (na konec roku 1936 a pocdtek roku 1937) velmi
dobrych vykonu typ spanelskemu republikanskemu letectvu vyhovoval v porovn£-
nf s jednoplosnym 1-16 jednodussf udrfbou i nizsfmi ndroky kladenymi na pilota.
Problemy zacaly, jakmile neprftel vrhl do vzdusne areny sve modemf rychle
bombardery Heinkel He 111, Dornier Do 17 a Savoia-Marchetti S.79. Na jejich
Howson, G. - Aircraft of the Spanish Civil War 1936—1939, Washington 1990. Podle
odliSneho podkladu Rusovt do Spanelska vyslali 226 Polikarpovu 1-15, z nichz bylo
prevzato 166. Nikolaj Jakuba - „Ispanskije" sovetskije satnoljety, Krylja rodiny, 10.
1989. Velky rozdil v poctu vyslanfch a prijatych stfhacek je ddn udinnosti nacionalis-
licke blokady span#lsk£ho republikanskeho pobrezf. V publikaci Cerda, J. A. -L’Avia-
tion de chasse de la republique Espagnole 1936/1939, Hors S^rie d’Avions, Boulogne
sur Mer 1995 je uvedeno dodanf 186 v SSSR vyrobenych 1-15 Chato. Stejnf pocet je
zmfnen tak£ v praci Stapfer, H. H. - Polikarpov Fighters, in Action Pt. 1, Squadron/
Signal PubL, Carrollton 1995.
302
DVOUPLOSNE STIHACI' LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
Polikarpov 1-15 nacionalisticktho letectva na slant. Prvnf stihacky tohoto typu povstal-
ci ukofistili jiz po cas obcanske valky, vgtsi pocet jim pak padl do rukou po skoncenf
krvaveho konfliktu. Poslednf stroje byly ze spanelskych vzduSnych sil definitivne vyra-
zeny az poddtkem padesatych let.
stfhanf jiz pfiliS pomale 1-15 nestacily. Vysledky ve stfhackovych bojich poklesly
pote, co Nemci vystndali neiispSSne dvouplosne Heinkely He 51 B-l novymi mo-
dernfmi jednoploSnfky Messerschmitt Bf 109. Situace ovsem v tomto ohledu neby-
la tak katastrofalm, jak by se mohlo zdat, nebot take nepntel pouzfval dvouplosne
stihacky, zejmena osvedeene Fiaty CR.32, az do konce boju, a tak 1-15 stale nara-
Zely na protivnfky obdobn6 koncepce. Navfc se velmi dobre uplatnily, poprve ve
velke mire pfi odrazenf italske ofenzivy na Guadalajaru v bfeznu 1937, v utocfch
na pozemnf cile.
V druhd polovine Spanelsk6ho konfliktu hraly stdle dulezitejsf roli 1-15 vypro-
dukovane licencnc pfimo v zemi, v tovamach v Reus, Sabadell, Molins a Villafranca.
Prvnf Spanelsky 1-15 kodoveho oznaceni CA-001 opustil tovamu 21. cervence 1937.
Ve Spanelsku vyprodukovane stroje je moZno od originalnfch sovetskych rozpo-
znat prave podle kodoveho oznadenf, zavedeneho v kvetnu 1937. Jestlize ruske
stroje nesly pismena CC- (poefnaje kombinaci CC-01) znamenajfcf Caza Chato
(„Stfhadka Chato“), tak domacf letouny pismena CA- znamenajfcf Construcciones
Aeronauticas („Letecky prumysl“). Produkce naneStSstf zaostavala za pozadavky
az 300 objednanych stroju stadily tovarny do konce konfliktu dodat pouze 231
303
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
1-15. Od origin^lnfch sovetskych letounu se odliSovaly pouze v detailech, pohon-
nou jednotku tvofily motory M-25.
Radu Polikarpovu 1-15 ukofistily behem dlouheho konfliktu povstalecke sfly.
Po skonCem obdanskd valky na 1-15, bez ohledu na jejich tehdejgf objektivm zasta-
ralost, cekala jestS prvoliniova sluzba u novdho spanelskeho vojenskeho letectva.
Rada stroju ukonstenych v poskozen6m nebo nedokoncenem stavu byla uvedena
do letuschopne podoby. V bfeznu 1940 se v inventafi nachazelo pln^ch 125 letou-
nu, z nichz 53 bylo Ictuschopnych. Frankovo spanelske vojenske letectvo je uzi'va-
lo, byt posleze v druhe linii, az do padesatych let.
Polikarpov 1-15 (v pftvodnfm sovetskem provedeni dodavandm take do Spa-
nelska) byl jednomotorovy jednomfstny stfhacf dvouplosnfk (sesquiplane) smiSene
konstrukce s pevnym zadbvym podvozkem a s jednoduchymi ocasnimi plochami.
Kffdla о nestejn£ velikosti m61a dfevenou dvounosnfkovou konstrukci. Celek kry-
lo platno. Kfideika s duralovou konstrukci a platenym potahem byla pouze na hor-
nim kffdle. Kffdla propojoval vzperovy system tvofeny na kazde polovind jedinou
duralovou profilovanou vzperou do tvaru I. Horn! kffdlo typu Cajka (racek) bylo
charakteristicky zta£eno do trupu. Celek byl doplnen vypfnacfmi dratenymi vj?ztu-
hami. Trup mel kostru z chrommolybdenovych trubek a karoserii z duralovych pro-
filu. Potah pfednf casti az po kabinu tvofily duralove plechy, zbytek krylo platno.
Pilot scdel v otevfene kabine chranen vetrnym Stftkem a ze zadu vysokou profilo-
vanou operkou hlavy. Kabina byla velmi tesnd a ve vzduchu, v pffpade zasazem
letounu, se obtfzne opoustela. Vyhled do boku dolu pilotovi usnadnovala prosklena
trupov^ okenka, vstup pak odklopnd cast bocmho potahu. Ve Spanelsku obdrzely
po nejake dobe Polikarpovy 1-15 take pancefovam, chramci ze zadu pilotovo seda-
dlo. Ocasnf plochy duralove konstrukce krylo platno. Stabilizator byl zpcvnen vzpe-
rami do V. Pevny podvozek byl zadoveho typu, hiavnf kola byla nezdvisle nesena
samonosnymi aerodynamicky tvarovanymi vzperami. Kola byla puvodne kryta
aerodynamicky tvarovanymi kapotami, ktere se vsak zan&>ely a v praxi se pfflis
neuzfvaly (ve Spanelsku s nimi 1-15 vfibec neletaly). Pod zadf byla umfstena ostru-
ha. Pohonnou jednotku prvnfch do Span£lska dodanych stroju tvofil vzduchem
chlazeny hvezdicovy devftivalec М-22 о vykonu 480 konf. Motor byl kapotovan
v prstenci typu Townend. Vrtule byla kovovd dvoulista. NSktere stroje pozdeji ve
Spanelsku obdrzely pohonne jednotky M-25 (tyto upravy provddeiy po ukoncenf
konfliktu take nacionaliste) di M-25A, zfskane demontazf s poSkozenych jedno-
plosnfku 1-16. Mezi dodavkami ze SSSR byly nejpodetneji zastoupeny 1-15 v no-
vejsfm provedeni, s motorem M-25 о vykonu - a v tom se podklady rozchazi - 635
nebo 710 konf. Vrtule byla kovova dvoulista, na zemi do dvou poloh pfestavitelna.
Hlavni palivova nadrz se nachazela v trupu pfed pilotnf kabinou. Standardnf vy-
zbroj tvofila ctverice trupovych synchronizovanych kulometu PV-1 raze 7,62 mm
s 500 naboji na hlaven (uvadena take zasoba tisfc naboju pro spodnf kulomety
304
DVOUPLOSNE STIHACI LETOUNY NA SPANELSKEM NEBI 1936-1937
umistene na bocfch trupu). Vystfelne kanalky vcdly mezi valci pohonne jednotky.
Nektere stihacky obdrzely jeste kvalitnejsi vyzbroj ze ctyr kulornetii SKAS teze
raze, av§ak oproti PV-1 se znacne vyssi kadenci (1800 vystfelu za minutu oproti
780). Vyhody teto novejsf vyzbroje spodivaly dale v men§i hmotnosti a moznosti
palit ve vzdusnem boji podle potfeby pouze jednim, dvSma, tfemi, ci v§emi Ctyfmi
SKASy. Pilot cfl zamSFoval pomoci teleskopick^ho zamcfovace. Pri titocfch na
Detailni pohled na leleskopicky zaindfovac umistifny v felnim Siilku Polikarpovu J-15.
Na sniniku je jasne patrnd i&snost pilotnf kabiny.
Pohled do teleskopickeho zamerovade Aldis. Ndkresy ukazuji vhodnou v-ddlenost pro
stfelbu na гйгпё velke vzdusne cile. Vlevo je v zamifovaCi zachycen rozmerny tfimoto-
rovy bombarder Junkers Ju 52/3m, vpravo podstatne tnensf stihaci letoun Heinkel He 51.
305
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
pozemnf cfle zbrojffi na z^vdsniky pod spodnfm kfidlem umfstovaly osm 10kg pum,
nebo dtyri 25kg, di dvd 50kg (eventudlnd dve 25kg a dvd 50kg) pumy. Rakety RS-82
nebyly ve Spandlsku uzfvdny. Do vybavenf dale naieiel kyslikovy dychac a ndkte-
re velitelskd stroje byly vybaveny radiostanicf RSI-3.
HLAVNI TECHNICKE UDAJE2’
Polikarpov 1-15
Rozpdtf 9,75 m
Ddlka 6,3 m
Vyska 2,19 m
Nosn«i plocha 22,8 m2
Hmotnost prazdndho letounu 1180 kg
Vzletova hmotnost 1420 kg
Max. rychlost (s motorem M-22) 347 km/h
Max. rychlost (s motorem M-25) 367 km/h
Vystup na 1000 m (s motorem M-22) 1,25 min.
Vystup na 1000 m (s motorem M-25) 1,1 min.
Dostup (s motorem M-22) 9200 m
Dostup (s motorem M-25) 9800 m
Dolet (s motorem M-22) 480 km
Dolet (s motorem M-25) 510 km
2) Udaje podle publikace Howson, G. - Aircraft of the Spanish Civil War 1936-1939,
Washington 1990. Parametry, ale i rozjnZry (rozpitf. nosna plocha) se v ruznfch pod-
kladech ponUkud rozchdzejl.
306
PRILOHY
PRILOHY
KODOVA OZNACENI STIHACICH LETADEL
VE SPANELSKU (1936-1939)
Pfedvalecne spanelske vojenske letectvo Aviacidn Militar pouzfvalo ke znacenf
letadel cfslicoveho kodu. Kazdy typ obdrzel typove dfslo, ke kteremu se po pomld-
ce prifazovalo individudlnf cfslo daneho letounu:
Hispano-Nieuport 52 - „3“ (3-1 atd.)
Hawker Spanish Fury - „4“ (4-1 az 4-3)
Predvaledne namofnf letectvo Aeronautica Naval pouifvalo soudasnd dvd ruz-
пё podoby oznadenf. Pouze pfsmeny (EA-EAA) a smiSend, kde typ obdrzel kodove
oznadenf pfsmeny a konkretni letoun oznaceni dislem (MS-1):
Martinsyde F.4A/F.6 - ,,EA“ (EA-EAA az EA-EAJ, pfedtfm, do roku 1931, M-
NYAA az M-NYAL) ,,MS“ (MS-1 atd.)
Republikanske vojenske letectvo zprvu u stihacich letounu pfevzatych z vyzbroje
pfedvalecneho letectva ponechalo puvodnf oznadenf. Pravddpodobnd poddtkem roku
1937 pak zavedlo kodove oznadenf vychazejfcf z podoby uzfvane u pfedv£ledndho
namorniho letectva. Slo tedy о kombinaci pfsmen znacicich kodove oznaceni typu
aci'slic oznadujfcfch jednotlivy letoun. Dusledne bylo pouzivano az od jara 1937
s reorganizacf Aviacidn Militar. Rada typu z uvodnf faze konfliktu kodova oznade-
nf nedostala (Avia BH-33, Loire 46, Boeing 281):
Polikarpov 1-15 Chato - ,,CC“ (CC-001 atd.)
Polikarpov 1-15 Chato (licendnf) - ,,CA“ (CA-001 atd.)
Polikarpov 1-152 Super-Chato (I-15bis) - ,,CC“
Polikarpov 1-16 Mosca - ,,CM“
Polikarpov 1-16 Mosca (licendnf) - ,,CH“
Hispano-Nieuport 52 - ,,CN“
Dewoitine D.371/372 - ,,CD“
Dewoitine D.500 (objednany v prosinci 1936, nikdy nedodany) - ,,CE“
Dewoitine D.510TH - ,,CW“
Fokker D.XXI - ,,CF‘
Letov S-231, S.331, S.431 -,,CL“
Fiat CR.32 - ,,FF“ (,,CF‘, ,,CX“)
309
SOUMRAK STIHACfCH DVOUPLOSNIKU
Grumman GE-23 - ,,CD“ (po prefazenf do kategorie bitevnfch letounu ,,AD“)
Seversky P-35 (projekt na vyrobu ve Spandlsku byl zruSen) - ,,CS“
Povstalci pfevzali dislicovy kdd puvodmho predvdlecn6ho Aviacidn Militar.
Pouifvaly jej stroje nacionalistick^ho §pan£lsk£ho, пётескёЬо i italskdho letectva.
Vyjimku tvorily ukofist£n6 letouny (mimo 1-15). Stejnd k6dov6 dfslo mohlo byt,
v rOznem dase, pfideleno nSkolika ruznym typiim:
Hispano-Nieuport 52 - „1“ (napf. 1-22)
Fiat G.50 - „1“ (1-1 atd.)
Heinkel He 51 - „2“ (napf. 2-24)
Fiat CR.32-„3“ (napf. 3-51)
PWS-10-„4“
Heinkel He 112 V5, He 112B - „5“
Messerschmitt Bf 109 - „6“
IMAM Ro.41-„7“
Breda Ba 64 - „8“
Heinkel He 112 V9-„8“
Polikarpov 1-15- „8“
Arado Ar 68E - „9“ (9-1 ai 9-3)
Macchi M.41 - „50“ (50-1 az 50-3)
Polikarpov 1-16 - „1 W“
Polikarpov I-152 (I-15bis) (po skondenf vdlky) - ,,2W“
Letov $-231 -,,3W“
Hawker Spanish Fury - ,,4W“ (4W-1)
310
PRILOHY
SMLOUVA
Jako pffklad smlouvy uzavfene mezi namezdnfm zahranidmm letcem a Spandlskou
republikou muze poslouiit tento dokument zhotoveny 12. ffjna 1936 v Madridu.
Pro slufbu v Aviacion Militar se jim zavazuje francouzsky pilot Jean Dairy. Ve
francouzskem letectvu шё1 hodnost Capitaine a do Spanelska si odjel nejen vyde-
lat. Byl totiz take spolupracovnikem francouzske tajne sluzby s ukolem shromaz-
dovat udaje о konfliktu na Iberskem poloostrovg. Ve SpanSlsku n^lezel mezi pfed-
nf letce Malrauxovy Escadre Espana. Uifval kryci jm6no „Julio Doria Alvarez“.
Skore otevfel na sesquiplanu Hispano-Nieuport 52 14. srpna 1936. Posl6ze docflil
pSti sestfelu a stal se nejuspSSnSjSim stfhacem Escadre Espana. Bojoval predevsim
na Dewoitinu D.372. Kratce letal take na Polikarpovu 1-15 u Escuadrilla Antonio,
tedy pod sovgtskym velenfm. Aktivm Cinnost ve Spanelsku ukoncil mimo jine pro
n<izorov6 konflikty ve stale politizovan6j§fm republikanskym letectvu.
311
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
REFU tLIsjUX ESI'API OU
CQKTRAfl
70
Zntre le GouTerneoent de 1» Republics Espagnole et Monsieur:
Eat pased ie c<xn.trat aulraat:
FOWCTIOU* La Direotion de 1’Aeronaut1quo Espagnole engage Monsle
en qua1ltd de Piloto
Il aura pour raiseion d’effeotuer toue lee хгатаих oonpatiblee ai
oette profession,qui lui seront deraand/o pour le service de 1’Ie
oadrille.
1Е1Ы-П<ITE II sera attribuil a Monsieur .
pendant “la durrfe de son opntrat.una indeanitrf de: if*- «ей yA
payable en argent partlr du; X**^*^e
Jusqu’au: у **•« < — date limltd.le oontrat dtat
prevu pour uu Bole at renpuvslable au grd dee deux partlee.
Monsieur: etant llbre d’aooopter ou do re-
fustier le renouTelleaent de son oon^rat. ____
assurances au profit de ---- — -------
en oai de mort ou d'aocident •J-o-o-cn^ T
С0МДКЗТА.Т10Ю♦ Toutes oonteatations daront coumiaseo au response
ble de I’Eeoadrille Espana, en fait Monsieur Andrd MALRAUX et
depend du Connandeaent de 1'air espagnol et par delegation dee
chef desoadrille ou de Ilaarodгоде auquel
11 ap par tan
Fait et aignd en double exeaplalrei
a le x 9
Au no ж Au GouTarutAULt /aspagnol
EL SUaSECRISAftiO wa. MIRE
Faksimile smlouvy mezi ndmezdnun pilotem J. Darrym a republikdnskym letectvem.
312
PfifLOHY
Spanelska republika
Smlouva
Mezi vlddou Зрапёккё republiky a panem:
Byla uskutednena tato smlouva:
Ufad: Velenf spanSlsk6ho letectva najfmd pana Darryho Jeana v kvalifikaci pi-
lota.
Pro misi bude vykondvat vSechny prace slucitelnd s touto profesf, ktere po nem
budou po^adovany pri sluzbe v escadrille.
Od$kodn£ni: Panu Darrymu bude po dobu trvanf smlouvy pfiznana nlhrada 50 000
frankii, vypldcenych v hotovosti, po omezenou dobu, od 1. ffjna 1936 do 1. listo-
padu, predpokladar^ trvdnf smlouvy je jeden mSsi'c a pot£ je smlouva se souhla-
sem obou stran obnovitelnd.
Pan Dairy Jean se mu2e svobodnfi rozhodnout к jejfmu pfijetf nebo odmftnuti.
Z duvodu smrti nebo urazu bude pro .... pfizn&na castka 200 000frankii.
Spory: VeSkere spory budou predlozeny odpovidnym osobdm Escadrille Espana,
v delem s panem Andr6 Malrauxem, a spadajf pod velitelstvf 5pan£lsk6ho letectva
nebo pod гтоспёп! velitele escadrille nebo letiStd, ke kterd pFi'sluSf.
Zhotoven a podepsan ve dvou kopifch
v Madridu dne 12. ffjna 1936
Ve jmenu 5рапё1якё vlady
El subsecretario del Aire (podpis)
Zd£astn£ny
Darry
313
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
STIHACI JEDNOPLOSNIKY NASAZENE
NA SPANELSKEM NEBI V OBDOBI
CERVENEC 1936 - BREZEN 1937
DEWOITINE D.372
(FRANCIE)
Vzlet prvnfho prototypu: (Dewoitine D.371-01) bfezen 1934.
Koncepce: jednomfstny vzp£rovy homoploSnfk s pevn^m podvozkem
a odkrytou kabinou.
Pohonna jednotka: Gnome-Rhone 14K Mistral о 880 komch.
Vyzbroj: dva kulomety Vickers raze 7,7 mm.
Hlavni technicke udaje
Rozpeti 11,80 m
Delka 7,44 m
VySka
Nosnd plocha
Hmotnost prazdneho letounu
Vzletovd hmotnost
Max. rychlost
Vjfctup na 1000 m
Dostup
Dolet
Vytrvalost
3,18 m
17,80 m2
1295 kg
1725 kg
380 km/h
1 min. 24 sec.
11 000 m
(830 km)
3 hod. 30 min.
Pozndmka: udaje v zdvorce z odlifneho zdroje net zbytek tabulky.
314
PRfLOHY
LOIRE 46
(FRANCIE)
Vzlet prvniho prototypu: (Loire 46) 1934.
Koncepce: jednomfstny vzp^rovy homoploSnfk s pevnym podvozkem
a odkrytou kabinou.
Pohonni jednotka: Gnome-Rhone 14K Mistral о 880 kom'ch.
Vyzbroj: dva kulomety Vickers 7,7 mm.
Hlavnf 1ес11шскё udaje
Rozp&f 11,83 m
D£lka 7,88 m
VySka 4,13 m
Nosnd plocha 19,50 m2
Hmotnost prdzdndho letounu 1450 kg
Vzletovd hmotnost 2100 kg
Max. rychlost v 1000 m 312 km/h
Max. rychlost v 3000 m 345 km/h
Maximum rychlost v 3800 m (390 km/h)
Vystup na 1000 m 1 min. 26 sec.
Vystup na 3000 m 3 min. 18 sec.
Dostup (11 750 m)
Dolet 750 km
GOURDOU-LESEURRE GL.32
(FRANCIE)
Vzlet prvniho prototypu: 1925.
Koncepce: jednomfstny vzpSrovy homoploSnik s pevnym podvozkem
a odkrytou kabinou.
Pohonni jednotka: Gnome-Rhone Jupiter 9Adi о 420 konfch.
Vyzbroj: dva kulomety Vickers raie 7,7 mm.
315
SOUMRAK STfHACICH DVOUPLOSNfKU
Hlavni technick£ udaje
Rozpgtf 12,20 m
Ddlka 7,55 m
VySka 3,10 m
Nosnd plocha 24,90 m2
Hmotnost pr3zdn£ho letounu 1010 kg
Vzletovd hmotnost 1376 kg
Max. rychlost u zem£ 250 km/h
Dostup 8750 m
Dolet 500 km
BOEING 281
(USA)
Vzlet prvnfho prototypu: (Boeing 248) bfezen 1932.
Koncepce: jednomfstny vzpSrovy dolnoplosnfk s pevnym podvozkem
a odkrytou kabinou.
Pohonnd jednotka: Pratt+Whitney R-1340 Wasp о 550 konfch.
Vyzbroj: pravdepodobne dva kulomety Vickers 7,7 mm.
Hlavni technickd udaje
Rozp&i 8,50 m
D£lka 7,20 m
VySka 2,40 m
Nosnd plocha 13,90 m2
Hmotnost prazdneho letounu 1067 kg
Vzletov£ hmotnost 1533 kg
Max. rychlost 372 km/h
Max. rychlost v 7500 m 225 km/h
Vystup na 3000 m 4 min. 36 sec.
Dostup 8600 m
Dolet 617 km
316
PRfLOHY
HEINKEL HE 112 V5
(NEMECKO)
Vzlet prvniho prototypu: (He 112 VI) zan 1935.
Koncepce: jednomfstny samonosny dolnoploSnfk se zatahovacfm podvozkem
a odkrytou kabinou.
РоЬоппй jednotka: Junkers Jumo 210Da о vykonu 720 konf.
Vyzbroj: hndelf vrtule palfcf kanon MG C/30L raie 20 mm.
Hlavnf technickl udaje
Rozp£tf 11,5 m
Ddlka 9 m
VySka 3,7 m
Nosnd plocha 23,3 m2
Hmotnost pr£zdn£ho letounu 1680 kg
Vzletovd hmotnost 2230 kg
Max. rychlost 488 km/h
Vystup na 1000 m 1,57 min.
Dostup 8000 m
Dolet
MESSERSCHMITT BF 109 V3
(NEMECKO)
Vzlet prvniho prototypu: (Bf 109a) kv6ten 1935.
Koncepce: jednomfstny samonosny dolnoploSnfk se zatahovacfm podvozkem
a krytou kabinou.
Pohonnd jednotka: Junkers Jumo 210A о vykonu 610 konf.
Vyzbroj: dva kulomety MG 17 raze 7,9 mm.
Hlavnf technickl udaje
RozpStf 9,87 m
D£lka 8,58 m
VySka 2,45 m
Nosnd plocha Hmotnost prdzdneho letounu Vzletovd hmotnost Max. rychlost u zem£ Dostup Dolet 16,17 m2 1577 kg 1940 kg 470 km/h 8150 m 700 km
317
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
PWS-10
(POLSKO)
Vzlet prvnfho prototypu: 1930.
Koncepce: jednomfstny vzpSrovy homoploSnik s pevnjan podvozkem
a odkrytou kabinou.
Pohonnd jednotka: Lorraine 12E о 450 konich.
Vyzbroj: dva kulomety 7,7 mm.
Hlavnf technicke udaje
Rozpdtf 11 m
D£lka 7,5 m
Vyska 2,7 m
Nosna plocha 18 m2
Hmotnost prazdn6ho letounu 1115 kg
Vzletovd hmotnost 1500 kg
Max. rychlost 260 km/h
Dostup 6500 m
Dolet 300 km
POLIKARPOV 1-16 TYP 5
Vzlet prvnfho prototypu: (CKB-12) 30. prosince 1933.
Koncepce: jednomfstny samonosny dolnoplosnfk se zatahovaci'm podvozkem
a krytou pilotnf kabinou.
Pohonn^ jednotka: M-25 о vykonu 710 konf.
Vyzbroj: dva kulomety §KAS raze 7,62 mm.
Hlavnf technickl udaje
Rozp&f 9 m
Delka 5,9 m
VySka 3,56 m
Nosna plocha 14,5 m2
Hmotnost prdzdn6ho letounu 1200 kg
Vzletovd hmotnost 1460 kg
Max. rychlost v 3000 m 454 km/h
Vystup na 5000 m 6,2 min.
Dostup 9280 m
Dolet 820 km
318
PRfLOHY
VYSVETLIVKY
NEMECKO
Luftwaffe - пётескё vojenskd letectvo
RLM (Reichsluftfahrtministerium) - kfSskd ministerstvo letectvf
Legion Condor - oznadenf ndmeckych intervendnich sil ve Spandlsku. Legion
Condor vznikl v listopadu 1936 a zahmoval nejen letectvo, ale takd protileta-
dlove ddlostfelectvo, zabezpedovacf litvary i jednotky ndmecke armady.
Oficidlnd byl rozpustdn po ndvratu do Ndmecka 6. dervna 1939.
Deutsche Lufthansa - ndmecka dopravni letecka spolednost
Feuerzauber - kryci oznadenf ndmeckd intervence ve Spandlsku (dervenec
1936)
Sonderstab W - zvlaStnf Stab W, majfcf na starost intervenci ve Spandlsku
(dervenec 1936)
HISMA (Compania Hispano-Marroqui de transportes Tetuan - Sevilla) - letecka
spolednost vznikla ke krytf ndmeckych leteckych aktivit mezi Spandlskym
Marokem a Spanelskem (dervenec 1936)
Kette - tffdlenny roj
Kette Eberhardt - ndmecky stfhacf roj pusobi'ci ve Spandlsku v prvnf fazi boju
(pojmenovan podle velitele)
Jagdstaffel - stfhacf letka. Staffel predstavovala zakladnf taktickou jednotku
ndmeckdho letectva. Mdla devdt at dvanact letounu (ve Spandlsku i mdnd).
Jagdstaffel Eberhardt - stfhacf letka ndmeckych zahranidnfch pilotu bojujfcf ve
Spandlsku na strand nacionalistu v prvnf fdzi konfliktu (pojmenovdna podle
velitele)
2. J/88 - 2. Jagdstaffel z Jagdgruppe 88
Jagdgruppe - stfhacf skupina. Pfevdind tvofena tfemi staffeln.
Versuchsjagdstaffel (VJ/88) - zkuSebnf stfhacf letka (byly u nf testovany nove
typy stfhadek a stfemhlavd bombarddry)
Jagdgruppe 88 (J/88) - stfhacf skupina ndleifcf do Legionu Condor. Jagdgruppe
88 ve Spandlsku tvofily konec roku 1936 dtyfi jagdstaffel plus zkuSebnf
VJ/88.
319
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Jagdgeschwadcr - stfhacf eskadra. Skladala se ze stabu a nekolika skupin
(teoreticky mela mft tri skupiny).
FRANCIE
Агтёе de 1’Air - francouzskd vojenskd letectvo
Escadrille - letka francouzskeho letectva. V meziv&ednem obdobf obvykle
disponovala deviti letouny.
Groupe - skupina. Obvykle mela v mezivalecnem obdobf dve escadrille.
Escadre - eskadra. Vy§§i jednotka francouzskeho letectva. V meziv^ledndm
obdobf byla obvykle tvofena dvdmi skupinami. Z tohoto hlediska je uziti
vyrazu „escadre“ v pffpadd Malrauxovy jednotky zahranidnfch (prevdZnd
francouzskych) ndmezdnfch letcu a dobrovolnfku spfSe propagadnfm tahem.
Stav Escadre Espana byl v porovnanf s eskadrou francouzskeho letectva
podstatnS menSf.
Air France - francouzskd letecka dopravnf spolecnost
SSSR
Vojenno-vozdusnyje sily RKKA - vojenske letectvo Ddlnicko-rolnicke Rude
armady
Eskadrila - stfhacf perut (letka) sovdtskeho vojenskeho letectva. Stav stfhacf
eskadrily v mezivdlednem obdobf: tficet dva (dvacet ctyri letouny + sedm
zdloha + jeden velitel) di az dtyricet Sest letounu (jednatricet + patnact
zaloha). Od dubna 1939 byly zavedeny pluky a stav normalnich eskadril se
snizil na dvanact az patnact stroju.
Aviacionnaja brigada - leteckd brig^da. Tvorilo ji tri az pet eskadril.
Naucno-ispytatelhyj institut Vojenno-vozdusnych sil (NIVVS) - Vyzkumny
ustav sovdtskeho vojenskeho letectva
ITALIE
Regia Aeronautica - italske Kralovske letectvo
Ministero dell’Aeronautica - ministerstvo letectvi
Aviacion de El Tercio - Letectvo cizinecke legie. Krycf oznaceni italskych
intervencmch leteckych dtvaru pouzfvane od leta do prosince 1936.
Aviazione Legionaria - Legionafske letectvo. Oznaceni italskeho intervencnfho
letectva pouzfvand od prosince 1936.
320
PRILOHY
Squadriglia C.T. - stihaci letka. Squadriglia mela devdt al deset stroju. Italove
zprvu pouzivali v zajmu utajeni spandlskych nazvu jednotek. V prosinci 1936
pak intervene™ letectvo pusobici ve Spanelsku pfeslo na obvykld italske
oznacovanf.
Gruppo - skupina v italskem letectvu. Gruppo tvofily dve az tfi squadriglie.
XVI Gruppo C.T. - 16. stihaci skupina. Standard oznacovanf skupin v pfedv^-
lednem Regia Aeronautica. Oznaceni stihacich skupin uh'vano v teto podobd
ve Spanelsku od prosince 1936.
Stormo - stormo (letecky pluk). Obvykle jej tvofily dvd al tri gruppi.
Caccia Terrestre (C.T.) - pozemni stihadka
Caccia Marritima (C.M.) — vodni stihacka
SPANELSKO
Aeronautica Militar Espanola - oznaceni §panelskeho vojenskeho letectva
pou2ivand do roku 1926
Aviacion Militar - pfedvalecne oznadem Spandlskeho vojenskeho letectva.
Pouzivano republikanskou stranou v prvni fazi konfliktu.
Aeronautica Naval - pfedvalednd oznadeni Spanelskeho namofniho letectva.
Namofni letectvo bojovalo na republikanske strane a svou identitu i oznaceni
si podrzelo jeste v prvni fazi konfliktu. V kvetnu 1937 definitivne splynulo se
zbytkem republikanskeho letectva.
Arma de Aviacidn - oznaceni republikanskeho vojenskeho letectva od kvetna
1937
Fuerzas Adreas Rcpublicanas Espanolas (FARE) - pravdepodobne nepfesne
oznaceni republikanskeho vojenskeho letectva od kvetna 1937, pouzivane
nekterymi autory
Arma de Aviacion - oznaceni povstaleckeho vojenskeho letectva behem
obcanske valky
Ejercito del Air - povalecne frankisticke vojenske letectvo. Vzniklo osamostat-
ndnim na armddd v listopadu 1939.
Patrulla - roj, hlidka
Patrulla Azul - Modra hlidka, stihaci jednotka Spanelskeho nacionalistickeho
letectva vedena esem J. G. Moratem.
Escuadrilla de Caza - stihaci letka (eventualne peruf). Pfedvalecna stihaci
escuadrilla disponovala zhruba deviti stihackami. Behem obcanske valky
stavy jednotek velmi kolisaly. U nacionalistu napfiklad existovaly escuadrilly
vyzbrojene pouze tfemi stihadkami.
321
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Escuadrilla l-E-2 - pnklad oznaceni escuadrilly ve Spanelskem nacionalistic-
kdm leteetvu (1. stihaci escuadrilla vyzbrojena typem He 5 IB („2“ = kodove
oznaceni Heinkelu He 5IB))
Escuadrilla Alas Rochas - letka Ruda kridla, utvar Spanelskeho republikanske-
ho letectva
Escuadrilla Antonio - oznadenf stihaci letky tvofend sovdtskymi interventy,
bojujici na republikanske strand. V zajmu utajenf je ve Spanelskem oznaceni
litvaru pouzito kryci jmdno sovetskeho dustojnfka (zde Sergeje Fedorovice
Tarchova).
Escadrille Lafayette (Deuxidme Escadrille Lafayette) - letka zahranidnich
dobrovolniku a namezdnfch pilotu v republikanskdm leteetvu (francouzskd
oznadenf)
Grupo - skupina Spandlskdho letectva. Pfedvdlednd stihaci skupina mela obvykle
dvd escuadrilly a osmndet stroju.
Grupo 11 - oznaceni stihaci skupiny v pfedvdledndm Spanelskem a republikan-
skdm leteetvu na poddtku obdanskd vdlky. Grupo 11 znamend 1. Grupo
z Escuadra Num. 1.
Escuadra - eskadra ve spandlskdm pfedvaledndm leteetvu. Tvofena dvdma az
tfemi skupinami.
Escadre Espana - v republikanskdm leteetvu pusobici jednotka francouzskych
ndmezdnich letcii a dobrovolniku (francouzsko-spandlskd oznaceni)
PORTUGALSKO
Arma da Aeronautica - portugalske vojenskd letectvo
Esquadrilha - letka
Grupo - skupina
322
PRILOHY
LITERATURA
Andersson, L. - Soviet Aircraft and Aviation 1917-1941, London 1993
Baker, R. F., Weal, E. E. J., Weal, J. A. - Combat Aircraft of World War Two,
London 1977
Caldwell, D. L. - JG 26 Top Guns of the Luftwaffe, New York 1991
Cerda, J. A. - L’Aviation de chasse de la republique Espagnole 1936-1939, Hors
Serie d’Avions, Boulogne sur Mer 1995
Cilek, R. - Nad Spanielskom zamracene, Bratislava 1976
Cooper, M. - The German Air Force 1933-1945, London 1981
Cuny, J., Danel, R. -L’Aviation de chasse Francaise 1918-1940, Docavia Vol.2,
Paris
Deighton, L. - Krev, slzy a poiSetilost, Argo 1996
- Dimensione Cielo, aerei italiani nella 2aguerra mondiale 1, Caccia - Assalto,
Roma 1973
Emiliani, A., Ghergo, G. F. - Ali in Spagna, Milano 1997
Churchill, W. S. - Druha svetova vdlka, I. dil, Praha 1992
Geust, C. F. - Pod rudou hvezdou, Brno 1997
Gisclon, J. - Des avions et des hommes, Paris 1969
Green, W, Ficker, J. - The Air Forces of the World, London 1958
Green, W. - Warplanes of the Third Reich, London 1970
Groehler, О - Kampf um die Luftherrschaft, Berlin 1988
Gusev, A. I. - HnSvive nebe Spanelska, Praha 1980
Howson, G. - Aircraft of the Spanish Civil War 1936-1939, Washington 1990
Johnson, P. - Dejiny 20. stoleti, Praha 1991
Kolcov, M. - Spanelsky denfk, Praha 1966
Kosminkov, K., Grinjuk, D. - Samolety Stalinskich Sokolov, Sankt-Peterburg
1992.
Lanazdbal, J. S. - Air War over Spain, London 1974
Laureau, P. - L’Aviation republicaine Espagnole 1936-1939, Docavia Vol. 8,
Paris 1978
Laureau, P. - La Aviacidn republicana Espanola
London, A. G. - Spandlsko, Spanelsko..., Praha 1963
Malizia, N. - Ali nella tragedia di Spagna (1936 -1939), Modena 1986
323
SOUMRAK STIHACICH DVOUPLOSNIKU
Malraux, A.-Nadeje, Praha 1968
Mason, F. K. - Hawker Aircraft since 1920, London 1961
Me Nally, R. - Encyclopedia of Military Aircraft 1914—1980, New York 1983
Meyer, M., Stipdonk, P. -Flugzeug dokumentation, Illertissen
Mihulec, R. - Stalinowskie sokoly, A.J.-Press, Gdynia 1995
Mihulec, R. - Messerschmitt Bf 109, 1. cast, AJ-Press 1998
Miranda, J., Mercado, P. - World Aviation in Spain (the Civil War), American
and Soviet Airplanes, Silex 1988
Munson, К - Fighters between the Wars 1919-1939, London 1970
Murowski, M. - Letadla Luftwaffe, ddst 1, Sdst 2, Intermodel 1997
Muller, H. - NSmecko, Lidovd noviny, Praha
Nemedek, V. - Vojenska letadla 2, mezi dv6ma sv6tovymi vdlkami, Praha 1975
Nowarra, H. J. - Die verbotenen Flugzeuge 1921-1935, Motorbuchverlag,
Stuttgart
Nowarra, H. J. - Die Ju 52, Flugzeug und Legende, Motorbuchverlag, Stuttgart
Olynyk, F. - Stars and Bars, London 1995
Peliiccia, A. - La Regia Aeronautica, Roma 1992
Rajlich J., Sehnal, J. - Vzduch je nase more, ceskoslovenske letectvf 1918-1939,
Praha 1993
Ries, K., Ring, H. - Legion Condor 1936-1939, Mainz 1980
Santoro, G. - L’Aeronautica ilaliana nella seconda guerra mondiale, Vol. Primo,
Milano-Roma 1957
Skotnicki, M, Nowakowski, T., Zalewski, K. - Legion Condor, Hostomice 1996
Shores, Ch. - Spanish Civil War Air Force, Aircam/Airwar 3, Osprey Publ.
London
Slapfer, H. H. - Polikarpov Fighters in action Pt. 1, Carrollton
Svankmajer, M., Veber, V., Sladek, Z., Moulis, V. - DSjiny Ruska, Lidov£
noviny, Praha 1995
Sumichin, V. S. - Sovetskaja vojennaja avijaeija 1917-1941, Moskva 1986
Thompson, J. - Italian Civil and Military Aircraft 1930-1945, California 1967
Ubieto, A., Regia, J., Jover, J. M., Seco, C. - Spandlsko, Lidove noviny, Praha
- Avijaeija i kosmonavtika SSSR, Moskva 1968
Wawrzyriski, M., Lalak, Z. - Regia Aeronautica 1935-1943, Warszawa
Zacharov, G. - Jd stfhac, Praha 1992
324
PRILOHY
PERIODIKA
Aero
Avions
Air Classics
Air International
Air Enthusiast
Air Pictorial
Historie a plastikove modelafstvi
Krylja Rodiny
L’Aviation magazine international
Le Fanatique de Г aviation
Letectvf a kosmonautika
Plastic kits Aero revue
Revi
Scale Aircraft Modelling
325
Miroslav Snajdr
Soumrak
STIHACICH DVOUPLOSNIKU/l
SpANELSKO 1936-1937
Ilustrace a n£kresy Zbynek Valka
Obdlku s pouzitim kresby Zbynka Valky navrhla Jirina Vaclovd
Typografickd uprava Laco Svec
Redakce Dana Myslivcovd
Vydalo nakladatelstvf VOTOBIA
v roce 1999
ISBN 80-7198-363-2
Nakladatelstvf
VOTOBI A
P. 0. BOX 214
771 00 Olomouc
e-mail: votobia@telecom.cz
I» Hispano-Nieuport 52 z vyzbroje escuadrilly 1-E-l povstaleckeho letectva Arma de
Aviacion pusobil pocatkcm roku 1937 z letistS v Tablade.
2* Hispano-Nieuport 52 nalczici do stavu Grupo Num. 11 republikanskeho Aviacion Militar.
Stroj pusobil v polovine srpna 1936 z letiste Getafe, simovaneho nedaleko Madridu.
3е Hawker Spanish Fury nalezfcf do vyzbroje republikanskeho Aviacion Militar, poSatek roku
1937. Tento stroj vznikl v dilnach v La Rabasa u Alicante sestavemm ze dvou pogkozenych
stroju kodov£ho oznaceni 4-1 a 4-3.
4* Hawker Spanish Fury v podobe, v jake Ictal za obcanske valky u spanelskeho nacionalistickeho letectva. Jde
о stroj puvodniho kodoveho oznaceni 4-2. 19. srpna 1936 s nnn republikansky pilot E Urtubi nouzovd pfistal
na povstaleckem uzemf.
5* Martinsyde Е4А ze stavu Escuadrilla de Combate у Acompanamiento spanelskeho namorniho letectva.
Letoun slouzil roku 1935 ze zakladny v San Javier.
Heinkel He 51 A-1 ze stavu Fhegergriippe Damm (skupina byla poz-
deji znaCena II/JG 132 JUcbrhofen“) nedavno pred ttm odtajnene ne-
mecke Luftwaffe operoval v roce 1935 ze zakladny Jiiterborg -- Damm.
Heinkel He 5IB-1 ze stavu staffel 4.J/88, pravdepodobnS prvnf m£si'ce
toku 1937.
л He4nJeLHe15.IB;1 V£,lleIe Staffel 4J/88 °berleutnanta Herwiga Knuppela ktery ve
Spanelsku docihl celkem osm sestfelfi, listopad 1936.
Jeden ze tn Fiatti CR.32 vylodenych v noci z 27. na 28. srpna 1936 v ramci detasmdnu
Regia Aeronautica na spanekkem ostrove Mallorka.
Fiat CR.32 z vyzbroje 10Ia Squadriglia C.T. nalezicf do X Gruppo Autonomo Caccia
„Baleari*1 pflsobil koncem roku 1937 pri protivzdusne obrane Balearskych ostiovu.
. I’ Fiat CR.32 31a Squadriglia C.T. ze stavu VI Gruppo „La Gamba di Ferro” (Zelezna noha)
italskdho intcrvencniho letectva, letiste Puig Moreno, srpen 1938. Do kabiny tohoto stroje usedal
pilot magg. Mario Rossi.
12’ Jeden z Fiatu CR.32 ukofistenych behem obcanske valky republikany byl roku 1937 odeslan
do Sovetskeho svazu к porovnavacfm zkouSkam. Leial oznacen rudymi hvezdami u vy-
zkumneho ustavu vojenskeho letectva (Nil VVS).
1 ?♦ Fiat CR.32 z vyzbroje escuadrilly 5-E-3 spanelskeho naciona-
listickeho letectva Arma de Aviaci 6n, Tauste, brezen 1938. Escuadrilla
tvorila soucast Gruppo 2-G-3. Na stroj i letal jejf velitel Miguel Guerrero
Garcia, se tfinacti sestfely sesty nejuspesnejsf spanelsky povstalecky
stihac obdanske vdlky.
Polikarpov 1-15 z vyzbroje blize neurcene jednolky sovetskeho vojenskeho
1 elect va VVS-RKKA, polovina tficatych let.
•' S h'nito Polikarpovem 1-15 leta] v dubnu 1937 nad Katalanskem repnbJikansky
pilot L Cosmas.
юяяв
if>* Polikarpov I-15 „Chato" z vyzbroje I1’ Escuadrilla de Chalos rcpu-
blik&tskeho Aviacion Militar. prosinec 1938. Do kabiny teto stihacky uscdal
velitel escuadrilly V. Castillo.
Г Polikarpov 1-15 ,.Chato“ dojehoz kabiny usedal pocalkent roku 1937 aincricky namezdni pilot
Harold Dahl, pnslusnfk Escuadrilia Lacalle republikanskdho Aviation Militar.
Ik* Dewoitine D.372 cfslo 12 slouzil v letd 1936 z letiste Cuatro Vientos uEscadre Espana republi-
kanskeho Aviation Militar. Se strojein 16lal m.imo jine take francouzsky namezdni pilot Victor Veniel.
')• Polikarpov 1-16 typ 5 Ccrstve dodany republikanskeinu Aviacion Militar.
Barajas^ listopad 1937. Stroj jeste nenf о patfen republikanskymi vysostnymi znaky.
Stfhacf letoun Loire 46
№6 ze stavu Escadre Espana,
madridsky prosior, podzim
1936. Jednotka tvofena na-
mezdnimi letci a dobrovol-
rriky bojovala v ramci republi-
kanskeho Aviacion Militar. Na
torrno stroj i I6tal francouzsky
nimezdnf pilot Victor VdnieL
kt erem u je na spanelskem ne-
bi pfisuzovano jedno vzdirsne
vftezslvf.
Lehky bombarddr CASA-Breguet 19 ze stavu Grupo Num.23 pfedvalecndho spane.lskeho Aviacidn Militar.
2> Bombarder francouzskeho ptivodu Potez 540 milezel v linoru 1937 do vyzbroje Escadre Andrd Malraux repu-
blikanskeho Aviacion Militar. Za nzeni tohoto stroje usedal pilot Emile Dcsbuis.
2-1 • Bombarder Junkers Ju 52/3mg4e nalezel do vyzbroje staffel 3.K788 z nemeckeho Legionu Condor.
25’ Bombarder Savoia-Marchetti S.81 Pipistrelle z vyzbroje 214a Squadriglia naleXfci do XXIV Gruppo
italskeho intervencniho Aviazione Legionaria, letiste Tudela, kveten 1938.
Sovetsky rychly bom harder SB-2 spanelskeho republikanskeho letectva.
2 • Ford Model-T opatreny startovacfm zanzenfm systerna Hucks.
. ..Dvanacteho unora chranilo tfinact Heinkelu He 51B 1. a 3.
Staffel z J/88 formaci bombarderu Junkers Ju 52/3m behem ofen-
zivni raise. V prostoru Morata de Tajuna nedaleko fronty na tez-
kopadnou nemeckou formaci jako blesk zautocila skupina devfti
Polikarpovu 1-16. Rusove proti Nemcum, modern! jednoplosniky
I
proti dvoupk>snfm stfha^kam - co vic muze charakterizovat spe-
cificnost SpanSlske obcanske valky, zastupneho konfliktu odehra-
V
vajiciho se na sklonku veku stihacich dvouplosniku! Boj skon-
cil jednoznacnou porazkou pilotu z Jagdgruppe 88. V souboji
podlehly He 5 IB Hauptnianna Wernera: Palrha, yelitele staffel
l.J/88, a Leiitnanta Hahse-Jurgena Hepeho. Oba nemecti letci se
zachranili na padacich a se stestim dopadli mimo dzemi kontro-
lovarie nepntelem. Polikarpovy I-16 pote jeste rozehnaly naci-
onalisticke viceucelove dvouplosniky IMAM Ro.37. Piloti Hein-
kelu He 5IB toho dne narokovali pouze jeden sestfel ,,Boeingu“,
ktcry mel zasahnout svymi kulomety Uffz. Hepe. Republik^nske
komunike uvedlo sestfeleni sedmi nepfatelskych Heinkelu...
I Prvni kniha z pripravovaneho cyklu venovaneho soumraku stihacich
dvouplosniku v letech 1936 az 1945 se zabyva jejich uzitim v prvnim ob-
dobi obcanske valky ve Spanelsku. Tam, kde je to nezbytne pro pochope-
ni souvislosti, autor priblizuje take roky tomuto obdobipredchazejici.
Neni to pouze histoiie stihacich dvouplosniku, ale take letectev, vkte-
rych slouzily, muzfi, kteri usedali do jejich kabin, a dejfi, na kterych se
aktivne podilely.
ISBN 80-7198-363-2
9
788071
983637