Slovenská armáda 1939-1945 - Kliment C.K., Nakladal B.

Автор: Kliment C.K. Nakladal B.

Теги: dějiny dejiny slovenska

ISBN: 80-206-0596-7

Год: 2001

Похожие

Časopis "AutoMobil" 75 №2

Podkarpatska Rus a Ceskoslovensko

Wireshark a Ethereal Kompletní průvodce analýzou a diagnostikou sítí

Troubleshooting Guide. Reseni problemu s Microsoft Windows Serverem 2003

Текст

Ш S10VENSKA
ARCS

| Charles К. Kliment
Bretislav Nakladal

Charles К. Kliment
BkETisiAv Nakladal
Slovenska Armada
Copyright © 2001 by Charles K. Kliment and Bfctislav Nakl^dal
AH Rights Reserved
Copyright © 2003 for Cover by Marek Prikryl
Copyright © 2003 for the Czech edition by Na§e vojsko
ISBN 80-206-0596-7 (Na§e vojsko)
ISBN 80-86158-34-9 (Ares)
Autori dfckuji panu Vladimiru Francevovi zajcho obCtavost pri vyhledAvani
his tor icky ch materialu v archivu Historickdho listavu ACR a za jcho prispCvky
z jcho vlastni sbirky. Pani Daniele Klimentovg za lektorovani textu a Charlcsu
Klimentovi (Jr.) za poiitaCovd zpracovdni kamuflfdnich schemat.
Autori ddkuji recenzentum prvdho vydani, plukovniku Jozefu Bystrickdmu
a plukovniku (v. v.) Bohumilu Vlacliovi, ktdri opravili radu chyb, navrhli сеппё
doplhky a pomohli tak zlepsit toto druhe vyddni.
Zvl&Stni poddkovani path' nasirn manielk&m, Daniele Klimcntovd a JifinC
Nakladalovd, za jcjich trpdlivost, pomoc a porozumdni b€hem dlouhych let vyzku-
mu a prace na li'to knizc.
V ncposledni fed6 pak panu Lvu HlavaCkovi za pcClivd zpracovani barcvnych
panclu.
Кготё fotografii z vlastnich sbirek autorii byly pouZity fotografie z podniko-
vych archivu CKD a Skoda, archivu muzca SNP v B. Bystrici, tiskove kancelAre
byvaldho Slovcnskeho stdtu, Bundesarchivu SRN, VHA a zc sbirek V. Franceva,
Ing. I. Bajtofte a M. Prikryla
5

KAPITOLA 1
HISTORICKE POZADI SLOVENSKEHO STATU
Slovaci, podobnejako Cesi a Pblaci, jsou jednim zc zapadoslovanskych kmcnii.
V desatcm stoleti zili spolecne s ceskymi kmeny (Cechy, Moravany a Jiznimi Sleza-
ny) vc Vclkoinoravskc riii, ale pojejim rozpadu zacatkem jedenacteho stoleti se stall
cast I Uher.
Cesi vytvorili sve vlastni kralovstvi, jehoz moc i vyznam dosahly vrchoki ve
ctrnactcm stoleti za vlady krale Karla IV, ktcry byl zaroven kralem ceskym a cisarem
rimskym.
V patnactem stoleti (v husilskem obdobi) sc na kratky cas styky mezi Cechy
a Slovaky obnovily. Uhlavnim neph'telcm husitu byl totiz ubersky krai Zikmund.
Husite proto poradali ozbrojene najrzdy do slovenske casti jeho kralovstvi.
Po poriizce vojsk ceskych stavu v bitve na Bile hore v rocc 1620 prestalo ceskc
kralovstvi cxistovat. Ceskc zemi? byly pripojeny к habsburske risi, a tak, protoze
Uhry byly lake casti rise, seCesi a Slovaci znovu ocitli ve spolecnem state. Postaveni
Uher v ramci rakouske rise bylo zcela odlisne od postaveni ceskych zemi. ktere se
staly vice mene kolonii, jcz byla vystavena nasi Inc germanizaci a kalolizaci. Uhry
byly vzdy povazovany spisc za partnerskou zemi, ktcrou se take po vyhlaseni
Rakousko’Uherska v rocc 1867 skutccnc staly. To ale nijak nezlepsilo situaci Slova-
kii, kterijako mensinovy narod nemeli zadmi pniva a rnrli pouze minimalni politicky
vliv. Navic byli vystaveni mad’arizaei, ktera v jejich pripadc trvala dele nez pet set let.
Vina revoluci, jez otrasla Evropou v rocc 1848, prinesla tez novou nadcji utisko-
vanym narodiim Kakousko-Uhcrskeho mocndfolvi. Prvotni snahou narodnich bu-
ditelu v ceskych zemich bylo ocisteni a degermanizace jazyka, ozivcni ceskc litera-
lury a pozdeji i vcdy. Sililo take volani po vetsi aulonomii a politickem vlivu. Cesti
vlastenci sc take snazili navazat kontakty se svyrni slovcnskymi protejsky, jejichz
iiloha byla mnohem obtiznejsi, protoze jich bylo mene a slovensky narod byl diky
staletenni pokorovani znacne apaticky.
V tornlo obdobi si nektefi buditelc rnysleli, ze cestina a slovenstina by rnely byt
jcdnim jazykem a ini-ly by se vyvijel spolecne. Ve ctyricatych letech devatenacleho
stoleti ale previizil separatist icky nazor Ludovita Stura a Jozefa Miroslava Hurbana
a oba jazyky se zacaly vyvijel oddelene. Dusledkem tohoto oddeleni byla izolace
7
Slovenska od zApadni kultury a posileni vlivu madarizace. V souAasnA dobA
jsou AeAtina a slovenAtina dva rozdilnA, byt velice si podobnA jazyky, a kaidy,
kdo ovlAdA jeden z nich, je schopen porozumAt i druhAmu.
PoAAtkem dvacAtAho stoleti byla v obou zemich zcela odliAnA situace. CeskA
zemA se staly prosperujicim prAmyslovym centrem mocnAFstvi. OAista AeskAho
jazyka a kultury byla dokonAena a AeskAmu nArodu se vrAtilo nArodni sebevg-
domi. V Aeskych zcmich byla Fad a Aeskych §kol vAetnA univerzity, hr Ala AeskA
divadla, vychAzely AeskA noviny a Aasopisy a byly vydAvAny AeskA knihy. Diky
ekonomickA prosperitA se vytvoFila silnA stFedni tFida a vznikla vrstva boha-
tych prAmyelnikti, kterA tvoFila protivAhu pFevAinA nAmeckA SlechtA. I na ven-
kovA existovala silnA nArodnA cfticf vrstva svobodnych a bohatych rolnikti.
Politicky tlak za vAtAi autonomii sflil jak doma, tak ve Vidni, aAkoliv Ae§ti poli-
tic! v tAto dobA povaiovali AeskA zemA za AAst mocnAFstvi a neuvaiovali о jejich
os am os ta tn An f. To se v§ak bAhem vAlky zmAnila
CeskA zemA, v nichi drive pFevlAdali protestanti, byly v prubAhu 300 let
trvajici nadvlAdy HabsburkA nAsilnA katolizovAny. Ce§i v§ak nikdy nebyli tak
nAboiensky zaloieni jako SlovAci nebo PolAci. Vliv katolickA cirkve, kterA byla
jednim z pilfFA mocnAFstvi, nebyl v CechAch nikdy tak silny jako na Slovensku.
Situace na Slovensku byla jinA a ve vAtSinA pFfpadA horSi. Diky malAmu
poAtu slovenskych §kol byla i slovenskA intel igence poAetnA slabA. Так napri-
klad v roce 1910 bylo na Slovensku ze 3862 zAkladnich §kol jen 482 se sloven-
skym vyuAovacim jazykem. VAechny ostatnf Akoly byly madarskA. SlovenskA
stFedni a vysokA Akoly neexistovaly; posledni tFi slovenskA gymnAzia byla uza-
vrena v roce 1874. Ze 30 000 stAtnich zamAstnancft pFedvAleAn^ho Slovenska
bylo pouze 2000 SlovAkA. MAsto Bratislava mAlo die sAitAni obyvatelstva z roku
1910 52 % NAmcii, 31 % Madaru a jen 17 % SlovAkti.
Slovensko bylo agrArni zemi. Prflmysl zdc tAmAF neexistoval. Diky tomu
byla slabA jak stFedni tFida, tak inteligence. Slechta byla vyluAnA uherskA
a chudi rolnici zcela zAvisli na uherskych vlastnicich pudy a na katolickA cfrk-
vi. Negramotnost byla mimoFAdnA vysokA - dosahovala vice nei 40 %.
Obyvatelstvo bylo tvArnou a pokornou masou, jejii jedinou ctiiAdosti
bylo trochu zlepSit svou ubohou ekonomickou situaci. Nebylo zdc hrdinnA
minulosti ani vyhlidek do budoucna. V tA dobA mnoho slovenskych rodin emi-
grovalo zcjmAna do Spojenych stAtft americkych, kde vznikala celA sloven-
skA stFediska. SlovenskAmu nArodu doma hrozila fyzickA likvidace. Zatimco
populace jak Madarska, tak Aeskych zemi koncem devatenActAho a zaAAtkem
dvacAtAho stoleti rychle rostla, na Slovensku klcsala. Ze v§ech tAchto dilvo-
du rnAli slovenSti vlastenci mnohem tA2§i ulohu nei jejich AeskA protAjAky.
Navzdory vAem potiiim se i na Slovensku zaAalo rozvijet nArodnA osvobozene-
ckA hnuti, kterA na zaAAtku prvni svAtovA vAlky dosAhlo jistych uspAchO. SlovenAti
vlastenci byly rozdAleni do dvou skupin. Prvni z nich byla orientovAna vyraznA naci-
onalisticky a jcdinA pnjatelnA FeAeni pro ni predstavoval samostatny slovensky stAt,
co2 byl ovAem v tAto dobA c£l zcela nereAlny. Vlastenci z druhA skupiny vidAli
8
Slovenskojako soudast deske rodiny a doufali v zfskani samostatnosti ve spolu-
praci s Cechy.
Prvnf svdtova valka zmdnila Fadu vdci vdetnd nazorQ lidf. Zadny z obou ndro-
du nepovaioval valku za svoji vdc a odvcdeni vojaci nechtdli bojovat za ncnivi-
ddnd mocndrstvi, kterd bylo v jejich odich utladovatelem jejich spoluobdanu
a zemf. Pro Cechy bylo ncpFijatclnd takd hospodarskd vykorisfovdni zcmd.
Suroviny a zcjmdna zemdddlskc vyrobky byly bezohlednd drancovany a vyvdic-
ny do Rakouska, zatimco deske obyvatelstvo, a to zejmdna v pozddjSich fazich
v^lky, trpdlo krajnim ncdostatkcm a hiadein. Tyto krivdy prispdly к pFesvdddc-
ni, ie dal§i sctrvavAni ve svazku Rakousko-Uhcrska je politicky i ekonomicky
ncpFijatclne, ba dokonce ncmoind, a te deske zcmd a Slovensko musi usilovat
о nczavislost.
Obdma narodum v jejich snaicnf pomohly dvd sfastne okolnosti. Jednak mdly
v zahranidi skupinu mimoradnd schopnych a vdci oddanych politiku,
T. G. Masaryka, M. R. Stefanika a E. BeneSe, a jednak оЬеспй n5lada v tabore
Spojcncu byla priznivd naklondna usili ndrodu о ziskani nczdvislosti. Ctrnact bodu
prezidenta Wilsona dalo tdmto snaham konedny vyraz a pedet souhlasu.
T. G. Masaryk byl filozof, spisovatel, univerzitni profesor, novindF a politik
nadany mimoradnou jasnozrivosti, inteligcnci a destnosti. Bylo mu drive nd
ostatnim deskym politikum jasnd, ie bude nczbytnd zcela se vymanit z podrudi
Rakousko-Uhcrska a pro tento cil netinavnd pracoval po celou vMku.
Masaryka v jcho usili oddand podporoval E. Benes, ktery byl vclice nadanym
diplomatem. Zatimco Masaryk se narodil na Moravd a Bene§ byl Cech, treti mui
z uvedend trojice byl Slovak. Milan Rostislav Stcfanik byl iakem Masarykovym
na univerzitd v Praze, pred vdlkou iil vc Francii a stal se francouzskym obda-
nem. Byl astronomem a pred vAlkou mnoho cestoval. Po vypuknuti vdlky vstou-
pil do francouzskd armady, v nii vynikl jako pilot. Jeho hlavnim prinosem byla
mimoradnd schopnost proniknout do vlivnych kruhti francouzskd politiky
a armddy a ziskat jc pro spravedlivd lisili Cechu a Slovdku о ziskani nezdvislos-
ti. Francouzi davali zprvu prednost vytvofeni „Spojenych statu dunajskych“, ale
na schuzce Masaryka, Stefanika a Dr. Blondela s francouzskym prezidentem
Deschanelem v lednu roku 1916 byla poprvd vznesena otazka samostatndho
Cesko-Slovenskdho stdtu.
Masaryk navdzal dobrd vztahy s americkym prezidentem Wilsonem, ktery
byl take intelektualcm, byvalym univerzitnim profesorem a idcalistou, a zajistil
si jeho podporu. Dne 22. ledna 1917 proncsl prezident Wilson pied Kongresem
svuj historicky projev о pravu v§ech narodu na sebeurdeni. Так mdli CeSi
a Slovaci koncem vdlky na sve strand Francii i Ameriku; Anglic ncmdla ndmitek,
ad je primo nepodporovala
Masaryk, BcncS a Stcfdnik vytvofili Ccsko-Slovcnsky vybor, ktery byl Spojenci
de facto uzndn jako cxilovd vldda ProstFcdnictvim ruznych kandld byli ve stMdm
spojeni s vedoucimi politiky doma, s nimii koordinovali svd akce. Ve Spojenych std-
tech byla deskd i slovcnskd sdruteni emigrantii, ktera vp’ijela politickou aktivitu
a snaiila se organizovat pomoc pro svou pdvodni vlast. Masaryk se Stefanikcm je
9
sjcdnotili, takie spojenA spolky podepsaly v fijnu 1915 Clevelandskou dohodu,
a v kvAtnu 1918 spolu s Masarykem koncAnou Pittburghskou dohodu.
AktivnA takA podporovali vytvofcnf Ccsko-Slovenskych legif, kterA bojovaly na
stranA Spojencii proti CentrAlnim mocnostcm. Legie byly vytvofeny zAAsti z cmigran-
tu iijicfch ve Spojenych stAtech a vc Francii, ale jejich podstatnou AAst tvoHli vojAci,
kteri dezertovali z rakousko-uherskA armAdy a preAli na stranu Spojencti. Existovaly
tri legie: francouzskA, italskd a ruska. FrancouzskA legie byla nejmenAi (jcdna divize).
Bylo v ni 1065 SlovAkti. ItalskA legie byla se svymi dvAma divizemi druhA ncjsilnAjAi.
V zAvAreAnych fAzich vAlky sc zuAastnila nAkolika tAikych bojii na italskA fronts. Bylo
v ni okolo 1000 SlovAku. Na konci vAlky se rozrostla о 55 ргарогй vytvorenych
z rakouskych jednotck vojAku AeskA, ale i nAmeckA nArodnosti (po primAri tzv.
Domobrana о celkovAm poAtu 60 000 mu2u). NejvAtAi byla ruskA legie о sile pres osm-
desAt tisic muiti (tfi divize s jezdeckymi a dAlostreleckymi podpCimymi jednotkami),
z nichi bylo pFibliinA 6000 SlovAku. Tato legie se zuAastnila rozsAhlejSich bojCi.
Nejprve bojovala ve svazku ruskA armAdy proti rakousko-uherskym silAm. Kdyi se
ruskA fronta po FynovA revoluci v roce 1917 zhroutila, legie se postavila proti RudA
annAdA, aby se probojovala cclou Sibifi af do Vladivostoku. Odtud se mAla presunout
na francouzskou frontu a bojovat proti NAmcum. Protoie vAlka skonAila, presunula se
do vlasti. Posledni transporty vypluly z Vladivostoku na podzim roku 1920.
Koncem roku 1917 a zaAAtkem roku 1918 bylo rakouskAmu cisari Karlovi a jeho
ministrum Aim dAl tim jasnAjAi, ie se monarchic rozpadA a 2c Spojenci, о jejichi vitAz-
stvi nebylo pochyb, se о jeji rozpad vAemo2nA pHAini. CeskA zemA dostaly z VidnA nAvrh
na plnou autonomii v rAmci federativni fiAe, tedy prAvA to, co by byly pred nAkolika lety
nadAenA pFyaly. V tAto dobA vAak jii bylo na podobnA nAvrhy pozdA. DoporuAeni Cesko-
-SlovenskAho vyboru bylo jednoznaAnA - neprijimat 2AdnA nAvrhy VidnA, protoie by to
komplikovalo jednAni mirovA konference. Navic nebyli vc zminAnem nAvrhu zahmuti
SlovAci, nebot Uhcrsko nejevilo ochotu zaruAit jim autonomii. Madarum trvalo dAle ne2
pochopili, 2c s nimi bude jednAno jako s pora2enym nArodem a 2e budou donuceni
к mnoha ustupkAm.
JeAtA pred koncem vAlky a defmitivnim rozpadcm Rakouska-Uherska bylo tfeba
vyreAit nAkolik otAzek. Jednou z nich byla pHtomnost silnA nAmeckA menAiny v Aes-
kych zemich, hlavnA v CechAch. NAmeAti kolonistA byli do zemA zvAni Aeskymi krAli
jii ve dvanActdm stoleti, ale skuteAnA germanizacc zaAala at v sedmnActAm stoleti
a pokraAovala prakticky al do vypuknuti vAlky. Vyslcdkcm byla vice ne2 trimiliono-
vA nAmeckA menAina, kterA prevA2nA iila v souvislAm uzemnim pAsu podAl sevemi
a zApadni hranice Cech a Moravy. Tato menAina nyni vyhlAsila svA prAvo na autono-
mii a po2adovala vytvofeni nezAvislAho nAmeckAho stAtu vyAlenAnAho z uzemi histo-
rickych Aeskych zemi. NaAtAsti byla historickA hranice Cech jasnA definovAna a po2a-
davek poraienych NAmcu nebyl Spojenci uznAn. NAmci sctrvali v novA vytvorenAm
stAtA, v nAm2 2ili spoleAnA s Cechy al do roku 1938, kdy byla tato uzemi odstoupena
NAmecku jako souAAst nechvalnA znAmA MnichovskA dohody.
Na Slovensku byla takA silnA nAmeckA menAina, soustrcdAnA -hlavnA
v BratislavA. Podle censu z roku 1910 Silo v BratislavA 52 % NAmcii, 31 % Madaru
a jen 17 % SlovAkti. V oblasti kolcm Kremnice, SpiAe a Gemeru byla situace podobnA.
10
V pripadf Slovcnska byla problemem nccxistcnce historickd hranicc, protoie
Slovensko jako samostatny stat nikdy nccxistovalo. Kromf toho ±ila v jiini fasti
zemf silna madarskd mcnsina (v nfktcrych pripadech vftSina), ktcra Uhersku
umoinila, aby ndrokovalo tato uzemi jako svoje vlastni a ncjako soufast novf
vznikle Ccskoslovcnskc republiky. Ce§ti i slovensti politic! nefinili v tfto dobfi
iadny natlak na Madarsko, ale souhlasili s tim, ie se pod fid i rozhodnuti mirovd
konference v Pari2i a doufali, ic pro nf bude pfiznivf. V tom sc nezklarnali.
Madarsko bylo donuccno к odstoupeni jiinich slovenskych uzemi. V duchu se jich
ale nikdy nezfcklo; о jejich zfsk&ni se zasadilo v rocc 1938 a nfktcre kruhy se
teto myslenky nevzdaly dodnes.
Prozatimni vldda podepsala v Pari2i 19. rijna 1918 Dcklaraci о nezAvislosti
feskeho a slovcnskeho nfiroda Dne 28. rijna 1918 do§lo v Praze к nekrvaveinu
povstani. Moc v zemi pfevzal Narodni vybor a vyhUsil vznik Ccskoslovcnskf
republiky. Vzhlcdcm к tomu, ie mlada republika ncmfla armadu, neinohl
Ndrodni vybor okamiitf prosadit svou vuli na uzemi obydlcnem Nfmci a na
Slovensku. Zatimco nfinecka uzemi byla eelkem bez ргоЫётй obsazena koneem
roku 1918, zustalo Slovensko pod kontrolou Madarska at do konce ledna 1919.
Slovensti politici citili nalehavou potrebu akce, protoie zatimco feske zeinf
byly jiz svobodnf, Slovensko budilo dojem pasivniho naroda, ktcry neni schopcn
a dokonce snad ani ochoten udflat cokoliv pro sv6 osvobozeni. A tak 30. rijna 1918
bylo do Turfianskcho Sv. Martina pozvano tficet vedoucich slovenskych politiku
(nakonec sc jich sc£lo pres dvf stf). Toto shroma2dfni ustavilo dvacctiflenny
Narodni vybor, ktcry byl slo2en z pfedstavitelu tri hlavnich politickych stran,
a prohldsilo jej za jedinf opravhfny hovorit jmencm slovcnskeho naroda. Dale zdc
byla podepsana dcklaracc, je2 prohlasila slovensky narod za ncdilnou soufast
Cesko-Slovenskcho naroda, ktcry bude jako takovy usilovat о sve osvobozeni.
Soufasti zminfne dcklaracc byl take pozadavek, aby na mirov6 konfcrcnci
v Pariii byli Slovaci zastoupeni vlastni delegaci. Tcnto odstavec byl v§ak z konef-
ne verze dcklaracc vyskrtnut, a to na zakladf doporufeni Milana Hodii (slovcn-
skeho politika s tfsnymi vztahy к Praze a s realistickym pohlcdcm na vfc), ktcry
zduraznil, 2c fcskoslovensky stat jc jil v Pafiii dostatefnf zastoupen svou
Prozatimni vlddou, v ni2 Slovensko zastupuje M. R. Stcfanik. Tato zmfna byla
pozdfji zncufita slovenskymi separatist^ ktefi prohlaSovali, 2e text dcklaracc
byl hancbnO zfalSovan, aCkoliv z porovnani obou textu jasnd vyplyvalo, ie v§cch-
ny jejich podstatnc fasti jsou idcnticke. Andrej Hlinka, ktcry v prubfhu konfe-
rence duraznf prosazoval jednotu Ccchu a Slovdku a po konfcrenci nech&val
vffici pfisahat na konefnou verzi textu, byl jednim z te-ch, ktefi dcklaraci pozdf-
ji zneuiili pro sve politicke uicly.
Separatistc, ktcri se v pozdfjSi dobf sjednotili v HJinkovC fudove stranfc,
poslezc vymyslcli dalsi mytus. Podlc Vojtfcha Tuky a Ferdinanda Jurigy byl
druhy den jedndni, ktcreho se zufastnilo jen asi 30 delegsitu, к dcklaraci pripsAn
tajny dodatek, podlc nfhoi SlovAci souhtasi s tim, ie budou souiasti republiky
pouze deset let. Po teto dobf se maji rozhodnout, zda v republicc setrvaji, nebo
vyhldsi nczavisly stat. Je zbjlcfne dodavat, 2c takovy dodatek nikdy nccxistoval,
niemend tato fikce mfla urfitou propagandistickou hodnotu.
11
SkuteAnou nAplni druhAho dne jednAnl byla diskuse о nejvhodnAjgl formA sprA-
vy Slovenska. Pro nejbliiAi budoucnost podporovala vAtAina delegAtA formu auto-
kratickA vlAdy, kterA by zlomila uhersky vliv a pripravila slovensky nArod к tomu,
aby si nalezl prAvoplatnA misto v novA republice. Jakmile toho bude dosaieno,
SlovAci se sami rozhodnou о Гогшё autonomic, kterA jim bude nejIApe vyhovovat.
Jakkoliv byl 30. Hjen pro Slovensko duleiity, nemAl takovy vyznam jako
28. fijen v Aeskych zemich. CeSi pFevzali iizeni stAtu, zatimco SlovAci vydali pouze
deklaraci, byt uAinnA iirenou mezi lid, ktery ji nadSenA pHjlmal. НгаЬё KArolyi,
novy ministersky pFcdseda Madarska, poslal 31. rjjna slovenskAmu NArodnfmu
vyboru telegram s prohlASenfm, ie bratrskA nArody Slovenska a Madarska musi od
nynAjika fit v harmonickych vztazlch, coi byl zakrytou formou podany nAvrh na
novou federaci. NArodni vybor odpovAdAl, ie SlovAci vltajl toto novA cltAnl madar-
skAho nAroda a doufaji, ie oba nArody budou v budoucnosti dobrymi sousedy.
NArodni vybor v Praze mezitlm jmenoval Vavro SrobAra ministrem s plnou
mod pro Slovensko a vyslal ho pod ochranou malych vojenskych jednotek na
Slovenska Madafi se stAhli, ale brzy zmAnili nAzor a zahAjili ofenzivnl akce.
Vzhledem к jejich poAetnl pfevaze a lepAimu vybavenl tAikou vyzbrojl, vAtSinou
uhAjili svA pozice a nAkdy i pfinutili slabSi AeskAjednotky ustoupit.
Po podepsAnl smlouvy о prozatlmnl hranici mezi NArodnim vyborem
a KArolyiho vlAdou dne 6. prosince 1918 stAhlo Madarsko svA jednotky zc slo-
venskAho uzeml. Vyhnulo se ale evakuaci celAho uzeml za hranici dohodnutou
v Paflii, aA to SpojeneckA mise v BudapeAti 24. prosince 1918 duraznA iAdala.
Madarsko nakonec muselo ustoupit, mimo jin A i proto, ie AeskA armAda, posile-
nA italskou legil, zaAala 20. ledna 1919 Slovensko obsazovat. Slovensko zauji-
malo 36 % uzeml novA republiky. Na tomto tizemi vAak iilo jen 23 % obyvatel
novAho stAtu a bylo na nAm pouhych 8 % priimyslu.
Prakticky v tAto dobA se na Slovensku zaAalo formovat separatistickA hnuti.
ZpoAAtku mAlo jen omezeny vliv. Postupem Aasu vAak zIskAvalo na popularitA
i v^znamu, a to diky ptisobenl nAkolika vlivti. Jcden z nich byl AistA psychologic-
ky - romantiAtAji zaloienl SlovAci pocitovali bliiAl vztah к iivAmu madarskAmu
temperamentu nei к pflzemnAjAI praktiAnosti Cechii. Trebaie bAhem staletAho
utlaku utrpAli AetnA kfivdy, rychle na nA zapomnAli.
DalAI dAvody byly jak ekonomickA, tak politickA. Novy stAt potfeboval stabilizo-
vat zAsobovAnf potravinami a slovenSti zemAdAlci byli nuceni prodAvat svA pro-
dukty stAtu, stejnA jako AeAtl zemAdAlci po celou dobu vAlky. Tento nuceny vykup
obilovin nebyl za vAlky v UhrAch zaveden a byl proto nynl prijimAn s nelibosti.
Z Cech byli na Slovensko vyslAni uAitelA, technici a ufednlci, tak zoufale
potrebni pro uspofAdAnl zAleiitostl zemA. V letech 1919 ai 1921 bylo na
Slovensku otevfeno 2372 novych Akol a jedna univerzita. V roce 1921 pracovalo
na Slovensku 71 733 CechO, v roce 1930 jii 120 926 (z nich 20 652 v armAdA,
12 183 ve stAtnl sluibA, 21 652 ve verejnych sluibAch a 21 373 v prumyslu a ufa-
dech). Mnozl z nich nebyli vyslAnlm na Slovensko nijak nadAeni a nAkteH se cho-
vali, jako by spravovali kolonii. CeAti pracovnfci, vzhledem к tomu, ie museli zpo-
AAtku doma zancchat svoje rodiny, dostAvali к platu odluAnA, a byli proto placcni
12
mnohcm )Apc nci SlovAci. Ti zafali uplatnovat narok na tato mista, afkoliv pro nA
vftAinou nemfli kvalifikaci. BAhcm tncatych let postupnA dochAzelo kc zmAnAm
vc prospAch Slovaku. A tak v rocc 1939 bylo z cclkovcho poftu 15 686 ufitelu jen
3655 Ccchii, z 30 931 zamAstnancu stAtnich drah a poAty jen 6862 Ccchii a zc
13 720 pracovniku ministerstva vnitra a spravcdlnosti jen 5027 Ccchii.
Z politickcho hlediska mAli SlovAci v novc vlAdA tfi kfcsla a vlastni zastou-
peni v NArodnim shromAidfni. Jcjich zAstupci pochazdi vftSinou z politickych
stran oricntovanych na uzkou spoluprAci s Prahou a byli pl nA oddani Acskoslo-
venskA politicc. VAtAina Aeskych politiku hlcdAla na SlovAky jako na fast feskA-
ho nAroda a ncchapala jcjich touhy. I prezident Masaryk, ktery od pofdtku zastA-
val nAzor, ic о svem osudu si kaidy nArod musi rozhodnout sam, sc muscl smffit
s faktem, ic pri prvnim sfitani lidu se kc slovcnskA nArodnosti hlasilo jen 1,5
milidnu obfanu; v takovAm poftu nemohli byt Slovaci statotvornym nArodem
a pokud sc chtAli osamostatnit, tak jcdinA jako slovcnskA vAtcv fcskoslovenskA-
ho nAroda Oficialnim jazykem sc stai feskoslovcnsky jazyk, coi pro Cecha byla
AcAtina a pro SlovAka slovcnAtina Jen v diploinatickAm styku to byla CeAtina
Nastaly take problAmy naboienskAho razu. CcAi nikdy nebyli pnliA nAboiensky
zaloicni a katolickA cirkcv, kterA byla jednim z pilifu byvalc monarchic, byla po
jejim padu silnA zdiskreditovana jak morAlnf, tak politicky. Na Slovensku byla
odliAnA situace. VAtAina obyvatclstva byla hluboce vAfici a katolicka cirkev neztra-
tila nic zc svA autority. Pnklady protinAboicnskeho vystupovani Cechu a nAkolik
pfipadu vandalismu nAboicnskych symbolй a soch se setkaly s hlubokym odporein
vefejnosti a byly separatisty zrufnA vyuiity pro jcjich politickc die.
VlajkonoAem separatistu se stala Fudova strana zaloicna katolickym knAzcin
Andrcjcm Hlinkou, ktery bojoval za obrodu slovenskcho jazyka a slovcnskou
nczAvislost jii za Rakouska-Uherska Hlinka rovnAi zaloiil stranickA noviny
a byl dlouhA lAta jcjich SAfredaktorcm. Jcho nejbliiAimi spolupracovniky byli
Jozef Tiso a Ferdinand Juriga Juriga byl novinAf, ktery pied valkou zastupoval
Slovensko v uherskAm parlamcntu a po rocc 1918 v CcskoslovenskAm NArodnim
shromAidAni, kde od samcho zafAtku bojoval za nezAvislost Slovenska
Dr. Tiso byl rovnAi katolickym duchovnim (bAhem vAlky slouiil jako kaplan
v uhcrskA armAdA) a po roce 1925 zafal postupnf zastupovat Hlinku ve funkci pfed-
sedy FudovA strany. Dr. Tiso byl takA v Ictcch 1927-1928 fs. ministrem zdravotnietvi
a tAlcsne vychovy. VyznamnA frakee FudovA strany, ktcrou vedli Ferdinand
Durfansky a VojtAch Tuka, byla orientovana na nAmecky a italsky faSizmus.
Andrcj Hlinka puvodnf horlivA podporoval jednotu Ccchii a SlovAku v rAmci
jednoho statu. Jeho nadScni vAak zafalo opadavat, kdyi pochopil, ic vliv katolic*
kA cirkvc v novAm stAtA budc omezen. V rocc 1919 vedl malou skupinu svych spo-
lupracovniku, kterA byla vybavena polskymi pasy vystavenymi na falcSnA
jmAna, na mirovou konfcrcnci do Pahic. Jcjich cilem bylo iAdat о pomoc pro
wutlafovanc“ SlovAky. Hlinkovu skupinu nikdo zc spojcncckych politiku nebral
vAinA, a kdyi polskA vlAda prohlasila jcjich pasy za neplatne, byli francouzskou
policii vypovfzeni zc zemA. Hlinka byl po nAvratu do Prahy okamiitA internovAn.
Klub slovenskych poslancu v NArodnim shromAidAni ho zbavil jcho poslaneckA-
13
ho mandAtu a dokonce i jeho vlastni stranA se stal na urCitou dobu nepohodlnym.
Ale praiskA vlAda z nAho nechtAla udAlat muCednika, a proto ho po vleklych jed-
nAnich po osmi mAsicich propustila
EudovA strana byla pOvodnA politicky spojena s Ceskou katolickou stranou.
Prvni svobodnA volby na Slovensku v roce 1919 jf pfipravily gok - zvitAzila v nich
totiZ sociAlni demokracie, tAsnA nAsledovAna agrArni stranou. EudovA strana zis-
kala pouhych 25 % hlasfi. Pfesto i n ad Ale vystupovala jako jedinA strana, kterA je
oprAvnAnA hovorit jmAnem viech SlovAkti. V roce 1922 se rozegla s Ceskymi kato-
Ifky a prohlAsila se za jedinou CistA slovenskou stranu, kterA neni, na rozdil od
vgech ostatnfch politickych str an, propojena se svymi Ceskymi protCjgky. EudovA
strana od to doby vcdla neilprosnA taicni proti j cd note s Cechy a za plnou auto-
no mii Slovenska V FudovA strand byly dvA hlavni frakce. Konzervativni, vcdenA
A Hlinkou a po jeho smrti Dr. Tisem a Karolem Sid о rem, poiadovala autonomii
v rAmci CeskoslovcnskA rcpubliky. Mladi radikAlovA trvali na uplnem odlouCeni od
Ceskych zemf, a pro tento cfl byli ochotni sc paktovat s nAmcckymi separatisty
v Sudetendeutsche Partei, a s PolAky. Vedoucfm tAto frakce byl Dr. Tuka
К prvnimu vAinAmu projevu odporu proti jednotnAmu stAtu doglo 14. srpna
1933 v Nitfe, kde Hlinka predncsl svoji Nitranskou deklaraci о svrehovanosti
slovenskAho nAroda V pozdAjAich letech se Hlinka stAval stAle horlivAjSim sepa-
ratists, ai se nakonec, kratce pred smrti v roce 1938, se§el s К. H. Frankem, aby
s nim koordinoval akce, jejichi cilem bylo rozbiti Ceskoslovenska
Dr. Hletko vedl v roce 1938 delegaci americkych SlovAku, kterA se v Cervnu
zuCastnila v BratislavA obrovskA demonstrace organizovanA Fudovou stranou, jit
se zuCastnilo pres sto tisic lidi. Jejim cilem bylo „naplnAni Pittburgtiskych dohod
z roku 1918“. Jii о den pozdAji (6. Cervna), na konferenci FudovA strany, Hlinka
iAdal plnou autonomii Slovenska Za dalSi mAsic byly v TmavA vytvofeny prvni
ozbrojenA jednotky Hlinkovy gardy.
ZaCAtkem zAfi se Hlinka s Dr. Hletkou tajnA dohodli, ie budou u mezinArod-
niho soudniho dvora v Haagu ialovat Ceskoslovensko za nedodriovAni
PittburghskA dohody. Vzhledem к tomu, ie Hlinka 16. srpna 1938 zemfel, vSak
z plAnu seSlo. Na pohfbu Hlinky se seSel velitel Hlinkovy gardy Karol Sidor
s pfedstavitelem sudetonAmeckA strany К. H. Frankem a s pfedstavitelem stra-
ny madarskych separatistu EszterhAzym. Na tAto schuzce byly zkoordinovAny
politickA akce vSech tn zuCastnAnych stran, jejichi cilem bylo rozStApeni Cesko-
slovenskA republiky. DevAtAho zAfi se uskuteCnila tajnA schuzka zAstupcu sude-
tonAmeckA strany s EsterhAzym, Dr. Tisem a dalAim vysokym pfedstavitelem
FudovA strany Stefanem HaASikem. Dne 15. zAfi se seAli zAstupci FudovA strany
- Tiso, Buday, SivAk a Sokol - s prezidentem BeneSem (prezident Masaryk v roce
1935 ze zdravotnich duvodu abdikoval a v roce 1937 zemfel), aby s nim projed-
nali sestaveni slovenskA vlAdy. Dr. Tiso a generAlnf tajemnik FudovA strany
Dr. Sokol pfedloiili 21. ai 22. zAfi 1938 CeskoslovenskAmu ministerskAmu pred-
sedovi Dr. Milanu Hodiovi poiadavek na slovenskou samostatnost. Poiadavek
byl umyslnA formulovAn tak, aby bylo naprosto nemoine jej prijmout. Vedeni
Fudove strany poslalo 23. zAfi prezidentu BeneSovi telegram, ve kterAm protes-
14
tovalo proti vScobecnC mobilizaci Ccskoslovcnskc armddy, ktcrd byla vyhlaScna
na doporuCcni Anglic a Francie vzhledem к Hitlcrovym poZadavkum vuCi CSR.
Dr. Tiso a Karol Sidor navStivili 28. zafi v zatcmnCnc Praze (oCckfival sc nCmcc-
ky nalet) polskeho vclvyslancc Pappecho a prcdloiili mu dcklaraci klubu poslan*
cu fudove strany, ktcra vyjadfovala „vuli slovcnskeho naroda spojit se ve fcdcraci
s Polskem v pripadi zniCcni Ceskoslovcnska zvcnCi“.
HitlerovskC NCmccko aktivnC podporovalo scparatisticke snahy sudctskych
NCmcu a v prubhhu konfcrence v MnichovC v zari 1938 dokhzalo prosadit jejich
poiadavky. AngliCanc a Francouzi nebyli ochotni riskovat vAlku kvuli malcmu naro-
du, aCkoliv Francic mCla s Ceskoslovcnskcm pevnou dohodu о vzajemne pomoci.
Mnichovskym diktdtem bylo Ccskoslovcnsko donuccno odstoupit NCmecku oblast
tzv. Sudet s veSkcrym prumyslem a pohraniCnimi opevnCnimi. Zbyla zmrzaCcna
zcmC, neschopna obrany. Prczidcnt BcncA abdikoval a neprijemnou a ncvdCCnou roli
prezidenta okleSthncho statu prevzal penzionovany soudee Dr. Hhcha
Po mnichovskc dohodC Ceskoslovcnska armdda prcsunula na Slovensko Cast jed*
notek puvodnC dislokovanych v Ceskych zcmich. Dvandcteho rijna 1938 sc stav voj-
ska na Slovcnsku zvyiil na 15 vySSich jednotek a letcctvo 30 letek. Toto soustfcdC-
ni mClo za ukol zabranit madarskym pokusum о revizi slovenskych hranic.
Ceskoslovcnska vlada prijala 6. rijna 1938 ujednani dohody prijatc v ZilinC
о vytvofeni nczavisle slovcnsku vlady. Do jejiho Ccla byl jmenovAn Dr. Tiso Jedinymi
spoleCnymi ministerstvy novC fcdcracc zustaly ministerstvo obrany, zahraniCnich
vCci a financi. V tcic dobC byla take formalnC zaloiena Hlinkoua garda, ktcra do tC
doby fungovala pololegalnC. Od 13. rijna zaCaly v nejruznCjsich slovenskych uradech
personalni Cistky, b£hem nichf. byli CcSti urednici nahrazov&ni Slovaky. Dne 17. rijna
predloiil Karol Sidor ostatnim politickym stranAm na Slovcnsku ultimatum - bud
sc pripoji к fudove stranC, nebo to bude jejich politicka sebevraida. Vscchny hlavni
strany ultimatum prijaly.
Scdmnacteho rijna prijal Adolf Hitler DurCanskCho, Karmazina a Saho Macha
О nikolik dnu pozdCji se Dr. Tiso sesel s Ceskoslovcnskymi generaly KrejCim
a Ingrem, aby s nimi projednal obranu Slovcnska, nebot Polsko i Madarsko zaCaly
vyhroiovat zdborem slovcnskeho ilzcmi. Dne 28. rijna se konala prvni prisaha
dustojnikh Hlinkovy gardy, ktcra v tc dobC mCla tCmCC sto tisic mu2ii.
Prcdstavitelc NCmecka a Italic 2. listopadu na tzv. Videhskc arbitral rozhodli
о velikosti uzemi, ktcre mdo Slovensko postoupit Madarsku. Tfcbaic Tiso, Kmo,
Tuka DurCansky, Tcplansky a general Vicst byli jednani pfitomni, nemohli jcho pru-
bCh ovlivnit. Cc§i, ktcre slovcnska reprezcntacc po svem nhvratu domii narkla
z „obCtovani Slovhku Madarum", tak jestC naposlcdy poslouiili jako obCtni bcranck.
Slovensko muselo odstoupit velkou CAst svCho jiiniho uzemi Madarsku
(11 925 km: s 869 299 obyvatcl, z toho 86,5 % madarskC narodnosti). NCmecko
dostalo pfcdmCsti Bratislavy Petrialku na pravem bfehu Dunajc. Na jare 1939
Slovensko ztratilo dalsi pruh sveho dzemi podel vychodni hranicc se 78 vcsnicemi
sc slovenskym a podkarpatoruskym obyvctclstvcm, v cclkove rozlozc 1897 kmr. Na
scveni byly postoupeny Cdsti Oravy a SpiSc Polsku, ktcre si tak urvalo svijj dil z bcz-
15
mocnAho a rozpadAvajiciho se Ceskoslovenska, jehoi nAzev byl 22. listopadu 1938
zmAnAn na Cesko-Slovenskou republiku.
Dne 18. ledna 1939 sc konaly prvni volby do slovenskAho snAmu, v nichi FudovA stra-
na zfskala 98 % v§ech hlasQ. Dne 12. unora seTuka s Karmazinem opAt sctkali s Adolfem
Hitlerem a Dr. Tiso 22. unora, ЬёЬеш pfedstavovAni slovenskA vlAdy snAmu, navrhl vytvo-
rent nezAvislAho slovenskAho stAtu. Dne 27. unora poiAdala slovcnskA vlAda ustfedni
vlAdu о „slovakizaci* vojenskych jednotek umistAnych na Slovensku a о jmenovAni slo-
venskych velvyslancu a konzulu, kten mAli zastupovat samostatny slovensky stAt
Pnrniho bfezna 1939 se se§la rada ministrii Cesko-slovenskA vlAdy, kterA v pru-
bAhu svAho zascdAni oficiAlnA projednAvala odlouAcni Slovenska od stAtu, adkoliv
Dr. Tiso a nAktefi jeho spolupracovnici byli proti uplnAmu odtrieni. Karol Sidor, ktery
pH tAchto rozhovorech vedl slovenskou delegaci, se vrAtil do Bratislavy, aby vzniklou
situaci projcdnal s Dr. Tisem. SlovenskA vlAda vyhlAsila 6. bfezna vAmost Cesko-
-SlovenskA republice a pfAni zftstat souCAstf stAtu. Mezitim se ale seSli DurCansky
a Tuka s Hermannem Goringem, ktery je nutil к vyhlASeni nezAvislosti. Po jejich
nAvratu na Slovensko byla 9. bfezna vyhlASena mobilizace Htinkovy gardy.
Prezidcnt HAcha na to reagoval vyhlAAenim stannAho prAva na Slovensku
a vyslAnim armAdy, kterA uloiil ukol odzbrojit Hlinkovu gardu. ZArovefi zbavil
Dr. Tisa ufadu ministerskAho pfedsedy slovenske vlAdy. Do tAto funkce byl po svAm
nAvratu do Bratislavy 10. bfezna dosazen Karol Sidor. Prezident HAcha jeho jmeno-
vAni pfijal a odvolal stannA prAva Dr. Tiso uprchl do VidnA a pres celA NAmecko
cestoval na pozvAni Adolfa Hitlera, ktery ho jii tehdy uvital jako hlavu stAtu.
TrinActAho bfezna o^jel Dr. Tiso na schflzku s Adolfem Hitlerem, ktery mu nabi-
dl vytvofeni slovenskAho stAtu a odtrieni od Ceskoslovenska V takovAm pfipadA by
se NAmecko stalo ochrAncem Slovenska a nepovolilo by Madarum dalSi uzemni
poiadavky. V pfipadA, 2e by Slovensko tento nAvrh nepnjalo, obsadi NAmecko Cechy
a Moravu a ponechA Slovensko na milost a nemilost Madarsku a Polsku.
Dr. Tiso popsal po svAm nAvratu do Bratislavy vzniklou situaci a obsah svych roz-
hovoru s Hitlerem na spoleCnA schOzi SnAmu Slovenskej Krajiny a slovenskA vlAdy. Oba
zminAnA stAtni orgAny rozhodly о pHjeti Hitlerova nAvrhu a 14. bfezna vyhlAsily vznik
samostatnAho slovenskAho stAtu. Tim umoinily aby NAmecko nAsledujici den okupova-
lo CeskA zemA bez nebezpeAi vnAjAi reakce, protoie zAruky kterA Ceskoslovensku daly po
MnichovskAm diktAtu Francie s Anglii, ztratily po rozpadu stAtu platnost.
Novy Slovensky stAt zaujimal plochu 38 000 km* a mAl 2,7 milionu obyvatel.
Z nich bylo 2,29 milionu SlovAkO, 128 346 NAmcxk, 93 688 Cechu, 67 000 Madaru,
87 487 2idu, 79 000 Rusina a 27 000 R6m6.
Slovensky stAt byl „de jure" uznAn NAmeckem, Polskem, Madarskem, DAnskem,
Finskem, Chorvatskem, ItAlif, JugoslAvii, SovAtskym svazem, Bulharskem,
Rumunskem, SpanAlskem, SvAdskem, Svycarskem a VatikAnem. Francie a Anglie
uznaly slovensky stAt pouze „de facto", ale USA jej nikdy neuznaly. VojenskA ata§A
vyslaly do Bratislavy pouze NAmecko, Madarsko, Rumunsko a Chorvatska Dne
18. bfezna 1939 podepsalo Slovensko s NAmeckem smlouvu о ochranA, a 24. listopa-
du 1940 pfistoupilo Slovensko formAlnA к Ose.
16
Nowy T*fj
PC.‘A*v*
NcvkZkrwy
(Хгиц>М
5»(Ci
pbpoytno к Wnwcku
('»»)
рЛроу«по к Poltkи
0»»)
plipoHno к Mkdkrtku
(’««)
«X 1Р|а®н?(1иттм
₽nM*°* <§a©D0V Л MSNBAVft
; HRANICE SLOVENSKA SE ZTRACENYM UZEMIM
A VYZNACENOU TZV. SCHUTZZONE
Dr. Tiso se stal predsedou vlAdy, kterA mAla toto sloieni: prvni nAmAstek V. Tuka,
ministfi: vnitra - K. Sidor, spravedlnosti - G. Frita, zahraniCnich vAci F. Durtansky,
obrany - E. CatloS, financi - M. Pruiinsky, hospodAFstvi - G. Medricky, dopravy -
J. Stafto, Skolstvi - J. SivAk, propagandy - S. Mach.
Dr. Tiso byl 27. rijna 1939 zvolen prczidentem. PremiArem se stal V. Tuka
a §. Mach byl jmenovAn prvnim nAmAstkem a zAroveii ministrem vnitra.
F. Durtansky z vlAdy odeAel a V. Tuka pfevzal i jeho kfeslo. Tato vlAda zAstala
nezmAnAna ai do povstAni v srpnu 1944. Od zAri 1944 do kvAtna 1945 byl pfedsedou
vlAdy Dr. Stefan Tiso, ktery takA pfevzal ministerstva zahraniCnich vAci a spravedl-
nosti. Daliimi ministry byli: vnitro - S. Mach, obrana - HaSSik, Skolstvi - А. KoCl§,
hospodAfstvi G. Medricky, doprava - V. LednAr, finance - M. Pruiinsky.
EkonomickA situace Slovcnska byla priznivA a zustala takovou po celou dobu
vAlky. V roce 1918 byl mezi Ceskymi zemAmi a Slovenskem obrovsky rozdil -
Slovensko zaCinalo prakticky od nuly, zatimco v Ceskych zemich existoval rozvinuty
prAmysl, dostatek kvalitnich technikA a schopnych obchodnikA. V prAbAhu dvaceti-
letA existence Ceskoslovenska sc obA jeho CAsti rozvijely zhruba stcjnym tempem.
V roce 1938 bylo Slovensko jii zCAsti industrializovAno, vesmAs diky kapitAlovym
investicim CeskAho prAmyslu, a existovala zde jii takA technickA i obchodni inteli-
gence. V roce 1935 se vSak Slovensko na hrubAm nArodnim dAchodu republiky podi-
Iclo pouhymi 13,7 %, aCkoliv zde iilo 24,4 % populace.
Z odtrieni od republiky mAla slovenskA spoleCnost ekonomicky prospAch z nAko-
lika duvodA. PrAmysl v CeskAm vlastnictvf byl prakticky znArodnAn a v zAfi 1940
zaCala konfiskace iidovskAho majctku, kterA skonCila v unoru 1941. T^to dva zdroje
predstavovaly znaCny pfiliv kapitAlu a majetku.
KrAtce nato zaCaly deportace Zidu do NAmecka Slovensko platilo za kaidAho
„pfesidlenAho" 2ida 500 DM a celkovA CAstka za deportace pfesAhla v prepoCtu
200 milionA slovenskych korun. Kdyi slovenskA vlAda zjistila skuteCny osud 2idA,
ktefi byli odesilAni do koncentraCnich tAborA, deportace v roce 1942 zastavila To jii
ale bylo z pAvodnich 87 487 2idu 65 519 deportovAno
Slovensky prAmysl za vAlky skvAle prosperoval a jen v roce 1943 jeho produkce
vzrostla о 50 %. Dvacet pAt zbrojnich podnikA na Slovcnsku pracovalo primo pro
NAmecko pod dozorem Wehrwirschafloffizier Majora Bohma podle smlouvy о vojen-
skA vyrobA (Wehrwirschaftvertrag), podepsanA v roce 1940. NAmecko vAbec odebira-
lo v§e, co se na Slovcnsku vytAiilo, urodilo nebo vyrobilo - dfevo, papir, kovy (man-
gan, rtuf, antimon, magnezit), azbest a hlavnA potraviny.
Ai do druhA poloviny roku 1944 bylo Slovensko uSetfeno vAleCnych operaci
a spojeneckych nAletA. KromA NAmecka vedlo Slovensko CilA obchodni styky s pro-
tektorAtem Cechy a Morava, ItAlii, Svycarskem, SpanAlskcm, SvAdskem,
Bulharskem a Tureckem. Slovensko bylo takA po celou dobu vAlky vyluCnym doda-
vatelem dreva, papiru a potravin pro VatikAn.
SlovenskA koruna, zavedenA 4. dubna 1939, mAla bAhem vAlky pevny kurz, ktery
byl zaloieny na solidnim ckonomickAm zAkladA a podporovany skromnymi a ietmy-
mi obCany. V roce 1939 byly v obAhu 1,3 miliardy korun, v roce 1944 4,5 miliardy
a v roce 1945 jii 14,4 miliardy korun. StAtni dluh, ktery Cinil v roce 1939 dvaatficet
18
milionu korun, vzrostl v roce 1945 na 14,5 miliardy. Bankovky a poStovni znamky se
tiskly stejnA jako pfcd valkou v protcktorAtu. SmAnny kurz slovenske koruny vzhle-
dem к nAmeckc marce byl 12:1, к protektoratni korunA 1:1.
ACkoliv bylo Slovensko bAhem vAlky vykofisfovAno NAmeckem, iivotni uroveA
v prvnich valcCnych letech ve srovnAni s prcdvalcCnym obdobim stoupla. Diky solid-
ni zakladnA zemAdAlske vyroby nemuscl stAt nikdy zavest pfidAlovA hospodArstvi
a vScch zakladnich potravin byl po colon dobu vAlky dostatek.
Slovensko sc podilelo na vAlcCnych opcracich NAmecka proti Polsku a pozdAji
i proti SovAtskemu svazu, kteremu vyhlasilo valku 22. Cervna 1941. TAhoi roku
12. prosince vyhlasilo vAlku take Anglii a Spojenym statum (diky tomu, le Slovensko
piestalo po vAlce existovat, nikdy ncpodepsalo mirove smlouvy se Spojenci).
BAhem polskeho taScni Slovensko ziskalo zpAt svA Azemi, kterA mu byla po
Mnichovske dohodA Polskcm odAata VAleCnc nadseni SlovAku ale rychlc vyprchalo.
Jii 10. kvAtna 1940 poslal DurCansky tajnou depcsi do Londyna, v nit 2Adal, aby
Slovensko bylo povaiovAno za ncutralni stAt. NAmci se о tom ale dozvAdAli a Hitler
povolal v Ccrvnu 1940'Pisa do Berlina PokAral ho za ncdostatcCnou loajalitu nAmcc-
kc vAci, panslavismus a za faleSnou nadAji v pomoc Rusu. Tiso prislibil zjednani
napravy. Po svem nAvratu zaCal razit hcslo „Hitler- Hlinka, jedna linka“.
NAmci nikdy neziskali na Slovensku skutelnou popularitu. Tato obecnA nAlada
se citelnA zmAnila po vstupu USA do vAlky v prosinci 1941. TemAr kaidA slovenska
rodina mAla v USA ph'buzne a mnozi je pred vAlkou navStivili. Po roce 1943 zauji-
mala Cast obyvatelstva vyslovcnA protinAmecke stanovisko a zaCala se obracet i proti
vlastni polofasistickA vladA. Tuto situaci vyuiili dfivAjsi politici, ktcH byli zatlaCeni
do opozice, a komuniste. ZminAni politici si uvAdomovali, le se Slovcnskem, jakoito
spojcncem mocnosti Osy, bude po valce naloieno jako s poraicnou zemi. Jejich jcdi-
nou nadAji byl spravnA naCasovany odpor proti NAmcum a po valce opAtovne spojc-
ni s Cechy. KomunistA zase chtAli pripravit nArod na prcvzcti Slovenska SovAtskym
svazem.
Vsc vyvrcholilo 29. srpna 1944 vypuknutim SlovenskAho nArodniho povstani.
OrganizAtori povstAni ale nenaplanovali vCasnou likvidaci ustfcdni vlAdy
v Bratislava a nepodarilo se jim ani zajistit si pomoc dvou slovenskych divizi roz-
mistAnych na vychodA zcmA v blizkosti karpatskych prusmyku. Diky tomu se
povstAni omczilo jen na stredni Slovensko, kde dva mAsice odolavalo utoku.
Po potlaCeni povstAni NAmci okupovali zbytek Slovenska. Tisova vlada sice
zustala v uradA, ale ncbyla schopna dAle vlAdnout. Dr. Tiso naSel v dubnu 1945 utu-
lek v kapucinskAm klAStere v bavorskem Altottingu. AmerickA vyzvAdna sluiba
(CIC) ho vsak vypatrala a pFedala spolu s nAktcrymi jcho spolupracovniky do Prahy,
odkud byli prevezeni do Bratislavy, kde byli souzeni jako vAleCni zloiinci. Dr. Tiso byl
po dlouhem procesu shlcdAn vinnym a v roce 1947 popraven. Rada jeho spolupra-
covniku byla na dlouhou dobu uvAznAna NAkteri, jako na priklad Karol Sidor, ktery
byl v roce 1945 slovenskym vyslanccm ve VatikAnu, uprchli do Kanady, kde sc po
vAlce seSla fada slovenskych faSistu.
19
KAPITOLA 2
ORGANIZACE SLOVENSKE ARMADY
V LETECH 1939 - 1944
Predvalecna Ceskoslovenskd armdda sc rozrostla ze skromnych zadatku v rocc
1919 na vice nei 1 250 000 muzu behem zdrijovd mobilizacc v roce 1938. Uroven
jejiho vycviku a kvalita jejf vyzbroje si nczadala s nejlepsimi tehdejdfmi evropskymi
armadami. Bdhem Mnichovske krize postavila do pole 17 prvosledovych a 17 zdloz-
nfch pesich divizf, dtyri motorizovanc rychle divize a detne delostrelecke utvary,
nepodftaje pevnostnf a hranicdrskd jednotky.
Stejnd jako Ceskoslovenska republika byla i armdda sloiena z mnoha narodnos-
ti. Adkoliv Cedi tvorili vetsinu muzstva, deleslouiicfch poddustojniku a dustojnicke-
ho sboru a zastdvali i vdtdinu odbornych a technickych funkci, aundda mdla ve
svych raddeh take Slovaky, Nemce, MacTary, Rusiny a Poldky
I kdyi Slovdci byli ve vsech statistickych vykazech uvdddni spolu s Ccchy a ne
jako dlenovd mendiny, jcjich postaveni v armade bylo prece jen pondkud odlisne.
Pocatecm nfzkd uroveft vzddlanosti na Slovensku omezovala podet vhodnych sloven-
skych kandidatu do dustojnickd akademie v Hranicich. Napfiklad v roce 1926 na-
stoupilo 250 deskych akademiku a jen 14 slovenskych. Jeste v roce 1937 bylo pouze
3,9 % dustojniku Ceskoslovenske armady slovenskd ndrodnosti a pouze jeden z ge-
nerdlu, Rudolf Viest, Slovak, adkoliv slovenstf dustojnici zastdvali ruznd funkce
v generdlnim dtdbu a na ministerstvu ndrodni obrany.
V roce 1935 slouzilo v Ceskoslovenskd armddd 52 % Cechu, 14 % Slovdku a 22 %
Ndmcu. Slovendti branci byli zarazovani do smisenych pluku a obvykle slouzili
v Ccchach nebo na Moravd, tedy daleko od domova. Xfctdinou to byli vesnicane
s nizkym stupndm vzddldni, silne ndbozensky zaloieni a neduvdrivi vudi deskym
dustojnfkum a poddiistojnikum. Podle zpravy ndmeckdho vojenskdho ataSc z roku
1935 byli Slovdci nejmdnd vykonnou dasti armady.
General Snejdarek, zemsky velitel na Slovensku, oceml v roce 1936 bojove
kvality slovenskych vojaku velice pesimisticky: „Katolidti (tj. slovendti) vojaci nebu-
dou bojovat za republiku. Nebudou sice bojovat proti CechCim, ale nebudou ani
bojovat s nimi.“
20
Bihcm mobilizace v zAri 1938 bylo pribliint 25 % jcdnotek Ceskoslovenska
annAdy rozmistino v CechAch, 60 % na Moravi, kdc armAda plAnovala hlavni odpor,
a jen 15 % na Slovcnsku.
V bfeznu 1939 byly na Slovcnsku rozmistiny V., VI. a VII. sbor. Tyto tri sbory
byly sloieny z 9., 10., 11., 15. a 16. piAi divize, 17. divize a 3. rychli divize. Jcdnotky
ncbyly vzhledem к demobilizaci armady po Mnichovu na plnych poitcch, ale vicch-
na jejich vyzbroj byla na Slovcnsku. Ceskoslovenska armAda mila navic ictni
vojenske sklady na slovenskim uzemi, protoie se predpoklAdalo, ie tarn budou bcz-
реСпё pred nimeckym utokem. Hodnota vyzbroje, vystroje a zAsob Ceskoslovcnskc
armddy na slovenskim uzemi dosahovala 7,56 miliardy Ki. Z toho Wermacht zkon-
fiskoval zbrani a vystroj v ccni ityf miliard korun.
SlovenSti dustojnici zaiali po vytvofeni nezAvisliho slovenskiho statu prebirat
jcdnotky byvali Ceskoslovcnskc armady, a to poiinaje 15. dubnem 1939. Major
Jurech prevzal velcni V. sboru, podplukovnik MalAr VI. sboru a major Imro
VII. sboru. Jako novi vclitclc byli jmenovAni AtAbni kapitAn Dubrovec (3. rychlA divi-
ze), major Bodicky (9. pi§i divize), kapitAn Markus (10. pi§i divize), major Kuna
(11. pisi divize), StAbni kapitAn Kristin (15. pi§i divize), major Turancc (16. piAi divi-
ze) a major Sirica (17. divize). VScchny tyto funkce byly puvodni systemizovAny pro
gcneraly. Novi jmcnovany ministr nArodni obrany plukovnik Ferdinand CatloS ve
svim prvnim dennim rozkazu zdftraznil spolupraci mezi ieskym a slovcnskym
ministerstvem nArodni obrany a poiadal slovenske a ieski vojAky, aby spolu v mini
spolupracovali a v mini sc rozeSli. Zaroven podikoval Cechum za pomoc Slovcnsku
a zaruiil pomoc sveho ministerstva v§em, ktcri se rozhodnou zustat na Slovensku.
Vitsina Cechu se ale vrAtila do svi domoviny, kterA se prozatim stala nimeckym
protcktorAtem. Mirovy stav armAdy byl stanocen na 950 dustojniku, 150 deleslou-
iicich poddustojniku, 4800 poddustojniku a 19 100 mutstva, eelkem 25 000. VAlciny
stav byl planovAn na 52 000: 1700 dustojnikG, 300 dcleslouiicich poddustojnikO,
7000 poddustojniku a 43 000 muistva Ve slovenske armadi zustalo asi 50 CechO.
Dustojnicky sbor slovenski armady byl rozAircn bihem let 1939 ai 1942, kdy byl
dosaicn celkovy stav 1537 dustojniku. Z toho bylo 432 puvodnich dustojniku Cesko-
slovcnskc armady, 27 reaktivovanych slovenskych dustojniku, 532 zAloZniku (hlavni
z fad uiitelu), 333 povysenych poddAstojniku a 212 absolvcntu vojenski akademie.
ProfcsionAlni dustojnici a poddustojnici slovenske armAdy neuznAvali Hlinkovu
gardu a jejich odpor vAtt ni se bihem vAlky je§ti zvySil. Obccni Izc rici, ie prisluAnici
slovenske armAdy byli orientovAni demokraticky. Slovcnska komunisticka strana
nemila prakticky 2Adny vliv ani v armadi, ani v jednotkAch policie, Cetnictva a finanC-
ni straie, a ziskala jej ai v koneinych fazich Slovcnskeho narodniho povstAni.
Podle reorganizace, schvAlcnc 2. kvitna 1939, armada mila hlavniho vclitcle
(prezidenta republiky), ministra nArodni obrany, tri vyAAi velitelstvi a ruzni jednot-
ky a vyzkumni ustavy, podnzene pfimo MNO (Ministcrstvo Narodnej Obrany).
MNO milo tri oddileni (presidium, administrativni a inspcktorAt) a vrehni velitel-
stvi, sestAvajici z vrehniho velitele a jeho §tabu, vclitelij bojovych jcdnotek a naicl-
niku sluieb. Slovensko bylo rozdileno na tri oblasti, z nich2 ka2dA byla pod vclenim
W (VyASiho Velitelstva). W-l milo sidlo v Trentini (velitel plukovnik Anton
21
Pulanich), W-2 v Banskd Bystrici (velitel plukovnfk Alexander Cunderlik) a W-3
v PreSovd (velitel podplukovnik Augustin Maldr). Kaid6 oblasti byla pfiddlena jedna
vy§§i jednotka (divize).
Slovenska armdda byla v roce 1939 rcorganizovdna z patndcti pd§ich a ftyr hor-
skych plukO na pit p&ich pluku a §est samostatnych pddich praporft:
Novy 1. plS( pluk тё! velitelstvi v Levodi a sv6 tri рё51 prapory ve VondrEku,
DobSind a Popradu. Byl zformovdn z puvodniho 37. pdSiho pluku (Levoda),
3. horskeho pluku (Poprad) a 4. horskdho pluku (DobSind).
2. pi§l pluk mfil velitelstvi v PredovC a prapory v PreSovd, Sabinovd a Gelnici.
Vznikl z puvodniho 14. pdSiho pluku (Krompachy), 16. pdSiho pluku (PreSov)
a z 2. horskdho pluku (Ruiomberok).
3. piSC pluk mftl velitelstvi ve Zvolenu a prapory ve Zvolenu, Krupind a Divinu.
Vznikl z 12. pdSiho pluku (Banskd Bystrica), 26. pdSiho pluku (Zvolen)
a 8. horskdho pluku (Divin).
4. рШ pluk mdl velitelstvi v Bratislavd, kde byly posddkou i jeho dva prapory.
Tfeti prapor byl umistdn v Trnavd. Vznikl z 23. pdSiho pluku (Tmava),
33. pdSiho pluku (Senica) a z 39. pCSiho pluku (Bratislava).
5. pi&i pluk mdl velitelstvi a prvd dva prapory v Nitre a tfeti prapor ve Zlatych
Moravcich. Byl vytvofen z ddsti 7. pddiho pluku (Nitra), 17. p&hho pluku
(Trendin), 25. pdSiho pluku (Lc§t) a z 11. horskdho pluku.
Ze Sesti samostatnych pddich praporu byly vytvofeny 6., 7. a 9. pddi pluk.
- Samostatnd рё§1 prapory I (Banskd Stiavnica) a III (Novft Bafta) vytvofily
6. p£Si pluk;
- samostatnd pdSi prapory II (Revuca) a VI (Vranov) 7. рё§( pluk;
- samostatnd pSSi prapory IV (Kokava, Tisovec) a V (Poprad) 9. pi§ipluk.
3. pluk utoini vozby, ktery tvoril hlavni silu 3. rychld divize, byl pojmenovftn
„Martinsky* a zftstal ve sve puvodni posddce v Turdianskdm Sv. Martinu
spolu s 3. cyklistickym praporem. Slovenskft armdda mdla navic oddil proti-
tankovych dil, ktery se sklftdal ze tfi baterii (v Hlohovci, Zvolenu
a Sabinovd). Jizda byla organizovftna do tfi eskadron v Bratislavg, Nitfe
a Michalovcich, tfi vozatajskych eskadron v Bratislava, Zvolenu a PreSovd,
a vojenskdho hfebdince. 2enist& (zdkopn(ci) byli organizovani ve dvou prapo-
rech s velitelstvim v Bratislavft. 1. rota 1. praporu byla posftdkou v Hlohovci,
2. rota 1. praporu v Banskd Bystrici, 3. rota 1. praporu v Michalovcich a 4., 5.
(mostni) a 6. (strojni) rota 2. praporu byly vSechny posftdkou v Bratislava, Tri
spojovaci (telegrafnl a rddiovt) prapory byly v Turdianskdm Sv. Martinu,
Pre§ov6 a Trnavd. Automobilni pluk шё1 prapory v Trendind (1.), Banskd
Bystrici (2.) a PreSove (3.).
DilostMectuo bylo organizovano do sedmi ddlostfeleckych plukft, z toho jed-
noho protiletadlovdho pluku. Letectvo reprezentoval 3. letecky pluk se dtyfmi
perutdmi a 12. letkami.
22
Sluzby sestdvaly z katolicke a evangelickd duchovni sluiby; zbrojni sluiby se
zbrojnicemi v Bratislava (I), Banske Bystrici (II) a Popradu (III), armddniho hlav-
niho munidniho skladu v Novakdch, vojcnskych tovaren v Zilind a Zemianskych
Kostolancch, zdravotnicke sluiby se tfcmi vojcnskymi nemocnicemi v Bratislava
(I), Roiumbcroku (II) a PreSovd (III), ccntralnim zdravotnickym skladem
v Liptovskcm MikulaSi, vojcnskymi lAzndmi v Trcndianskych Teplicich, Vojenskym
lekarskym ilstavem v Matliarech a Vojenskym ustavem pro nervovd a duSevni cho-
roby v Trnavfc; proviantni sluibu se tfcmi sklady v Bratislava (I), Zvolcnu (II)
a Popradu (III) a ustredniho skladu vystroje ve Vrutkdch; veterin&ml sluiby;
nAhradni sluiby; soudni sluiby; stavebni sluiby a vojenskd ieleznidni sluiby.
Ka2da vySSi jcdnotka slovenske armady mdla, stejnC jako v dcskoslovcnske
armadd, svou vlastni nahradniJed not ku (pdSi pluk - prapor; ddlostfelccky pluk -
ddlostfclccky oddil, letecky pluk - pcrut). Tyto nahradni jednotky vcdly mobili-
zadni scznamy vSech svych zSloiniku. Nahradni jednotky zust&valy ve sve miro-
ve posadcc, cvidily zaloiniky a novddky a formovaly je do nAhradnich, tzv. pocho-
dovych jednotek, ktcre nahrazovaly ztraty svych materskych jednotek. Tyto
nahradni jednotky pozddji tvorilyjadro „Z^polni armady", ktera bojovala ve SNP.
Po skondeni polskeho taicni MNO potato и listopadu 1939 s rcorganizaci
armady, ktera truala do prvnich rnislcA roku 1940. Samotne MNO bylo reorga-
nizovano, zruSilo tfi vySSi velitclstvi (VV) a na jejich zakladd zformovalo tri veli-
telstvi diviznich oblasti (VDO). Sest samostatnych pdchotnich praporu bylo zru-
§eno a misto nich byly vytvofeny dtyfi novd pd§i pluky (6., 7., 8. a 9.). PoCet
ddlostfcleckych pluku byl sniien na dtyri (4. a 52. pluk byly zruSeny); a byla
vytvorena celd rada novych annadnich jednotek (letecky pluk, protiletadlovy
pluk, pluk iitodne vozby, automobilni pluk a 2enijni pluk). Armadni jednotkou sc
stal take 51. ddlostrelecky, a byly vytvofeny jizdni pfezvddnd oddily. Sluiby
vytvorily ustredni proviantni a zbrojni sklady. Prezidentskfi str£2ni jcdnotka
byla vytvorena jii v fijnu 1939. V listopadu 1939 zaCala take fungovat VojenskA
akademie, naslcdovana Vysokou vojenskou Skolou v unoru 1940.
Dislokacc armady к 1. Icdnu 1940
1. piii pluk velitclstvi 1. prapor 2. prapor 3. prapor LevoCa Vondrisek Dobsind Poprad
2. ptsl pluk velitclstvi PrcSov
1. prapor PrcSov
2. prapor Sabinov
3. prapor Gelnica
rota protitankovych kandnu Sabinov
23
3. pin pluk velitelstvf 1. prapor 2. prapor 3. prapor baterie 75mm d£l Zvolen Zvolen BanskA Stiavnica Zvolen Banska Stiavnica
4. pi$i pluk velitelstvf Bratislava
1. prapor Bratislava
2. prapor Bratislava
3. prapor Trnava
5. pfSl pluk velitelstvf Nitra
1. prapor Nitra
2. prapor TrenCin
3. prapor Nitra
6. piSC pluk velitelstvf Ruiomberok
1. prapor Dolny Kubfn
2. prapor Liptovsky Sv. MikuldS
baterie 75mm dSl Ruiomberok
7. рШ pluk velitelstvf Zilina
1. prapor Zilina
2. prapor Zilina
3. prapor Zilina
8. piSl pluk velitelstvf Michalovce
1. prapor Michalovce
2. prapor TrebiSov
3. prapor Humennd
9. pi&i pluk velitelstvf Poprad
1. prapor Poprad
2. prapor Podolinec
3. prapor Poprad
baterie 75mm dCI Poprad
Pluk ilto&uf uozby
velitclskd rota, 1. prapor s motorizovanou pfezvfidnou
rotou, 1., 2. a 3. tankov6 rota a 2. oddfl protitankovych
капбпй v Turtianskdm Sv Martinu,
baterie 20mm VKPL’ve Zvolenu.
VKPL: Vclkordiny kolomet proti lotadlilm
24
Cykhsticky prapor velitelstvi s velitelskou rotou, tfi cyklisticke a jedna kulomctnd rota v TurCianskGm Sv. Martinu.
Jczdecki jednotky 1. cskadrona Bratislava 2. cskadrona TopoWany a Zvolen 3. eskadrona Nitra, Sored a Zvolen
Spojovaci jednotky 1. telegrafni prapor: velitelstvi, 1, telegrafni rota, 2. tele- fonni rota a 4. radiovd rota, vie v TurCianskdm Sv. Martinu, 3. telegrafni prapor: velitelstvi, 1. a 2. r&diovA rota v Nov6m Mesti nad Vahom.
Automobilni pluk 1. prapor: velitelstvi, II. skupina a n&hradni skupina v Bansk£ Bystrici, 2. prapor: velitelstvi, I. skupina a transport™ kolona v Bratislava.
Zenijnl jednotky velitelstvi s podpiirnou rotou a 1. ienijni” prapor v Novern Mestfi nad Vahom, 2. ienijni prapor v Michalovcich, 4. ienijni prapor a mostni, strojni a ieleznidni roty 5. ienijniho praporu v Novdm McstC nad Vahom, fiCni rota 5. ienijniho praporu Bratislava.
Tato nova organizace platila do 1. kvdtna 1940, kdy byly vytvoreny tfi pd§i divize.
Jcjich velitelstvi se nazyvala VDO (Velitelstvi divizni oblasti) a byla umistdna
v Trcn£in6, Bansk£ Bystrici a PrcSovi. Armadni velitelstvi bylo v Banskc Bystrici,
zatimco velitelstvi vzduSnych zbrani v TrcnCini. Rozddleni jednotek do novych divizi
bylo nasledujici:
1. рё§( divize VDO-1 TrenCin
4. p63i pluk velitelstvi Bratislava 1. prapor Bratislava 2. prapor Bratislava 3. prapor Trnava
5. ptei pluk velitelstvi TrenCin 1. prapor Nitra 2. prapor TrenCin 3. prapor Nitra
Zenijni jednotky byly vc *lovcnsk£ armddi oznafov Any jako „pionyrskc*
25
7. piSi pluk velitelstvf 1. prapor 2. prapor 3. prapor Zilina Zilina Zilina Zilina
1. dilostrelecky pluk velitelstvf 1. oddil 2. oddfl 3. oddfl Bratislava Zilina Zilina Zilina
Jezdectvo I. jizdni pfezvddny oddfl II. jizdni prezvddny oddfl Bratislava Sered
Zenijni pluk velitelstvf 1. prapor 2. prapor Novd Mcsto nad Vdhom Nov6 Mesto nad Vdhom Trendin
Spojovaci jcdnotky 3. prapor Novd Mesto nad Vahom
Automobilni pluk 1. skupina Trendin
2. pSSi divize VDO-2 Banska Bystrica
6. pSSi pluk velitelstvf 1. prapor 2. prapor 3. prapor Ruiomberok Dolny Kubin Liptovsky Sv. MikulaS Ruiomberok
8. pUSi pluk velitelstvf 1. prapor 2. prapor 3. prapor Michalovce Michalovce TrcbiSov Poprad
9. p&>l pluk Pluk utotne uozby velitelstvf 1. prapor 2. prapor 3. prapor vSechny jednotky Poprad Poprad Podolinec Poprad Turdiansky Sv. Martin
Cyklisticky prapor vSechny jednotky Turdiansky Sv. Martin
2. dilostfelecky pluk velitelstvf 1. oddil 2. oddil 3. oddil Ruiomberok Ruiomberok Ruiomberok Brezno nad Hronom
26
Jczdectuo III. jizdni prczvddny oddil Michalovcc
Spojouacf jedn ot ky 1. prapor TurCiansky Sv. Martin
Autonxobilni pluk velitclstvi 2. skupina Banska Bystrica BanskA Bystrica
3. p£Si divize VDO-3 Presov
1. piH pluk velitclstvi 1. prapor 2. prapor 3. prapor LcvoCa SpL^ska Nova Ves LcvoCa SpiSska Nova Ves
2. p&tf pluk velitclstvi 1. prapor 2. prapor 3. prapor Presov PrcSov Sabinov Bardcjov
3. pdsi pluk velitclstvi 1. prapor 2. prapor 3. prapor bateric 75mm del Zvolen Zvolcn Banska Stiavnica Zvolen Banskd Stiavnica
3. dilostfclccky pluk velitclstvi 1. oddil 2. oddil 3. oddil Presov Cemerne Zilina Presov
51. delostrelccky pluk velitclstvi 1. oddil 2. oddil 3. oddil Nitra Nitra Nitra Hlohovcc
Zcnijni pluk 3. prapor Michalovcc
Spojovaci jednotky 2. prapor Presov
Automobilni pluk 3. skupina PreSov
Rcorganizacc armady к 1. rijnu 1940:
V nov6 organizaci bylo zruSeno Hlavni vojcnske velitclstvi a misto ndj, a to
mimo ramcc MNO, zorganizovAno Velitelstvi pozcmniho vojska (VPZ) sc sidlcin
v B. Bystrici, kde bylo zruseno VDO-2 (velitclstvi divizni oblasti), a velitclstvi
VzduSnych zbrani. VDO-3 se sidletn v Presovt prcvzalo Cislo zrusencho bansko-
27
bystrickAho velitelstvf a nadAle neslo oznaAenf VDO-2 Pre Sou. Takie dvA VDO
TrenAin-1, PreAov-2 predstavovaly snfienf poAtu divizf ze tff na dvA,
V MNO byla zrizena VojenskA sprAva a SprAva pracovnfho sboru MNO .
PtSich. pluku zAstalo jen Aest, 7.» 8., 9. byly zruAeny. DAle byl zruAcn cyklisticky
prapor, jezdecky pfezvAdny oddfl 2, velitelstvf icnijnfho a automobilovAho pluku
i zbrojnice II. Zenjjnf utvary byly pFejmenovanA na pionyrskA a telegrafhf prapory
na spojovacf. OtoAnA vozba se stala samostatnou zbrani, podobnA jako letectva
Nov A organizace zavAdAla sboroui a armddnt jednotky Sborout podlAhaly
uelitelstvi pozemnlho vojska a byly mezi nA zarazeny: Pluk utoAnA vozby
(TurAiansky Sv. Martin), dAlostFclecky pluk 11 (2ilina), dAlostrelecky pluk 12
(Keimarok). Pionyrsky prapor 11 (NovA Mesto n. V.), spojovacf prapor 11 (NovA
Mesto n. V.), automobilnf prapor 11 (BanskA Bystrica), asanaAnf rota (ZemianskA
Kostolany), vojenskA. nemocnice II (Ruiomberok), proviantnf sklad 11 (Zvolen),
sborovy pionyrsky park, 10 skladQ PHM, vojenskA soudy a prokuratury
v BratislavA, BanskA Bystrici a Popradu. DAlostFeleckA Akola, zbrojnf Akola, pod-
kovAfskA Akola a vycvikovA tabory LeAt, Smrekovica, Kamenica n. C.
ArmAdni jednotky: PozOstAvaly z tAchto utvAru: StrAi prezidenta republi-
ky, Astredni zbrojnice, vojensky zdravotnicky sklad, intendanAnf sklad, Vojensky
technicky a chemicky ustav, Vojensky zemApisny ustav, vojensky hrebAinec,
vojenskA lAzeftskA ustavy PieAtany, TrenAianskA Teplice, vojenskA sruby
Javomiky, Smokovcc, Smrekovica, Hlavnf vojensky soud a prokurAtor, doplfiova-
cf okresnf velitelstvf, vojensky dozorAi ufad, VysokA vAleAnA Akola, VojenskA aka-
demie a Akola pro dOstojniky v zAloze.
1. pAAi divizi prisluAely toto utvary: 1. pAAi pluk (Bratislava), 2. pASf pluk
(TrenAfn), 3. pAAi pluk (Zvolen), jezdecky prezvAdny oddil 1. (Bratislava), 1. dAlo-
stFelecky pluk (TopolAany), spojovacf prapor 1 (NovA Mesto n. V.), 1. pionyrsky
prapor (TrenAfn), 1. automobilnf prapor (Nitra), vojenskA nemocnice 1
(Bratislava), zbrojnice 1 (Bratislava) a proviantnf sklad 1 (Bratislava).
2. pAAi divize: 4. pAAi pluk (Liptovsky Sv. MikulAA), 5. pAAi pluk (LevoAa),
6. pAAi pluk (PreAov), jezdecky prezvAdny oddil 2 (Michalovce), spojovaci prapor 2
(PreAov), automobilnf prapor (PreAov), vojenskA nemocnice 2 (PreAov), zbrojnice 2
(Poprad), proviantnf sklad 2 (Poprad).
Od 1. fijna 1940 platila novA organizace, kterA byla zaloZenA na dvou divizich:
1. pAAi divize
1. рё$( pluk
2. pi&C pluk
VDO-1
TrenAfn
velitelstvf
1. prapor
2. prapor
velitelstvf
1. prapor
2. prapor
Bratislava
Bratislava
Tmava
TrenAfn
Nitra
TrenAfn
28
3. piSi pluk velitelstvi 1. prapor 2. prapor Zvolen Banska Bystrica Kremnica
1. jczdeckd velitelstvi Bratislava
prczvidna skupina kulomctnA cskadrona Bratislava
1. cskadrona Bratislava
2. cskadrona Bratislava
cyklisticka rota Sored
1. vozatajsk^ cskadrona Bratislava
2. vozatajska cskadrona Zvolen
1. dtlostfclecky pluk velitelstvi ТороГёапу
1. oddil ТороГёапу
2. oddil ТороГёапу
3. oddil Brezno
1. ienijni prapor cely prapor Тгепёш
1. spojouaci prapor cely prapor Nove Mesto nad Vahom
1. automobilni prapor cely prapor Nitra
1. vojenska nemocnice Bratislava
zbrojnice I Bratislava
1. proviantni sklad Bratislava
2. pfiSi divize VDO-2 PreSov
5. piii pluk velitelstvi Levofa
1. prapor SpiSskd Nova Vcs
2. prapor Poprad
6. ptSi pluk velitelstvi PreSov
1. prapor PreSov
2. prapor TrebiSov
4. piii pluk velitelstvi Liptovsky Sv. MikulaS
1. prapor Dolny Kubin
2. prapor Ruiomberok
2.jczdeckd velitelstvi Michalovce
pfczuidnd skupina kulometnA cskadrona Michalovce
1. eskadrona Michalovce
2. eskadrona Humcnne
cyklisticka rota Michalovce
vozatajskd cskadrona PrcSov
29
2. dilostrelecky pluk velitelstvi 1. oddil 2. oddil 3. oddil Ruiomberok RuZomberok PreSov Ruiomberok
2. ienijni prapor cely prapor Michalovce
2. spojovaci prapor cely prapor PreSov
2. automobilni prapor cely prapor 2. uojenskd nemocnice zbrojnice II 2. prouiantni sklad Sborov6 jednotky byly dislokovdny takto: PreSov PreSov Banskd Bystrice Poprad
Pluk iltoine vozby cely pluk Turiiansky Sv Martin
11. dilostrelecky pluk velitelstvi 1-11 11-11 Zilina Zilina Hlohovec
12. dilostfelecky pluk velitelstvi 1-12 П-12 Keimarok 2ilina Keimarok
11. ienijni prapor cely prapor Novd Mesto nad Vdhom
11. spojovaci prapor cely prapor Turdiansky Sv. Martin
11. automobilni prapor 11. odmofouaci rota 11. uojenskd nemocnice cely prapor BanskA Bystrica Zem. Kostolany Rofumberok
11. prouiantni sklad
(s dcseti sklady pohonnych hmot v Bratislava Novdm
Meste nad VAhom, TrenCinS, Zlatovcich, Nitre, Zem.
Kostolanech, Martine, Zvolenu, Banske Bystrici a Popradu.)
NCmci Zijici na Slovensku byli zaFazeni do jednotek FS (Freiwilige
Schutzdienst), coi byly lehce vyzbrojenS civilni ротоспё jednotky. Pokud slou2i«
li ve slovenska armadfi, byli oznaCeni hSkovym kriiem na limci standardni slo-
venskd uniformy. Byli soustreddni к jednomu p&>imu a jednomu ddlostreleckd*
mu pluku. Celkem ale d^vali prednost slu2b6 ve zbranich SS, protoie sluibu ve
slovensk6 armAdS povaZovali za poniiujici. U Waffen SS jich slouiilo pres 6000.
30
Vojcnska mise Wehrmacht и na Slovensku mfla instruktory u v§ech jednotek
slovcnske armady. Ti ale vfitiinou nemluvili slovensky, a tak nemohli ovlivnit ani
vycvik, ani ducha slovenske armddy, ktera zQstala vfrna tradicim byvale Cesko-
slovenskd armady.
Dne 22. fervna 1941 byla к utoku na Sovftsky svaz postavena Rychla skupina,
ktera se sklAdala z nasledujicich jednotek:
Velitelstvi
2.jezdeckd prezvidnd cskadrona
prapor utotnc vozby (dvf roty tanku, dvf batcric protitankovych kanonu)
1. dilosticlecky oddil 11. dilost felcckcho pluku
2. piii prapor 6. ptiiho pluku
spojovaci rota
ienijni (eta
Stabni automobilni jednotka.
Ihned po napadeni Sovftskfho svazu byl vytvoren Polni sbor a pod primym
velenim gcnerAla CatloSe zafal svuj presun na frontu 1. 7. 1941. Sbor dosahl
poftu 50 608 muiu a mfl tyto jednotky:
1. pf§i divize (1., 2. a 3. pf§i pluk, 1. dflostrelecky pluk, 1. ienijni prapor, 1. spo-
jovaci prapor, 14. lehkd protiletadlova baterie, 1. rota protitankovych kano-
nu, 1. jezdeckd korouhev)
2. pfSi divize (4., 5. a 6. p6§i pluk, 2. dflostfelecky pluk, 2. ienijni prapor, 2. spo-
jovaci prapor, 15. IchkA protiletadlova baterie, 2. rota protitankovych kano-
nu, 2. jezdccka korouhev)
ArmAdni jednotky (velitelstvi, 12. dflostrelecky pluk, 11. tankova rota [24 tanku
Skoda LT 351,11. rota obrnfnych automobilu, 12. rota protitankovych kano-
nu, 8. tSikd protiletadlovd baterie, 11. ienijni prapor, 11. spojovaci prapor,
11. zAsobovaci skupina, 11. armadni nemocnice, 11. veterinarni ambulance).
Dne 8. Cervencc byla z Rychle skupiny a dalsich inotorizovanych jednotek
sestavena Rychla brigada, ktera mfla к 21. 7. 1941 nastedujici sloieni:
Velitelstvi
motorizovana prezvidnd skupina (velitelstvi, feta obrnfnych automobilu,
feta protitankovych kanonu, dvf roty cyklistu, ienijni feta)
2. motorizovany pi$i prapor 6. piSiho pluku (velitelstvi, spojovaci, protitanko-
v6 a minometna feta, baterie 75mm dfl, tri pf§f a jedna kulometna rota)
pluk utocni vozby (Stabni rota, dvf roty tankii, tri roty protitankovych kanonu)
1. dilostfelecky oddil 11. dclostrcleckeho pluku - pozdiji cely 11. dilostrclccky pluk
- (velitelstvi, spojovaci feta, 3 baterie 100mm dfl, 1 baterie 105mm kanonu)
ienijni rota
spojovaci (radioed rota)
15. lehkd protiletadlova baterie
31
automobilni dilny
315. automobilni kolona
RychlA brigAda ztratila po bitvS о Lipovec svA obmAnA jednotky, kterA byly
odeslAny к opravAm. Jejf zbytek byl posilen dalAimi jednotkami. Vznikla tak
RychlA divize, kterA тё!а nAsledujici sloZeni:
Velitelstvi
20. pHi pluk (velitelstvi, dva рё§1 prapory, kulometnA, minometnA a proti-
tankovA rota, baterie 75mm dAl)
21. piii pluk (velitelstvi, dva p£§i prapory, kulometnA, minometnA a proti-
tankovA rota)
11. dilostfelecky pluk (velitelstvi, 4 baterie 100mm del vz. 30, 1 baterie
105mm kanonft vz. 35)
11. pfezvidnd skupina (rota cyklistQ, kulometnA a protitankovA ieta)
11. ienyni prapor
11. spojovaci prapor
11. horska baterie
11. rota protitankovych kanond
protiletadlovd skupina
automobilni dilny
zdsobovact skupina.
Mezi dubnem a listopadem 1942 se stav divize zvySil ze 6712 na 8741 mu2ft.
ZajiStovaci divize byla vytvofena z 2. pfiSi divize 1. zAri 1941 а тё1а ve
stavu nAsledujici jednotky:
velitelstvi, 101. a 102. pili pluk, nahradni prapor, kombinouand pfezvidnd
skupina, 31. dilostfelecky pluk, 1. spojovaci prapor, 11. stavebni ielezniint
rota, 3. ienijni rota, 14. protiletecka baterie, divizni zbrojni park, point pekdr-
na point jatka zdravotnicka rota point nemocnice, odmofovact kolona veteri-
ndrnt ambulance.
V dubnu 1942 mCIa ve stavu 8082 mu2u, ale diky dezercim se tento poOet sniiil
к listopadu tAhoi roku na 7745 mui&. ОЬё divize podporovaly letky 1. a 12. SVZ.
Organizace slovenskA armAdy к 24. breznu 1944 (bez dtvarii. letectva)
Ministerstvo nArodni obrany тё!о 22 sprAv a oddAleni, instituci generAlnfho
inspektora armAdy, vojenskou vysokou Skolu, vojensky akademicky kurz, vojen-
sky zemApisny ustav, vojensky vddecky ustav, oddil vojenskych sportovcO, oddil
armAdnich vytvamikd, nakladatclstvi armAdnich dasopisu a publikaci a dAle
Cestny oddil prezidenta a Vojenskou kancelAf prezidenta - vAechny tyto institu-
ce byly umfstfiny v Bratislava. MNO podlAhalo Hlavni velitelstvi vojska (HW),
32
ktere predstavovalo gencralni §tAb slovenskd armddy. Ndmccko udriovalo na
Slovensku svou vojcnskou a leteckou misi.
Ustrednf vojcnskd instituce umistdnd v jinych slovenskych mdstech
Zenijni sprdua, velitclstvi pozemniho vojska, velitel-
slut brannc vychovy,hlavni vojensky soud a prokurator
Autopark a list fed ni zbrojnice
Velitelstvi pracovniho sboru ndrodni obrany
Statni slovenska vojenska realka a zbrojni Skola
Zenijni a spojovaci park
Voj. zdravotni sklad a stfedisko pro vycvik opravafu
Vojensky hfebiinec
Sklad intendaniniho matcridlu
Vojensky technicky listav
11. prouiantni sklad
1. prouiantni sklad
2. prouiantni sklad
Sklady pohonnych hmot
Velitelstui dopldovaci oblasti 1
Velitelstvi dopldovaci oblasti 2
Utvary ccloarmddni
Pluk iitoini vozby
11. dtlostfclccky pluk
12. dilostfelecky pluk
11. zenijni prapor
11. spojovaci prapor
11. autoprapor
Vojenska piSi a dilostfeleckd Skala
Zenijni a spojouaci Skola
Vojensky listav pro choroby nervove a duSevni
Vycvikove tdbory
Ostatni utvary
1. piSi pluk
2. p£Si pluk
3. pi Si pluk
4. piSi pluk
5. pisi pluk
6. piSi pluk
1. dilostfelecky pluk
BanskA Bystrica
Trendfn
Pezinok
Turdiansky Sv. Martin
Nove Mesto nad VAhom
Liptovsky Sv. MikulAS
Homi Motesice
Vrutky
Zcmianskc Kostolany
Zvolen
Bratislava
Poprad
stejnA dislokacc
Trendin
Presov
TurCiansky Sv. Martin
Zilina
Kcimarok
Nove Mesto nad Vahom
TurCiansky Sv. Martin
BanskA Bystrica
BanskA Bystrica
NovA Mesto nad vahom
Tmava
Lest, Kamenica nad C.
Bratislava
Trendin
Zvolen
Liptovsky Sv. MikulaS
Lcvoda
PreSov
Topol’dany
33
2. dilostfelecky pluk
l.jezdecky pruzkumny oddil
2.jezdecky pruzkumny oddil
1. ienijni (pionyrsky) prapor
2. ienijni (pionyrsky) prapor
1. spojovaci prapor
2. spojovaci prapor
1. autoprapor
2. autoprapor
1. zbrojnicc
2. zbrojnice
Vojenska nemocnice 1
Vojenska nemocnice 2
Vojenska nemocnice 11
Zdravotni sklad
Proviantni sklad 1
Proviantni sklad 2
1. pracouni prapor
2. pracovni prapor
3. pracovni prapor
Vojenski hospodafske statky
Vojenskc lazefiske listavy
Vojensky leiebny ilstau
Vojensky domov
Domov frontovych uojaku
RuZomberok
Bratislava
Michalovce
Treniin
Michalovce
Nov6 Mesto nad VAhom
PreSov
Nitra
PreSov
Bratislava
Poprad
Bratislava
PreSov
Ruiomberok
Lipt. Sv. MikulAS
Bratislava
Poprad
Pczinok
Podolincc
Sabinov
Horn! MoteSice, Podtureft,
Kamenica n. C.
Sliad, PieSfany,
TrenCianskfc Teplicc
Tatranske Matliary
Smrekovica
Trendianskd Teplice
Prehled о stavu armddy slovenskAho stAtu к 30. 7. 1944
Polni jednotky Dust. Rtm. PoddOst. z pov. Muistvo + pfisl. prac. sboru
VychodoslovenskA armada 856 163 356 22 618 + 160
ProtiletadlovA obrana na Slovensku 56 9 47 1714 + 30
1. a 2. tech, divize (nasazeny v Rumunsku a Itdlii) 293 92 141 7860 + 374
ZApolni jednotky Kmcnovd jednotky v posddkach 2535 775 1053 45 973
Pracovni sbor NO 54 84 18 7311
V zApolnfch jednotkAch dAle bylo: 146 aspirantu, 93 vojenskych akademiku,
183 vojenskych vysokoSkolAkti, 138 hudebnfch 2Aku.
34
ArmAda slovcnskiho statu mila к 3. fccrvenci 1944 celkem 92 132 muiu.
Na poiatku Icdna 1944 sc NROS (NcjvySSi rada obrany statu) rozhodla opev-
nit Karpaty na severovychodniin Slovcnsku. Podlc navricncho planu mila slo-
vcnskd opcvnini navazovat na madarskou Arpadovu linii. Nimocкi vrchni vclc-
ni slovensky pldn schvdlilo 12. unora 1944.
Tcnto plan vysel od gcncrAla CatloSc, ktcry jii v tcto dobi ncpochyboval
о nimecke poraice, a chtil obsadit planovana opcvnini vyluCni slovcnskymi jcd-
nolkami. Doufal, ic obi tcchnickc divize slovenske armady se vrati vCas
z Rumunska a z ItAlie a posili poictni stav jeho jcdnotek na 100 000 muiu. Jeho
zamir cm bylo zncmoinit nimeckym jednotkam prevzit obranu opcvnini a dovolit
sovitske armadi proniknout Dukclskym a Lupkovskym priismykem, a tak rychle
osvobodit Slovcnska Opevrtovaci velitelstvi bylo zh'zcno v PrcSovi. Potrcbne zalohy
byly rychle zmobilizovany a zarazeny do dvou novi vytvorenych „vychodoslovcn-
skych* divizi. Prvni jcdnotky byly odeslany na vychod jii 3. kvitna. Jednotky slo-
venske armady v Karpatech byly nazvAny Vychodoslovenske armada nebo tef
Polni armfida, zatimco zalozni jednotky v zazemi se nazyvaly Zapolna armAda.
SedmnActiho kvitna bylo opcvnovaci velitelstvi zminino na velitelstvi
Vychodoslovenske armady. Prvnim vclitclcm byl jmcnovan plukovnik Pilfousck,
ktcry v§ak byl nahrazen generalcm Malarem. Sloieni Vychodosl ovenski armAdy
se pnehodem novych jcdnotek a stahovanim jinych do zazemi neustale minila
Stale probihalo povolavAni'zaloh jak pro armadu, tak pro Tech, sbor, ktery
mil budovat opevnini. Mil dvi brigady о 12 praporcch. Dvanactcho srpna vyhla-
sil Wermacht vychodni Slovensko za opcraini pasmo. Proto tuto oblast urychle-
ni opouStily slovenske nahradni jednotky v Cclc s VDO-2, ktcre odcslo do
Liptovskeho Sv. Mikul&e. Niktere jcdnotky byly odeslany na stfedni Slovensko
к akeim proti partyzanum, coi posilovalo Zapolni armadu.
Stav Vychodoslovenske armady ke 14. srpnu 1944
Armadni velitelstvi, opevftovaci velitelstvi a velitelstviskupiny vzduSnfch zbrani (SVZ)
1. pi§i divize (vclitcl plukovnik Markus)
1., 2. a 3. pisi pluk
2. pesi divize (vclitcl plukovnik Husdr)
4., 5. a 6. pesi pluk (obi divize dohromady mily 15 871 рийск, 6558 pistol),
130 samopalti, 1540 kulometu, 91 minomctu, 20 kusu 75mm РЛК 40 a 79
kusu 37mm protitankovych kanonu a 8 kusu 75mm dil)
1. dilostfelecky pluk (18 kusu 100mm houfnic vz. 14/19,9 kusu 100mm houf-
nic vz. 16/19)
35
2. dilostfelecky pluk (18 kusti 100mm houfnic vz. 14/19,9 kusCi 100mm houf-
nic vz. 16/19)
6. tiikd p rot iletad loud baterie (4 kusy 88mm PL капопй vz. 37)
4. lehkd protiletadlovd batcrie (12 kusCi 20mm protiletadlovych VKPL
Oerlikon)
15. lehkd protiletadlovd baterie (12 kusu 20mm protiletadlovych капопй
FLAKvz. 30)
22. lehkd protiletadlovd baterie (12 kusii 20mm protiletadlovych VKPL
Oerlikon)
1. oddil 11 dtlostfeleckiho pluku (6 kusu 100mm houfnic vz. 30, 3 kusy
105mm houfnic vz. 35)
12. dilostfelecky pluk (9 kusQ 150mm del vz. 25)
point jcdnotka pluku litotnt vozby (46 tanku Praga LT-38, 10 tanku typu
Panzer II, 16 stihaAu tanku Marder III, 8 kusti 75mm protitankovych
капопй РАК 40).
1. pAii divize brAnila 42 km frontovA linie se stfedem na DukelskAm prusmyku,
2. pA5i divize brAnila 68 km frontovA linie se stfedem na LupkovskAm prtismyku.
ZApolnA armAda mAla 74 900 pu§ek, 640 automatickych puSek, 24 800 pisto-
li, 3800 lehkych a 920 tAikych kulometfi, 180 minometu, 80 protitankovych капо-
пй, 440 polnfch a protiletadlovych dAl, 46 tanku Skoda LT-35,17 tanku Praga LT-8,
6 tanku typu Panzer II, 5 tanku typu Panzer III, 2 stfhaAc tanku Marder III a vice
nei dostateAnA zAsoby pAchotni a dAlostfeleckA munice. NAmci mAli vAinA pochyb-
nosti о schopnostech a spolehlivosti slovenskych jednotek. GenerAl Schlieper,
zAstupce OKH (пёшескёЬо vrchniho veleni) pfi slovenskAm ministerstvu nArodni
obrany prohlAsil: ^Pripravenost slovenskAho armAdnfho sboru je velice pochybnA.
Sbor neabsolvoval iadnA mobilizafnf cviAeni, kvalita zAloinich dustojnikA je veli*
ce nizkA, muistvo mA nepfAtelskA smySleni a vrchni veleni neni schopne zaruAit
spoluprAci mezi zbranAmi. Nemuieme rozhodnA doufat, ie by tento sbor splnil
svou ulohu. SlovenskA armAda mOie byt pouiita jedinA za pfedpokladu, ie bude
podfizena nAmeckym jednotkAm. ZvlAAtA musime zabezpeAit, aby SlovAci nedosta-
li vlastnf obranny dsek, a navic pod vlastnim velenim!"
Polni armAda byla odzbrojena nAmeckymi jednotkami koncem srpna a jeji
vyzbroj shromAidAna ve Zmigrodu. SlovenSti dAstojnici a muistvo byli zajati a umis-
tAni v zajateckych tAborech ve Zmigrodu, Dukle Jaslisku a TylawA. NAktcrym ze z^ja-
tych se podafilo utAci к partyzAnum, zbytek byl pozdAji pfepraven do NAmecka Jen
velmi mAlo vojAku se dostalo na uzemi povstalcu. VAtAina slovenskych vAleAnych
zajatcA (pfiblifnA 17 000 muistva a 100 dustojnikA) skonAila vAlku v zajateckAm
tAbofe Falingbotsch. Asi 2000 vojAkii se probilo к povstalcOm. PfevAinA CAst 1. divi-
ze ustoupila do hor, kde tAmAf tyden bojovala s NAmci, nei byla premoiena
36
Tabulka 1 shrnuje ztrAty slovenske armady na lidcch i matcrialu v dobS od
22. 6. 1941 do 31. 3. 1944. Adkoliv slovenska armdda mdla v poli ndkolik jednotek
о velikosti divize, temdr nepretriitd zapojcnych do boju, jeji ztraty byly velice nizkd.
Tabulka 1
ZtrAty slovenske armady v letech 1939 al 1944
Ztraty na lidcch
1235 mrtvych (50 dustojniku, 43 poddustojniku, 1142 muistva)
3198 ranfinych (93 dustojniku, 155 poddustojniku, 2950 muistva)
2243 pohreSovanych (36 dOstojniku, 49 poddustojniku, 2158 muistva)
294 zajatych (7 dustojniku, 4 poddustojnici, 283 muistva).
Materialni ztraty
Material Podet kusu
PuSka vz. 24 8052
Pistole vz. 24 4642
Pistole vz. 22 51
Lehky kulomct vz. 26 322
Tdiky kulomet vz. 24 100
37mm protitankovy kanon vz. 34 40
20mm protilctadlovd dfilo 44
88mm proti Ictadlovy kanon 8
50mm minomet 42
80mm minomet 17
105mm kanon vz. 35 5
100mm houfnice vz. 30 6
100mm houfnice vz. 14/19 41
105mm houfnice leFH.18 40
75mm horsky kanon vz. 15 28
Motocykl 250
Osobni automobil 360
Nakladni automobil 1200
ObrnCny automobil OA vz. 30 (13399, 13401, 13403,13411) 4
Lehky tank Skoda LT-35 (13838, 13846, 13857) 3
Lehky tank Praga LT-38 (3000,3006,3009,3012,3013,3014,3016 a 3017) 8
Lehky tank Praga LT-40 (3033, 3037, 3041, 3045) 4
Stihaci letoun Avia B.534 . 22
Pozorovaci letoun Letov S.328 13
Stihaci letoun Bf 109 (ruznych modelu) 32
37
KAPITOLA 3
HLINKOVA GARDA
EudovA strana zalo2ila v rocc 1923 Rodobrana. Byla to polovojenskA organize-
се игёспА к осЬгапё funkcionAfu a majetku strany a к ochranA schCizi strany proti
politickym odpurcum. Rodobrana byla tajnA vyzbrojcnaV Ccskoslovcnske republi-
ce byla nAkolikrAt zakAzAna Jeji AlenovA nosili бетё uniformy a koSile a vysokA
holinky. Rodobrana byla v roce 1938 гтёпёпа na Hlinkovu gardu, kterA byla
podobnA пётескут jednotkAm SA. Byla to polovojenskA organizace pod kontrolou
vlAdnouci strany, kter6 takA byla jedinA odpovAdnA. Hlinkova garda byla pou2ivA-
na к policejnim uCelum a к terorizovAni opozicc. Clcnstvf v HlinkovU gardi bylo
pftvodnA podle vlAdniho nafizeni 220/39 povinnA pro vSechny mu2e slovenskA
nArodnosti. Ale na zAkladA odporu starych ClenO bylo zmAnAno na dobrovolnA.
Po vypuknuti vAlky byla Hlinkova garda rozAifcna a v nAkterych pripadech
dokonce pfcjimala ukoly armAdy (napfiklad na poAAtku polskA катрапё, kdy
stfe2ila slovensko-madarskA hranice). Pozdёji byla pouiita zcjmArih pro zajiAto-
vAni 2idu pred dcportaci a pro hlidAni tAboru nucenych praci.
V zAfi 1944 byly vytvAfeny pohotovostni jednotky Hlinkovy gardy jako р!пё
vojenskA jednotky. PnsluAnici jcjich polnich rot nosili пётескё uniformy a spolupra-
covali pn'mo s пётескут Sicherheitdienstem a Sicherheitspolizei. Jejich Ainnost byla
rizena nov6 zreorganizovanym HVHG (HlavnA velitelstvo Hlinkovy gardy - kryci
jmAno Lipa) pod novym vclitelem Otomarem Kubalou a jeho poradci z fad SS. HVHG
тё)о sedm oddAleni (osobni a organizaAni; zpravodajskA; hospodAfskA; kulturni; zdra-
votnickA; prAvni a evakuaAni) a delcgovalo Atyfi vlAdni phdAlencc, ktcfi vykonAvali
dozor a kontrolovali vykonAvAni rozkazu HVHG pfisluAnymi POHG. Jednotky
POHG тё1у uzce zpolupracovat s NAmci a mAly pHsnA zakAzAno jednat na vlastni
pAst. AAkoli byly podrizcny armadnimu soudnimu systAmu, ncbyly nikdy AAsti
armAdni organizace. Pohotovostni jednotky Hlinkovy gardy mAly celkem 38 pohoto-
vostnich skupin, Sest polnich rot a tfi point prapory s celkem asi 5000 mu2i. Byly pou-
AivAny pro strAini a doprovodnA slu2by. Jejich protipartyzansk A jednotky (Edelweiss,
Sneiienka, Jozef, ZbV 7,15,27,29) mAly celkem 2568 mu2u. Tyto jednotky byly NAmci
hojnA vyuiivAny, protofe dobre znaly terAn a obyvatelstvo svych useku.
ProtipartyzAnskA jednotky nosily bud1 AeskoslovenskA, nebo italskA (zelenoAedA) pfed-
vAleAnA uniformy s pfilbami vz. 32, AemA holinky, feme vyloiky na limci a 2,8 cm
Airokou Cemou pAsku sc stfibmym nApiscm „Hlinkova garda" na levAm rukAvu.
NAkterA z tAchto jednotek byly pro svou brutalitu stejnA obAvane jako jednotky SS.
Po skonAeni vAlky bylo jejich 2876 obAti exhumovAno z hromadnych hrobti.
38
Hlinkova garda byla organizovAna tcritorialnd na iupy a okrcsy. Dustojnici byli
cvidcni v ndmeckdm Sinsheimu a v Bojnicich. Jejich instruktoH sc rckrutovali z pri-
sluAniku zbrani SS. Clenstvi v gardd bylo limitovano vdkem od 18 do 60 let. Hlinkova
mladei byla organizovAna jxxllc vzoru Hitlerjugcnd a zahrnovala ddti od Scsti let.
DOMOBRANA
Domobrana (tdi zvanA HaSSikova annada) byla zformovana bdhem SNP ze slo-
vcnskych armAdnich jcdnotek, ktcre zustaly vdme Tisovd vladd v Bratislava.
Na zadatku povstani mdla slovenskA armAda dvd jednotky v zahranidi (puvodni
Rychlou divizi v Rumunsku a puvodni Zajistovaci divizi v ItAlii), silnou Vychodoslo-
venskou armAdu v Karpatech a Zapolni armadu v zAzcmi. Vychodoslovcnska armd-
da byla odzbrojena a internovAna ndmeckou armAdou a jcdnotky Zapolnd armddy sc
vdtSinou pripojily к povstAni. Dokoncc i ministr narodni obrany gcncrAl CatloS upr-
chi z Bratislavy na povstalccke uzemi, kdc byl intcmovAn a pfevezen do Moskvy.
Novym ministrem narodni obrany byl jmcnovan Stefan HaSSik, ktcry byl puvod-
nd rakousko-uherskym dustojnikem, pak dustojnikem Ceskoslovcnskc armddy, ale
hlavnd byl naruiivym dlencm Eudovc strany. V breznu 1939 nastoupil jako zAloini
dustojnik do armddy. Bdhem madarskeho vpAdu dokoncc na kratkou dobu velel jeji
skupind „Michalovce", ale pro ncschopnost byl rychle z funkce odvolAn.
Jadrem Domobrany sc stala posadka v Nitre, ktcra zustala vdma 'Rsovd vlddd,
a dokonce ani nebyla Ndmci odzbrojena, ale ostatni posadky jako Bratislava, Topoldany,
PieAtany, Scrod, Nove Mesto n. V„ Trendin, Zlatovce odzbrojeny byly. Toto jAdro indlo
puvodnd kolcm 8 GOO multi, ale jii v njnu 1944 byly postaveny dva pdSf pluky. Jcdcn
pdsi prapor nitranskc posadky (v sile 725 muzu) byl soudAsti Kampfgruppe Schill (iidcr-
ne skupiny Schill). Jcdna baterie se dtynni 100mm houfniccmi vz. 30 bojovala v ramci
ndmcckc divize Tatra. Od rijna 1944 sc staly soudasti Dumobrany take utvary Hlinkovy
gardy, detnietva. stAtni politic, finandni straze a Hlinkova mladei.
Ke konci roku 1944 Domobrana mdla teindr 20 000 muiu. Kdyi z uzemi kontro-
lovaneho vladou bylo 12.1.1945 povolAno deset rodniku zalohy, mdla 41 533 muiu.
Adkoliv byli ndktefi ddlostrclci poslani na vycvik do Ndinccka, nebyly vice jak
dvd tretiny dlcnu Domobrany ozbrojeny. Tito jeji ph'sluSnici byli vyuiivdni kc stavbd
opevndni na Icvcm brehu Vahu. Pouze jedna rota pdchoty a jcdna ddlostreleckA bate-
ric byly nasazeny na vychodni frontd. Cclkovd Ize rici, ie bojovd nadteni dlenti
Domobrany bylo na vclicc nizke urovni. Jak sc valka chyiila kc konci, vdtSina jcd-
notek sc rozpadla a jejich muzstvo odcslo domu.
Obd tcchnickc divize slovenske armddy v Madarsku a ItAlii byly take povaiova-
ny za soudAst Domobrany, ale napriklad italska tcchnicka divize odmitla nosit rukA-
vovou pasku Domobrany, protoie sc stale povaiovala za soudAst slovenske armady.
Planovanc sloicni Domobrany
2 pd§i pluky
1 ddlostrdccky pluk
pluk protilctadlovcho ddlostfelectva
letecky pluk
39
technicky sbor - automobilni skupina prapor
prapor
pracovni sbor ministerstva nArodni obrany
technicke jednotky v zahranidi (2 technicke divize v Madarsku a v Italii).
1. pest pluk (organizovan v zafi 1944)
velitelstvi Stabni rota 1. prapor, velitelstvi 1. az 3. rota 4. rota 2. prapor, velitelstvi 5., 6. a 7. rota Bratislava Bratislava Bratislava Bratislava Trnava Nitra Nitra.
PIAnovane podty pesiho praporu byly 41 dustojniku a 1 013 muiu. 1. a 2. rota
nebyly vyzbrojeny a byly pouzity ke stavbd opevneni kolem Bratislavy. Zbytck pra-
poru byl v prosinci odeslan do Ruzomberku, kde byl podrizen nemecke 154. Feld
Ausbildung Division.
2. pesipluk (organizovAn v Hjnu 1944)
velitelstvi Stabni rota 1. prapor, velitelstvi 1. az 3. rota 4. rota 2. prapor, velitelstvi 5. rota 6. az 8. rota Trendin Trencin Trencin Trencin Nove Mesto nad Vahom Zilina Zilina Ruzomberok.
Delostrelecky pluk velitelstvi stabni baterie 1. mot. baterie (105mm vz. 35) 2. hipomob. baterie (100mm) Trnava Trnava Trnava Trnava
3. a 4. hipomob. baterie (100mm) Sered’.
1. baterie bojovala bfchem povstani a byla jedinou aktivni baterii pluku. Obslu-
hy hipomobilnich baterii byly poslany na vycvik do Nemecka, kde zustaly az do kon-
ce vAlky. V lednu 1945 byla zformovana pulbaterie, ktera byla vyzbrojena 100mm
dely.
40
Pluk protiletadioveho delostreleclva
velitelstvi a stabni batcrie Bratislava
1. skupina, velitelstvi Bratislava
5. baterie „Dunajsky most* Bratislava
9. baterie „Kuchajda** Bratislava
25. baterie „Kuchajda** Bratislava
26. baterie „Komarov** Bratislava
II. skupina, velitclstvi Povazska Bystrica
8. baterie Povazska Bystrica
31. pulbaterie Povazska Bystrica
31. pulbaterie Dubnica
30. baterie Dubnica
III. skupina Dubnica
stabni baterie Dubnica
sklady matcrialu Ncmsova.
Proti I etad love baterie v Bratislava byly podrizeny nemecke Flak Untergruppe
Pressburg (Bratislava).
Letecky pluk
velitelstvi
stabni rota
letecky park
dilny
Piestany
Piest’any
Nitra
Nitra.
Pluk me) letiAte v Piestanech. Vajnorech a v Nitre, ale ncmcl zadnii letadla, a to
az do lednu 1945, kdy dostal pridcleno p£t poskozenych a letu neschopnych letadcl
(Stinson Reliant, Zlin XII, Fbcke-Wulf Fw 44 a dva stroje Klemm 35D). Vscchna
ostatni slovenska Ictiste byla od rijna 1944 pod kontrolou Luftwaffe.
Spojovaci prapor
velitclstvi
stabni rota
1. a 2. telegrafni rota
3. nidi ova rota
Nove Mesto nad Vahom
Nove Mesto nad Vahom
Nove Mesto nad Vahom
Nove Mesto nad Vahom
Zenijni prapor
velitelstvi
stabni rota
1. a 2. zeleznicni rota
3. az 5. strojni rota
Nove Mesto nad Vahom
Nove Mesto nad Vahom
Nove Mesto nad Vahom
Nove Mesto nad Vahom
41
Automobilni skupina velitelstvi Nitra
dtdbni automobilni rota Nitra
1. ai 3. automobilni rota Nitra
1. technicka divize 20. p£§i pluk
21. pddi pluk
41. ienijni prapor
(POvodnd RychM divize, po ustupu na Krym v roce 1943 pfejmenovand na
1. p£§i di vizi a 1. Cervna 1944 pfejmenovand na 1. Technickou divizi. Nasazena
v Rumunsku a pozddji v Madarsku na stavbd opevndni.)
2. tcchnickd divize 101. pd§i pluk
102. p£5i pluk
41. ienijni prapor
(Pdvodnd Zajidtovaci divize. V srpnu 1943 pfejmenovand na 2. pddi divizi,
15. listopadu 1943 zreorganizovdna na 2. Technickou brigddu a krdtee na to pfe-
sunuta do Itdlie. 1. Cervence 1944 pfejmenovand na 2. Technickou divizi.
42
KAPITOLA 4
DELOSTRELECKE JEDNOTKY SLOVENSKE
ARMADY
Kc 14. breznu 1939 byly na slovcnskcm uzemi nasledujici delost relrckv utvary
Ceskoslovcnskc armady:
f.rltke (divizni) deUmlreleckc pluky (dp):
9. dp
10. dp
11. dp
12. dp
15. dp
201. dp (horsky)
202. dp (horsky)
54. dp imotorizovany, armadni zaloha)
83. dp
Bratislava
Zvolen
Prcsov
Nizny Hrabovcc
Topolcany
Ruzoinbcrok
Kezmarok
Nitra
Sered*.
Ttikc (sborouc) drlostivleckc pluky
101. dp
109. dp
110. dp
111. dp
112. dp
126. dp
Brezno nad llronom
Bratislava
Zilina
Liptovsky Sv. Mikulas
Humcnnc
Zilina.
Kromc techto pluku exist ova I jcstc 153. protilctadlovy delostrclecky pluk s ve-
litclstvim v Bralisluvc a men» dclostrelcikc.jcdnotky ve Spisskc Nove Vsi, Piesta-
neeh, Bratislave a Vajnorcch.
43
Nove vznikla slovenska armada mela ve slavu nasledujici dela:
Typ dela V kuelnu 1939 Po rcorganizaci v srpnu 1939 Munice k dispozici
75mm vz. 15 85 99 122 524
80inm vz. 5/8 15
80mm vz. 17 74 115 923
80mm vz. 30 13 13
83,5mm vz. 22(AA) 24
100mm vz. 14/19 146 195 42 930
100mm vz. 16/19 38 38 345 947
100mm vz. 30 30 30
105mm vz. 35 36 36 40 019
150mm vz. 14/16 54
150mm vz. 25 72 115 107 684
CELKEM 587 526
Bchcm mobilizace v roce 1938 se nektere pinky a jejich vybaveni pomichaly. Po
Mnichovske dohodu byla nektera dela odprodana Nemccku (konkretne ctrnact
80mm ddl vz. 30 a devct 150mm del vz. 14/16). Nemci navic v breznu 1939 dalsi dela
zabavili,
Slo о tyto zbrane:
Typ
100mm delo vz. 30
105mm delo vz. 35
75mm delo vz. 15
75min dfilo vz. 11
83,5mm delo AA + 20mm AA
Pocet (kus&)
40
1
6
4
14
Slovenska armada zdedila mnohem vic del nez mohla pouzit, protoze po odchodu
ceskych vojaku trpela znaenym nedostatkem vycviccnych dclostrelcu. Pri stabilizaci
organizace svych delostreleckych jednotek postupne omezovala pouzivany pocet
typu del a ukladala prcbytecna dela v ar mad nich skladech. Podle reorganizace
platne od prosince 1939 mely delostrelecke pluky pouze 100mm dela (vz. 14/19,
vz. 16/19 a vz. 30), 105mm kanony (vz. 35) a tezka 150mm dela (vz. 15). 75mm
horsku dela vz. 15 byla pridtlcna peSim divizim jako podpurnc dfilostrelcctvo. VSech-
na ostatni dela byla az do konce valky ulozena.
44
Uloiena byla nasledujici dila:
Typ
20mm automaticky kanon Becker
37mm automaticky kanon McLean
47mm pevnosti капбп vz. 3639
75mm lodni dilo vz. 152
80 mm kanon vz. 5/8
80mm kanon vz. 17*
80mm dilo vz. 30
150mm dilo vz. 14
150mm dilo vz. 14/16
Poict (kusu)
20
4
39
2
28
93
13
1
66
Srovnimc-li poCet dil, ktery mila slovenski armdda v invcntdfi v kvitnu
1939 a po srpnovc rcorganizaci s poCtcm uskladninych dil, je zfejme, ie sloven-
ski armida zdidila vitSi poCet dil nci priznala v kvitnu 1939.
Pfi rcorganizaci slovenskeho dilostfelcctva v srpnu 1939 byly vytvofeny tyto utvary:
1. a 2. dclostrelccky pluk: kaidy mil 12 baterii po Ctyrech dilech riie 75mm,
80mm, 100mm a 150mm
3. a 4. dilostMccky pluk: kaidy mil devit baterii dil stejne rife, pfiCcmi
3. dp mil batcrie о tfech dilech a 4. dp baterie о Ctyrech dilcch.
51. dilost felccky pluk mil tri baterie po Ctyrech dilcch raie 80 mm vz. 30
a dalii tri baterie sc Ctyfmi 100mm dily vz. 30.
52. dclostrelccky pluk mil tri (1. at 3.) baterie po Ctyrech dilcch raie 100mm
vz. 30, tfi (4. at 6.) baterie po Ctyrech dilcch riie 150mm vz. 25 a Scst
(7. at 12.) baterii po Ctyrech kanoncch riic 105mm vz. 35.
V listopadu byly 4. a 52. dp zruScny a jejich vyzbroj rozdilcna mezi zbyle
pluky. 1. at 3. dp byly plAnoviny jako souCast tri piSich divizi, zatimco 51. dp sc
stal zalohou armady.
Podle tito novi organizace mily 1. a 2. dp tfi dilostfelccki oddily. Kaidy
oddil sestival zc Ctyf baterii po Ctyrech dilcch. 1. oddil mil Sestnict 80mm
kanonu vz. 30 a 100mm houfnic vz. 30, zatimco 2. a 3. oddil mily kaidy Scstnact
100mm houfnic vz. 14/19. Nahradni oddil mil po Ctyrech 100mm houfnicich
vz. 14/19 a vz. 30.
3. dp (horsky) mil ve stavu 1. oddil se Ctyfmi batcricmi po Ctyrech dilcch raic
75 mm vz. 15 a 2. a 3. oddil, kaidy se Sestnicti 100mm houfnicemi vz. 14/19.
51. dp (armddni) mil 1. oddil sc Scstnacti 105mm kanony vz. 35 ve Ctyrech
batcriich, a 2. a 3. oddil, z nich?. kaidy mil Scstndct 150mm dil vz. 25. Zaloini
oddil mil Ctyfi 105mm kanony vz. 35 a Ctyri 150mm dila vz. 25.
Za SNP vvjimAny z uloicnych zasob a z povolanych zAloAtnku utvofeny baterie vyzbrojcne
Umito kandny.
45
V roce 1940 byla zavedena konecna organizace se ctyrmi delostreleckymi pluky:
1. dp (Topolcianky)
2. dp (Ruzomberok)
11. dp (Zilina)
12. dp (Kezmarok).
1. a 2. dp byly divizni jednotky. Po mobilizaci mely celkem 13 kusu 100mm del
vz. 16/19 a 42 kusu 100mm del vz. 14/19 (mirovy stav dinil 8 a 24 kusu).
11. a 12. dp byly armadni jednotky. 11. dp byl motorizovany a mel ve stavu
27 kusu 105mm kanonu vz. 35 a 27 del raze 100 mm vz. 30 (mirovy stav 8 a 12 ku-
su). 12. dp mel konskou (hipo) trakci a ve stavu 49 kusu 150mm del vz. 25 (mirovy
stav 24 del). Skutecne slavy pluku se samozfejme od planovanych nekdy znacne
lisily. Так napriklad 1. dp mel v breznu 1943 31 del raze 100mm vz. 14/19 a deset
100mm del vz. 16/19; 2. dp pak 30 kusu 100mm del vz. 14/19 a 13 del raze 100 mm
vz. 16/19; 11. dp mel 13 kusu 100mm del vz. 30, 16 kanonu raze 105 mm vz. 35
a ctyri 105mm nemeeke houfnice leFH.18. 12. dp mel v teto dobe 37 kusu 150mm
del vz. 25.
Prvni deloslrelecky oddil 11. dp se tremi bateriemi po tfech delech raze 100 mm
vz. 30 doprovazcl na zacatku ruske kampane Rychlou skupinu. Jcji6. motorizovany
pesi prapor mel navic ctyri 75mm dela vz. 15. Polni sbor slovenske armady, ktery
Rychlou skupinu nasledoval, mel i kompletni 12. dp a zbyle dva prapory 11. dp jako
armadni zalohu. 1. dp byl pridelen 1. pesi divizi a 2. dp druhe pesi divizi.
8. cervence 1941 byla vytvofena Rychla brigade. Puvodnc mela pridelen 1. de-
lostrelecky oddil 11. dp, ktery byl posileny na 12 kusu 100mm del vz. 30 a ctyri
105mm kanony vz. 35. 12. cervence brigade dostala zbytck 11, dp, ktery mel 70 du-
slojniku, 13 poddustojniku, 1 476 muzu, 1 078 pusek, 354 pistoli, 23 lehkych kulo-
mctu, 24 del raze 100 mm vz. 30, 12 kanonu raze 105 mm vz. 35, 14$) nakladnich
a 39 osobnich automobilu, 1 cisternu, 30 motocyklu, 5 traktoru a 42 jizdnich koi.
Zacatkem srpna 1941 byl 11. dp redukovan najeden lehky oddil se tfemi bateriemi
po ctyrech delech raze 100 mm vz. 30 a jeden kombinovany oddil s jednou baterii se
ctyrmi dely raze 100mm vz. 30 a jednou baterii se ctyrmi kanony raze 105 mm vz. 35.
Zbyle ctyri baterie byly odveleny do tylu. V parku techniky ve mcste Vinnica byla
ponechana ctyri 100mm dela vz. 30 a dva 105mm kanony vz. 35 jako zaloha.
Rychla divize byla vytvorena koncem srpna 1941 a pfevzala 11. dp ve slejnem
slozeni, jake mel u Rychle brigady. Zajist'ovaci divize dostala dva oddily se Aesti
bateriemi nove vytvofeneho 31. dp s celkem 24 dely raze 100mm vz. 14/19. Vscchny
ostatni deloslrelecke titvary se vnitily na Slovensko a do konce valky jiz nebyly
nasazeny v takove sile jako na zacatku ruskeho tazeni.
Zajist’ovaci divize zapi’ijcila sve deloslrelectvo nemeckym jednotkam pro utok na
Charkov v kvetnu 1942, ale bC'hem sovetskeho protiiitoku ztratila vsechna sva dela.
46
V ccrvenci velent rozhodlo poslut Zajist’ovaci divizi zbylc dva oddily 31. dp, aledivize
nakonec dostala v srpnu jen jedcn oddil s osmi 100mm dely vz. 14/19, clynni dely
nize 100 min vz. 30 a dve mu 105mm kanony vz. 35 a dvunacti 75mm dely vz. 15.
Divize krome toho mela 30 kusii 37mm protitankovych kanonu a 16 proliletudlo-
vych del Oerlikon raze 20 mm. V dubnu 1943 divize v bojich s partyzany na rece
Pripet ztratila dve ze svych 100mm del. Zujistovaci divize byla v njnu 1943 reorga-
nize vana na technickou hr igadu a pielozena do Italic. Vscchna jeji tczkii vyzbroj
byla vracena na Slovensko.
Rychla divize v bojich take ztratila ncktera ze svych del a v breznu 1943 mel jeji
ll. tip pouze jednu baterii se tremi 105mm kanony vz. 35 a dve baterie po trech
delech nize 100mm vz. 30.
Delostreleclvo bylo znovu reorganizovano vccrvnu 1942. Protoze Rychla divize
mela potize se zasobovanim strelivem, rozhodlo veleni slovenske armady jiz na
zacatku roku 1942 о prezbrojeni deloslreleckych jcdnotek na nemecka dela. Minis*
terstvo narodni obrany objcdnalo od finny Rhcinmetall 24 kusu 105mm houfnic
leFH. 18. Tato dela byla dodana 12. brezna 1942. Clyri z houfnic byly ponechany
v zaloze a zbylych dvacct bylo v cervnu odeslano 11. dp. Jeho nova organizace pak
byla nasledujici: 1. oddil 11. dp mel dve baterie (1. a 2.) po ctyrech 105mm houlni*
cich leFH.18 a 3. baterii se ctyfmi 105mm kanony vz. 35. 2. oddil 11. dp mel 4.,
5. a 6. baterii s celkem 12 kusy 105mm houfnice leFH.18. Nekolik 100mm del
vz. 30 bylo poncchano v zaloze.
12. srpnu 1942 byly oddily 31. dp. ktery se mezitim vratil do sve domovskc posudky
v Zilinc, preveleny jako posila к 11. dp. ktery tak dostal dulsich 24 del raze 100 mm
vz. 14/19. Oba oddily vyrazily ze Slovcnsku 7. rijna 1942. Vlakem byly dopraveny
na Krym. odtud prcvczcny do Kerite a pak prepravcny lodi do Tamane a 21. rijna
doruzily do Krasnodaru. Dva tydny nu tak dlouhou cestu byla pozoruhodne kralkii
dobu, ktcra svedcilu о dobre vykonnosti a organizaci nemcckych zeleznic na sovet*
skem uzemi.
Rychla divize ztratila behem ustupu v linoru 1943 vt’lsinu ze svych del. Celkem
bylo zniceno 12 del raze 100 mm vz. 14/19, 12 kusu 105mm houfnic leFH.18, sest
lOOtnin del vz. 30 a 18 kusu 75mm del vz. 15. Slovcnsku armada navic predala
nemockym a rumunskym jednolkam 12 del vz. 14/19, osm leFH.18 a pet 105mm
kanonu vz. 35.
Rychla divize byla znovu zformovuna po svem ustupu na Krym. V dubnu 1943
mela zase tri delostrelccke baterie. Prvni mela dva 105mm kanony vz. 35. druha dve
100mm dela vz. 30 a treti, zalozni. tri dela vz. 30. V kvetnu Nemci divizi doduli clyri
houfnice leFH.18. Dalsich osm leFH.18 divize dostala v srpnu spohi s 12 duly raze
100 mm vz. 14/19. Vojaci 31. dp byli pfevedeni do 11. dp a vscchna 100mm dela
vz. 30 odeslana zpel na Slovensko. I. ««idil 11. dp mel ve sve 1. a 2. baterii clyri
105mm houfnice leFH.18 a ve treti baterii dva kanony raze 105 mm vz. 35. 3. oddil
47
11. dp mel v 7. az 9. baterii 12 del raze 190 mm vz. 14/19. 2. oddil 11. dp mel prav-
depodobne 105mm houfniee leFH.18 pro hipomobilni trakci.
11. dp branil mezi bfeznem a fjjnem 1943 krymske pobrezi mezi perekopskymi
uzinami a Tatarskym prikopcm. 2. dclostrelccky oddil 11. dp se svou 4. a 5. baterii byl
v zafi odvclcn к obrane pobrezi mezi Jevpatorii a Sevastopolem a podfizen nemecke
153. divizi. V rijnu byla vytvorena nova 10. baterie, ktera dostala od 9. baterie dve
leFH.18. VSechny batcrie sc koncem hjna za£a)y pomalu stahovat za rcku Dnepr.
9. batcrie mela dostat tri houfniee leFII.18 na nadrazi v Nove Aleksejevce. Misto nich
vsak dostala ctyfi 100mm dela vz. 14/19. Ponechala si tri z nich a jedno predala
7. baterii.
Kratce nato se situacc na frontc zhorsila a slovenske delostrelectvo muselo
prekotne ustupovat. 3. a 7. baterie byly doslova rozpraseny sovetskymi tankovymi
jednotkami a ostalni baterie musely opustit vetsinu svych del v mekke piscite pude.
Pouze 1. a 10. baterii se podarilo prekrocit feku, kazde s jednou leFH.18. 1. a 3. od-
dil 11. dp ztratily behem ustupu mezi 29. fijnem a 1. listopadem 1943 tri mrtve,
111 zajatych, 8 ranenych a 14 pohfeSovanych. 2. oddil 11. dp byl pfidelenjako posila
nemecke 50. divizi a zu£astnil se s ni prudkych bojfl u Kachovky. Oddil byl vyzna-
menan za stateenost velitclstvim 101. granatnicke divize. Jcho 5. a 6. baterie se
10. listopadu vratily do Carevodaru к Rychlc divizi, 4. baterie о dva dny pozddji.
2. oddil 11. dp ztratil v bojich 6 mrtvych, 22 ranenych a 31 pohresovanych a pfene-
chal sva dela pravdepodobne nemeckym jednotkam. V Carevodaru byl 11. dp reor-
ganizovan na 1. pesi baterii a 2. motorizovanou baterii, kazdou se dvema leFH.18,
a na 4., 5. a 6. baterii bcz del. Pluk nakoncc dostal dal§i dela raic 100 mm vz. 14/19.
Kdyz byl v ccrvnu 1944 likvidovan, mcl jeste osm techto del.
Podlc hlaseni slovenske armady z 26. dubna 1944 byla nasledujici dela jednak
dodana jednotkam (Rychle a Zajisfovaci divizi), jednak ztraccna v bojich nebo pre-
dana nemeckym jednotkam:
Typ Dodano jednotkam Ztraceno nebo prevedeno
(kusu) (kusu)
105mm kanon vz. 35 12 5
100mm delo vz. 30 24 6
100mm delo vz. 14/19 60 41
105mm houfniee leFH.18 20 40
75mm delo vz. 15 55 28
Prevzato od Netncir. 105mm houfniee leFH.18 20 •
100mm delo vz. 14/19 12
48
V roce 1943 Slovensko dohodlo s Ncmeckem vyzbrojovaci program ,,Eiche“.
Slovenska armada podle neho mela dost at 30 del raze 75 mm leIG.18, 45 houfnic
leFH.18 pro hipo trakci, osm leFH.18 pro motorizovanou trakci a 24 protitankovych
kanonu raze 75 mm PA К 40. Vsechnu dela mela byt dodana koncem roku 1943, ale
velsinu z nich dodali az v prvm'm ctvrtleti 1944. Houfnice leFH.18 byly dodany
viechny, ale z planovanych 30 del leIG.18 bylo d odd no jen 19 a z 24 РЛК 40 jen
20 kusu. Vscchnu dela byla soustredena ve vyzbrojnim skladu v Ncm&ove a od-
tud zasilanu jednotkam. Tabulka 2 (str. 50) shrnuje kompletni seznam material u
dodaneho v ramci programu ,,Eiche“.
Konccne rozmistcni slovenskych delostreleckych jednotek к 22. cervenci 1944
bylo nasledujicf.
Zalozni jednotky
1. dp (Topolcianky) 4 dela raze 80 mm vz. 17, 31 del raze 100 mm vz. 14/19,
105mm leFH.18
3. oddil 1. dp (Brez.no nad Hronom) 4 dela raze 105 mm leFH.18
2. dp (Ruzomberok) 4 dela raze 80 mm vz. 17, 25 del raze 100 mm vz. 14/19,
4 dela raze 105 mm leHE18
11. dp (Zilina) 12 del raze 100 mm vz. 30, 28 kanonu raze 105 mm vz. 35
12. dp (Kezmarok) 12 del rate 150 mm vz. 25
1. рё5£ divize
/. dp 18 del raze 100 mm vz. 14/19, 9 del raze 100 mm vz. 16/19
12. dp 9 del raze 150 mm vz. 25
2. pesi divize
2. dp 18 del raze 100 mm vz. 14/19, 9 del raze 100 mm vz. 16/19
12. dp 9 del raze 150 mm vz. 25
Armadni velitelstvi
12. dp 18 del raze 150 mm vz. 25
1. oddil 11. dp
6 del raze 100 mm vz. 30, 3 kanony raze 105 mm vz. 35.
Jakmilc zacalo Slovensko narodni povstani, Nemci rychle zkonllskovali pfevaz-
non cast techto del a uvolnili pro novc vytvorenou Domobranu jen jednu baterii sc
ctyrmi kanony raze 105 mm vz. 35. Tato dela byla vyriata ze stavu 11. dp v Ziline
a podrizena nemecke divizi Tatra.
IS)
Tabulka 2
Seznam ndmeckdho materialu objednandho slovenskou armadou v ramci progra-
mu JEiche" v letech 1943-1944 (vzhledem к vypuknuti povstani nebyl uplnd splndn).
Material Poiet kusti
Stihaci letoun Bf 109G-6 s ndhradnimi dily 15 (dodano 14)
Samopal MP 40 2000
Ndboj 9 mm PARA 2 000 000
Automaticky puSka 400
OdstFelovacich puSek 98 к 200
PuSkovy grandtomet 800
PuSkovy granat 12 000
Rudni grandt 200 000
80mm minomet vz. 34 130
Mina pro 80mm minomet 15 000
Mina pro 50mm minomet 150 000
75mm kanon PAK 40 24
Naboj pro 75mm PAK 40 21 600
75mm ddlo leIG.18 30
Naboj pro 75mm leIG.18 11 340
105mm houfniee leFH.18 (hipo) 45
Naboj pro 105mm IcFH.18 26 500
105mm houfniee leFH.18/40 (moto) 8
Naboj pro 75mm ddlo vz. 15 50 000
Naboj pro 105mm ddlo vz. 35 30 000
Ndboj pro 100mm houfnici vz. 14/19 30 000
20mm protiletadlovd kanony FLAK 36
88mm protiletadlovd kanony FLAK 24
Ndboj pro 88mm protiletadlovd ddlo 17 000
Souprava udrib. vozidel pro 88mm pl. kanony FLAK 6
Traktor RSO 80
Kettenkrad (pasovy motocykl) 20
Osobni automobil 85
Ndkladni automobil (3 tuny) 100
Ndkladni automobil (4 ai 5 tun) 100
Ambulance 8
Automobilni dilna 2
Dezinfekdni souprava 2
Vbzatajsky vuz 500
50
Velky gumovy chin
Maly gumovy chin
Telefon n i cent .rala
Kadiovu stanice
50
50
158
74.
PROTILETADLOVE DELOSTRELECTVO
Proti Mad love dclosticleclvo slovenske armady vzniklo z predvakxncho 153. pro-
tilctadloveho pluku se sidlcm v Bratislava. Tcnto pluk mel ve vyzbroji 24 protiletad-
lovych del raze 83,5 mm vz. 24 (plus jedno delo v zaloze) a jednu baterii se ctyimi
zastaralymi 80mm protiletadlovymi dcly vz. 5/8. Koncem roku 1939 byly к pluku
pripojeny lehke baterie seOO automatickymi protiletadlovymi kanony Oerlikon raze
20 mm. V pros inci 1939 byla organizace pluku nasledujici:
1. oddil Spisska Nova Ves 1. a 2. tezka baterie 3. a 7. Ichka baterie
2. oddil Piestany 4. a 5. tezka baterie 6. Ichka baterie
3. addi! Bratislava 7. a 8. tezka batcrie 5. Ichka baterie
4. oddil Piestany 6. a 9. svctlomctna batcrie
5. oddil Vujnory 1., 2. a 4. Ichka baterie
V roce 1940 byl 153. protilcladlovy pluk zmenen na pluk protiletadlovcho
dc4ostreleclva <ppd) se tfemi lizernnimi oddily < 1.. 2. a 3.) a podrizenymi armadnirni
jcdnotkaini:
1. oddil
2, oddil
.3. oddil
Zilina
Trencin
Bratislava
1. a 2. tezka batcrie
3. Ichka batcrie
12. svctlomctna baterie
5. a 6. tezka baterie
7. Ichka baterie
8. a 9. tezka baterie
13. Ichka batcrie
11. svctlomctna baterie.
Armadnirni jednotkami byly 4. Ichka baterie (pridclcna 1. pesi divizi), 14. Ichka
baterie (pridclena 2. pesi divizi) a 15. Ichka baterie. ktera byla zalohou armed m ho
velitelstvi.
51
V cervenci 1941 byl pluk znovu zreorganizovan. Dostal ctyri stfedni nakladni
automobily Skoda 6 ST6-L a dast muzstva zc zruseneho 2. delostreleckeho oddflu
51. dp. Tyto casti tvorily jadro nove vytvoreneho 6. oddflu v Hlohovci. Podle teto
nove organizace mel ppd sc st oddilii.
1. oddil Spisska Nova Ves 1. a 2. tezka baterie 3. lehka baterie 1. svdtlometna baterie
2. oddil PieStany 5. a 6. tezka baterie
3. oddil Bratislava 8. a 9. tezka baterie 13. lehka baterie 11. svdtlometna baterie
4. oddil Trencin-Zlatovce 3. a 4. tezka baterie
5. oddil Vajnory 4. a 15. lehka baterie
6. oddil Hlohovec 7. a 14. lehka baterie.
Slovcnska armada dostala 22. brezna 1941 prvni ctyrdelovou baterii Kruppo*
vych 88mm protiletadlovych kanonu vz. 18, znamych ,,osmaosmdesatek“. Tato dela
byla priddlena 8. tezke baterii. Z Nemecka take doslo 12 protiletadlovych kanonu
raze 20 mm vz. 30 pro jednu lehkou baterii. 24 starych 83,5mm ceskoslovenskych
protiletadlovych del vz. 22 zustalo ve stavu az do srpna 1944, ale pocet jejich
aktivnich baterii ncustale klesal, nebot' tato dela byla postupne nahrazovana ,,osm-
aosmdesatkami** z novych dodavek.
1. a 2. pesi divize vytahly na podatku operace „Barbarossa4* do pole se 14.
a 15. lehkou baterii. 15. lehka baterie byla pridelena Rychld brigade, po jejim zfizeni
v cervenci 1941. Rychla divize dostala v srpnu 8. tdzkou baterii se ctyfmi 88mm
protiletadlovymi kanony a 15. lehkou baterii. „Osmaosmdesatky" byly zpocatku
tahany pa so vy mi traktory Praga T-9, ale ty byly brzy z technickych duvodu vyrazeny
a nahrazeny stfednimi nakladnimi automobily Skoda 6 ST6-L, Protoze dela byla
prilis tezka i pro tyto tahace, byla jejich mobilita ponekud omezena. Rychla divize
prx’dala behem sveho ustupu v unoru 1943 nemeckym jednotkam ctyri 88mm protile*
tadlove kanony a dva 20mm Oerlikony. Ostatnfch 16 Oerlikonii bylo ztraceno.
Druha tezkd baterie vybavena 88mm protiletadlovymi kanony byla dodana
slovenske armadd 27. ledna 1943. Vyzbroj ppd v srpnu 1943 pozustavala ze:
6 tezkych baterii s 83,5mm dely vz. 22
2 tezkych baterii s 88mm protiletadlovymi kanony vz. 36
6 Ichkych baterii s 20min ddly Oerlikon vz. 36
2 Ichkych baterii s 20mm protiletadlovymi kanony vz. 30
1 svetlometne baterie sc 120cm svetlomety (z prvni svetove valky)
1 svetlometne baterie se 150cm svetlomety (ceskcho puvodu)
1 svetlometne baterie se 150cm svetlomety (nemeckeho puvodu).
52
Tato vyzbroj byla rozdelena lakto:
vychodni fronta: 3 lehke a 1 tdzka baterie
domovske tizemi: 3 tezke, 1 lehka a 1 svetlomet na baterie
operucni zaloha: 4 tezke a 4 lehke baterie.
Slovenska armada dostala v rijnu 1943 vyzbroj pro tfetitezkou baterii „Fuhrer**.
V ramci programu „Eiche4* dostala v lednu 1944 dalsi tezkou mobilni baterii s88mm
protileladlovymi kanony, a take tri lehke baterie, kterc byly vyzbrojene 36 protile-
tadlovymi kanony raze 20 mm vz. 28. V kvetnu 1944 dosly dalsi 88mm protiletad-
love kanony, z nichz byly vytvoieny dve baterie po sesti a dve poctyrech kanonech.
Pluk protiletadloveho delostrelectva mel k 31. breznu 1944 ndslcdujici vyzbroj:
Typ facet (kusu)
20mm protiletadlovy kanon vz. 28 36
20mm delo Oerlikon vz. 36 36
20rnm protiletadlovy kanon vz. 30 12
83,5mm delo vz. 22 24
88mm protiletadlovy kanon vz. 37 22
150cm svetlomet (nemeckcho puvodu) 21
150cm svetlomet vz. 25 a vz. 33 (ceskeho puvodu) 9
60cm svetlomet vz. 38 (nemeckcho puvodu) 20
Naslouchaci souprava vz. 33 a vz. 40 (nemeckcho puvodu) 18
Vyskomerna souprava vz. 19 a vz. 31 (nemeckcho puvodu) 19
Dalkomerna souprava vz. 25 a vz. 35 (ceskeho puvodu) 23
(20 stabilnich 88mm protiletadlovy ch kanonii, ktere byly dodany v kvctnu 1944,
neni v tomto seznamu zahrnuto, ale mobilni baterie se ctyrmi 88mm pro-
titankovymi kanony, jez byla dodana v ramci programu ,,Eiche“, v tomto sez-
namu naopak zahrnuta je, stejnejako dve stubilni protiletadlove baterie s deseti
dely pro „Halen Pressburg** - pristav Bratislava.)
Tentorialni jednotky protiletadlove obrany byly v cervenci 1944 organizovany
do tfi zdn - Bratislava, Povazi a Dubova.
Bratislava (Pressburg)
7 palebnych baterii a 4 svetlomelne baterie (2. a 28. baterie na Petrzalce, 6.
a 24. baterie u Lum ace. 23. baterie v Biskupicich pri Dunaji a 16. a 26. baterie
vc Vajnorech)
Povazi
7 palebnych baterii a 2 svetlometne baterie (8., 10., 11. a 17. baterie kolem
Povazske Bystrice, 9. a 12. baterie kolem Dubnice nad Vahom)
53
Dubova
3 palebne baterie a jedna zamlzovaci souprava u Dubove-Predajne (1 baterie se
ctyrmi 83,5mm dely vz. 22, 1 baterie se ctyrmi 88mm protiletadlovymi kanony
vz. 37 a jedna baterie s 12 protiletadlovymi kanony raze 20 mm vz. 28; vsechny
tyto baterie byly pouzity povstaleckymi jednotkami bihem povstani).
Navic byly v dubnu 1944 podrizeny Vychodoslovenske armade nasledujici pro-
tiletadlove baterie:
6. tezka baterie (4 protilctadlove kanony raze 88 mm vz. 37) z Bratislavy
15. lehka baterie (12 protiletadlovych kanonu raze 20 mm vz. 30) - obe baterie
pro velitelstvi armady,
22. lehka baterie (12 kusu 20mm del vz. 36 Oerlikon) - pro 1. pesi divizi
4. lehka baterie (12 kusu 20mm del vz. 36 Oerlikon) - pro 2. pesi divizi.
V cervenci 1944 byl celkovy pocet protiletadlovych baterii nasledujici:
8 Ichkych baterii
1 baterie s 8 dely raze 20 mm vz. 36 Oerlikon
3 baterie po 12 delech raze 20 mm vz. 36 Oerlikon
3 baterie po 12 protiletadlovych kanonech raze 20 mm vz. 28
1 baterie s 12 protiletadlovymi kanony raze 20 mm vz. 30
15 tezkych baterii *
6 baterii po 4 delech raze 83,5 mm vz. 22
3 mobilni baterie po 4 protiletadlovych kanonech raze 88 mm vz. 36
1 stabilni baterie s 10 protiletadlovymi kanony raze 88 mm vz. 37
2 stabilni baterie po 6 protiletadlovych kanonech raze 88 mm vz. 37
3 stabilni baterie po 4 protiletadlovych kanonech raze 88 mm vz. 37
Svetlometne baterie
2 mobilni baterie s dvanacti 150cm svetlomety (nemeckeho puvodu)
3 stabilni baterie s dvanacti 150cm svetlomety (nemcckeho puvodu)
1 mobilni baterie s deviti 150cm svetlomety (nemcckeho puvodu)
1 mobilni baterie se sesti 150cm svetlomety (ceskeho puvodu)
7 mobilnich skupin sc ctyrmi 60cm svetlomety (nemeckeho puvodu).
54
KAPITOLA 5
OBRNENE JEDNOTKY SLOVENSKE ARMADY
1939 - 1944
V obdobi pred druhou svAtovou valkou byly AeskoslovenskA obrnAnA jednot-
ky soustredAny v rychlych divizich, kterA byly oficiAlnA ustaveny 1. rijna 1937.
Vzorem pro organizaci tAchto divizi byla hlavnA francouzskA Division Legere
Mechanique; Ceskoslovenska armAda ale vyuiila i nAmeckA zkuSenosti. Tyto
divize spojovaly tankovA a dAlostrelcckA jednotky s jizdou a motorizovanou
pAchotou. KaZdA sestAvala zjczdeckA brigAdy a z brigAdy motorizovanA pAchoty.
Jezdecka brigade mAla dva dragounske pluky, prapor cyklistu a dAlostrelecky
oddil. MotorizovanA brigAda mAla dva prapory motorizovanA pAchoty na nAklad-
nich automobilech a motorizovany dAlostrelecky oddil. Jejim jAdrem byly dva
prapory utoAne vozby. Kaidy mAl tri roty lehkych tanku. Velitelstvi divize byl
pfimo podrizen pruzkumny prapor (s rotou motocyklistu a rotou obrnAnych auto-
mobilu a plAnovanou rotou lehkych tanku), dvA roty protitankovych kanonu, dvA
roty protiletadlovych dAl, 2cnijni prapor, spojovaci rota a zdravotnicke, vcteri-
nArni, zAsobovaci a technicke jednotky. Planovany stav divize byl 460 dustojniku
a 10 500 poddustojniku a muistva.
Tcnto ideAlni stav nebyl nikdy dosa2.cn. Na podziin roku 1938 byly aktivovA-
ny Atyri rychlA divize. Jejich obrnAne jednotky mAly mit ka2da 114 lehkych tankti
(dva prapory о 49 tancich ka2dy - tri roty po 16 tancich a jeden vclitelsky tank;
plus jedna rota pfezvAdnAho oddilu sc 16 tanky). CcskoslovcnskA armada mAla
v roce 1938 к dispozici eelkem 298 tankO Skoda LT-35 a 50 zastaralych tanku
LT-34, eelkem 348 lehkych tanku. Mnoho tanku bylo zapujAeno do hraniAnich
oblasti a na podporu pAsich divizi.
Ze Atyr cxistujicich rychlych divizi byla 3. divize umistAna na Slovensku, kde
byla podrizena 7. armadnimu sboru. Sidlem pluku utoAnA vozby tAto divize byl
TurAiansky Sv. Martin, kde byly v letcch 1935 a2 1937 vybudovAny kasArny,
garA2c, dilny a sklady. Koncem roku 1936 bylo ve stavu pluku 18 obrnAnych
automobilu OA vz. 30, 3 obrnAnA automobily OA vz. 27, 30 tanAiku vz. 33
a 15 tanku LT-34.
55
Krome Turcianskeho Sv. Martina byla obrncna vozidla umistena take v Brati-
slava a v Kosicich. Obrneny pluk zacal koncem zafi 1937 dostavat nove tanky
Skoda LT-35. Vzhledem k tomu, Ze Slovensko bylo povazovano za nejmene ohroie-
nou oblast, byl 3. pluk utoCne vozby nejslabsi. К 15. breznu 1939 pluk sestaval
z velitelstvi se stabnimi jednotkami a dtyr praporu. Pluk mel ve stavu 70 dustojni-
ku (z toho 10 Slovaku), 37 poddustojniku (3 Slovaci) a 821 muistva (534 Cechu,
222 Slovaku a 65 Rusinu).
Prvni prapor sestaval z roty obrnenych automobilu a roty tandikii, druhy mel
dve roty tanku, treti byl zalozni a dtvrty protitankovy se ctyrmi rotami protitan-
kovych kanonu. Pluku zustaly jeho tri obrnene automobily OA vz. 27, ale zc svych
18 obrnenych automobilii OA vz. 30 musel osm predat ceskemu cetnictvu. Pocet
tanciku zustal nezmenen, ale pluk dostal od 1. a 2. pluku dalsi tanky LT-34, takze
jich nakonec mel 27. Pluk mdl zc svych 52 tanku Skoda LT-35 devet tanku v opra-
ve v Plzni. Tyto tanky byly po zaboru ceskych zemi zkonfiskovany nemeckou
armadou a prideleny 11. tankovemu pluku v Paderbornu (kompletni seznam viz
tabulka 3 na str. 57).
Pluk vsak dostal osm obrnenych automobilu OA vz. 30 a dcvdt tanku Skoda LT-35
zc stavu 2. pluku utocne vozby. Tato vozidla bojovala proti Madarum na Podkarpat-
ske Rusi a po jcji okupaci ustoupila na Slovensko, kde byla predana slovenske
armadd. Ncktcre z tcchto obrnenych automobilu bojovaly znovu proti MatTarum
mezi 23. a 26. brezncm 1939. *
Krome svych obrndnych vozidel mel pluk je§tc 219 nakladnich, 9 cisternovych
a 96 osobnich automobilu a 73 motocyklu (nakladni automobily typu Tatra 27, Pra-
ga RV, Walter PN a Skoda 6 ST-6, osobni automobily Tatra 57, Skoda Popular,
Java 600 a Praga RV-, vSechny motocykly byly CZ 175).
Pluk mel dale ve vyzbroji 1 433 pusek vz. 24, 1 769 pistoli vz. 22 a vz. 24, 24 leh-
kych kulometu ZB vz. 26,18 tezkych kulometu ZB vz. 35,9 protitankovych kanonu
raze 37 mm vz. 34 a 18 kanonu vz. 37.
Po odchodu Cechu zbyla pluku sice veskera vyzbroj a vybaveni, ale jen velmi
inalo muiu. Kapitan Cani byl jako nejzkusenejsi dustojnik poveren organizaci
praporu utocnc vozby 28. dubna 1939 navrhl tuto organizaci praporu: velitelstvi,
rota obrnenych automobilii, dve roty tanku a rota protitankovych kanonu. Tato
organizace vyzadovala dalsich 419 rnuzG.
Prapor utocne vozby byl nakonec postaven v tomto slozeni: velitelstvi, rota
obrnenych automobilu, rota tanku, rota protitankovych kanonu, podpiirna rota a za-
lozni rota. Velitelstvi armady vydalo soucasne 1. az 5. pesimu pluku rozkaz, aby pro
prapor utocnc vozby uvolnily po 46 muzich. Kazdy samostatny pesi prapor mel dodat
15 muzu. Z uvolncnych vojinii melo byt 50 % mechaniku, ridicu nebo udrzbdfu.
56
Tabulka 3
Scznam obrncnych vozidcl 3. pluku utocne vozby
Obrneny automobil OA vz. 27 - celkem 3 vozidla
Cisla: 13344. 13345, 13346
Obrneny automobil OA vz. 30 - celkem 17 vozidcl
Cisla: 13327, 13328. 13329, 13378, 13379, 13393, 13394, 13398. 13399, 13402,
13403, 13405, 13406. 13407, 13409, 13410, 13411
(13401 byl znifcn Madary 24. brezna 1939 u Zavadky).
Tanctk vz. .7.7 - celkem 30 vozidcl
Cisla: 13460 az 13489
Lehky tank LT-34 - celkem 27 vozidcl
Cisla: 13491, 13493, 13494, 13495, 13496, 13497, 13498. 13499, 13500, 13504,
13506, 13507, 13511, 13512, 13513, 13521, 13522, 13524. 13531, 13532,
13533, 13534, 13535, 13536, 13537, 13538, 13539
Lehky tank Skoda LT-35 - celkem 52 vozidcl
Cisla: 13792, 13802, 13806, 13810, 13818, 13819, 13820, 13821, 13822, 13823,
13824, 13825, 13826, 13827, 13828, 13829, 13830, 13831, 13832, 13833,
13835, 13836, 13838, 13839, 13840, 13842, 13843, 13844, 13846, 13847,
13848, 13849, 13850, 13851, 13852, 13855, 13856, 13857, 13858, 13859,
13860, 13894, 13896. 13897, 13898, 13899, 13901, 13954, 13955, 13956,
13959, 13964.
Utvary pechoty splnily urcene kvoty, takze kapitan ('ani 6. cervence hlasil, ze
pocetni stav praporuje 12 diistojniku, 19 poddustojniku a 531 vojinu. Ve stcjncm
hlaseni si ale trpce postezoval, ze pesi utvary mu dodaly 72 % vcnkovanu a jen 28 Я
incchaniku a udrzbaru. Nektere utvary sc mu dokoncc pokusily podstrcit negramot-
ne a Cikany, ktcre odmill.
Prapor by! pojmenovan „Martinsky4* a zacal ihned organizovat a cvicit osadky
a opravovat vozidla. Za timto ucclem veleni pozadalo Skodovku о vyslani mechani-
ku. ktefi by byli schopni poinoci s opravami sloziteho pneumatickcho rizcni tankii
LT-35. Skoda vyhovela a vyslala ctyri tovarni mechaniky, ktefi v kratkc dobe opravili
vsechny tanky praporu.
Na podzim 1939 byla organizace praporu zmencna. Prapor pak mel velitelstvi
se stabni rotou, motorizovanou pruzkumnou skupinu s celou obrncnych automobi-
le, cetou tancikfi a celou motocyklistu, tri roly tanku. jednu rotu protitankovych
kanonu a nahradni rotu. Po polskc* kampani, behcm ktcre sc bojii ziicastnily jen
nektere obrncnc automobily OA vz. 30 (OA vz. 27 byly jiz prilis zastaralc a byly
pouzivanyjen к vycviku), byl prapor 28. listopadu posilen protitankovym praporcm
57
z Hlohovce a na zaklade navrhu sveho vclitele, nyni jiz majora Can i ho, povyscn na
pluk iltocne vozby
Organizace pluku utocne vozby od ledna 1940
velitelstvi (se stabni rotou)
1. prapor
1. pruzkumna rota (obrnene automobily)
2. a 3. rota tanku
4. nahradni rota (tanky)
2. prapor
ctyri roty protitankovych kanonu
nahradni prapor.
Z pocatku dochazelo к urcitym organizacnim potizim, protoze pluk obrnene
vozby byl puvodne podrizen pechote, zatimco jeho pruzkumnc roty obrnenych
automobilu byly casti 1. a 2. jezdecke pruzkumnc eskadrony. Ten to stav skoncil
v kvetnu 1940, kdy se vsechny obrnene automobily staly soucasti pluku, i kdyz
mohly byt na cas pfeveleny к jinym dtvarum.
V kvetnu pluk dostal nove odznaky, ktcre sc liSily od dosud pouzivanych puvod-
nich ceskoslovenskych odznaku. Dulczitejsi vsak byla skutccnost, ze organizacni
strukturu byvale Ceskoslovcnske armady nahradila ncmccka - pocet Qinku ve stavu
cety vzrostl zc tri na pct. Zaroven vsak pocet det v rote klesl z peti na tfi, takzc pocet
tanku v rote zustal nezmenen (16). V roce 1941 pocet tanku dale zvrostl, a to
pfidanim velitelskeho druzstva (3 tanky), na 19 vozidel. Od njna 1941 byl pluk
utocne vozby pfefazen od pechoty к automobilnim jednotkam.
Zacatkem zari 1939 se ministerstvo narodni obrany informovalo u firmy Skoda
о moznosti zakoupeni deseti novych tanku LT-35. Nemccke vedeni vyckavalo az do
dubna 1940, kdy Skodovce povolilo objednavku pfijmout. V te dobe sc uz tanky
tohoto typu nevyrabely a obnoveni vyroby by bylo priliS pomale a nakladne. Slovaci
sc proto zacatkem roku obnitili na firmu CKD, u niz objednali 10 tanku Praga LT-38,
ktcre jako PzKpfw 38 (t) vyrabela pro Wehrmacht. Kanony A7 pro tyto tanky byly
objednuny ve Skodovce. Objcdnavka byla potvrzena v dubnu 1940 a dodavka tanku
byla prisltbena od zari do listopadu lehoz roku. V srpnu Slovaci zvysili objednavku
капопй A7 na 51 kusu. Skoda se puvodne domnivala, ze slovenska armada hodla
piezbrojovat sve tanky Skoda LT-35, ale s objednanymi kanony se pocitalo pro jina
vozidla.
V roce 1935 kontaktovala CKD Litva. Planovala zakoupeni lehkych tanku pro
svou armadu. CKD byla vedle anglickeho Vickerse a svedskeho Landsvcrku jednim
z moznych dodavatelu. V roce 1936 objednavku nedostala, ale v roce 1937 Litva
objednala 21 lehkych tanku typu LTL. CKD odeslala do Litvy na zkousky dva
5H
prototypy - LTL sc clyrvalcovym motorcm a zudnim pohoncm a LTH sc sestivalco-
vym motorcm a pohoncm pred nich koi. LTH byl jiz vyrabcn pro Svycarsko a byl
vclice podobny tanku LTP, ktery sc vyrabcl pro Peru. Lilevska vojenska komise sc
na zaklade zkousek, jez probchly v lednu 1939, rozhodla pro typ LTH a v breznu
1939 podepsala objednavku. Vzhledcm к tomu, ze nemecka strana nevznesla zadne
namitky, byla v dubnu zabajena vyroba.
'lanky byly vyrabeny v pobocce CKI) ve Slanem a dokonceni celc serie bylo
planovano na srpen 1940. Mezitim vsak v cervcnci doslo к okupaci Litvy Sovetskym
svazcin a vyrobci tak zustala dokoncena serie tanku. pro klerou nebyl odberatel. Na
stesti pro lirinu se slovenska nakupni komise 3. zari rozhodla, ze koupi cekni scrii
a 26. srpna 1940 byla v Bratislava podepsana kupni sinlouva na 21 tanku LT-40.
Slovenska armada si vyhradila pouziti 37mm kanonu Skoda A7 mist о puvodne
planovanych 20inm kanonu Ocrlikon. A tak bylo 51 objednanych kanonu A7 urceno
pro prvni, jiz objednanou scrii deseti tanku Praga LT-38, 21 pro lanky LT-40 a pro
dalsich dvacet tanku LT-38. kt ere byly objednany v srpnu 1940.
Tanky LT-40 byly dodany (ovsem bez kanonu) 4. listopadu 1940 a pluk jc dostal
zkomplctovanc az v prosinci 1940 (prozatim vyzbrojene dvema kulomely typu ZB
vz. 37). Prvnich deset tanku LT-38 bylo dodano v obdobi od njna do prosincc 1910,
ale kanony dostaly az v unoru 1941. Poslednich dvacet tanku LT-38 dostal pluk
11. cervna 1942.
Vycvik u pluku probihal bchein roku 1940 v min ivy ch podminkach. Ridici cvicili
nejprve s lanciky, potom s lanky LT-34 a nakonec s tanky LT-35. Cvicny polygon
pluku byl v sousedni Bukovine. Ost re slrelby se konaly v prostoru Oremov Laz. Pluk
vysilal svojc jednotky na vojenske prehlidky poradane pri ncjruzneisich prilczitos-
tech v Bratislavc, Michalovcich, Banske Bystrici a Martinu. Jednou z akei bylo take
vyslani ctyr tanku LT-35 a ctyr obrnenych automobilu к potlaceni stavky hornikii
v Handlove. Slavka vsak skoncila pokojnc, a tak obrncna vozidla ncmusela proti
hornikum zasahnout.
Od 1. ledna 1941 byla v plainest! tato nova organizace:
uelilelstui se stabni rotou
motorizovana rota (scetou obrnenych aulotnobilii)
1. prapor - tri roty tanku
2. prapor - t ri protitankove roty
nahradni prapor,
Prejimaci komise slovenske armady schvalila koncem rijna 1940 prevzeti prv-
nich deseti tanku LT-38 a 21 tanku LT-40. Kanony pro tylo lanky byly objednany
u finny Skixla 11. listopadu 1940. Neinci potvrdili dodavku tcchto del z vlastnich
zasob. Hlavni tankovy sklad v Magdeburku dedal do Plzne prvnich 11 kanonu
59
2. prosince 1940. Deset z nich bylo pouzito pro vyzbrojeni novych tanku LT-38, ktere
se poprve pfedstavily vefejnosti 14. brezna 1941 na prehlidce v Bratislava, jc2 se
konula u pfilezitosti druheho vyroci vzniku slovcnskeho statu. Prvnich pet tanku
melo standard™ tribarevnou kamuflaz Ceskoslovcnskc armady a dalSich pet tanku
bylo v barvd khaki.
Jedenacty kanon byl pouzit ke zkouskam zastavby do veze tanku LT-40, avsak
tyto tanky zustaly dlouhou dobu bez kanonove vyzbroje. Dvacet kanonu bylo dodano
1. dubna 1941, ale CKD dodalo nove pfedni a horni casti vezi az v dcrvnu. V dobe
pfepadeni Sovetskeho svazu byly tanky LT-40 vyzbrojeny pouze dvema tezkymi
kulomcty.
1. cervna 1941 byla pluku utocnc vozby predana bojova zastava. V prubehu oslav
se cela jcdnotka, ktcra byla slozena z roty tanku LT-34, smisene roty s tanky LT-35
a LT-38 a z roty tanku LT-40, zucastnila prchh'dky v Turdianskem Sv. Martinu.
Po vyhl&enf valky Sovetskemu svazu pluk odeslal v ramci Rychle* skupiny na
frontu kombinovanou skupinu 47 tanku (30 tanku LT-35, 10 tanku LT-38 a 7 tankii
LT-40). V pruzkumne skupine byla ccta obrncnych automobilu se tremi OA vz. 30.
Jak tanky, tak obrnene automobily potvrdily sve kvality. Dokonce i tanky LT-35,
ktere byly v prvnich letech sluzby pronasledovany poruchami, byly nynf v provozu
velmi spolehlive.
Pri prekonavani reky San sjel jeden z tanku LT-38 z brodu do hluboke vody.
Drive, nez mu voda vnikla do motoru, byl vsak schopen vyjet z hluboke vody vlastni
silou. Bdhem bojii о opevneni na rcce Sanok se ale ukiizaly nevyhody techto tanku,
ktere spocivaly ve slabem pancerovani a v kanonu maid raze. Jeden z nich (V-3006)
byl v techto bojich ztraccn a dalsi poskozen.
Slovensky Polni sbor mel v roce 1941 v podrizenosti rotu tanku s 24 tanky LT-35
a rotu obrndnych automobilu, ktere byly zafazeny v jeho pruzkumnych jednotkach.
Nekton z dustojniku a osadek obrnenych vozidel meli silne protifasisticke smysleni
a byli ve spojeni s odbojovymi skupinami. Protoze se shodovali v nazoru, ze obrncna
vozidla mohou hrat dulczitou lilohu pfi jakemkoliv povstani proti stavajicimu
rezimu, chteli je co nejvice setrit, a pokud mozno je drzet v domovskych posadkach.
Osadky 1. tankove roty Polniho sboru proto umyslnd po&kodily motory svych tri
tanku, takze ty musely byt odeslany к opravam na Slovensko.
Rychla skupina mezitim postupovala do hloubky sovdtskd obrany. Jeden ze svych
tanku LT-35 ztratila, kdyz sjel z poskozeneho mostu u Wojtovky Jeho osadka kupo-
divu prezila pad do hloubky pet i metrii bez vaznej&i uhony. Dalsich deset tanku LT-35
muselo byt ponechano zpct pro ruznd poruchy, nektere z nich v dusledku sabotazi
jejich osadek. Take vsechny tyto tanky byly odeslriny na Slovensko к opravam.
Rychld brigada byla vytvorena 8. cervence 1941. Ve sve motorizovane prezvedne
skupine mdla 5 obrncnych automobilu OA vz. 30 a ve svem tankovcm praporu
60
36 tanku (20 LT-35, 9 LT-38 a 7 LT-40). Pozdcji ji bylo jeste pfidelcno 7 LT-35
z 11. lunkovc roty Polniho sboru.
Obrnene jednotky brigady ztratily behem boju о Lipovec nekolik vozidel. Prvnim
byl lank LT-35 (13846). ktery zasahla niina z minomelu. Stroj byl opusten a behem
noci jej znicili rusti vojaci. Tcmer ve stejnou dobu byl znicen i jeden LT-40 < V-3037).
Dalsi LT-35 (13838) zapadl do bahna a muse] byt opusten. I tcnto tank znicili v noci
vojaci Rude armady. Tfcti LT-35 (13857) byl zt racon behem tistupu z Lipovce.
V Lipovci byl znicen i jeden z tankii LT-38 (V-3005). Ze tn obrnenych automobilu
OA uz. 30, ktere se zapojily do boje v Lipovci. byl zcela znicen jen jeden (13403).
Zbylc dva byly sice poskozeny, ale podarilo se je opravit. Dalsi dva OA vz. 30 (13327
a 13328) byly take tezee poskozeny, stejne jako jeden tank LT-38 (V-3003), jeden
LT-40 (V-3047) a pet tanku LT-35.
Tankova opraviirenska dilna pod velenim nadporucika Herhy byla zapojena do
spiknuti, ktcre usilovalo о zachovani obrnenych vozidel. Ackoliv byla schopna opra-
vit poskozena vozidla primo v poli, nadporuciku Herhovi, ktery byl tajne domluven
s velitclcm pluku majorem Dobrotkou. se podarilo presvedcit veleni Rychlc brigady
a nakonec i nemeckou komisi о nutnosti vriitit vozidla к opravam na Slovensko. Po
navratu poskozenych vozidel do Turcianskcho Sv. Martina byly zahajeny jejich
oprayy. Tyto prace probihaly z drive uvedenych duvodfi mimoradne pomalu.
Ministerstvo narodni obrany objednalo pro potreby dilen pluku transportin'
a vyprost’ovaci jednotku Skoda. Byla ptivodne objednana Ccskoslovenskou armadou,
ktera ji vsak uz nestacila pfevz.it, a tak byli obchodnici ze Skodovky radi, ze pro ni
nakonec ziskali kupce. Jednotku tvorily dva tezke nakladni automobily Skoda (iK
о nosnosti 11 tun a dva vleky PT 12 о stejne nosnosti. Jeden z nakladnich vozii byl
vybaven portalovym jenibem, tukzc jcdnotka mohla prepravovat tfi lanky najednou.
(’ela jcdnotka byla dosti nakladna, ale mimofadne se osvcdcila pri vyprostovacich
pracich a byla pouzivana uz do roku 1944.
Pluk mel к 1. lednu 1942 stale mnoho vozidel mimo provoz. Zc 16 obrnenych
automobilii CM vz. 30 bylo schopnych provozu pouze sedm (13402, 13404, 13406,
13407, 13409, 13410 a 13411), ze tficcti lunciku bylo scst vyiazeno a zbyvajici
byly vhodne pouze pro vycvikove uccly, v provozuschopnem stavu nebyl ani jediny
z 27 tanku LT-34, zc 49 tankii LT-35 bylo pouzilelnych pouze sedm (13816, 13818,
13830, 13851, 13855, 13856 a 13858) a z osmi zbylych LT-38 jich bylo opraveno sest
(V-3001, V-3002, V-3006, V-3007, V-3008 a V-3009). Nejlcpsi situacc byla ve skupine
tanku LT-40, kde byly ze zbyvajicich dvaceti tanku vyrazeny z provozu pouze tfi
(V-3032, V-3042 a V-3043).
Takovii byla ollcialni situace. Ve skutccnosti vsak byla mnohem lepsi. Vetsina
„vyiazenych" vozidel totiz mohla byt pomernesnadno uvedena do provozu pouzitim
nahradnich dilu, kterych mel pluk doslatek. Dilny vsak opravy protahovaly a vy-
myslely si nejruznejsi potize s jedinym cilem - zabranit zasazeni obrnenych vozidel
61
na fronts. V tomto snaicni byly dilny velmi uspdSnd a ministerstvo narodni obra-
ny trvalc odmitalo opakovand poiadavky Rychld i ZajiStovaci divize na priddleni
obrndnych vozidel. V tdto dobd byl dosavadni vclitcl pluku, plukovnik Cdni, pfe-
velen к ZajiSfovaci divizi jako vclitcl 101. pdSfho pluku. Jeho nAstupcem se stal
major Dobrotka
Tanky LT-40 v prosinci 1941 konednd dostaly sve kanony a byly tak plnd
vyzbrojeny. V tdmie mdsici pluk dostal dvacet novych tanku LT-38, kterd byly
objedndny na jafe 1940. Tanky byly opdt dodany bez hlavni vyzbroje: Jejich kano-
ny a delni panedfovd desky vdii byly dodany do Dubnicc kc komplctaci. Капбпу
byly do tanku namontovdny v Martind all. Cervna je pluk oficidlnd prcvzal. Jejich
vyrobni disla byla V 3010 ai V 3029. Zadatkem roku 1941 bylo objednano daldich
sedm tanku LT-38 a prisluSnych kanonu. Objednavka byla opdt odloicna z duvo-
du pfcdnostnich dodAvck pro Wehrmacht. Tanky byly nakonec dodany v rijnu
1942, ale Ndmci nepovolili SlovAkCim zvySit objednAvku na deset kusu.
V rocc 1942 byly rovndi objcdnAny novd nAkladni automobily. Ministerstvo
narodni obrany objcdnalo v lednu 300 nakladnich automobilu Praga RN, z nichi
prvnich 20 mdlo byt dodAno v dubnu, a pak 25 vozu kaidy nasledujici mdsic.
V tdie dobd bylo vyrazeno ndkolik vyslouiilych nakladnich automobilu Praga L
a Praga R. Pluk takd ziskal ndkolik koristnych sovdtskych traktoru Komsomolcc.
Z deviti traktoru (s priddlcnymi Cisly 14201 ai 14209) byl ale provozuschopny
pouze jeden. Ostatnim chybdly dAsti motoru a dal§i dtileiitd dily. ZAsoby nAhrad-
nich dilu pro tanky Skoda (LT-35) a CKD (LT-38) byly takd rozitfreny dalsimi
objednAvkami u obou vyrobcu.
SlovenskA armada zdddila po Ceskoslovcnskc armAdd 53 pAsovych ddlostfe-
leckych tahadu (tri BD, jeden Praga T-111,11 Skoda MTH a 38 Praga T-TV. Jeden
z tahadu Praga T-TV byl upraven a zkouSen jako samohybnd ddla Byl vyzbrojen
20mm protiletadlovym kanonem Oerlikon, ale tento pokus nebyl uspdAny. V pro-
sinci 1941 slovenske armAda ziskala tdikd pAsovd tahaCc Praga T-9, kterd byly
urCeny pro 88mm protiletadlovd kanony Rychld divize. Pluk utodnd vozby ziskal
svd prvni pAsovd tahaCe ai v listopadu 1943, kdy byly dodAny prvni z 30 objed-
nanych traktoru Praga T-6. Byly urCeny jako tahaCe protitankovych kanonu rAie
50 a 75 mm. I v tomto pripadd se uvaiovalo о dpravd jednoho z tdchto tahadu na
nosid protitankovdho kanonu, ale projekt nebyl nikdy rcalizovAn.
V srpnu 1942 se ministerstvo nArodni obrany konednd rozhodlo posilit
vyzbroj polnich divizi. Zaji&tovaci divizi bylo priddlcno Jest obrndnych automobi-
lu OA vz. 30 (13378, 13399, 13405,13406, 13409 a 13411), kterd byly pouiivAny
pro hlidkovAni a vypravy proti partyzAnum. Dva z nich (13399 a 13411) byly zni-
deny u Lojeva a zbytek Cety byl 12. ledna 1943 odeslAn zpdt na Slovensko, pro-
toie ze zbyvajicich dtyf vozu byl jen jeden v provozuschopnem stavu.
Obrndny automobil OA vz. 30 prokazoval vynikajici vykony, uvAiiine-li,*ie byl
konstrukdnd vice nei dcset let stary, slabd panedfovany a vyzbrojeny pouze dvdma
lehkymi kulomety, z nichi nebylo moind vest souvislou palbu. Vozidla se navic po-
62
hybovala v tercnu, pro ktery nebyla konstruovana, a bojovala na miste tezkych
obrnenych vozii a nckdy i tanku.
Divize obdrzela sve prvni tanky koncem srpna 1942. Jednalo se о cetu sedrni
tanku LT-10 (V-3036, V-3039, V-3046, V-3047.V-3048, V-3049 a V-3050). Tyto lanky
nebyly pouzivany ofenzivne, ale ke strezcni stabu pesich pluku. Prilezitostne vyjcz-
dy do terenu sc obesly bez incidentu. Ceta byla v dubnu 1943 poslana na Slovensko
a nahrazena cetou sesli tanku LT-38 (V-3006, V-3008, V-3009, V-3022, V-3023,
V-3024). Palrila zprvu pod slabni autokolonu. 20. lednu vystridala cetu tanku LT-10
u 101. pcsiho pluku. Tanky byly vetsinou pouzivany к ochrune transportu a к bojum
s parlyzany ani ncdoslo. Jeden z tanku (V-3009) byl ztraccn, ncbot najel na minu.
I dalsi tank byl ztraccn, ale jen na kratkou dobu, proloze jeho ridic dezertoval
к partyzanuin a tank byl opet ziskiin zpet.
V cervenci 1943 mela dela v pojizdncin stavu jen dva ze svych peti tanku.
Vzhledcm к tomu. ze nemecke dilny nebyly schopny tanky LT-38 opravoval (cemuz
Ize lezko uvcrit, protoze Wehrmacht v te dobe v sirokcm merit ku pouzival slihace
tanku a samohybna dela poslavena na podvozku LT-38), byla cela odsunuta na
Slovensko. Л to byl колес obrnenych jednotek Zajist’ovaci divize.
V rijnu nastoupila rota tanku pod velcnim nadporucika Luptaka dlouhou cestu,
protoze byla pridclcna Rye hie divizi, ktera opcrovala v prod huh' Kavkazu. Ve stavu
roty bylo sesl tanku LT-38 (V-3012, V-3013, V-3014, V-3015, V-3016 a V-3017) a sesl
tanku LT-10 (V-3033, V-3041, V-3042, V-3043, V-3045 a V-3046). Rota dorazila na
misto 2. listopadu. Behem ustupu na zacatku roku 1943 rota ztratilu vSechny sve
stroje s vyjimkou jedincho (V-3015), ktery se dostal na Krym a pozdeji i domu, a to
spolecne s kanony a kulomcty vymonlovanymi z opuslenych vozidel.
V roce 1943 se iniciativa na vychodni fronte dcfinitivnc obralila ve prospcch
Sovetii. Slovenska vlada mela obavy z menici se situace a zacala prijimal opatrcni
к posileni sve armady. Vzhledcm к tomu, ze pluk utocnc vozby byl elitni jednotkou
arinady a jeho paten byla obrncna vozidla, povazovala vlada za nutneobslarat pluku
vice kvalitnejsich vozidel.
V cervnu 1943 ziskala od nem<x-kych uradu povoleni к nakupu dalsich 58 tanku
LT-38. Proloze se tento typ jiz nevynilxd, byly tanky dodany Ncmci z vidcnskcho
arzenalu. Slovenska armadni komise prijala prvnich dvacet tanku PzKpfw 38 (I)
30. zari 1943 a pridclila jim cisla V-3063 az V-3082. Dodano lanky byly v ruznem
provedeni a cisla jejich podvozku byla 25. 35. 47. 60, 61, 90, 93, 95 (Ausf. A); 152.
197 (Ausf. B); 261,324 (Ausf. C); 388,445.447,463 (Ausf. D); 522,532, 735 (Ausf. E)
a 1203 (Ausf. G).
Druhoti scrii 12 tanku armada prevzala 15. prosincc 1943. Jejich slovenska cisla
byla V-3099 az V-3110 a cislajejich podvozku 767,802, «24.879,896 (Ausf. F); 1200.
1291, 1326, 1334. 1454, 1580 (Ausf. G)a 1603 (Ausf. Fl).
Poslednich pet tanku tohoto lypu bylo prevzato20. cervence 1944. Mela sloven-
ska cisla V-3129 az V-3133 a cisla podvozku 505, 514 (Ausf. E); 874, 984 (Ausf. F)
63
a 1086 (Ausf. S). Ze zakoupenych 37 tanku, bylo 8 Ausf. .A, 2 Ausf. B, 2 Ausf. C,
4 Ausf. D, 5 Ausf. E, 7 Ausf. 7 Ausf. G, 1 Ausf. Hal Ausf. S.
Dal&i tanky tohoto typu uz zakoupcny ncbyly, proto?, e tento lehky tank, jakkoliv
byla jeho konstrukcc pokrokova, ji?. v roce 1943 neodpovidal pozadavkum kladenym
na bojovy tank. Slovenska armada se proto rozhodla pro nakup nemeckych tanku
typu PzKpfw IV s kanonem raze 75 mm s dlouhou hlavnf. Nemecka strana v§ak
schvalila pouze prodcj piti tanku typu PzKpfw HI s kanonem ra?.e 75 mm s krdtkou
hlavnf pro cvicne Geely. Tanky byly dodany 10. brezna 1943 a byla jim pridelena
slovenska armadni cisla V-3058 a?. V-3062. Ctyfi stroje byly vybaveny radiostanicf
Fu 2, jeden Fu 3. Kratce po dodani se motor jednoho z tanku zadrel a nahradni dily
pro jeho opravu nebyly dodany ani po opakovanych urgencich. Tento tank nebyl jiz
nikdy uveden do provozu a slouzil pouze jako zdroj nahradnich soucastck pro
zbyvajici ctyri stroje.
Ministerstvo ndrodni obrany objednalo jako nahradu za dosluhujici obrnene
automobily OA vz. 30 dvacet tanku typu PzKpfw II, ktere mely byt pouzfvany jako
pruzkumna vozidla. Armada obdr?.cla v hjnu 1943 sestnact vozidel a pridelila jim
lisla V-3083 az V-3098. Soucasnc byly vyrazeny tri obrnene automobily OA vz. 27
a OA vz. 30 byly uskladneny jako nepouzitelne, ackoliv byly nadale vedeny ve stavu
pluku utocne vozby.
Zacatkem roku 1944 objednalo ministerstvo narodni obrany pn'mo v BMM
(valecny nazev CKD - Bohmisch-Mahrische Maschinenfabrik) dvacet stihacu tanku
na podvozku PzKpfw 38 (t). Jednalo se о typ Marder III Ausf H, kterjTmel oznaceni
75mm PAK 40/3 auf PzKpfw 38 (t) Ausf H nebo SdKfz 138. V polovine roku 1944
bylo dodano osmnact vozidel uvedeneho typu. Byla jim pridelena cisla V-3 Illa?. V-3128.
Vsechna zakoupena vozidla a cisla jejich podvozku uvadi tabulka 4 na str. 66.
Od pocatku roku 1943 byli slovensti dustojnici obrnenych jednotek posilani do
Nemecka na specialni vycvik, ktery probihal v Panzertruppenschulen Ingenieur
Lahrganpen ve Wiindsdorfu a v Krampnitzu.
Pluk ziskal v roce 1943 pro svoji motocyklovou pruzkumnou rotu 20 motocyklti
DKW 350 a dalSich 20 motocyklu stejneho typu s priv^snym vozi'kcm. Protitankovy
prapor za£al ve stejne dobe dostavat 50mm protitankove kanony PAK 38 a 75mm
kanony PAK 40. Vzhledem к tomu, ze dodane mnozstvi techto del nestacilo pro
vyzbrojeni celeho praporu, zustaly u nekolika rot nadale ve sluzbd stare 37mm
protitankove kanony vz. 37.
Z 80 dodanych pasovych tahaiu RSO s cisly V-13711 a?. V-13790 obdrzel pluk
utocne vozby 50 kusu. Zbyvajicich 30 tahacu ziskal 11. delostrelecky pluk. Pluk
utocne vozby dostal tahace nasledujicich cisel: V-13711 - V-13713, V-13715 - V-13719,
V-13721 - V-13724, V-13727 - V-13733, V-13735 - V-13739, V-13741 - V-13745,
V -13747, V-13749, V-13750, V-13754 - V-13757, V-13763, V-13765, V-13769 - V-13773,
V-13777 - V-13779, V-13781, V-13783 - V-13785. Z dvaceti dodanych pasovych mo-
tocyklu Kettcnhrad pluk dostal pet kusu. Pouzivali je velitele rot.
64
V roce 1944 se slovcnsku armada rozhodla opevnil vychodni hranici statu a pluk
titocne vozby byl rozdelen na polni a zalozni jednotky.
К 23. kvctnu 1944 bylo ve stavu pluku litocne vozby:
27 dustojniku, 59 poddustojniku. 1 221 muzstva,
46 samopalu, 53 Ichkych kulometu ZB vz. 26, 63 tczkych kulometu vz. 24,
37 tczkych kulometu ZB vz. 37, 17 protitankovych kanonu raze 37 mm vz. 37,
2 protitankovc kanony PAK 38 rate 50 mm, 9 protitankovych kunonu PAK 40
raze 75 mm, 46 tanku LT-35, 15 tanku LT-40, 63 tanku LT-38, 16 PzKpfwII,
5 PzKpfw III, 18 stihacu tanku Marder 111, plus 27 tanku LT-34, 27 tanciku
vz. 33 a 13 obrncnych automobilu OA иг. 30.
Polni jednotka pluku iltocnc vozby, ktcra byla pudrizena Vychodoslovenske
armade, disponovala 46 tanky LT-38, 10 PzKpfw II, 16 stihaci tanku Marder III
a osmi protitankovymi kanony РЛК 40. Tato jednotka mela 10 dustojniku, 12 pod-
dustojniku a 701 muzstva.
Posledni jednotkou vybavovanou plukem litocne vozby byla „prezidentskaceta*'
s pcti tanky LT-38 pozdejsich modelu. Od jara 1944 byly tyto tanky umisteny v zadni
casti prczidcntskcho palace ve Firnsaly jako cast ochrany prezidenta Tisa.
65
Tabulka 4
Seznam obrncnych vozidel zakoupcnych po breznu 1939
Vozidla Rak Placet Pride lend cislo Cislo podvozku
LT-38 1940 10 V-3000 az V-3009 CKD cisla mimo radu
1941 10 V-3010 az V-3019 pouzivanou pro dodavky
1942 10 V-3020 az V-3029 Wehrmacht и
1942 7 V-3051 az V-3057,
1943 20 V-3063 az V-3082 25, 35, 47, 60, 61, 90, 93, 95, 152, 197, 261, 324, 388, 445, 447, 463, 522, 532, 735,1203
1943 12 V-3099 az V-3110 767, 802, 824, 879, 896, 1200, 1291, 1326, 1334, 1454, 1580, 1603
1944 5 V-3129 az V-3133 505, 514, 874, 984, 1086
LT-40 1940 21 V-3030 az V-3050,
PzKpfw III 1943 5 V-3058 az V-3062 cisla neznama
PzKpfw II 1944 16 V-3083 az V-3098 23008, 23023, 23057, 23063, 23077, 23079, 22419, 24013, 24077, 24090, 24403, 24787, 24497 (zbytek neznamy)
Marder III 1944 18 V-3111 az V-3128 399, 443, 587, 828, 841, 924, 1289,
1297, 1305, 1424, 1480, 1498,
1774, 1775, 1831, 1911, 2017, 2121.
(56
KAPITOLA 6
LETECTVO SLOVENSKEHO STATU
Ceskoslovcnskc Ictcctvo mdo test letcckych pluku. 1.» 2. a 3. byly smisene,4. stihaci
a 5. a 6. bombardovaci. Pouze 3. letecky pluk gcncrala-lctce Milana RastLslava Stefanika
(tento nazev pouiival ai do podzimu 1940) byl posadkou na Slovensku s vclitelstvim
v PieSfanech. Po vytvofeni slovenskeho statu byl primo podrizen slovcnskemu MNO.
Pluk mel v breznu 1939 toto slozeni:
1. pern f
9. pozorovuci letka
64. zvctlnu letka
2. perut'
12. pozorovuci letka
13. pozorovuci letka
•19. st ihaci letka
3. perut’
37. stihaci letka
38. stihaci letka
39. stihaci letka
45. stihaci letka
•I. pern I"
10. pozorovuci letka
15. pozorovuci letka
l(i. pozorovuci letku
nahradni letka
cuicnd letka
Vajnory
Vajnory
letouny S-328
letouny S-328
Spisska Nova Ves
Spisska Nova Ves
Spisska Nova Ves
Piestany
Piestany
Piestany
Piest’uny
letouny S-328
letouny S-328 и AP-32
letouny B-534
letouny B-534
letouny B-534
letouny B-534 a Bk-534
letouny B-534
Nitra letouny S-328
Nitra lelouny S-328, S-128, S-218,
S-16, Л-230, A-330 a Ba-33
Tri Duby letouny S-328 a S-16
Piest’uny letouny Ba-33, Ba-34, AP-32
Vajnory, Piestany a Nitra letouny B-534, S-328, E-39,
E-241. Ba-122, Bs-122, Л-100,
A ll, A-200. B-31, S-16. A-211
uD-1
tcchnicka letka
letecky park
leteckt dilny
letecka strelnice
PicAtany
Nitra
Nitra
Malacky-Novy Dvor
letouny A ll, A-211, APb-32,
Be-50 a MB-200
letouny S-328, S-616, S-16,
A-230&A-330
(Malacky se po 15. breznu 1939 ocitly v Schutzzone. Po roku 1940 - Kamcnica n. C.).
Podty vojenskych i civilnich letadcl na Slovensku к 15. breznu 1939:
vyrobce typ pofet vyrobce typ poict
AERO A.11 5 SKODA Plzcft Dewoitine D-l 4
Praha A.25 1 LETOV S.16 10
Vysodany Ap.32 5 Praha S.128 5
Apb.32 1 Letnany S.218 10
A.35 1 S.239 5
A. 100 16 S.328 101
Ab. 100 2 S.616 6
A.134 1 PRAGA CKD E.39 34
A.211 3 Praha E.41 3
A.230 3 LibcA E.114 5
A.330 4 E.241 14
MB-200 1 TATRA T.131 1
AVIA BH.21 1 Koprivnice
Praha Ba.33 4 BENES Be-50 2
Cakovice B.34 3 a MRAZ Bc-60 3
B.122 2 Choccft Be-150 2
Ba 122 4 Bc>155 1
BA. 122 9 ZL1NSKA Z-X1I 3
B.534 66 LETECKA as.
Bk.534 15 Otrokovice
F.VIIb 1 SSSR SB-2 (B-71 1
Novym velitelem pluku byl jmcnovan major Karol Sojdek. Podplukovnik JAn
AmbruA, stihaci pilot a dobfe znAmy akrobat, byl jmenovAn velitelem slovenskAho
letcctva V tdto funkci nezustal dlouho, protoie ui v srpnu 1939 uprchl do emigrace.
Adkoliv slovenskA leteetvo vypadalo na prvni pohlcd impozantnd, mdlo ndko-
lik vAinych nedostatku. VelkA dAst pilotO a vysoce odbornAho leteckAho pozem-
niho personAlu byla deskA nArodnosti a po bfeznu 1939 sc musela vrAtit po svd
demobilizaci do protektorAtu. Z letadcl mdla jen Avie B-534 jistou bojovou hod-
notu. Ostatni byla zastaralA jii v roce 1939. Vyhodou byl na druhA strand dosta-
tek nAhradnich dilu, kterd bylo moinA snadno ziskat od vyrobcu v protektoratu.
К prvnimu bojovAmu kfestu doAlo v bfeznu 1939. Madarsko 16. bfezna okupo-
valo Podkarpatskou Rus. Jeho vlAda sc rozhodla vyuiit chaotickd situace na
Slovensku a 23. bfezna vyslala svA vojcnskA jednotky na vychodni Slovenska
SlovcnskA jednotky pod velenim podplukovnika Augusta Malara se pomdrnd rych-
le zkonsolidovaly a zorganizovaly udinnou obranu. PomAhaly jim jednotky sloven-
skAho leteetva z letiAtd ve SpiAskA NovA Vsi - 45. a 49. stihaci letka s asi dvaceti
stihacimi letouny Avie B-534 a 12. a 13. pozorovaci letka s dvaceti Ictadly S-328.
Protoie kaidA z tAchto letek mdla v prumdru jen Aest pilot A, byly posileny piloty
z 15. pozorovaci letky ze 2iliny a z 37., 38. a 39. stihaci letky z PieAtan.
68
Vyzvddne Icty zaCaly hned 23. brezna TdhoZ dne leteetvo ztratilo dvd Avie B-534,
kterd zasdhlo protiletadlovc ddlostrelcctvo, a ndkolik dalsich letounO bylo podko-
zena 24. brezen byl dnem horcCnd aktivity nad frontou, a takd vclkych ztrat.
Protivniky slovenskych stroju byly stihacf letouny Fiat CR.32 z 1/1 Jjasz“
(Lukostfelec) letky z UZhorodu. Bdhem 17 opcraCnich letii byl sestrclen jeden S-328
a dvd Auie B-534 a rada dalsich stroju poSkozcna Tri piloti zahynuli. Devdt letounu
Fiat odpolednc napadlo tri S-328, ktere sc pokousely bombardovat jcdnotky
Honvcdu, a tri doprovodnd Auie B-534. Jeden S-328 a tri Avie byly sestrelcny, dalSi
S-328 byl poftkozen a muscl nouzovd pfistdt. Madari neztratili ani jeden stroj.
Letistd ve Spiiskd Novd Vsi bylo tehoZ dne odpoledne napadeno dvanacti bom-
bardovacimi letouny Junkers Ju 86K 2 z letiStd v Debrecinu. ACkoliv pumy zabily
ndkolik Clcnu pozemniho personalu a po&kodily ndkolik letadel, ndlet nedokdzal
vyfadit letiStd z dinnosti. Jak pozemni, tak letecka bojova Cinnost ustala krdtee pote,
kdy byla podepsdna dohoda о madarsko-slovenske hranici. Slovenske leteetvo ztra-
tilo bdhem tohoto krdtkdho konfliktu devdt stihacich letounu Auia B-534 a Ctyri
pozorovaci stroje S-328. Scdm pilotu bylo zabito v akei a jeden zajat.
Slovcnska vldda povolila na zaddtku polskd kampand v zari 1939 Luftwaffe
pouZivat slovcnska letiStd pro utoky na Polska Slovcnska armada vyslala do boje
armadni sbor, ktery dital 51 000 muZd. Sbor byl soudasti ndmecke skupiny armad
^Jih“. Slovenske leteetvo se ztidastnilo boje pouze tremi letkami. 39. a 45. stihaci
letka eskortovaly ndmeckd Stuky pri bombardovacich ndletech a ztratily pri tom
dvd letadla Dne 17. zdfi Slovaci doprovdzeli letouny Luftwaffe pri nalctu na
Hluboczek Wielki u Tarnopolu, jehoZ protiletadlovd obrana byla svdrena dcskc
a slovenskd legii pod velenim generdla Prchaly, v niZ byli i CeskoslovenSti letci,
kteri uprchli po 15. breznu 1939. Pro mnohd z nich muscl byt pohled na tak dobie
zname stroje, kterd bojovaly na nespravne strand, dosti Sokujici. 16. pozorovaci
letka shazovala lehkd pumy a letaky a zabezpcdovala kuryrni sluZbu.
Slovenskd leteetvo zadalo ztracet letadla i piloty jinak neZ v boji jiZ pred polskym
taZenim. Ndktcri z pilotu a pozemniho persondlu se rozhodli pripojit se kc svym
kamarddOm bojujicim v exilu. Pet letadel uletdlo v Cervenci 1939 do Polska. Tyto
dezerce pokraCovaly bdhem celd vdlky. Slovenske leteetvo tak mezi Cervencem 1939
a fijnem 1944 (kdy bylo rozpustdno) ztratilo celkem 58 letounu a 157 Ictcii.
Nekteri z dczertcru byli zabiti nebo zajati, ale vdt^ind se podarilo dostat se к ces-
koslovenskym pcrutim bojujicim v RAF v Anglii nebo, pozddji, к sovetskemu leteetvu
a bojovat proti mocnostcm Osy. Z 3256 Ceskoslovenskych letcu bylo v RAF pribliZne
14 % Slovaku. Dva z nich, Jdn AmbruS a Otto Smik, sc stali vclitcli peruti.
Slovenske leteetvo bylo reorganizovdno na konci roku 1939. ProtoZe pfetrvdval
nedostatek pilotu, byl podet letek zredukovdn. Z puvodnich peti stihacich letek zbyly
jen tri - 11. a 12. v PieStanech a 13. ve Spisske Novd Vsi. Vsechny byly vyzbrojeny
stihacimi letouny Avia B-534 nebo Bk-534. Ze sedmi pozorovacich letek byly vytvo-
reny tri. 1. letka byla posddkou v Zilind, 2. ve Spisskd Novd Vsi a 3. v Nitre. VScchny
byly vybaveny Ictadly S-328. Puvodni cvidnd letka, kterd mdla posadku
v PieStanech, Vajnorcch a Nitre, byla prirazena к novd vzniklc letcckc skolc sloven-
skdho letectva v TrenCianskych Biskupicich. Zpoddtku pouZivala Ccskoslovenskd
letadla, pozddji vsak byla vybavena ndmcckymi stroji (Fiv 44, Go 45, He 72, KI 35D
a Bf 109). Letcckc dilny a letecky park sc piestdhovaly z Nitry do Trcncianskych
Biskupic. Velitelstvi letectva bylo od roku 1940 v TrcnCind.
Slovenske leteetvo pfijalo jako svuj oficiclni nazev Slovenske vzdu5n4 zbrane
(SVZ) ii zkraceni (VZ).
69
Po skonieni polskeho taieni zaAaly VZ prochAzet rozsAhlymi organizaAnimi
zmAnami. PfcdevAim se slou&lo velitelstvi letcckAho pluku generAla letce
M. R. StefAnika s vclitelstvim letectva na MNO. Zarovcft byly organizovAny Ctyii
samostatnA letcckc perutA podrizenA teritorialnA jednotlivym velitelstvim novA
zrizenych diviznich oblasti (VDO). Po taktickA linii vAak nadAlc podlAhaly letcc-
kA skupinA MNO - HI. vojcnskemu velitelstvi. Takic konccm rijna 1939 perut I se
sidlem v Nitre mAla podrizenA letky 9,10,16, perut II ve SpiAskA NovA Vsi mAla
letky 12, 45, 49 (rAmcovA), perut III v PieAtanech mAla letky 37, 39, 64, 38 (rAm-
cova). NAhradnf perut byla takA v PieAtanech.
V dalAi etapA reorganizace byla zruAena tech nick A letka a pfcjmcnovAna na
nAhradni letku. Letecky park a dilny v Nitre nadAle podlAhaly pfimo MNO.
К 1. Icdnu byly zruAeny Ci slouCcny nAkterA letky a postaveny novA s novym Ciscl-
nym oznaAcnim. Takie к 1.1.1940 organizacc a dislokace VZ mAla tuto strukturu:
Nitra
PieAtany
PieAtany
PieAtany
PieAtany
PieAtany
PieAtany
PieAtany
PieAtany
PieAtany
Vajnory
Nitra
Pod velitelstvi divizni oblasti TrenCin (VDO 1) patrily tyto leteckA Gtvary:
Perut III s velitelstvim v PieAtanech
letka 3
letka 6
letka 13
NAhradnf perut a Akola dustojniku let. v zAloze
CviAnA letka
Skolni letka
VycvikovA letka
ZpravodajskA letka
Oddil vzduAnAho zpravodajstvi
NAhradni rota pro zpravodajskou a hlAsnou sluibu
dctaAmdn cvidnA letky
Letecky sklad
К velitelstvi divizni oblasti 2 (VDO 2) BanskA Bystrica
Perut I s velitelstvim ve Zvolenu
letka 1
letka 2
К velitelstvi divizni oblasti 3 (VDO 3) PreAov
Perut II s velitelstvim ve SpiAskA NovA Vsi
letka 12
Zvolen
SpiAskA NovA Ves
SpiAskA NovA Ves
Dvoji podrizenost leteckych utvaru sc ukAzala jako nepruinA, a proto 3.5.1940
bylo v Bratislava zfizeno Velitelstvi vzduSnych zbrani(WZ), ktcrAmu byly podri-
zeny pfedevSim tfi hlavni slozky. Letcctvo, protiletadlovd ddlostfelectvo a vzduSnd
zpravodajstvi. ZArovcft bylo obnoveno velitelstvi letcckAho pluku. V dalAim WZ
zru&lo dosavadni organizaci s tim, ie nadale existovaly jen dvA perutA a tyto od
1. 5.1941 obdriely i sviij takticky nAzcv tj. perut I pozorovaci a perut II stihaci.
Podle toho byly letky i vyzbrojeny jcdnotnA materialnA tj., perut I letouny S-328,
perut II B-534.
К 1. kvAtnu 1941 byl letecky pluk a bojovA letky organizovAny takto:
velitelstvi pluku PieAtany
Pozorovaci perut I - velitclstvi SpiAskA NovA Ves
Pozorovaci letka 1 Zvolen
70
Pozorovaciletka 2
Pozorovaciletka 3
Stihaci perut - velitelstvi PieStany
Spisska Nova Ves
Nitra
Stihaci letka 11
Stihaci letka 12
Stihaci letka 13
Piest'any
SpiSska Nova Ves
PieStany
Pied SVZ stala take nalchava potreba vybudovat Skolni utvar jak pro vycvik
novych pilotu., tak i v§cch special istii letcctva A tak 15. 4. 1940 byla zrizcna Letecka
Skola v PieAt’anech a tato byla v fijnu 1940 pfemistena do Trenclmskych Biskupic.
Tamtdi byl take 20. 2. 1941 pfcsunut Letecky park (dilny a sklad) z Nitry.
Dne 1. 2. 1941 byly zrizeny letistni roty na letiStich PieSfany, Trendianskd
Biskupice, SpiSskd Nova Ves, Zvolen., Nitra a Vajnory. LetiStni roty (LR) zabcz-
pefiovaly tylovou agendu jednotek.
К 30. 4. 1940 bylo Velitelstvi vzduSnych zbrani premistdno z Bratislavy do
Trendina Od 1. 5. 1942 WZ obdrielo pod svou pravomoc personal i material
civilniho Slovenskeho leteckeho sboru (SleS).
VZ i SicS mdly к dispozici letistd Vajnory, PieStany, TrcnCanske Biskupice, Zili-
na Mokrad, Poprad, PrcSov, Kamcnica n. C., Nitra Tri Duby a Spisska Nova Ves.
Oddil vzduSneho zpravodajstvi obdrZel 1.10. 1942 novy nazev Spojovaci pra-
por vzdu£nych zbrani (SPVZ) a posadkou byl v Zilind.
Dne 1. 4. 1943 byla postavena letka 51 s likolcm zabczpcCit leteckou prepra-
vu. К dispozici mdla prevaind letouny Caudron C.445M Gocland francouzskcho
pOvodu. Posadkou byla na letisti Tri Duby,
Koncem dubna 1943 byl letecky park pFemistdn z Trcndianskych Biskupic
na letiStd Mokrad u Liptovskeho Sv. Petra
V letd 1943 bylo reorganizov&no velitelstvi vzduSnych zbrani a rozsiien podet
jeho odddlcni a sprav. Podlehalo mu i vedeni civilniho letcctva
Dne 6. 4. 1943 byla ve Vajnorcch zhzena Dopravni letka WZ, ktera mdla zabez-
pedit i civilni leteckou dopravu. Pozddji zmdnila svuj nazev na Letecka dopravni
skupina (LDS). К dispozici mela letouny Ju-52!3m, Ju-\V34, C.445M a jinc.
U leteckeho pluku byla 1. 6. 1943 zrizcna Technicka perut', ktere podlehaly
dosavadni letistni roty, kterd obdriely novy nazev - Tcchnicke letky.
Ke dni 12. 5. byla zrizcna u leteckeho pluku III. perut s letkou 13 (tehdy
v SSSR) a letkou 14. Tato letka mdla pfipravovat personal pro obmdny letky
v poli.
Koncem srpna 1943 se stdhovala IcteckA skola z Trcndianskych Biskupic do
Banskd Bystrice. Scm se take pfemistil Studijni ustav VZ. V tu dobu byla takd
51. letka prejmenovana na cvidnou a pfemistdna do I*icstan.
VVZ 15. ledna 1943 zridilo bombardovaci perut prozatim ve vystavbd na
letisti Poprad. ZAkladem byla 41. letka Letka 42. byla jen ramcova. Letajici per-
sonal byl pfedbdfcnd vyeviden v Ndmccku a v Simferopolu na Kry mu na strojich
lie 111. Pro vyzbroj perutd se poditalo s italskymi bombardery SM-84.
Ta bulky pro vdlecny stav Slovenskych vzduSnych zbrani piedepisoualy tyto pocty:
Pozorovaci letka: 15 dustojniku a 100 mufti - z toha 11 pilotu a 15 pozorova-
telu. 10 pozorovacich letadel $-328, 4 lehke kulomcty vz. 26 pro protileteckou
ochranu letistd, 3 osobni automobily, 10 nakladnich aut, 2 autocistcrny s vleky
(4300+30001), 1 majakovy agregat, 1 fotovuz, 1 polni kuchyn.
71
Stihaci letka: 5 dOstojniku a 90 mu2u - z toho 14 pilotti, 11 stihacich letadel B-534,
4 lehkd kulomcty vz. 26, 2 osobni automobily, 8 ndkladnich aut, 2 typizovand auto-
cistdmy s vleky Tatra 85,1 majdkovy agregdt, 1 spouStdcf vozik, 1 polni kuchynd.
Tyto podty byly pouze pfedepsane. Skutedny stav nedosahoval tdchto podtu pfe-
devfiim u letajiciho, ale i pozemniho personalu a doplhoval se die potfeby ze zdloh.
POvodni Ceskoslovcnska letadla byla v roce 1943 beznaddjnd zastarald.
Slovenskd leteetvo zadalo nakupovat ndhradni letouny jak v Ndmecku, tak
v Itdlii. Dostalo takd francouzskd letadla, kterd Ndmci ukoFistili ve Francii. Mezi
rokem 1942 a 1944 Slovensko koupilo ndsledujici typy letadel:
7\p Potct (kus&) CviCnd letouny, AradoAr96 5 Gotha Go 145 26 Hcinkcl He 72 Kadett 15 Focke-Wulf Fw 44 Stieglitz 9 Focke-WulfFw 58 Weihe 8 Kuryrni letouny, Fieseler Fi 156 Storch 9 Klemm KI 35D 25 Dopravnf letouny, Caudron C.445M Gotland 10 Heinkel He IIIH 23 2 Junkers IV 34 10 Typ PoCet (kusu) Junkers Ju 52/3m 2 Bombardovaci letouny, Savoia Marchetti S.M.84 2 Savoia-Marchetti S.M.84bis 4 Pruzkumny letoun, Focke-WulfFw 189 15 Stremhlavy bombardovaci letoun, Junkers Ju 87D 5 Stuka 10 Stihaci letouny, Messerschmitt В f 109В 1 Messerschmitt Bf 109D-1 1 Messerschmitt Bf 109E (van mod.) 27 Messerschmitt В f 109G-6 14.
Slovenskd leteetvo mdlo jedtd grandidzndjSi pldny do budoucnosti. V roce 1944
bylo pldnovdno vytvoreni tH leteckych plukii se sedmi perutdmi a 16 letkami.
VSechny mdly byt vybaveny nejmodemdjSimi ndmcckymi a italskymi letouny.
PoCitalo se se stroji Fw 189 a Bf 109 pro blizky pnizkum a Do 17 a Do 215 pro dale-
ky pnizkum, ddle se stihacimi letouny Bf 109 a Bf 110, s bombardovacimi letouny
Ju 87, He 111 a SM.84 a konednd s transportnimi stroji Ju 52/3m. Ndktera z tdeh-
to letadel byla dokonce nejen objedndna, ale i zaplacena jak v Ndmeeku, tak v Itdlii,
ale 2ddnd z nich nebyla doddna vzhledem к zadatku povstdni.
Domdci vyroba letadel prakticky neexistovala. Zddny z pfedvdlednych Cesko-
slovenskych vyrobcu nemdl filidlku na Slovcnsku. Ceskd firma Mrdz, kterd vyra-
bdla lehkd sportovni a kuryrni letadla, otcvrela v roce 1941 tovdrnu v Nitre
a vyrobila v ni na objcdndvku slovenskdho ministerstva ndrodni obrany devdt
Ichkych jednoploSnikCi ZOBOR I.
Leteckd dilny v Trendianskych Biskupicich se takd mdly ziidastnit leteckd
vyroby. Luftwaffe u nich ptivodnd objednala tisic cvidnych stihacich letounu
Skoda-Kauba SK 257. Tato objedndvka byla pozddji sniSena na sto kusu, ale
nakonec se vyrobilo jen pdt prototype
Dilny takd vyrobily dvandet Ju 87 Stuka v ndmeckd licenci. Sest z nich si
ponechalo slovenskd leteetvo, dest pfevzala Luftwaffe.
Slovensky stdt byl prvni z ndmeckych satelitu, ktery se aktivnd zudastnil
napadeni Sovdtskdho svazu 22. dervna 1941. Slovenskd pozemni jednotky sestd-
valy z Rychld brigddy a Polniho sboru. Po rozpudtdni sboru v srpnu 1941 byla
Rychld brigdda povydena na Rychlou divizi a z 2. pddi divize se stala Zajidtovaci
72
divize. Slovenske letcctvo podporovalo slovcnskd pozemni jednotky od zatdtku
taicni.
Jako prvni byly na frontu vysliiny dvfi perut£ - I. pozorovaci pcrut (s 1., 2.
a 3. letkou a triceti letadly S-328) a II. stihaci pcrut (s 11., 12. a 13. stihaci let-
kou se 33 stihacimi letouny Auic B-534). Doprovdzcla je spojovaci letka se sedmi
letouny E-39 a E-24I a Stinson Reliantcm. VSechny tyto jednotky byly nejdfive
soustredCny na letiStich ve vychodnim Slovensku a od 7. Cervcncc 1941 zahdjily
presun na ukrajinskd IctiStC. 11. stihaci letka byla brzy posldna zpfct do PicSfan,
odkud m£la zajiStovat obranu udoli Vahu, kde byla vfitSina zbrojovek.
Letadla pozorovaci pcrutfi bombardovala ustupujici sovitskd kolony a prova-
dda zvSdnd a kuryrnf lety. Stihaii doprovdzeli vlastni i пётсскё stroje pH letcc-
kdm pruzkumu. V nCktcrych pripadcch podnikli i samostatne utoky
Podle zaznamu gcncralniho Stdbu provedla pozorovaci pcrut bfihem prvnich
Ctyf mCsicu 73 zvSdnych letu, 7 bombardovacich a 5 utofcnych naletii, 702 letu
nad vlastnim uzemim a 664 letu nad uzemim ncpntele a naldtala 1320 hodin
a 264 000 km. Stihaci pcrut mdla za stejnou dobu 58 leteckych soubojO a pro-
vedla 14 pozemnich a 14 bombardovacich naletu, 383 leteckych hlidek,
179 doprovodnych letu (nCmeckych i slovenskych stroju), 54 letu nad vlastnim
uzemim, 417 letu nad ncpfdtelskym uzemim a naletala 964 hodin a 241 000 km.
Avie byly v leteckych soubojich sc sovdtskymi stihacimi letouny 1-153 a 1-16 eel-
kem йзрё.§пё. I stroje Letov S-328 staiily diky slabc sovdtskd оЬгапё к pozemnim
utokum. Ztrdty zpusobend protiletadlovou palbou vSak byly citclnc a perutd pocifo-
valy nedostatek nahradnich dilu. 2. letka se musela vratit domu jit 25. dervencc,
13. letka 15. srpna a 3. letka 18. srpna. Perutim zustaly jen 1. a 12. letka, ktere byly
posileny zbylymi letu schopnyrai stroji z vracejicich se letek. Tyto letky mohly diky
teto posile aktivnd podporovat Rychlou divizi v jeji'm poslupu na Kyjev.
Aikoliv оЬё letky zaznamenaly radu uspSSnych akei, muscly byt 26. rijna
1941 odvoldny na Slovensko, nebot 1. letka mdla ui jen tfi letu schopnd S-328
a 12. letka ftyfi Avie. Od dervence do rijna provcdli „TatranSti orlov6“ 3275 opc-
radnich letu a sestfclili Scst sovdtskych stihacich letounu bcz vlastnich ztrdt.
Jejich ztraty zpusobila pozemni protiletadlovd palba (obfas i пётескё a v jed-
nom pfipadfi dokoncc i slovenskd) a opotfebovdni letadel.
Slovenske letcctvo vyslalo v letZ* 1942 na vychodni frontu dvC letky. 1. pozorova-
ci letku sc Scsti S-328 all. stihaci letku s 12 letouny Avia B-534. Tyto jednotky neby-
ly pouiivdny jako frontove. Pod|>orovaly Zajisfovaci divizi v jejim boji proti partyza-
num. 1. letka zustala na Ukrajind do rijna 1942, kdy byla odvoldna na Slovensko
a nahrazena 3. letkou, jci byla posilena letadly 51. dopravni letky. 11. stihaci letka
zustala na UkrajinS do kvitna 1943. Dva piloti z teto letky pfelctili i se svymi stroji
po bitvfc и Stalingradu к Sovdtum, coi teto letce и Ndmcu vyslouiilo prezdivku
„Partisanen Nummcr zwei". Letka byla odvolana domu v srpnu 1943.
Protoie пётсскё veleni nutilo slovenskd letcctvo к obnoveni iinnosti na vychod-
ni fronts a protoic slovenskd letadla byla priliS zastarala, aby se mohla postavit
modernim sovStskym strojum, bylo rozhodnuto postavit alcspoft jednu letku
a vybavit ji modernimi ndmeckymi letadly. Skupina 18 slovenskych pilotu
a 88 ё1спй pozemniho persondlu byla v unoru 1942 vysldna do Schul-Staffel
(cviCnd letky) v Ddnsku, aby absolvovala vycvik na strojich Messerschmitt
Bf 109E. V druhe polovinC roku 1942 NCmci vybavili letku 27 tdmito letadly, ktera
stdhli z bojovych letek Luftwaffe. Letadla zahmovala typy E-l/B, E-2, E-3, E-4,
73
Е-7 а Е-7 Тгор. 13. stihaci letka odletdla na frontu 27. rijna 1942 se sedmi leta-
dly, pozddji byla posilena dalSimi pdti stroji.
Letka od ledna 1943 operovala z letiSf v Majkopu, Kerdi, Tamand a Azepy.
„Emilovd" vSak takd zastardvaly a letka zadala v lednu dostdvat moderndjSi
verzi F a jii od bfezna 1943 i „Gustavy". VScchny Bf 109G byly od Luftwaffe jen
zaptijdeny a nesly standardnf ndmeckd znaky. Jcdinym oznadenim pfislusnosti
ke slovenske letce byly trikolory na vrtulovych kuiclich.
13. letka jii nemdla za ukol podporovat slovenske jednotky, ale operovala
jako 13. letka (13. Staffel (Slowakei)) v 52. stihaci eskadre (Jagdgeschwader 52),
kterd byla £dsti 4. leteckd armddy (Luftflotte 4). Jejich soupcri byli letci sovdtskd
4. a 5. letecka armddy. 13. letka provedla bdhem svdho operadniho n as azcm' vice
nei 2000 operadnich letu a sestfelila 210 sovdtskych letadel pri ztrdtd sedmi
pilotO. Ndmci ndkolik slovenskych stihadu vyznainenali. Povaiovali slovenskd
piloty za vynikajici, a to i podle ndmeckych mdfitek. Na druhd strand vSak ndko-
lik slovenskych pilotu pfebdhlo к sovdtskd armddd, coi bylo hlavnim duvodem
к odvoldni cele letky domu. Letka se vrdtila se zbylymi Bf 109E, protofe
„Gustavy" musela vrdtit Luftwaffe.
V roce 1944 bylo Slovensko poprve zafazeno do seznamu cilQ pro 15. US Army
Air Force operujici z Itdlie. SlovcnskA vojenskd cile byly nekolikrdt bombardovdny
a obrana musela rychle reagovat. 13. stihaci letka byla umistdna v PieStanech
s cilem branit Bratislava. V tdto dobd mdla 20 zkuSenych pilotu, ale jeji Bf 109E jii
byly zastarald. Letka dostala v dubnu 1944 moderni stihaci letouny Bf 109G-6
a byla zarazena jako ddst zdlohy Reichsuerteidigung (Obrana riSe). Spadala primo
pod kontrolu 8. stihaci divize (Jagddivision) ve Vidni. Bdhem jara 1944 byla opa-
kovand vysildna proti americkym bombardovacim formacim, ale soustavnd se boji
vyhybala. Jednala tak na tajny rozkaz ministra ndrodni obrany gcnerdla Catlode
a nddelnika StAbu Velitelstvi pozemniho vojska v Banskd Bystrici podplukovnika
generdlniho Stdbu Goliana, ktefi chtdli piloty a jejich letadla uchovat pro pldnova-
ne protindmeckd povstani. Pasivita letky se stala pfedmdtem ostro kritiky zdstup-
cu Luftwaffe na Slovensku. Osm Mcsscrschmittu 13. letky odstartovalo 26. dervna
1944 proti silndmu bombardovacimu svazu USAAF, jehoi cilem byla rafinerie
Apollo v Bratislavd. Slovendti piloti tentokrat chtdli dokdzat, ic „Tatrandti orlovd“
nejsou zbabdlci. Letka zautodila a sestfelila jeden B-24 Liberator a dalsi dva
a jednu B-17 poSkodila Lightningy a Mustangy stihaciho doprovodu reagovaly oka-
miitd a letku v kratkdm dase prakticky zlikvidovaly. Z osmi Bf 109 jich bylo pdt
sestfeleno a dva tdice po&kozeny. Z pilotu letky byli tri zabiti a jeden tdice zrandn.
Od tohoto dne letka pfestala jako bojovd jednotka existovat.
Organizace SlovenskAho letcctva к 1. srpnu 1944
Jednotka Velitelstvi vzduSnych zbrani Velitelstvi leteckd §koly Velitelstvi leteckdho pluku Skupina vzduSnych zbrani Leteckd dopravni skupina Spojovaci prapor vzduSnych zbrani VolitrlKtvf Intndlnvdho pnrku Posadka LetiSti Letadla Trendin Trendianskd Biskupice Banskd Bystrica Tri Duby Pieifany Piedtany Predov Bia u PreSova Vajnory Vajnory Zilina I.iptovsky Hradok MokracT
74
Lclecka Skola
Velitelstvi Banska Bystrica Tri Duby
Spojovaci dcta Banska Bystrica Tri Duby
CviCna letka Hajniky Tri Duby B-534, S-328
Skolni letka Banska Bystrica Tri Duby Ba-122, E-39, E-241
Technicka letka Hajniky Tri Duby He72,Fw44,He-lll, Caudron 445M
Skola leteckeho dorostu Rota padakovych stielcii Studijni dstav Leteckd dilny Lct&tni rota Letccky pluk Velitelstvi Banska Bystrica Zvolen Banska Bystrica Tri Duby BanskA Bystrica PicStany Tri Duby KI35, Go 145, He 111 Tri Dubv Piestany
CviCna a pomocnA letka, I. pcrut pozorovaci, 1. a 2. letka v poli
u SVZ, 3. letka ramcovA PicSfany PieStany B-534, E-39, KI 35
IL pcrut stihaci, velitelstvi PicStany Piestany
11. stihaci letka PicStany PieSfany B-534, Ju 87
12. stihaci letka v poli u SVZ PicStany PieStany
13. stihaci letka Piegfany Piestany B-534, В f 109
Velitelstvi tcchnickc pcrute PieStany PicStany
1. technicka letka PieStany
2. technicka letka Zilina
3. tcchnickA letka Hajniky Tri duby
Pcrut bombardovaci 41. letka Poprad Poprad Fw 58; \V 34, KI 35
42. ramcova Poprad vyfazene S-328
4. technicka letka SpisskA NovA Ves
5. technicka letka Skupina vzduSnych zhrani Poprad
Velitelstvi PrcSov Isla Scbastova
1. zvddna letka Finticc iSla Seb. Fw 189, KI 35, Fi 156, E-39
12. stihaci letka KapuSany Isla Seb. Bf 109, B-534, Fi 156, E-39
2. pozorovaci letka Niina Scbastova Isla Seb. S-328, Fw 58, Fi 156, KI 35, W 34, E-39
3. technicka letka Igla u PreSova E-39
Leteckd doprauni skupina Vajnory Vajnory Ju52,Fw58,He 111, KI 35D, Stinson Reliant SR-10C

Spojovaci prapor vzduSncho zpravodajstvi
Velitelstvi Zilina
Rota radiotelcgrafistu Zilina .
Rota telefonnf Zilina
Rota hlasne sluiby Zilina
75
Letecky park
Velitelstvi
LeteckA dilny
Letecky sklad
TcchnickA letka
Liptovsky HrAdok Mokrad
Mokrad Mokrad
Mokrad Mokrad
Mokrad Mokrad
vSechny typy letadel
vSechny typy letadel
v opravS.
Na jafe 1944 se sovAtskA armAda bliiila к hranicim Slovenska Na obranu
v^chodnich hranic Slovenska byla vyslAna Polni armAda, kterA se sklAdala
z 1. a 2. p6Si divize. Na jeji podporu byla vytvorena skupina vzduSnych zbranf,
kterA se pfesunula na vychodni hranici na konci Ccrvence 1944.
1. zvidna letka, IctiStA I§la u PreSova
6x Fw 189, 2x Praga E-39, KI 35D a Fi 156
2. pozorovaci letka, letiStfi I51a u PreSova
12x S-328,2x KI 35D, Fw 58B, E-39, Fi 156 a W 34
12. stihaci letka, letiAtA Nifny Hrabovec
5x B-534, Bk-534,4x Bf 109G-6 (ex 13. letka), Fi 156 a E-39.'
Skupina mSla 37 letadel a 550 muiu. Jako zaloha byly na letiSti ve Sp. N. Vsi
tfi letouny S-328 a tfi Ju 87D Stuka.
OrganizAtofi SNP potfebovali navAzat kontakty s velenim sovCtskA armAdy
a se zAstupci AeskoslovenskA vlAdy v Moskvfi. SlovenskA letcctvo jim v tom
pomohlo prepravenfm vybranych delegAtu za пётескб linie.
NAmci mfili pochybnosti о loajalitA slovenskych jednotek. Aby pfedeSli moinym
potteim, hodlali na konci srpna 1944 odzbrojit obA divize Vychodoslovcnskc arma-
dy. Kdyi se о tom dozvAdSli letci ze skupiny vzduSnych zbranf, rozhodli se pfcletAt
se svymi letouny к SovAtum a neriskovat пётескё zajeti. 31. srpnauispfiSnS pre-
IctClo frontu eelkem 26 letadel s 81 letci na ра!иЬё a pfistAlo blizko Lvova Skupina
se stala zakladem 1. feskoslovenskA smiSenA leteckA divize v SSSR.
Skoda, ie letci skupiny vzduSnych zbranf nemAli spojenf s organizAtory SNP,
kterd vypuklo 29. srpna 1944. Jejich letadla mohla povstAni prokAzat platnA slui-
by, kdyby je byli dali к dispozici povstAni a pfeletAli s nimi na letiStA Tri Duby,
kterA leJelo v centru povstalcckAho uzemf. Takto mAlo „Ceskoslovenskc letcctvo"
na povstaleckim letiSti Tri Duby na poiatku povstani k dispozici: pAt pruzkum-
nych letadel S-328, ityfi stihaCky B-534 (z toho jedna Bk-534), dvA stihaAky
Bf 109E4 (bez munice, kterou pozdAji dodali SovAti), dva bombardovaci SM.84bis,
jeden transport™ Ju 52 f3m, dva Ju 34Hi, dva transports Caudron Ca 445M,
jeden Fi 156C-3, Aest kusu cviCnA Praga E-39G, jednu Pragu E-241, tfi Avie
Ba-122, jednu Avii BS-122, dva KI 35D a kolem triceti cviAnych HE 72D Kadett,
FW 42 Stieglitz a Go 145H. Po zaAAtku povstAnf dorazil jeStfi jeden KI 35D
z TrenAfna a posAdky LDS letky z letiAtA Vajnory s nprezidentskou“ Ju52!3m
a dvAma Fw 58C. Tato letadla byla pozdAji posilena jednadvaceti stihaAkami
La-5FN 1. AeskoslovenskAho letcckAho pluku, ktcre opcrovaly z IctiAtA ZolnA.
PovstaleckA leteetvo bylo zorganizovAno v Jtombinovanou letku" s 954 muii.
Z toho bylo 29 pilotu a 15 pozorovateKi. Zbylych 1185 pfisluSnikG slovenskAho
leteetva bojovalo jako pAchota KombinovanA letka provedla 350 operaCnich letG,
1. Ccskoslovcnsky letecky pluk 572 operaAnich letu.
Pozn.: Dv$ BC-109G po pfclclu havarovaly a pH pMlclu na polnf IctiftU havarovaly <iv4 B-534.
76
KAPITOLA 7
OPERACE SLOVENSKE ARMADY
V LETECH 1939 - 1944
Po 15. breznu 1939 se slovenskA armada ocitla v nczaviddnihodnc situaci, a to
diky repatriaci Ceskych vojaku a prcdcvsim dustojniku. Napnklad 120 Ceskych
dustojniku opustilo velitelstvi 6. sboru ve SpiAskc Nove Vsi a pouze osm sloven-
skych dustojniku zftstala Z puvodniho stavu 2500 ai 3000 muiu zustalo pCSim
pluktim mezi 70 ai 150 muJi. JcStC horSi situace byla v dClostreleckych jcdnot-
kAch, kterA byly tdmCr vyluCnC obsazovAny Cechy. Pluku titoCnc vozby take zusta-
lo jen ndkolik malo muiu.
POHRANlCNf BOJE S MADARSKEM (23.- 2G. BREZNA 1939)
Madarsko se rozhodlo vyuiit oslabeni slovenske armady a ziskat dal§i uzemi
na vychodnim Slovcnsku. Po ancxi Podkarpatskc Rusi Madarsko 15. brezna roz-
mistilo jcdnotky Honvedsegu na pohraniCni kdtd Cervenica Slovensko rozpoznalo
hrozici nebezpeCi a stejny den mobilizovalo pCt roCniku zAlohy. Vracejicf se slo-
venStf dustojnici a specialistc byvale Ceskoslovcnskc armady pomohli vyplnit
volna mista ve tvoricich se jcdnotkach.
Dne 15. brezna byl jmenovAn velitelem 6. sboru v PrcSovd podplukovnik Malar.
Pod svym vclcnim mdl torzo 17. pdsi divize (vclitcl major Sirica) a Casti ddlostrelcc-
kych jcdnotek (vclitcl kapitan Jamriska). Sbor mdl devdt Ichkych tankft LT-35
a osm obrndnych automobilu OA иг. 30. Tato vozidla bojovala na Podkarpatskc Rusi
a po ustupu na uzemi Slovcnska byla internovAna slovenskou armadou. VScchny
tyto automobily byly umyslnd poSkozeny svymi Ccskymi ridiCi a potrebovaly opra-
vu. Z tanku a obrndnych automobilu byla vytvofena jednotka obrndne vozby pod
vclcnim ddlostrelcc poruCika Daxncra. Osadky byly vybrAny zc spojovaciho prapo-
ru a nemdly iadne zkusenosti s provozem a opravami obrndnych vozidel.
К jcdnotcc v§ak dorazil porudik PotoCny, ktcry mdl vycvik na tancfch LT-35,
a tak se stal jedinym expertem jcdnotky. Jeho prvni starostf bylo zorganizovat opra-
vy tanku v PreSovd. Zaroveh zaCal sestavovat osAdky vozidel podlc odbornosti
77
jednotlivych vojinu. Jiz 24. breznu se mu podafilo dat dohromady cetu peti obrne-
nych automobilu OA vz. 30.
Madarsko zacalo invazi v noci z 22. na 23. breznu. Kralce po pulnoci mad’arske
jednotky obsadily Ublu, kde pfekvapily a zajaly rotu 16. pesiho pluku. Pak pokraco-
valy v postupu na caru Velky Bereznyj - Ulic a Vysnc Ncmecke - Sobrance. Rano
23. bfezna obsadily Sobrance a na severu postoupily az ke Stakcinu. Z Velkeho
Bereznyje na Ulic poslupova) pesi pluk bez podpory delostfelcctva ci obrnenych
jednotek. Druhy proud mad'arskych jednotek postupoval z Maleho Bereznyje na
Ublu. I tento pochodovy proud mel sihi pesiho pluku, ale byl podporovan lehkymi
tanky a obrnenymi automobily. Illavni sily vyrazily z Uzhorodu a postupovaly pres
Tibavu na Sobrance. Tento pochodovy proud tvorily dva pe§i pluky s podpurnym
delostrelectvcm, lehkymi tanky a obrnenymi automobily. Л prave hlavni mad’arske
sily narazily asi 4 km za Sobrancemi na slovenske jednotky, ktere zastavily jcjich
dalsi postup. Slovenske jednotky byly rozdelcny na scvcrni skupinu, zvanou „Stak-
cinskou", a na jizni skupinu „Michalovce". Stakcinska skupina mela puvodne silu
jednoho pesiho praporu. Podporovala ji jedna deloslfelecka baterie. Skupina Micha-
lovce byla slozena ze zesileneho pesiho praporu, casti zenijniho praporu a delost fe-
leckc baterie. Tato skupina byla 25. bfeznu dale posilena jednotkami 41. pesiho
pluku a jednou baterii 262. delostreleckeho pluku. 26. bfezna ji navic posilily i dasti
7. a 17. pesiho pluku a dalsi baterie 202. delostfeleckeho pluku. Skupine Michalovce
puvodne velel kapitan Hassik, ale od 23. bfezna pfevzal veleni major Kubicek.
Mad’arske jednotky dosahly bchem 23. bfezna linie Remetske Hamre - Ruskov-
ce - Jcscnov - Bunkovce - Blatne Remety. Tehoz dne vecer dosahly Zavadky
a otevfely si tak koridor z Gajdose na Remetske Hamre, ktcrym mohly bczpecnc
piesunovat obrnene jednotky na sever.
Nove vytvofena slovenska ceta obrnenych automobilu vyrazila z Presova 24. bfez-
na rano. Protoze se s prostredky, ktere byly v Presove dostupne, nepodafilo opravit
tanky LT-35, byla tato ceta jedinou jednotkou obrnene vozby, kterou mela slovenska
armada к dispozici. Skupina dostala po phjezdu na frontu rozkaz provest ve spohi-
praci s pechotou okamzity protiutok v prostoru Zavadky. Ceta projela Zavadkou
a postupovala na Gajdos. Madafi zacali ustupovat a utocnc skupind se podafilo
obsadit Fekisoviec. Vrchni velitelstvi nafidilo pokracovat v utoku ve smeru na Ubrez
a JovSu. Obrnene automobily, podporovane pechotou a tfemi letadly, zautocily na
Ubrez. Utok ale narazil na silnou kulometnou a dclostfeleckou palbu a zacal vaz-
nout. Pechota byla donucena к iistupu a jeden z obrndnych automobilu byl zasazen
protitankovym kanonem. Ustup se zmenil v utek a jen diky zaloham a zkusenym
dustojnikum se podafilo situaci zkonsolidovat.
Vecer 24. bfeznadoraziladoMichalovcu dalsi skupinaobrnenych vozidel, kterou
vyslal pluk utocnc vozby. Skupina se skladala ze ctyf obrnenych automobilu OA
vz. 30 a tfi tanku LT-35. Ceta obrnenych automobilu byla okamzitC vyslana do
Gajdose s ukolem zastavit dalsi ustup pechoty a zpevnit frontu. Tento dkol splnila.
78
* BOJE NA VYCHODNIM SLOVENSKU
BREZEN 1939

79
Rdno 25. brezna bylo v Michalovcich pfipraveno 15 000 vojdku к rozhodujici-
mu protiutoku. Pdchota, podporovdna lehkymi tanky a obmdnymi automobily,
obsadila v rychldm sledu Zavadku, Fetisoviec, Hnojnd a Vydnou i Niinou
Revistiu. Daldi protiiitoky byly zastaveny, protoie bylo podepsdno primdri.
V prostoru MichalovcO Slovdci pouiili svdj jediny obmdny vlak, ktcry puvod-
пё patFil Ceskoslovcnska armddd. Po posilenf novym kulometnym vozem byl
pouiit na tratich Michalovce - Sobrance a Michalovce - Trebidov.
Na sevemim useku probihaly tdikd boje v oblasti Stakdina Na obou strandch
zde do bojO zasdhlo letectva Slovensky protiiitok byl 24. brezna rdno zastaven.
Jednotky Honvddsdgu provedly pozddji tchoi dne protiiitok a podarilo se jim
obsadit k6tu 287 nad Stakdinem. Slovenskd rota horskd pdchoty odpovdddla takd
protiiitokem a podaFilo se ji k6tu opfit obsadit. Situace v okoli Stakdina vdak byla
ai do podepsdni рптёп nerozhodnd.
I kdyi boje s Macfary trvaly jenom tfi dny а тё1у omezeny rozsah, zname-
naly pro slovenskou armddu kfest ohndm, ktcry prcstdla s uspdehem, zvlddtd
kdyi se uvdii jeji komplctni dezorganizace zpusobend odchodem Ceskych dtistoj-
niku a vojfnu, nedostatek special istu v jednotkdeh ddlostrelectva a litoCnd vozby
a jistd nedostatky v materidlnim vybaveni a zabezpeCeni.
vAlka s polskem (i. zAfti - x. RLjen 1939)
Polsko bdhem mnichovskd krize v zdri 1938 zabralo ddsti slovenskdho uzemi.
Tato skutednost poskytla slovenskd vlddd vitanou zdminku pripojit se к pldno-
vandmu napadeni Polska Ndmcckcm.
Podplukovnik Malar byl 23. srpna 1939 jmenovdn velitelem polsko-slovenskd
pohranidni oblasti. Dne 24. srpna byly vdechny jcdnotky uvedeny do stavu vdled-
ne pohotovosti a zahajily presun na sever. Clenovd Hlinkovy gardy prcvzali
strdini sluibu na madarskych hranicich, aby mohly byt uvolndny jednotky
armddy pro chystanou operaci. Dne 26. srpna byly mobilizovdny tri rodniky zdlo-
hy a 30. srpna daldich pdt roCniku. Celkem bylo zmobilizovdno 51 306 muiu.
Vrchni velitelstvi slovenskd Polni armddy bylo zrizeno ve SpiSskd Novd Vsi.
Jednotky slovenskd armddy sc 30. srpna pFcsunuly к polskym hranicim.
Slovensky scktor byl Cdsti useku ndmeckd armddni skupiny nJih“ a jeji 14. armd-
dy generdla von Lista, v jejii podhzenosti bylo pdt pddich, tri horskd, dvd tanko-
vd a jedna lehkd divize. Ukolem slovenskd armddy bylo kryt vychodni kridlo
14. armddy a zabrdnit proniknuti polskych jcdnotek na ilzemi Slovcnska
Slovenskd armddni skupina „Bernoldk“ byla rozmistdna takto:
1. divize „JanoSik" pod velenim plukovnika Antona Pulanicha v prostoru SpiSskd
Novd Ves - Predov
80

2. divize „Skultity“ pod vclenim generdla Alexandra Cundcrlika v prostoru
Brczno nad Hronom - Poprad
3. divize „Rdzus*1 pod vclenim podplukovnika Augustina Malara byla tdsnd u hra-
nic vychodnd od Vysokych Tater. SlovcnskA vlAda take povolila ndmeckd
armadd poub't slovenskd uzemi к nastupu proti Polsku.
Polska armada dobfe vedela о tom, zc ncmecke a slovenske jednotky se soustfe-
d*uji na jiznich hranicfch Polska a vyslala armadni skupinu „Karpaty" (casti 5.
a 10. sboru) do hranidni oblasti. V sestave teto armadni skupiny byly predevsim pesi
utvary. Nemdla vubcc zadne obrndne jednotky a jen velice malo delostfelectva,
protoze vetsina techto jednotek byla vysliina do oblasti Sanoku.
Slovenska 2. divize byla posilena rotou obrnenych vozidel. Rota se skliidala
z cety sc ctyrmi obrnenymi automobily OA vz. 30 a z cety se tfemi tanky LT-35. Dalsi
tfi obrnene automobily OA vz. 30 byly pfideleny jezdecke pruzkumne skupine.
Valka vypukla 1. zari 1939. Slovenska pechota zahajila iilok v 05.00 a bez odpo-
ru obsadila puvodne slovenske vcsnice Javorina a Podspady. 1. divize obsadila Za-
kopane a postoupila do hloubky asi 30 km ve smdru na Nowy Targ. Jiz 9. zari se
vsak vratila na Slovensko. 3. divize se pripojila к nemeckemu XVIII. horskemu
sboru a spolecne s nim zadtocila vc smeru Jaslo - Krosno - Sanok. Behem postupu
do hloubky 60 az 90 km svcdla nekolik sarvatek s polskymi jednotkami. Celni
slovenske jednotky dosahly 2. zari caru Bielovodska Dolina - Javorina - Jurgov -
Niedzicc. Ctyri obrnene automobily s jczdeckou eskadronou byly vyslahy do Tylicze.
Vscchny obrnene automobily pronikly 3. zariaz na hlavni tyliczske namesti, ale tarn
narazily na silny odpor a musely ustoupit, protoze doprovazejici jizda jc nebyla
sebopna podporovat.
Velitelstvi armady sc 5. zari rozhodlo vytvof it pohyblivou motorizovanou jednot-
ku pod krycim niizvem „Kalinciak". Jcjfm vclenim byl poveren podplukovnik Jan
Imro. Tato jednotka byla vytvofena z jezdecke eskadrony, roty cyklistu a motorizo-
vane jednotky, ktera mdla rotu tanku se tfinacti tanky LT-35, rotu obrnenych
automobilu se scsti OA vz. 30 a rotu sc scsti 37mm protitankovymi kanony vz. 37.
Motorizovana jednotka se 7. zari pfesunula do Brekova, kde sc spojila s kombinovu-
nou rotou dtodne vozby, dosud pfidelenou 2. divizi. Jednotka tak byla dale posilena
cetou tanku, takze mela celkem 19 tanku LT-35. Tato „rychla" skupina spolupra-
covala s 2. divizi a spolu s ni se pfesunula z oblasti Poprad - Brezno do oblasti
Stropkov-Svidnik. Spojenejednotky prekrodily 8. zafi puvodni polskou hranici jako
druhy sled, ale do boju uz nezasahly.
Slovenska pechota dosahla priblizne ve stejnou dobu linic Kamcnica - Bludca -
Zalesie - Krynica - Zdroj - Tylicz - Javorki - Biala Woda. Polsky odpor byl jen slaby,
a tak nebylo nutne pouzit obrnene jednotky. 16. zafi byla 2. divize poverena йkolem
vycistit a zajistit dobyte ilzcmi mezi mesty Liszna, Jablonki, Baligrod, Sanok,
82
Krosno a Dukla. Divize byla posilena dalSimi Sesti obrnAnymi automobily OA vz. 30.
Tyto automobily sc vratily kc sve jcdnotce 21. zAfi a cclA motorizovanA jcdnotka
sc vratila na Slovensko 1. fijna 1939, kdy polskA ta2cni skonAilo.
Slovenska armada ztratila bAhcm cclA polskc kampanA 18 mrtvych, 46 zra-
nAnych all poh fe§ova nych. Slovensko jednotky byly staieny z Polska na konci
zari a krAtcc potom demobilizovany.
Slovenska vlada zavedla 11. zAh' Slovcnsky vojensky kri2 a pamAtni medaili
„Javorina - Orava“. Jednotky armAdy sc zudastnily vol kA prchlidky v Zakopanem
a slovenSti a nAmedti vojAci byli v Popradu, Spisske Nove Vsi a v dalSich slovcnskych
mAstech dekorovani slovenskymi rAdy. Adolf Hitler dckoroval Zelcznym kri2cm gene-
rate Catlosc a dalsi dva slovenske dustojniky a poslal dAkovny telegram prezidentu
Tisovi, ktery odpovddAl, 2e „slovensky narod vudee nikdy nezklamc“. Prezidcnt Tiso
14. biezna 1941 prohlasil: „Dobre si pamatujeme, 2c to byla nAmccka armada vede-
na svym vtideem Adolfem Ilitlcrem, kterA umo2nila vznik nasi (tj. slovenske) arma-
dy. UvAdomujeme si to a vimc, 2e zvitAzi-li nAmccka armada, bude to zAruka i nasi
budoucnosti. Proto vAHmc v jeji vitAzstvi a jsme pripraveni ji pomoci.“
VALKA SE SOVfiTSKYM SVAZEM (1941 - 1944)
Slovenska vlAda podala pripravovat obyvatelstvo na valku jiz bAhem nAmec-
ke invaze balkAnskych zemi na jare 1941. Na celem Slovensku bylo nah'zcno
zatcmnAni, jednotky protiletadlovAho ddlostrelcctva byly aktivovany a byla nafi-
zena vystavba protileteckych krytu. VSc se zduvodftovalo nebezpedim nalctu
britskeho nebo jugoslAvskeho letcctva Vlada pou2ivala velkA dAvky nacionalis-
ticke a nabo2cnskc propaganda aby presvAddila lid, 2e jc nutnd bojovat s ncbcz-
pedim bolsevizmu. Propaganda byla nutnA, nebot zatimco v pripadA boju
s Madarskcm armAda brAnila slovenske uzemi a ve vAlce s Polskcm bojovala
о opAtovnA ziskani puvodnA slovenskeho uzemi, pro boj se slovanskymi bratry na
vychodA - Rusy - nebyl 2adny logicky duvod. Slovensky stAt navfc nemAl 2Adne
uzemni po2adavky vuii SovAtskAmu svazu, jako napriklad Rumuni nebo Finove.
V kvAtnu 1941 sc shromA2dil nAmccky horsky sbor о dvou divizich v okoli
Presova a dal§i jednotky Welinnachtu u Popradu. ZaCatkem Aervna sc vicchny tyto
jednotky presunuly dale na vychod. SlovenskA armada povolala 18. Cervna fast
zAlo2niku a od 20. Servna nandila soustavne odposlouchAvani rAdiovych zprav. Dne
22. Aervna bylo povolano do zbranA osm roCniku zAloh, co2 celkem pfedstavovalo
2314 dustojnfku a 65 704 mu2stva NAmecko napadlo SovAtsky svaz rAno 22. derv-
na 1941. Teho2 dne byla slovenska armada uvedena do stavu vAlcdne pohotovosti
a ministr narodni obrany general Catlos naridil zHzeni Rychlc skupiny pro zasaze-
ni na vychodni fronts. Jejiin vclitelcm byl jmenovAn plukovnik Pilfousek. Skupina
sestavala z velitclstvi 2. divize (PrcSov), 2. jczdeckeho prezvAdnAho oddilu JPO-2
(Michalovcc), tankovAho praporu se dvAma Cctami tanku a dvAma Cctami protitan-
kovych kanonti (TurAiansky Sv. Martin), motorizovanAho dAlostfelcckeho oddilu
11. dAlostreleckeho pluku (Zilina), 1. praporu 6. pASiho pluku na nakladnich auto-
mobilech (Trebisov) a pomocnych jednotek vyAlcnAnych z 2. divize (stabni Aeta.
83
telegrafni rota, zenijni ceta a Stabni autokolona). Vsechny tyto jcdnotky byly pripra-
veny о pulnoci 22. cervna a rano se zacaly formovat v okoli Medzilaborcu. Rychla
skupina byla takticky podrizena nemecke 17. armadS generala von Stulpnagela,
a protoji byli prideleni nemedti stycni dustojnici.
Rychla skupina prckrocila slovensko-sovetske hranice 24. cervna a odpolednc
tchoi dne dosahla prideleny prostor soustredeni.
Slozcni Rychl£ skupiny 25. cervna
Velitelstvi (Haczow)
6 dustojniku, 4 poddustojnici, 6 vojinu, 6 pusek, 10 pistoli, 12 nakladnich
a 2 osobni automobily, 1 ambulance
2. jezdecky prezvedny oddil - JPO-2 (Humniska)
cyklisticka rota, rota tczkych zbranf, kulometna ceta
celkem 12 dustojniku, 6 poddustojniku, 267 vojinu, 177 pusek, 96 pistoli,
25 Ichkych a 4 tezke kulomety, tri 37mm protitankove kanony, tri ОЛ vz. 30,
19 nakladnich a 4 osobni automobily, 1 ambulance, 5 motocyklu a 95 jizdnich
koi
Motorizovany pesiprapor - 2. prapor 6. pesiho pluku (Stara Wies)
3 roty pechoty, kulometna rota, ceta protitankovych kanonu, baterie 75mm de),
zenijni ceta
celkem 14 dustojniku, 1 poddOstojnik, 629 vojinu, 341 pusek, 162 pistoli, 38 leh-
kych a 12 tfczkych kulometu, ctyri 37mm protitankovc kanony, ctyri 75mm dela,
33 nakladnich a 2 osobni automobily, 2 motocykly a 8 jizdnich koi
1. delostrelecky oddil 11. dp (Haczow)
3 baterie, radiova ceta
celkem 5 dustojniku, 3 poddustojnici, 242 vojinu, 147 pu&ek, 32 pistoli, 6 leh-
kych kulometu, devet 100mm ddl vz. 30, 34 nakladnich a 7 osobnich automobi-
lu, 3 motocykly, 6 jizdnich koi
Spojovaci rota (Haczow)
2 dustojnici, 97 vojinu, 80 pusek, 20 pistoli, 1 lehky kulomet, 15 nakladnich
a 1 osobni automobil, 1 motocykl, 3 jizdni kola
Prapor utocne' uozby (Kombornia)
2 roty protitankovych kanonu, 2. a 3. tankova rota, stabni rota
celkem 20 dustojniku, 13 poddustojniku, 583 vojinu, 62 pu&ek, 301 pistoli,
15 Ichkych a 82 tczkych kulometu, devet 37mm protitankovych kanonur47 leh-
kych tanku (30 LT-35, 10 LT-38,1 LT-40: kazda rota mela 22 tanku - ve 4 cetach
po peti tancich a dva tanky ve velitelskem roji, plus 3 tanky ve stabni rote),
84
72 ndkladnich a 31 osobnich automobilu, 3 bcnzinovd cisterny, 1 ambulance
a 22 motocyklu.
Cold Rychla skupina mdla 59 dustojniku, 27 poddustojniku, 1824 vojinu,
813 pu&ck, 661 pistoli, 85 lehkych a 98 tdikych kulometu, Sestndet 37mm proti-
tankovych kanonu, dtyri 75mm ddla vz. 15, devdt 100mm ddl vz. 30, 3 obrndnd
automobily OA vz. 30, 30 tanku LT-35, 10 tanku LT-38, 1 tanku LT-40,
183 ndkladnich a 49 osobnich automobilu, 3 cisterny, 3 ambulance, 33 motocyk-
lu a 112 jizdnich koi.
Rychla skupina pfckrodila sovdtskc hranice 25. dervna VdtSina jednotek pre-
konala bez odporu ncph'tclc rcku San a postupovala ve smdru Malawa,
Kroscienko. Na prvni sovdtsky odpor narazila u Wojtkowd, kde jednotky Rudd
armady zaujaly pripravena obranna postaveni. Slovenske tanky a protitankovd
kanony sice ddstcdnd obranu umldcly, ale Rychla skupina se dostala do prudkd
palby ruskdho ddlostrelcctva a musela ustoupit к Trzianieci. Tato krdtka Sarvat-
ka ji stdla jednoho mrtvdho a Scst zrandnych.
Dne 27. dervna byla Rychld skupina staicna zpdt к rece San, kde mdla neu-
tralizovat sovdtskd bunkry v okoli Sanoku. Prod odjezdem к Sanoku skupina
vyslala rotu tankft к Wojtkowd. Ta zjistila, 2e sovdtskd armada v noci vyklidila
sve pozice, a proto sc vrdtila bez bojc. Zbytek skupiny se mezitim presunul
к Zaluii, kde se spojil s vclitclskym odradem ndmecke jednotky „Coretti", se kte-
rou skupina mdla napadnout sovdtska opevndni. Prezvddna deta Rychld skupiny
a ndmecka vozidla sc dostaly bdhem presunu ze Zaluze к Sanoku do silnd palby,
kterd byla vedena ze sovdtskych bunkru. Vdtdina ndmeckych neobrndnych vozi-
del byla zasaicna a shorela Rychla skupina vyslala proti opevndnim dvd roty
tanku. Pdt tanku LT-38 1. roty a pdt tanku LT-35 2. roty vyrazilo do kopce smd-
rem к bunkrum. Jeden z LT-38 zapadl do prikopu a byl osddkou opustdn. Dalsi
byl opakovand zasaien 45mm protitankovym kanoncm z jednoho bunkru. Tento
tank (dislo V-3006) shoFcl a byl uplnd zniden. Jcho osadka zahynula
Adkoliv kanony tanku ani 75mm ddla nebyly proti sovdtskym bunkrum pri-
li§ udinne, byla ndktera opevndni zneikodndna pdchotou, kterd jc obcSla zczadu,
a zbytek obrancu sc nakonec vzdal. Rychld skupina se pfesunula na vychod
a v prvnim tydnu dcrvcnce 1941 se zastavila v Samboru ke krdtkemu odpodin-
ku.
Mezitim byl na vychodnim Slovensku vytvoren Potni sbor, ktery mdl dvd pdsi
divize, dva ddlostFelcckd pluky, prapor ienistu, spojovaci prapor a rotu tanku,
obrndnych automobilu a protitankovych kanonu. Sbor mdl 50 689 muiu. Jcho
nevyhodou byl naprosty nedostatek dopravnich prostredku. Pd§i utvary tak byly
nuceny na frontu pochodovat. Sbor vyrazil 30. dervna smdrem na Dukelsky pru-
smyk a о tri dny pozddji dosdhl sovdtskc hranice. Jcho postup byl priliS pomaly.
Nci sc dostal do Sanoku, fronta ui byla u Lvova Sbor proto pomalu postupoval
dal к Samboru, kde generdl CatloS 4. dcrvcnce provcdl inspekei Rychld skupiny.
85
General se rozhodl „povygit" Rychlou skupinu na Rychlou brigAdu a pferadit
к ni vSechny motorizovane jednotky Polniho sboru. BrigAda 8. Cervence dostala
da)§f dClostfcleckd jcdnotky (zbytek 1. motorizovanAho oddilu 11. dAlostfclcckA-
ho pluku) a 12. Cervence cely 11. dClostrclecky pluk s 24 dCly rA2e 100 mm vz. 30
a 12 kanony rAie 105 mm vz. 35, obrnCnA vozidla (10 obmCnych automobilu,
22 tanku LT-35), 12 protitankovych капопй rAie 37 mm a pres 200 nakladnich
automobilu. Stav dustojniku a muistva sc zvygii na 3546 muiu.
Polni sbor ncmohl drict krok s motorizovanymi jednotkami a zAstAval stale
vice pozadu. Jeho velitelstvi bylo zaCAtkem Cervence v ChyrowC. PCSi jednotky byly
pouiity к zabezpeCeni dobytCho uzemi a v omezend mire к boji proti partyzdnum.
Protoie sbor nebyl v boji vyuiit, general Catlog vydal 25. Cervence rozkaz к vytvo-
feni Rychte a Zajist'ovacl divize. Zbytek muistva byl urychlenC demobilizovAn, aby
mohl doma pomoci ph inich. Celkem 35 623 mu2u bylo demobilizovano a poslano
zpCt na Slovensko
Slozcni RychlA brigady 8. dervence
Velitelstvi
17 dustojniku. 8 poddustojniku, 73 vojinu
38 pusek, 35 pistoli, 17 nakladnich a 9 osobnich automobilu, 1 ambulance
Motorizovany prezvedny oddil
velitelstvi, radiova ceta, ceta obrncnych automobilu, ceta protitankovych kano-
nu, 2 roty cyklistu, zenijni ceta a pomocna ceta
celkem 25 dustojniku, 12 poddustojniku, 788 vojinu
441 pusek, 350 pistoli, 51 lehkych a 9 tczkych kulometu, sest 37mm protitanko-
vych kanonu, 5 obrncnych automobilu OA vz. 30, 56 nakladnich a 15 osobnich
automobilu, 1 ambulance, 15 motocyklu a 243 jizdnich koi
Motorizovany pesiprapor (2. prapor 6. pluku)
velitelstvi, radiova ceta, ceta protitankovych kanonu, minometna ceta, baterie
75mm del a tri roty pechoty
celkem 20 dustojniku, 1 poddiistojnik, 828 vojinu
511 pusek, 205 pistoli, 38 lehkych a 12 tczkych kulometu, Ctyri 37mm protitan-
kovc kanony, 2 minomety, ctyri 75mm dela, 40 nakladnich a 2 osobni automobi-
ly, 1 ambulance, 1 molocykl a 8 jizdnich koi
Pluk litocne vozby
stabni rota, 2 roty tanku, 3 roty protitankovych kanonu
celkem 25 dustojniku, 14 poddustojniku, 712 vojinu
207 pusek, 619 pistoli, 22 lehkych a 8 tczkych kulometu, 27 protitankovych ka-
nonu raze 37 mm, 36 tanku’, 87 nakladnich a 44 osobnich automobilu, 3 henzi-
nove cisterny, 2 ambulance a 31 motocyklu.
• N'eiiplny stav. Jeden tank byl zmeen a 10 poslaao nazpet do opravy.
86
Drifts!ivlecky oddil (1. oddil 11. delost rcleckeho pluku)
velitelstvf, radiova ceta, 3 bateric 100mm del, 1 baterie 105mm kanonii
celkcm 21 diistojniku, 3 poddustojnici, 030 inuzii
329 pusek, 128 pistol], 10 lehkych kulometii, 12 del nize 100 mm vz. 30, 4 ka по-
пу nize 105 mm vz. 35. 62 nakladnich a 15 osobnich uutomobilu, 1 cisterna,
10 motocyklii u 14 jizdm'ch koi
Zenijni rota
4 dustojnfci, 1 poddustojnik, 261 voji'mi
184 pusek, 24 pistoli, 4 lehke kulomcty, 23 nakladnich a 1 osobni automobil,
1 motocykl, 1 jizdni kolo
Spojouacf rota
4 diistojnici, 98 vojinii
55 pusek, 30 pistoli, 13 nakladnich a 2 osobni automobily, 3 motocykly a 3 jizdni
kola.
Celkouy Slav Ryclde brigady k 8. cervenci
117 diistojniku, 39 poddustojnikii, 3 390 vojinii
1 ($65 pusek, 1 391 pistoli, 126 lehkych a 29 lezkvch kulomctu, 37 prolitanko-
vych kanonii raze37 mm, 2 minomcty, 4 delu raze 75 mm vz. 15, 12 del raze 100 mm
vz. 30, 4 kunony raze 105 mm vz. 35, 5 obrnenych uutomobilu OA vz. 30, 36 tankii
(20 LT-35, 9 LT-38, 7 LT-40), 298 nakladnich a 88 osobnich uutomobilu, 4 cisterny,
5 ambulanci, 62 motocyklii a 269 jizdm'ch koi.
9. cervence se brigade presunula ze Samboru do prostoru mezi obce Szopki
a Kurowice. 10. cervence byla posi'lena 15. lehkou protiletadlovou baterii, kleni byla
vyzbrojena 20mm proliletadlovymi kanonv Oerlikon. 11. cervence sc presunula
vychodnc od Tarnopolu a byla opet podrizena nemecke 17. armade. 12. cervence
prevzala zbytek 11. delost relcckcho pluku a jcji pcsi prapor (2. prapor 6. pcsiho
pluku i byl posilcn na motorizovanou pcsi skupinu.
15. cervence se brigade presunula к Puczaczi a sestnactcho do Grodek, kdc
poprve vsloupila na predvalecne uzemi Sovelskcho svazu. Vsechnu vozidla brigady
byla bchem 17. a 18. cervence opravena a pulivo a munice doplneny. 19. cervence
brigadu navslivili general Catlos a Sano Mach, ktefi vykonali posledni prchlidku.
20. cervence brigadu opet zaluijila pochod.
Nemecky 49. armadni sbor naridil 21. cervence brigade, aby provcdlu presun do
prostoru Lipovix- - Iljince s tikolcm zabranit jednotkam Rude armady v tistupu na
jih nehojihovychod. Bodie informuci ncmeckeho pruzkumu byly v Lipovci pribliznc
dva sovetske pcsi pluky. Plukovnik Pilfousek se setkal s vclitelem nemecke 97. pcsi
divize, kleni byla jiznc od Rychle brigady, a dozvedel sc, ze priizkumna jednotka leto
87
divize pronikla do Scaslive, aniz by narazila na nepritele. Rozhodl se proto presunout
brigadu do Scaslive, prenocovat tam a vyuzit pobytu к odpocinku a к doplneni
zasob.
Stav Rychle brigady v predveier boje se silnou sovetskou obranou
Velitelstvi se stabni rolou
30 dustojniku, 10 poddustojniku, 149 vojinu
109 pu§ek, 73 pistoli, 2 lehke kulomety, 26 nakladnich a 12 osobnich automobi-
lu, 4 ambulance, 11 motocyklu
Motorizovany prezvedny oddil
2 cyklisticke a 2 tezke eskadrony plus podpurne jednotky
celkem 25 dustojniku, 11 poddustojniku, 734 vojinu
452 pusek, 302 pistoli, 53 lehkych a 9 tezkych kulometu, sest 37mm protitanko-
vych kanonu, 5 obrncnych automobilu OA vz. 30, 53 nakladnich a 13 osobnich
automobilu, 1 ambulance, 13 motocyklu a 241 jizdnich koi
Motorizouand ptii skupina
3 pesi a 1 kulometna rota, 1 baterie 75mm del, radiove druzstvo a pomocne
jednotky
celkem 22 dustojniku, 1 poddustojnik, 821 vojinu
488 pusek, 189 pistoli, 38 lehkych a 12 tCzkych kulometu, 2 mihomety, ctyri
37mm protitankove kanony, ctyri 75mm dela, 40 nakladnich a 7 osobnich auto-
mobilu, 1 ambulance, 1 motocykl, 8 jizdnich koi
11. delostrelecky pluk
70 dustojniku, 13 poddustojniku, 1 476 vojinu
1 078 pusek, 354 pistoli, 23 lehkych kulometu, 24 del raze 100 mm vz. 30, 12 ka-
nonu raze 105 mm vz. 35, 149 nakladnich a 39 osobnich automobilu, 1 cisterna,
.5 delosticleckych traktoru, 30 motocyklu a 42 jizdnich koi
Pluk utocne uozby
stabni rota, 3 tankove roty, 3 roty protitankovych kanonu
celkem 33 dustojniku, 15 poddustojniku, 876 vojinu
333 pusek, 617 pistoli, 41 lehkych a 92 tezkych (86 v tancich) kulometu, 65 ka-
nonu raze 37 mm (36 na tancich), 43 tanku (27 LT-35, 9 LT-38, 7 LT-40), 89 nti-
kladnich a 56 osobnich automobilu, 4 ambulance, 3 cisterny, 29 motocyklG
Zenijni rota
5 dustojniku, 1 poddustojnik, 248 vojinu
186 pusek, 24 pistoli, 4 lehke kulomety, 26 nakladnich a 1 osobni automobil,
2 motocykly, 1 jizdni kolo
88

15. protiletadloud baterie
4 dustojnici, 139 vojinu
65 pusek, 63 pistoli, 4 Ichke kulomety, osm 20mm protiletadlovych del Oerlikon,
17 nakladnich a 3 osobnf automobily, 3 motocykly, 1 jfzdnf kolo
Spojouaci rota
4 dustojnici, 118 vojinu
71 pusek, 30 pistoli, 1 lehky kulomet, 14 nakladnich a 3 osobni automobily a 3 jizd-
ni kola.
Automobilnt opravna s jednou pesi cetou
1 dustojnik, 1 poddustojnik, 43 vojinu
10 pusek, 7 pistoli, 6 nakladnich a 1 osobni automobi)
315. autokolona
1 dustojnik, 51 vojinu
23 pusek, 7 pistoli, 23 nakladnich a 1 osobni automobil, 1 motocykl.
Kompletni stav Rychle brigddy k 21. cervenci
195 dustojnikii, 52 poddiistojniku, 4 655 vojinu
2 815 pusek, 1 666 pistoli, 166 lehkych kulomelu (10 na obrnenych au tom obi-
lech), 113 tezkych kulometu (86 na tancich), 4 dela 75 mm vz. 15, 24 del raze
100 mm vz. 30, 12 kanonu raze 105 mm vz. 35, 8 protiletadlovyclf kanonu raze
20 mm Oerlikon, 2 minomcty, 75 protitankovych kanonu raze 37 mm (36 na
tancich),
5 obrnenych automobilu OA vz. 30, 43 tanku, 445 nakladnich a 137 osobnich
automobilu, 10 ambulanci, 4 cister ny, 5 delostrelcckych traktoru, 90 motocyklu,
296 jizdnich koi.
BOJ О LIPOVEC
Lipovecje vzdalen asi 8 km od Scaslivc. Obe vesnice byly spojeny nedkizdenou
silnici, ktera byla siroka asi 5 az 7 metru. Obrana Lipovec byla sverena 44. sibirske
horske divizi pod velcnim gencrala Kccenka. Divize sestavala ze svezich pefiich
pluku (305. a 319. pp) a z casti 25. a 295. pcsiho pluku, jejichz vojaci byli vycerpani
z predchozich boju.
Motorizovana pfezvcdnii skupina Rychle brigady zahajila postup 22. cervence
v 04.30. Jeji celni jednotka sestiivala ze tri obrnenych automobilu a z cety cyklislii.
Na prvni sovetskou jednotku (v silo pfibliznc jedne roty pechoty), ktera byla/lobre
zakopana v „liscich norach", narazila asi 3 km pred Lipovcem. Hlavni sily brigady
mezitim vyrazily к utoku v 05.00.
90
V sest hodin rdno byla cela pfezvedna skupina zatazena do boje. 'Го jiz byla
posilena dvema ceta mi tanku z 3. roty ittocnc vozby, rotou pechoty, dvema cctami
cyklistu a jednou baterii I. deloslfeleckcho oddihi 11. delostfeleckeho pluku. Obe
.strany soustfedily sve usili na nizky kopec, ktery ovladal zapadni pristup к Lipovci.
Tankove ccty postupovaly к tomuto kopci otevfenyin polem. protoze sovetske delo-
st relectvo bylo dobre zastrileno na ph'stupovou silnici. Tanky vyuzivaly nerovnosti
terenu a zahajily palbu na Lipovec a sousedni Kamionku. Dva z nich se oddelily
a vyrazily na pornoc prezvedne skupine. Protoze so vet ska pechota nemela prolitan*
kove kanony, oba slovenske lanky hladcc prekonaly jeji odpor a umoznily tak vlastni
pechote proniknoul toutocasti sovetske obranne linic.
Osm tanku LT-35 z hlavnich sil brigady mezitim vyrazilo na pomoc cyklistiim
pfezvedne skupiny. ktefi byli zaslaveni sovetskou pechotou. 'lanky prekonaly bez
pa I by „lisci nory”, ale na zadost pechoty se vratily, aby pornohly zlikvidovat odpor
obrtincu v tomto prostoru.
Sovetske minomety a delostfclcctvo vcdly palbu z prostoru obce Kamionka,
a take z kopce vychodnc od Feliksovky. I pres jejich palbu se celnim jednotkam
brigady podafilo kolcm desate ratio dobyl kopec niezi Lipovcem a Feliksovkou.
Zbytek brigady byl v proudu pripraven naslcdovat predni voj do Lipovce. Plukovnik
Pilfbusek naridil v 10.15 vscobccny utok na Lipovec.
Vscobccny utok zacal ve 12.30 delostieleckou pfipravou, do ktere se zapqjilo jak
delost relectvo, tak tanky. Tanky v soucinnosti s pechotou dobyly kopce na obotl
stranach cesty vcdouci do Lipovce. Motorizovana pechota a protitankovc kanony
nasledovuly lanky po hlavni silnici, ale sovetske delostrelectvo na ne zahajilo
presnou palbu a nicilo nakladniautomobilyjeden za druhym. Delost relectvobrigady
sc pokusilo umlcel sovetske delostfelce. ktefi okamzite prenesli palbu na slovenske
baterie. Delostrelecky souboj trval temer hodinu.
Sovetsky odpor silil. Kopec na prave strane silnice byl zvlasl silne branen
a brigade se nepodafilo sovetske vojaky z teto pozice vytlucit. Celnijednotky brigady
dosiihly kolem 16.00 predmesti Lipovce a postupovaly к zeleznicni stanici, klerou
kratce nato ovhidly.
Prapor dtocne vozby ztratil behem lohoto boje dva tanky. LT-35 cislo 13846 byl
zasazen minou z minometu do otevreneho poklopu velitelske vezicky. Jeho vclitcl
byl zabit a zbytek osadky muscl tank opuslit. Prcdek tanku I.T-IO cislo V-3037 byl
v Lipovci zasazen protitankovym kanoncm. ktery pferaz.il hnaci poloosu a znicil
spojky.
Priblizne ve stejnou dobu zacala brigada slahovat sve lanky do prostoru asi 1 km
na jih od Feliksovky к doplneni paliva a municc. 'lanky 3. roty btijovaly u Kamionky.
Behem presunu na shromazdiste uvuzly dva tanky LT-35 v rozbahnenetn terenu
a musely byt svymi osadkami opusteny. Jeden z nich byl protivnikem v noci zniccn
a nepodafilo se ho opravit.
91
Plukovnik Pilfousck naridil v 17.00 cele brigade, aby se presunula do Lipovce,
protoze byl presvddcen, ze Lipovec jiz byl dobyt. Zatimco brigada postupovala po
jedine silnici do Lipovce, zahajily dva sovctske pcsi prapory protiutok, ktery podpo-
rovala silna delostrelecka palba z prostoru Kamionky. Tento protiutok smeroval do
praveho boku slovenskych jednotek postupujicich po silnici Scasliva - Lipovec
a rozdelil brigadu na dve poloviny. Jednotky bojujici vpredu a v Lipovci byly odriz-
nuty od hlavnich sil, ktere zacaly v panice ustupovat do Siaslivc. Sovetsky protiutok
sc podarilo zastavit az asi 2 km pred Siaslivou.
Na pomoc jcdnotkam bojujicim v Lipovci bylo kolem 18.00 vyslano pet tanku
2. roty a jeden tank z 1. roty utocne vozby. Tyto tanky se dostaly do Lipovce, kde se
к nim pripojil jeden tank 3. roty. V Lipovci se rozpoutal tvrdy boj. Tanky pronikly
к rote protitankovych kanonu a к obrnenym automobilum. Jeden automobil jiz po
zasahu horel, dalsi byl zajat sovetskymi vojaky a byl ziskan zp6t az nasledujictho
dne (uz s namalovanymi rudymi hvczdami) a trcti byl poskozen. Tanky s obrnenymi
automobily bojovaly ve vesnici az do 22.00, kdy se jim podarilo za boje ustoupit.
Sovetske protitankove kanony aktivne pronaslcdovaly slovenske tanky i bchem
ustupu a podarilo se jim zasahnout jeden LT-35, ktery muse! byt opusten, a LT-38
cislo V-3005, ktery po zasahu vybuchl a byl zcela znicen.
Obranne postaveni brigady bylo mezitim posileno dvcma rotami cyklistu 97. pesi
divize a fronta byla stabilizovana. Rano brigada obsadila Lipovec bez boje, protoze
jednotky Rude armady sc v noci stahly.
Bchem boju о Lipovec brigada ztratila 75 mrtvych, 167 ranenych, 2 zajatc a 17 po-
hrcSovanych. Dale prisla о tri tanky LT-35 (13838, 13846, 13857), jeden LT-38
(V-3005), jeden LT-40 (V-30.37) a mnoho nakladnich automobilu. Uplne znicen byl
take obrneny automobil ОЛ иг. 30 (13403) a dva dalsi byly tezcc poskozeny, stejne
jako pet tanku LT-35, jeden LT-38 a jeden LT-40.
Boj о Lipovec odhalil nckolik faktu. Ukazal, ze brigada nebyla dostateine silna
к tomu, aby mohla porazit plnohodnotnou divizi, ktcra branila pripravena obranna
postaveni. ACkoliv muzstvo brigady bojovalo z velke vetsiny statecne, pruzkum
nebyl dostateeny, delostrelectvo nedokazalo umlcct soviHska dcla a minomcty a bri-
gada bojovala izolovane, tedy bez kontaktu a koordinacc sc svymi sousedy (24. pesi
divizi na severu a 97. pcsi divizi na jihu). Brigada take nemela dostatek pechoty pro
podobny utok, a ackoliv jeji obrnene jednotky tento nedostatek do urcite miry
vyrovnaly, pri bojich v zastavfcnych oblastcch byly tanky ve znacne nevyhode.
Automobilni dilny brigady mely dostatek nahradnich dilu a byly schopny opravit
vscchna poskozena vozidla, ale jejich personal picdstiral nedostatek prostredku
a neschopnost vozidla opravit. Dilnam sc nakonec podarilo ovlivnit rozhodnuti
stahnout cely prapor dtocne vozby na Slovensko pod zaminkou, ze tanky nemohou
byt opraveny v polnich podminkach. V&tsina antifasisticky presvcdccnych dustojni-
k« je podporovala. Prapor vytvofil kolonu, ve ktere neposkozene tanky vlekly
92
poskozena vozidla az do Tarnopolu, kde by I cely prapor nalozen na plosinove vagony
a odvczen do Samboru. Tam byl zorganizovan konecny transport domu. Prapor
doraz.il nalozen na dvou vlacich doTurcianskehoSv. Martina ojedcnact dnu pozdcji.
Krome svych vozidel si privezl i devet ukoristenych traktoru Komsotnolec, dva
sovetske nakladni automobily a dva tanky ВТ.
Zhytek brigady byl pfidclen nemccke 295. divizi. Brigadni delostrelectvo podporo-
valo postup tcto divizc, zatimco pechola brigady tvofila jeji predni voj az do Kalniku.
Nemci brzy zjistili, ze slovensti pesaci byli po boji о Lipovec velicecillivi na delostrelec-
kou a hlavnc mi nomet nou palbu, ktera vyvoluvala vjejich radach paniku, coz melo za
nasledek to, ze opoustcli sva postaven l. Sam slovensky plukovnik Turanec si zapsal do
deniku: „Muzstvoje v podstate zbabclejakinile Rusovezahaji palbu, utika. Dustojnici
jsou pfi litoku vzadu, ale pri iistupu jsou v prvnich radach.“
Dne 23. cervcnce 1941 sc general Catlos rozhodl rcorganizovat vscchny sloven-
ske jednotky na vychodni frontc do dvou divizi: „Rychle" a „Zajistovaci**. Rychla
divizc byla vytvoiena operacnim rozkazem z 25. cervcnce. Jejiin velitelem sc stal
plukovnik Turanec. Plukovnik Malar byl jmenovan velitelem Zajist’ovaci divizc.
Rychla divizc nemcla v dobe sveho vzniku vubcc zadna obrncna vozidla, protoze
vsechna byla poslana zpet na Slovensko к opravam. Jcji hlavni silou byly dva
motorizovane pesi pluky a dclostrelccky pluk. Ту to jednotky sc soustiedily nedaleko
Lvova a tarn tri tydny procvicovaly soucinnost pechoty s delostMeetvcm. Po zave-
recnem cviceni byla divizc IK.* srpna presunuta do Proskurova a odtud do Bile
Cerkvc, kde sc spojila s jcdnotkami Rychle brigady.
Dne 22. srpna byla vylvofcna konecna podoba divizc, ktera se presunula do
Skvira, kde probihal nekolik dalsich tydnii vycvik. V te dobe jiz byla podrizena
nemeckemu XXXIV. sboru, ktery byl soucasti6. armady ze skupiny armad „Jih" pod
velcnim polniho marsala von Rundstedta.
Slozeni Rychle divize
VW it flst vi
43 dGstojniku, 16 poddiistojniku, 200 vojinu
120 pusek, 93 pistoli, 4 lehke kulomety, 22 nakladnich a 20 osobnich automobi-
lu, 2 motocykly s privesnym vozikem. 6 motocyklu, 1 jizdni kolo
20. pesi pink
57 dustojnikii, 12 podduslojniku, 1 954 vojinu
1 552 pusek, 623 pistoli, 101 lehkych a 24 tezkych kulometu, 12 minometu,
12 protitankovych kanonu raze 37 mm. 4 dela raze 75 mm, 169 nakladnich
a 51 osobnich automobilu, 2 motocykly s privesnym vozikem, 30 motocyklu,
50 jizdnich koi
93
21. pest pink
63 dustojniku, 13 poddustojniku, 1 7.52 vojinii
1 183 pusek, 493 pistoli, 63 lehkych a 25 tezkych kulometu, 10 minometu, 12 pro-
titankovych kanonu raze 37 mm, 4 dela nize 75 mm, 171 nakladnich a 35 osobnich
automobilu, 2 motocykly s privesnym vozikem, 26 motocyklii, 62 jizdm'ch koi
11. delostrelecky pluk
36 dustojniku, 12 poddustojniku, 1 051 vojinii
714 puSek, 294 pistoli, 28 lehkych a 28 tezkych kulometu, 16 del raze 100 mm
vz. 30, 4 kanony raze 105 mm vz. 35, 116 nakladnich a 32 osobnich automobilu,
24 motocyklii, 27 jizdm'ch koi
11. prezvtdnd skupina
13 dustojniku, 9 poddustojniku, 425 vojinii
253 pusek, 155 pistoli, 19 lehkych a 6 tezkych kulometu, 4 protitankove kanony ra-
ze 37 mm, 54 nakladnich a 9 osobnich automobilu, 14 motocyklii, 140 jizdm'ch koi
2. spojovaci prapor
20 dustojniku, 6 poddustojniku, 395 vojinii
334 pusek, 113 pistoli, 12 lehkych kulometu, 47 nakladnich a 22 osobnich auto-
mobilu, 8 motocyklii
11. zenijniprapor
14 dustojniku, 8 poddustojniku, 525 vojinii
291 pusek, 41 pistoli, 19 lehkych kulometu, 65 nakladnich a 7 osobnich automo-
bilG, 5 motocyklii
11. horskd batcrie
2 dustojnici, 3 poddiistojnici, 96 vojinu
40 pusek, 23 pistoli, 2 tezke kulomety, 4 dda rdie 75 mm vz. 15,
9 nakladnich aut
11. protilankovd rota
4 dustojnici, 164 vojinu
55 pusek, 114 pistoli, 6 lehkych kulometu, 12 protitankovych kanonu raze 37 mm,
19 nakladnich a 4 osobni automobily, 4 motocykly
Prolilctadloua skupina
10 dustojniku, 3 poddustojnici, 362 vojinu
4 lehke kulomety, 12 protiletadlova d6la raze 20 mm Oerlikon, 4 protiletadlova
dela raze 88 mm, 46 nakladnich a 11 osobnich automobilu, 6 motocyklii
Automobilni dilny
1 dustojnik, 1 poddiistojnik, 37 vojinu
9 pusek, 7 pistoli, 7 nakladnich a 1 osobni automobil, 1 motocykl
94
Zasobovaci si uzby
.38 dustojniku, 7 poddustojniku, 1 099 vojinu
347 pusek, 155 pistoli, 9 lehkych kulometu, 168 nakladnich a 13 osobnich auto*
mobilu, 9 motocyklu, 2 jizdni kola.
Celkouy stav Rychle divize k 22. srpnu 1941
301 dOstojniku, 90 poddustojniku, 8 060 vojinu
4 898 рийск, 2 111 pistoli, 265 lehkych a 57 tczkych kulometu, 22 minometu,
12 protiletadlovych del raze 20 mm Oerlikon, 40 protitankovych kanonu raze
37 mm, 12 del raze 75 mtn vz. 15, 4 protiletadlova dela raze 88 mm. 16 del raze
100 mtn vz. 30, 4 kanony nize 105 mm vz. 35, 893 nakladnich a 201 osobnich
automobilu. 6 motocyklu s privesnym vozikem, 133 motocyklu, 282 jizdnich koi
(za povsimnuli stoji, ze divize nemcla zadna obrncna vozidla a zadne samopaly).
Rychla divize dostala svuj prvni ukol 14. zari, kdy byla vyslana. aby vyslh'dala
514. pluk 294. divize, ktery slrezil brch Dnepru mezi obcemi Okrajinka a Chodosov-
ka. Divize si vybudovala postaveni na brezich nad rekou a data к dispozici svou
zenijni mostni jednotku a protiletadlovou skupinu nemcckcmu XXXIV. sboru pro
jeho chystane prekroceni reky pred utokem na Kyjev.
Soveti sc pokusili pfekrocit ieku 16. zari. ale byli odrazeni. Behem pristich ctyr
dnu divize ncustale rozsirovala svuj tisek, protoze sousedici nemecke jednotky byly
postupne zapojovany do titoku.* Divize zujistila brehy Dnepru a zajala 1 650 sovet*
skych vojaku bez vlastnich ztral.
Vedruhe polovine zaridivize zacala postupovat na vychod zacelnimi nemeckymi
jednotkami. Presunovala sc po mizernych, blativych ruskych cestach. V te dobe byla
podrizena 2. tankovemu sboru 1. tankovc armady polniho marsala von Klcisla.
Divize prekrocila и Kremencugu Dnepr a na zacatku njna sc zucastnila obkliceni
sovetskych jcdnotek severnc od Azovskeho more.
Rychlost postupu a obcasne utoky sovetskeho letectva zpusobovaly vysokou
poruchovost vozidcl divize. Vetsina byla vyrobena prod valkou a byla konstruovana
pro vybornc si I nice predvulecneho Ceskoslovcnska. Automobilni dilny divize mely
pine nice prtice a nakonec musely zridit st red i ska, kdc sc soustredbvala poskozetui
vozidla. Nupfiklad v dubnu 1942 bylo ze 32 nakladnich automobilu Skoda 6ST6-L
provozuschopnych 30. ze402 vozidel Tatra 27jen 346, z 280 vozu Praga /fVjen 100
a z 24 velitelskych automobilu Praga AVjen 12.
Rozkaz zastavit dalsi postup. ktery divize dostala zacatketn listopadu, ji prisel
velice vhod. Divize mela obsadit pohrezi Azovskeho more mezi Mariupolcm a Ta*
ganrogem a zabranit sovttskym pokusum о vylodc*ni z more. Velitelstvi divize zor-
ganizovalo pohyblivou obranu a pro lepsi koordinaci svych jcdnotek, ktcre byly
roztazeny na fronte dlouhc 120 km, ziskalo dokoncc rybarskou lod". Ta byla vyzbro-
jena kulomety a opatrena slovenskou vlajkou.
95
96
Jeden pA§f prapor a jeho posilovA jednotky byly koncem listopadu pone-
chAny na pobreii Azovskeho more. Tri pASi prapory a jeden dAlostrelecky
oddil byly nCmeckym XIV. sborem povAFcny likolcm vytvoFit obrannou linii na
rece Mius u Zeleboku. Kratcc po obsazenf svych obrannych postaveni sc slo-
venskA jednotky staly cilem silnych sovfitskych utoku, a to brzy potA, co
nSmcckA frontovA divize ustoupily kolem slovenskych pozic. RychlA divize
udriela svA postaveni a dokonce podnikla nCkolik protiutoku. ZaAatkcm pro-
since se situacc stabilizovala a divize si mohla vybudovat nova obrannA
postaveni na kopcich na zapadnim brehu Feky Mius. Plukovnik Turanec byl
ve stejnou dobu vystridAn ve funkci plukovnikcm MalArcm, coi byl zkuSeny
a oblibeny dustojnik.
Divize zustala ve svych obrannych postavcnich sedm a pul mAsice. BrAnila
12 km dlouhy usek fronty, ktery se SovAti neustAle snaiili prolomit ruznA silny-
ini jednotkami. Jednotky sovAtskA armAdy proved ly bAhem vAnoAnich svAtku
masivni utok za podpory tanku, ale Rychla divize svuj Asek udricla SovAtskA
utoky trvaly ai do jamich mAsicu. Teprve nAmecky Utok na Charkov uvolnil
sovAtsky tlak. RychlA divize byla v Aervnu staiena z fronty a nAkteFi jeji vojaci
se koncCnA mohli vrAtit domil, protoic nastoupili novi zaloinici. BAhcm vice nei
sedmi mAsicu statickA obrany divizc ztratila 119 mrtvych, 576 ranAnych a 89 po-
hreSovanych.
Fronta se znovu pohnula 19. Cervna 1942 a s ni vyrazila i RychlA divize. Jeji
nova organizace automobilnich jednotek byla tak uAinnA, ie se proudy ndklad-
nich automobilu pohybovaly rychleji nci nAmeckA obrnAnA jednotky. Divize
dosAhla 22. Aervencc Rostova na Donu a v naslcdujicich dnech byla prvni jed-
notkou Osy, ktera vytvorila pFcdmosti na jiinim brehu Donu. Armadni skupina
Jih postupovala rychle vpred a Rychla divize byla v ramci XIV. sboru vclice
uspASnA. Koncem zAri postoupila о 800 km od svych zimnich postaveni na rece
Mius.
Od dubna 1942 byl diviznim velitelem opAt jmcnovAn CerstvA povyScny genc-
rAl Turanec, ale v zari ho vystFidal plukovnik Jurech, ktery byl povySen na gene-
rala v prosinci. Jurech byl presvAdAenym odpArccm faSisticke vlAdy slovcnskcho
statu a plAnoval dczcrci celA divize к SovAtum. Divize zaujala obranna postave-
ni jiinA od Krasnodaru v Kutajskc oblasti a zustala v nich nAkolik mAsicu.
Dustojnici z Jurechova Stabu, kteri mAli stejne politicke nAzory jako on, kontak-
tovali Rudou armadu a projednali se sovfctskymi diistojniky dezerci cel6 divize.
Byla naplanovAna na 28. ledna, ale vzhledem к rychle se mdnici situaci na fron-
ts byla divize ncoCekavanS staZena, a tak к planovanA akei nedoSla
Divize v teto dobS koneCnS dostala obrnSnA jednotky. Rota tanku vyjela z mar-
tinskeho nAdraif 17. Fijna MAla dvS Sety tanku (Jest LT-38 a §est LT-10), Ctyri
nAkladni a jeden dilensky automobil. Vlak s rotou dorazil do KerCe о deset dnu
pozdSji, tody 27. rijna PriSti den byly tanky prevezeny lodi do TamanS a 29. Fijna
sc presunuly do Krasnodaru. Rota dosAhla Kutajskaju 2. listopadu. V nAslcdujicich
tydnech byly jeji tanky pouiivAny jednotlivS pri pruzkumu, к vyproSCovAni naklad-
97
meh automobilu z bahna a dokonce i jako nosice munice pro delostrelectvo, protoze
nakladni automobily neprojely.
Sovetska ofenziva zacala v lednu 1943.
Stav Rychle divize к 19. lednu
57 dustojnikO a 5 956 muzstva
527 lehkych a 166 tezkych kulometu, 10 del raze 20 mm Oerlikon, 19 protitan*
kovych kanond raze 37 mm, sest 50mm protitankovych kanonu Pa К 38, 18 del
raze 75 mm vz. 15, 32 minometd, 4 protiletadlove kanony raze 88 mm, 24 del
raze 100 mm vz. 14/19,11 del raze 100 mm vz. 30, 7 kanonu raze 105 mm vz. 35,
12 tanku, 844 nakladnich a 156 osobnich automobilu, 15 ambulanci, 8 radiovo-
zu, 8 dilenskych vozd, 1 cisterna, 15 delostrclcckych traktoru (z toho 10 nemec-
kych), 84 motocyklii.
Divize 27. ledna ustoupila na novou obrannou linii. 31. ledna byla z teto obranne
liniestazena a 2. unora dostala rozkaz presunout se na Krym. Puvodne s sebou mela
vzit i vSechny tezke zbrane. Poskozcna vozidla musela byt znicena a prebylecne
osiidky byly prepraveny na Krym letecky z letiste Slavjanskaja. Priblizne polovina
muzstva divize byla evakuovanajen s rucnimi zbranemi. Zbyvajicich 2 500 muzu
s tezkymi zbranemi bylo urychlene pfesunuto do pnstavu Taman, kde divize pfe-
ckala nekolik utoku sovdtskych letounu. Tito vojaci se nakoncc precejen nalodili
a byli prepraveni na Krym.
Ztraty na vybaveni divize byly znacne. Po evakuaci divizi zbyl jeden tank,
237 nakladnich a 29 osobnich automobilu a 10 motocyklu. Divize predala cast svych
tezkych del nemcckym jednotkam a о znacnou cast prisla pfi ustupu. Na Krymu ji
zpocatku zustaly dva 105mm kanony vz. 35 a pet 100mm del vz. 30. Nemecka
armada divizi picdala tisic sovetskych pusek, deset 82mm minometu a 14 sovet-
skych protitankovych kanonu raze 45 mm.
Stav Rychle divize к 2. breznu 1943
4 538 pusek (z toho 1 000 sovetskych), 1 438 pistoli, 237 lehkych a 25 tezkych
kulometu, 11 minometu (z toho 10 sovdtscych), 8 protitankovych kanonu raze
37 mm, 14 sovetskych protitankovych kanonu raze 45 mm, 5 del raze 100 mm
vz. 30, 5 kanonu raze 105 mm vz. 35, 1 tank, 224 nakladnich a 29 osobnich
automobilu, 4 dilenske a 4 radiovozy, 4 ambulance a 7 motocyklu.
Ukolcm divize byla obrana dzin Perekop, Arbat a Salkev s pristavy Genicevsk,
Chorly a Sivas. Svuj posledni tank pouftvala jako pohyblivou zalohu, dokud nebyl
23. £crvna odeslan na Slovensko spolu s 10 tankovymi kanony a 20 tankovymi ku-
98

lomety vymontovanymi z opuStenych tankft a s ostatnimi podkozenymi vozidly tan-
kov6 roty. Vetdina persondlu roty sc vratila se svymi vozidly, ale nSktefi z dCistojnf-
кй zdstali na Krymu.
Ztrdty RD za dobu bojovcho nasazenf byly 1235 mrtvych, 3198 ranCnych a 3154
nezvCstnych, zbehti a zajatcu.
1. srpna 1943 byla Rychld divize oficidlnC ргетёпёпа na рё§1 divizi se stavcm
11 631 muiO. Jeji novd organizace byla ndsledujici:
20. piS(pluk: 1., 2. a 3. prapor
21. p^Sipluk: 1., 2. a 3. prapor
11. dilostfelecky pluk: I., II. a III. skupina
13. lehkd protiletadlovd baterie: dela Oerlikon
14. lehkd protiletadlovd baterie: dela Oerlikon
9. tizka protiletadlovd baterie: 88mm protiletadlovd dela
5. pfezvtdny oddil: vclitelskd eskadrona, 2 cyklistickd eskadrony, protitan-
kovd eskadrona, podpOmd eskadrona (75mm ddla,
minomety)
41. zenijnt prapor: 1. motorizovand ienijni rota, 2. hipomobilni ienijni
rota, mostni jednotka
2. spojovaci prapor: tclegrafni rota, rddiovd rota
11. zdsobovaci skupina: polnf pekarna, polni jatka
11. point nemocnice
Pracovni rota
311., 312. a 313. dopravni skupina
Automobilnl opravna.
Stab leteckt skupiny 13. a 41. letka.
RYCHLA DIVIZE - ustup
Po ротётё klidndm obdobi venovandm vycviku, opevrtovacim pracem
a ochranou ieleznic byla divize 25. zdfi 1943 zasazena do пётсскёЬо obranndho
postaveni v prostoru Melitopol-Kachovka. 30.10. 1943, kdy divize byla v prvni
linii, ztratila 45 dustojnikO a 2300 pfisluSnikO muistva, ktefi se vzdali sovet-
skym jednotkdm. Potd zbytky divize ustoupily do prostoru zdpadne Chersonu.
20. pd5i pluk zOstal obklideny na Krymu. К 3.11.1943 тё1а divize jen 5337 vojd-
ku. V listopadu brdnily zbyld jednotky pobfeif pfi usti Dndpru a Bugu. Na pfe-
lomu roku 1943-1944 budovala divize obrannd postaveni и Nikolajeva.
V unoru byly v obranndm postaveni sevcmC od Odesy. V tdto dobe se take
vrdtil zpet к divizi z obklideni 20. рё§1 pluk. V dubnu velitelstvi Wehrmachtu sdC-
lilo CatloSovi na jeho naldhdni о vyjmuti divize z bojovych akei, ie doba si vyia-
duje nasazenf kaiddho i poslcdniho bojovnika V tdto dobe mdla divize 6397 osob.
Po soustred6ni и feky Prut byla divize po mori pfepravend z Krymu do
Rumunska Dnem 1. 5. 1944 zadala reorganizace 1. peSi divize na 1. technickou
divizi. Pote byla divize pouiita к budovani obrannych postaveni pro Wehrmacht
na uzemi Rumunska a Madarska Po vypuknuti Slovenskdho ndrodniho povstd-
ni byla divizc kompletnC odzbrojena a vlivem velkeho podtu dezerci klesly jeji
100
podty na 2300 osob. Ke dni 10. Hjna 1944 proddlala velky presun afc do prostoru
Balatonu. Po lednovd mobilizaci v roce 1945 na Slovensku byla doplndna о tri sta
osob. Koncem bfezna byla prcvaind ddst zajata Rudou armddou.
Celkovd je moine fici, 2e slovenSti vojaci i dustojnici prokdzali po poddtednich poti-
2ich sve bojovd kvality. Rychld divize se osvdddila jak v utoku, tak v obrand, dasto
i proti silndjSimu protivnikovi. Divizi respektovala jak ndmecka, tak sovdtska armada
Znadnd ddst muistva divize si ve druhdm rocc valky uvddomila, ie bojuje na nesprdv-
nc strand a dezerce к sovdtskd armddd se zadaly mnoiit. V ndkterych phpadcch pFe-
Sly frontu celd mcnSi jednotky. 200 slovenskych dczcrtcru bylo na Krymu a dalSich 300
v oddskych katakombdch. Tyto dezcrce pravddpodobnd prispdly к degradaci divize,
protoie Ndmci si uvddomili, 2e Slovakum nemohou dale ddvdfovat.
ZAJlSTOVACf DIVIZE
Jejim prvnfm vclitclcm byl plukovnik Malar, ktery vSak byl ji± 19. listopadu
vystriddn plukovnikem Kunou. Divizi tvorilo celkem asi 8000 muiu ve dvou
pdSich plucich (101. a 102.) a v prczvddnd skupind.
Divize mdla posddku na scvcrni Ukrajind a v Bdlorusku v prostoru Fastov -
Zitomir - Ovrud. Jejim hlavnim ukolem byl boj s partyzany, kteri byli v tdto
oblasti vclice aktivni. Partyzdni operovali ve skupinach о velikosti pdSiho prapo-
ru a byli pravidelnd zdsobovdni letecky z „velkd zemd". V operadnim prostoru
divize byly takdjednotky ndmcckd polni policie, madarskych Honvedu a kozac*
kych, litcvskych a lotySskych kolaborantO.
ZajiSfovaci divize poiadovala od okamiiku svdho vzniku priddleni obrndnych
vozidel, protoSe velke zalcsndne oblasti v jejim operadnim prostoru nemohly byt
udinnd pokryty pdSimi hlidkami nebo jednotkami na ndkladnich automobilech.
VScchny jeji opakovand iadosti vSak byly slovenskym generdlnfm Stdbcm odmi-
tany s oduvodndnfm, 2e obrndnd vozidla jeStd nejsou opravena. Divize si z nouzc
postavila improvizovany obrndny vlak a pouiivala ho ke stfeieni tratd Zinsk -
Gomel. Tento vlak se osvdddil a ndkolikrat uspdSnd odrazil utoky partyzdnu.
Ndmccky obrndny vlak d. 25 operoval ve stejnd oblasti jako ZajiSfovaci divi-
ze. Byl sestaven z vozu picdvdlcdnd Ceskoslovenskd armddy a vezl scbou tri uko-
ristdnd francouzskd tanky Somua S35. ZajiStovaci divize spolupracovala s timto
obrndnym vlakem v prubdhu ndkolika operaci a mohla se tak pFesvdddit о tom,
jaky vyznam maji tanky v podobnych bojich. Naph'klad 13. Cervna 1942 byly dvd
roty (6/101 a 7/101) pdchoty, podporovand kulomety a 37mm protitankovymi
kanony, vyslany do prostoru Ivaskovic, kde v soudinnosti se dvdma tanky Somua
napadly a rozprddily partyzansky oddil о sile 200 mu2u.
ZajiStovaci divize dostala obmdnd vozidla 27. dcrvna 1942. Byla ji totii podri-
zena rota obrndnych automobilu. Jejim vclitclcm byl porudik Gas. Rota mdla Sest
obrndnych automobilu ОЛ vz. 30 a 26 mufu. Byla priddlena kombinovand prezvdd-
nd skupind v Korostenu. Skupind vclel podplukovnik Kmickiewicz. Jak on, tak vdt-
Sina jcho diistojniku zastavali antifaSisticky postoj a ncbyli nadScni priddlenymi
ukoly. Naproti tomu novy velitel divize plukovnik Pilfousek byl horlivym privrien-
cem nacismu a pozddji se dokonce stal prisluSnikcm zbrani SS. Bylo tedy jen otdz-
kou dasu, kdy se skupina dostanc do konfliktu s velitelstvim divize.
101
V Cervenci 1942 mela divize celkem 206 nakladnich a 45 osobnich automobilu,
7 cisteren, 2 autobusy, 2 dilenske a 4 radiove vozy, 1 traktor, 14 ambulanci, 24 mo-
tocyklu a 4 motocykly s privesnym vozikem (asi 75 % v pojizdnem stavu). Kombino-
vana prezvC’dna skupina mela mnoho typii vozidel, coz bylo typicke i pro vozovy park
ccle divize. Skupina mela dva motocykly (jedcn znacky CZ a jcdcn Jaiva), dva osobni
auto mob ily (Skoda a DKW), 15 nakladnich automobilu {7 Tatra 27, 4 Praga RV,
2 Opel Blitz, jeden Foal a jcdcn Chevrolet) a seat obrnenych automobilu.
Vyzbroj Z^jiStovaci divize
6 296 pu.Ack vz. 24, 2 273 pistol) vz. 22 a 24, 370 lehkych kulomctu vz. 26,
69 tezkych kulomctu vz. 24 a 24 kulomctu vz. 30, 16 protiletadlovych del raze
20 mm Oerlikon, 24 protitankovych kanonu ra?.e 37 mm vz. 37, 12 del raze
75 mm vz. 15, 8 del raze 100 mm vz. 14/19, 2 kanony raze 105 mm vz. 35
a 25 minometu vz. 36.
Divize byla take posilena stihaci letkou s dvanacti stihacimi letouny Avie B-534
a pozorovaci letkou se sesti pozorovacimi stroji Letov S-328. Obe letky byly na letisti
v Zitomiru, kde bylo take vclitelstvi divize. Letky provadely nejen pozorovaci lety,
ale take bombardovaly a ostrelovaly ze svych kulomctu partyzanskc tabory. Prave
pri jednom z techto utoku v prosinci 1942 stihaci letka ztratila jednu ze svych Avii.
Kombinovana prezvedna skupina byla 5. srpna premistena do Brcgina. V Bre-
ginu byla nemecka posadka, ktera brutal ne terorizovala mistni obyvatelstvo. Pri-
sluSnici skupiny nemohli proti tomuto teroru nic podniknout, alejeste vice v nich
prohloubil jejich protifaSisticke smysleni.
Skupina partyzanii napadla 1. srpna 1942 tri nakladni automobily sc slovcnskou
pechotou. К utoku doslo ncdaleko vesnicc Maloduse a osm slovenskych vojaku pri
nem bylo zabito. 102. pluk vyslal do Malodusi trestnou jednotku „Perun”, kterc velcl
nadporucik K. Jestc pred prijezdem teto jednotky napadla vesnici stihaci letka. Jeji
letadla vesnici bombardovala a ostrclovala z kulomctu. Pri dtoku zalozila cetne
pozary a zranila radu obyvatel. Nemecka point policie, ktera о naletu nebyla infor-
tnovana, zalarmovala kombinovanou prezvednou skupinu. Jeji velitel vyslal do
Malodusi pomocnou skupinu s hasicskym vozem, doktorcm a s cctou obrnenych
automobilu.
Porucik Gas, velitel obrnenych automobilu, znal nadporucika K. je§te z dob
studii na gymnaziu. Kdyz se ho zcptal na to, co se deje, nadporucik K. mu rekl primo,
ze provadi trestnou vypravu jako odplatu za zabiti jeho vojaku. Jeho jednotky
mezitim shromazdily skupinu mistnich obyvatel urcenych к poprave. Protozc ve
skupinc byly jen zeny, deti a stafi tide, porucik Gas a ostatni dustojnici nalebali na
nadporucika K., aby od popravy upustil, ale marne. Skupina byla nahnana do
jednoho z domku, kde byla pobita a dum zapiilen.
102
Po ndvratu do mista posadky dustojnici pfczvtdnc skupiny ohlasili svemu
vclitcli, co vidfli. Vclitcl jc vyzval, aby napsali piscmne hldSeni, ktcrc poslal na
velitelstvi divizc. Rcakce na hlaseni byla nefekana, protoic dustojnici pfezvfdnd
skupiny dostali oficialni dutku pro „pfekdieni v boji proti partyzdnum".
Mczitim partyzdni ncustale stupdovali svou aktivitu a divizc proti nim muse-
la zasahovat tdm6r ncustale. Jeji letadla a tanky Somua ji v tom vydatnf poma-
haly, ale оЬгпёпё automobily mfly jen omezeny vyznam, protoic byly vazany na
cesty. Divize proto znovu poZadala о priddeni tanfiku vz. 33, о ktcrych sc domni-
vala, ie by mfly vtt§i pohyblivost v pisfitdm terenu.
Divize provedla bfhem srpna proti partyzdnum radu akei, ale ve vftSinf pri-
padu ncdoslo ke styku s ncpi'itclem, ktery se vyhybal pfimdmu boji. VftSina slo-
venskych vojaku navdzala dobre styky s mistnim obyvatelstvem. Ukrajinci byli
slovansti bratfi, sc ktcrymi sc mohli jaki taki dorozumivat. Slovdci mCli navic
pochopeni pro tCiky livot malych scdldku, protoie vCtSina z nich byli takf mail
sedlaci. Tyto dobrd styky byly fas od fasu narusovdny brutdlnfmi zdkroky
i obfasnymi popravami civilistu, kterd vftSinou provadfly jednotky 102. pluku.
Kombinovana prezvCdnd skupina byla zafatkem zafi pfesunuta do
Chojniku. Mfla kontrolovat veiiky prostor, ktery za normalnich okolnosti nemo-
hla s prostredky, jci mCla к dispozici, pokryt, Skupina mCla nejen dobre styky
s mistnim obyvatelstvem, ale dokonce sjednala s mistnimi partyzany jakysi druh
primffi. Jeho podstatou bylo to, ie skupina ncpronaslcdovala a ncnapadala par-
tyzdny, ktefi ji na oplatku take nechdvali na pokoji. V nfkolika pripadcch se
jednotky skupiny a partyzanu setkaly v poli a odpoutaly se bcz jedindho vystre-
lu. Kdyi se velitel divizc dozvfdel о teto situaci, napsal 5. zdH 1942 Zddost na
ministerstvo ndrodni obrany, ve kterd poZadoval odvolani podplukovnika
Kmickiewicze a plukovnika Caniho, vclitelc 101. pluku. V tfto ?.ddosti obvinil
zvla&te prezvCdnou skupinu z bratrifkovdni sc s obyvatelstvem, z nedostatku
bojovcho ducha, dczcrci a z ncpratelskych vztahu vufi 102. pluku, jednotkdm SS
a nfmcckc polni policii.
Plukovnik Pilfousek a vojensky prokurator stotnik JUDr. Kadlcfik vySetfo-
vali 12. zdfi podplukovnika Kmickiewicze pro nedostatky, ktcrc sc v jeho Cinnos-
ti projcvovaly. Protoic podplukovnik Kmickiewicz neprojevil dostatek litosti (pro-
hldsil, ie je vojdk a ie bude bojovat jenom proti vojiikum), byl zbaven veleni
a posldn na Slovensko Jeho ndstupcem se stal podplukovnik Vesely. Pod jeho
velcnim bylo primCri s partyzany zruScno a skupina zafala hlidkovat „na ostro“.
To vedlo к mnoha prestrelkdm s partyzdny.
Zajistovaci divize dostala svd prve tanky 30. srpna 1942. Tento den pfcvzala
tankovou rotu vybavenou tanky LT-40. Rota byla piidflena 101. a 102. pCSimu
pluku. Dne 4. rijna velitelstvi divize znovu urgovalo pfiddleni roty tanfikii, pro-
to2c obrnfne automobily byly diky nedostatku ndhradnich dilii na konci sve pou-
iitclnosti.
Kombinovand pfczvfdna skupina utrpfla 8. listopadu citelnou pordiku v Lojcvu.
Dostala zprdvu, ie silna jednotka partyzanu premohla odpor posadky nfmcckc
103
polni policie v Lojevu, obsadila ho a opevnila se v nem. Skupina vyslala ctyfi obrnene
automobily a motorizovanou pecholu na nakladnich automobilech, aby partyzany
zahnaly. Prvni kontakt s partyzany byl navazan asi 4 km pred Lojevcm, ale obrnene
automobily odpor snadno prekonaly a postupovaly к prvnim domkum. Partyzani jc
vsak ve skutc^nosti viakali do mesta, a jakmile obrndne automobily vjely do ulic,
zahajili silnou minometnou palbu. Ta nejdrivezasahla poslednf nakladni automobily
s pechotou a zaroveft zablokovala ustupovou cestu. Dalsi palba pak odrizla pechotu,
ktera muscla opustit sva vozidla, od obrnenych vozidel. Ta byla mezitfm vystavena
silne palbe z protitankovych pusek. Dva obrnene automobily byly rychle za sebou
zasazeny a zacaly horct. Obe jejich osadky zahynuly. Tfeti vozidlo bylo poskozeno
a zbyvajici melo pine ruce prace s krytim ilstupu pechoty, ktera utrpela znalne
ztraty na lidech a ztratila navic i tri nakladni automobily. Zbytek skupiny ustoupil
do Chojniku a do Lojeva se vratil az desateho. Partyzani uz ale byli davno pryc;
skupina mohla jen pohrbft sve mrtvc a odtahnout poskozene obrnene vozidlo.
14. listopadu partyzani zautocili dokonce na i Chojnik. Jejich jednotka mela
800 muzu a byla podporovana tezkymi kulomety, minomety, 45mm protitankoyym
kanonem a take 75mm ddlcm. Boj trval od 03.00 do 13.30. Partyzani ztratili asi 50 mu-
zu. Prczvedna skupina mela jen tfi mrtve a osm zrandnych, ale nemecka jednotky
z Bragina a koziicka jednotka, ktere prisly skupint* na pomoc, mfcly vetsi ztraty.
Protoze rote obrnenych automobilu zbylo v pojizdnem stavu jen jedine vozidlo,
byla koncem listopadu zrusena a 12. ledna 1943 poslana na Slovensko. Tankova rota
byla pouzfvana hlavnc к ochrane velitelstvi pesich pluku a neiiiastnila sejii zad-
nych ofenzivnich akei. Nakonec byla prevelena na velitelstvi divize v Ovruci, kde
zustala az do 13. dubna 1943, kdy byla odeslana do sve domovske posadky na
Slovensku.
Tankova rota byla vystridana 29. prosince 1942 dal§i tankovou rotou z Turcian-
skehoSv. Martina. Tato novajednotka mela vestavu Sest tanku LT-38, ityri nakladni
a jeden osobni automobil a motocykl. Jejim vclitclcm byl porucik Rohacik. Rota byla
pridelena 101. pcsimu pluku, jehoz velitelem byl plukovnik Cani a nacelnikem stabu
kapitan Nalepka. Vsichni tito tri dGstojnici byli zarytymi antifasisty.
Partyzani se snazili po n^jakou dobu navazat styk s dustojniky a muzstvem
divize a prcsvedcit jc, aby dezertovali. I kdyz i drive dochazclo к dczcrcfm malych
skupinck nebo jcdnotlivych vojaku, 15. kvetna 1943 dezcrtovali od 101. pluku na-
Melnik stabu kapitan Nalepka, zpravodajsky dustojnik nadporucik Lysak a dGstojnik
pro vyzbroj porucik Petro. Uvital je osobne general Saburov, vclitcl v§ech partyzan-
skych jednotek v teto oblasti. General poslal na konci kvetna tajny dopis plukovniku
Canimu, ve kterem ho vyzyval к prcchodu na sovetskou stranu, ale plukovnik Cdni
byl mezitim z ba ven veleni.
Dalsi dezerce byla pozoruhodna tim, ze к ni bylo pouzito tanku. Jeden z ridiCu,
svobodnik Korbela, prcdstiral, ze must vyzkoufiet motor. Podarilo se mu vyjet
104
s tankem zc shromaidiStd v Jclsku a odjet. Malem dosahl vesnice Remez, о ktcrc
vCddl, ic je obsazena partyzany. Pri brodCni pres feku ale tank uvAzl v bahn£.
Korbela se spojil s partyzAny, kten se pokusili tank vytdhnout, ale bez uspCchu.
Po vymontovAni kulomctu proto tank nechali v ЬаЬпё a ustoupili. BChem ustu-
pu je ostfclovala letadla.
Divize pozdCji tank vyprostila
SlovenSti pfcbdhlici utvofili vlastni partyzAnskou jednotku pod velenfm
kapitdna NSlepky. Protoie morMka ZajiStovacf divize ddle upadala, jeji veleni
poiddalo 20. kvGtna 1943 о pfemistdni divize z prostoru, vc kterem pusobila od
podzimu 1941. Zadost poukazovala na pfevlddajici bratnCkovdni s civilnim oby-
vatelstvem a na Castou dezerci. Veleni divize takd poiadovalo dalSi rotu tankii,
novd obrndnd automobily s lcp§i pruchodnosti tcrencm a tri letadla Fieseler
Storch. PoZadavkOm divize nebylo vyhovCno. Naopak. Divize muscla odeslat
nfikolik tanku do tylu к oprav^m a ncdostala za nd nAhradu. 1. srpna 1943 byla
pfejmenovdna na 2. p£§i divizi a kr£tce nato pfemistdna na italskou frontu, kde
byla pouZita hlavnfi ke stavbd obrannych opevndni v severni ItAlii. Pfed odjez-
dem je§td pfiSla о zbyvajici obmtna vozidla, protoic zbytek tankovd roty byl ode-
slan na Slovensko.
Dne 15. listopadu 1943 byla divize prejmenovana na Technickou brig^du.
Tato se SAdnych bojO proti spojeneckym vojskum v Italii neztiCastnila, ale bylo ji
dovoleno ponechat si nejnutnCjSi vyzbroj at do konce valky.
Zpotdtku byla umistdna ji2n6 od Ravenny a Cervia. V lednu 1944 pusobila
v okoli Monte Cassina a v bfeznu se pfemistila do oblasti Tagliacozzo - Avezzano.
V to dobC mfila ve stavu 147 dustojniku, 169 poddustojniku a 4176 vojinu.
V kvdtnu ji posilili 2 dustojnici a 845 vojinu se sedmi vagdny vyzbroje a vystro-
je.
V iervnu 1944 brigada pfesunula svuj 101. pd5i pluk do sousedstvi Bologno
di Romana a 102. p£Si pluk к Badia Tcdalda Dne 1. dubna 1944 byla prejmeno-
vAna na 2. technickou divizi a jejim velitelcm byl jmenovan plukovnik Imro. Ten
ale 30. Cervence dczertoval к Amerifanum i se svym nAdelnikcm Stabu kapitA-
nem Hujsem.
V srpnu se divize pfesunula к Ferraru. Jejim novym velitelcm sc stal plu-
kovnik Vesely. V zdfi se pfesunula na severni bfeh feky Pad. Vclitelstvi divize
bylo vc Fratta Polesinc, 101. pd§i pluk byl v Pcscafc a 102. pluk v Capittallc. Na
konci ledna 1945 divize dostala dal§i posily takie mfila celkem 7000 muiu.
V severni It&lii spolupracovala s italskymi partyzdny skupiny Garibaldi.
Rada vojaku divize se к partyz5num pfidala Ccla divize bojovala po boku party-
zanu bfihem osvobozovAni Lombardie v dubnu 1945. Po osvobozeni Italic se divi-
ze pfcjmenovala na 1. pMi divizi. Jejim velitelcm sc stal plukovnik Kmickicwicz.
Divize se spojila s 1. Ceskou samostatnou pCSi brigAdou (byla vytvorena z ёезкё-
ho „vladniho" vojska) a vytvofily tak Skupinu ieskoslovcnskych vojsk v severni
Itdlii. V 16t6 1945 se tato skupina vrAtila do vlasti. Nejprve pres amcricky scktor
do PlznC, pak do Prahy, Brna а копеёпё na Slovensko
105
KAPITOLA 8
SLOVENSKE NARODNI POVSTANI (SNP)
Slovendti protcstantdti politici stali v opozici vudi katolickd vladd slovcnskcho
stitu ui prod jeho vytvofenim, protoie chtdli zachovatjednotu Ceskoslovenska Po
vytvoreni samostatndho slovenskdho stdtu usilovali о znovuvytvorcni jednotndho
Ceskoslovenska Jejich opozice zesilila ve druhd polovind v&lky, kdy bylo jasnd, ie
NCmccko vdlku prohraje. Vdddli, ie slovensky narod se bude mu set postavit
Ndmcum, budc-li chtit byt pfijat do tdbora Spojencu. V opadnem pi-ipadd by bylo
se Slovcnskem jedndno jako s poraicnym spojcncem nacistickdho Ndmecka
Jen mala dast slovenske inteligence byla orientovdna vyloienC prondmecky.
Ротёгпё znadna Cast dustojnickeho sboru byla protestantskeho vyzndni.
Dustojnici byli z velkd Casti byvali ufiiteld, kteri nesouhlasili s katolizaci sloven-
skych §kol. Prosty slovensky lid nebyl politicky aktivnL Adkoliv jeho naivndjdi ddst
mohla byt vdetnd Ndmecku za jeho pomoc pH „osvobozeni- od Ceskoslovenska,
Slovdci, pres oficialni propagandu, nikdy necitili к Ndmecku opravdove pFatelstvi.
Slovensky ndrod si dobre uvddomoval ndmcckou okupaci Schutzzone s jejimi
tovarnami a sklady, ndmeckd vyuiivdni slovcnskcho prdmyslu, kterd se stdvalo
stale zjevndjdi, а копеёпё i nuccnd odstoupeni jiiniho Slovcnska Madarsku.
Vojaci, kteri se vraceli z fronty, navic vypravdli о zvdrstvech pdchanych Ndmci
v Rusku a о dczcrcich jejich kamarddu.
Vojensky bylo SNP pripravovano ilcny slovenskdho velitelstvi pozcmniho
vojska (tzv. vojcnskym ustfedim) pod vedenim podplukovnika Jdna Golidna Jeho
odbojovd skupina ncbyla ve slovenskd armddfi jedind, ale byla podporovdna
ministrem ndrodni obrany gencrdlcm Fcrdinandem Catlosem, ktery byl о pri-
pravdch povstdni informovdn, a londynskou Scskoslovcnskou vlddou.
Nekomunistiiti odpurci (socidlni demokratd, agrdrnici a liberalovd) slovcnskd
vlddy udriovali rddiovd spojcni s Londyncm od roku 1943 a pldnovali svricni
Tisovy vlddy.
Komunistickd strana Slovcnska byla velice aktivnf. Jii v roce 1943 vytvorila
„Slovcnskou ndrodni raduu sloicnou z prcdstaviteld Komunistickd strany
Slovcnska a tzv. obtanskdho bloku, predstavitelu agrdmi strany a socidlni demo-
kracie, kterd mdla za ukol phpravovat a koordinovat boj proti slovenske yladd.
Komunistd zpoCdtku odmitali mydlenku jednotneho Cesko-Slovenskdho ndroda
a ve svem tisku dokonce propagovali vtdleni Slovcnska jako „svobodnd" sovdtskd
106
rcpubliky do SovCtskeho svazu. Po podepsiini Ccskoslovensko-sovCtskc smlouvy
v MoskvC museli prijmout oficiahu stranickou linii a s ni i obnoveni Ceskoslo-
venska. To ale nikterak neznamenalo, 2e by byli ochotni se vzdat vcdouct dlohy
pfi pkinovani povstani, protoie by tim ztratili moftnost ovlivhovat povaleCny
vyvoj na Slovcnsku. Ceskoslovcnska vlada v LondynC si byla dobro vCdoma
planu komunistu, a proto prosazovala sve pfedstavitele jako jcdine a zakonne
vclitele povstani. To pfirozenC vedlo к zakulisnim politickym bojum, kterC naru-
ftovaly tak potrebnou jcdnotu.
General Catloft navrhl v lednu 1944 vytvofeni VychodoslovenskC armady
a vybudovAni obrannych postaveni v Karpatcch. NCmeckc vrehni veleni 12. uno-
ra 1944 plan prijalo a pripravy zapoCaly. Vojenskc veleni vydalo 12. 4. 1944 rozkaz
к piesunu vojsk 1. a 2. divize na vychodni Slovensko do prostoru Habura, HumennC,
Vilag. V posadkAch tak zustaly jen prcvainC nahradni jednotky. Ve stejnou dobu
zaCaly take tajne presuny vojcnskcho materidlu, potravin, pohonnych hmot
a penCz. Ту byly rizeny jak vojenskymi, tak civilnimi predstaviteli. V Ccrvnu 1944
byly na strednim Slovcnsku zasoby potravin na tri mCsice, 1 300 000 litru benzinu
v ruznych skladech a 3,54 miliardy slovenskych korun v banco v Banske Byslrici.
Vojensky plan pfedpokladal, ic obC divize VychodoslovenskC armady otcvfou
karpatske prusmyky sovCtske armadC, zatimco Zapolna armada obsadi uzemi
povstani a bude ho ve spolupraci s partyzanskymi oddily branit do prichodu
sovCtskC armady. Tento plan byl schvAlen 29. Cervna 1944 jak Ccskoslovenskou
vlAdou v LondynC, tak Slovenskou narodni radou. Delegacc Slovenske narodni-
ho rady byla vyslana do Moskvy, aby informovala sovCtskou vladu о chystanem
povstani a koordinovala vojenskc akce se sovCtskym gcnerdlnim fttabem. Bylo
domluveno, ic povstani bude zahajeno podlc tohoto planu, pokud by popud
к nCmu ncdali sami NCmci, vojenskyin obsazenim slovenskCho ilzcmi.
Vojensky fttab povstani rozdClil v Cervenci 1944 slovenske uzemi na tri sektory.
NcjduleiitCjsi byla vychodni Cast, kde byly posadkou obC divize Vychodoslovenske
armady. CentrAlni Cast zahmovala jednotky v Banske Bystrici, Zvolcnu, Breznu
nad Hronom, Krcmnici, LeftC-Orcmov Lazu, Banske Stiavnici, T. Sv. Martinu,
Liptovskem Sv. Mikulafti, Mokradi, RuJombcrku, Dolnom KubinC, Kcimarku,
Popradu, LevoCi a Spiftskc Nove Vsi. Zapadni Cast poCitala s jednotkami v ZilinC,
TrenCinC, Novem MestC nad Vahom, Hlohovci, TopoFCanech, Zemianskych
KostoFanoch, Nitre, Piefttancch, Pezinku, Ncmftove.TmavC a Bratislava
Protofce slovenska armada byla mala a dustojnici se navzajem dobie znali, byli
take rozdClcni do tri skupin. V prvC byli ti, kteh se aktivnC UCastnili pnprav |>ovstAni.
Dustojnici ve druhe skupinC byli take povaZovAni za antifasisty a mCli byt о povstAni
uvCdomCni tCsnC pred jeho zaCatkem. Dustojnici ve treti skupinC byli povaiovani za
ncspolchlive a ihned zahajeni povstAhf mCli byt zbaveni svych funkci.
JmenovAni vclitclu, ktefi mCli pFevzit veleni okamftitC po zahajeni povstAni,
neprobihalo hladce. Nejhorsi situace byla ve dvou nejdCilehtCjsich oblastech - u divizi
107
Vychodoslovenske armAdy a v bratislavskA posAdce. Na vychodnim Slovensku byl
puvodnd navrien jako velitel general Augustin Maldr, ktcry ale nebyl Stabem povstA-
nf schvAlcn. Kdyi odjel 10. srpna do Bratislavy, pfevzal veleni nad obdma divizemi plu-
kovnik Viliam Talsky. Nemdl v§ak das pievzit veleni a navAzat spojeni se StAbem
povstAni, coi znadnd usnadnilo odzbrojeni obou jeho divizi ndmcckou armadou a vyfa-
zeni pro povstAni tak dilciitych a nejlepe vyzbrojenych svazku z akce. Podplukov-
nik GoliAn vymdnil bdhem krAtkd doby tftkrAt velitcle posAdky v Bratislavd. To zpu-
sobilo znadny zmatek a nakonec i selhAni povstAni v zApadnim sektoru.
Ndmci mfili velice schopnou zpravodajskou sluibu pfi svd vojenskd misi
v Bratislavfi, pri velitelstvich v Banskd Bystrici, Trending a PreAovd i и kaidd slo-
vcnskd divize (podet prisluAniku ndmeckd vojenskd mise se pohyboval okolo 250
osob. VdtAinou vAak ncznali slovensky jazyk). Neni proto divu, ie zadali ndco tuAit.
Ndmeckd vrchni vclitelstvi (OKW - Oberkommando dcr Wehrmacht) podridilo
3. srpna 1944 Vychodoslovenskou arm ad и skupind armAd Severni Ukrajina, kterd
velel gencrdlplukovnik Harpe. Ve stejny den poiAdalo slovenskou vlAdu о prohl A-
Aeni severovychodniho Slovenska za operadni oblast, о povoleni, aby ndmeckd
transporty mohly projiiddt Slovenskem a о zrizeni ndmeckych vojenskych skladft
na slovenskAm uzemi. SlovenskA vlAda vAcchny tri poiadavky schvAlila.
Ndmci momentAlnd nemdli dostatek jcdnotck к obsazeni karpatskdho pas ma
Poditali s jeho obsazenim v pripadd, ie by se fronta pfibliiila Ale ncbezpcdi, ie
obsadi celd Slovensko, bylo zcela reAlnd, zvlAAtd po obsazeni Madarska v breznu
1944.
V Idtd 1944 se moskevskd vedeni Komunistickd strany Ceskoslovenska roz-
hodlo posilit partyzAnskd hnuti na Slovensku. К tomuto rozhodnuti dospdlo bez
konzultaci s Komunistickou stranou Slovenska Skupiny partyzAnu vycvidenych
v Sovdtskdm svazu byly vysazeny na Slovensko a dalAi skupiny preSly na slo-
venskd uzemi z vychodniho Polska VeAkerA akce partyzAnu byly fizeny z velitel-
stvi v Kyjevd. Tento stav pfetrval i po zahAjcni povstani a vcdl к vainym pro-
bldmum ph koordinaci dinnosti partyz^nskych skupin s jcdnotkami armddy,
kterd mdli partyzAni podporovat.
ZvySenA aktivita partyzAnu musela drive di pozddji pfivolat vyslAni ndmec-
kych jednotek na Slovensko, protoie slovenskA armada nebyla schopna ani
ochotna potladit dinnost partyzAnu sama OrganizAtori povstAni se bAli pfeddas-
ne пётескё okupace a snaiili se presvdddit partyzAny, aby vydkali se svymi
akcemi ai na zadAtek povstAni. V tomto smdru vSak ncbyli dspd&ni.
Rychly rozmach partyzAnskdho hnuti Ize posoudit ze dvou ndmeckych hlASeni
do Berlina - ndmecky vclvyslanec na Slovensku Hans Elard Ludin v dubnu 1944
hlAsil, le na Slovensku nejsou prakticky iadni partyzdni a te ncjsou hlASeny t£dn6
phpady sabotAii. V dervenci byl generAlporudik Fritz Schlicfcr nucen hlAsit, id par-
tyzAni jsou podporovAni nejcn obyvatelstvem, ale dokonce i jednotkami sloven-
108

ske armady, a ie situace se muze stat velice nebezpecnou, jestlize nebudou prijata
okamzita opatreni.
Slovenska vlada se rozhodla vyhlasit stanne pravo na celem Slovensku pocinaje
12. srpnem 1944. Ve stejnou dobu byly vybrany jednotky slovenske armady, ktcre
mely za ukol provest rozhodnou akci proti partyzanum v oblasti Nizkych Tater. Tato
akce trvala tri dny, ale jeji vysledek byl mizivy, protoze partyzani byli varovani jak
gcneralem Catloscm, tak podplukovnikem Golianem.
Velvyslanec Ludin hlasil 24. srpna do Berh'na, ze po poradds prezidentem Tisem
durazne doporucuje vyslat na Slovensko nekolik nemeckych jcdnotek pro boj proti
partyzanum. V teto dobe se i slovenska komunisticka strana snazila presvedcit
partyzany, aby omczili svou dnnost, ale bez uspechu. Protoze partyzani byli n'zcni
z Kyjeva a pokyny pro jcjich cinnost musely byt konzultovany a pravdepodobne
i ovlivftovany ustrednfm vyborem Komunisticke strany Ceskoslovenska v Moskve,
je docela mozne, ze dstiedni vybor strany v Moskve nechtel, aby Komunisticka
strana Slovenska ziskala na Slovensku pnlis velky vliv a snazil se ji situaci zkom-
plikovat.
Odzbrojeni dvou slovenskych pcsich divizi Vychodoslovenske armady bylo pla-
novano na 24. srpna 1944. Potrebne jednotky byly vyclencny ze skupiny armad
„Hcinrici". Kryci jmeno teto operace bylo „KartoiTelnernte". Slovenska armada
dostala 25. srpna zpravy о soustredbvani nemeckych jcdnotek na moravskych hra-
nicfch. Od 26. srpna byly pripravy na ozbrojene povstani urychlcny. Jednotkam
armady bylo vydano ostre strelivo a dostaly rozkaz zahajit obsazovani dulezitych
budov ve svych posadkovych mestech, v nekterych pripadcch i ve spolupraci s par-
tyzany.
27. srpna 1944 z.eleznicafi upozornili partyzany, ze vclka skupina nemeckych
dustojniku cestuje rychlikem z Budapest! do Berlina. Byla to vojenska misc plukov*
nika Otta, ktera musela po 23. srpnu opustit Rumunsko. Mise sestavala z vyssich
i nizsich dustojniku Wehrmachlu a ctyf dustojniku zbrani SS. Rychlik byl zastaven
v Turcianskem Sv. Martinu a mise vyliikana do kasaren pod zaminkou, ze partyzani
podminovali traC. Pristi den byla cela mise postrilena pfi pfcstrelce, ktera vznikla
pri pokusu 0 jeji odzbrojeni.
Partyzani tentyz den zlikvidovali u Vrutek skupinu nemecke polni policie.
Nemci ji vyslali na pomoc asi 40 rnuzu na tfech nakladnich automobilecb, ale i tato
jednotka byla partyzany zniccna. Pri teto akci partyzanum pomahaly i ctyri tanky
LT-38 z martinske posadky. Nemecke jednotky z Moravy byly odeslany do Rumun-
ska, a tak bylo nebezpeci okamzite nemecke okupacc Slovenska prozatim zazehna-
no. Organizatori povstani chteli prubeh udalosti zpomalit, ale to jiz nebylo ipozne.
Nemci zacali vysilat na Slovensko sve jednotky. Pocinaje 29. srpnem tak reagovali
na akce partyzanu, a to se souhlasem slovenske vlady. Jejich ncjblizsim cilem bylo
110
zlikvidovat partyzAny v prostoru Ruiomberok - 2ilina - Martin - Zvolcn a sta-
bilizovat situaci v tCto dulciitd prumyslovc oblasti. NCmci puvodnC pfedpoklA-
dali pouiiti 10 000 at 15 000 muii po dobu jednoho tydne. Ale tento plAn nepo-
Cital se vSeobccnym povstanim, ktcrC NCmci ncoCckavaii.
Prvni dvC vyslanC nCmccke jednotky, pribliinC v sile pluku, byly skupiny plu-
kovnikii von Ohlena a von Juncka. Von Ohlenova skupina sestavala ze zAloiniho
82. pluku panctfovych granatniku, vycvikovych praporu Volksturmu (II/l a 11/8),
udernc skupiny „Senica", 1. roty 373. praporu Volksturmu a zaloini tankovC roty
8 patnActi tanky PzKpfiu IV; eelkem asi 3000 mufft.
Von Junckova skupina byla vytvofena ze Stabu 85. tankoveho pluku s jednou
smiSenou a jednou spojovaci rotou, ze icnijni Coty, Cety tCtkych kulometu,
13. zaloiniho praporu pancCfovych granatniku a 8. roty stihaCu tanku. DalSi
okupaCni jednotky byly formovAny ve vojenskych okruzich VII ve Vratislavi,
IX v Hannovcru, X v Ilamburku, XI v Kassclu a XII ve Vidni.
Pn’ni skupina mCla v planu zautoCit na Zilinu z prostoru PovaiskA Bystrica
KoteSova - Dolny HriCov; druhA skupina vyrazila z prostoru Lieskovec - Krasno-
Cadca s umyslcm obsadit Ruiombcrok. Major Jozef Dobrovodsky, velitel iilinskc
posAdky, nandil rAno 29. srpna 1944 zahAjit aktivni obranu proti nCmcckym jed-
notkam. SNP zaCalo oficiAlnC ve 20.00 tchoi dne, kdy byly mobilizovAny zaloini
roCniky 1938 a 1939. Prvni zAloinici zadali prichazet ke svym jednotkam jii
30. srpna rano. Tchoi dne sc nCkolik partyzAnskych skupin pripojilo v Banske
Bystrici к armAdC. Protoic mistni obyvatclstvo znalo nCmccke agenty a pfislu-
hovaCe, partyzani dostali jejich seznamy a likvidovali je jc§tC tcie noci.
RAno 30. srpna 1944 svolal plukovnik Golian (povyseny dnem vypuknuti
povstani) poradu vScch dustojniku a oznamil jim, ic od tohoto okamiiku je
Slovensko ve vAlce s NCmeckem a ic vsechny jednotky slovenske armady sc od
nynCjSka povaiuji za jednotky 1. Ccskoslovenske armady. Vsechny stAvajici slo-
venskC predpisy a narizeni byly zruSeny a muistvo bylo vyzvAno sloiit novou pfi-
sahu. Rozhlas v Banske Bystrici vysilal od zaCatku povstani zpravy, kterC byly
zachyceny nejen na cclcm Slovcnsku, ale i v LondynC a v MoskvC.
Prezidcnt Tiso odpovCdCl vlastnim projevem v bratislavskCm rozhlasu. Ujistil
Slovdky, 2e nCmeckC jednotky pfisly na Slovensko s cilem zlikvidovat parts^An-
ske bandity a jednotky slovenske armady jim budou v tomto boji pomAhat.
Vyzval vSechny slovenske obCany, aby zustali vCrni slovcnskym zasadAm a slibil
amnestii povstalcum, kteri dobrovolnC sloii zbranC.
V noci na 1. zari byla bratislavskA posAdka odzbrojena jednotkami lidcrne sku-
piny „Schill*. Ta to jednotka SS sestavala ze tri praporu pCchoty, dClostrcleckc
baterie s houfniccmi raze 150 mm, oddilu stihaCu tanku s dvaccti stihaCi tanku
Hctzcr a z Cety obrnCnych transporter SdKfz 251. Celkova sila udernC skupiny
Schill byla asi 2200 mui.Ci. Tato skupina byla vytvofena prevAinC z frckvcntantii
111
dustojnickych Akol zbrani SS dislokovanych v ProtektorAtu. NitranskA posAdka
ziistala vgrnA Tisovg vlAdg a posAdky v Hlohovci; Seredi, NovAm Mestg nad
VAhom, Trending a NemSovg se ncpripojily к povstAni jako organizovang jednot-
ky; pouze asi 900 jednotlivych vojAku ptebghlo к povstalcum. To Ngmcum umo2-
nilo obsadit bez boje Ozemi okolo dolniho toku VAhu a kontrolovat dule2itg pH-
stupovg cesty, kterg byly nutng к proniknuti do oblasti horni Nitry a do udoli fek
Hron a Zitava. Na zApadnim Slovcnsku byly navic ddle2it6 zbrojovky a velkg
vojcnskg sklady, jejtchi ztrAtu povstalci pozdgji citelng pocitili.
Dne 30. srpna 1944 bylo skuping armAd „Hcinrici" narizeno odzbrojit obg
divizc Vychodoslovenskg armAdy. Jednotky XXIV. tankovgho sboru v soudinnosti
se skupinou gcncrAlmajora Enno von Rintelena a dalAimi zAlo2nimi jcdnotkami
vnikly na slovenskg uzemi z Polska a bghem dvou dnO obg divizc bcz odporu
odzbrojily a intemovaly jejich muistvo. Jen u 1. divize byl vydAn sporadicky roz-
kaz „Nenechat se odzbrojit**. Ndkterg jednotky se probily na uzemi SNP nebo
к partyzAnum, dAst se rozeSla a zbytek upadl do zajeti.
Uzemi kontrolovang povstalci bylo na podatku SNP ohranideno na vychodg
linii Lcvoda-SpiAskA NovA Ves-Dob§inA, na zApadg linii Zilina-BAnovce nad
Bcbravou, na severu a na jihu dosahovalo byvalych hranic slovcnskgho stAtu.
Ozemi zahmovalo 18 okresu (tfetinu z celkovgho podtu) a zabiralo plochu о pri-
bli2ng rozloze 20 000 km1, na kterg iilo asi 1,7 milionu obyvatel. Ze 37 000 vojA-
кй ZApolng armAdy zustalo asi 9000 vgmych bratislavskg vlAdg. Pribliing 18 000
vojAku vytvofilo jAdro 1. deskoslovenskg armAdy na Slovcnsku. К nim sc pripoji-
lo 29 000 zaloinikfi a pozdgji i 2860 mu2u 2. paradesantni brigAdy deskosloven-
skdho sboru v Sovgtskdm svazu, pfepravenych na Slovensko letecky. Povstaleckg
jednotky byly na zadAtku povstAni organizovAny do 16 pgAich praporti, 9 (nebo
10) samostatnych pdSich rot a 7 ddlostfeieckych baterii. Na zadAtku rijna 1944
u2 povstalci mgli 18 pdAich praporu, 20 dglostreleckych baterii, tri obrngng
vlaky, 10 a2 12 tankO a kolcm 20 letadel (ncpoditaje v to letadla 1. deskosloven-
skdho stihaciho pluku).
Podle organizadnich tabulek mglo druistvo deset ти2й, deta tri dru2stva
plus pozorovatele a spojky, celkem 34 ти2й. Rota mgla 4 dustojniky, 5 poddustoj-
niku a 113 mu2u ve trech detAch plus 4 spojky a 2 pozorovatele. Rota byla vyzbro-
jena 83 puSkami, 9 lehkymi kulomety, 9 granAtomety a 180 granAty. Tri roty tvo-
fily prapor. Velitclstvi praporu se AtAbni rotou a pomocnou detou mglo 9 dOstoj-
niku, 7 poddOstojnikO a 98 muiu se 69 puAkami, 26 pistolemi, 8 protitankovymi
puAkami a 4 minomety. Prapor mdl vc stavu takg 48 koni, 23 povozu, jeden nAklad-
ni a jeden osobni automobil a motocykl. Prapor mdl celkem 480 mu2u.
Odhady podtu partyzAnu se znadng li§i. Podle jednoho pramcnc jich bylo mezi
18 000 at asi 26 000. Jejich rozdgleni do jednotek a opcradni uzemi tdchto jed-
notek je shmuto v tabuice 5. VgtAina partyzAnii byla slovenskg nArodnosti.
V jejich fadAch vAak bojovali takg CeAi, Rusovg, Ukrajinci, Ngmci, Madari,
Francouzi, PolAci, Jugoslavci a Zidd. Podle jinAho pramene bylo v dervenci 1944
jen 233 partyzAnO. Jejich podet vzrostl na 1320 v srpnu a к 9. zAri jich bylo 6770.
Na konci povstAni se jejich podet odhadoval na 12 000 mu2u.
112
Tabulka 5
PartyzAnskA jednotky bfchem SNP
Otvar Operatni uzemi Pfiblizna
sila
BrigAda Capajev vychodni Slovensko 2500
BrigAda por. SeAanskAho zApadni Slovensko 1300
BrigAda mjr. Jegorova stfcdni Slovensko 3600
BrigAda npor. VeliAka Turiec 2400
Brigada kpt. Trojana Bafovany 500
BrigAda kpt. ValjanskAho Liptov - Zvolcn 1700
BrigAda pplk.StApanova vychodni Slovensko 700
BrigAda kpt. Zingora Turiec 1000
BrigAda kpt. Biclika stredni Slovensko 1600
BrigAda kpt. KvitinskAho vychodni Slovensko 400
BrigAda pplk. Morskojc Orava 200
BrigAda mjr. Kozlova stPedni Slovensko 400
BrigAda por. Sadilcnka Gemer 200
BrigAda mjr. Jaromova 120
BrigAda mjr. Losakova Liptov 500
BrigAda mjr. Martinova vychodni Slovensko 300
BrigAda por. Pola BAnovcc nad Bebravou 700
BrigAda kpt. SnAiinskAho Myjava 1000
BrigAda kpt. dcLanurienna Turiec 180
BrigAda pplk. Sukajeva NizkA Tatry 7000.
Plukovnik GoliAn 31. srpna zorganizoval 1. fcskoslovenskou armadu do dvou
vojenskych obrannych oblasti (VOO). Vclitclcm 1. VOO (SV - stanoviAtA vclitcle
- BanskA Bystrica) byl jmenovan plukovnik Kuna. Zahrnovala zaloini jednotky
1., 2. a 3. pAAiho pluku a dAlostreleckA skupiny z I. a 11. dAlostreleckAho pluku.
Jejim hlavnim ukolem bylo brAnit udoli Nitry aTuricc a zabrAnit nAmeckym jed-
notkAm proniknout do oblasti Ikon - BanskA Bystrica - Zvolcn. Sila partyzAnu
predstavovala asi 8 ai 10 praporu bez tAikych zbrani.
2. VOO (SV - Liptovsky Sv. MikulaA) velel plukovnik Bodicky. Byla sloicna ze
zaloinich jednotek 4., 5. a 6. pAAiho pluku a dAlostfeleckych jednotek 2. a 12. dAlo-
stfcleckeho pluku. BrAnila oblast Oravy, dolm'ho a horniho Liptova a homi SpiA.
PRVNf SarvAtky NA SEVEROZAPADE
Prvni boje vzplaly na severozapadnim useku ji2 29. srpna na pnstupech к 2ilin6.
Tamni velitel major Dobrovodsky zorganizoval posAdku do dvou bojovych a jednoho
113
zAloiniho praporu. Мё1 к dispozici pres tisic muiu vyzbrojenych pdchotnimi zbrand-
mi a malou ddlostfeleckou jednotku. Jako podpora mu byla priddlena deta tanku
se tremi tanky LT-38 a jednim stihadem tanku Marder III. Puvodnd rozmistil svd
jednotky к оЬгапё Ziliny, ale plukovnik Goli An mu nafidil Sctfit sily a zaujmout
obranu u Stredna, kde uzkd udoli VAhu vytvAfelo idcAlni terdn pro obranu.
Povstalci sice ncmdli dostatek fenistCi a vybuSnin, aby mohli znidit jak silnici, tak
icleznidni traf, kterd obd sledovaly feku, mdli ale dostatednou palebnou silu
к zablokovAni udoli. К vojAkum se pfipojily partyzAnskd skupiny nadporudika
Vclidka a francouzSti partyzani kapitAna dcLanurienna. PartyzAni nadporudika
VeliCka dos tali za ukol obsadit vyAiny na pravem brehu VAhu.
Von Ohlenova skupina zaiitodila 31. srpna Jeji prvni dva delni utoky byly
odraieny, adkoliv byly podporovAny tanky. FrancouzAti partyzAni se svymi
dvdma 37mm protitankovymi kanony a tanky LT-38 zasahli pAsy dvou ёе1ш'сЬ
ncpfAtelskych tanku, kterd se musely stAhnout. Ndmci proto zkusili obchvatny
mandvr a v krAtkd dobd se jim podafilo obsadit vyAiny na pravdm brehu rcky.
Velidkovi partyzAni, ktcri je mdli brAnit, je ani neobsadili! Ndmci zadali z tdchto
vyAin postrclovat obrAnce v udoli a pozorovateld z a Cali ridit ddlostfeleckou palbu
a utoky stremhlavych bombarddru na pozicc povstalcu.Ti se pres statednou obra-
nu (Marder III zniCil dva PzKpfw IV palbou z usti icleznidniho tunelu, dalAi
пётеску tank spadl do jAmy vznikld vyhozenim nAjezdu do tunelu) museli stA-
hnout.
Povsialci zaujali novd obrannd pAsmo na linii Gruft - KoAariskA - JanoAikovo
- PanoSina V tomto novcm postaveni je podporovala baterie 105mm kanonu
vz. 35 a baterie 80mm капопй vz. 30. Кготё toho zde тёН dvd roty 37mm kano-
nu a jednu rotu 75mm protitankovych kanonu. Z protitankovych kanonu
a pdAich rot byly vytvoreny navzajem se podporujici jednotky.
Ndmci obnovily utok 2. zAfi, ale byli znovu odraieni, adkoliv byli posileni dal-
Aimi sedmi tanky. Jejich Stuky znepokojovaly obrAnce, ale v hornatdm terenu se
nemohly plnd uplatnit. Povstalci ztratili bdhem protiutoku vAechny tri tanky
LT-38 i stihad tanku. Obrana byla narychlo posflena dtyfmi tanky LT-35. Tyto
tanky byly zasazeny v otevfendm terdnu к оЬгапё dvou mostu a byly takd zni-
ёепу ndmeckymi protitankovymi kanony. Dva ze starych dvojploAniku S-328
z letiAtd v Draikovcich bombardovaly a ostfelovaly пётескё jednotky a ddlo-
stfelecke pozice, ale bez vysledku.
Povstalci byli mezi 1. a 3. zAfim posileni ndkolika pdAimi rotami a bateriemi
75mm a 105mm del. Jejich obrana byla dobfe vybudovana, ale Stukam se presto
podafilo zniiit vdtAinu jejich baterii. Celni jednotky von Ohlenovy skupiny, pod-
porovAny vAemi priddlenymi tanky, zautodily 4. zAfi na Vnitky udolim, zatimco
kridla obchAzela mdsto po okolnich vySinAch. Po silnd ddlostfelecke a minomet-
nd pripravd, kterA umldela vdtAinu kulometnych hnizd povstalcu, Ndmci pozdd
odpoledne zautoiili na Vnitky pdchotou, kterou podporovaly tanky. QbrAnci
zprvu drZcli svA postaveni, ale po krAtke chvili byli donuccni к ustupu, ktery sc
brzy zmdnil v utdk. Noc na Atdsti zastavila ndmcckou ofenzivu a obrAnci mohli
zaujmout novou obrannou linii na dArc Kopanice - Dolnd Zaturdie - Priekopa.
114
5. zari byla ze 178. zalozni divize a ze skupin von Ohlena a von Juncka vytvo-
icna nova neinccka 178. divize panccrovych grunatniku ..Tatra". Mela pribliz-
nc 6 000 muzu. Divize lehoz dne zautocila, ale byla odrazena. Povstalci dokoncc
provcdli se dvema lanky PzKpfiv HI verze N a Ireini LT-38 protiutok na Vriitky. Oba
PzKpfiv Hl verze N pronikly az do mesta, kdc byly zniccny nemcckou protitankovou
obranou. Lehke lanky LT-38 sc dostaly severne od Prickopy do ncrovncho boje
s PzKpfiv IV a rnohly mluvit о velkem stesti, ze z neho vyvazly beze ztrat. Povsta-
leckd tanky byly do boje zasazeny bez pod рогу pecholy. delostfelcctva a letoctva
a zaplatily za to vysokymi ztratami. Povstalcum po lelo akci zbyly pouze dva
PzKpfiv Hl verze jV, dva stihace tankii Marder HI a tri LT-38. Dilny pluku utocne
vozby urychlcne pracovaly na opravach a podarilo яе jim dodat na frontu dalsich
sedm LT-38 a jeden LT-35. Dalsi tri LT-10 byly zniccny v murtinskych kasarnach pri
nalctu peli Ju 87, ktere palrily к bitevnicskadre „Immelman", ktera byla presunuta
na Slovensko z Rumunska.
Be hem pokracujicich protiutoku povstalci inezi 7. a 9. zari ztralili dalsi LT-38,
PzKpfiv Ill verze N и Marder 111. Povstalci v lomto sektoru ztralili celkem devct
tanku, dva stihace tanku Marder и nekolik 75mm prolitankovych kanonu i s jejich
tahaci. Ncmci za stejnou dobu ztralili sedm PzKpfiv IV, jedno samohybne delo
Sturingeschiilz III a nekolik obrnenych transporteru SdKfz251.
I kdyz se zdalo, ze Turiec bude ztracen. obranne boje v udoli Strecna poskytly
obrancum cas pot reb ny к vybudovani pevne obranne linie. N cm cum trvalo dalsich
17 dnu, nez sc jim podarilo ji prolomit.
BOJE NA SEVEROVYCHODE
Take situacc povstaleckych jednotek na vychode se zacala ve slejne dobe zhor-
sovut. V Levoci mel zalozni prapor a. pesiho pluku asi 500 muzu bez tezkych zbrani.
Prapor byl posilen rotou tanku se trinacti lanky LT-38 (2. rotou pluku utocne vozby
bez jedne ccly, ktera byla puvodne vc stavu Vychodoslovenske armady), jez byla
puvixlnc vysluna proti partyzanum. К temto annadnim jednotkam se pripojily
i mensi partyzanskc skupiny
V Popradu bylo asi jen 300 vojakit. kteri* proti sobe meli pocetne a dobre ozbro-
jenc nemecke civilni obyvatelstvo. Posiidku na stesti posilili parlyzani a slovensli
dobrovolnici. Temto spojenym jednotkam se podarilo Nemce odzbrojit a mesto
ovladnout.
Posadka v Kezmarku byla obkiierna mist mini Xeinci a volala о pomoc. Povstalci
planovali iitok jednotek z l.cvoce a Liptovskeho Sv. Miktilas<< s podporou tanku
a delostMectva. Utok zacal 30. srpna, ale brzy uviizl, protoze narazil na dobre
vyzbrojene jednotky rnistnich Ncmcu. 31. srpna doraz.il z N owe ho Saez u do Kezmar-
ku posileny pluk nemecke 1. lankove armady z armadni skupiny Sever. Tato silnti,
dobre vyzbrojcna a zkusena jcdnolka snadno porazila a rozprasila lehce vyzbrojene
115
skupiny partyzAnO a nezkuAenA zAloinfky, ktcff uprchli do hor. NAmci rychle
obsadili Levodu, KeAmarok a Poprad a pfipravovali se к postupu na Liptovsky
Svaty MikulAA.
Dne druhdho zAri dorazila z Noweho Targu udemA skupina SS „Schaffer".
Dostala rozkaz postupovat na horni Liptov, obsadit Liptovsky Svaty MikulAA
a Ruiomberok a spojit se se skupinou von Ohlena Poraieni povstalci mczitim
zorganizovali novA pAsmo obrany и Kvetnice. PopradskA posAdka byla posflena
AAsti posAdky z Lcvode, partyzAnskou skupinou „SlAva" a deviti tanky. NAmci
zatitodili druheho zAri za podpory minometu a obrndnych vozidel. ObrAnci
vydrieli jejich tlak jen po krAtkou dobu a ui tretiho zAri byli zatladeni ai
к TelgArtu.
V tA dobd ztratili povstalci tAi munidni sklad umistdny v obci Kvietnica.
Velitelstvi bylo vdas informovAno о nutnosti tento sklad evakuovat, ale evaku-
aci nezajistilo.
NAmeckA jednotky obsadily TelgArt tretiho zAri, ale velitelstvi 1. Ceskoslo-
venskA armAdy soustredilo mezi 3. a 4. zAfim к obranA tohoto useku nAkolik
partyzAnskych skupin, prapor dobrovolnfkft a rotu frekventantu leteckA Skoly.
Tyto jednotky byly posileny rotou tankCi a rotou protitankovych kanonu.
NejdAleiitAjSi v§ak bylo, ie dostaly i novAho a zkuSenAho velitele. Timto velite-
lem byl kapitAn JAn StanAk. Tomu se podaFilo spojit tyto ruznorodA CAsti, vytvo-
fit z nich soudrinA jednotky a bdhem pro NAmce pfekvapivAho protiiitoku pAtA-
ho zAri dobyt opAt TelgArt. Jednotky kapitAna StanAka obsadily i okolni vySiny,
co2 se ukAzalo jako rozhodujief pFi odrAieni nAmeckych utoku 6. a 7. zAri.
Kdy2 byly nAmeckd utoky v oblasti TelgArtu zastaveny, zautodila udemA sku-
pina Schaffer, to bylo CtvrtAho zAFi, na homi Liptov, Strbu a Vaiec. ObrAnci se
pokusili ji zastavit и LiptovskAho HrAdku, ale NAmci obeAli jejich kridla a pAtA-
ho zAri obsadili Liptovsky Svaty MikulAS. CAsti pASiho pluku, kterA byly vyslAny
ze Zvolcna s ukolem napadnout ddernou skupinu SchAffer z tylu, se ani nepo-
kusily navAzat s ndmeckymi jednotkami kontakt.
Obrana povstalcu byla v tomto stadiu omezovAna prikazem londynske dcs-
koslovenskA vlAdy, ktery doporuCoval soustFedit sily na obranu stredniho
Slovenska, zejmAna na oblast Zvolen - BanskA Bystrica - Brezno, protoie brAnit
celA povstaleckA uzemi bylo nad sily 1. AeskoslovenskA armAdy. Tento prikaz byl
v podstatA rozumny, ale nebral ohled na mistni situaci, kterA nemohla byt
v LondynA znAma. Velitelstvi 1. AeskoslovenskA armAdy ale situaci v poli znalo
a mdlo na ni pruind reagovat; misto toho vAak naridilo vAeobecny ustup.
SlovenskA posAdka v Ruiomberku mdla pFibliind 870 muiu a Sest dAlo-
streleckych baterii s ddly rozlidnych rAii. Do kontaktu s nepFitelem se do-
stala Aesteho zAri a po krAtkdm boji ustoupila na linii Ostro - Biely Potok -
Vlkolinec, kde se spojila s jednotkami obrAncO, kterd ustoupily od LiptovskAho
Svatdho MikulAAe a LiptovskAho Petra. NAmeckA udernA skupina Schaffer tak
ziskala dalAi pomAmA lacind vitdzstvi. Ndmci ale neminili usnout na vavfinech.
116
Okamzite se pokusili о proniknuti na jih do udoli rcky Keviica, kudy vedla nejkratsi
ccsta do Banski! Bystrice. Vc stcjnou dobu zahajili dal si Utok na Dolny Kubfn
a Eubochnu.
6. pesi pluk v Dolnom Kubine byl posilen zalozniky na vice nez 5 000 muzu. Jeho
silu vsak znacne snizovala ncschopnost velitelu a monilka muzstva, ktera byla vclice
nizka. Jakmile uderna skupina Schaffer ovladla silnici z Kuzomberku do Dolneho
Kubina, izolovala tento pluk od hlavniho povstalcckcho uzemi a prakticky ho tim
vyradila z jakychkoliv dalst akci.
Jednotky obrancu se soustredily na linii Ostro - Biely Potok - Trienska dolina -
Vlkolinec - Siprun. Veleni se ujal podplukovnik Jan Cernek, ktery spolu se svym
nacelnikem stabu kapitanem Strakou reorganizoval obranu, znovu nastolil kazen
a s podnzenymi jednotkami vybudoval a zaujal obranu, kterou jednotky del Si dobu
drzely.
DALSI BOJE NA SEVEROZAPADE
Po obsazeni Vriitek se ncmccke jednotky mcly pokusit proniknout к Martinu.
Obranci byli mezitim posileni cerstvy mi jednotkami pechoty a nekolika skupinami
partyzanu. 7. zari provcdli protiiitok s diem dobyt nazpet Vrutky. Jejich litok vsak
byl zastaven a Nemci zahajili svuj planovany postup. Jejich hlavni sily postupovaly
za podpory tanku po hlavni silnici, zatimco kridla sc snazila vniknout do lesii
a obsadit vysiny, z nichz bylo mozneovladat udoli. Partyzani vsak tentokrat obsadili
vySiny veas a zurive je branili. Neincum se podarilo ovladnout Klacany, ale byli
zastaveni na linii Dolnc Zaturcic - Priekopa - Hradok.
Pristi den zaiitocili znovu, byli vfiak nejen zastaveni, ale protiiitok obrancu je
zatlacil az do Vriitek. Povstalci dokonce ukoristili jcdcn PzKpfiv /V’a jedno зато-
hybne delo Stunngeschutz III a okamzite je zasadili s poslednim LT-38 do vseobec-
neho utoku na Vrutky. Dobre maskovanym nemeckym protitankovym baleriim se
sice podarilo vscchna tri obrnena vozidla vyradit z cinnosti, ale iitok povstalcii
pokracoval. Podarilo sejim obsadit Klacany, ale nemecky protiiitok je zastavil pred
Vnitkami. Pak se siluace stabilizovala, protoze ani jedna z bojujicich stran nebyla
dostatccnc silna na to, aby dokazala prosadit sviij zainysl.
TRETI FRONTA NA JIHOZAPADE
Udernii skupina Schill otcvrcla po pacifikaci Bratislavy treti frontu. Silna
posadka v Nitre (2 000 muzu) se к povstani nepripojila a Nemci ji neodzbrojili.
Posiidka v Topofcancch se к povstani pripojila az v poslednichvili, a to po diiraznem
pfesvedc< >va n i pa rtyz a ny.
К prvnimu dolyku s nemeckymi jednotkami doslo 3. zari mezi obcemi Zbehy
a Cakajovcc. Obranci byli snadno zatlaceni na caru Topolcany - Krnca. I tato linic
117
vsak byla dovcdne manevrujicirni nemcckymi obrnenymi skupinami prekonana
a TopoFcany padly naveccr 3. zari. Obranci byli zahnani i z dalsi obranne linie
Chynorany - Zabokreky a byli donuceni zaujmout novou obranu na cafe Brodzany
- VeFke Biclice - Navojovce - Skacany.
Udermi skupina Schill udrzovala povstalcc pod tlakem a 4. zari obsadila VcFkc
Biclice. Obranci byli narychlo posileni dalsi partyzanskou skupinou, ale uderna
skupina Schill presto dokazala 6. zari obsadit Batovany. Dalsi den Nemci pronikli
do Vestenicke doliny a jejich pfedvoj dosahl prcdmesti Skacan.
Povstalecke jednotky planovaly na 9. zari protiutok, ale Nemci zautocili hodinu
pred planovanym zacatkem Gtoku povstalcu a za podpory delostrelectva a leteetva
zcela rozehnali prekvapene povstalcc, prolomili jejich obranu v Malych Uhcrcich,
zabili vice nez 300 slovcnskych vojaku a 150 jich zajali. Obranci ztratili temer
vscchno sve delostrclectvo, minomcty a lezke kulomety. Jejich velitel, kapitan Adolf
Weinhold, byl navic zajat. Novym vclitclcm se stal kapitan Jan Malar, ktery se snazil
obranu reorganizovat, ale nepodahlo se mu to, protoze Nemci jeste tentyz den
obsadili Oslany.
Tato kratkii akce je typickym piikladem toho, ze mala, ale dobre vybavena,
organizovana a vycviccna jednotka muze prolomit Apatne piipravene obranne po-
staveni mnohem silnejsiho protivnika. Velitelstvi 1. ceskoslovenske armady vydalo
10. zari vsem vclitelum jednotek v poli rozkaz, v nemz vypocitavalo nedostatky
obrancu. Bylo v nem mimojine uvedeno: „Obranna postavenijsou nevhodne volcna,
nedostatecne pripravena a obvyklc nejsou ani zamaskovana. Protitankove prekazky
jsou vetsinou primo smesne a nezastavily by ani nakladni automobil. Navic nejsou
hlidany ani kryty pal bo u. Palebna postaveni del se vetsinou buduji jen do jednoho
smeru, ackoliv nepritcl muze prijit z kterekoliv strany. Muzstvo sedi ve stinu a hraje
karty, zatimco by melo budovat obranna postaveni. Muzi casto ani nevedi, proc bo-
juji (!). Velilele nemajf zalohy a nepripravuji opatreni pro pripad, ze jejich obranna
linie bude prorazena. V takovem pripade pak podlehaji panicc."
Sovctska armada, ktera piivodne nepocitala s utokem pres karpatske priismy-
ky, byla nyni donucena zmenit plany, aby mohla povstalcum pomoci. To Nemce
donutilo к tomu, aby narychlo posflili karpatskou frontu a stahli ze Sloven-
ska jednotky, ktere chteli pouzit к potlaceni povstani. Ze Slovenska byly stazeny:
338. pcsi pluk 208. pcsi divize z okoli PreSova (8. zari), priizkumny prapor 68. pest
divize a 1. pluk 1. tankove armady z Pbpradu (10. zai’i), a cela 357. pcsi divize (13. zari);
cclkem asi 12 500 muzu.
17. zari byl na slovenske IctiSte Zoina (vychodne od Zvolena) presunut ze
Sovetskeho svazu 1. ceskoslovcnsky stihaci pluk. lined pristi den jeho stihaci letou-
ny LA-5FN zautocily na letistc v Piest’anech, kde byla soustredena vdtsina.nemcc-
kych letadcl, znicily deset stroju na zemi a dalsich deset poskodily. Letadla pluku
byla pro povstalce velkou posilou, protoze byla moderni a pilotovali je zkuseni letci
118
(nektefi z nich sc zucastnili Bitvy о Britdnii). Do sve evakuacc 25. njna pluk
vykonal 573 bojovych Ictu. scstrelil 9 ncmcckych letadel (a dalsich 5 pruvdepo-
dobne), svrhl 624 pum a vystrilel pres 50 000 deloslreleckych naboju. Letadla
pluku provddela pruzkumne lety i nalcty na nemecke pochodove proudy a delo-
stfelecka postaveni.
Vybojoviinim kontroly vc vzduchu Lavocky umoznily i zastaralyin povstuleckym
stihacim letounu Avia B-534 a „bombarderuin" S-328 provadeni pruzkumnych letii
a nalctu na pozemni cile. Po zniceni Ictistc v Piestanech presunula Luftwaffe svou
zukladnu na Ictistc Novy Dvor u Malacek, ktcre povstalci ncmohli se silami. jez
mcli к dispozici, znicit. Pozadali proto о pomoc US Air Force. Americano vyslali
20. ziifi 150 letajicich pevnosti S-17, ktcre znicily ncjen hangdry, dilny a tanko-
vaci zarizeni Ictistc* v Nov cm Dvoru, ale i 12 Ictadcl na zemi. Dalsich 29 letadel
navic poskodily.
Povslani bylo v 1. fazi aktivne podporovuno take 4. gardovou brjanskou bom bar-
dovaci divizi slozenou ze tri pluku vyzbrojenych americkymi bombardcry 13-25 Mit-
chell. Divize byla dislokovana v okoli mesta Vinnica na Ukrajine. Letadla teto divize
shazovala od 4. zari ziisoby na Ictistc* Tri Duby a od 20. zari take na pomocna Ictistc*
Rohoznaa Brezno nad Hronom. Bchem tri zarijovych tydnu divize podnikla 498 Ictu
a shodila 253 tun zbrani. tnunice, leciv a obvazovcho malerialu. Ve 2. fazi, po ziskani
Ictistc Krosno, podnikal 5. orclsky Ictecky sbor (dvc divizc о trech plucich - celkem
asi 127 slroju) prcdevJsim nocni lety na Ictistc Tri Duby s dopravnimi Dakotami
(Douglas C-47 Skytram) a Li-2 (sovctsku licence Dakoty). Od 26. zari sbor podnikl
701 Ictfl, pri nichz na Slovensko dopravil 385 tun zasob a 1 928 vojaku. Pri zpatec-
nich letech letadla sboru cvakuovala 698 ranenych a v posted nich dnech povslani
odvezlu i slovcnsky zlaty poklad. Bchem teto doby prisla 4. gardova bombardovaci
divize jcn о jeden stroj Mitchell. 5. sbor vsak ztratil osm letounu Li-2 a sest strojii
Douglas C-47.
Dva americkc* letouny B-17G privezly 17. zari z Bari (Italic) 8 tun zasob a od-
vczly osadky scstrclenych americkych letounu, ktcre byly osvobozeny behern povsta*
ni. Doprovazclo je 42 stihacich letounu Mustang. Dalsich sest letajicich pevnosti
s eskorlou 32 Muslangu privezlo 10. rijna 16 tun zasob a 20 clcnujednotek OSS. Pri
zpulecni cestc bylo na palubach lechto letadel dalsich dvacet osvobozenych americ-
kych hrtcu a slovcnsku delegace, ktera pokracovaia v cestc do Londyna.
10. zari byla organizacc 1. Ccskoslovcnske armady гтёпёпа ze dvou
vojcnskych obrannych oblasti na §cst taktickych skupin (TS). Ukolem 1. TS jc
branit Banskou Bystricu a Vclky a Maly Sturcc. Vychodni fast povstaleckcho
Ozemi branila 2. TS, 3. TS jihozdpadni dast, 4. TS zapadni pristupy, 5. TS oblast
Turicc - Vrutky - KraFovany a 6. TS scvemi sektor. Plukovnik Golian byl 5. zdri
povyScn na brigadniho gcncrala.
119
КопеСпб zarazeni jednotek do Sesti taktickych skupin a sloieni 1. Ceskoslovenska
arm&dy na Slovensku k 18.10.1944
Vclitelstvi (Banska Bystrica)
tri IOV (improvizovand оЬтёпё vlaky) TGM, MRS, Hurban, ienijni prapor, spo-
jovaci prapor, 11. automobilm prapor, pluk utoCnti vozby, zbrojni a munifni skla-
dy, ztisobovaci sklady, zbrojni dilny, sanitni sklady, ncmocnice a point poity, rota
hlasnd a vystrain6 sluiby.
1. taktickd skupina (Banskd Bystrica)
§est pCSich praporti (1. ai 6. prapor 1. pCSi'ho pluku), 1. samostatnti rota,
1. dClostreleckA skupina s 21., 22., 31. a 41. baterii, kombinovanti telefonni
rota - celkem pribliinC 4000 muiti
2. takticka skupina (Brezno nad Hronom)
osm pCSich praporti (11. ai 18. prapor 2. pCSiho pluku), 2. Stdbni rota, ienijni rota,
kombinovanti telefonni rota, vozatajska skupina, automobilni skupina, ndhradni
pd§i prapor, 1., 2. a 4. dtilostreleckti baterie - celkem pribliinC 16 000 muiti
3. taktickd skupina (Zvolen)
osm pCSich praporu (21. ai 28. prapor 3. pCSfho pluku), ztiloini d&ostreleckA
baterie, 1. a 3. dtilostreleckti baterie, samostatnti baterie, ienijni rota, kom-
binovand telefonni rota - celkem pfibliinti 10 000 muiti
4. takticka skupina (Kremnica)
Ctyfi рё31 prapory (31. ai 34. prapor 4. pCSiho pluku), ieta tanku, rota proti-
tankovych kanonu, rota leteckdho personalu, feta protiletadlovych del
Oerlikon, minometnti Ceta - celkem pribliinti 5000 muiti
5. takticka skupina (Slovenska Lupda)
vycvikova a opevtiovaci skupina od 23. ztiri 1944 po ztrdtfi Turca 5. z&loini
pCsi prapor, kombinovana telefonni Ceta, Sttibni automobilni skupina, zbrojni
a zAsobovaci parky - celkem pfibliinC 4000 multi
6. takticka skupina (Liptovskti Osada)
Ctyri ptiSi prapory (51. ai 54. prapor 6. ptiSiho pluku), ienijni rota, tclegrafni
rota, automobilni skupina, vozat^jskti skupina, 1. dClostfeleck6 baterie
(100mm houfnice), 2. dtilostreleckti baterie (105mm kanony), protiletadlovti
baterie - celkem pribliind 6500 multi
2. Ceskoslovenska paradesantni brigtida (Badin)
1. a 2. prapor, dtilostfclccka skupina, skupina protitankovych kanonti,
protilctadlovd skupina, prtizkumnti skupina, spojovaci rota, ienijni rota,
automobilni rota - celkem 2860 multi
Letcckc jednotky
1. Ceskoslovensky stihaci pluk, leteckti skupina, skupina protiletadlovCho d£lo-
stfelectva s 10. baterii (83,5mm d61a vz. 22/24), 11. baterii (88mm protilctadlo-
v6 kanony vz. 37) a 12. baterii (VKPL 20mm kanony Oerlikon), spojovaci sku-
pina
Lctiiti: Tri Duby, Zolnti, Rohozna pri Brezne (sidlo pozorovaci sluiby), Murtift.
Leteckd skupina pozusttivala z kombinovanC letky a tri ptiSich praporti a tri
120
samostatnych rot bojujicich jako pgchota. Celkem leteck^ jednotky mily
3449 inuiu.
2. takticka skupina uspesne branila svuj lisek u Telgartu a mezi Kralovou Le-
hotou a scdlem Certovica. 6. takticke skupinese podarilo zastavit postup nemeckych
jednotek a zkonsolidovat svoji obranu v oblasti Biely Potok jizne od Ruzomberku.
3. takticka skupina na jihozapade zjistila novou nemeckou jednotku, kterou byl
posileny prapor 14. divize SS Galizien. 5. takticka skupina drzela na severozapade
v sachu divizi Tatra. Nejhorsi byla situace v sektoru 4. takticke skupiny, jei byla
oslabena a demoral izovana porazkami, ktere utrpela od uderne skupiny Schill.
Nemci zautocili znovu 11. zari a rozehnali obrance Zemianskych KostoFan. Povstab
ci se stahli к Novakam, ale ani tain postup nepntele nezastavili Nemci 13. zari
obsadili Novaky i se sklady munice a paliva. 4. takticka skupina v te dobe mela
pouze dve oslabenc pcsi roty, jednu delostrelcckou baterii a tri tanky LT-38. Ar mad ni
velitelstvi ji z nepochopitelnych duvodu presto neposililo. Skupina byla u Prievidze
porazena znovu, ale tentoknit jit mnohem silnejsim nepritelem. Pricvidza padla
14. zari. Jeji ztrata znamcnala pro obrance velkou ranu, protoze Nemciim otevfela
cestu pro utok na Handlovou a umoznila spojeni tiderne skupiny Schill s divizi
Tatra. Tim byly vystaveny moznosti utoku i tyly 3. a 5. skupiny.
Jednotky 5. takticke skupiny byly vystridany cerstvymi silami. Tim se jejich
situace natolik zlepsila, ze nejen udrzely sva postaveni, ale zacaly podnikat i proti-
utoky do bokii a tylu divize Tatra. Tyto utoky byly tak uspeSne, ze Nemci hlasili, ze
utocici jednotky jsou slozeny z ruskych vysadkaru, kterym veil rusky general!
Situace u KraFovan v severnim liseku tak ruzova nebyla. Obrana kralbvanske-
ho udoll byla sverena praporu pechoty, ktery byl posilen protitankovymi kanony
a dvema tanky LT-38. Dalsi prapor branil Hubovou. Obe jednotky dosud nebyly
znepokojovany nepritelem, coz otupilojejich bdelost. Ackoliv mely dostatek casu pro
dukladne vybudovani svych obrannych postaveni, nevyuzily ho.
Obranci byli ze sveho klidu vyruseni 12. zari, kdy uderna skupina Schaffer
zautocila z Ruzomberku ve sineru na Hubovou. Ndmecke jednotky bez velkych
prob) emit prolomily obranu a 13. zari obsadily KraFovany. Obranci zasadili sve
zalohy, ale ani tern se nepodafilo nemccky postup zdrzet dele nez do 15. zari. Toho
dne povstalecke jednotky ustoupily do Parnice a spojily se s oravskou skupinou.
Nemci tak ziskali kontrolu nad celyin udoh'm Vahu i s jeho silnici a zelcznicni trati.
Tim sc jim podarilo oddelit oravskou skupinu od ostatnich povsluleckych jednotek
a navic spojit udernou skupinu Schaffer s divizi Tatra.
Velitele nemeckych jednotek Obergruppenfuhrera a generala zbrani SS Clause
Bergera vystfidal Obergruppcnfiihrer a general policie Hermann Hoile. General
Hofle pFedloz.il detailin' plan na totalni likvidaci povstani. Plan mol ctyri hlavni ctisti:
- spojit udernou skupinu Schaffer s divizi Tatra a otevrit zelcznicni trat Ru*
zomberok - Vnitky - Zilina;
121
- jednotkami divize Tatra dobyt Martin a spojit divizi sjiznimi jednotkami;
- znicit partyzanske jednotky v okoli Ziliny a Trencina;
- zadtocit na Banskou Bystrici a Zvolen s cilem znicit centrum povstani.
Prvniho cile jiz bylo dosazeno, ackoliv zeleznicni trat nebyla jeste pouzitelna po
cele deice. Nemci totiz nemeli dostatek jednotek na strezeni celeho udoli, coz
partyzanum umoznilo pronikat do udoli a narusovat zde zeleznicni provoz.
Druheho cile melo byt dosazeno dtokem z jihu do tylu 5. takticke skupiny.
4. takticka skupina byla mezitim koneCne posilena dvema pluky pechoty, dvema
samostatnymi retain i pechoty a delostreleckymi jednotkami. Tyto jednotky dostaly
17. zari rozkaz zadtocit a dobyt zpet Prievidzu. Utok byl naplanovan ze tri smeru,
ale soucinnost vazla ajednotky nezaiitocily soucasne. To Nemciim umoznilo postup-
ne odrazit utoky povstalcu a behem vlastniho protiiitoku zatladit utocici povstalecke
jednotky az do jejich vychozich postaveni a zpusobit jim tezke ztraty.
Veleni armady opet neuvolnilo jednotky 3. takticke skupiny s jejich silnym
delostrelectvem pro utok do boku uderne skupiny Schill. Misto toho se rozhodlo
posilit 4. taktickou skupinu nekolika mensimi jednotkami ze svych zaloh, ale tyjiz
nemohly zhorsujici se situaci nijak ovlivnit. Ncmecke jednotky zautocily ve spolu-
praci s mistnim nemeckym obyvatelstvcm v noci 20. zari z VySchradneho a snadno
proniklyRudnem a Slovenskym Pravnem az do Pribovcu.
Mezitim byla divize Tatra posilena 1008. a 1009. praporcm a 20. zari zautocila
na Sucany, ktere padly po tuhych bojich muze proti muzi. Divize pokraclivala v litoku
na Stiavnicku, ale tarn byla zastavena praporem pechoty, ktery podporovala skupina
partyzanu. Udrzeni Stiavnicky zabranilo obkh'ceni a odriznuti 5. takticke skupiny
v Turci, ale jeji situace zustavala tak vazna, ze general Golian naridil jeji evakuaci.
Ustup z Turce zacal rano 21. zari a byl zajist’ovan jednotkami 1. ceske partyzanske
brigady. Partyzani Nemcum sice znemoznili odfiznuti ustupujictch jednotek skupiny,
ale za cenu tezkych ztrat. 5. takticka skupina ustoupila na linii Raksa - Diviaky -
Dubove, z niz mohla branit Kremnicu a Maly Sturec. Veleni armady pristi den zreor-
ganizovalo obranu teto oblasti. 5. takticka skupina musela piedat vScchny svd tezke
zbrane 3. a 4. takticke skupine a jeji pest jednotky byly stazeny к reorganizaci.
Tim, ze byl Turiec evakuovan, byl splnen druhy cil planu gencrala Hofleho.
Nemecke jednotky pristoupily к plneni tretiho likolu - к vyci^teni sveho tylu od
partyzanu. To se jim nepodarilo, a cas, ktery tim ztratily, prisel velice vhod povsta-
lecke armade, jez mohla vybudovat nova obranna postaveni a rcorganizovat svoje
porazene a rozptylene jednotky.
UTOKY POVSTALECKYCH JEDNOTEK NA SEVEROVYCHODE
2. takticka skupina zjistila od nemeckych zajatcu, ze nemecka armada byla
nucena stahnout nektere sve kvalitnejsi jednotky na karpatskou frontu a ze jeji
122
postaveni v Ctseku skupiny brani jen jeden nezkuSeny prapor. Jednotky kapitana
Stanek a pfesly 21. zAfi do utoku a po kratkem boji obsadily horu Kozovec a tcl-
gartsky tuncl. Dne 22. zdfi v utoku pokraiovaly a dosahly Pustc Pole. Po obsazc-
ni hory Javorina prolomily nAmcckou obranu v Hamrcch a naveCer 24. zari obsa-
dily Podlcsk. Tain je zastavil rozkaz armadniho veleni, ktcre sc obavalo, aby neby-
ly nemeckym protidtokem odriznuty. NAmci vsak byli i tak vytlaAeni z oblasti
a povstalci ziskali kontrolu nad v§emi costa mi z Popradu na jejich uzemi.
NAmci 11. zari obsadili udoli VAhu v oblasti Cerveneho Kiita, ale 20. zdfi byli
vystaveni silnym protiutokum povstalcu. Proniknuti jednotek kapitana Staneka do
jejich boku NAmce phnutilo к tomu, aby 23. zari vyklidili KraFovu Lehotu a ustou-
pili ai к Popradu. Jednotky 6. taktickc skupiny takA nezahalcly. Vybudovaly silna
obrannA postaveni v udoli reky Rcvuca a obsadily horu Ostro. Z ni pak fidily delo-
strclcckou a minometnou palbu na Ruiomberok a prilehle udoli VAhu. NAmci se od
15. zdfi snaiili obranu povstalcu vyvrAtit a zvIastA pak obsadit horu Ostro, ale jejich
dtoky byly nAkolikrat odraieny, takie 21. zari od tohoto planu na fas upustili.
zpolitizovAn! CeskoslovenskE armAdy
Kolem 20. zari zaCala KomunistickA strana Slovenska cilcvAdomA usilovat
о ziskani dpi nA kontroly nad armadou. Jako zaminku vyuiila ustupy a poraiky,
kterd armada do tc doby utrpAla Poiadovala, aby do velitelskych funkci byli jme-
novanijen dustojnici a poddustojnici zcela oddani revohiAnimu boji siovenskAho
lidu (tj. komunisticke stranA). Snaiila se take vymytit veskerc zbytky tradic
a mysleni pfcdvdleAne Ceskoslovcnske a Tisovy slovenskc armady. Ke v§cm jed-
notkam byli vysldni tzv. osvAtovi dustojnici, aby v nich probudili rcvolufni
nadseni a aby dohliZeli na velitcle. Veleni armady bylo politicky podfizeno
Slovensko nArodni radA a vliv londynske vlady byl prakticky climinovan.
Stab armady byl zrcdukovdn na minimum a uvolnAni dustojnici posldni na
frontu. ZArovcn byla nafizena druha celkovd mobilizace. TovArny a vojenskd usta-
vy na povstalcckdm uzemi byly zcela zapojeny do pomoci armadA v jejim boji.
Vojcnsky chcmicky listav v Zcmianskych KostoFanoch zaCal vyrabAt vybusniny u2
v roce 1943. Ke konci srpna 1944 byla vyroba zvySena a к 18. zAii ustav vyrobil
18 tun vybusnin. Vyroba byla prencsena do Ilannance a nakonec na Tri Vody, kde sc
27. zari zaAaly vyrabAt protipAchotni a protitankovc miny. К 26. fijnu ustav annddA
a iwulyzanum dodal 12 000 protipAchotnich a vice nci 3000 protitankovych min.
ZclezniAni dilny vc Zvolcnu zaAaly s opravami obrnAnych vozidcl ihned po zahdjeni
povstani. Jejich ncjvAtsim pfispAvkcm byla stavba tn obrnAnych vlaku („Stcfanik“,
„Kurban" a „Masaryk"). Kaidy z vlaku mAl dAlovy vuz, dva vozy s tanky LT-35 nebo
LT-3S a kulomctny vuz. Vyzbroj se sklddala ze tn del a 10 al 12 tAikych kulomctu.
Osadku tvofilo pribliinA 70 rnuid. Dilny vc Vyhni vyrobily dva improvizovanc obr-
nAne automobily na podvozku nakladnich aut. Dalsi podniky dodavaly benzin
123
a maziva, kamuflazni barvy, zenijni material, zapalne lahve a dalsi rozlicny materi-
al, ktery bojujici armada potrebuje. Civiliste ve vcku 17 az 60 let byli vyuzivani
к budovani opcvneni, udrzbe letistnich ploch a к opravam silnic a zelcznidnich trati
poSkozenych n^meckymi pumami. Zdravotni sluzba byla dobre zorganizovana a za-
bezpedena jak personalne, tak materialne. Nekolik stalych vojenskych nemocnic
bylo doplnenocivilnimi sanatorii. Kolem 700 ranenych byloevakuovdno sovStskymi
letadly pfi jejich zpateinich cestach.
NEMECKE PRIPRAVY NA VSEOBECNOU OFENZIVU
Potom, co byl evakuovan Turiec, dostaly povstalecke jednotky rozkaz branit
pristupove cesty do udoli Nizkych Tater. Handlova byla vyklizena bez boje. Jednotky
uderne skupiny Schill ji obsadily 23. zari. Obranci meli za ukoi branit Novou Lehotu,
ale i tu Nemci tehoz dne obsadili. Velitelstvi 3. takticke skupiny posililo obranu
dalsimi jednotkami. NCmci, vyborne informovani mistnimi obyvateli nemecke na-
rodnosti о pohybech a rozlozeni povstaleckych jednotek, zautocili na styku mezi
3. a 4. taktickou skupinou, obsadili vysiny mezi Novou Lehotou a Janovou Lehotou
a otevreli si tak cestu na Kremnicu.
Veleni armady rozpoznalo hrozici nebezpe£f a vyslalo dalsi jednotky do tohoto
useku. Nekolik praporu pechoty a rota tanku zahajily protiutok. Pocetne slabsi
nemeckejednotky vyklidily Janovu Lehotu a vlakaly povstalcc do pasti. Nedostatec-
ny pruzkum, Spatna soucinnost mezi jednotkami a jejich nizka moralka vedly
к porazee - utocicijednotky byly zastaveny a temef zniceny nemeckym protiiitokem.
Povstalci museli ustoupit az do Ziaru nad Hronom, ale i tarn jc bombardovala
Luftwaffe a zpusobila jim dalsi ztraty.
К 1. njnu meli povstalci 25 000 muzu ve zbrani a kolem 5 000 neozbrojenych
vojaku v peti taktickych skupinach (5. TS byla v teto dobe v zaloze), 61 del ruznych
razi, 2 obrnene vlaky, 20 pouzitelnych lehkych tanku a dalsich 20 v oprave.
Nemcum trvala priprava utoku na Ziar nad Hronom nekolik dnu. Zautocili az
3. fijna a mesto rychle dobyli. DalSt postup nemeckych jednotek byl zastaven az
u Jalne, kde obrance podporoval obrneny vlak „&tefanik“. Ovladnuti Ziaru nad
Hronom rozdelilo 3. taktickou skupinu do dvou casti. Nektere z jejich jednotek
musely ustoupit az к Banske Stiavnici. Priblizne ve stejnou dobu zacaly postupujici
nemecke jednotky vyvijet tlak i na 1. taktickou skupinu. Ackoliv mela nejvic casu
na vybudovani svych obrannych postaveni, nevyuzila ho. Divize Tatra ovladla
25. zari Turciansky Michal a Turcianske Teplice. Jeji hlavni iltok zacal 4. njna, kdy
jeji predvoj pronikl do udoli Raksy. Ndmci vyborne vyuzivali hornaty teren a opako-
vane pronikali mezi postavenimi obrancu. Podarilo se jim dobyt delostfelecka
palebna postaveni, a tak ziskat vetsinu del povstalcu. Behem postupu se dospili az
temer к nadrazi v CremoSnem. Diky dobre vybudovane protitankovc* obranfc, prisu-
nuti nekolika cerstvych jednotek a veasnemu pfijezdu obrneneho vlaku ,,Hurban“
124
se v tomto kritickem okamziku podarilo пётеску postup zastavit. Pnismyk Maly
Sturec ziistal prozatfm v rukach povstalcu.
Divize Tatra zmenila smer svcho postupu a 4. rijna zautocila na jednotky 4. tak-
ticke skupiny v й sc к u Sklene - Dolny Turcek a rozehnala prapor nadporucika
Davida. Situaci zachranila rota vcteranu, ktefibranili Dolny Turcek tak dlouho, nez
se ostatnim jednotkam podafilo ustoupit. 4. takticka skupina pak byla poverena
obranou Kremnickych hor, protoze Kremnica sama byla obsazcna Nemci 6. rijna.
К tomuto dni mely divize Tatra a uderna skupina Schill celkem 28 tanku PzKpfw IV,
dva tanky Tiger (PzKpfw VI), 16 stihacu tanku Helzer a samohybnych del Sturmge-
schiitz III, kolem dvaceti obrnenych autoinobilfi a pres dvacet lehkych tanku (podle
ncpotvrzenych zprav bylo divizi Tatra prideleno 50 PzKpfw 35 (t) z rezervnich
skladii). Nemci zaiitocili ve stejnou dobu i na 3. taktickou skupinu v prostoru Ziaru
nad Ilronom, ktery padl 3. njna. Uderna skupina Schill obsadila pnstiho dneStarou
Kremnicku a v boji zcela znicila dva pesi prapory obrancu a ndkolik malych party-
zanskych skupin.
General Hbfle naridil svym jednotkam zautocit i na sevcrnim dseku,ale vsechny
pokusy nemeckych jcdnotek о proniknuti obranou 6. takticke skupiny v okoli Bie-
leho Potoka byly odrazeny, i kdyz byla uderna skupina Schaffer posilena jednim
plukem divize Tatra. Nemci se mezi 4. a 8. rijnem pokouseli ncustalymi utoky
prolomit obranu povstalcu, ale bez uspechu.
Nemecke jednotky napudly ctyri takticke skupiny povstalcu najcdnou. Bylo to
v souladu 8 operacnim planem gencnila Hofleho a jeho ctvrtym cilem - znicit cen-
trum povstani. To se Nemcum v teto chvili jeste nepodarilo, ackoliv znicili radu
jednotek povstalcu a demoralizovali zbytek.
Povstalci byli v teto dobe posileni prichodem 2. ceskoslovenska paradesantni
brigiidy ze Sovetskeho svazu. Tato jednotka byla dopravena letecky na letistc Tri
Duby i s veskerou vyzbroj i mezi 25. zarim a 15. rijnem. Jeji pfcpravu zpomalily
podzimnideste, ktere casto rozmacely travnate letistni plochy, takze tczka dopravni
letadla nckdy ncmohla pristavat i nekolik dnii.
7. njna pfiletel z Moskvy general Viest a pfevzal veleni 1. ceskoslovenskc arma-
dy. Prisel pnive vcas, protoze general Golian a jeho stab vzhledem к neuspechum
armady v minulych tydnech ztraceli sebeduveru. Prvni rozkaz gencrala Viesta byl
urcen 2. Ceskoslovenskc paradesantni brigade, ktera mela znovu dobyt Jalnou. Pro
tutoakci byla brigada posilena pesim praporem a partyzanskou skupinou kapituna
Jana Nalepky. Brigada zautocila ve smeru Trnava Hora - Jalna, zatimco partyzani
postupovali z Klacan na Pitelovou, odrizli ze severu nemecke jednotky a zabninili
nemeckym posilam vyslanym ze Ziaru nad Hronom zasahnout do boje. Utok zacal
10. rijna a po tuhych bojich skoncil uspesne 12. rijna, kdy brigada obsadila Jalnou
a vycistila od nemeckych jednotek usek mezi Julnou a Budcou. Tato akce docasne
stabilizovala povstaleckou obranu v tomto dseku.
125
Heinrich Himmler svolal na 5. fijna do VidnA poradu, na ktcre vyjAdfil svoji
nespokojenost s pomalym postupem vojenskych operaci proti povstalcum a s tim,
le povstani nebylo jeStA zcela zli к vidov Ana General Hoflle dostal rozkaz okamiitA
zahAjit ofenzivni akce. Protoie general iAdal о posily, byla mu pridAlena
2. SS Sturmbrigade „Dirlcwanger" z Polska a 18. divize SS pancAfovych granAtni-
ku „Horst Wessel" z Madarska, kterA velcl Brigadefuhrer Wilhelm Trabandt. Tato
divize s 39. a 40. plukem SS pancAfovych granAtniku, 18. tankovym praporcm
a 18. pancefovym dAlostreleckym plukem prcdstavovala tictyhodnou bojovou silu.
Pro plAnovanou ofenzivu NAmci к 12. fijnu 1944 soustfedili nAsledujici
jednotky: 178. divizi pancefovych granAtnikA Tatra, velitel generAlporuAik Karl
Friedrich von der Mcden; udemA skupiny SS Schill, velitel Sturbannfiihrer
Gerhard Schill, a Schaffer, velitel Sturbannfiihrer Ludwig Schaffer;
14. divizi SS na 1 (Ukrajinskou) pancAfovych granAtniku Galizien pod velenim
Brigadefuhrera Nikolause Heilmanna (tato divize mAla 29., 30. a 31, pluk SS
pancAfovych granAtniku a 14. dAlostfelecky pluk - celkem 286 dAstojnikA
a 13 999 mufstva); 708. Volksgrcnadicr divizi pod velenim plukovnika Wilhelma
Bleckwenna - celkem 6018 mu£u; 271. Volksgrcnadicr divizi s velitelem generAl-
majorcm Martinem Bicbcrcm - celkem 7215 ти2й; brigadu SS Dirlewanger (slo-
ienou z nAmeckych trestancu, hlavnA pytlakA) - celkem pfibliZnA 4 000 mutu.
V oblasti Myjavy pusobila exotickA VychodoturcckA bojovA skupina zbrani SS
(Osttiirkischer Waflenverband der Waffen SS) v sfle pribliinA praporu. TAto jed-
notce velcl Standartenfuhrer Harun al RaSid! Jednotky armady slovenskeho
stAtu zahrnovaly polnf roty a pohotovostni jednotky Hlinkovy gardy a jeden pra-
por HaSSikovy Domobrany. 18. divize SS Horst Wessel zahajila pfesun
z Madarska 8. fyna a vAechny jeji jednotky byly 17. fijna na Slovcnsku. Letadla
Luftwaffe patrila jednotkAm 8. leteckA armAdy a zahmovala stihaci letouny
Bf 109 a Fw 190, bombardovaci stroje Ju 87, Ju 88, Hs 129 a Si 204D, Ju 52 na
shazovAni letAku a dAle letouny Fw 189 a Fi 156, kterA byly pouiivAny к prA-
zkumu.
GenerAI Viest mohl proti пётескё ofcnzivA postavit 18 pASich ргарогй,
27 dAlostfeleckych baterii, 3 obmAnA vlaky, 10 ai 12 Ichkych tanku a 20 letadel
(18 stroju La-5, jcdnu Avii B-534 a jeden Letov S-328). Jeho pAchota celkem Aita-
la asi 60 000 vojAku a asi 12 000 partyzAnu. Ale pouze asi tri Atvrtiny sloven-
skych vojAkA mAly zbranA a vSichni povstalci byli vyAerpani pfedchozimi boji.
NAmeckA ofenziva zaAala 19. fijna 1944. V zApadnim useku byla mczi Krcmnici
a Ziarem nad Hronom к utoku pripravena divize Tatra. BrigAda Dirlcwanger vystfi-
dala na sevcru u Biclcho Potoka Adcrnou skupinu Schaffer. UdernA skupina
Wittenmaycr, ktcrA byla slofenA ze tfi posilenych praporu 14. divize SS Galizien,
byla soustfedAna sevcrovychodnA od LiptovskAho HrAdku. Hlavni uder byl plAno-
vAn z jihovychodu vc smAru na LuAcncc. MAly ho vAst jednotky divize SS Horst
Wessel s asi 10 000 rnuii a AdernA skupina Schill u Krupiny.
Jako predehru к vSeobccne ofenzivA NAmci bombardovali Banskou Bystrici,
Liptovskou Osadu a letiAtATri Duby. BrigAda Dirlcwanger pak zautoAila, jako prvni, na
Biely Potok, ale po tAikych bojich byla zastavena. OdcmA skupina Schill zautoCila
126
127
z Antolu na Krupinu a Zibritov. I kdyz povstalci tento utok odekavali, Ndmcum sc
podarilo jejich obranu prolomit a obsadit obe mesta. Obranci se stahli к Dobre Niv6
a Senohradu, ale N6mci je pronUsledovali i tarn a zpusobili jim dalsi ztraty.
Veleni 1. leskoslovenske armady zacalo pfipravovat obranu Zvolena z jihu, ale
doposud nemSlo nejmenSf tuseni о hrozicim utoku divize Horst Wessel. Povstalci
naopak doufali, ze horsici se situace v Madarsku Nemcum zabrani pfesunout
jakekoliv jednotky na slovenskou frontu.
Divize Horst Wessel zahajila Utok 19. fijna. Hlavni usili soustfcdila ve sm£ru na
Muran, odkud mely jeji jednotky ddle postupovat na Tisovec na zapade a na Cerve-
nou Skalu na sevcrovychode. Vedlejsf uder smefoval z Rimavskc Soboty na Rimav-
skou Banu a Tisovec, kde se pfedpokladalo spojeni tohoto kfidla s hlavnimi silami.
Trett (levy) proud mel vyckavat az na sebe oba proudy upoutaji hlavni sily obrancu,
a pak zautodit na Podkrivan a Detvu. Pravy proud dobyl Chyzne a stfedni proud
Rimavskou Banu uz prvnf den Utoku. Uderna skupina Schill postoupila 18 km
a obsadila Babinou, ktera leif ji£n£ od Zvolena.
Obranci к 18. fijnu ztratili 27 tanku LT-38, pet LT-35, tfi PzKpfw III verze N a ctyfi
stihace tanku Marder III. Do probihajicich obrannych boju proto zasadili zbyvajicich
pet LT-38, sest LT-40, tfi LT-35 a poslednf PzKpfiv III verze N. 20. fijna se do boje zapojili
i 2. paradesantni brigade, obmeny vlak „Stefan ik“, jednotky 3. takticke skupiny a par-
tyzani. Povstalcum se tim podarilo stabilizovat frontu na linii Dobra Niva - Sasa -
Pliesovce. Uderna skupina Schill byla prinucena pfejit do obrany, ale jeden z jejich
praporu stacil je§te obsadit Scnohrad, ktery lezi vychodne od Krupiny.
Hlavni sily 18. divize SS mezitim odpoledne 20. fijna dobyly RevUcu a behem
nocniho Utoku i Murdfi. V ostatnich Usecich se obranci udr2eli, ale jejich postaveni
byla ohroiovdna neustalym postupem 18. divize SS, ktera se obsazenim Murani
dostala do tylu 2. takticke skupiny. 21. fijna tato divize bojovala s obrnenym vlaketn
„Masaryk4*, obsadila Cervcnu Skalu a Telgart, obratila se na zapad a postupovala
к Rimavskc Bani a Tisovci.
22. fijna zahdjil postup doposud vyckavajici levy proud 18. divize SS a zaUtotil
ve sm£ru od Lucence na Zvolen. Slaba obranna postaveni 3. takticke skupiny
u TomaSovcu byla snadno pfckonana. Ndmci hladce postoupili к Podkrivani a obsa-
dili Pliesovce a Sasu. Tim, ze ncustale menili hlavni smer sveho titoku, neboli
„Schwerpunkt**, se Nemci snazili zmast obrance a dezorganizovat jejich cinnost. To
se jim nakonec podarilo. DalSi utok podnikla divize Tatra, ale byla zastavena na
dobfc pfipravenych obrannych postavenich. Stejnd tak byla odrazena i brigada
Dirlcwanger na Bielom Potoku a v udoli Necpal. I uderna skupina Wittenmayer byla
zastavena u Krafove Lehoty. Aikoliv se nemeckym jednotkam dosud nepodafilo
prolomit obranu na zadnc z tdchto front, jejich staly tlak zabranil obrdncum pfesu-
nout sily na jih, kde probihal hlavni nemecky utok.
General Viest svolal na 22. rijna poradu sveho stabu s vcliteli vJech taktickych
skupin. Porada rozhodla premistit pet taktickych skupin (1., 2., 4., 5. a 6.) na
128
pristupy к Nizkym Tat ram a к Velke Fatre, a 3. taktickou skupinu s jednotkami
letectva do Slovenskeho Rudoboria, aby se zabranilo uplnemu zniceni armady.
Partyzani meli ve stejnou dobu prejit к partyzanskemu zpusobu boje v nu meek cm
tylu a snazit se narusovat nemeckou dopravu a zasobovani.
Pristi dva dny probehly celkem v klidu. Obranci se domnivali, ze nemecke
jednotky byly predehazejicimi boji oslabeny a prinuceny zastavit ofenzivni akce,
a proto odlozili reorgan izaci svc obrany. Zdanlivy klid byl prerusen 25. njna, kdy
prapor brigady Dirlewanger vytlacil partyzany z tidoli Necpal a dobyl dulezilou
vysinu Ploska, coz mu otevrclocestu na Banskou Bystricu. Dalsijeji prapor postoupil
za Biely Potok. Uderna skupina Wittenmayer dobyla Maluzinou a kontrolovala tak
trai Ruzomberok - Poprad.
Nejhorsi situace vsak stale panovala v jiznim sektoru, kde se hlavnim silain
18. divize SS podarilo prolomit obranu povstalcu a obsadit Brezno. Tim se otevfelo
tidoli Hronu a pritna costa na Banskou Bystricu. Povstalci planovali obranu Banske
Bystrice, ale museli bez boje vyklidit Zvolen, protoze nemeli dostatek zaloh na
posileni jeho obrany. 25. rijna se letiste Zoina i Tri Duby dostala do dosahu pa I by
nemeckeho delostrclectva. 1. stihaci pluk musel proto rychle evakuovat sva letadla,
a Luftwaffe tak opet ziskala nicim neruAenou nadvladu ve vzduchu.
26. njna se пётескб jednotky stahovaly na Banskou Bystricu od Zvolena i <xl
Brezna. Divize Tatra prolontila obranu povstalcu, obsadila Kordiky a postupovala
take na Banskou Bystricu. Brigada Dirlewanger dobyla Liptovskou Osa du a Vysnou
Revucu, zatimco tiderna skupina Wittenmayer obsadila Certovicu.
Vclitelstvi 1. ceskoslovenska armady se 26. rijna presuntilo do Donoval a Banska
Bystrica byla vyklizena bez boje. 27. njna vstoupily do mesta jako prvni jednot-
ky tiderne skupiny Schill (12 stihacu tanku Hetzer a 7 obrnenych transporlcrii
SdKfz 251 se ienijni rotou), ktere nasledovaly jednotky 18. divize SS Horst Wessel.
General Viest vydal svuj posledni rozkaz 1. ceskoslovenska armade 28. rijna
v 0*1.00. Prijal porazku armady jako organizovaneho celku a vyzval vsechny vojaky.
aby odesli do hor a pokracovali v partyzanske valce. Jeho vclitelstvi v tv dobe uz
nemelo styk se vsemi jednotkami, a tak byly konecnc dispozice ponechany na viili
jednotlivych velitel u.
Partyzani sc snazili kontaktovat ustupujici jednotky a ziskat co nejvice jejich
vojaku do svych skupin, ale vetsina muzstva pravdepodobne odesla domu. Je treba
zduraznit, ze jak z taktickeho, tak i ze zasobovaciho hlcdiska nebylo mozne zaclenit
dalstch temdr 60 000 muzii bez municc a zasob do celkem maleho prostoru, i kdyby
byla cola arnuida premia к partyzanum. Nemci zacali hned 29. rijna s operacemi,
ktere mely za cil zlikvidovat jak partyzany, tak zbytky armady jako dalsi vojenskou
hrozbu. Jejich jednotky zajaly diky zrade 3. listopadu v Pohronskom Bukovci gene-
raly Vieslu a Goliana. Oba byli prevezeni nejprve do Bratislava a pak do Beilina,
kde byli jako zradci zrejme popraveni. S nimi byli zlikvidovani i gencralovc Imrich
129
Jurech a Augustin Malar, plukovnici Souhrada a Peknik a major Kratky. V horach
Nemci zajali patnact elenu americke vojenske mise a dopisovatele Mortona a Nova-
ka z agentury Associated Press. Ccla tato skupina nakonec zahynula v koncentrac-
nim tabore Mauthausen.
Jednotky, ktere ustoupily do hor, byly z dalsich boju vyrazeny, protoze mely male
zbrani, munice a potravin, a navic nebyly vybaveny zimnim obleccnim. Nemci
hlidali vesnice v udoli, kterejedine mohly zasobovat tyto skupiny potravinami, a tak
je prakticky vyhladoveli. Jejich jednotky navic stale proccsavaly hory a nutily
partyzany к neustalym pfesunum, coz bylo v horach v zimm'ch podminkach neoby-
cejne unavne. Mnoho partyzanu a byvalych vojaku armady zahynulo hladem a vy-
derpanim. Az na jarc 1945, kdyz se fronta priblizila, in oh I i partyzani obnovit
ofenzivu a nakonec se spojit s postupujici sovetskou armadou. Podle soucasnych
nemeckych pramenu povstalci ztratili priblizne 4 000 padlych a 15 000 zajatych.
Po porazee povstani Nemci zridili „Einsatzgruppe H“ se sidlem v Brati.slave pod
velenim Obersturmbanniuhrera J. Witisky. Skupina byla kombinaci jednotek ,,Si-
cherheitsdienstu'* a „Sicherheitspolizei“ a jejim ukolem bylo pacifikovat Slovensko.
Sestavala z Einsatzkommanda (EK), Sonderkommando (SK) a Kommanda zu be-
sondere Vervendung (KzbV - Komanda pro zvlastni ucely) s velitelstvimi v Brati-
slave (KzbV 29), Nitre (SKzbV 15), Ruzomberku (SK 7), Trencine (EK 7), Banske
Bystrici (EK 14) a v Presove (KzbV 27) a z inensich jednotek ve 35 dalsich mestech.
Tytojednotky mely celkem mezi 500 az 800 muzi a spolupracovaly uzee s Hlinfiouou
gardou.
Na zaver je treba shrnout duvody, ktere vedly к rychle porazee SNP
1. NEPRIZNIVA POLITICKA SITUACE
Ackoliv na Slovcnsku v roce 1944 panovalo rostouci rozcarovani z cinnosli
bratislavske vlady a zvysujici se nenavist vuci Nemcum, tyto pocity nebyly vseobec-
ne a ani dost silne. Cast obyvatelstva nechtela mit nic spolecncho s valkou a nebyla
ochotna obetovat v§e pro jeji ukonceni. To vysvetluje nizkou moralku nekterych
jednotek v prubehu SNP
I kdyz povstani bylo pripraveno dustojniky armady, bylo silne ovlivnovano
politickou situaci. Komunisticka strana Slovenska a exilova vlada v Londyne mezi
sebou neustale bojovaly о kontrolu nad povstanim, coz vedlo к potizim pri priprave
povstani a pozdiji i pri rizeni bojovych operaci. Ustredni vybor Komunisticke slrany
Ceskoslovenska v Moskve ne vzdycky souhlasil se Slovenskou narodni radou a moz-
na i zamerne rusil nektere jeji akce.
Zaniceni dustojnickeho sboru slovenske armady pro SNP se take znacne lisilo.
Nekolik skupin dustojniku povstani aktivne pripravovalo a cela rada se ho zdcast-
nila. Ale pomdrne velka skupina dustojniku, ackoliv ncmela pronemecke smysleni,
130
nebyla priliS nadSena vyhlidkou bojovat proti NCmcum, a zvlastd pod politickym
vedenim komunistickd strany Vahavost nCkterych z nich nakonec zpusobila na
zaCdtku povstdni znatnc skody.
Ani politicks situacc v rocc 1944 nebyla zrala pro totdlni zapuzcni a nahra-
zcni bratislavske vlady. Povstalci si toho muscli byt vCdomi, protoie omezili svou
Cinnost na stfedni Slovensko a nepokusili se о obsazeni Bratislavy.
2. STRATEGICS NEVYlIODY
Kdyi povstani vypuklo, vojenskd pripravy byly dokonCeny jen ze 70 %.
Zvysend Cinnost partyzanii fizenych z Kyjeva vyvolala nCmcckou reakei a zpu-
sobila tak pfcdCasne zahajeni povstdni. Povstalcum sc ncpodafilo splnit jejich
hlavni zdmCr - otevfit karpatske prusmyky sovClskC armddO. Ztratili take sve
nejlepc vyzbrojene a vycviCend jednotky - dvC divizc Vychodoslovenske armady
- a to diky Spatnd organizaci a ncrozhodnosti pri jmenovani jejich velitelu.
V Zd point armddd v tcritoriu SNP byly pfevdinC* jen zdlofcni jednotky vc znaCnc
Casti Slovene ze zaloZniku starJich roCniku.
Spoluprdce se silnymi partyzanskymi jednotkami nebyla dobrd ani pfed, ani
bChem povstdni. Partyzanske jednotky a 1. Ceskoslovcnska armada nemCly spo-
IcCne veleni.
3. VOJENSS NEDOSTATKY
Slovcnska armada trpCla znaCnymi nedostatky vc v§cch smCrcch. Jeji mui-
stvo bylo z pfevdine vCtSiny slo2eno ze zaloSniku s velice ncdostatcCnym vycvi-
kem a s tcmCf 2ddnymi (Ci jen velice omezenymi) bojovymi zkuSenostmi.
Slovcnska armada pouiivala bChem cold valky prevd2nd vycvikovd inetody
a prcdpLsy pfcdvalcCne Ceskoslovenskd armddy, ktcre byly v rocc 1944 bezna-
dCjnC zastarale. Navic nekonala cviCcni vc vCtdim rozsahu a vycvik byl provddCn
jen v malych jednotkdeh. ACkoliv nCktcrc povstalccke utvary bojovaly stateCnC
a houicvnatC, jine byly diky nedostateCncmu vycviku a nizke moralcc snadno
pordSeny i slabSimi nCmcckymi jednotkami.
Dustojnicky sbor slovcnske armady trpdl stejnymi nedostatky Byl vCtSinou
sloJcn ze zdloinich dustojniku s oinczcnym vyevikem a malou bojovou zkuse-
nosti a nedokdzal, afc na male vyjimky, zajistit pevne veleni, kterd bylo pri nizkd
drovni jednotek vclmi potrebne. Veliteluin se vCtSinou nepodarilo stmelit sve
jednotky a zajistit souCinnost mezi pCchotou, tanky a podpurnymi zbranCtni.
Casto vedli sve jednotky do boje s nechrandnymi kridly a aCkoliv pfevaind bojo-
vali v horskem tcrenu, ktery se idealnd hodil pro obranu, zapominali na stare
rCeni, 2e „Kdo ovlddd vySiny, ovlada ddolF.
Slovcnska armada nebyla vybavena modernimi spojovacimi prostiedky, piede-
vSim radiostanicemi. TCch nCkolik malo pristroju, ktcre mtla, sc uiivalo ke spojeni
mezi velitelstvim a vy§§imi jednotkami. Niisi jednotky se musely spokojit s telefon-
131
nim spojenim a za presunu byly odkAzAny pouze na spojky. Nedostatek spojovacfch
prostfedku znesnadrtoval spojeni mezi jednotkami a brAnil organ izaci tolik nutnd
a potfebnd soudinnosti. Povstalci nepferuAili civilni telefbnni sit. Navic se ndmcc-
kdmu rAdiopruzkumu podarilo dcSifrovat korcspondenci s MNO v Londynd.Tdchto
infbrmacf ncpochybnd ndmeckd veleni vyuiilo pro svd opcradni zAmdry.
1. deskoslovenskd armada nemdla ZAdnd pruzkumnd jednotky a nebyla pfi-
pravena na provaddni zpravodajskd dinnosti. Kdyi uvAiime, ic bojovala na vlast-
nim uzemi, kterd bylo obydlcno pfevdind pfAtelskym obyvatelstvem, a 2e fronta
byla mAlokdy souvislA, zpravodajskd dinnost mdla byt pomdrnd snadnd.
NCmccke civilni obyvatelstvo pravidclnd pfcchdzclo frontu a informovalo ndmec-
kd jednotky о postaveni a sile obrdneu. Tim nepochopitclndjAi jc, ic povstalci mdli
vdtdinou mAlo informaci о pohybech ndmeckych vojsk. Jejich v^zvCdnA dinnost
byla velice slabd, a da sc fici, le ve vdtAind pripadu ZAdnA. To vcdlo к neprijem-
nym pfekvapenim, planym poplachum a к panice.
Vyzbroj a vystroj slovenskd armAdy byla sice v rocc 1938 modern!, ale v roce
1944 jii zastarald. ArmAdd chybdly specializovand protitankovd a protilctadlovd
zbrand. Ту, kterd mdla, nebyly pohyblivd, protoie motorizace jednotek byla vclicc
nizkA. VdtSina del byla taicna konmi. Slovenskd tanky byly lehce panedfovand
a vyzbrojend ddly malych rA2i. Lctcctvo ncmdlo do priletu 1. stihaciho pluku ze
Sovdtskdho svazu AAdnA modern! letadla Armdda mdla dostatek pdchotnich
zbrani a ddlostfelcctva, ale zbyteCnd ztrdty ndkterych dOleiitych munidnich skla-
du vedly к nedostatku municc v pozddjAim obdobi boju. Citelnd chybdla prcdc-
v§im protitankovd munice. Spojenci se snaiili dodavat zbrand, ale letecky mohli
prepravovat jen lehkd zbrand, a to jedtd v omezendm podtu. Zasoby ienijniho
materidlu, hlavnd vybuAnin, byly Ozkym profilem, a navic byl naprosty nedosta-
tek ostnatdho dratu pro ochranu obrannych postaveni. ZvlAAt citclny byl nedo-
statek min, zejmdna protitankovych. Takd zdsobovdni potravinami bylo ApatnC
organizovAna Muistvo na ndkterych usecich nedostalo teplou stravu i ndkolik
dnu za sebou.
4. PARTYZANI
Party zAnskd jednotky pfedstavovaly uctyhodnou bojovou silu. Podtem sc
tdmdf vyrovnaly bojovym jednotkdm 1. deskoslovenskd armAdy. PartyzAni byli
statedni a uvddomdli bojovnici. Byli vAak jen Ichce vyzbrojcni a vycvideni pouze
pro vedeni partyzAnskeho boje (rychld vypady a zAAkodnickd akce) a ne pro boj
s reguldmi armAdou. Z tdchto duvodu se u partyzAnskych jednotek projevily
potiie, kdyi mdiy brdnit pevnA postaveni proti utokum tanku a pdchoty
PartyzAni byli navic fizeni pfimo ze sveho velitelstvi v Kyjcvd a nebyli podnzeni
velitelstvi 1. deskoslovenskd armAdy. Veliteld armAdnich jednotek museli partyzanskc
velitele iAdat о spoluprAci, kterA jim v§ak v ndkterych pripadech nebyla poskytnuta.
PartyzAni vJak bojovali statednd a velmi vyznamnd armAdni jednotky i povstAni pod-
porili. NejvdtAi chybou asi bylo, ie partyzAnskd jednotky se nepfesunuly do tyla
ndmeckych jednotek, kde mohly uspdSnd naruSovat jejich pohyby a zAsobovAni, din-
132
nost, pro ktcrou byly vybaveny a vycviCcny. Namisto toho zustaly na uzemi povstdni,
kde zvySovaly zmatek, vyuiivaly omezene zasoby zbrani, munice a potravin,
a v nCkterych phpadcch i terorizovaly civilni obyvatclstvo.
5. S1LA NEPRtTELE
Ndmci vyslali na zaCdtku SNP na Slovensko narychlo vytvofend bojovd sku-
piny. Adkoliv byly sestaveny ze zaloinich vojdku a idku vojcnskych §kol, byly
vedeny zkuScnymi dustojniky a bojovaly podle poslednich valcCnych zkuSenosti
v malych, ale dobfe koordinovanych skupinach. Pdchota na obmdnych transpor-
terech byla podporovdna tanky nebo samohybnymi ddly, icnisty a protitankovy-
mi a protiletadlovymi jednotkami. Spolupracc s dClostrelectvcm, minomety
a leteetvem byla vybornd. Cclkovd koordinaci jejich Cinnosti znaCnC pomahala
schopna zpravodajskd sluiba, letccky i pozemni pruzkum a dobre zajiStdnd spo-
jeni. Moralka jednotek byla vysoka a po poCdtednich snadnych vitdzstvich se
jeStd zlcp&ila Kdyi Ndmci zjistili rozsah SNP, museli к jeho potlaCenf vyslat dal§i
jednotky, ale bdhem dvou mdsicu boju nikdy nemdli vyraznou poCetni prevahu.
NcjvdtSim pnnosem SNP byla skuteCnost, ie ukdzalo svdtu, ie slovcnsky
ndrod neni loutkou faSistickdho NCmccka a ie se chce postavit po boku Spojencu
do boje proti tomuto ncpriteli. Z vojcnskcho hlediska povstani narusilo пёшес-
kou dopravu, ztiZilo podporu jednotek Wehrmachtu, kter6 bojovaly na karpatskc
frontd, a vdzalo na sebe пётескё jednotky potfebne na fronts. NCmci museli i po
potlaCeni povstani udriovat na slovcnskem uzemi jednotky, aby zabrdnili dalSim
nepokojum.
Kdyby nebylo slovenskeho odboje a SNP, vitdzni Spojenci by asi nebyli tak vel-
koryse zapomnCli, jak sc Slovensko chovalo bdhem valcCnych let. Slovcnsky narod
by tak postihl osud ostatnich narodu faSistickych stdtu - nesl by odpovCdnost za
valcCne zloCiny, musel by platit valeCne reparace a nCst dalSi dusledky
Ke cti 1. Ccskoslovenskd armady na Slovensku nutno podtrhnout, ie pres
vyzvy se jako celek neph'teli ncvzdala
133
KAPITOLA 9
ZAVERECNE MESICE
CAst jednotek 1. dcskoslovenskA armAdy ustoupila po potladeni SNP do hor
a pfipojila se к partyzAnum, Cast byla zajata a AAst se nenApadnA vytratila do
civilu. NAmecko obsadilo zbytek Slovenska a slovenskA vlAda se zoufale snaZila
obnovit kontrolu nad stAtnimi zAlciitostmi.
NdmeckA vrehni veleni soustfedilo ke konci roku 1944 silnA jednotky к obranA
vychodniho Pruska a Madarska Vychodoslovensky vybAiek byl obsazen jen slab-
§imi jednotkami Wehrmachtu, protoie tamni homaty terAn nedovoloval rozsAhlA
ofenzivni akce a byl vyhodny pro obranu. Tento vybAick v§ak na druhA strand tvo-
ril prirozeny dep, na kterdm zAvisela celA nAmcckA obrana na vychodni frontd.
Z toho duvodu NAmci nepoditali s vyklizenlm Slovenska ani v rocc 1945.
Osek mezi KoSicemi a polskym Jaslem byl brAnAn 1. tankovou armAdou, kterA
velcl generAl Gotthard Heinrici, a madarskou 1. armAdou. Jihovychodnl sloven-
skou hranici od KoSic к Hronu brAnila 8. polnf armAda generAla Otto Wtihlera
SlovenskA vlAda byla po povstAni zreorganizovana a jeji nespolehlivi AlenovA
odstrandni. Novy ministr nArodni obrany HaASik zadal organizovat Domobranu
a polni jednotky Hlinkovy gardy prevzaly ukoly policie a Aetnictva. Pohotovastni
oddily Hlinkovych gard byly organizovAny na zAkladA rozkazu hlavniho velitele
HG z 21.9. 1944.
Prezident Tiso poslal z BanskA Bystrice telegram Adolfu Hitlerovi, vc kterem
mu ddkoval za pomoc prokAzanou pfi potladeni povstAni. V lednu 1945 naridil
takA novou mobilizaci zAloh ai do rodniku 1944 a nabAdal Domobranu к boji proti
sovAtskA armAdd. Po lednovA mobilizaci mdla Domobrana celkem 41 533 muiO,
ale z tohoto podtu bylo jen 26 633 mu£u na slovenskAm uzemi a vice ne2 dvd tre-
tiny z nich nebyly ozbrojeny a byly vyuiivany pouze ke stavbA opevnAni. MorAlka
jednotek Domobrany byla velice nizkA a vAtSina muZstva se zajimala jen о nAvrat
ke svym rodinAm. Koncdna poraika NAmecka a jeho spojencu byla nevyhnutelnA.
Dne 15. bfezna 1945 se v TrcndinA konala tajnA schuzka ndkolika vysokych
dustojniku Domobrany, Hlinkouy gardy a policie. Svolal ji ministr narodni obra-
ny HaSSik a mAla za ukol zhodnotit stav jednotlivych jednotek a moinosti jejich
pouiiti. Podet vojAku oddanych bratislavske vlAdd byl odhadovAn na 2000,mufu.
Porada mAla rozhodnout, zda tito vojAci maji brAnit Trendin, demobilizovat nebo
ustoupit s nAmcckymi vojsky na Moravu.
134
Plukovnik Sisovsky poukazal na to, ze vcskere spojcni sBratislavou jc pieruse no
a pozadal о prectcni poslcdni direktivy ministcrstva narodni obrany. Ministcrstvo
v ni narizovalo, aby vcskcra vystroj a ziisoby z vojenskych skladu byly vydany
vojakum a gardislum, a to i s penezni hotovosti v pokladnach jednotek. Nadbytccnv
ziisoby mvly byt vydany civilnimu obyvatelstvu.
Dr. Tisos nekteryini cleny sve vlady a predsedou narodniho shromazdeniopustil
3. dubna 1945 Bratislava. Pod ochranou gcnerala SS Hofleho se skupina odcbrala
do Holier a pozdeji do Kremsmiinsteru v Rakousku. Dr. Tiso jeste na konci dubna
prcdnesl projevdo rozhlasu, ve kterem nabadal kzachovani slovenskeho statu. V kvet-
nu se skryval v kapucinskcm klasterc v Altottingenu, kde byl vypatran a 6. cervna
1945 zatcen amcrickou CIC. Americke lirady ho vratily Ceskoslovensku.
Sovelskii armada obsadila bchem dubna vetsinu slovenskeho uzemi a postupo*
vala na Moravu. Zbylky slovenske armady se vytrutily. Nekterc point jednotky
Hlinkovy gardy ustoupily s nemcckymi jednotkami na Moravu a dokonce i do Cech,
kde byly nakonec zajaty postupujicimi sovetskymi a ceskosl ovensky mi jednotkami.
NEMECKE JEDNOTKY I DE NTI FI KO VANE NA SLOVENSKU
68. pest diuise (1944)
Velilel generalporucik Paul Schcucrpflug
169., IS8„ 196. pluk pancerovych granatnikii, 168. delostrelecky pluk
167. pcsi divize (1944)
Velilel generalporucik Hans-Kurt Hocker
.315.. 331., 339. pluk pancerovych granatnikii, 238. delostrehxky pluk
254. pest divize (1945)
Velitel generalporucik Thielmann
454., 474.. 484. pluk pancerovych granatnikii, 254. delostrelecky pluk
8. lanlined divize (1944)
Velitel generalmajor Gottfried Frohlich
10. lankovy pluk, 8. a 28. pluk pancerovych granatnikii, 80. delostrekxky pluk
1. lyznrskd divize (Ski Jager Division) (1944)
Velitel plukovnik Steels
1. a 2. lyzarsky pluk (Ski Jager Reg.)
101. lehkd pcsi divize (1944)
Velitel generalmajor Assmann
228., 229. pcsi pluk., 85. delostrelecky pluk
135
18. divize panctfovych granatniku „Horst Wessel" (1944)
Velitel Standartenfuhrer Wilhelm Trabandt
39., 40. pluk pancdfovych gran&tniku, 18. dClostFelecka baterie, 18. protitan-
kovy pluk
2. brigada SS „Dirlewanger" (1944)
Velitel Oberfuhrer Dr. Oskar Dirlewanger
(Pramen: Order of Battle of the German Army, 1 March 1945, Military
Intelligance Division, War Department)
178. divize pancefouych grandtnikil „Tatra"
Velitel generAlporuCik Karl Friedrich von der Meden
Uderna skupina SS „Schill"
Velitel Stubefuhrer Gerhard Schill
Armadni skupina „Heinrici" (1. tankovA armAda + madarskA 1. armAda)
Uderna skupina „Wittenmeyer"
Velitel Stubefuhrer FriedrichWittenmeyer
Uderna skupina „Schafer"
Velitel Stubefuhrer Ludwig Schafer
(Pramen: Ceskoslovensky vojensky atlas, Na§e vojsko, MNO Praha 1965,
str. 347)
708. Volksgrenadier divize
Velitel plukovnik Wilhelm Blackwenn
271. Volksgrenadier divize
Velitel generAlmajor Martin Bieber
(Pramen: VojenskA dCjiny Ceskoslovenska, dll IV., NaSe vojsko 1988).
136
KAPITOLA 10
SLOVENSTI VOJACI V BOJI ZA OBNOVU
CESKO SLOVENSKA
V poslednich hodiпаеh prod vyhlaiicnim slovenskeho statu vydala skupina
slovenskych legionaru manifest к poslancum slovenskcho snemu, ve ktcrem je
vyzvala к zachovani eesko-slovenske sounalezitosti a ceskoslovenskeho statu. Ma-
nifest podepsal mezi prvnimi general Viest a podplukovnik Malar (pozdejsi general
slovenske armady).
Ho 14. bhfznu 1939 a po obsazeni zupadniho Slovenska Wichrmachtem, к ccmuz
doslo na zakladc smlouvy mezi Nemcckem a Slovenskcrn о tzv. Schutzzone, Nemci
odvazeli material z rozsahlych strategickyeh skludu byvale Ceskoslovenske armady.
Sklady byly vybudovany ve triqitych letech. protozc Ccskoslovcnska armada piano*
vala prove v tomto prostoru hlavni obranu v pripadc valky s Nemcckem. Slovensti
vojaci byli svedky povyAcneho chovani Ncmcti a Casto inuseli prcdavat i material,
ktery ve skulecnosti nalezel Slovcnsku.
Ceska vojcnska a politicka emigrate smcrovala po okupaci ceskych zemi do
Polska s centrum v Krakove. К ni se jednotlive i po skupinach zacali pridavat i slo-
ven.Ati vojaci. Nejvyznamnejsi akct se sial pfelet ctyr slovenskych letadel do Polska
v lete 1939. V srpnu opustil Slovensko i velitel slovenskcho letcclva a znamy pfed-
valecny letecky akrobat major Ambrus, aby se pridal к ceskoslovenskemu odboji ve
Francii. Kratce nato jcj nasledoval i generalm inspcktor slovenske armady general
Viest, ktery byl ve Francii povdren organizaci a vycvikem vznikajief ccskoslovenske
divize.
Po pordf.ee Polska vedla jedina unikova cesta z Cech a Moravy pres Slovensko,
Madarsko a Jugoslavii a odtud do centra cs. <idboje vc Francii. Na Slovcnsku tuto
trasu zajist’ovaly vznikajief ilegalni skupiny. Vyuzivali ji i ti Slovaci, kteri sc chtdli
aktivne ziicastnit zahranicnihoodboje. Так odesel i velice uspesny stihaci pilot RAF
Oto Smik. Bojoval nejprve ve Francii a po premistenf do Anglic se v RAF stal
ncjprve velitelcm 312. ccskoslovenske perutc a nukoncc vclitelem 127. perutc RAF
V dobc sve smrti (padI v boji) byl piitym nejuspcsnejsim ceskoslovenskym stihacem
v RAF
137
Francouzske vlada vydala kratce po vypuknuti druhe svetove vaiky souhlas sc
vseobecnou mobilizaci Cechu a Slovaku ve Francii a s vytvofenfm ceskoslovenska
zahranicni armady na francouzskem uzemi, prozatim v sile jcdne pesf divize. Pri-
blizne tisic ceskoslovenskych pilotu bylo zarazeno prime do francouzskych pcruti.
Vyhlasena mobilizace se tykala take Slovaku zijicich ve Francii, kteri v letech hospo-
darske krize nasli v teto zemi praci, a to predevsim v doled) a v zemedelstvi. Slo
prevazne о starSi rodniky, pro nez nebyla mobilizace prilis popularni jak z rodinnych
a hospodarskych duvodu, tak z duvodu politickych. Ke sve byvale vlasti meli jiz oslabeny
vztah a navtc je dezorientoval fakt, ze Ceskoslovensko prestalo cxistovat.
Ceska a slovenska politicka emigrace ustavila Ceskoslovensky narodni vybor,
jehoz hlavnim cilem bylo zajistit uznani deskoslovenske emigracni vhidy. Jednim
z jeho prednich clenu byl byvaly ceskoslovensky velvyslancc ve Francii, Slovak
Dr. Stefan Osusky.
Pres znacne pocatecni problemy se podarilo scstavit a pripravit к zasazeni na
frontc dva pesi pluky ceskoslovenska divize ve Francii. Oba zasahly do ustupovycb
boju francouzske armady a vcdly si lepe nez demoralizovane francouzske jednotky.
Po porazee Francie byli do Velke Britanie evakuovani predevSim mladsi dobrovolni-
ci, kteri chteli pokracovat v boji proti Nemcum. Vctsi cast mobilizovanych „fran-
couzskych" Slovaku sc vratila kc svym rodinam, nekteri byli dokonce repatriovani
na Slovensko. Zbylky ceskoslovensko divize byly po presunu do Britanie zorganizo-
vany jako Ceskoslovenska samostatna brigada, ktera byla pozdeji prezbrojena na
obrncnou brigadu. Lctci vytvorili v ramci RAF tii stihaci a jednu bombardovaci
perut’ a jednu nocni stihaci letku. Jednotlivi letci slouzili take v ruznych perutich
RAE
Cesi a Slovaci, kterym se nepodarilo dostat se do Velke Britanie, vytvorili na
Stiednim vychode Ceskoslovenskou jednotku, ktera byladvakrat zasazena pri obra-
ne Tobniku, nejprvejako 11. vychodni pesi prapor, pozdeji jako 200. Ichky protile-
tadlovy pluk.
Nova vlada na Slovensku upevnovala svoji moc za pomoci pocetnc Hlinkovy
gardy. Hlinkovi gardiste se povazovali nejen za predni obrance noveho rezimu, ale
predevsim za rozhodujici silu vc slovenske spolecnosti. To postupne vytvarelo stale
rostouci napeti mezi Htinkouou gardou a armadou. Hlinkova garda nepokladala
armadu za zcela politicky spolehlivou. Vojaci naproti tomu tezko snaseli avantyry
vsudypritomne uniformovane slozky, ktera si prisvojovala prvni misto vc state
a chtela rozhodovat о vsem vcetne vojenskych zalczitosti.
Kratce po vyhlaseni vaiky Sovetskemu svazu vstoupily na ukrajinske uzemi
i slovenske jednotky. Mezi Slovaky vzdy prevladal silny pocit slovanske sounalezi-
tosti, ktery sejeste posilil dennim stykem s ukrajinskym obyvatelstvem. Pfibuznost
obou jazyku usnadnila vzujemne dorozumivani. Slovensti vojaci byli svedky castych
13H
krutosti nemeckych organu vuci obyvutelslvu. Ту vzbuzovaly odpor к Nemcum,
sympatic к ullacovanym a caslo i touhu pomoci. Zacalo dochiizet к prvnim dezer-
cim. Slovcnsti vojaci si stale casteji kladli otazku, proc maji bojovat tak daleko od
vlasti a z trace! kamarady na Donu, pod Kavkazem ci na Krymu.
Na Slovcnsku byl Grady lolcrovan poslcch zahranicniho rozhlasu. at’ z Londynu,
ci z Moskyy. Zpravy zahranicniho vysilani byly rozsirovany ncjcn mezi obyvatel-
stvem, ale i mezi vojaky na Ironic. Brzy se zacala sir it iinava z valky. Ncuslale take
si'lil pocit, ze licast Slovenska ve valce je proti jcho zajmu.
Podle nedavno objcvenych dokumentu Vojenskcho historickeho listavu v Prazc
podaval neznamy slovensky dustojnik. ktery koncem roku 1943 slouzil jako ncmecky
informator na slovenskcm MNO, zpravy о stavu armady ncmeckemu veleni. Prizna-
val rozpad armady, z nehoz obvinoval predcvsim jeji veleni. Hlavni pricinu vidcl
v tom, ze vojaci od svych nadrizcnych neslysi nic о tom. proc jsou vojaky a proc
slovenska armada bojuje na vychodni fronte. Napriklad primo na MNO pry dusloj-
nici denne infikujf muzstvo svym otcvrenym nepratclstvim viici slovenskcmu statu,
orient uji ho ccskoslovensky a panslavist icky a zncvazuji soucasnost. Dustojnici jsou
jednotni v nenavisti viici slovenskcmu statu, Ncmecku i viici valce. Tato nenavist
spojujc dustojniky s prostymi vojaky.
Zajimavaje i charakteristika slovenskeho vojaku v poli. Informator zaznumena-
vii pocatccni tispechy (slovenske jednotky se vyznamenaly zvlastc bchem zimnich
obrannych boju). Odchodcm gcnerala Malara zacina rozklad slovcnskych bojovych
jednotek, roste pocct dezerci i protinemeckych a protivalecnych tcndcnci. Slovensky
vojak nenachazi po navratu z fronty zadne uznani.
Podle informatora byli hlavni pricinou vsech techto nedostatkii slovcnsti dustoj-
nici. 90 dustojniku pry cistre odmita soucasny stav na Slovcnsku. Armada je podle
neho ncjncbezpecncjsim vnitfnim nepfitelem statu, a protoji doporucuje rozpuslit.
Dustojnici i vojaci sc povazuji za patou kolonu Spojencu. Informator vefi jen prezi-
dcntu Tisovi a gcneralu Catlosovi, kteri podle neho jako jedini haji ziijmy Nemccka.
Slovcnsti vojaci i dustojnici si byli vcdomi obrulu ve valce ve prospech Spojencu
a hlcdali moznosti, jak se zapojit do protinemeckeho odboje. 'l isicc Sloviiku naslo
vychodisko v partyzanskem hnuti na I’krajine. Oficialni statist iky slovenske arma-
dy zaznamenaly za rok 1942 celkem 82 dezcrci. ale v race 1943 jiz 550. Nejvctsi
skupina. pres dva tisicc vojaku a dustojniku 1. pcsi divize, pfesla к sovelskc annade
u Melilopolu v hjnu 1943. Vojiici telo skupiny se pozdeji stali zakladem 2. ceskoslo*
venske paradesanlni brigady v SSSK. Na L’krajine a v Bclorusku pieslo na strunu
Sovctu asi tisic prislusnikii slovenske armady. Slovaci uscdli vJugoslavii vytvorili
v rumci 'I’itovych partyzanu 1. slovcnskou dobrovolnickou brigadu „.Janosik" v silo
asi 2 300 muzii a zcn. К italskym partyzanum zhchlo 581 vojaku a dustojniku
2. technicke divize.
139
Podfl SlovdkO na deskoslovenskSm zahranidnfm оdboji prudce vzrostl po
vstupu 1. Ceskoslovcnskdho arm^dniho sboru v SSSR na vychodnf Slovensko na
podzim 1944. Jednak byla vyhldSena mobilizace, jednak se tisfce Slov^ku hUsilo
dobrovolnS. A tak 4. brigAda sboru byla t6m<*f vyluCnC slovenska.
Tisfce Slov^kO bojovaly v deskoslovenskd zahranifinf arm&dd a nasazovaly
svd iivoty v boji proti пбтсскбти faSizmu a za obnovu Ceskoslovenska a jeho
dcmokratickych tradic. Tabulka 6 shrnuje poCetnf stavy jednotlivych deskoslo-
vcnskych jednotek v zahraniSi v letech 1940-1945 a zastoupenf SlovAku v tCch-
to jednotkdch.
Tabulka 6
Ofiast Slovdku v deskoslovcnskych zahraniCnfch jcdnotkdch
Dne Utuar is. zahraniini armady Celkouy stav i Z toho Slovakti uiast v %
30. 7. 1939 CeskA a slovenska logic v Polsku 871 123 12,8
23. 2. 1940 1. pCSi divize - Francic 8 535 3 810 44,5
20. 8. 1940 1. Cs. samostatn& brigada - Anglic 3. 724 459 14,0
1940 at 1944 Cs. jednotka na Strednfm vychodC 2 489 402 16,1
1.10. 1943 1. Cs. brigdda v SSSR 3 348 343 10,2
31. 12. 1943 ts. obmfini brigdda - Anglic 3 740 740 18,3
5. 5. 1944 1. fs. arm^dnf sbor - SSSR 23 151 4 601 19,8
18. 5. 1945 1. Cs. armadnf sbor 97 299 72 400 74,0
18. 5. 1945 1. Cs. smfScna leteckd divize 979 891 91,1
1. 7.1944 2. Cs. paradesantni brigada - souWst 1. Cs. armadnfho sboru v SSSR 2804 1960 70.
PoCty v ieskoslovenskych pcrutfch RAF diky neusUMmu nasazeni гпаёпё
kolfsaly. Pfevdinou vStSinu jejich persondlu tvorili Ce§i. SlovAkO v nich bylo
v prumfcru jen ndkolik procent. Naproti tomu Slovdci mdi prevahu v 1. Cesko-
slovenskG smfSend leteck6 divizi v SSSR, ktera byla pfevAinfi sloSena z byvalych
slovenskych letcu.
140
KAPITOLA 11
RUCN1 A DELOSTRELECKE ZBRANE
141
RUCNI ZBKAN
DRUH ZBRANE Pistole
KKATKA HISTORIE konstrukce Mauser-Nickel, ra?.e 9 mm, nA boje .8 Parahelium. Adap-
tovanA pro novy nalx>j vz. 22. Uzamceny zAver. Licence Mauser
Vyrobcc:
Oznatenf vyrobce
Roky vyroby;
Oznadeni slovcnskA anntidy:
Pnict ve v^zbroji:
Raze:
Delka hlavni*:
Ustovii rychlost:
Dost tel:
Zbrojovka Brno
pistole tZ vz. 22 (Pistole N)
1921 az 1924
piftofa vz. 22
7 025 kusu
9 min
87 min
300 in/s
50 in
Hinotnost nenabite zbranA: 634 g
Druh munice: naboj vz. 22
ZvItUtni vlaxtnosti;
Cikste zdvady, vyrobeno jen nekolik mensich serif.
142
RUCNI ZBRAN
DRUH ZBRANE Pistole
KRATKA HISTORIE zlepScny model vz. 22, standardnf model C'eskoslovenske armddy,
vyrobeno a dodano pres 180 000 kusu
Vyrobce:
Oznadeni vyrobce:
Roky vyroby:
Oznaceni slovenske armddy:
Podet vc vyzbroji:
Raze:
Ddlka hlavne:
Ustovd rychlost:
Dostfel:
Ceska Zbrojovka Strakonice
pistole CZ vz. 24
1923 ai 1938
piitofa vz. 24
pres 10 000 kusu
9 mm
90.5 mm
300 nVs
50 m
Hmotnost ncnabite zbrani-: 670 g
Druh rnunice: ndboj vz. 22
ZvUUtni vlastnosti:
zasobnik na asm naboju, rozdflne uzamykani zavdru.
143
RUCNI ZBRAN
DRUH ZBRANfi
KRATKA HISTORIE
Pudka
system Mauser 98, opakova£ka. ZlepScna podle pozadavkii pechoty
i jczdectva. Kratky bajonet. Prvni puska vyrabemi v C'eskoslovensku
s plnd zamdnitelnymi dily
Vyrobce:
Ozmiienf vyrobce:
Roky vyroby:
Oznadcni slovenske* unnridy:
Poiet vc vyzbroji:
Zbrojovka Brno
puJka vz. 98
1923 ai 19.38
puika vz. 2*1
176 455 kusii
Riiic:
Dclka hlavnc:
Usfovd rychlost:
Dost tel:
7,92 inm
589,3 nun
810 m/s
2 000 m
H mot nost zbrund:
4,08 kg
Druh munice;
dlouhy pu&kovy naboj zaxobnik na pct ran
Zvh&tni vlostnosti:
cxportovdna do Jugosldvie, Iranu, Brazilie, Peru, Venezuely, Bolivic
a Ciny. Behcm vdlky vynibdna i pro пёшсскои ar mA du.
144
RUCNI ZBRAN
DRUH ZBRANfi Samopal
KRATKA HISTORIC vyvinuty jako tovdrnf projekt Zbrojovky Brno v nekolika rozdflnych
verzich a pro rozdilnc naboje. Vyraben pro armadu slovenskeho
statu a Bulharsko, pouzivan Lake jednotkami SS
Vyrobce:
Ozna£enf vyrobce:
Roky vyroby:
Oxnateni slovenske armady:
Ibcct ve vyzbroji:
1Ше:
Dclka hlavnd:
LJsfova rychlost:
Dost tel:
Kadcncc:
Zbrojovka Brno
ZK383
1938 ai 1942
guFometna piitofa ZB vz. 42
190 kusti
9 mm
325 mm
420 ill's
ai 800 in
500 nebo 700 ran/min
Hmotnost zbrand:
Druh inunice:
ZvlaMni vlastnosti:
4.36 kg
Parahelium
zasobmk na tricet ndl>ojd
jeden typ \yraben se skladact dvojnoikou, dvojf rychlost stfelby
145
RUCNI ZBRAN
DRUH ZBRANfc Lehky kulomet
KRATKA HISTORIC jeden z nejlcpsich a nejoblibenejSfch lehkych kuloinetfl vubec, ktery
jc dodnes pouifvdn armtidami innoha zemi. Vyvinut v race 1924
V. Holkem pod oznaceniin Braga vz. 24. Licence prodana do Anglic
(Bren gun)
Vyrobce:
Oznadcni vyrobce:
Roky vyroby:
Oznadeni slovcnskd amnidy:
1’ocet тс vyzbroji:
Rdie:
Del к a hlavni:
Usfovd rychloet:
Dost he!:
Kadenev:
H mot nest zbrand:
Druh munice:
Zbrojuvku Brno
lehky kulomet ZB vx. 26
1925 az 1941
ГаЬку guTomct vx. 26
10 100 kusfl
7,92 mm
602 mm
750 т/я
3 500 m
550 ran/min
9.66 kg
dlouhy miboj
rovny zasobnik na 20 ndboju
ZvldAtni vlostnosti:
zlepiend moddy vz. 27 a vz. 30.
Exportovdn do Afganistanu. Anglic, Bolivie, Brazflie. Bulharska, (liny.
Eg>*pta. Ekvadoru, liabese. Chile. Iriinu. Irdku, Jugoslavie, Litvy,
Peru. Guatemaly. Rumunska, Spandlska, Turccka, Uruguaye
a Wnezuely. At do roku 1941 vyrdbdn pro ncmcckou armadu. Celkein
bylo vyrobeno ptes 145 000 kulornetd riiznych modehi.
146
RUCNIZBRAN
DRUH ZBRANfi Teiky kulomct
KRATKA HISTOR1E system Schwarz lose adaptovany pro Mauserovu munici. Kompliko-
vand konstrukce, ktera vyzadovala mazdni ndboju b6hem strelby.
Chlazeny vodou
Vyrobce;
Oznaccnf vyrobce:
Roky vyroby:
Oznafcnf slovenske armady:
Rocct vc vyzbroji:
Raze:
Dclka hlavne:
UsTova rychlost:
Dost fol:
Kadcncc:
Zbrojovka Janecvk
leiky kulomct vz. 24
1924 ai 1932
(azky gu Tomei vz. 24
2 200 kusu
7,92 mm
630 mm
835 m/s
3 500 tn
520 ran/min
Hmolaoat zbrnnd:
Druh rnuntce:
24,5 kg, hmotnost podstavce 19,7 kg
latkovy pas s 250 ndboji
Zvlastm vlastnosti:
exportovan v malych innoistvich do C(ny. Kolumbie. Braztlie
a Turecka.
147
RUCNI ZBRAN
DRUH ZBRANfi Tezky kulonwt
KRATKA HISTORIC vyvoj zahajen v rocc 1932. Vzduchem chlazeny s dvojf rychlost! pal-
by. POvodnd vyvinut pro litocnou vozbu a stdld opevndnf. Zavcden
i do p&ich jednotek
Vyrobce:
Oznatenf vyrobce:
Roky vyroby:
Oznadcni slovcnskd armady:
Podet vc vyzbroji:
Rdic:
Delka hlavne:
Uetova rychlost:
Dostfel:
Kadence:
llmotnost zbranfc
Druh municc;
Zvldslni vlastnoati:
Zbrojovka Brno
tdiky kulomct ZB-53
1934 ai 1940
faiky gufomct vz. 37
389 kusu
7,92 mm
678 mm
780 m's
3 500 in
550 a 750 ran/min
19 kg
kovovy pds na 100 nebo 200 ruibojO
modemi zbrab. Licence proddna do Anglic (BESA). Exportovdn do
Afganistanu, Ciny, Chile, Bulharska, Iranu, Litvy. Jugosldvic a Peru.
148
DELOSTRELECKA ZBRAN
DRUH ZBRANЁ KRATKA HISTORIC Protitankovy kanon vyvinut z protitankoveho kanonu vz. 34. Vyrdbin v ndkolika verzfeh, podledruhu transportu (P-pdehotni, J-jezdecky, M-motorizovany)
Vyrobce: Oznadenf vyrobce: Skoda Plzeft protitankovy kanon 3,7 cm A4
Roky vyroby: 1936 a* 1939
Oznadcnt slovenske annddy: 3,7cm kanon PUV. V». 37
Pocct vc vyzbroji: nsi 158 kus& (4- 113 kanonft vz. 34)
Rdic: 37,2 mm
Delka hlavni*: 1 778 mm
Usfova rychlost: 750 m/s
Dost tel: 5 000 m
H mot nost zbranfe 380 kg
11 mot nos t sttvly: Druh munice: Zpusob dopravy: 0.85 kg protitankova nebo narazova motorizovany nebo taieny kofuni
ZvlaStni vlastnosti: rychlost palby az 23 run/min, dfky poloautomatickcmu zdveru. Uiinny proti 32mm pancifi az do vzddlcnosti 1 100 metrii.
149
DELOSTRELECKA ZBRAN
DRUH ZBRANE Lehke horskc delo
KRATKA HISTORIC horska ddla Skoda patrila v 1. svetovd valce к nejlepsfm. Bchem
tficiitych let byla modernizovana, ale puvodni konstrukce pfetrvala
a2 do 1939. Vc slovenske armadd pouzfvana jako divizni delostrelec-
tvo
Vyrobce:
Oznadenf vyrolice:
Roky vyroby:
Oznadenf slovenske armady:
Podet ve vyzbroji:
1Ше:
Delka hlavne:
Usfova rychlost:
DostFel:
Skoda Plzen
7,5cm horsky knnon
1920 a2 1935
7,5cm horsky kanon vz. 15
85 kusu
75 mm
1 155 mm
350 tn's
7 000 m
Hmotnost zbrand.
Hmotnost stfely:
Druh munice:
Zpusoh dopravy;
620 kg
6.5 kg
narazovy granat, kartac
bu<T rozloiene na oami konich. nebo taiene jednirn kondin (sest a vend)
Zvlastni vlustnosti:
ponckud zastarald. ale ucinnc di’lo.
150
DELOSTRELECKA ZBRAN
DRUH ZBRANE
KRATKA HISTORIE
Polni houfaice
modernizovana konstrukce z prvni svfitove valky (prodlouicntm
hlavnd dosazena vyiit listova rychlost, a tim i dcl§i dottrel). Po-
dohna horskc houfnici vz. M/19 se stejnym vykonem
Vyrobce:
Oznaceni vyrobce:
Roky vyroby:
Oznaceni slovenske* armady:
Podet ve vyzbroji;
Raze:
Ddka hlavne:
Usfova rychlost:
Dostfel:
Skoda PIzcA
10cm point boufnice
1921 ai 1933
10cm hufnicavz. 14/19-vz. 16/19
170 a 38 kusO
100 mm
2 400 mm
395 m/s
9800m
llmotnost zbrane: 1 548 kg
llmotnost stfvly: Druh municc: 16 kg narazovy grundt, kartac
Zpusob dopravy: tazena konmi
ZvkiAtni vlastnosti:
solidni, ale pritorn lehke a ucinne ddlo. Nevyhodou jo koftska trakce
a nemozpost pouziti proti obrnenjin vozidblm
151
DELOSTRELECKA ZBRAN
DRUH ZBRANE Lehbi polnf houfnice
KRATKA HISTORIE modcrni verzc Ichkc houfnice (konstruovane pro mototrakci) se
zlepSenym vykonem. Mohla byt adaptovana pro protiletadlovou
palbu
Vyrobce: Skoda Plzeft
Oznaceni vyrobce: 10cm lehka houfnice EE
Roky vyroby: 1932 az 1939
OznaCeni slovenske armady: 10cm fahkd hufnica vz. 30
Pbiet ve vyzbroji: 30 kusft
Raze:
Delka hlavne;
L'sfova rychlost:
Dostrel:
100 mm
2 500 mm
430 m/a
10 600 m
Hmotnost zbrane:
Hmotnost sth*ly:
Druh munice:
Zpusob dopravy:
Zvlaitni vlastnosti:
1 766 kg
16 kg
norazovy ci protilctadlovy granat, kartfti
motorizovana
modernf a vykonne4 delo. Protitankovd strelivo nebylo к dispozici.
152
DELOSTRELECKA ZBRAN
DRUH ZBRANfi
KRATKA HISTOR1E
Point kanon
nejmodernijSi ddlo pouzivane Ceskoslovcnskou armadou pfed viib
kou. Vyrdbdno vyhradne pro mototrakci
Vyrobce:
Oznadcni vyrobce:
lloky vyroby:
Oznadcni slovcnskd annady:
I’ocet ve vyzbroji:
1Ше:
Delka hlavnd:
Ustovd ry ch lost:
Dostfel:
Skoda 1’1 zen
10.5cin hruby kanon J
1934 ai 1939
10,5cm kanon vz. 35
36 kusft
105 mm
4 400 m
730 т/я
1H 400rn
Hmotnost zbrand: 4 200 kg
Hmotnost strcly: Druh munice: 18 kg ndrazovj- a protitankovy granat. kartac
Zpiisob dopravy: motorizovany
Zvlabtni vlastnoeti:
schopcn pHm6 palby proti obrncnym cflftm.
153
DELOSTRELECKA ZBRAN

DRUH ZBRANfi KRATKA HISTORIC T62ka point houfnice modernizovana konstrukee z prvni svdtovd vdlky ZlcpSene vyko- ny, ale stale se sknnovou lafetou. Mu sei a byt dopravovana rozlozena na dva kusy
Vyrobce: Skoda Plzeft
Oznaceni vyrobce: 15cm hrvba houfnice
Rnky vyroby: 1924 ai 1934
Oznaceni slovenske armady: 15cm hiifnica vz. 25
Pocet ve vyzbroji: 126 kusii
Raze: 149,1 mm
Delka hlavne: 2 700 mm
Oatova rychlost: Dostfel: 450 m/s 11 800 m
Hmotnost zbrane: Hmotnost strely: Druh munice: Zpiisob dopravy: 3 800 kg 42 kg narazovy granat kofimi, rozloicna na dvd uoupravy, z niehi kaidA taiena Aestispreie- nim
154
DELOSTRELECKA ZBRAN
DRUH ZBRANfi ТИкё proti letadlovd delo
KKATKA HISTORIE prvni moderni protiletadlove delo Ceskoslovenske armady s dobrym
vykonem. ale v roce 19.39 ponekud zastarale
Vyrobce:
Oznateni vyrobce:
Roky vyroby:
Oznatenf slovenske armady:
PWet veyyzbroji:
Skoda Plzen
8,35cm protiletadlovy kanon
1924 ai 1937
8.35cin protiletadlovy kanon vz. 22
25 kusA
Raze:
Delka hlavnc:
Listova rychlost:
Dostfel:
Hmotnost zbrani*:
llmotnost stfcly:
Druh municc;
Zpusob dopravy:
ZvlaiUni vlastnosti:
83,5 nnn
•1 600 mm
800 rn ‘s
17 000 m dodalky
11 300 m do vySky
8 800 kg
10 kg
protiletadlovy granut
traktor (maximulni rychlost 12 kind»)
nczdatonh lafetace. Vhodnejen pro ph'mou palbu. Pomcrne vysoka
rychlost stfvlhy (12 ran/min). Jednotlivc kusy pouiily v rocc 1940 pH
dobyvijimTdaginotovy linie к palbe do stHlcn opevnenych objektii
a к niccni panci-rovanych zvonu.
155
DELOSTRELECKA ZBRAN
DRUH Z BRANE KRATKA HISTOR1E Lehky protiletadlovy kanon modern! a velmi vykonny kanon pouzivany ve druhe svdtovd vdlce mnoha armddami
Vyrobce: Oznadeni vyrol>ce: Koky vyroby: OERLIKON Syfcarrico 2cm kulomet vz. 36 (CA) 1930 ai 1938
Oznateni slovenskd annady: velkorainy gu fomet proti lietadliim vz. 36
Pocet vc vyzbroji: 62 ки-чй
Raze: 20 mm
Delka hlavne: Usfovd rychlost: 830 m's
Dostfel: I 500 m do vyiky
Hmotnost zbrand: 295 kg
Hmotnost stroly: 0.12 kg
Druh munice: priibojne a narazove granaty
Zpusob dopravy: konini nebo motorizovany
Kadencc: 200 ran/min
Zvlaitni vlastnosti: schrankovy zAbobnik
156
!
DELOSTRELECKA ZBRAN
DRUH ZBRANЁ Minomet
KRATKA HISTORIE vyvinut jako standardnf pvchotni minomet
Vyrobce:
Oznadenf vyrobce:
Roky vyroby:
Oznaceni slovenske armddy:
Podet vo vyzbroji:
Raze:
Delka hlavnd:
Uzfovd rychlost:
Dost rd:
Skoda Plzeft
8cm minomet vz. 36
1936 al 1939
8cm minomet vz. 36
asi 150 kusu
81,3 mm
1 165 mm
220/120 nVa
(lebka a t£ikii minui
3 400 m/1 200 m
Hmotnost zbrand:
Hmotnost stfely:
Druh munice:
Zpusob dopravy:
ZvIaStni vlostnosti:
62 kg
3.27 kp'6.85 kg
niirazova mina
ve sve dobd velmi moderm a zdarila konstrukee.
157
DELOSTRELECKA ZBRAN
DRUH ZBRANЁ Lehkd polnf houfnice
KRATKA HISTORIE vyvoj houfnice probihal u firmy Rhcinmetail v letech 1928 ai 1929.
Zbrafi byla zavaddna do vyzbroje ndmeckd armddy od roku 1935.
Standardni houfnice nftmcckdho divizniho ddlostrelcctva. V prube-
hu vdlky byla postupnd modemizovdna na typ M ai к typu 18/40
Vyrobce:
Oznaceni vyrobce:
Rok vyroby:
Oznadcni slovcnskd armady:
Podet vc vyzbroji:
Raze:
Ddlka hlavnd:
Usfovd rychlost:
Dostfel:
Rheinmetall. Skoda a dalSi zdvodyjak v Ndmccku. tak v okupovand
Evropd
lehkd polnf houfnice 1c EH 18
Fahk4 hdfnica le FH 18
97 kusO
105 mm
2 941 mm
470 nVs
10 675 m
Hmotnost zbrand: 1983 kg
Hmotnost stfely: Druh munice: 15 kg ndrazovy a protitankovy grandt
Zpu.sob dopravy: kohmi nebo motorizovand
Zvldslni vlastnosti:
vykonne delo. oblfbend pro svou pfesnost. Jeltd dlouho po valce
pouiivanc v Ccskoslovensku, Svddsku, Rakousku a Jugosldvii.
158
KAPITOLA 12
OBRNENA A NEOBRNENA VOZIDLA
159
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
Tezky obrndny automobil
vyvinut z PA-II ,,Zelvy“, prototyp v rocc 1926. Dvoji rizeni, stejnd
rychlost v obou smdrech. Podpumd vozidlo pro Ichkc obrndnd
automobily
Druh vozidla: tvzky obrndny automobil
Vyrobce: Skoda Plzeh
Oznadenf vyrolxrc: РЛ-1П
Roky vyroby: 1927
Oznateni slovenske armddy: ОЛ vz. 27
Cisla slovenske armady: 13344 ai 13346
Pbcet vozidel ve stavu: 3 kusy
Hmotnost: 6.6 t
Delka: 5,35 m
Sifka: 1,95 m
Vyika: 2.66 tn
Pancd fovdni: 3 ai 5,5 mm
Vj'zbroj: 2 tdlkd kulomety
Zasoba munice: 5 750 kusu
Osddka: 5 mu20
Pouiity motor: vodou chlazeny dtyrvdlec
Obsah: 5 700 cm*
Vykon: 60 HP/1 600 0/M
Maximalni rychlost: 35 km/h
Operadnf dosah: 250 km
Zvlditnf vlustnosti: tdiky, vdzdn na silnice. Za*
slarale kulomety s vodnfm chlazcnim a pld*
tdnymi pdsy V zadni ddsti vdie pancefovany
svdtlomet Scintilla.
Schwarzlose vz. 7/24
1 zdlozni lehky kulomet
vz. 26
160
POPIS VOZIDLA
CHAKAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIC
Lehky obrneny nutomobil
vyvinut na revoludnim £asi Tatra s vybomymi jizdnimi viastnostmi
v terenu. Vzduchem chlazeny motor. Th osy zadni dv6 pohandne
Druh vozidla: lehky obrneny automobil
Vyrobce: Tatra Kophvnicc
Oznadeni vyrobce: T-72
Roky vyroby: 1933 ai 1934
Oznadeni slovenske armady: OA vz. 30
Cisla slovenske armady: 13327 ai 13329, 13378,
13379, 13393. 13394, 13398.13399, 13401 ai
13403, 13405 ai 13407, 3409 ai 13411
Pocet vozidel ve Stavu: 18 kusu
Hmotnost: 2,781
Ddlka: 4.02 m
Sitka: 1.52 m
Vyika: 2.02 m
Pancd rovdni:
3 az 6 mtn
Vyzbroj:
Zusoba munice:
Osadka:
2 lehke kulomcty vz. 26
1 zdloini
3 000 kusti
3 muzi
Pouiity motor: Tatra 71. vzduchem chlazeny
dtyrvdlec. obsah 1 910 cm3
Vykon: 32HP/2 500 0/M
•Maximal ni rychlost: 60 km/h na silnici
20 km/h v terenu
Operadnl dosah: 300 km na silnici
Zvla&tni vlastnosti: lehke a male vozidlo s dob-
rym panccrwanim a vybomymi jizdnimi vlaxt-
nost mi v terenu. Nevyhodou byl slaby motor
a lehke kulomcty neschopne souvisld palby.
161
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
Tandik
produkt dry tanciku. Nebyl nikdy usp&ny a armada jej nikdy
neprijala jako bojove vozidlo. Slabe pancdrovdni a vyzbroj, linavny
pro osddku. V rocc 1939 beznaddjnd zastaraly a vhodnyjen pro
vycvik rididti
Druh voztdla: tancik
Vyrobce: CKD Praha
Oznadeni vyrobce: P-1
Roky vyroby: 1930 ai 1934
Oznadcnf slovcnskd armddy: tandik vz. 33
Cisla slovenske arrnAdy: 13460 ai 13489
Podet vozidcl ve stavu: 30 кияй
PanceiovAni:
Vyzbroj:
Zasoba munice:
Osadka:
4 ai 12 mm
2 lehke kulomety vz. 26
2 600 kusu
2 rnuzi
Hmotnost
Delka:
SiHca:
Vyika:
2.31
2,70 m
1,75 m
1,45 m
Pbuiily motor: Praga. vodou chlaxeny
dtyfvdlec, obsah 1 950 cm'1
Vykon: 30 HP
Maximalm rychlost: 35 knVh
Opcracni dosah: 100 km
Zvl&itnt vlastnosti: vclitdOv kulomet volne po-
hyblivy, tididiiv pevnd zamdfeny na vzdale-
nost 250 m.
162
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
Lehky tank
vyvinut ze sou кrome iniciativy CKD Ve svi dobi modern! kon-
strukce s vykonnym ddlem a dobrou pohyblivost! v terenu. V roce
1939 byl ji± zastaraly, protoie mil slaby motor a panciroviin!
Druh vozidla: lehky tank
Vyrobce: CKD Praha
Oznaieni vyrobce: Р-П
Roky vyroby: 1932 at 1934
Oznaleni slovenske armddy: Tahky tank
LT vz. 34
Cisla slovenske armddy: 13493 ai 13500, 13504,
13506, 13507, 13511 az 13513, 13521, 13522,
13524, 13531 ai 13539
Pbdct vozidel ve stavu: 27 kusu
Hmotnost;
Delka.
Sifka:
Vyika:
7,51
4,60 m
2,10 m
2,22 m
Pancefovdni: 8 ai 15 mm
Vyzbroj: 37nun ddlo Skoda vz. 34
2 tiikc kulomety ZB vz. 35
Zasoba munice: 60 kusu (dilo)
2 000 kusu (kulomety)
Osddka: 3 muii
Pouiity motor: Praga, vodou chlazeny
dtytvdlcc, obsah 6 082 cm'1
Vykon: 62,5 HP/1 350 ot./min
Maximalni rychloet: 30 km/h na silnici
Operadni dosah: 160 km
ZvIdAtni vlastnosti: osddka 3 muii, slabe pancd*
fovdni. hluiny motor, v roce 1939 vhodnyjen
pro vycvik.
163
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA IIISTORIE
Lehky tank
standard™' lehky tank Ceskoslovcnske armady LT-35 byl modern!, ale
komplikovand konstrukce. Ze zaWtku promisledovan mnohymi zri-
vadami. Postupnd vyzriil ve spolehlive vozidlo s dobrym dilem i pan-
cefovanim, Slouzil az do roku 1944
Druh vozidla: lehky tank
Vyrobce: Skoda Plzcft
Oznadcni vyrobce: S-II-a
Roky vyroby: 1935 az 1940
Oznaceni slovenske armddy: Tnhky tank LT-35
Cisla slovenska armady: 13792, 13802, 13806,
13810, 13818 az 13833, 13835, 13836,
13838 ai 13840, 13842 az 13844. 13846 ai
13852, 13855 ai 13860, 13894. 13896 ai
13899, 13901, 13954 ai 13956, 13959, 13964
Pbdet vozidel ve stavu: 52 kusu
Pancefovdni:
Vyzbroj:
Z&oba munice:
Ostidka:
Pouzity motor:
8 ai 25 mm
37mm ddlo Skoda vz. 34
2 tdike kulomcty ZB vz. 37
78 kusu (ddlo)
2 700 kus& (kulomcty)
3 muii
Skoda T-l 1/0, vodou
chlazeny dtyrvAlec. obsah
8620 СИ
Vykon:
Maximal ni rychlost:
Operadnf dosah:
120 HP/1 800 ot ./min
34 km/h na silnici
120 km
Hmotnost:
Delka:
Sirka:
Vyika:
10,51
4,90 tn
2,06 tn
2,37 m
ZvldAtn! vlastnosti: dobry bitevni tank ai do roku
1940 (pouiit Ndmci v Rolsku, French i Rus-
ku). Bdhem SNP pouiit povstalci a moini
i Ndmci (divize „Tatra** mela lidajnd 50 tdeh-
to tankft).
164
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
Lehkytank
ve sve dobe jedna z nejmodcrndjSfch tankovych konstrukci. P<mI-
vozek pouzivan az do roku 1945 pro ruznii samohybnA dela a st(*
hade tankft
Druh vozidla: lehky tank
Vyrobce: OKD Praha
Oznadenfvyrobce: TNHPS
Roky vyroby: 1938 ai 1942
OznaCenf slovenske armady: Fahky tank LT-38
C’iula slovenskd armddy: V-3000 ai V-3029.
V-3051 ai V-3057. V-3063 ai V-3082
Podet vozidel ve stavu: 74 kusii (riiznd modely)
Ausf. A Ausf. G
Hmotnost: 9.401 9.85 t
DSIka: 4,60 m 4,61 m
Sfrka: 2.12 m 2,14 m
Vyika: 2.40 m 2.40 in
Puncdtovani:
Vyzbroj:
8 ai 25 mm 8 ai 50 mm
37mm KwK 38 (t)
2 tdike kulomety 37 (t)
Zdsoba municc: 72 kusu (ddlo)
2 400 kusil (kulomety)
Osddka: 4 inuii
Pbuiity motor: Praga TNH, vodou chlazeny
iestivalec. obsah 7 754 cm'1
Vykon; 130 HP/2 200 ot./min
Maximdlnf rychlost: 42 km/h na silnici
Operadni doeah: 250 km
ZvUUtni vlastnosti: spolehlivy, se snodnou udrz-
bou, dobrym dclem a pancdfovdnim (do roku
1940). Pozdfji jii jako bojovy tank nedostacu*
jia. Vieobccnd hodnocen jako nejlepsi lehky
tank 2. svdtovd vdlky. Na podvozek byla mon-
tovana fada ndstavcb. Pb vdlce jeitd vyuiit vc
Svddsku pH konstrukci obrnendho transpor-
ts™.
165
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
Lehky tank
pQvodnd vyvinut pro Litvu. Po jejim obsazenf Sovetskym svazem
pnxian slovenske armikld. Ka2e dllove vyzbrojc zvySena z 20 mm na
37 mm, aby byla srovnatclna s ostatnimi slovenskymi tanky
Druh vozidla: lehky tank
Vyrobce: CKD Slany
Oznadeni vyrobce: LTL
Roky vyroby: 1939 ai 1940
Oznadcni slovenske unnddy: Fahky tank LT-40
tisla slovenske armady: V-3030 az V-3050
Podet vozidel ve stavu: 21 kusu
Hmotnost: 7,50 t
Delka: 4,20 m
Sirka: 1,98 m
Vyska: 2,15 m
PonaSfovdnf: 8 ai 25 mm
Vyzbroj: 37mm ddlo Skoda Л-7
2 tdike kulomety ZB vz. 37
Zdsoba munice: Osddka: 66 kusu (d&lo) 3 000 kusu (kulomety) 3 muii
Pbuzity motor: Vykon: Maximdlni rychlost: Operadni dosah: Praga TNH, vodou chlazeny icstivdlec, obsah 7 750 cm3 125 HP 47 knVh na silnici 200 km
Zvldstni vlastnosti: lehky a rychly tank s dohrym
dclem. ale slabym pancdfvvdnim. THdcnnd
osddka nevyhodou. Jcdine obrndne vozidlo
vyvinutc sped<11 nd pro slovenskou arnuidu.
166
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA Stthad tanku
KRATKA HISTORIC ildinna kombinace vybomeho podvozku LT-38 a 75mm protitanko-
v£ho kanonu PAK 40. Vyrabin na §asi Ausf. H. pouitvdn hojnS
пётескои armddou jako stihad tanku tdmdf na vfcech frontach
Druh vozidla: stihat tanku Vyzbroj: 75mm dtlo PAK 40/3
Vyrobce: BMM (CKD) Praha 1 te/ky kulomct vz. 37 (t)
Oznadent vyrobce: SdKfz 138 Marder 111 Zdsoba munice: 38 кияй (ddlo)
Roky vyroby: 1942 ai 1943 600 kusii (kulomct)
Oznaceni slovenske armady: Marder III Osddka: 4 muii
C'islu slovcnski armddy: V-3111 ai V*3128
Pocct vozidel ve stavu: 18 kusu Pbuiity motor: Praga AC, vodou chlazeny
icstivdlec, obsah 7 754 cin‘*
Hmotnost: 10,8 t Vykon: 150 HP/2 500 ot./min
Ddlka: 5,77 m (e dilern) Maxi mil nt rychlost: 47 km/h na silnici
Sitka: 2.16 m Operadni dosah: 240 km
Vyska: 2,51 m
Zvlistni vlastnosti: velmi litinny kanon. rychle
Pancvroviini: 8 az 50 mm vozidlo.
167
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
Piisovy dtMostrelecky traktor
lehky ddlosttclccky traktor standardnf konstrukce
Druh vozidla: lehky ddlostrelecky traktor
Vyrobce: Skoda Plzeft
Oznadeni vyrobce: MTH
Roky vyroby: 1935 ai 1939
Oznaceni slovenske armady: MTH
Cfsla slovenskd arrnddy: 13581. 13622, 13625 ai
13633
Podet vozidel ve stavu: 11 kusu
Hmotnost:
Ddlka:
Sitka:
Vyaka:
3,11
3,16 m
1,67 m
1,51 m
Pancerovdni: zadnu
Vyzbroj: iddna
Zdsoba municc: zadna
Osadka: 2 muii
I’Ouiity motor: Skoda HT18, dvouvalec, obsah 2 760 cm'3
Vykon: 32 HP/1 600 ot./min
Maximdlni rychlost: 10,2 km/h
Operadni dosah: 6h
Zvlastni vlastnosti: ze sdric 55 traktoru jich po
breznu 1939 zftstalo na Slovcnsku 11. Utah!
2,5 tuny, nosnost 800 kg.
168
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA Pasovy delostrelecky traktor
KRATKA HISTORIE lehky pasovy traktor CKD. Byl tak6 uiivdn Wehrmachtcm
Druh vozidla: lehky delostrelecky traktor
Vyrobce: CKD Praha
Oznafienl vyrobce: Praga T-3
Roky vyroby: 1935
Oznadcni slovenske armady: Praga T-3
Cisla slovenske armddy: 13586, 13599, 13600
Podct vozidel ve stavu: 3 kusy
Hmotnost: 3,121
Ddlka: 3,95 in
§(Hca: 1.73 m
Vyaka: 2,26 m
Pancdtovdni: zddne
Vyzbroj: zadna
Zdsoba munice: iadna
Osddka: 3 muii
Pouiity motor: Praga, vodou chlazeny
dtyfvdlec, obsah 3 820 cm3
Vykon: 27 HP/1 300 ot./min
Maximalni rychlost: 10 km/h
Operadni dosah: 180 km
Zvlaitnt vlastnosti: utahl ai 1,8 tuny,
nosnost 600 kg.
169
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA Pdsovy dC-lostrelecky traktor
KRATKA HISTORIC stredni ddlostfelccky traktor, ktery byl v poradl druhy ve vyvojove
fade CKD
Druh vozidla: stredni ddloetfelecky traktor
Vyrobce: CKD Praha
Oznaieni vyrobce: Praga T-4
Roky vyroby: 1935 oz 1939
Oznu^cni slovenske armady: Praga T-4
Cisla slovenskd armddy: 13995 ai 14006, 14015,
14016. 14026. 14044, 14046 ai 14057, 14070
ai 14079
Rxiet vozidel vc stavu: 38 kusu
Hmotnost: 4,64 t
Delka: 4,07 m
Sirka: 1,59 m
Vyika: 1,85 m
Panctfovani: iddne
Vyzbroj: iadna
Zasoba munice: iadna
Osadka: 3 muii
Pouiity motor: Praga N, vodou chlazeny dtyh'dlec, obsah 6 082 cm3
Vykon: 57HP/1 200 ot./min
Maximaini rychlost: 21 km/h
Operafni dosah: 220 km
Zvldstni vlostnosti: utdhl ai 4,5 tuny nosnost ai
1 tuna. Mel navijdk s tahem 5 tun. Slovensko
arnuida testovala jeden traktor jako nosii
20mm protiletadlovdho kanonu Oerlikon, ale
neuspUnt.
170
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
Pasovy ddlostrelccky traktor
nejiispcjsndjSi ze vSech pasovych traktoru CKIJ Byl vyraben ai do
roku 1944. Nekolik set vozidel exportovano do Rumunska, Turec-
ka, Svtklska a Portugalska. 500 traktoru objcdnano zbranemi SS,
ale dodano jen 73 kusu
Druh vozidla: sttedni ddlosttclccky traktor
Vyrobce: CKD (BMM) Praha
Oznaceni vyrobce: I’raga T-G
Roky vyroby: 1937 ai 1944
Oznadeni slovenskd armddy: Praga T-6
Cisla slovenskd armady: nejsou znama
Podet vozidel ve stavu: objcdndno 30,
doddno 8 kusu
Hmotnost:
Delka:
Sitka:
VyAka:
7,05 t
4,80 m
1,80 m
1,70 m
Pancefovani: iddnd
Vyzbroj: zddnd
Zdsoba munice: iddnd
Osddka: 3 muii
Pouiity motor: Praga TNH, vodou chlazeny
Sestivdlcc. obsah 7 754 cm '
Vykon: 110 HP/1 800 ot/min
Maximalm' rychlost: 31 km/h
Operadni dosah: 250 km
Zvld&tni vlastnosti: utdhl 6 tun, nosnost 1 tuna.
Ve slovenske armadc pouiivdn к tahdni 75mm
protitankovych kanonu PAK 40.
171
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
Tdiky delostrelecky traktor
nejt&sf pasovy traktor C’KD. Byl vyrdben ai do roku 1943 pro
Wehrmacht a zbrand SS
Druh vozidla: tAiky dftlostfelecky traktor
Vyrobce: CKD (BMM i Praha
Oznaleni vyrobce: Praga T-9
Roky vyroby: 1937 ai 1943
Oznalcni slovenskd armddy: Praga T-9
Cisla slovenske artnddy: 14101 ai 14105
IWct vo stavu: 5 kusii
Hmotnost:
Ddka:
Sitka:
Vyika:
11.6t
5,60 in
2.45 in
2,54 m
PancAtovani:
Vyzbroj:
ZAsoba munice:
Osddka:
iAdnd
iAdnA
iadnA
2 + 6 muid
Pouiity motor: Praga T-9 V8, vodou
chlazeny, obsah 14 230 cm 1
Vykon: 142 HP/1 500 otJmin
MaximAlni rychlost: 20 km/h
Operand doeah: 120 km
ZvlaAtni viastnosti: nosnost 1 tuna, utahl ai 10 tun.
PouiivAn к tahAnf 88mm protiletadlovych
kanonii RychlA divize.
172
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
4x2 delostrelecky tahad
konstrukce Praga, vyrabdn Skodou jako delostfelecky tahac. Pu-
vodni kola mdla ocelovd rafky, pozddji pln£ pneumatiky. 106 kusu
postaveno pro Ceskoslovenskou armridu
Druh vozidla: di-lostrclecky tahac
Vyrobce: Skoda Plzeft
Oznatani vyrobce: Skoda Z
Roky vyroby: 1921 ai 1923
Ozna£enf slovenske armddy: Skoda Z
Pbdet ve stavu: 34
Hmotnost: 11 900 kg
Delka: 7,00 m
SiHca: 2.25 m
VyAka: 2,75 m
Podct scdadel: 2 ai 3
Druh karoserie: otevrona
Pouiity motor: vodou chlazeny fadovy
iestivAlec, obsah 11 200 cm'1
Vykon: 80 HP
Pfevodovka: 4 + 1
Pohiincnd nAprava: zadni
Maximaini rychlost: 13 km/h
Spotfvba paliva: 2501/100 km
Obsah palivovd nddric: 4001
Zvlditni vlastnosti: vyvinut pro tazeni tezkych
dfil. Uvezl 5 tun. Pbinaly. vysokA spotheba.
V roce 1944 zastaraly, ale dokazal vytahnout
Uikd protiletadlovd ddla do v^Sky pfes
1 000 m po Apatnych horskych cestdch, naph-
klad pH listupu na Donovaly.
173
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
4x2 lehky osobni automobil
druhy typ automobilu tovarny, ktcrii puvodnd vyrdbela jen moto-
cykly. Licence DKW. Vfechna vozidla Jawa byla velice kvalitni
Druh vozidla: osobni automobil
Vyrobce: Jawa Praha
Oznaicnf vyrobce; Jawa Minor
Roky vyroby: 1937 ai 1938
Oznateni slovcnsku annady: Jawa Minor
lk>cct ve stavu:
Hmotnost: 635 kg
Ddka: 2.80 m
Sfrka: 1,35 m
Vyika: 1,36 m
Poict sedadel: 4
Druh karoserio: otcvfcnd, kabriok4
Pouiity motor: vodou chlazeny dvouvdlec,
dvoulakt, obsah 615 cm3
Vykon: 19 HP
Phevodovka: 3+1
Pohdn6na ndprava: prcdni
Maximalni rychlost: 95 knvh
Spotfcba poliva: 6,5 1/100 km
Obsah palivovd nadric: 161
Zvlaitni vlastnosti: lehky a ryvhly automobil s niz-
kou spotrvbou. Zddny zavuzadlovy prostor
174
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
4x2 lehky osobni automobil
velice йзрйпу vflz Skoda vyvinuty z typu 420 z roku 1933. Sasi
s centralnim nosnfkem a vykyvnymi poloosami
Druh vozidla: osobni automobil
Vyrobce: Skoda Mlada Boleslav
Oznaceni vyrobce: Popular 1100
Roky vyroby: 1939 ai 1943
Oznaceni slovensk<$ armddy: Popular
Poiet ve stavu:
Hmotnost: 1 250 kg
Ddlku: 4,02 in
Sifka: 1,48 in
Vyska: 1,52 m
Poiet sedadel: 4
Druh karoserie: otevrena, kabriolet
Pouiity motor: vodou chlazeny ftyivdlec,
obsah 1 098 cm3
Vykon: 32 HP
Phyvodovka: 3+1
Pohtlncnd ndprava: zadni
Maxiinalni rychlost: 100 km/h
Spotivba paliva: 8,5 1/100 km
Obsah palivovd nddrze; 35 I
Zvldstni vlastnosti: robust nf, s modernimi prvky
(palivovd pumpa, hydraulickd brzdy). Pouif-
vdn jako velitelsky vuz.
175
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA H1STORIE
4x2 lehky osobnf automobil
vyvinuty z typu Praga Picollo. Stal se nejproddvandjSfm vozem
automobilky Praga
Druh vozidla: osobnf automobil
Vyrobce: CKD Praha
Oznafcni vyrobce: Praga Baby
Roky vyroby: 1936 ai 1937
Oznafcni slovenske armady: Praga Baby
Poccl vc stavu:
Hmotnost: 795 kg
Delka: 3.68 m
Sitka: 1,42 m
Vyika: 1,42 m
Pofet scdadel: 4
Druh karoserie: otevfena. kabriolet
Pouiity motor: vodou chlazeny dtyfvdlec,
obsah 995 cm'
Vykon: 22 HP
Pfevodovka: 3+1
Pohdndna naprava: zadni
Maximalni rychlost: 100 km/h
Spot re ba paliva: 8 1/100 km
Obsah palivovd nadrze: 26 1
Zvla^tni vlastnosti: nezavisle odpdrovdni vSedi
koi zajiifovalo dobre jfzdni vlastnosti V lord-
nu. Lehky, ale pevne konstrukce.
176
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
4x2 osobni automobil
nejmenSi z osobnich automobilu Tatra s leiatym vzduchcm chia-
zcnym dtyfvdlcem, Sasi s centrdlnim nosnikem, vykyvnymi poloo-
sami a nezavislym perovanim koi. Zaveden v roce 1931. V roce
1935 byl prepracovdn jako typ A a v roce 1940 jako vojensky typ К
Druh vozidla: osobni automobil
Vyrobce: Tatra KopHvnice
Oznadcni vyrobce: Tatra 57A Tatra 57K
Roky vyroby: 1935 ai 1938 1940 ai 1943
Oznadcni slovcnskd arrnddy: Tatra 57
Podct vc stavu:
Hmotnost: 870 kg 1290 kg
Ddlka: 3,50 m 3.98 m
Sifka: 1,45 m 1,55 m
Vyska: 1,52 m 1,69 m
Podct sedadel: 4 4
Druh karoscric: civilni - kabnolct - otevrend
Pouiity motor: vzduchcm chlazeny dtyfvalcc
obsah 1 155 cm3
Vykon: 20 HP 25 HP
Phsvodovka: 4+1 4 + 1
Pohandna ndprava: zadni zadni
Maximalni rychlost: 85 km/h 90 knVh
Spotfcba paliva: 91/100 km 9,4 V100 km
Obsah palivovd nddric: 261 M1
Zvl&tni vlastnosti: odolny, prostorny, pondkud
slabii motor.
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
6x4 velitelsky vuz
velice uspesny vojensky a policcjni velitelsky vuz s vybornymi
jizdnfmi vlastnostmi v terenu. Exportovdn do Rurnunska, Polska,
Jugoslrivie, Iranu, Bulharska, Peru, Svldska, Svycarska aTurecka
Druh vozidla: velitelsky vOz
Vyrobce: CKD Praha
Oznaceni vyrobce: Praga AV
Roky vyroby: 1936 ai 1939
Oznadeni slovenske armady: Praga AV
I Wet ve stavu:
Druh karoscrie: kabriolet
Pouiily motor: vodou chlazeny iestivalcc,
obsah 3 468 cin'
Vykon: 80 HP
Prevodovka: 3+1 plus redukce
Pohdnemi miprava: obe zadni
Hmotnost:
Delka:
Sitka:
Vyska:
Podet sedadel:
2 180 kg
5.13 m
1.81 m
1.90 m
6 (ai do 700 kg)
Maxiinalni rychlost: 90 km/h
Spot re ba paliva: 26,5 1/100 km
Obsah palivovc nddrie: 81 I
ZvlaAtni vlastnosti: ramove iasi. nezdvisle odpru-
iend poloosy, centralni mazani.
178
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIC
6x4 vclitelsky vfiz
stcjne test bylo pouiivano jak pro vclitelsky vuz. tak pro lehky
nakladni automobil. Nakladni automobil mel zdvojene pncuinati-
ky na zadnich kolech. Sasi s centnilnim nosnikem a vykyvnymi
poloosami
Druh vozidla: velitelsky vuz nebo lehky
nakladni automobil
Vyrobce; Tatra Kopfivnice
Oznadeni vyrobce: Tatra 82
Roky vyroby: 1935 ai 1939
Oznodeni slovenske armady: Tatra 82
I Wet ve stavu:
Hmotnost:
D£ka:
Siika:
Yyskn:
I Wet scdadel:
Druh karoserie:
3 150 kg
5.60 m
2,00 m
1,95 m
6 (2 pro nakladni automobil)
otevrena nebo nakladni
l*ouzity motor: vzduchem chlazeny plochy
ctyfviilcc OHC.
obsah 2 494 cin3
Vykon: 55 HP
Pfevodovka: 4 + 1 plus redukce
Pbhandna naprava: obe zadni
Maximalni rychlost: 65 km/h (nakladni
automobil 45 km/h)
Spotfvba paliva: 35 1/100 km
Oltsah palivovd nadrie: 1201
ZvlaAtni vlastnosti: utahl ai 2.1 tuny, navijak s la*
hem do 2.5 tuny.
179
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
6x4 lehky nakladni automobil
vyvinut specialnd pro ariniidu jako lehky nakladni automobil, ambu-
lance, radiovuz, delostrelecky tahad atd. Vyrobeno pfes 3 000 kusu
pro Ceskoslovenskou arm ad u, exportovan do Polska, Svedska,
Iranu, Svycarska a Turccka
Druh vozidla: lehky nakladni automobil
Vyrobce: CKD Praha
Oznadcni vyrobce: Praga RV (rychly vojensky)
Roky vyroby: 1935 ai 1939
Oznadcni slovenske armddy: Praga RV
Podet ve stavu:
Hmotnost: 3 810 kg
Ddlka: 5,69 m
Sirka: 2.00 m
Vyska: 2.09 m
Podct scdadd: 2
Druh karoscric: nakladni. uzavrcna kabina
l*ouiity motor: Praga SV, vodou chlazeny
icstivalcc, obsah 3 468 an3
Vykon: 68 HP
Ptevodovku: 4+1 plus redukee
Pohdnend naprava: оЫ zadni
Maximdlni rychlost: 70 km/h
Spotrvba puliva: 351/100 km
Obsah palivovd mJdrzc: 137 I
ZvlaAtni vlastnosti: vyborne jizdni vlastnasti v te-
renu (mohl pouiivat navldkaci pdsy na zadni
kola), rychly a odolny, uvezl a utahl 2 tuny.
180
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
4x2 stfedni nakladnf automobil
pravddpodobnfe nejusp^Sndjfii predvdleiny nakladni automobil
Praga. Byl vyraben od roku 1934 az do roku 1953. Nebyl puvodn6
vyvinut jako vojensky, ale armada ocenila jeho vyborne jizdni
vlastnosti a spolehlivost. Hojnc pouzivan nemeckou armadou. Li-
cence prodana do Jugosldvic
Druh vozidla: strcdni ntikladni automobil
Vyrobce: C'KD Praha
Oznaceni vyrobce: Praga RN (rychly nakladni)
Roky vyroby: 1934 ai 1953 (12 serif)
Oznaleni slovenska armady: Praga RN
Pbdet ve stavu:
Hmotnost: 3 700 kg
Delka: 6,28 m
Sifka: 2,10m
Vyika: 2,17 m
Pocet sedadel: 3
Druh karoserie: nakladni. uzavrvmi kabina
Pouiity motor: Praga SV, vodou chlazeny
Scstivdlcc, obsah 3 468 cm1
Vykon: 72 HP
Pfvvodovka: 4 4-1
Pohanema naprava: zadni
Maximdlnf rychlost: 80 km/h
Spot be ba paliva: 25 1/100 km
Obsah palivovd nadrie: 1001
ZvU&tnf vlastnosti: motory, rozmtry i vzhled vo-
zii se liSily od serie к sdrii. Udaje v tabuice
platf pro vozy vyrabcne po rocc 1939. Nosnost
2.5 az 3.0 tuny
181
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA 6x4 lehky nakladni automobil
KRATKA HISTORIE konstrukce£iste vojenskeho nakladniho automobilu. Sirocepouii-
van Ceskoslovenskou armadou jako nakladni automobil. delostre-
lecky tahac, radiovuz, ambulance atd.
Druh vozidla: lehky nakladni automobil Pouhty motor: Skoda 903, vodou chlazeny
Vyrobce: Skoda Mlada Boleslav iestivdlec, obsah 3 137 cm3
Oznaceni vyrobce: Skoda L Vykon: 66 HP
Roky vyroby: 1932 ai 1935 Pfcvodovka: 4 + 1 plus redukee
Oznaleni slovenske armady: Skoda 1. PohdntaA naprava: obc zadni
I’odet ve stavu: Maximalni rychlost: 62 km/h
Spot he ba paliva: 45 1/100 km
Hmotnost: 3 700 kg Obsah palivove nadrie: 135 1
Delka: 5,79 rn
Sifka: 2,00 m ZvliiAtm vlastnosti: nezdvisld perovdni, nosnost
Vyska: 2,38 m 2,5 tuny. Byl takd vyrdben s ndhoncm na
Podet sedadel: 2 vAechna kola (6x6) |xxl oznaccniin Skoda 6 L
Druh karoserie: nakladni, uzavfend kabina
182
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA 4x2 stredni nakladni automobil
KRATKA HISTORIE velmi dspdsna konstrukce Tatry. VyriibSn od roku 1930 do roku
1941. Behcm ttfto doby byl mnohokrUt modcrnizovan a modifiko-
van. Byl zkouScn i s Dieselovym motorem
Druh vozidla: stfedni niikladni automobil
Vyrobce: Tatra Kopf-ivnice
Oznadeni vyrobce: Thtra 27
Roky vyroby: 1930 ai 1941
Oznadeni slovenskd armady: Thtra 27
Podet ve stavu:
Hmotnost:
Delka:
Si fka:
Vyftka:
Podet sedadcl:
Druh karosenc:
3 950 g
6,30 m
2,10 m
2,40 m
2 ai 3
nakladni, uzavfena kabina
Pouiity motor: vodou chlazeny dtyfviilcc.
obsah 4 712 cm3
Vykon: 63 HP
Ptevodovka: 4+1
Pohandna nuprnva: zadni
Maxiinalni rychlost: 60 km/h
Spot re ba paliva: 28 1/100 km
Obsah palivove nddrie: 110 I
Zvlastni vlastnosti: lidaje plati pro typ 27a, ktery'
byl vyrtiben pro Ceskoslovenskou armadu od
roku 1934. Nosnost 3 tuny Typickd iasi Tat-
ra s ccnlrdlnim nosnfkem a vykyvnymi polo-
osami.
183
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
6x*l strednf nakladni automobil/delostrelecky tahac
vyvinut pro armadu jako delostrelecky tahac, sasi hojne pouzivano
pro palivove cisterny
Druh vozidla: sttvdni nakladni automobil
Vyrobce: Tatra Kophvnice
Oznaccni vyrobce: Tatra 85
Roky vyroby: 1936 ai 1941
Oznadeni slovenske armady Tatra 85
Pocet ve stavu:
Hmotnost: 7 700 kg
Dclka: 7.30 m
Sifka: 2.35 m
Vyjka: 2,60 rn
Pocet scdadcl: 2 az 3
Druh karoscric;
Pouiity motor
nakladni, uzavrcna kabina
vodou chlazeny dtyfvalec
OHV, obsah 8 143 cm'1
80 HP
4 + I plus redukee
Vykon:
Provodovka:
Pbhandnd naprava: obd zadni
Maximalni rychlost: 60 km/h
Spotteba poliva: 45 az 50 1/100 km
Obsah palivovd nadrze: 240 1
Zvlastni vlastnosti: nos nos 15 ai 6 tun, ukihl ai
6 tun.
184
POPIS VOZIDLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA IIISTORIE
6x4 stfcdnf nakladni automobil
stredni nakladni automobil Skoda. Pro Ceskolovenskou armadu
postaveno vice nc2 400 kusu. Pouiivdn take Wchrmachtem. 8ам
dodavano take se skrinovou karoscrii (dilenska vozidla a radiovozy)
Druh vozidla: stiedni nakladni automobil
Vyrobce Skoda Pitch
Ozna&mi vyrobce: Skoda 6 ST 6-L
Roky vyroby: 1935 ai 1939
Oznaleni slovenske armady: Skoda 6 ST 6-L
Phdct ve stavu:
Hmotnost: 11 700 kg
Delka: 7,04 tn
Sitka: 2,12 m
Vyika: 2,60 in
Podct scdadel: 2 az 3
Druh karoserie: nakladni. uzavtena kabina
i’ouiity motor: Skoda 6 V. fadovy. vodou
chlazeny, obsah 8 275 cm1
Vykon: 100 HP
Pfcvodovka: 4+1 plus red иксе
Pohancnd naprava: obc zadni
Maximulni rychlost: 50 km/h
Spotreki |>aliva: 85 1/100 km
Obsah pulivove nadric: 2301
ZvkUtni vlastnosti: nosnost 4 tuny utjihl 6 tun,
vybaven navijakem я tahem 5,5 tuny
185
KAMUFLAZ A ZNACENI
Tanky a obrnene automobily prevzate po Ceskoslovcnske armade nesly triba-
revne kamuflazni schema. Vyjimkou byly obrnene automobily OA vz. 27, ktere byly
cole natrcny sedou barvou. Zakladni barva tribarevnc kamuilaze byla tmavozelena.
Na nt byly ncpravidelne okrove a tmavohnede skvrny, ktere rozrusovaly siluetu
vozidla. Rozhrani mezi jednotlivymi barvami byla ostra a vsechny pouzitc barvy
matne. Toto schema se pouzivalo az do roku 1943 na v§ech obrnenych automobilech
OA vz. 30, lancicich vz. 33 a tancich LT-34 a LT-35.
Prvnich pet dodanych tanku LT-38 bylo v tribarevnc kamuflazi, ale vsechny dalsi
byly nastrikany barvou khaki, stejne jako tanky LT-40. Barva khaki se po roce 1941
stala standard™ kamuflazni barvou slovenske armady.
Nemecka vozidla (PzKpfw II a III verze N, Marder III, RSO a Kettenrady) byla
podobne jako tanky LT-38 г pozdejsich dodavek ponccbana ve standard™' nemecke
piskove barve.
Cast protitankovych kanonu vz. 34 a vz. 37 byla nastrikana tribarevnou kamuf-
lazi, zbytek barvou khaki. Nemecke protitankove kanony PAK 38 byly v barve
khaki, PAK 40 v piskove barve. Vsechny nakladni a osobni automobily byly nastri-
kany barvou khaki.
Vsechna vozidla slovenske armady nesla poznavaci cisla na dernych obdelniko-
vych tabulkach s bilymi cislicemi. Tyto tabulky byly umisteny stejne jako civilni cisla
na predni a zadni casti vozidla.
Obrnena vozidla nesla na bocich veze bily slovensky kriz, ktery byl pocinaje
rokem 1942 nahrazen stitem se slovenskou trikolorou. Velka bila poznavaci cisla na
vezich byla podle nemeckeho vzoru pouzivana pouze behem invazc do Sovetskeho
svazu v roce 1941, a to jcstS nejednotne. Napriklad tanky LT-35 jeobvykle pouzivaly,
zatimco tanky LT-38 a LT-40 ne.
186
KAPITOLA 13
LETADLA
187
POPIS LETADLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
PozorovacVlehky bomburdovacl
vyvinut v race 1933 z typO §-128 a §-228 jako S-328F pro Finsko.
Prototyp pro ceskoslovenske letectvo pfipraven v race 1934
Typ:
Vyrobce:
Oznadcni vyrobce:
Roky vyroby:
Podet vc stavu:
Rozpdti:
Delka:
Nosrui plocha:
Hmotnost prdzdnchi
Vzletova hmotnost:
Pocet motoru:
Typ motoru:
Vykon motoru:
pozorovad/lehky
bombardovad Ictoun
Letov Praha - Kliely
§-328
1934 al 1939
73 kusy
13.71 m
10,36 m
39,40 in2
> strojc: 1 680 kg
2 640 kg
1
Walter Pegus I1-M2,
hv&idicovy
580 HP
Maxiinalni rychlost: 280 kin h
Ccstovni rychlost: 230 km/h
Dostup: 7 200 m
Stoupuvost u zemd: 17 min do 5 000 m
Dolct. 700 ai 1 200 km
Posadka: 2 muii
Vyzbroj: 2 pevnv kulomcty
2 pohyblivc kulomety
ai 500 kg pum
Zvldstm vlastnosti: dvojploAnik, postaveno pfes
440 kusu. Hlavni „bitevnf" Ictoun dcskoslo-
venskeho letcctva. Ncpatril ke snadno pi loto-
vatelnym typiim. V rocc 1939 zastaraJy, po-
maiy, bez panctH-ovd ochrany posadky a nddr-
ie paliva.
188
POPIS LETADLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
Stihacf Ictoun
prototyp dokondcn v roce 1934, od roku 1935 prijat jako poslcd-
n( stihaci Ictoun fceskoslovenskeho letectva Vybaven dvandcti-
valcovym Hispano-Suiza, ktery byl vyrAbdn v lice n ci. V roce
1935 jcdcn z ncjlcpSich dvouplofinfku na gv6t6
Typ: stihaci Ictoun
Vyrobce: Avia Praha
Oznaicni vyrobce: B-534
Roky vyroby: 1935 ui 1939
IWet vc stavu: 60+11 B-534k (kanonovy)
Rozp6ti: 9.40 m
Delka: 8.20 m
No.sna plocha: 23,56 m2
Hmotnost prazdneho stroje: 1 460 kg (1 631 kg)
Vzletova hmotnost: 1 980 kg <2 222 kg)
IWet inotoru: 1
Typ inotoru: Avia IIS 12Ydrs (IIS 12Ycrs),
fadovy
Vykon inotoru: 860 HP
Maximal nf rychlost: 405 knvh (375 knuh)
Cestovni rychlost: 375 knvh (345 km.li)
Dostup: 10 600 m (9 500 in)
Stoupavost u zemd: 15 mjs (15 nVs)
(Mel 600 km (500 km ।
Posddka: 1 mui
Vyzbroj: 4 pevne kulomcty
ai 80 kg puin
Zvlastni vlastnosti: rychly a clcganlni V row 1937
sc na CTirysskc letcckc pfehlfdcc umfstil jako
druhy za MaKmlimitly Bf 109. V roce 1939
zastaraly a zranitclny, bez pancc+ovc ochra*
ny pi lota a palivovych ntidrzt.
189
POPIS LETADLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
Pozorovacl/leh ky bornbardovaci
prototyp v roce 1933. Stavdn v malych seriich az do roku 1938,
Ndktere serie mely jine motory
Typ: zvftdnydchky bombardovad Ictoun MaxunAlnl rychlost: 260 km/h Ccstovni rychlost: 220 knvh
Vyrobce: Лего Praha Dostup: 6 500 tn
Oznadcnf vyrobce: Aero 100 Stoupavost u zcmc; 22 min do 5 000 m
Roky vyroby: 1934 ai 1938 Dokt 880 km
Pbcct ve stavu: 14 kusu Pos&ika: 2 muii
Rozpdti: 14,70 m Vyzbroj: 2 pcvnd kulomety
Delka: 11,08 m 2 pohyblive kulomety
Nosnd plocha: 44,30 m2 600 kg pum (300 kg
v pumovnici)
Hmotnost prazdndio stroje: 2 040 kg
VzletovA hmotnost: 3 220 kg
pomaly a zranitelny, bez pan-
Zvl&tni vlastnosti:
Pocet motoru: 1 cerove ochrany.
Typ motoru: Ada Vr-36, fadovy
Vykon motoru: 650 HP
190
POPIS LETADLA
CHARAKTERISTIKA Letoun pro zakladni vycvik
KRATKA HISTORIE prvni konstrukce novd vytvoieneho leteckeho oddeleni CKD. Pro-
totyp zkouScn od roku 1931 do roku 1934. Varianty N, G a M -
podle pouiitych motoru
Typ: Vyrobce: Oznaceni vyrobce Roky vyroby-. Raid ve stavu: letoun pro zdkladnf vycvik Praga Praha Praga E-39 1933 ai 1939 41 kus Maximalni rychlost: 155 knell Ccstovni rychlost: 120 km/h Dostup: 3 500 m St ou pa vast u zcine: 37,5 min do 3 500 m Dolct: 4,5 h
Rozpiti: 10,00 m Posadka: 2 muii
Delka: 7,00 m Vyzbroj: iadn;i
Nosna plocha: 23,70 n?
Hmotnost prazdncho strojc: 562 kg Zvlastni vlastnosti: jcdnoduchy cviiny letoun
Vzlctovti hmotnost : 825 kg s pevnou konstrukct. Mezi Ictci popukirni pro
svd Idovi vlastnosti. Pouzivan cclou vilku.
Roict motoni: 1
Typ inoloru: Walter NZ 120 (E-39N),
hvizdicovy
Vykon motoru: 120 HP
191
POPIS LETADLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
Letoun pro pokroftly vycvik
ministerstvo narodni obrany vypsalo v roce 1930 soutez. na novy
Ictoun pro pokrodily vycvik pilotA. Typ Praga E.41 v souttf.i zvi-
tizil a byl staven v malych sdrilch v roce 1931. l&hcm moderni-
znce dostal v roce 1936 novy motor a byl oznadcn jako E-241
Typ: Ictoun pro pokroiily vycvik
Vyrobce: Praga Praha
Oznadcnf vyrobce: Pragu E-241
Roky vyroby: 1936 az 1939
Podct ve atavu: 33 kusu
Rozpeti: 11,15 m
Delka: 8.30 m
Nosmi plochu: 28,65 m*
Hmotnost prdzdneho letounu: 1 185 kg
Vzletova hmotnost: 1 570 kg
Maxnnulm rychlost: 230 km/h
Ccstovm rychlost: 190 km/h
Dostup: 5 700 in
Stoupavost u zemi: 11 min do 3 000 m
Dolet: 4,7 h
Posadka: 2 muii
Vyzbroj: hidna
Zvlastni vlastnosti: letoun pro pokrodily vycvik
schopny pine akrobacic. Uzpusoben pro vy-
cvik v nocnim l(4dni.
PoCet inotoru:
ТУр inotoru:
Vykon motoru:
1
Walter Pollux II, hvtzdicovy
360 HP
192
POPIS LETADLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
Akrobaticky cvidny Ictoun
vyvinut z typu B.122. Konstruovdn specialne pro vysokou akroha-
cii. Prvni let v row 1934. Tri Ba-122 se ztiCastnily olympiddy
v Berlin^ v roce 1936 a umistily se na druhem a trctim mistd.
Vyroba zadala v roce 1936. Deset letounO tohoto typu bylo proddno
do Sovetskeho svazu
Typ: akrobaticky cvicny Ictoun
Vyrobce: Avia Praha
Oznadcnf vyrobce; Ba-122
Roky vyroby; 1936 ai 1938
Podct ve stavu: 10 kusd
Maximalni rychlost: 270 km/h
Ccstovni rychlost: 220 km/h
Dostup: 7 000 m
Stoupavost u zcmc: 6 min do 3 000 m
Dolet: 575 km
Rozpcti: 8,85 m
Delka: 6,80 m
Nosnii plocha: 22,53 m'
Hmotnost prazdndho stroje: 781kg
Vzlctovd hmotnost: 1 080 kg
Poeet motoni:
Typ motoru:
Vykon motoru:
1
Avia Rk-17, hvdzdicovy
355 HP
Posadka: 1 rnui
Vyzbroj: iadna
ZvldAtni vlastnosti: neobyiejne pevny akrobatic-
ky Ictoun sc silnym motorem. Jeho vyvojcin
vznikl Bs-122, ktery byl objcdndn jako akro-
baticky cvicny Ictoun pro vycvik stihacich
pilotu.
193
POPIS LETADLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
Tezky bombardovact Ictoun
v rocc 1935 ministerstvo niirodni obrany zakoupiio licenci na
vyrobu bombarderu Bloch MB-200 Bn 4, ktcre vynibela firnui Ae-
ro pod oznacenim MU-200
Typ: titfky bombardovaci Ictoun
Vyrobce: Aero Praha
Oznadeni vyrobce: MB-200
Roky vyroby: Podet vc stavu: 1936 ai 1939 1 kus
Rozpcti: 22.45 m
Delka: 15.80 m
Nosna plocha: 67,00 m2
Hmotnost prazdndho strojc: 3 895 kg
Vzlctovd hmotnost: 7 150 kg
Maximalni rychlost: 245 knv'h
Ccstovni rychlost: 205 km/h
Dostup: 6 000 rn
Sloupavost u zeind: 15 min do 4 000 in
Dolct: 1 000 km
Bodet motoru:
Typ motoru:
Vykon motoru:
2
Wolter K-14 I. hvczdicovy
750 HP
Posadka: 4 az 6 muzu
Vyzbroj: 5 pohyblivych kuloinetft
I 400 kg pum
Zvlastni vlastnosti: zastaruly bombarddr se sla-
bymi vykony (zadmi panccfovd ochrana. ne-
schopnost Ictu na jeden motor). Byl to ncjvct-
Ji celokovovy Ictoun vyrdbdny do tc doby
v Ceskoslovcnsku,
194
POPIS LETADLA
CHARAKTERISTIKA
KRATKA HISTORIE
Lehky bombardovaci letoun
Skoda v roce 19.37 vymenila sc Sovetskym svazem licenci na sva
d$la C-5 a R-3 za licencni prava na lehky bombarddr SB-2. Soveti
dodali prvnich 61 letadel, ktera byla vybavena deskymi inotory
a pHstroji
Typ: lehky bombardovaci letoun
Vyrobce: SSSR
Oznacini vyrobce: B-71
Roky vyroby: 1937 ai 1938 (pouze upravy)
IWet vc stavu: 1 kus
Rozpeti: 20,33 m
Ddlka: 12,27 m
Nosnd plochu: 56,70 in*
Hmotnost prazdnehostroje: 4 137 kg
Vzletova hmotnost: 6 000 kg
Pbcet inotoru: 2
Typ inotoru: Avia HS 12Ydrs, fadovy*
Vykon inotoru: 860 HP
.Maxi'mulni rychlost: 430 knvh *
Cestovni rychlost* 345 knVh
Dostup: 9 000 in
Stoupavost u zemd: 7,5 m/s
Dolet: I 000 kin
Posddka: 3 muii
Vyzbrqj: 3 pohyblivd kulomcty
ai 600 kg pum v pumovnici
ZvloJtni vlastnosti: jediny opravdu modem! le-
toun deskoslovenskcho leteetva pfed valkou.
Vchni rychly a obratny. Celokovovy stroj sc
zatahovacim podvozketn. Viechny letouny ve
v*yzbroji deskoslovcnskcho leteetva byly so-
vctsk6 vyroby Letouny vjTolwne Ceskymi za-
vody byly komplctovdny ai po okupaci £es-
kych zemi a dodany Luftwaffe.
195
KAMUFLAZ A ZNACENI
BChem boju proti Madarum na vychodnim Slovcnsku v brcznu 1939 sloven-
ska letadla je§tA mdla puvodni CeskoslovenskA oznaCeni.
Prvni vysostnA oznaCeni slovenskych vojenskych letadel bylo zavedeno ai
23. Cervna 1939, kdy As. znaky na smArovcc a na kfidlcch pfekryl bile lemovany
dvojramenny Cerveny krii na modrAm kruhovAm podkladu.
Po zahajeni polskC kampanA byl 10. zAfi 1939 kolem dosavadniho znaku (pro
vdtAi vyraznost) jeStA zaveden patnAct centimetru Siroky bily kruh. Toto oznaCeni
navic na obou stranAch trupu a na kh'dlech doplnil пётеску Balkenkreuz (trA-
movy kni).Tato atypicka uprava oznaCeni letadel se pouifvala ai do brezna 1941.
Od 15. fijna 1940 bylo na zAkladA doporuCeni пётескё leteckA mise pfi slo-
venskAm MNO zavedeno novA oznaCeni letadel SVZ, ktere vAak bylo zverejnAno
ai 3. unora 1941. Diky tomu se proto jeStA na jafe 1941 v praxi pouiivalo oboji
oznaCeni. Novym oznadenim byl bile lemovany modry kfii s Cervenym terdem
uprostred v rozmArcch ndmeckcho vzoru. Zaroveft s timto novym vysostnym
oznadenim bylo zavAddno oznadcni Ictck a Skoly. To se sklAdalo z bilych pismen
na obou stranAch trupu a z Cisla, ktere uvadAlo poradi letadla v letce.
Dne 19. Cervence 1941 byl vydAn rozkaz, podle ndhoi musela byt vAcch leta-
dla urdenA к bojovAmu nasazeni opatrena svAtle ilutym padesAt centimetru §iro-
kym pascm. PodobnA byla pro vychodni kampaft natrena i letadla ostatnich spo-
jencu Osy. Od 6. zAfi 1941 navic dalii rozkaz naiizoval n a trit svAtle ilutou
barvou i pfedni CAst trupu vdetnA vrtuloveho kuiclc do hloubky padesAt centi-
metni. Toto oznadeni (vdetnA celA ilutA smdrovky) sc prubdind zadalo objevovat
i na cvidnych a kurymich letounech vdetnA stroju Letecke ikoly. Naprosto
diislcdnA se ale tato uprava nedodriovala, takie se vyskytovaly ruznA varianty.
Takto oznadena lAtala slovcnskA vojcnskA letadla ai do srpna 1944. V pru-
bAhu povstAni vznikla u KombinovanA letky tzv. povstaleckA uprava vysostndho
znaku a letadla, u nichi se prcdpokladaly prclcty pres frontu, byla navic ojedi-
nAle opatrena sovAtskymi hvAzdami.
Po 14. brcznu 1939 mAly slovcnskA vojcnskA letouny, kterA byly pfedurdeny pro
bojove pouiiti, ds. kamuflAi - shora khaki, zespodu stfibrny nAtAr. Spodni stnbr-
ny nAtAr viak byl od roku 1941 postupnA nahrazovAn svAtle modrym. CvidnA leta-
dla zustala celA stfibmA (jako v CSR). Jedinym excmplArcm, ktery mAl vicebare-
vnou kamuflAi, byl jediny letoun typu B-71. Obdriel ji pred mobilizaci 1938
a sklAdala se z tmavohnAdA, AedozelenA, SpinavA zelene a modrosede barvy.
Stroje Bf 109E, kterA zadali na Slovensko dodAvat NAmci, mAly zpodAtku
puvodni nAmeckou kamuflAi sestAvajici z CernozelenA a tmavozelenA barvy stri-
kanA v nepravidelnych scgmcntcch (shora) a svAtle modrA (zespodu). V dalAich
dodAvkAch nAsledovaly stroje strikane shora v nepravidelnych skvrnAch tmavo-
Sedou a stredni Aedou, zespodu svAtle modrou barvou, a to i u pozdAji dodAvanych
Ictounu Bf 109G. CvidnA stroje byly z NAmecka dodAvAny SedA a ostatni doprav-
ni, kurymi, zvAdnA a bombardovaci letouny jei Slovensko od NAmecka zakoupi-
lo, byly v prvni verzi nAmeckA kamuflAie - shora CernozelenA, tmavd zelenA, nebo
jen stfikanA jednou z tAchto barev, a zespodu svAtle modrA.
196
KAPITOLA 14
UNIFORMY A DISTINKCE
Slovcnskd armada pievzala deskoslovenske stejnokroje i prilby vz. 32 (kula-
td s dvojitym reminkcm pod bradou - puvodnfe cele v barvfi khaki, od roku 1941
byly opatreny sv&tlemodrym pruhcm na spodnim okraji a bilym slovenskym kri-
iem na bocich, a to vzhaledem к tomu, ie byly podobnd sovdtskym). Stejnokroju
byl relativni dostatck, a tak byly pouiivany po celou valku.
Pro vojdky zakladni slu2by byl tcnto stcjnokroj v barvS khaki zavedcn potat-
kcm dvacAtych let. Byl soukenny, bluxa i plasl mCly zapinAnf kc krku. Kalhoty
pro pWaky byly pod kolcny zufccne tak, aby bylo mo2n6 pouJ.it ovinky. U jczdec-
tva a dClostrelectva byly zavedeny soukennd kalhoty jezdeckeho vzoru.
Vojaci z povolani pouiivali stcjnokroj z ёевапё prize olivovC zclcnc barvy. Byl
Sity na mini v upravd z pofatku tricdtych let. Bluza se take zapinala kc krku.
Bluza letcu m61a rozhalenku. Od roku 1937 byl u Ictcctva zavadCn Sedomodry
stcjnokroj (pouze pro vojaky z povolani).
Obuv vojaku zakladni sluzby i vojaku z povolani byla femd, opasky mdly
barvu pfirodni kuJc.
Dustojnici nosily bluzu se sedmi knofliky a ttyfmi kapsami uzavfenou
u krku. Bluza mfcla о stuped tmavsi (zelend) maniety a limcc. Pri praci v kance-
lafi nebo pro oficialni pfileiitosti se nosily dlouhe kalhoty a feme polobotky,
v poli jczdecke kalhoty а iernd holinky. V poli se pouiivaly hndde opasky typu
„dohoda", slavnostni opasky byly zlatfi protkavand sc zlatou pfeskou. Kosile byly
bild nebo khaki, vazanky ёегпё.
Dustojnicka ccremonialni uni forma scstavala z hndde bluzy a fcrnych kalhot,
bud dlouhych s Cernymi polobotkami, nebojezdcckych s Ccrnymi holinkami. Ccpicc
byli v odpovidajici barvfc. Lctectvo si ponechalo Scdoinodre uniformy i pro ccrcmoni-
aini utely. V leta se nosily bile uniformy, nebo bild bluzy s Ccmymi kalhotami.
Slavnostni a ccremonialni uniformy se nosily s otevrenym limcein a kravatou.
VSichni dustojnici byli opravndni nosit ccremonialni kordiky. Ту byly stejne
pro armadu i Ictcctva Armadni kordik mid stribrnou pochvu, bilou rukojef
a zlaty strapec. Kordik Ictcctva mdl pozlacen6 driadlo a Cisti pochvy, ale nemCl
stfapec. Dustojnici take ndkdy nosili ccremonialni savle.
Slovenska armada zavcdla v kvdtnu 1939 nove oznadeni hodnosti. Na rozdil od
dosavadniho Ceskoslovenskeho systemu, kdy hodnosti byly zasadn£ na naramcni-
197
cich, byly hodnosti ve slovenskd armadd umistdny na limcovd vyloiky bluz a plA§-
Сй. Uprava zjednodugila oznadenl v tom, ie hodnosti se oznadovaly pouze pdticipy-
mi hvdzdidkami. VySSi dustojnlci mdli limcove vylofky se zlatou obrubou, nii§i bez
obruby. Rotmistri mdli stfibrnou obrubu. NAramenik vySAi'ch dustojnlkQ mdl zlaty
ornament a dva prldnd prouiky. NiiSl dustojnlci mdly na zlatdm ornamentu pouze
jeden pfidny prouiek a rotmistri mdli pouze stfibrny ornament.
V roce 1940 byla zavedena novA uprava hodnosti, kterA spodivala predevSim
v tom, ie byly zruSeny nArameniky a dustojnlci nosili na pravdm rameni blOzy
dvojitou zlatou Sfturu.
Za SNP vojdci z povolani 1. deskoslovenskd armady odstranili slovenskd orly
z depic, a pokud nemdli stary deskoslovenskA odznak, umisfovali pod zkhiend mode
slovenskou trikoloru. Jinak pro dasovou tisefi к upravAm stejnokroje nedoSla
Streleckd odznaky pro muistvo zustaly prevAind deskoslovenskeho vzoru,
stejnd jako rukAvovd znaky pro jcdnotlivd odbornosti.
Barvy vyloiek u hlavnich druhti zbranl
generAlovd a pnsluSnici gcncrAlniho Stabu
pdchota
ddlostrelectvo a zbrojifi
jezdeetvo
litodna vozba
zdravotnfei a kaplani
zAsobovAni
leteetvo
ienistd
spojari
automobilni jednotky
soudnietvi
kartografovd
rudA
karminovd dervena
jasnd dervenA
ilutA
riiiovA
demA
tmavd modrA
nebesky modrA
tmavd hnddA
skoficovd hnddA
svdtle hnddA
fialovA
svdtle zelena.
Osadky obrndnych vozidel byly vybaveny puvodnd deskoslovenskymi krAtky-
mi koienymi kabAty, kterd se nosily pres bluzu uniformy, koienymi kalhotami
s koienymi chranidiholeni a speciAlnfmi koienymi prilbami. Na udribu nosily
dvoudilnd bavlndnd overaly s normalnim opaskem.
Do pracovnich jednotek byli zafazovAni muii neschopni vojenske sluiby a takd
politicky nespolehlivi jedinci, romove a iide. Nosily standardnl armAdni uniformy
s tmavd hnddymi manietami a limci, a oznadenl femesla nebo odbornosti na love
nAprsni kapse. Pracovni jednotky mdly svoje vlastni hodnostnf oznadenf.
ZvlAStni celoiidovskd jednotky nosily modrd uniformy a modrd nAmornickc
dapky (puvodnd ex-deskoslovenskd dunajskd flotily). Nemdly 2 Ad nA hodnostnf
oznadenl, protoie jejich poddustojnici i dtistojnici se rekrutovali z fad slovenske
armAdy. Existoval takd vyludnd ci к An sky prapor, vybaveny hnddymi uniformami
a nAmornickymi dapkami.
198
Hlinkova garda nosila deme uniformy (dodavane SS-Algemeinc) s ocelovd sedy-
mi kosilemi. Cernc koSilc smdli nosit pouze puvodni dlcnovc Rodobrany. NormAlnd
sc nosily jczdccke kalhoty s dernymi holinkami, pro slavnostni piilciitosti byly povo-
leny dlouhd kalhoty. Dlouhe deme koSenc kabaty byly prevzaty od letectva
Pol nf jednotky Hlinkovy gardy nosily butf khaki armidni uniformy, nebo Hal-
ske Sedozclcnc uniformy s dernymi vyloikami, dernymi rukdvovymi pftskami sc
stribrnym napiscm „Blinkova garda", dernd* jezdecke hoi inky a standardni pril-
by bez oznadcni.
Slovcnskd armada a Slovenske vzduSnd zbrand zruSily deskoslovenskd hod-
nosti podporudika, Stiibniho kapitana a armAdniho gcnerala Hodnosti rotmist-
rovskcho stavu byly naddlc poncchany, ale vojaci do tdchto hodnosti nebyli povy-
soviini. Prcdpoklddalo sc, ic v tdchto hodnostcch doslouii do odchodu z armady.
Kovndi hodnost detafe byla vojakum v zAlozc ponechdna
Porovndni hodnosti
Hodnost ve Slovenskd armddd Hlinkova garda hodnost v ds. armddd
strelnik gardista vojin
slobodnik svobodnik
desiatnik rojnik desdtnik
datftr druiinik detar
datnik rotny
rotnik skupinik rotmistr
zdstavnik prapordik
rotnik-rotmajster zastavnik-rotmajster dostojnicky zdstupca-rotmajster dostojnicky zastupca-aspirant podporudik
porudik zbrojnik porudik
nadporudik nadzbrojnik nadporudik
stotnik kapitan kapitan
major dozornik major
podplukovnik SUbnik podplukovnik
plukovnik brigadnik plukovnik
general П. triedy diviznik brigadni general
general I. triedy armddnik divizni general.
1‘огпатка:
Slovcnsti voj.-fci byli rozddeni die hodnosti do dtyf stavovskych skupin:
Hudnostnici: slrvlnik, slobodnik, dcsiatnik, iat/ir.
Poddastojnici: falnik, rotnik, xAstavnik, rotnik-rolmajster, z&stAvnik-rotmajster, dostojnickj? xAstup-
ca-rotmajstcr.
Dostojnici: dostojnicky ztatupca-aipiranl, porufik, nadporufik, stolnik, major, podplukovnik,
plukovnik.
GcncrAli: general II. tndy, general I. thdy.
199
I
HODNOSTN1 OZNACENt SLOVENSKfi ARMADY OD ROKU 1939
11 litncovii vyloika Htrvlnlka ivojlna) рС<1и>1у. 2) nAramrnik vojinu л poddiutojnikA; Poddiistojnici: limrovt vjdoiky
3) slobodnika dMosttvIcdva. 4i dcxUtnika ji-zdectva, 5» eatnlka autoinobilniho vojxka; Ddcaloutici: limcovA vyloi-
ky 6) delt-»louiic»ho xlobodnika p£<hoty. 7) ddcdouiiciho deaiAtnfkn xpqjafti. 8) d6k-»louiiclho d.itnika kteckych
zbrani. 9» nAramcnik ddlcalouAicich vojinii a poddAslojnikA; Aapiranti: 10) nAramcnik aspirantu, limcov^ v^loiky
111 xlobodnika axpiranta utofn6 vozby. 12) dcsiAtnika aspiranla autoinobilniho vojxka, 13) bitnika axpiranta p6cho-
ly; RotmtatK: limcovtf vyloiky 14) datnikn jozdcctva, 151 rotnika zAaobovad ulutby, 16) zAstavnlka UtotoA vozby,
17) nAramcnik vyltich podduxtojnikii; NrtAi ddatojniei: 18) nAramonik niiAich du*tojn)kii, limcovi* \yloiky 19) poru-
dika utofnA vozby. 20) nadporucika Ictcckych zbrnni. 21) xtotnikn (kupitAna) tcnutA; VyiAi dustojnlci: limrovA vyloi-
ky 22) majom utoCnc vozby. 23) podplukoMiika dllMtfdectviK 24) plukovmka gcncrAlniho AUbu. 25) nAramrnik
vyAAich duNtojnikd. 26) limcovA vylotka gcncrAla
nairrihl Lev HlaMrk
201
HODNOSTNf OZNACENI SLOVENSKO ARMADY OD ROKU 1940
Limcovd vyloiky 1> slrelnika lilodnd vozby. 2) slobodnika dClasticIcctva. 3) dcsifttnika spojahi. 4» Catnik pomocnt-
ho zdravotnktva; Pbddustojnici z povolftni no*i пл zadni dAsti vylotck sthbmou p.isku podle ddky CinnC si и thy ve
funkei jKxidustojnika z povolilni - jednu do dvou let. dv* do ftyt let. th po «ytech letech: limcovA vyloiky 5) ftstni-
ku jezdeetva, 6) rotnika automobilniho vojska. 7) zAstavnika letcckych zbrani; NiiAi dustojnici: limcovC vyloiky
8> poniCika ddlosttclcctva, 9i nadporutfka protiletadlovdho dtloettelectv^ 101 Btotnika litoCne vozby; Aspiranti
tpodd. Akola. SDZ) a dustojni<Jti zhstupri: limcov^ vyloiky 111 n*pirnnta poddustojnick6 Skoly. 12' lekatv tupiranta
skoly pro dustojnlky, 13) aspiranta Akoly pro rvscrvni dustojniky; Pracovni sbor. limcovd vyloiky 141 phtiaka prn-
covni slulby (Menovv pracovnich oddilu a niltiim vzdClftnlm mdli Aorvcnou lemovku kolcm celdho limce». 15) dohlt
irtele pracovni slutby Klenov^ pracovnich oddilii sc strrdoAkolskym vzdflAnim mdli BtHbrnou lemovku kolcm ccl6-
202
ho timer), I6> poddustojnika prawn! eluftby Ulcnovd prawnich oddilu s univerzitnim vzdtUnim mMi zlatou
lemovku kolem eelrho limcc); Nroficialni hodnosti dustojniku (d^lcslouiiciк 17) l\>ru£ik intend.infill sluiby,
18) Nndporutik protiletndlovdho dHorttrlcctv* 19) knpitun utodnd vozby; VyMi diletojnici: Iimcov6 vyioiky 20) mujo-
ra tenistu. 211 podplukovmkn grnerAlniho stabu. 22» plukovnikn pikhoty; GcnenUovd: limcovO vy'loiky 23) цепегЛ-
In druhe tHdy. 24) generdla pn£ ttidy;
203
28
Oznntani pilot mrh 1Лкй: limcovl xyloiky 25) pilotniho iAka prvdho roku. 26) pilot mho IAka druht'ho roku. 27) iAka
vojen«k6 akack-mk.*; 28) limrovA vyloika majors vrtennAmi sprAvy; 29) limcovA vyloika nndporufika horxk^ho
dflMtrdcclvn (protM>;
nakrvtJil Lev HlavMek
ODZNAKY SLOVENSKfi ARMADY
RUKAVOVfi ODZNAKY
RukAvov^ odznaky Slovcrutkd annAdy KMznaky byly v bnrv^ vyloirkK 1) kulometdk. 2) minonvctnik. 3) icntata -
otrojnlk. 4) spojnf. 5l iiniflta. 6i ienisla plavec. 7) pozorovatel. 8) zA.tobovad wluiba. 9) vojrnxkA hudba 10) AUbni
rota, 111 ienhta - tc*a^. 12) evdtlomrty. 13) protitankovA rota, 14) cykluta. 15> Ichk^ protiletcckd batcrie. 16) ddlo-
iXfvIectvo, 17) jlxdni drutatva pfchoty, 18) cykliati, 19) oaAdky obmdnych automobilA. 20) automobilni jednotky;
204
nAprsn! ODZNAKY PRACOVN1 SLUZBY
21 22 23 24 25
Nftprxni odznaky praeovni *hiZby: 21» Diistojnia pracovniho »boru. 22'КпёЬ a flenovd nAboAcn»kych t.idu.
23» Strojnlci n vAichni vyuteni tzv.ternjh» hme*lum. 24» Zemni pracwnici. kamcnla, hornict. mini'h, 25» Spojovaci
aluibn.
PAMfiTNi ODZNAKY
ODZNAKY ABSOLVENTl) VYSOKtCH VOJENSKYCH §KOL
Odznaky Slovcn*k6 armady: 1 ► PamCtni odznak pro utaatniky M>v6Uk6ho tnlcnl 3. stupn6 <n<-jmen6 3 m<-nicv elui-
by. za voile n v roce 1942». 21 Pnmitni odznak pro vojaky Ry ch 16 divize. Zavedcn na poCAtku roku 1942. kdy so RychU
divize dCnxtnila obrannych bojii na h?oc Miu*. 3> Pamdtni odznak .Krun" pro lifaMniky nbrunnych Ixijii na Krymu
v roce 19-13.4) Star*! odznak utoCm1 vozby. 5» Novy odznak utofn6 vozby pro os4dky tanku. 6» Novy» odznak utotnd
vozby pro dOxtojnlky. kUH alotili fidi<*kou zkouAku; Odznaky Vyitok6 vojcnnkC Akoly: 7» Odznak ab'olventu
Vojen.*k6 akndemic pro duatojnfky Rvnertlnlho At Abu, 8» Odznak ab*olv<-ntd VojenxkC akadeimo pro du«tojniky
mtendancc
nakrrsltl Lev Hlav^fek
205
ODZNAKY PILOTO A LETECKYCH SPECIALIST^
LeteckA odznaky: 9» (Mznak pilota SloventkOho Lcteckoho Shorn; Odznaky pro technxky personal letcdva:
lOiOdznak letoekcho lechmckdio pen-onalu - poddimtojnici, IDOduiak Ictcck^ho tcchnirk^ho pereonAlu -
du»tojnici; 12) Notni point pilot Ictrc. 13» Pblni ettelec letee, palubni radiotelcgrafata nebo padAkovy »ttv)rc.
14) Point pozorovatcl AtAbu a zbrani, 151 H>lni pozorovatcl Ictrc. 16) 1‘olni pilot letee.
LlMCOVfi ODZNAKY
[kiplftky к limcovym odznakum: 17> lumcovy oznak na bluzu oznatujici Cud о pluku. 18) Limcovy oznak na blOzu
pro vojaky nCmccke nArodnoati. 191 Limcovy’' oznak Mr A io prvzxknta ropubliky
STRELECKO ODZNAKY
Odznaky: 20) »ttelex z lehkx ho kulometu. 211 Mtelec z t^ikAho kulometu. 22) zltelec z minometu, 23) «tfelec z pro-
titankov^ho kanonu. 241 vrhaf rutnich granAtii. 25) odznak hdifv, 261 mitif lehk^- protilctadlovd batenc^271 velitel
dAla lehke protilctadiovd hater», 28) mihd dAloetteleck^ batene. 29) velitel ddla dAloettvleckt batcrie. 30) ostro-
*ttel<x druhe truly. 31) ootroottelec prvni ttidy. 32) elitni ostrosttclec (vAechny ontatni «ttrlrdrf odznakv n><lv tvto
tti ttidy I.
nakrttltl Lev Hlava/tk
206
KORDtKY
Doplftky - kordiky poubvand Sloveiukou annddou: 1) Kordik pro duatojniky vAcch zbrani a alulcb Slovenske
armAdy vyjma Ictcctva a protilctadlovcho delosttvlcctva Jilcc i pochva jaou z bikho kovu. attcnky jsou z bikho
kovu. Ke kordiku ac nori! athipec vc zlatAm precedent. 2» Kordik pro rotmiatry v*cch zbrani a alutcb Slovenske
armAdy vyjma leteetva a protilctndlov6ho dfloettdectva. Jc shodny a kordikem pro dustojniky roznkry. tvaran
i provedenim. Vyjimkou j*ou »ltvnky z 6crnc um^lc hmoty. Sttapec byl vc sttibnkm provedeni. 31 Kordik pro
dAatojniky a rotmtHry letcctva protilctadlovdho d^loeltclcctva л oddilu vzduAn^ho zpravodajatvi. 1‘rovcdcni jc
zcela shodnt. vyjma atAtniho znaku a dcakoslovcnakym kordikem pro Ictcrtvo z roku 1927.
207
UNIFORMA A VYSTROJ
0. 2) Ictni a zunni ко) lie vojinii; 3). 4) Ictni a zimni podvKWky vojinii; 5) kalhoty vojinii a poddiictojnikti;
6). 7) onucc a eprtvny zpuaob jejich naaazcni; 3) kabAt vojinu a podduatojnikO; 9) point bldza vojinii n podduRtojni-
кй; 10) кЛрб pfinluJnikO hurakych jednotek; 11). 12) kotnikov* a vyaokc boty; «арку pH.luiniku praeovnich oddilu
- 13-15) Arjjci, 16) hdA a 17) cikAni.
n«ibraA/tz>/№mhrl
208
X
К)
209
20
21
18-19) torn»; 20) torna s polnf lopatkou; 21) tomn * polnf lopatkou, urolovanou
pokryvkou a phlbou; 22-24) polnf lopatka u jejf koleny zAvfenlk; 25-26) <U>lony
femen pro upevnini ptilby na tomu; 27) koicny оромк » mo»aznou pneskou,
ncooucf »tAtni znuk, koicnA aumky; 28) орам>к poulfvany jezdcctvcm a d<Mo»t)c-
lectvem; 29) zdvtenfk na bajonet; 30) орано?.dohoda* pro duitojnfky; 31) zAvtanik
пл invli;32) kovovA point Inbev • koienym zdvcanfkem (jczdcclvo a dAloatfclortvo);
33) kovovA polnf Inbev; 34-35) chlcbnik; tH typy uzd^nf poulfvanA jezdcctvem:
36) uzdfnf uzdou pelhemovou, 37) uzdfrnf uzdeCkou, 38) uzdvnf uzdou pAkovou.
211
39
40
41
39> Uldza cvUndho etcjnokrojc dislojnika, 40) Dilitojnicky рМИ rozcpnuty. 4D Ddrtojnicky pldlf zapnuly, 42) Slo-
vcnsky vojensky orcl. odznuk na fcpici, 43) Odznak na point Oepici, 44) Ramenni inura na blOzu prodistojniky (zlutd),
45) Dvojild zlatd posunovad iAOra na &pici (Uv. podbradnik). 46) Knofliky pro dditojniky (zlatd) a poddiUtojnfky
z povoldni (sltibrnd) zbranJ, 47) Knofliky pro dflstojniky (zlaldl a poddistojniky z povoUni (»tfibrn$) sluieb.48) Pblni
Cepiev i odznukem, 49) Cepievko zpolcCcniktfmu stegnokruji. 50) Vychdzkovd dvp:ce, 51) Copice к Ictnimu stqnokroji.
212
nulzrji'd Lt» HlarMrk
PftlLBA VZ. 32 POUfctVANA SLOVENSKOV AKMADOU
phlba vz. 32. jeji vnitfvk a ruzmi zbarveni
SKI-AdANI KABATt
kablt eloleny jako bandulir
213
хрйм)Ь sklAdAnl kobdtu pro upcvn^nt пл tomu
214
pomfik utotnc vozby
vc vvchAzkov6 uniform^
dcsAtnik utofnA vozby
v prncovnim overnlu
СТОСХЛ VOZBA
major utotnA vozby
v dlouhem kotcn<m kabdt6
tatnik < rot mist r । utoCn^ vozby v cclokotcn^
vystngi vzoni л v kotend phlb< 6». vzoni
РЁСНОТА
I>£U)STRKLE(TV'()
kapitdn pAcnoty
dOlosttelec - vojln
p№Ak flchkA vystroj. puftka vz.24)
porufik ddlosttvlectva
vc vychAikov^ uniform^ * kordikem
215
porufik - pilot IcU'ctva v letni vychizkov^ uniform^
216
pHxluAnfk Pbhotovwtnich Oddilu HG
HLINKOVA GARDA
velitel Cety HG
2xi pncovnlho oddilu
PRACOVNl SLU2BA
dohliZitcl pracovni »luiby - Ary«
cikttn pnicovniho oddilu
217
VYI.OZKY. IIODNOSTNI OZNACENI ItLINKOVY GARDY
Il GardiMa.2) Nuramcnikj:nrdi*t6-<ernyyednopr<iudovy pletcncc. Btdilu*ti>jnici.4i Snibixlnik-zdravotmk,4) De.
hitnik - jczdec. 51 Cciat - hi»|>odat. tcchnik. 6» Ndnimrntk poddtatojnlkA - Mf rtirnv jcxinoprmidovy pk'tenec bez
pdlidkv. Niiilch dftMojniku 7) Velitel tety - letee, KI Velitel inotonzmiine nilv 9) Zkity jcdnoprmidovy plctence nil
podkdcv barvy vybdck; Vvili du»to,nki !•) Velitel praporu - xdravotaictvu, ptxipucnnda, duchovni elu/ha. ti) \vlitcl
pluku, 121 Wlitcl divize. 13) Velitel ixldelcni, 141 Ndtamenlk veliUdenddMefli. vrlitelc divize, pluku n praporu - xlut)'
dwiupniudnvy ploteacc na podlolcv barvy vyluiek. 15) Sbor<*vV velitel. velitel HG. IIM. aktivni ампЫг. 16) Vylodky
iilavniho wlitele. I7l Niuainenik hhvnihu vehicle n nbornvvho vehtcle HG. HM - zluty Itnjproudovy pl^-tencc n-i
inidkitcc iMrvy vvloick.
ibArtiNlr* IHnA'tl
HI.INKOVA GAKDA
IK» Orel HG я roM'vtvnyini kf idly. lipovy vvncc я ruxkl. 19) Orel HG nkrouhldho tvam - pouhva xc na point topici. no
ptowt vychdzkovcho opaaku a jako zvhiitnl vy'-sostny ndxnak na tawni-m suknc, 2»»» ZvkUtnl vysoslnV xnak na
torvenem podkladv - notil w nu prnvv карм* pod кЬрчи. 21) Kukaviwa juska proddslojnlky. GiurdiMc a podtlftslojnin
mi'll |к1яки bez horn! a apodal zintc Icinuvky 22) 1>>1ц» ieplcv - dustojnici w ztatym v>siv:inym orlem, poddustojnici
x kovwvym branrovO kalonym. 23) Vwhazkovj topics pro dusto)niky a pirdisty x ko/envni sluncinim itilkem; Znaky
odlMirnoctl-ncMily»c na mnnteU Icvdho ivkas-u; 25) Ix'luifi a zdrawilnl sluiki.2SI Tcchnkkddulba. 27) Akaik'tnickii
pudu, 2М» Нм|кмШ1,29) Znak pmp»ipindy, 30) Duchovnl sluiliu, 31) 2cleuriMH. t»» HLnA'/t
219
WloZky speciAlnIch si.oZek hg
32 33 34 35 36 37 38
3111111
32) jczdectvo, 33) molorizovan^ jednotky. 34) letcctvo, 35) olirannn sluZba, 36> ladmidu) a za>obovaci Alutha,
37) zdravotnietvo. duchoveiutvo, prupagafni sluZba. PO HG (pohotoVMtnl oddily HG), 33) jurtitni alutba.
nakrvM Lev Httnafek
DVKY POUZiVANfi HLINKOVOU GARDOU
3») Dy hi dlenu Hlmkovy gandy Na fepeli liealo Ludoviln SJtbra. 40» DaUl varianta dyky denii Hlinkmy g.nrdy tva-
rvm i vclikoutl tthodnh n typern vyobrazenym iui obr. 39. L*M se Um. ir hlava nikojcti, phfkn. obustek a botka pochvy
jsou zhotoveny z mosazi Rukojct je vyrobcmi ze dfwa. hnfrcU тоГепЛ. Fochva je hnM* lakovanA
nakmlii /хе Htaiofik
220
OBRAZOVA PRILOHA
KAPITOL
1

nohore: Bratislava 18. I. 1939. Slavnostni pruvod u prilczilosti Slovenskeho snCinu.
dole: Jozef Tiso v rodne Velkc BytCi s tnatkou a otcein v lednu 1939.
◄ nahote: Ministersky ptedseda annadni general Jan Syrovy a predscda slovenske \ lady
dr. Jozef Tiso pri podpisu slovenska autononini tistavy v hjnu 1938 v Praze.
◄ dole: Slovensky sndm v Bratislava 18. I. 1939. Tieti zdola Jozef Tiso. pied nim
s kloboukem v nice Rudolf Beran.
Dr. Jozef Tiso 13. brezna 1939 na berlinskcm letisli, kde byl uvitan sefein protokolu
Dftmbergem (vpravo).
Berlin. 20. dubna 1939. Jozef Tiso blahopfeje Adolfu Hitlerovi v denjcho padesatych
narozenin. Vlcvo sioji slovensky ministr zahraniCi' dr. DurCansky.
Listopad 1939. po volM prezidenta Slovenske4 republiky. Prezidcni Jozef Tiso odehazi
z budovy slovenske univerzity v Bratislava v doprovodu piedsedy snCinn dr. Sokola (v/evoj.

tuihoie: Slovcnskd jizdni jcdnotka bdiem ptehltdky.
dole: Tanky LT-38 na pfehlidce v Bratislava 14. bfczna 1941.
◄ Jednotka slownskc pdchoiy pfi pfehlidce.
luihore: Tank LT-38 v puvodni Ceskoslox enske kanniilaZi..
dole: Jednotka slovenske pOvhoty s nakladnimi auiomobily Praga RN u Radvanskych
kasaren bdhem polntho evident'. Nakladni' automobil nalcvo je akoda 6-ST6L.
VsimnCte si rozdilu mezi letni (vlevo) a nonnalni (vprttvo) dustojnickou uniformou.
nahorc: Osadky tankti nastoupily pfied svyini tanky LT-38.
dole: Point kuchyft.
nahofc: President Dr. Tiso s Dr. Tukou, v uniform^ Hlinkovy Gardy, a ministrem narodni
obrany generaleni CatloSem, v pozadi, prehliii absolventy Vojenskc akademie.
dole: Tank LT-35 slovenskd utoin6 vozby pn cvidnem brod£ni pfes feku.

nahote: Slovensti SenistA pn?konavaji feku na пётескёт nafukovacim dlunu. V brainAch
na levdm boku maji is. танку vz. 35, vyrAbAnd v CSR v anglicke licenci.
◄ nahofe: CyklistickA rota pH pfesunu.
◄ dole: JezdeckA feta pri napAjeni konf. Krasni jsou vidM detaily vystroje a postroju koni.
nahorc: Zdbobovaci vozatajske kolony. Povozy jsou normalizovand vozatajHkd1 vozy byva-
16 is. armady. Stcjne jako u пётескё armady zdviselo z&sobovAni slovenske armady pfe-
v6ini na konskych povozech. (Dobovi zvani vozatiystvo nebo trim.)
KAPITOLA 3
nahofv vlevo: Kapitan v zalozc Daftik, hlavni velitel HG.
nahofe vpravo: Profesor dr. Tuka v uniform^ HG pH pfcdstavovani ministru von Ribbentropovi.
dole: Ndstup 1. pluku Hlinkovy gardy pfed zahdjenim Slovenskdho snumu 18. 1. 1939.
Min. ptedscda Beran (vlevo), statni ministr Karol Sidor (vpravo).
◄ Prapor Slovenskej Tudovej strany a legitimace HG.
KAPITOL
itahore: Kanony vz. 35 s tahaCi na ptehlfdce v Bratislava v bfcznu 1441.
dole: Ndmccky 88mm prolilctadlovy kanon FLAK vz. 37. Na smmku je tateny pdsovym •
(raktorcm Praga T-9 (Cfslo 14101) bdhcm pfchlfdky v Bratislava.
◄ Stare 83.5mm prcHilctadlovd ddo Skoda vz. 22 v palebnlm postavcnf. Kola podvozku ncbyla
ph palbd odnimana. jako je toinu u modemich ddl.

37mm protitankovy kanon vz. 37 v tnbarevne kamufW.i v palebndin postaveni.
V roce 1939 byl modem! a vykonny. ale po roce 1942 jit nestaCil na nove typy tanku.
nahofe: lOOrnm point houfnice Skixla vz. 14/19. ACkoliv byla ропгётё lehka. na podobnych
cestach bylo tfvba hodntf koni i mu/u к jejimu pfcmistdni.
◄ dole: Nfmecky pdchotnt kanon ra?e 75mm vz. 18.

nahore: Octa rnotocyklistu pnizkumne roty I. praporu pluku й(оСпё vozby. Octa pouzivala dva
typy motocyklu-Jawa (prvni. druhy a paty zleva) a CZ (tfcti. Ctvrty a iesty zlcvak
dole: Pluk dloCnd vozby dostal v икс 1943 dvacci DKW inotocyklfl s ph'vd>nyini voziky pro
svou priizkumnou rotu. Jednolka ph inspekci v TurCianskem sv. Martini. Posadky maji pfilby
s modryin okrajein.
◄ Tank LT-38 pri manlvrech v lerdnu.
mthofc.'Vdice vzacny smmek jcdnoho ze sJovenskych obrnenych automobile ОЛ vz. 27.
Vozidlo v suds4 kamuIWi a s t£?.kym kulometem ma vc vtti svdllomel Scintilla.
Osadka jc obleCcna do tankistickych overall.
dole: Obrnc'ne automobily ОЛ vz. 30 pH pfehhdee v Banski Bystrici v roce 1941. Vozidla
maji typickou pfedvdleCnou tribarevnou kamuflaz. Osadky jsou obleCeny do tankistickych
ko?cnych kabatu a kalhot. vysokych bot a koienych tankistickych prilcb.
nahore: Dva lanCfky vz. 33 u Radvanskych kasaren. Male siroje se stisndnym prostorem
pro osadku a slabym motorem byly pouZivane pouzc pro vycvik fidiCu.
dole: Pohled na slovensky lank LT-34 (13496). Byl sice vyzbrojen vykonnym 37mm
kanonem Skoda, ale slabd pancdfovany, hluCny. a mdl jen tnClennou osddku.
Jeho vti je velice podobna viii pozddj&iho LT-35.
nahoft: Jeden z tanku LT-35 s odstrandnymi kulomety. ktery byl pouUvdn pro vy'cvik ridiCu.
Ze vScch slovenskych tankii bylo moznc oba kulomety snadno vyjimat. V tomlo piipadd jsou
odmontovany i kulovl lafety.
dole: V pn'kopu uvdzly LT-35 je pfipravovan к vyproMSni. Tento tank je jit cely pfestffkan
barvou khaki.
nahore: Komisc slovcnskd annady ptt pfejimani prvnich pdti tanku LT-38 v BMM
v listopadu 1940. Prvnfch pC( tanku bylo nastftkdno tfibarevnou kamufl&L Druhy zprava je
kapitan Cani. velitel pluku titoCnd vozby. Posledni zleva je konstruktdr Exner.
Тапку LT-38 a jcjich osadky na nadvofi martinskyeh kasaren.
LT-38 se musel spokojit sc dvCina muii vc vtti, co#, trochu sniiovalo jcho bojovou
hodnotu. ale v male vCii prostC nebylo misto pro daKiho Ciena osadky.
◄ dole: Druhd pCtice tankd LT-38 pfi ptejiindm v listopadu 1940. Zdvati na pfedm stCnC
vCZe nahrazuje chybfijici dClo.
Тапку LT-38 v akci ph SNP.
► Тапку LT-38 pfi manevrcch v tcnJnu. VScchnyjsou bud v band khaki,
nebo v ntmcckl piskovd.

iiahoie: Тапку LT-40 jsou ptipraveny к p fed am na dvofe tovdmy ve Slancm
v listopadu 1940.
dole: Predek lanku LT-40 bihem pfcdavacich zkousek. Jeho vdi sc lisila
ixJ vite lanku LT-38, a by I lake4 ponlkud mcnSi. Misto vclitclovy vMilky na vlii
LT vz.38. mil tank LT-40 dva velkc4 poklopy, kiere zabiraly celou Sffku viic.
Jeden z poklopii mil navafenou pozorovaci kopuli pm vehicle.
nahote: LT-40 na U к raj i nd. Jc stale vyzbrojcn pouze kulomety a oznaden bflym kfizem
na v6ii.
dole: Tanky LT-40 po namontovani ddl bdhem prehhdky v TurCianskcm
sv. Martind v roce 1942.

naliure: Nakladni vlak s pCii lanky PzKpfw III N. dodanymi slovenske armade v bfeznu!944.
dole: Jedcn z osinn&li stthaCu lanku MARDER III Ausf. II slovenskd arnuidy. Protoie laio
vozidla byla dodana od bojovych jednolek Wehnnachtu. nesla puvodnfi ntmeckd znaky.
Vsinindte si zamalovancho Balkenkreuze.
< 4 naltore: Jedcn ze sesindeti lehkych lanku PzKpfw II zakoupenych v dnihe polovine roku
1943 pro pruzkumne jednotky jako nahrada za dosluhujfci obniind automobily OA vz. 30.
◄ uprostfed: PzKfw II behem pfehlidky v Bratislava 14. bfczna 1944. Slovensky siai
poradal kaZdoroOnd vojenske pfehlidky pri vyroCi sveho vzniku.
◄ dole: PzKfw III N Cislo V-3061 v piskovd kamulla/i na dvofe martinskych kasaren.
TRiBAREVNX KAMUFLA'Zn/ SCHEMATA A ZPUSOB ZNACENC OBRNEN'YCII vozidel
Stave nskii
viilcind vlujkii
VIcvh: l,uv<xln(«izn.'i<cni na veikh «ihrnC-nych vozi<k-l.
13.392113.893IV- 30D2
Varionly poxiuivacich znafck - evidcnOnfch ii»vl vwjenskjith voxidd *luvenskc uimady
nahorc: Polovina vyproSfovact' jednotky Skoda.
uprosfi'eil: Plni vyzbrojeny LT-40 bdhem evident na plukovnim tankodromu v Bukovind
v rocc 1942.
dole: Vycvik s novymi ndmeckymi 75mm protilankovymi kanony PAK 40 a lanky LT-38
v ziind 1943 v TurCiansfafm sv. Martind.

nahofe: Par slovcnskych Avii B-534 pri letu. Slovensko stroje nepouzivaly piivodni kapoty
na podvozkova kola. Avie byly pravdepodobnd ncjlcpif stihaci dvouplosniky v race 1939,
ale nenwhly so rovnat modernim jednoplosnikuin .
dole: Slovenska Avia B-534 s puvodnimi znaky.
► nahofe: Standardnt pozorovaci/lehky bombardovacl Ictoun slovcnskeho letcctva
Letov S-328 by! pomaly, bcz panedrovd ochrany a mfl inalou dnosnost pum.
► dole: Pozorovatel v letounu Ix?tov §-328 s 7.92mm dvojkulomotem vz. 30.
Tcnto kulomet sc pouiival jako pevny (s рЛзу) nebo pohyblivy (s bubnovymi zasobnfky).

iiiihoie: Vzacny sninrck stihaci Avic B-34 z roku 1932 ve slovenskych barvach. Tento letoun
byl pouhvan vycvikovou letkou perutd IV/3.
dole: Aero Ab-230 15. pozorovaa letky v Nitre v race 1939. Byl vyroben v roce 1930.
V rocc 1939 ji?. znaCnd zastaral a pouh'val se pouze к vycviku.

nahofc: DalSf veteran - Letov S-616.
dole: Pozorovaci $-128 ze stavu 15. pozorovaci Ictky v Nitte po svdin vyrazeni.
v civilni registraci.
KAMUFLAZNI SCHEMATA a ROZLlSOVACl ZNAKY SLOVENSKYCH VOJENSKYCH LETADEL
PAtct xtihaciho Ictectva Skupiny vzduAnych zbrani <SVZi tvoHly po 15. bh*znu 1939 dcxkoslovcnxkc dvojplcxiniky
Avin B-534 n Bk-534. U t£chto stroju zdstala zachovAna teskoelovcnxkA kamuflAi tvotvnA khaki (hnfdozelenou I
barvou na homich plochAch a tzv. hlinikovym bronzcm na plochAch xpodnich. PhtmA byla mixta po ptetnalovanych
(cskoslovcnskych vyxostnych znncich a po plukovnich znadch na bocich trupu tty jii byly ale odstranAny dttve,
v souvixloxti x mobilized).
V zAh 1939 m* SVZ pcxlilelo na utoku prvti
l*t>lsku. V lAto kampani bylo Slovensko jedi-
nym n^ineckym spojcnccin Vzhlcdcm
к zaClen^ni slovcnxk^ho Ictcctva pod vy**i
velcni Luftu'affc a vzhkdcm к oltavAm, to by
v rAmet liojii mohlo dojit к zAmdnd slovcn-
skych letounil s obdobnd archakky vyhlitcji-
dmi polskymi typy. byly tchdcjii xtandardni
slovcnskA vyxostnA znaky doplndny о nAmec-
ke trAmov<- kHtc tBalkenkrrut) na bocich
trupu. na homlch i xpodnich plochAch. Nn
khdlcch tak byly xlovcnskA i n^mcckA znaky
vcdle м-be I slovenska znaky »c nachAxcly na
kondch kHdcl. п^тсскё kdie veile nich.
tedy bl lie к trupu i.
Tato havarovanA B-534 nese piivodni sloven-
xkA znaky vcdlc n/rncckych ktiiii.
Po»tupn6 behcm rcvizi a oprav oprav doetAvaly slovenske Avic В-534 a Bk-534 po rocc 1940 novy nAtdr - na homich
plochach *c objcviln trnavd zclenA ba пл dole nahradil svfrtle modry odstin puvodn6 pouZivnny hlinikovV bronz. Pro
utok nn SSSR byly slovenske letouny vybaveny zcela novymi znaky - stejnd jako dal.4j vazidcn-6 NVmecka miwli
SlovAci pouZlvat znaky v podolx'- tramovych khiii - n tlutymi doplftky oznrUujlcimi vVchudni frontu Zobnuena Avie
B-534 (S-12»je znAmejsi z pozdejSibo obdobi. kdy za Slovenskeho niirodniho povstAni slouZiln v KombutovanA letce
и povstnlcckymi znaky. Srtm. Frant&ck Cyprich na tom to stroji 2. zah 1944 Matfdil miufnrxky Junker» Ju 52. Tento
usp6ch se povaluje za vubec peudedni scstZvl v historii. jehoi bylo dosaleno na dvojploAniku.
Na fotografii dole je Avie B-534 12. Ictky na vycbodnt fronts v rocc 1941.
Mcs-M-rschmitt Bf 109G-4 (W.Nr. 19347) z vyzbroje IS.isluwaktschetfJG 52. V rocc 1943 slouZila cclA jedna sloven-
ska letka (letka 13) jako souiAst пбшсск^ 52. stlhaci eskadry v prootoru KubAn6. Messcrschmitty, kterd zde SlovAci
ve sv6m vchni ibpf.Wtn boji proti *ov^tskomu Ictcctyu poutlvali. jim byly ntmcckou stranou jwuzc propujft-ny.
ncoly proto nad.'de n^mcckt- vjsostnA znaky. PHslulnost ke slovcnxkemu letcctvu pak naznafovaly pouze bnrvvnd
pruhy na vrtulovCm krytu Letouny jinak pouitvaly ntmrckou kamufliit dan6ho obdobi. Nn zobrazenftn stroji
.ilutA 9“ doxAhl n^kolika sc«ttch'i i nejd»p6An6j41 slovcnsky stihaf JAn ReMAk.
Na jate 1944 zakoupila SVZ v Ndmccku patnAct (nftkdy sc uvAdi ttmactl tehdy ncjmoderndjAich StihaCek
Messerschmitt Bf 109G-6. WUina z nich m> dortala do vyzbrnje Bohotovostni letky. ktcrt vznikla z letky 13 po jejlm
nAvratu z vy-chodni fronty. Osudnym dncm м pro Pbhotovostni Ictku »tal 26. frrvtn 1944. kdy byla prnkticky coin
zniCcna v boji proti amcrickym doprovodnym Mthafum. Na zobrazcn^m stroji iW.Nr. 161726 .bilii 2”i tehdy h-tel
zvk Jozef Staudcr. Ten sice sttvt ph-til. nmcrickc Mustangy ale jeho Ictoun prakticky rozsttilcly. Slovcrwkf-
.Guttacy' m61y puvodni пЛпм-ckou kamufUi. na ktcrt- mechanic) zclcnou barvou ptvtfvh nfmcck<- znaky
Z.nchovAny zdstaly ilutA idcntifikadil doplftky oznaCujici vychodnl frontu
Za Slovensktfho nirodniho ,K>v»tani sloutily v tzv. KombinovanA letce dva Mcssenichmitty Bf 109G-6 ispolcdnA sc
dv^ma Bf 109E a Ctyhni В-534». U Uchto letounu пи-chanid op*t pfctfcli oznafeni SVZ. takie vzhlcd letounu doei-
hi znaCnt- kuriAznotiti - puvodnA ntmrckA kamutlAl » ph-tfvnymi nf-meckymi znaky. nov* nan< »cnymi znaky SVZ.
ktcr6 byly opAt pbctfcny a novd aplikoviny znaky povstaleck^, Oba Bf 109G-6 *e aktivnd zapojily do boju. bohuiel
povataleck^ Ictcctvo pro n6 ncdiaponovalo do*tat«-£nym mnoiatvim nahradnich dilu a stfclhtv
3 4 5
1 2
D Vy«»tn6 znaky SV7. pouiivanA v obdobi Cervcn 1939-Hjen 1940. Znaky byly umiaUny no *cati mistcch <nn
horn» a apodnl strand noanych ploch a na «viaU oeaanl ploftck l*ro utok na I’olako byly doplndny nAmrckymi
vyMKtnymi zimky.
2» VyaoMn^ znaky SVZ poutivan* v obdobi hjen 1940-konec valky Standards byly tyto znaky vtdy na horni
a spodni strand nosnych ploch. dAlc na svtsl£ ocasni ploSe <B-534, Bf 109G-6. He 111), ncbo no trupu Bf 109E).
31 Neoficialni znak povstalcckdho h-tcctva Znak byl tut prapowy, to znamcnA. ic na »ve*16 ocasni ploie byl utni»-
tto tnodrou vyscti smdrvm vzhuru. na nnsnyrh plochlkh pak modra vy»c< «mffovala kupfvdu a «enenli
se vc vicch pHpadcch nachftzela naprava
4) Prvni podoba oznalenl dvilnlch Ictadcl Slovensko rcpubliky <tzv. «lovensky «Mt>. Znak byl umuk'a v modri-m
pAsu okolo Bvwl6 ocasn) plochy.
5) JmA podoba oznafeni slovrnskych dvilnlch letadel Znak *e nachAzcl na sv»!4 ocasni ploAe. SlovcnskA civilni
letadla pouiivala puvodni Cv»kaslovcn*kou unatrikulaci pbmeny OK.
nahofe: Akrobaticky cviCny Ictoun Avia Ba-122 prcd vzlctcm. Byl vyrdbin od roku 1936
a pouZivdn к pokroCildinu vycviku. ncbot in£l pevnou kostrukci a silny motor.
dole: Jedcn z deseti francouzskych transportnich Ictoumi Caudron 445 M Goelond
koupcnych v rocc 1942 od Ndmcu.
nahore: CviCny Ictoun pro pokroCily vycvik Avia Ba-33 behcm predlctovd pnpravy.
dole: Jediny tMky boinbardox act Ictoun slovcnskcho Ictcctva Aero MB-200 na IctiSti
v TrcnCianskych Biskupicich.
nahofe: Skupina bombardovacfch letounu Savoia-Marchetti SM-84bis na leti&ti Mokrad.
dole: Bombardovacf letoun Savoia-Marchetti SM-84 na letiili Mokrad. Slovenske leteclvo
jej nikdy nepouh'valo jako boinbardovacf.
nahote: Jeden ze dvou Heinkelu He 111H-23 slovenskeho leteciva pH udrJbC. Slovcnskd
leiecivo je nepouMvalo jako bombardovaci. ale jako transportni.
dole: Dmhy excmpldf He 111 H-23 byl pouiivan к treninku slovenskych vysadkdhJ.
Unesl osm plni vystrojenych vojdku.
kombindze ds. vzoru.
nahofe: Slovensky pilot v eel о koiend zimni
uprostted: Skupina slovenskych
pilotu na ziikladnd Grove
v DAnsku, kde se cvidili na stf-
hadkach Bf-109 v Idtd 1942.
dole: TH slovenSti piloti krdtee po
obdrieni ndrneckych ieleznych
кН?.й II. stupnd.
nahore: Stfhaci letoun Messerschmitt Bf I09E 13. stihaci lelky vc standanlm пётескё
kamufWi na piestanskdm letHUi.
dole: Piloti 13. slihaci letky Jcjich posadkou byly Piestany.
nahofe: Detail slovcnsk^ho znaku na trupu.
nahofe: Jeden zc slihacich bombardon! Bf I09G sestfelcnych amcrickym stihadm
dopnmxlcm bdhem liioku 13. stihaci Ictky na anwricky bombardovaci svaz 26. Cervcnce.
nahofe: Slovenskd letcctvo zakoupilo v Ndmecku dcsct pozorovacieh letadel Fw-189
a pouZivalo je hlavnd v domovskych posddkdch. Letftti TrenCianskd Biskupice.
dole: S-239 v civilnim znaCeni. Byl pouiivan slovenskym aeroklubem pro vycvik pilolii.
◄ dole: Junkers Ju-87D Siuka. jeden ze dvan&li leiound vyrobenych v leteckych dtln&h
v TrcnCianskych Biskupicfch. Slovensko letcctvo si poncchalo Sest stroju a zbylych Sest
prodalo Luftwaffe.
nahofe: Lchky letoun Be-50 s lypickym znaCcnini slovcnskych civilnfch leladel.
dole: Bc-555 Superbibi vjind vcrzi civilniho znaCent.
KAPITOL
nahote: Poskozeny obmdny autoinobil OA vz. 30 ukotistdny Madary pfi protiiiloku ,
v UbreAi 23. btezna 1939. Osddka pfi listupu vymontovala oba kulomeiy.
dole: Dva tanky LT-35 bdhcin polskdho taicnf v z4fi 1939.
◄ Cs. minomei vz. 36 v palcbndm poslavent v Taganrogu.
Obrniny autoinobil OA vz. 30 pri priizkumu v Polsku.
nahore: LT-35 pti bnxldru ptes teku San v Polsku.
dole: Ceia tankit LT-35 v Polsku v zin 1939. Osobni automobil vpfedu je dvousedadlovd Tatra 57.
nahofe: Zafi 1939. General Catloft vyznamenivd porudika J. NAIepku za taftenf v Polsku
- pozdej&iho kapitAna, ktery obdriel za Cinnost u bSloruskych partyzAnu jako jediny
Slovak titul Hrdina SSSR.
dole: ObmAnA vozidla Rychle skupiny pred odjezdem na frontu. Vpredu velitelsky vuz
Praga AV, za nim tanky LT-35 a obmSna auta OA vz. 30, za nimi nakladni auta s p£chotou.
nahote: SlovensMf vojAci stteii nAdraii
v ZakopanAm. polskAm zimnim sttedis-
ku v TatrAch.
dole: PHf jednotka Point armAdy pri
pochodu na frontu.
_________S'i'V'/ ~ Hr
TELE GHAZI
etat - pc = seiner -ехгеььепг
। deo praesidenten der ।
siоiак I scben repubiik herrn
tiso pressburg =
k 31b S beriin 31 /2 68/67 ‘ 2П 21Ы = “
euere-r exzeiAenz daw ich tuer ihre tелegraphische
:itteiiung.dass die sioiakei an der seite deutschiands in
en schicksaiskaipf ud die zukunft europas eingetreten 1st
dPd tuer die versicherung ihrer treuen verbundenheit
in der unerschuetterllc^en ueberzeugung von unserea
ecbt bin ich getiss . dass unseren waffen ein roller sieg
bescheiden sein wird = adobf hitler ♦
nahore: LT-35 s osddkou v tankistiekych kabaiech, prilbach a kalhotdch.
dole: Telegram zaslany Adolfem Hitlerem prezidentu Tisovi po slovcnsklm vyhldtenf vdlky
Polsku. VpMdadu: ..Dikuji Vaii cxcelenci za telegram, ve ktenim nine oznamujctc,
Ze Slovensko se rozhodlo zd&astnil se po boku Ndinecka osudovdho boje za budoucnosl
Evropy; a za Vase ujiStCni о vCmem spojcncctvf. Jsem neochvgjng ptesvCdCcn о sprdvnosti
naif vOci а о копеСпёт vflizsivf naiich zbrani. Adolf Hitler.
nahofe: Ndklcrd z tankO LT-35 a LT-40 Rychld skupiny vc shromaZdiSti pfed utokenrna
SoviLsky svaz. Tanky LT-35 ncsou bild rozpozndvacf Cfsla na vfiZich.
kteri byla pouZita jen pro tuto kampaft.
dole: Jcdcn zc sovCtskych bunkrti u ZaluZc. Talo opcvninf ncbyla pfed zahdjeni'm bojii zccla
dokonCcna, coi pravdipodobnd ndktcrd Ndmcc svedlo к doinnincc. ic ncjsou obsazena.
Jinak by sc ncobrntnd vozidla liZko odvdZila lak bliz.ko к nim.
nahoft: SlovenskA p&chota pH ptekonAvAni drAtdnych zatarasii sovttskdho opevnAnf.
dole: Jedcn z objektii sovdlskdho opevnAni.
nahofe: SlovenSti dustojnici pfi prohlidce dobyt^ho sov^lskeho bunkru.
dole: Vchodovy objekt do sov£tsk£ho opevnftnf. Vpfedu zneskodn^ne sov^tske pro^itanko*
ve miny.
nuhorc: Dobyly ddlositelecky hunkr se dvdma 45mm protitankovymi kanony v kulovych
lafetach. I lento bunkr ncbyl dokonCcn - pfed stfflnou chybf ochranny pnkop a pnsiupy
к opevndni ncjsou chranCny protip&hoimmi prekazkami.
dote: Slovensky lank LT-38 (V-3OO6) zniCcny palbou z. opevngnf. Male rozindry lanku
vynikaji ve srovnani s osobnim automobilem Praga.
nahote: Jeden z tanku LT-35 Rychl£ skupiny pri postupu bldtivy'in polein na Ukrajind.
dole: Slovenskd (anky LT-38 postupuji po ruskd ..silnicf* na Rudki v Idtd 1941.
nahofe: Major Dobrotka (siojici nad fidiCskym poklopem) prohli'Zf jcdcn ze zniOenych
tankfl LT-35 u Lipovce.
dole: Silnicc vedoucf к Lipovci.

Polnf pamdtnik padlym slovenskym vojakum u Lipovce.
4 nahofe: Obmdnd automobily OA vz. 30 a nakladni automobily s pcchotou opouStijf
Lipovcc po jeho obsazeni Rychlou brigadou 23. Cervcncc 1941.
◄ uproslfed: Po skonCent boju v Lipovci si slovenSti dustojm'ci prohliAeji vyhofcly tank LT -38.
◄ dole: Shotelg slovenski ndkladnf automobily na silnici к Lipovci. Tato vozidla RychM
brigddy byla zasti2ena na pfcsunu sovltskym ddlostfeleckym pfepadem.
nahofe: General Ferdinand CalloS. slovensky ministr nanxlni obrany, pfi projevu
ke slovensky m vojakum v Samboru 4. Ccrvence 1941. Ministr stop na tanku LT-38,
vedlc vozidla stoji plukovnik Pilfousck. vclitel Rychld brigady.
nahore:
General Catlos pri
udileni vyznainenani
phslusnikutn Rychle
brigady v Sainboru
4. Cervence 194L
dole:
Prezideni Tiso pri
navSldvd slovenskdho
polnibo hfbitova
u Lipovce
v listopadu 1941

nahofe: Avia B-534
pfipravena к akci. Zluty pruh
na tnipu byl rozpoznavactm
/пакет vSech letadel Osy
na vychodni fronts.
uprostred: B-534 2. slfhacf
letky bdhem operaCniho
poplachu.
dole: Stanovani moioru
S-328 I. pozorovaci letky
v polm'ch podmfnk&h.
nahofe: Ыётескй pgchota na Ukrajing si za prestAvky na pochodu prohliZi slovenskou sti-
haCku B-534.
dole: Obsluha polni kuchyn£ v zimd na Ukrajinfc.
nahofc: Skupina slovenskych vojakii si prohliii \так sovdtskdho tdikeho tanku T-35. Na
to. jak mAlo bylo tichto tanku vyrobeno, figuruji iasto na propagandistickych fotogra-
fiich Osy z roku 1941.
dole: Propagandistickri fotografie ukazuje „osvobozene" Ukrajinky. jdouci veeele do.prAce
podel vytazen^ho tanku KV-1.
nahofe: Ph?sun houfnice vz. 14/19 do palebndho postaveni.
dole: Ph'prava houfnice vz.14/19 к palbd.
nahofe: Slovenfitf Zenistf pte-
pravtyi mostovym soulodim
nfmeckf divizni dflostFclectva
uprontted: Obsluha Ichkcho
2cm protiletadlovfho kanonu
Oerlikon v pohotovosti.
dole: Ceta slovcnskych proti-
tankovych kanond za pfesunu.
Na fititu je jasnd vidft znak
SPO (SmiSeny pfezvfdny
odd fl).
nahore: Point mSe na leiHti. Jedcn z S-328 slouf.f jako improvizovany oltttf. Katolickd
naboJ.enstvi bylo oftcialm'm vyznanfm slovenskdho sUku a jcho ozbrojenych sil.
dole: Zasldvka slovenskych tankit za postupu v Rusku. V ораОпёт smdnt proudi dlouhe
kolony ruskych zajatcu.

nahofe: Jcden z mnoha znidenych sovdbkych letounu tvoii v hodne pozadi pro pamdtni
folografii.
◄ nahofe: Skupina slovenskych dustojniku s vclilclskym vozein Praga AV nCkde
na Ukrajini v Idtd 1941.
◄ dole: Slovensky lank LT-35 miji rozbila sovftskd ddla.
nahore: Slovdci na vychodni fronii u zniCenych sovdtskych lelounii (I-153 Cajka)..
dote: Tank T-35, ukonstdny tentokrdt v пероАколспёт stavu blizko Tarnopolu.
nahore: Slovenskejednotky pri broddnf reky na Ukrajini. V fece jsou vid£< lanky LT-35.
v popfedi pak LT-40 s kulomeinou vyzbroji.
dole: Slovcnski p&hoia s tMkym kulonieicm Schwarzlosc vz. 24. Kulomet by I velice tiiky
(44 kg s podstavccm). komplikovany, vodou chlazeny a pouiival nepraklickd a krchkd
laikovd piisy $e sifelivem.

Tank LT-40 pfi postupu na Ukrajini, Roznrostfena пётескй vlajka slouZila jako
poznivaci znarneni pro piloty Ictadcl. Osadka je v letnfch unifonndch.
◄ nahofe: ОЬгпёпё vozy OA vz. 30 bihem biini ddriby. Tovdmi kamuflii byla
provedenajednotni na vscch vozcch.
4 uprostted: Jedcn z „neopravitdnych’’ tankG LT-40 Rychld brigikly pfed odesldnfm
na Slovensko.
◄ dole: Tanky LT-35 v polnf opravnd bdhcm vdtSi udrzby.
Na tanku v popfedi mini mcchanici motor.

General Kirschner a general Turanec pri poradC bh'zko Vojnova.
◄ nahore: Prezidcnt Tiso v ulicfch dobyreho Kyjeva v doprovodu slovenskych
i ndmcckych dusiojnfkQ. Slovenskd jcdnotky sc dobyvani inOsta neztiCastnily.
◄ uproxired: Dr. Tiso na mosti pres Dndpr. Za nim. v uniform^ Hlinkovy gardy. stojfTido
Gaipar, pfcdnosta tifadu pro propaganda. Vlcvo od Dr. Tisa stojt general Turanec.
◄ dole: Porada generdlft. Zleva general Catloi. пйтеску general Wetzel a general Turanec.
nahofe: VyproStbvam (anku LT-35, klcry spadl z mostu do HCky. pomoci druheho tanku.
dole: Sovit&tf vojdci zajati bihern obrany brchu Dnipni v zdH 1941.
nahore: Pichoia Rychlc divizc pH knitkein odpoCinku bihem posiupu na podzim 1941
(hubend kotist).
► dole: Ndkladnf automobily Praga RV Rychlc divizc pH postupu к Azovskimu mofi na
podzitn 1941.

nahofe: Ndkladni autoinobil Skoda 6 ST 6-L inijf opu&t&nd sovitski protiletad!ov<$ dClo.
dole: Kolona nakladm'ch autoinobilu Taira 27 pH zastdvce na pochodu. Posadky si prohlilcjf
rozstfflcny sovttsky lank BT-7 a ddoslfelecky iraktor.
◄ nahofe: Slovensko jcdnotky opouitiji Lvov.
4 uprostfed: Kolona Rychld divize pfi pfesunu v Idld 1942. Osobni automobily Tatra,
dvfi ndkladni Skodovky 6 ST 6-L a Pragovky RN. Vedouci Tatra sejeitd nezbavila svcho
civilniho kabdtu - pncumatik s bflymi boky. chromovanych rcflektonl a piivodniho laku.
◄ dole: Baieric 100mm polm'ch houfnic v palcbnem postavcm vc stcpi. Scbcjisiota postupu-
jicf armddy jc paimd z nedostaleCnfc vybudovanych palcbnych postaveni, z ncdosiaiednlho
inaskovdni a zabezpeCeni uskladndnd municc.
nahofv: Slovenska p^chota
v akci. KleCici p£Sak hazi
nemecky rudni granat M24
Stielhand-granate. Leiici
p£Mk stHli z lehkcho kulo-
metu ZB vz.26.
dole: Slovenska hlidka na
fece Dn6pr.
лкЛ
nahofe: Jizdni pruzkumna hlidka v akci proti partizanum.
dole: Slovenska hlidka na Donu.

nahorv: Tdiky kulomet s obsluhou.
dole: Pfed Rostovem. Dobfe zamaskovane 75mm horskd dilo Skoda vz. 15.
► Slovcnskd pechota postupujc v 1ё1ё 1942 kukuninym polem. Vojdci nuyf nimecke
ruCni grandty a pfedni drii sovStsky samopal PPD 40.
nahofe: К oft ini ta?ena kolona 100mm polnich houfnic vz. 14/19 na rusk£ cestd.
ViHina slovenskeho dtlositeleciva mila koftskd potahy a? do konce valky.
dole: Tankova rota urOena Rychlc divizi. nalo/ena na /clczniCnich vozech v fijnu 1942.
Семи z TurCianskc‘ho sv. Martina do Krasnodaru vykonala za dvanact dnf.
nahofe: General Jurech. provazeny ntmeckymi dustojntky. pri inspekci portaven i
20inm protiletadlovdio ddla FLAK vz.30 na pobteM Azovskdio mote po listupu Rychk
divize na Krym v tinoru 1943.
dole: Posiavenf FLAKU vz. 30 u Taranrogu.
nahote: Protilcladlovd batcric slovcnskd armady s 88mm proliletadlovymi ddy. Rychla
divize dostala jednu balerii Idchlo del v Icdnu 1943 jako nahradu za stcjna d£la. ktera ptedala
nCnicckc4 armadd bChem dstupu.
dole: Ctyfmeirovy siereoskopicky dalkomdr vz. 36 batcric ..osmaosmdcsdiek’’. pou^ivany pro
m^rcni vyiky utoCicich Ictadcl v postavcm na bfehu Azovskdio mote v race 1943.
nahofe: Jeden zc dvou I05nun polm'ch kanonu vz. 35, kicrd po ustupu zbyly Rychld divizi. v
pripravendin zamaskovandm postavcni na bfchu Azovskdho more.
dole: Jiny pohled na stcjny kanon. Akdnf snnnky tdchlo ddl jsou vzdcne.
Vclitclsky vuz Praga.
nahore: Dva rozsinlcnc1 obmCnc automobily OA vz. 30 pnizkumnc skupiny ZajBfovaci
divize po boji s partyzany v Lojevu.
dole: Prolilctadlovy kanon 76.2mm vz. 39 R.
nahofe: Ndkladni Praga RN a lank LT-38 ZajiAtovacf divizc na niskd ccstd.
dole: Kolona nakladmch automobild Zajisiovaci divizc. v dele s jednnn LT-40, bdhcm
zasidvky v ukrajinskd vesnici.
nahore: SlovenskA pdchota
v akci pn bojich о Rostov.
dole: Slovensky рё§йк
v bojich о Rostov na Donu.
nahote: Druistvo s t£zkym
kulometem pri postupu
v ptedhiifi Kavkazu.
dole: Obsluha lehkdho kulo-
melu ZB vz. 26 v zimd na tece
Psekups na Kavkazu.
nahofe: Prolitankovd zajiStlni v pfedhuh Kavkazu u Krasnodaru.
dole: Slovensky 3,7cm protitankovy капой v akci v pfcdhiiH Kavkazu.
nahore: Zdravotniei
Slovensko armddy
ph o&etfovAni zran£n6ho.
dole: Jeden ze stihacich
BC-109G, sestfeleny
26. dervna 1944 USAAF.

nahotv: General Ferdinand CatloA
(1835-1972), slovensky ministr nArodni
obrany. V prvni svdtovd vdlce bojoval
v radAch rusko logic jako velitel praporu.
V roce 1939 byl jmenovAn vojenskym
poradcem Dr. Tisa a 15. brezna 1939 byl
povyAen na generAla 1. tndy. I’o valce
odsouzen jako vAledny zlodinec. propuAtdn
z vfczeni po pdti I etech.
vlcvo dole: General Jan Golian byl hlav-
nim organizatorem povstAni a jeho hlav-
nim velitelem at do pnchodu generAla
Viesta
vpravo dole: Gcnerdl Rudolf Viest byl jedi-
nym slovenskym gcnerdlem v pf-edvdleind
armadd. Byl vysldn londynskou is. vla-
dou na Slovensko, kde pfevzal veleni od
generAla GoliAna. ale nemoh) zabranit
zhrouceni povstAni.
nahofe: Proud vozidel pfi pfesunu na froniu. Jeden z. ojedindlych snimkii tanku LT-35 za
SNP.
dole: Osadka pfi pnpravi tanku. Jeden z mala slovcnskych tanku s namontovanytn
rcflcktorcm Notek.
tmhore: Povstalecky lank LT-38 ve vyCkavacfm posiaveni u C'crvene Skaly.
dole: DaHi dva lanky LT-38 u Cervcnd Skdly. I. Ceskoslovcnska ami ad a ponechala
na svych tancich Slit s trikolorou.
nahofe: Zniteny tahai di! Skoda z let 1921-23. ktery po Spatni komunikaci dopravil
ve vleku protiletadlovd dila vz. 22 z vyzbroje is. arniady na tisic metrii poloiene Donovaly
pn ilstupu povstalcu.
dole: Povstalecky obrniny vlak.
no ho Ге; Povstalecky obmcny vlak »Masaryk« s tankovym vozem sc zabudovanym
nepojizdnym tankein LT-35.
dole: Letov $-328 s novymi Ccskoslovcnskymi vysostnymi znaky. Slovensky kfii
a slylizovand Tairy byly namalovdny pfes ptedviJleCny Ceskoslovcnsky znak.
nahofe: Poslednf sestfel dvojploSnfku vc druhd svCtovd vdlcc! Jedcn z povsialeckych
stihacfch letounu Avia B-534 scstfelil tcnto madarsky dopravnf Ictoun Junkers Ju 52.
ktery se neStastnou nahodou dostal nad povstaleckd lizcmi.
dole: Ndkterd z povstalcckych
letadcl mdla nusto Ccskoslovcnskych znaku rud<5 hvizdy.
nahofe: Sovitsky dopravni Ictoun Li-2 (v Sovdtskein svazu licenOnd stavdna Dakota) na
letisti Tri Duby. Li-2 sc <xl puvodni Dakoty lisil umfstdnim nakladacich dvcM na prave
strand, rnotory a kulometnou vd/idkou na hrbetd irupu. Talo letadla ptivdiela bdhem SNP
zisoby a odv£2ela randnd.
dole: Sovdlsky stihaci Ictoun LA-5FN I. deskoslovenskdho stihaciho pluku na lelBti Zolnd.
Tylo rychld Ictouny. kterd pilotovali zkuScnf piloti. ziskaly nadvladu vc vzduchu nad
povstaleckym lizcmini a bombardovaly a oslfvlovaly ndmeckd p<K'h<xlov^ proudy a ndmcckd
postavenf.
► nahofe: Ldtajtci pcvnost B-17 US Air Force na letiiti Tri Duby. Tato letadla pfivdZcla
zdsoby z Italic a odva2ela osvobozene scstfclcne amcrickc Ictcc.
► dole: Dalsi B-17 na letisti Tri Duby. Slejnd letadla boinbardovala a nadas vy Fadi la
z provozu letiitd Novy Dvor. соЛ znadnd ztftilo situaci Luftwaffe.

nahote: Stihaci letoun Bf I09G povstaleckfiho leiectva. Podjcho kffdlcm jc vidfit novy
vysostny znak.
dole: Povstalecky Fw 189 na letiSli Tri Duty. Poslcdni chvilc pfed listupem z letiStfi.
V pozadi hori povstalecky leioun, ktery by 1 zapaleny na zemi.
nahoft: Pfcd tistupem z letiSti Tri Duby.V pozadf hon zapdlena B-534. vpredu jsou zniOend
Ictu neschopnc La-5 N a S-328.
dole: Hoh'ci hangdry na IcliSti Tri Duby. V popfedi povsialecky Ictoun Bw 58.

nahote: CAst vojenskych zAsob, dodanych bombardAry B-17.
dole: NAkterA ze zbrani dodanych SovAtskym svazem: protitankovA puAka a 12.7mm
tAike kulomety DShK M1938.
◄ nahofe: 17. zAH 1944 pnstAla na letiSti TH Duby skupina americkA OSS, vedenA
J. H. Grecnem. Po potlaCeni povstAni byli jejf AlenovA zqjati NAmci, a aCkoliv byli v ame-
rickych uniformAch, byli brutAlnA muieni a nakonec popraveni v koncentratnim tAbofc
Mauthausen.
◄ dole: ProtitankovA bazooky a jinA vojenskA zAsoby, dodanA jednou z B-17 v pozadi.
nahotv: .Naklridani zasob dodanych americkou armadou.
dole: Zniteny Smolik $-328 po nfcmeckem naletu na Icti&tl Tfi Duby.
nahofv: Pfcchota v obran-
n6m postaveni.
dole: SlovensSti vysadkA-
fi s PT puAkou PTRD
vz. 41 vystrojeni pfilba-
mi ndmeckych padako-
vych myslivcft so styliso-
vanym slovcnskym
znakem poulfvanym
puvodnfc slovenskou
13. letkou na letouncch
Bf-109.

nahofe: Opusidnd lanky LT-38 a nakladni Tatrovky u Starych Hor si prohhli osamdly
pftsluSnfk Hlinkovy gardy.
dole: Ddlosifclccky lahat Skoda Z z dvacalych let dokazal jeSlfi vytdhnoul (ёЛкё protile-
lad Io vd ddlo vz. 22 po Jpatnych ccstdch ai do Donoval, pfes I (XX) m vysoko!
◄ nahofe: Pred odletem.
◄ dole: Rozdfilovdni zbrani a munice v Lipiovskej Osadd.
nahote: Slovensky PzKpfw III N zniCcny pH tiloku u Vniiek.
dole: CKklivd rozstfilcny tank LT-38 znic'eny pH obrand Turce.
nahoi'e: Povstalecky stihaC lanku MARDER III zniCeny pri proiiiitoku u Priekopy.
dole: Povstalecka kolona pri usdipu u SliaOan.
Ро копсСпё рога^сс povsiam a vyklizeni Banskd Bystrice leinuji ориШпб lanky
a nakladni autoinobily cestu do Donoval, ktere byly posledm'm titoCiStdni Stdbu povstani.

Lehke stihaCe tanku lletzer bojove skupiny Schill ph vitizne pfehlidce v Banski Bystrici.
◄ nahofe: Prezidcnt Tiso promluvil po „os’vobozenf' Banskd Bystrice к vitlzunt
a ke slovcnskemu narodu. Po jeho boku stojt SS Obergruppenftihrer a general policie
Herman Hoflc.
◄ dole: Prezidcnt Tiso dekonijc pfislusniky zbrani SS po „osvobozenf' Banske Bystrice.
nahote: Prapor pdchoty HaSSfkovy Domobrany pfi vdCznc pfchlidcc v Banski Bystrici.
dote: Jeden z mala zachovanych tankti LT-38 stoji dncs pfcd pamatni'kcm SNP v Banska
Bysirici.

KAPITOLA 14
PropagaCni foiografie slovenskeho p<Saka v dlouhdm zimnfm pl&ii, s puskou vz. 24,
bodakem vz. 24 a pfilbou vz. 32.
► Tankislicky overal. z roku 1942.

Priklad uniformy dustojnfka vzdufinych zbrani a muistva PovSimndte si umfstfni
kordiku a bajonetu.
► Detail uniformy diistojnika Je kurioznf, le tento druh Cepice byl zaveden v roce 1968
(tcdy v roce ustavenl federativni republiky) ke spole^enskemu stejnokroji vojdku
z povolani tehdejsf CSLA.

DustojnickA uni form a Napravo general MalAr, nalcvo plukovnik Kuna
► nahofc: General CatloS a general Turancc.
► dole: General Turanec pn inspekei jednotky vzduSnych zbrani. Ma na soW dlouhy
dftstqjnicky pldSt sc slavnostnim kordikem.

nahoFe: Dva diistojnici Hlinkovy gardy, ndCelnik Stfibu Otakar Kubela a poruCik
Kosovsky, v rozhovoru sc SefrcHiaktorem „Gardisty“ Karolein Wcrncrcm
v ВЛпвкё Bystrici bShem oslav „osvobozeni*.
dole: N&kolik ukdzek dustojnickd uniform у vzduSnych zbranf.
► nahofc: Dva pisaci a poruCik v point uniform^. PovSimnCte si typickeho reminkurpnlby
vz. 32 a femcni poddustojnika.
► dole: Clcnov6 pracovnich jednotek. Do Uchto jednotek byli zarazovAni politicky
nespolchlivi lid6, 2id6 a CikAni. Jednotky byly pouiivAny ke stavbfi vojenskych objektii
a opevndni a byly podnzeny vojcnsk6 autoritf. Сарку t6to jednotky byly vyhrazeny
pro Агцсе. 2idc a CikAni nosili Сарку podobnd kulatym mAmofnickym.

Nimecky general Holyt dckorujc pftsluSnika Rychle skupiny idcznym kfi'Zcin.
Pftklad Icinf dOsiojnickd unifonny.
POUZITA literatura
Historicky listav ACR - vojensky archiv, fond slovcnska armada 1939 -1945
Peter Abbott, Nigel Thomas: Germany's Eastern Front Allies, Osprey, London 1982
Ivan BajtoS: Pluk utoinej vozby (nepublikovAno)
M. BorAk, R. 2ACek: Ukradcne vesnice, Cesky TCSin 1993
Pavel Bosak: Z bojovych operacii na fronte Slovenskeho Narodncho povstania,
Pravda, Bratislava 1979
E. Carnogursky: 14. Marcc 1939, Vydavatelstvo Veda, Bratislava 1992
J. ChrcnovA: Struktura ustrednych organov na Slovensku 1939 -1945,
Bratislava 1977
Jozef Cincik: Od Tatier po Kaukaz, MNO, Bratislava 1943
Karel DoudAra: Republika na liver, Novinaf, Praha 1987
Vladimir Frances Charles K. Kliment: Ceskoslovenska obrnend vozidla 1918-1945,
Ares, Praha 1999
Alexander Dubdck; Nadije umtra poslcdni, Svoboda - Libertas 1993
Encyklopedie Slovensko, Nakladatclstvi Veda, Bratislava 1982
T. Gander, P. Chamberlain: Enzyklopiidic deutschen Waffen, Motorbuchvcrlag
Stuttgart 1999
Karol Griinbcrg: Hitlerova ierna garda, Svoboda, Praha 1981
Ota Holub: Ceskoslovcnskc tanky a tankistt, Nase Vojsko, Praha 1980
Miloslav John: Cechoslovakisrnus a CSR 1914 -1938, Beroun 1994
Miloslav John: Okupace is. let is t' v race 1939, SvCt к ridel, Cheb 1992
J. Jozak: Za obnovu statu Cechii a Slovakd 1938 -1945, StAtni pcdagogickd nakla-
datclstvi, Praha 1992
Vladimir Karlicky: Ceskoslouenskc delostfelecke zbrant, Nase Vojsko, Praha 1975
Jan Klima a kolektiv: Ceskoslovcnsky vojensky atlas, Nase Vojsko, Praha 1965
J. Klimko: Tretia Ri&a a ludacky reiim na Slovensku, Bratislava 1986
Kolektiv autoru: Pokus о osobny a politick? profit osobnosti J. Tisu, Historicky listav
SlovenskA akademie vied, Bratislava 1992
Kolektiv autoru; Cechoslovaci na frontach 2. svMove valky, Praha 1969
Kolektiv autoru: Nad Tatrou sa blyska, Bratislava 1946
VAclav Kral: Pravda о okupaci, Nase vojsko, Praha 1962
Miloslav Kropilak: Ucast vojakou v SNP, Bratislava 1960
Adolf Kuba, Milan Spremo: Atlas naiich automobilii 1929 -1936, Nakladatclstvi
dopravy a spojO, Praha 1989
B. Kubica: Letectvo v SNP, Muzeum SNP
359
Jozef Lettrich: Dejiny novodobtho Slovensko, Archa, Bratislava 1993
Miroslav LiCko: USA v Banskej Bystrici rok 1944, NKV International,
Bratislava 1994
D. Littlejohn: Foreign Legion of the Third Reich, S. JosC 1994
Jaroslav Lugs: Rutni paint zbrani, NaSe Vojsko, Praha 1956
P. Macek, L. Uhlif: Dtjiny ietnietva a policie, dil HI, Police history, Praha 2001
French MacLean: The Cruel Hunters - SS-Sonderkommando Dirlcwanger, Schiffer
Military History, Pensylvania 1998
Jan Mechyf: О novodobych dtjinach Ceskoslovenska, Magnet Press, Praha 1991
Vaclav NCmeCek: Ceskoslovenska letadla 1918 -1945, NaSe Vojsko, Praha 1983
Julius Nosko: Vojaci v SNP, Poverenictvo pre informacie, Bratislava 1945
Julius Nosko: Takto bojovala povstalecka armada, Miizeum SNP
Order of Battle of the German Army, Military Intelligence Division, War
Department, Washington DC March 1945
Papirovt penlze na lizemi Ceskoslovenska, Hradec KrdlovC 1977
J. Pekaf: Dtjiny Ceskoslovenska, Akropolis, Praha 1991
Ferdinand Peroutka: Budovani statu, Lidove noviny, Praha 1991
Povstalecki generali, Muzcum SNP
Viliam Plevza a kolektiv: Dejiny Slovenskeho narodneho povstania, Pravda,
Bratislava 1988
Vilem PreCan: Slovenskt ndrodnt povstanie - Dokumenty, Vydavatelstvo politickej
literatury, Bratislava 1965
Vilem PreCan: Slovenskt ndrodnt povstanie - Nemci a Slovensko, Vydavatelstvo
politickej literatury, Bratislava 1971
ZdenCk Prochdzka a kolektiv: Vojenskt dtjiny Ceskoslovenska, Dil IV
(1939 - 1945), NaSe Vojsko, Praha 1988
J. Rajninec, Slovenskt leteetvo 1939-1944, MO SR 1998
Anton RaSla: Neporazend armada, Obzor, Bratislava 1969
Anton RaSla, Ernest Zabkay: Proces s Dr. J. Tisem, Tatrapres, Bratislava 1990
Jiri Rajlich, Jiri Sehnal: SlovenSti letci 1939 -1945, Label, Praha 1991
Karel Rosenkranz: Osobni a nakladni automobily Tatra 1898 -1972, Tatra,
Koprivnice 1972
Miroslav $Ada: Ccskoslovenskt ruini paint zbrant a kulomety, NaSe Vojsko, Praha
1971
Rudolf Sander: Organizaini a dislokatni vyvoj Ceskoslovenskt armady v letech
1918-1939, Sbornik archivnich praci, Panorama, Praha 1985
Jan Scheinost: Banskd Bystrica, Orbis, Praha 1945
Skolni atlas Ceskoslovenskych dtjin, Praha 1965
DuSan Slavkovsky: Vo vzduchu i na zemi, Obzor, Bratislava 1969
Slovensko na konci druhej svetovej vojny, Historicky ustav SAV, Bratislava 1994
Smernice pre nosenie vojenskej rovno&aty a rovno&aty pracovntho sboru, MNO,
Bratislava 1940 •
Joseph E. Smith: Small Arms of the World, Stackpole Books, Harrisburg,
PA 1973
360
Walter J. Spielberger: Die Panzewagen 35 ft) и nd 38 (t) and Ihre Abarten,
Motorbuch Verlag, Stuttgart 1980
J. Stanislav: Letectvo v pripravach na ozbrojenc vystiipenie a jeho iliast v SNP, Veda
1996, Bratislava
Vaclav Stefansky: Annada v Slovenskom ndrodnom povstani, NakladatcTstvo
Pravda, Bratislava 1984
Vaclav Stefansky: General F. Cat I os, MO SR, Bratislava 1998
P. Sumichrast, V. Klabnik: Slovcnskc letectvo, Magnet Press Slovakia,
Bratislava 2000
DuSan TomaSck: Denik druhe republiky, Na§e Vojsko, Praha 1988
J. Vogeltanz, M. Hus, M. Polak: Slouenska armada 1939 - 45
unifonny-symbolika-uystroj, Paseka, Praha 2001
Wolfgang Venohr: Aufstand fur die Tschechosloicakei, Wegner Verlag,
Hamburg, 1969
F. Vnuk: Neuveritelnc sprisahanie, Middletown, Pennsylvania 1964
Weal-Barker: Das grosse Buch der Militdrflugzeuge, Weltkrieg II
Za suobodu Ceskoslovenska, 2. dil, NaSe Vojsko, Praha 1961
Zbornik k 55. vyroci SNP, Miizcum SNP 1999
Jonathan Zorach: The Czechoslovak Army 1918-1938,
Faculty of Political Science, Columbia University 1975
Zlatica Zudova-LcSkova: Slovensko v druhej republike, Bratislava 1993
CASOPISY
Apol6gia
Armdda slovenskcj republiky
Atom
Bojovnik
His to rick a revue
Historic a vojenstvi
Letectvi a kosmonautika
Letectvo a PVOS
Narodni osvobozeni
Obrana
Odboj a revoluce
Signal
Slovensko
Slovcnskc vojsko
Vojenska histdria
Vzlet

OBSAH
PODEKOVANl .........................................5
1. HISTORICKE POZADf SLOVENSKEHO STATU ............7
2. ORGANIZACE SLOVENSKE ARMADY 1939-1944 .........20
3. H LINKOVA GARD A A DOM О В RAN A .............38
4. dElosteeleckE JEDNOTKY SLOVENSKE ARMADY........43
5. OBRNENE JEDNOTKY SLOVENSKE ARMADY .............55
6. SLOVENSKE LETECTVO ............................67
7. OPERACE SLOVENSKE ARMADY V LETECII 1939-1944 . 77
8. SLOVENSKE NARODNl POVSTAN1 1944 ............. 106
9. ZAVERECNE MES1CE .............................134
10. SLOVENSTf VOJACI V BOJI ZA OBNOVU CESKOSLOVENSKA .. 137
11. PECHOTNl A DELOSTEELECKE ZBRANfi .............141
12. OBRNENA VOZIDLA A AUTOMOBILY .................159
13. LETADLA.......................................187
14. UNIFORMY A ODZNAKY ...........................197
OBRAZOVA PR! LOH A ...............................221
POUElTA LITERATURA................................359
Charles К. Kliment
Bretislav Nakladal
Slovenska
Armada
'939-1945
Obalka Marek Pfikryl
llustrace Lev Hlavadek
Kamuflaini schemata pozcmni techniky Charles Kliment (Jr.)
KamuflAini schemata letecke techniky Jiri Chodil
OdpovCdny redaktor Bretislav Cenda
GrafickA uprava a tech nick a redakce Marek Pfikryl
Sazba а тару MPN
Litografie Dobny <ки! a

Vydalo nakladatelstvi NASE VOJSKO s. r. o.,
Vitdzne n&mfcsti 4, 160 00 Praha 6,
e-mail: info@nasevojskacom,
jako svou 6608. publikaci,
v koedici s nakladatclstvim ARES s. r. a,
BlatenskA 21166/7, 148 00 Praha 4 • Chodov,
e-mail: nakladatelstvi-ares@iol.cz,
v roce 2003,
druhd doplnene vydani, v nakladatelstvi NA§E VOJSKO prvni,
v nakladatelstvi ARES prvni.
ISBN (NV) 80-206-0596-7
ISBN (ARES) 80-86158-34-9
Tisk a vazba: FINlDR,s. r. o., Cesky TCSin, tiskarna Vimperk
Boubinskd 483, 385 11 Vimperk
POMOC SSSR SLOVENSKEMU NARODNIMU POVSTANI

«Mi ламмп< do tMf*
<х>

ISBN 60-206-0.596-?
88020
605962*
ARCS
Doplnene a prepracovane vyddni teto
publikace pribli2uje deskemu dtendfi.
ktery mel dosud jen velmi mdlo pnle2i-
tosti dozvdddt se ndco bltesiho о slo-
venske armddd a jeji cin-
nosti v letech 1939 az 1944.
jak organizaci slovenske
armddy. armddniho ddlo- Г
strelectva, obrnenych jed-
notek, letectva i Hlinkovy В г С £ г
gardy. tak bojove nasazeni I
slovenskych jednotek
v uvedenych letech. Text doplhuje
velke mnoZstvi dokumentdrnich foto-
grafii, takticko-technicke udaje о zbra-
nich pechoty, ddlostfelectva, obrndne
techniky i letectva
a barevnd priloha. na
niz ctendr nalezne i uni-
formy, distinkce vojdku "
a dustojniku. odznaky Imm F
a souddsti vystroje.