Теги: ratovanje  

Год: 1936

Текст
                    

PRIRUCKA PRO VOJÍNY I Díl I. Část všeobec ná. Sestavil škpt.Bohuslav Kohout, ilustroval por. v záloze ing. Štěpán Andrýsek, šrtm. Karel Gabriel a pplk. Otto Matoušek. VYSOKÉ MÝTO 1936. Vlastním nákladem. Vytiskl Josef Doležal, červený Kostelec.
Reprodukce výřezů speciální mapy byla povoh.jnr. Vojenským zeměpisným úslavem.
President Osvc >ditet.
PhDr. Torná! Garrigue Masaryk se narodil dne 7. března 1850 v Hodoníně na Moravě. Gymnasium studoval nejprve v Brně. Po maturitní zkoušce vykonané r. 1872 na akademickém gymnasiu ve Vídni vstoupil na vídeň- skou universitu, kdež nabyl doktorátu a stal se docentem filosofie. Roku 1882 byl povolán na českou universitu do Prahy. Roku 1891 zvolen poslancem do říšské rady, roku 1892 vyslán též do sněmu království Českého, avšak již roku 1893 se obou mandátu vzdal. Poslaneckou svoji čin- nost obnovil r. 1907, kdy byl vyslán do říšské rady za valašská města (Meziříčí, Vsetín atd.). Ke konci r. 1914 opustil Rakousko-Uhersko a sta! se vůdcem čs. revoluč- ního zahraničního hnutí. Byl předsedou Cs. národní rady se sídlem v Paříži a tím i hlavou čs. zahraničního vojska. V r. 1917 přibyl do Ruska, kdež pokračoval v organisaci čs. zahraničního odboje. V r. 1918 odjel přes Ameriku do Paříže, kde po úspěšných diplomatických jednáních byla z dřívější Cs. národní rady ustavena dne 14. října 1918 „československá prozatímní vláda«, jejímž se stal presi- dentem. Dne 21. prosince 1918 se vrátil do Prahy jako první president osvobozené Československé republiky. Čtyři- kráte za sebou zvelen presidentem, vzdal se 14. prosince 1935 svého úřadu, aby ve věku 86 let odešel do soukromí.
Vrchní velitel branné moci
Dr. Edvard Beneš narodil se dne 28. května 1884 v Kcžlanech na Krdovicku. Pc maturitní zkoušce vykonané v r. 1904 na gymnasiu na Král. Vinohradech studoval v Pa- říži, v Londýně a v Berlíně a r. 1908 byl prohlášen dokto- rem práv na universitě v Dijonu, Nato vrátil se do Prahy, studoval dále filosofii, v r. 1909 stal se doktorem filosofie a v r. 1913 docentem sociologie na pražské universitě. V r- 1915 založil lajný spolek Malíři a následoval pak Masaryka za. hranice, kde s ním spolupracoval v odboji. Stal se sekretářem Československé národní rady a v »Česko- slovenské prozatímní vládě« byl ministrem zahraničních věcí; úřad ten vykonával nepřetržitě až do svého povolání na nejvyšší úřad ve státě. V r. 1921—22 byl také předsedou vlády čs. republiky. Ve Společnosti národů zastával řadu čelných funkcí a v r. 1924 a 1935 byl i jejím předsedou. 18. prosince 1935 z vůle národa byl povolán na úřad pre- sidenta republiky a stal se vrchním velitelem její branné moci. —
Předmluva Tato kniha shrnuje a vykládá ustanovení a zásady ze všech oborů vojenského výcviku, pokud se týkají vojína. Díl I (Část všeobecná) jest určen pro vojíny všech zbraní a služeb; díl II (Vojín v bojí) a díl III (Vojín na koni) vyjde později. Všechny tři díly budou vydány také slo- venský a přeloženy i do jazyků menšinových národností, obývajících v Československé republice. Tálo kniha Jest určena pro vojína. Dnes, kdy jsou zdo- konaleny a rozmnoženy zbraně, jichž vojín používá, jest jeho výcvik velmi obsáhlý a mnohostranný. Krátká doba služební je pak na újmu jakosti výcviku. Je ledy naší po- vinností využiti všech prostředků, zvláště pak vojínovy gramotnosti, aby se jeho výcvik co nejvíce prohloubil a zdokonalil. Tato kniha jest vojínovou učebnicí: dovoluje mu, aby se na výcvik připravil, aby jej sledoval a dobře pochopil a aby si ve volné chvíli probranou látku zopakoval a prohloubil. Jest vojínovým rádcem: v ní najde vojín pokyny, jak se má chovat ve službě i mimo ni, v kasárnách, na vycházce i na dovolené, v činné službě i v záloze a jak ve válce. Jest vojínovi vzorem: ukazuje mu, jaký má býti a kterými cestami se má bráti, aby čestně vyplnil svou nej- vyšší a nejkrásnější občanskou povinnost. Účelem Jejím je při nynější krátké služební době urychlit, zdokonalil a prohloubit výcvik mužstva, nahradit nedostávající se cvičitele i tlumočníky a přispět tak k vý- chově čestného vojína, zdatného obránce republiky a lak těžce a tolikerými obětmi dobyté svobody.
a konec konců může tato kniha — podle skromného mínění autorova — posloužit dobře i předvojenské vý- chově naší mládeže a v některých oddílech dáít potřebné poučení i širokým vrstvám obyvatelstva. Literaturu, které jsem při sestavování této knihy použil, uvádím vzadu. Ve Vysokém Mýtě 28. října 1933. Bohuslav Kohout, štábní kapitán jezdeckého pluku 9.
Účel branné moci. československá branná moc Jest povolána k tomu, aby hájila trvání, celistvosti a svobody republiky Českosloven- ské proti nepřátelům zevnějším, Jakož I pomáhala při udr- žováni pořádku a bezpečnosti uvnitř státu. Může Jí býfi též použito k pomocným službám při pohromách, ohrožu- jících život a majetek.
Přísaha. „Přisaháme při všem, co jest nám sváto, a , v plné shodě se svým svědomím a přesvědčením, že budeme po* slušní presidenta a vlády republiky Československé a všech svých velitelů, presidentem a vládou ustanovených; při* saháme, že budeme bez odmluvy plnili jejich nařízeni vždy a všude, I v nebezpečí, bez váháni a odporu, že svých vojsk neopustíme, ale i životy své ochotně dáme na ochra- nu vlasti a za jeji svobodu; přisaháme, že budeme druh druha milovali, k sobě věrně stáži, v nebezpečí se ne- opouštěli, ale až do konce se bránit! tak, jak nám káže mužná čest a vědomí povinnosti občanských. Tak přisa- háme*. —
Vlastenectví. >(Vkládáme /a ncjvvtU ch.uHi.skou povinnos; v\stoupili s veškerou mučí proti cizímu vr Ifelri. k’.rrý by chtít /pustošili naši zcini.< A. BcbcI. Jsme již láci, že $i neumíme vážili toho, co máme; pravou cenu všeho poznáme leprvc, když to ztratíme. Když jsi vyrostl a octl ses ve světě, jsa odkázán sám na sebe, vzpomínáš často na světničku, kde ses narodil, na hlas své matky, která Ji zpívala nad kolébkou, na sou- rozence, s kterými sis hrával, na školu, do které jsi chodil - na svůj domov a na celé své bezstarostné mládí. Když tě osud zanese za hranice do ciziny, do země třebas bohatší a krásnější, kde se ti vede možná i lépe než doma, poznáš přece, co je to vlast, co je to rodná půda a jak sladký je jazyk mateřský. Kustí legionáři na magistrále. Viš, co je to tvá vlast? Je to tvá domovina, tvůj jazyk mateřský, tvá země, tvůj stál, život tvého ná- roda, jeho snažení, jeho minulost, jeho budoucnost, jeho sláva a svoboda. Je však jeho svoboda zajištěna? Ne, není, nikdo ji také nemůže zajistit, vyjma tebe. Ano, jenom fy, uvédo* mélý voják, prodchnutý láskou k vlasti, můžeš za- bezpečit svobodu svého státu. Láska k vlasti, len nejušlechlilejší a nejpřirozenějŠi lidský cil, hluboká láska k rodné půdě a úcta k jejím zákonům činí tě schopným největších obětí při vykoná vání tvých povinností. Vždy té povznáší vědomi, že tvá poslušnost, věrnost. 11
vytrvalost a obéfovnost jsou v prospěch státního celku, jehož zájmům podřizuješ svoje zájmy. Poznej svou vlast a její minulostí Cti a chraň vždy státní vlajku a státní znak, které jsou zevním znamením státní svrchovanosti! Své vlastenectví však neprojevuj jen slovy, ale pře- devším činy: v míru nezištnou prací k zvelebení a roz- květu vlasti, za války obětovností k jejímu zabezpečení. Tvým nepřítelem je každý, kdo ukládá o tvou vlast, o její svobodu a o nezávislost tvého státuI Čestný vojín. >Snrrt ncnl horU. než nečestný Život. ktrn kazí jak . . . vlastní duSi. tak i du<i bližního.. T. G. Masaryk. Stejnokroj jsi oblekl proto, abys nejen v míru, ale zvláště ve válce poznal své druhy a své velitele. Jak posuzuje veřejnost civilistu - a jak vojáka: •Ten dnes přebral!* •Od kteréhopak je pluku? • •je to jezdec!* >.l/e to dnes máme hezké vojtko - a stojí tolik peníz}* 12
Na límci máš výložky své zbraně a číslo svého pluku. Oblókneš-li stejnokroj, nejsi už »Josef Novák«, nýbrž jsi vojinem svého pluku. Nosí! stejnokroj, výložky a číslo pluku, jako mnoho tvých představených a tvých druhu. Podle tvého chováni a tvých činů budou .lidé chválili anebo haněli tvůj pluk, tvou zbraň a vůbec celou armádu. Jak posuzuje veřejnost civilistu - a jak vojáka: »/ dnes se najde dobrý člověk! • • í o mátne hodné vojáky!* •Od kteréhopak je pluku?- Dne 2$. června tozf spadl čtyřletý Antonín Kracík v Plzni do Radbuzy u byl by utonul, kdyby nebyl kolem jdoucí vojín proň skočil do vody a kdyby ho nebyl za- chránil. Vojín odevzdal dítě stráži: své jméno odepře! udati, zdůrazniv, že konal jen svou povinnost. (Podle •ftrasrství* tyif.) Takový čin je ke cti celé armáděl Stejnokroj té zavazuje, abys zůstal vždy mužem svr- (. Kované čestným. Jako čestný muž poslouchej vždy a všude zákonů mravních, které jsou li vštípeny do srdce a které se li
pko hlas své doni i ozývají v každé chvíli života: Mlltij dobro, nenáviď zlo! Miluj pravdu a nenáviď leží Nikomu nečiň zlo a zlo zamezuji Haj pravdy a sám nikdy nelži I Buď mravný: varuj se hrubství, sprostých slov a řeči, nósilnictví, opilství, nočních toulek a lehkomyslných dluhů; pomáhej, aby tylo neřesti byly ze života vůbec vymýceny. Mluvíš-li o ženě, mluv o ní lak, jako bys mluvil o své vlastní matce. Buď poctivý: jednej vždy a za všech okolnosti stejně - jednej vždy lak, jako by na tebe hleděl představený, klorého sis vybral za vzor; jsi-li si jist, že by tvůj čin schválil, jednáš jistě dobře. Jako čestný muž dbej, aby tvé jméno zůstalo vždy čisté — ale měj v úctě i čest druhých. Jestliže tě někdo obviní z nečestného jednání, braň se, ale ne pěstí, nýbrž předepsanou cestou stížnosti; podle okolností podej žádost o stíhaní svému přímému před- stavenému. Osoby, které nejsou v činné službě vojenské, žaluj 14 příslušného soudu. Nebuď vsak nemírně citlivý; výcvik vojína není hra- čka, naopak je to práce velmi odpovědná, těžká a tvrdá a — důležitá. Výcvik a celý život na vojně jest už ta- kový, že představenému mnohdy nezbývá, než aby ti přísně vytkl anebo aby tě i přísně pokáral, neuděláš-li něco pořádně a nejsi-li dosti pozorný. V rukavičkách by to daleko nedošlo, a ty také nejsi z perníku. Snad budeš musil snésli i mnohé drsné slovo, kterého představený — zajisté boz urážlivého úmyslu — v zápalu služby použije. Příklady: 1) Při nástupu k výcviku zapo'mněl sis vžiti mošnu a pozoruješ to teprve v řadě na chodbě. Vrátíš se rychle do světnice a při chvatném strojení rozbiješ okno, které jest vedle tvého lůžka. Po návratu ze cvičení vyšetřuje velitel světnice, kdo rozbil okno. Když se ti ona nehoda stala. 14
nebyl nikdo ve světnici; snadno bys mohl svou vinu popři ti. Vil vsak, že nezjistí-li se vinník, že musí veškeré mužstvo světnice škodu nahradit. Ale ty neváháš ani okamžik a hlásíš, že jsi okno rozbil, nebol neumíš lhát a také nedo- volíš, aby někdo trpěl tvou vinou; jsi čestný muž. 2) Tvým druhůsn se ztrácejí různé věci: pasta na čištěni, pečivá a jiné poživatiny, kuřivo a také peníze. Pátráte po té strace, hlásíte případy veliteli, vyšetřuje se, ale marně. Náhodou přistihneš jednoho z druhu, jak se sklání nad kufrem tvého přítele, jak drží jeho tobolku, bere z ní peníze a strká si je do kapsy. Muž ten jedná nečestně. Tvou po- vinností jest hlásit: to představeným. Musíš chránit čest stejnokroje a čest svých druhu! }) l/elitel tvé čety ti několikrát vytkl závady v ústroji. Také dnes te při nástupu plísní, že nemáš obuv v pořádku. Myslíš, že neprávem: vždy! střevíc byl ráno jesle dobrý, ale při nástupu sis jej roztrhl u vchodu o škrabák. Před- stavený tvé námitky nepřipustí a opětuje svou výtku. Ty, nejsa si védo'm viny, neseš těžko ty výtky, ale cítíš se bezmocným: krev se ti valí do hlavy, nejraději bys všeho nechal — ztrácíš zájem, chul, opravdovost... Opanuj se v takových chvílích! Svede-li tč domnělé osobní příkoři s cesty poctivého plstěni povinností, jsi opravdu nespolehlivým vojí- nem. Pevný charakter se stikdy a ničím nedá otřást — a ty přece máš pevný charakter! Nejlépe se ospravedlníš, budeŠ-li nadále s dvojnásobnou přesností a pečlivostí vykonávali své povinnosti; představený dříve stého později pozná, že jsi dobrým vojínem, a uzná, ie t: křivdil; nebol i představený se mříže mýlili. 15
Kázeň. •Také demokratická armml.i Zadá vojenski- kázně, ale kázně, nikoli mrtvého ;>os!ušcn- stvi. nýbrž kázně, vyplývající z přesvědčeni, že konáte svou pravou občanskou povinnost k svému státu.« T. G. Masaryk. Umíš dobře střílet, jsi odvážný a statečný, chytrý i vzdělaný, ale přes to ještě nejsi dobrým vojákem, ne- umíš-li poslouchat Bez kázně nemáš ceny, jednotka bez kázně jest horda, ne vojsko. Abys mohl se svými druhy jiti za společným cilem, musí zde někdo býli, kdo vaše úsilí jednotí, kdo vás vede. A to jsou vaši představení. Svrchovaná vůle národa prostřednictvím ústavních Činí* telů stanovila zákony, které zmocňují tvé představené, aby ti rozkazovali, tobě pak nařizují, abys jich byl po- slušen, představenému pak daly moc, aby tě k poslušnosti přinutil, nepodřídíš>li se dobrovolně. Nejsi-li před nepřítelem poslušen svého velitele, pro* viňuješ se proti státu, ohrožuješ svobodu a štěstí všech ostatních spoluobčanů, a tu zákon ukládá všem tvým veli- telům, aby tě jako škůdce a nepřítele celku podle okol- nosti j na místě skolili. Jenže poslušnost ze strachu před trestem je ponižující a tebe, svobodného občana, který svou vlast miluje, ne- důstojná. Ty vědomě podřizuješ svou vůli vůli vyšší; hrdě a bez omezení se dáváš do služeb celku a jsi přesvěd- čen, že to je čin lidsky dobrý a krásný. Ale tím, že se lak ochotně podřizuješ, neprokazuješ žádnou úsluhu osobě, která ti rozkazuje. Posloucháš prostě zákona lak, jako tvůj velitel, který je také poslušen zá- kona, když ti rozkazuje, nebof on ti musí rozkazovali. 10
Zkouika kázní v míru — a ve válce. V míru se ovšem většinou poslouchá lehce. Těžší je snad věc, když vykonání některého rozkazu vyžaduje od tebe určitého sebezapření. Zato železné vůle k zachováni kázně potřebuješ ve válce, kdy smrt kosí tvé druhy, kdy hlad, žízeň a únava podlamují tvé tělo a pud sebezacho- vání, skrytý na dně tvé duše, tě nabádá, abys uhnul s cesty povinnosti. Jenže ty jsi čestný voják a dobrý občan, proto ne- uhneš a poslechneš, děj se co děj. Příklady: i) Po zaměstnání odcházíš na vycházku a Povinné se. hlásí s u dozorčího desátníka. Službu tu zastává dnes mladý tvobodník, tvůj dobrý známý z domova. Upozorní té na nedostatky ve výstroji a vrátí te s rozkazem, aby sis vy čistil a spravil plást. Je ti to velice nemilé, již proto, že más schůzku, kterou tím zmeškáš, ale pres to se opanuješ, pozdravu svobodníka a vrátíš se, abys vytčené nedostatky napravil. Konec konců uznáš, že svobodník má pravdu a že koná ;<•»» svou povinnost. Jsi ukázněný. 17
2} Pii jízdárenském výcviku jsi spadl $ konč, jak se stává i nejle psímu jezdci. Ty ses vsak pořádně uhodil a bolí té noha, Velitel čety ti rozkazuje, abys chytil konč a na- sedl. Zatneš zuby, potlačíš bolest, vyskočíš do sedla a jezdíš dále. 7ak se učíš sebe přemáháni a kázni, i když to bolí. ;) Za cvičení. Dlouhý, namáhavý poched. Konečně v 16 bod. odpočinek v osadě. Unaveni a hladoví hledáte něco na zub. Přijede třen a je dán rozkaz vydávali stravu. Vse spěchá ke kuchyním. Sotva vsak několik nutili dostalo po- lévku, velí sc tvé rotě ^Nastoupil!* — r.\ - »Dc zbraně!*. Nikdo neví, proč, ale nikdo sc na to ani n e t á ž e , nebo! nelze každý rozkaz odůvodňovat:. A tah několika přímím nezbylo než polévku vylili a tvá rota na- stupuje ve vzorném pořádku — nebo! je to rota ukáz- něná - a pochoduje dále. Jsi hrdý, že pííslusís k tak dobré rotě! .f) Eskadrona urazila již 50 km, vtáhne do osady a se- sedá k oddechu, ale vtom zazní povel k nasednuti a k dal- šímu pochodu: eskadrona dostala rozkaz, aby obsadila dů- ležitý bod, který jc vzdálen asi S km. Prší, a to lak upřímně, že za několik minut jste všichni promoklí, ale jedete cestou necestou dále. Konečné jste a cíle a sesedáte k pěšímu boji; velitel vydává rozkazy. Tu přichází posel: je dán povel k nasednuti, k shromážděni, a touž cestou se vracíte nazpět. Cestou stále prší a pršet asi nepřestane. Vrátíte se do osady, kterou jste před několika hodinami opustili. Jest dán rozkaz, abyste se ubytovali, ale vy nacházíte vsc vž obsazeno jinými oddíly, i táboříte v té nepohodě pod sirým nebem. Nikdo sc netáže, proč ten ^zbytečný* pochod u dešti — v jezdec- kém boji sc situace rychle mění a vyžaduje často bez od- kladu /měnu disposic. Dobrý vtip zahání mrzutou náladu a hřeje. Dobré jsou podobné »zdléžkávací« zkoušky, nebof je- nom ta jednotka, jejíž kázeň v míru nic nezviklá, obstojí ve válce.
Družnost >V kasárnách cnáme .<e nlvHii V praveni vojenském kamarádství . T. G Mxviryk Na vojnu přicházíš jako nováček. Z věcí vojenských neumíš vůbec nic. U setniny se podrobíš prvému výcviku: učíš se stáli (»Pozor!«, »Pohovl«), chodili (»Po- chodem v chodl«), zdravili, mluvili atd. Pol prolévaný společně od časného rána do pozd- ního večera stmelí té $ tvými druhy. Vzájemnou podporou usnadňujete si plněni svých povinnosti. •}scm taft unaven, že sotva stojím.* »l>cj sem pusku, vyčistí:/: ti ji.* Ncúnavnost vašich cvičifelů je příčinou, že tvrdou vý- chovou vyrůstáte ve vojíny. Dopracujete se prvního společného úspěchu. Ale Ivůj úspěch je také úspěchem tvého cvičilele i tvého velilule, nebof všichni s chutí a láskou pracujete o ipotnčnó věci. 19
Vojenský život má ne- jen své strasti, ale i své radosti, které, jsouce pro- žívány společné, tě pojí s tvými druhy v těsné a pevné přátelství. Po ukončení prvního výcviku se cítíš u své setniny jako doma. Veli- tel setniny je rozvážný, zkušený a spravedlivý muž, který o všem rozho- duje: pečuje o své pod- řízené, řídi výcvik, stará se o výzbroj a výstroj, dozírá na zásobeni a na výplatu náležitostí, uděluje dovolené, chválí i trestá. Při tom mu pomáhají velitelé čet, účetní a výkonný. Dobře znáš svého velitele setniny a ostatní své předsta- vené, důvěřuješ jim a podporuješ je vždy v konání služby. Na pochodech a při cvičeních poznáš blíže i oslatni poddůstojníky a mužstvo své setniny. Vzájemná podpora ve vykonávání těžké služby i veselé, zážitky, na něž je vojenský život bohat, prohlubují vaše družné vztahy. »Dej mi piúku — a na. napij ;e/<
Poznáš, že jediným cílem selninu dobře na válku. výcviku je připravili tebe Raduje? se z každého úspěchu, který získá tvá selnina nebo její přísluš- níci — tvoji druhové. •Víléz je od naft eika- drony!* Konečně se cílíš mezi svými druhy šťasten a tvá set- nina je li druhým domovem, se kterým se jen nerad loučíš a na nějž vždy s hrdostí vzpomínáš. -Sloužil jičm u nejlepii '••Iv Mitefdíbo pluku-' >.\’ás poručík íC nevrátil z hlídky - jdu ho hledat.* -Počkej, požádám, abych unčl liti f teboHl*
Á dojde-li jednou k válce, spojí tě s tvými druhy fen nejpevnější tmel přátelství — společně prolitá krev. Jako čestný voják podáš v boji svým druhům důkaz své odda- nosti jak jim, lak i společné věci. Příklady: f) Tvííj druh je potlukou svetmee. Přijela ho navštívit matka. Rád by_ si s r.í vyšel, musí vlak přinést palivo, za- topit, obstarat svítivo a vodit, l im se zdrží asi hodinu. Ty také pospícháš na vycházku a jsi již ustrojen. Vida vsak druha v tísni, nabídne} se, že s povolením velitele světnice ho zastaneš ve službě posluhy. a) Při řadovém výcviku šeptáš cosi svému druhu, v řadu se vsak nesmí mluvit, ani je-li *Pohovl*. Velitel čety velí »Pozor!* a ostře vytýká tvesnu druhu přestupek, kterého ses ty dopustil. Tvůj druh nehne ani brvou — ty rovněž ne — neboť jest *Pozor!<. Zu oddechu se vsak odebereš k veliteli Čety a hlásís mu. že ty jsi to mluvil, neboť nepřipustíš, aby tvůj druh pykal za tebe. j) Byl jsi v strážní službě. Vrátiv se shledá}, že kdosi použil tvých vycházkových bot. které jsi zanechal pod lůžkem vyčištěny, a že jsou zamazány. Pátrá} a zjistís, že si v nich vysel jeden z tvých druhu, který je znám svou nedbalostí. Vytkneš mu to a žádáš, aby ti je vycídil. On se zdráhá a pak ti je odevzdá spatné vyčištěny. To jest nedostatek družnosti. Po nějaké době se tentýž druh dovolává tvé družnosti a žádá té. abys mu půjči! svou vycházkovou bluzu. Byl bys spatným druhem, kdybys mu vyhověl a tak ho podpo- roval v jeho nedbalosti. Odpovíš mu: »Más zrovna takový stejnokroj jako já. Není li v pořádku, vyčisti si jej a přišij si knoflíky — na to mas tolik času jako každý jiný. Mou bluzu nedostaneš!* 4) Mel jsi dovolenou pres večerku, vrací} se a jdeš se do stáje k vodovodu jesté napít vody. Vidíš, že tvůj druh, stájný, usnul. Budíš ho, ale on, rozespalý, se nemůže pro- 22
brat. Slyšíš kroky -• asi některý z přehlížejících dozorčích orgánu; bude-li tvůj druh přistižen, že spí, bude pohnán k odpovídání. Úchopu vedro a vchrstncs mu trochu vody do tváře. Hubuje sice, ale vyskočí. Po odchodu dozorčího orgánu mu ovsem důkladné do- mluvíš. To je družnost. $} Jsi v službě dozorčího vojína. lzc j hod. se vrací domu jeden z tvých druhu: mel dovolenou přes večerku, překročil ji o 1 hodinu a žádá tě ve jménu družnosti, abys ho neudával. Od paví s mu: »Jscm v službě a musím to hlásit; ty jsi ten, kdo projevuje nedostatek družnosti tím, že mě svádís, abych nekonal svou povinnost! * doma děti — půjdu za tebe!* 6) 7.a války v poli. Tvůj druh má odjeti za dva dny na dovolenou a teší se na shledanou se svou rodinou. Právé je určen na noční hlídku. Je tc odvážný chlapík, již mnoho podobných nebez- pečí má za sebou, dnes vsak prohodí: * Přece bych jenom rád uviděl své děti!* Jdeí a prosí s velitele, aby tc místo tvého druha za- řadil do hlídky. To je pravá družnost! Vzácným příkladem družnosti, která i v míru přináší v obéf nejcennější statek — zdraví a krev, budiž li tento příklad: 7) V dubnu 192S přivezli do divisní nemocnice v Te- rezíne v< jína Urbana, který už bezmála vykrvácel a kte- rého podle lékařského úsudku mohla zachránit jen cizí krev. Vojín Karel Novotný instrukčního praporu, který jako rekonvalescent dlel v nemocnici, nabídl se k tomu dobro- volně, dojat jsa osudem nemastného druha, kterého blíže ani 23
neznaly a poskytl mu potřebnou krev. Jeho obilovnost byla vsak marná, vojín Urban nakonec své ráně přece jen podlehl. Zemský vojenský velitel vyslovil vojínu Novotnému /a teho obctovnost pochvalu. (Padle * Našeho vojska* z r. tyzS.) Statečnost. >Bcx píCsvřHěvrií it ideje nebud< :e chrabrý ini, 1 sktbsf človckt kd\Ý tnťi ideu, ríl určitý, thncilc býh silný a vbrahrytn v nrlHV.pc-či,< T. G. Masaryk. V tvém srdci — jako v srdci každého muže — drťme odvaha. Provozuje? nějaký sport? Líbí so ti rohování, kopané, jízda na lyžích anebo jízda na koni? Vyber si svůj sport a věnuj se mu zcela. Zná? ten blahý pocit, když změříš svou překypující sílu a poznáš, co umíš a co můžeš? Hledej její Uč se riskovat! Uč se chtít! Uč se být odvážnými Použij k tomu každé příležitosti, která se ti na vojně tak hojné naskýtá: tělocviku, překonávání překážek, střelby, vrhaní granátu, plavání, jízdy na koni a na lyžích — a uvidíš, jak tvoje odvaha postupně poroste. A selkáš-li se napoprvé s nezdarem, neochabuj, nýbrž vytrvej a s hou- ževnatosti a s novou chutí začni znova. Odvahy potřebuješ v životě v každém povolání — odvážná hlava klobouku dobude a odvážnému štěstí přeje. Jen pro odvážné je ve světě místoI A odvahy po- třebuje obzvláště voják I Ale vedle odvahy chováš v sobě také lásku k životu a ta tě bude někdy pudit k sebezachování. Ty však jsi voják statečný a čestný a víš dobře, že přede vším je po* vlnnostl Proto, byf se ti i někdy, v rozhodné chvíli, nedostá- valo snad odvahy, máš na mysli vždy blaho státu a bu- doucnost národa; přemůže? pak v sobě ton temný strach, 24
zvítězíš nad sebou a jdeš statečně vstříc každému ne* bezpečí, věda dobře, že obětuješ-li se, nebude tvá oběť marná. Statečný: »Musím ho za- chránit!* Zbabělec: »To já umím lépe plavat, ale dnes bych tam nelezl.* Odvážný: *Jsem zvědav, jak to s námi dnes dopadne!* Statečný: »M ustrne vpřed!* Zbabělec: »Zdstaňme ra- ději zde, je nám tu dobře!* Povinnosti a ideálem mravného a čestného vojáka Jest: mravně a čestně žiti, službu konat! dobře a ukázněně, v boji statečně bojovat!, a budc-ll chtít! osud, za vlast čestně umírali. Vzpomínka na zbabělce bude provázena navždy klet- bou dělí, matek a všech, kterým svou zbabělostí připra- vili smutný život a utrpení poroby třeba na staletí. Příklady: i) Jsi stájným. K vybírání trusu jsi použil vidlí urče- ných jenom ke kydáni hnoje. Jenže kun kopl a vidlemi se poranil. Bojíš se potrestáni a proto nehodu nehlásíš. Když bylo poranění objeveno, věc se vyšetřuje. Zapíráš, že nevis, jak se mohl zranit. Lžeš, aby ses vyhnul trestu — jednáš zbaběle. 25
i) jezdecká hlídka přijela k řece. Most je stržen, brod ani plavidlo není nablízku. Velitel hlídky vjede s koněm do vody a plave na druhou stranu. Ty jsi spatný plavec a nevíš, jak se tvůj kurt ve vodě chová, ještě nikdy jsi neplaval s koněm a ve výstroji a ani sám bys nehnel odvahu řeku přeplavat. Tvou povinností je vsak následovali všude <vého velitele. Nehneš brvou. Předepsaným způsobem si při- pravíš výstroj a odhodlané vjedeš za velitelem do vody, jsi statečný. l} Sedíš se svými druhy v úkrytu v zákopu. Nepřátelské dělostřelectvo praží do úseku, rána dopadá za ranou a pe- kelné dunění a nepřetržité otřesy země splývají vjedno. Vzduch je prosycen kouřem, prachem a výpary. Hlava olo- věně těžká, v uších a v mozku vře ti divá turbina a cosi svírá hrdlo. Četa jest již dlouho bez spojení. Velitel píše hlášení a hledá, po kom by je odeslal. Hlavou ti bleskne myšlenka: »Zkus to!' Hlásíš se dobrovolné. Jsi odvážný. 4) V útoku následuješ slepě svého velitele. Víš, že je to nezbytné — a chceš zvítězil! Ostatní pozornost věnuješ nepříteli: pozoruješ a střílíš; na více nemáš času. Jsi s 1 a - t e č n ý. Jsi zařaděn v pracovní rotě. Noc co noc nosíš deštěm střel druhům do zákopu ostnatý drát a hrubé otesané klády. Jsi statečný. Jsi řtdičem nákladního auta. Každou noc dovážíš svým druhům do přední linie zásoby a střelivo. Je to těžký úkol, prs > plést i se tam po hustě postřelovaných cestách, zatara- sených a posetých granátovými jamami. Jsi statečný. Jsi dělníkem v polní pekárně; v tc se ustavičně pracuje, aby zásobila všechny tvé druhy bojující v zákopech. 7.a leteckého útoku, když pumy dopadaly, zůstal jsi klidste na svém místě a pracoval jsi dále. Jsi statečný. s) Na bojišti stená raněný druh: vylezeš ze zákopu a odtáhneš ho deštěm kulí do zákopů. Jsi statečný. Ale nejen ve válce, nýbrž i v míru jest hodné příle- žitosti, kdy můžeš svou statečností prokázali druhému 26
cenné služby. Co jest ušlechtilejšího než nasadili svůj vlastni život pro život bližního? 6) Vojín Alois Plechata automobil, oddílu dělostřelectva ve Čtyřech Dvorech zpozoroval dne 3. května tpž$, že se na řece Malsi převrhla lodka se čtyřmi osobami. Nedbaje zra- zování okolostojících skočil oblečen po hlavě s mostu do řeky. Potopiv se vylovil prvního muže a položil ho přes obrá- cenou lodku; potom uchopil pod vodou dívku, která byla j>ž v bezvědomí, plavat s ní i f ’m proti proudu a odevzdal ji do jiné obsazené lodky. Při zachraňování třetí osoby musil topící sc děvce, které se ho křečovité chytlo, omráčit ranou pěstí mezi oči a pak ji dopravil na mělčinu u břehu, kamz doplaval později i se čtvrtým tonoucím, kterého nasel pod vodou jen podle rozvířené hladiny. Hrdinným činem do- kázal vojín Plechata, že i v míru lze býti statečným. 7.a to se mu dostalo nejvyssího vyznamenání, kterého může v míru vojín dosíci: pochvalného uznáni ministerstva národní obrany. y) V květnu 192$ vypukl ve Velkém Berezném na Pod- karpatské Rusi ve stavení rolnice Kateřiny Fiizerové cheh, a že byla vichřice, zachvátil ihned celé stavení a stáje. Ha- šení sc zúčastnili také vojáci odvodní keřmise, která právě dlela v Berezném. Jeden z nich, slyse naříkat vdovu, že v hořícím stavení spí její pětiměsíční dítě, vnikl odvážné do hořící světnice a s nasazením života vynesl děvčátko dýmem již omdlelé, a ač byl popálen jak v obličeji, tak i n.t rukcu, zúčastnil se dále záchranných prací. (Oba příklady podle * Bratrství* 192$.) Vzděláni. »Kusůrna pro vás mají hýl školou. Skalou pn» \ r'hiniosfí vujviskc, ivš.tk /úroveň pro včdrimnsií užitečné pro vuAe povoláni v ne vojenském živote* T. G. Masaryk. Vódóní jo moci Clm vire vis, lim jsi lepším vojákem d tím účinněji nmloi slou/ih vlmli. 27
Proto se pilně uč všemu, čeho potřebuje! k plnění vojenských povinností. Sleduj bedlivě vše, čemu jsi vy- učován, a snaž se, abys tomu porozuměl a aby sis to trvale vštípil v paměf. Využij každé chvíle k opakování. Vezmi často do ruky tuto knihu, vyhledej si příslušnou kapitolu a znovu si ji pročítej. Vojenská služba ne- přeruší však vývoj tvých všeobecných vědomostí. Volných chvil najdeš na vojně dost a dost. Využij jich řádným způsobem v prospěch cetku i k pro- spěchu svému vlastnímu. V zátiší je čítárna. Choď do ní co nejčastě- ji Jsou tam různé časo- pisy; z nich se dovíš o současných událostech a dočteš se mnoha poučných věcí. V zátiší je knihovna. Vypůjčuj si z ní a čti pilně. Využij každé volné chvíle ke čtení — dobrá kniha je tvým nejlepším přítelem a učitelem, dobrý spisovatel je tvým dobrodincem. Vzdělávej se pro život! Nemrhej volný čas, kterého máš na vojně dosti! Hodina práce denně — a naučíš se cizímu jazykuI Jen chtěj! Najdi si druha Němce anebo Maďara a uč se od nich! A uč je také! V posádkách bývají v měsících lednu až březnu vzdělávací kursy zemědělské anebo živnostensko-průmy- slové. Choď do nich, jsou-li z tvého oborul Choď do divadlo, do poučných přednášek, do vý- stav, do museí, do koncertů! Všímej si oznameníl Vzdělávej se nejen vědomostmi, ale i ušlechtilou zá- bavou! V zátiší i na hřišti, na výletech i o národních slavnostech najdeš k tomu hodně příležitostil Využij každé příležitosti k tomu, abys co nejvíce roz- šířil svůj duševní obzor. 28
Vojin v boji. • Voják iná vclk^ posláni mravní; j<? stále na stráži a jc první povolán. aby v pHpadé nebezpečí položil život zn stát a jeho ideál v. < T. G. Masaryk Válka je posledním proslřcdkem, kterým se vlast chrání před porobou a záhubou. Ve válce spočívá blaho vlasti plně v tvých rukou; jak vznešený je tvůj úkoll Proto vstupuj do boje s pevným musíš zvítězit! Přesvědčení to nechf v dočasný neúspěch. přesvědčením, že tobě nezviklá ani »7’o draho zaplatíte!' Vstupuj do boje s pev- nou důvěrou ve svého velitele! Jedinec, i kdyby bojoval sebe obětovněji, nedopracuje se nikdy ú- spěchu, bojuje-li na vlast- ni vrub. Jen účelná sou- činnost všech vodě k ví- tězství. Proto vede boj jedna hlava. Vede jej po- dle promyšleného plánu a nehazarduje s lidskými životy. I tvůj velitel pod- léhá vyšším rozkazům a odpovídá za jejich prove- dení. Proto uposlechni bez váháni každého jeho rozkazu a každého jeho pokynu, hle-ll kupředu, následuj ho, byf bylo nebezpečí sebe vélll. Připoj se k němu a haj ho a braň ho, přejde-li ne- přilni k zteči. 29
Padne-li tvůj velitel, pokračuj v útoku i bez něho d pomsti ho; útočí-li nepřítel, bojuj vedle svého mrtvého velitele tak, jako by byl živ. Padne-li velitel, převezme velení nejstarši poddůstojník, a není-li ho, chop se velení ty. nejslaločnčjši vojíni I v nejnebezpečnějších situacích bojuj se zápalem a houževnatostí. Využij v pravý čas a všude toho, čemu ses naučil. Neopouštěj ani svého druha, ani svého velitele a chraň je, jsou-li přímo napadeni. Nedopusť, aby padlí ať živi či mrtvi do rukou nepřítele, K zajatému nepříteli se chovej Šetrně. Mezi raněnými nečiň rozdílu, ať je to vlastní druh anebo nepřítel, a do- voluje-li to boj, poskytni jim pomoci. V družnosti jo síla! Proto každá jednotka, kte- rá byla odražena anebo rozprášena, musí se ihned shromáždili na místě na- před označeném anebo na znamení k lomu dané tak, aby mohla opět za- sáhnout do boje. Není-li přítomen důstojník, rol- mislr ani poddůstojník, převezmi veleni ty, nej- odhodlanějši vojín. Jsl-li odeslán z boje zpět s hlášením, pro střelivo, se zajatci anebo za jiným účelem a splniš-li své posláni, po- spěš co nejrychleji za svou jednotkou. Zbloudíš-li na bo- jišti, připoj se k nejbližsí jednotce, s kterou se potkáš, přihlas se u jejího velitele a bojuj s ní. Při nejbližsí příle- žitosti se snaž vrátit k své jednotce Před odchodem $i však vyžádej od velitele cizí části potvrzeni o lom, jak ses choval. •.Wí niilj povel! Obsadí- me tento násep!* 30
Zbabělec: »Udě!ám tomu konec!* Statečný: »Zastře!ím každého, kdo by tc chtěl vzdáli!* Zbabělost a zbůjnictvl. Kdo v rozhodném oka- mžiku projeví zbabělost af řečí nebo lim, že zbra- ně nebo střelivo odhodí, poslušnost odepře, boje se vzdaluje nebo se chy- stá z boje utéci, nebo se dopouští plenění, buď ja- ko zbabělec anebo zbůj- ník velitelem, a je-li tře- ba, i jiným zasahujícím představeným anebo na jeho rozkaz k odstrašují- címu přikladu před tváři vojska na místě skolen. Zbabělec, třeba jen lehce raněn, zradí své ka- marády a opustí je v roz- hodné chvíli. Jsi čestný vojín; i raněn bojuj tak dlouho, dokud más sílu ovládali ja- koukoli zbraň! 31
Vzdáleni z boje. 2 boje se nesmí nikdo svémocně vzdálil kromě raněných, kteří jsou k boji nezpůsobilí. Používáš-li příležitosti, aby ses vzdálil, může ti býl vytčena zbabělost Proto se nenabízej veliteli, že dopro- vodíš zajatce anebo raněné; čekej, až tě velitel sám k to- mu určí. Po skončení toho úkolu se vrať co nejrychleji k své jednotce. Jsi-li lehce raněn, obvaž se a pokračuj v bojil Zbabělec vzdá se bez boje. Jsi čestný vojín. Te- prve když jsi boje nescho- pen, pokus se uniknouti za- jetí. Zajetí. Kdo se bez krajního odporu nechá zajmouti, jodná hanebně a nečestně. Učiň vše možné, aby tě nepřítel nezajali Podle úkolu, který dostaneš, bojuj na svém místě tak dlouho, jak toho úkol vyžaduje. Nevzdávej se, ani když tě nepřítel obklíčí anebo i překročí. Mluvi-li tvoji dru- hová o vzdání, okřikni je. Jsi-li bez střeliva, nemusíš se jnšfě vzdávat, vždyť máš ještě bodák a pušku I Jen jsi-li těžce raněn, můžeš se čestně octnouti v rukou nepřítelel A potká-li tě už to neštěstí, že padneš do rukou ne-
přítele, chovej se při výslechu tak, jak je uvedeno v ka- pitole »V zajetí«. V zajeti je pak tvou povinnosti poslouchali svého spo- luzajafého představeného anebo vyššího a podporovali ho. Představený. Jak již víš (viz slaf »Kázeň«), jest úkolem tvých před- stavených vésti tebe a tvé druhy za společným cílem. Představeným jest vojenská osoba, které přísluší právo udílet rozkazy. 1. Vrchním velitelem veškeré branné moci jest presi- dent republiky. Jemu za armádu odpovídá ministr národní obrany, po dobu války pak hlavní velitel operujících armád; tomu podléhají velitelé armád, těm jsou podřízeni velitelé sborů, těm velitelé divisí, těm velitelé brigád, těm velitelé pluků, těm velitelé oddílů, těm velitelé selnin, těm velitelé čel, těm velitelé družstev a velitelům družstev konečně jsou podřízeni jednotliví vojíni. Velitelé, kteři jsou ti z nich představeni, mají ti právo rozkazovat - neboť tak jest armáda organizačně rozčleněna. 2. Ale služební předpisy nařizují, že musíš poslouchat i jiných představených: ve světnici je tvým představeným velitel světnice; v posádce je tvým představeným velitel posádky; v táboře je podobně tvým představeným velitel tábora; v dozorčí službě jsi dozorčím vojínem; tvým předsta- veným je dozorčí desátník, dozorčí rotmislr oddílu, kasární dozorčí důstojník, dozorčí důstojník pluku a posádkový do- zorčí důstojník. 3. Casio jsi rozkazem buď někam poslán anebo přidě- len některému vojenskému orgánu, abys vykonal určitý úkon; po tu dobu je tvým představeným len, komu jsi přidělen. Přiklad: Civilním povoláním jsi tesař. Rozkazem velitele setniny jsi komandován na posádkovou střelnici, abys tam 33
jako řemeslník něco opravil. Po dobu té práce je tvým před- staveným správce posádkové střelnice. Podřízený jesl fen, komu mé představený právo udílel rozkazy. Vyžil jesl každá vojenská osoba vůči všem, kdo jsou hodností nižší. Služebné starším jest z vojenských osob stejné hodnosti a) ten, kdo patří k stavovské skupiné přednější; b) v stejné stavovské skupině ten, kdo jest v hodnosti déle.*) Rozeznáváme stavovské skupiny zbraní a slu- žeb; jsou uvedeny v předp. A-l-1, příI. 11. Příklady: i) Jsi vojínem telegrafního vojska; při odběru se setkáš s vojínem pomocného zdravotnictva; jsi služebně starší, nebot vojín pomocného zdravotnictva patří do jedné ze stavovských skupin služeb. i) Nastoupil jsi do vojenské služby. Vůči vojínům, kteří jsou v druhém služebním roce, jsi služebně mladší, nebof oni jsou v hodnosti déle. Rovněž záložníci, kteří v létě při- jdou na cvičení, budou z téhož důvodu služebně starší nez ty. Každý vyšil a služebně starší se může kdykoli stát! tvým představeným, jakmile se ujme rozkazování na vlastní odpovědnost; dává-li ti ledy vyšší jakýkoli rozkaz, musíš ho uposlechnout! jako každého svého představeného, ne- bof udíleje li rozkaz, stává se vyšší (služebně starší) tvým představeným na vlastní odpovídání. Každému představenému jest vymezena určitá pravo- moc a přísluší mu rozhodovat v určitých služebních věcech. Proto předneseš každé hlášení a každou prosbu slu- žebním postupem všem svým představeným, počínaje zdola od nejnižšího až k tomu představenému, kterému přísluší právo o věci rozhodnout. ) Upraveno pro potřebu vojína. Přesné ustanovení viz předp. A-l-1, čl. 46. 34
Přiklad: Chceš dostat propuštěnou. Prosbu o ni předneseš veliteli světnice, veliteli družstva a četaři. Nenamítají-li ře- čeni nic proti tornu, požádáš dozorčího desátníka, aby tě za- psal k raportu. Velitel čety se dozví o tvé prosbě, když na- hlédne do knihy ranního hlášení. Prosbu pak předneseš u ra- portu veliteli setniny, který jest povolán, aby o ní rozhodl. Styk s představeným. Svým představeným, vyšším a služebné starším jsi v službé i mimo službu povinen prokazovat náležitou úctu. Je ti zakázáno je pomlouvat, jejich jednáni krilisovaf anebo Zdvořilým a skromným jednáním vůči představe- ným dokazuješ, že jsi byl dobře vychován jak doma, tak i na vojně. Otevři představenému dveře, vidíš-li ho vcházeli do světnice; pomoz mu obléci anebo svléci plášť; potkáš-li ho na úzkých schodech anebo na chod- bě, zastav se a ustup stra- nou; v eleklric. poullč. drá- ze anebo v autobuse mu je dokonce zesměšňoval. nabídni své misto; zvedni mu věc, která mu upadla; jdeš-li nebo jedeš-li s představeným, jdi nebo jeď po jeho levé straně; koně drž vždy o hlavu zpět; buď skromný a netlač se nikdy k představenému; na úzkém chodníku nebo na pěšině ustup s cesty; jdeš-li s představeným po takové cestě a je-li *po levé straně zeď, jdi mimo chodník, třeba po pravé straně představeného. Jedeš-li na koni a chceŠ-li představeného nebo vyššího na koni předejeti, pros ho dříve o dovolení: »Pane plu- kovníku, vojín Josef Novák prosí t. dcvcLní, aby směl pře- dejeti.* Ale v poli a při cvičení, jsi-li pátračem anebo poslem, ho o ně nežádej, nýbrž ho prostě předjeď. 35
Představeného oslovuj vždy slovem »pane« a připoj jeho hodnost. Představenému vždy vykej, Mluví-li, neskákej mu nikdy do řeči. Táže-li se tě na něco, odpovídej stručně, jasně, hlasitě a zřetelně. Přeruši li tě v řeči, přestaň ihned mluvit. Máš-li dojem, že ti představený špatně rozuměl, neváhej ho na tu okolnost upozornit: »Pane poručíku} pro- sím, ta věc se má tak a tak,« Řeč svou ukonči co nejdříve; obnov ji jen na vyzvání představeného. Sám nikdy neza- čínej rozhovor. Nevřš-li, máš-li po ukončení rozhovoru ode- jiti, taž se: »Máte ještě nějaké rozkazy, pane majore?* Volá-li tě představený, odeber se k němu poklusem, na koni cvalem, staň tři kroky čelem k němu, pozdrav, a když jsi připažil anebo uchopil pravicí opět otěž, hlas se: »Pane kapitáne, vcjín ]osej Novák hlásí se k rozkazu!« Stůj pak v postoji tak dlouho,, dokud ti představený ne- nařídí »Pohov!«. Po skončení služebního styku s předsta- veným pozdrav znovu, udělej čelem vzad a vzdal se hbitým krokem, na koni cvalem. Máš-li pušku, pozdrav polohou »K poctě zbraň« a po hlášení ji dej k noze. Jsi—li volán k představenému do světnice, očisti si nej- prve boty, a nemáš-li pusku, sejmi čepici; pak zaklepej (není-li ovšem na dveřích nápis » N e k 1 e p a tl«), vstup, staň u dveří v postoji »Pozor!« a čekej, až představený k tobě vzhlédne nebo tě osloví, a pak se hlas. Představenému ruku nepodávej. Představený ji podává podřízenému. Učiní-li tak, je to vzácný projev uznání anebo díku. Je-li představený náhodou tvým dobrým přítelem, cho- vej se k němu v službě se zvláštní odměřeností, skromností a vážností. V službě mu nikdy netykej. Je-li představený na koni, přistup k němu na tři kroky; koně se neboj! Sesedá-!i představený, uchop koně pravou rukou za pravou lícnici, levou za třmenový řemen a táhni řemen silně dolů, aby se sedlo nepohnulo. Máš-li provádět koně, vytáhni vzhůru třmeny, sejmi stíhlové otěže, uchop je pravou rukou pod bra- 36
dou asi píď pod přezka- mi tak, aby ukazováček byl mezi oběma otěžemi, a konec ofěží vlož rov- né! do pravé ruky. Jdi po levé straně koně, ale na koně se nedívej; kůň půjde za tebou. Prováděj ho stranou od představe- ného na volném prostran- ství tak, abys představeného viděl anebo ho slyšel, kdyby tě volal. Za horka postav ko- ně, není-li zpocen, do stínu. Nasedá-li představený na koně, postav koně na vhodné místo tak, aby představený nestál při na- sedání v blátě anebo aby nestál níže než kůň. Otěž pak polož koni na krk tak, aby visela stejně po obou stranách; když kůň stojí klidně, uchop ho pravou rukou za lícnici jako při sesedání, levou však za můstek třmenu a třmen tlač silně dolů. Když před- stavený nasedne, dej mu třmen na nohu lak, aby řemen nebyl stočen. Je-li představený v občanském oděvu, chovej se k němu právě tak, jako kdyby byl v stejnokroji. Hovoříš-li živě se svými druhy a blíží-lí se představený, zmlkněte, anebo pokračujte v rozmluvě tichým hlasem. Vstoupí-li představený do hostince, zanechte hlučné zábavy, zpěvu, hry na hudební nástroje (na harmoniku, arisfon, gra- mofon a pod.). 37
Pozdrav. Předepsanou poctu jsi povinen vzdáli 1. presidentu republiky anebo jeho náměstku, 2. státní vlajce, je-li nesena v čele průvodu, anebo jdeš-li kolem místa, kde se slavnostně vztyčuje, 3. po dobu slavnostního přednesu státní hymny, 4. hlavám cizích států, 5. praporům, praporcům a standartám branné moci, 6. všem představeným a vyšším branné moci i četnictva, 7. strážím stojícím ve zbrani a strážným, 8. ostatkům Neznámého vojína, jdeš-li kolem místa, kde jsou uloženy, anebo navšlivíš-li toto místo a když odcházíš, 9. legionářům, jsou-li v úplném legionářském stejnokroji, 10. při pohřbech, když je kotem tebe nesena rakev se zemřelým. Mimoto jsi povinen zdravili vojíny služebně starší; je fo projev družnosti a dobrého ducha ve vojsku, zdraví-li se vojíni navzájem. Při pozdravu se nikdy neukláněj] Je to tvé právo a tvoje výsada, zdravili svého představeného mužným pohledem do očí. W H Zdravitl jsi povinen jenom tenkrát, je-li představený blíže než 30 kroků. S pozdravem započni pět kroků před představeným a ukonči jej dva kroky za ním. Předcházíš-li představe- ného, začni pozdrav na stejné úrovni s ním a ukonči jej po dvou krocích. Na místě: a) nemáš-ll na hlavě po- krývku a jsi—tl bez puš- ky, postav se do po- zoru čelem k vyššímu a Mecf mu mužně do oťí. Jestliže se vyšší pohybuje, sledu i ho pohledem a otáčej za 38
ním přirozené hlavu, dokud tě dva kroky nepřejde; b) máš-ll na hlavě pokrývku, postav se do pozoru, po* hládni na vyššího, zdvihni živě a nejkratší cestou pra- vou ruku k pravé straně pokrývky tak, aby se konec ukazováčku a prostředního prstu dotkl konce štítku přílby anebo dolního okraje čepice nad spánkem. Ruka je při tom v prodloužení předloktí napolo obrácena dlaní vpřed, pasty jsou semknuty a napjaty, záloktí je v přirozené po- loze rovně vpřed. Pozdravuješ-ii představeného, který stojí, připaž hbitě po třech vteřinách. Za pochodu: a) nemáš-ll na hlavě po- krývku, otoč živě hla- vu k představenému, jdi pružným krokem se vztyčenou hlavou a vy- pjatými prsy; b) máš-li na hlavě pokrýv- ku, pohlédni na před- staveného a zdvihni pravou ruku lak, jako na míslě. Po dobu po- zdravu přidrž otevřenou levou rukou bodák. 39
S puškou: a) na místě se postav Čelem k vyššímu do pozoru, hleď mu mužni do očí a pušku nech v základní poloze, ve které právě je; b) za pochodu zdrav jen živým otočením hlavy; pušku nech v základní poloze, ve které právě Je; c) s puškou na zádech zdrav, jako bys byl bez pušky. Šavli uchop před pozdravem levou rukou mezi oběma nosnými kroužky tak, aby koš přiléhal vzadu ku předloktí a ostří aby bylo obráceno vpřed. Máš-li plášť, uchop šavli zároveň $ pláštěm. Když pozdrav ukončíš, nes šavli zase pohodlně. Na koni zdrav tak ja- ko pěšky. Před pozdra- vem vlož pravou otěž do lově ruky. V místnosti. Vsfoupíš-K do místnosti bez pušky anobo s puškou na zádech, sejmi čepici; přílbu nesnímej; pušku, ne- ní-II na zádech, drž v po- nosu. Jsl-li ve službě stráž- ní, čepici nesnímej. Když vstoupíš do míst- nosti, postav se klidně stranou ode dveří do po- zoru čelem k vyššímu. Čepici drž u předního ohybu dýn- kem vpřed. Jsi-li s přilbou beze zbraně anebo v strážni službě, pozdrav rukou. Potom čekej a hlas se, až tě představený vyzve. Vsfoupí-ll důstojník anebo rohnlstr do světnice, učeb- ny, kuchyně anebo stáje (a pod.), zvolá len, kdo ho spatří nejdříve, »Pozorl« Každý se obrátí, jak a kde právě jest, do pozoru čelem k příchozímu. Nemocni, kteří musí ležet na lůžku, a mužstvo, jež jest svlečeno a Jemuž bylo do- voleno odpočívali na lůžku, nevstávají. Velitel anebo slu- 40
žebně nejstarší jde tomu, kdo vstoupil, vstříc a hlásí se. Ostatní stojí v pozoru, dokud nebyl dán povel k pohovu. Při Jeho odchodu zvolá velitel anebo služebně nejstarší opět »Pozor!«, nehlásí se však již. Ve stáji při krmení, strojení, odstrojování a vyvádění koní ze stáje, a od večerky do budíčku vůbec v žádné místnosti se nevolá »Pozor!« Jsi—li zaměstnán v kanceláři, povstaň, zaujmi na dobu tří vteřin postoj »Pozor« čelem k představenému nebo vyš- , Šímu a hleď mu při tom do očí; při opětovném vstupu téhož velitele pozdrav neopakuj. Sedíš-Ji v hledišti divadla, kina a pod., pozdrav sedě: na dobu tří vteřin napřim horní Část těla a obrať hlavu k představenému anebo vyššímu a hleď mu do očí. V Jiné veřejné místnosti a v hromadných veřejných vozidlech (v tramvaji, autobuse, ve vlaku a pod.) povstaň, zdravíš-li důstojníka anebo rotmistra; poddůstojníka zdrav sedě. Za zvláštních okolností. Vedeldl koně, jedeš4| na kole anebo' řídB-lt spřežení, zdrav otočením hlavy; můžeš však upustil od pozdravu, jestliže celá tvá pozornost musí se soustředil k tomu, aby ses vyvaroval nehody. 41
Řidič motorového vozidla za jízdy vůbec nezdraví. Nesešil něco v obou rukou, zdrav otočením hlavy. Nesešdi něco v pravici nebo pod kteroukoli paži anebo kouříš-|l, přendej před pozdravem předmět anebo ciga- retu do levé ruky a levici při pozdravu připaž. Nemůžeš-li předmět, který nesel v pravé ruce, převzíli do levé, zdrav levicí podobně, jako se zdraví pravicí. Trubač s trubkou na zádech zdraví jako každý jiný vojín. Médi trubku právě v ruce, zdraví obratem hlavy. Za jízdy na voze, v autě a pod. zdrav sedě. Jsi-li, když se blíží představený, ve společnosti svých druhů, upozorni je o zdravte zároveň, DoprovázfŠ-ll ženu a podporuješ-!! ji, vyprosí rámě, blíží-ll se představený, a zdrav pravou rukou. Pracujeldl (skládášdi potraviny, krmivo, perel-li prá- dlo, zametáŠ-ll dvůr, kydáš-lt hnůj a pod.), af v kasárnách anebo mimo ně, nezdrav. Na promenádách a jiných veřejných místech zdrav jednu a touž osobu jen jedenkrát. Střllíš-ll na střelnici anebo ležíš-li při bojovém vý- cviku, poctu nevzdávej. 42
Představeného v občanském odivu zdrav lak, Jako by byl v stejnokroji. Jsi—íí nemocen anebo ra- něn, zdrav, dovoluje-ll ti to zdravotní stav. Strážný zdraví důstojníky pohybem »K pocti zbraň!« -ostatní postojemwPoaorla Eskorty a strážní u věz- ňů poctu nevzdávají. V kostele při nábožen- ských obřadech, v po- hřebních a jiných průvo- dech nezdrav. Rozkaz a Jeho plnění. Každý podřízený musí vykonali rozkaz, který dostane, bez podmínky, ochotni, v pravý čas a seč je. Rozkaz je li zákonem uloženou povinností, které se zhostíš jenom tím, že ji vyplníš; před nepřítelem je tvým osudem: žiješ, jen jestliže jej splníš. Bez podmínky: hladový, žíznivý, nevyspalý, vyčer- paný; nemocný I raněný, v dešti a v blátě, za vedra anebo zimy, v pekle palby, v plynu, s maskou anebo bez ní, neohlížeje se na nic jdeš, abys vyplnil rozkaz. Ochotni, v mužném postoji, jsa hrd na důvěru, kterou v tebe a tvou kázeň má představený, přijmeš jeho roz- kaz, byt jeho provedení bylo sebe těžší a nebezpeč- nější, a statečně jej vykonáš; neuvažuješ, zdali jo právě 43
správné, že došlo na tebe, starost o to ponechá! svému představenému. V pravý čas, ihned, bez zastávky a bez oddechu, anebo v stanovenou dobu, přesné na vteřinu, ne dříve, ne později, vykoná! rozkaz. Je-li ti nařízeno - zvláitě před nepřítelem - vykonat rozkaz v určitou hodinu, nezapomeň si vyžádat od před- staveného přesný čas a nařiď sl hodinky. Seč jsou tvé síly —• vynaloží! veškeru svou energii duševní i tělesnou, a Je-li potřeba, vystupňuje! Ji do kraj- nosll; obezřele překonává! překážky, statečně se vrhá! v nebezpečí, abys dosáhl cíle rozkazem vytčeného. Rozkazu neuposlechne! Jen tehdy, 1. jestliže zjevně odporuje službě anebo povinné věrnosti; 2. žádá-ll čin, ve kterém zřejmě poznává! zločin anebo přečin; 3. dá-li ti jej (jako strážnému) představený neprávem (viz příklad 3). Ale musí! vždy dobře rozvážit, než odepře! upo- slechnout rozkazu, a učiní!-li tak, musí! o lom ihned podat hlášení svému nejbližšímu představenému. Příklady: i) Zastupuje! velitele stráže, který M na obhlídku. Ve z.jo hod. se do kasáren vrací velitel tvého družstva, odevzdává ti dovolenku přes večerku a rozkazuje ti, abys potvrdit, že se navrátil, jak mil dovoleno, ve i bod. Rozkaz ten zřejmě odporuje službě. Neuposlechne! ho a případ hlásí! veliteli stráže. ž) Na cvičeni jste ubytováni v osadě. Velitel bytu tě posílá, abys, až se setmí, ukradl v sousedním statku slepici, že si ji pak připravíte. V rozkaze zřejmě poznává! přečin (krádež); odepře! ho poslechnouti a oznámil to ihned veliteli družstva. 44
i) V noci stojíš jako strážný u skladiště. Přehlíží ti po- sádkový dozorčí důstojník a táže se ti, máš-li nabitu pusku. Odpoví? mu, že ano. Přistoupí a rozkazuje ti, abys mu pusku vydal, že se přesvědčí. Ty dobře víí, Že jako strážný nesmíš pusku nikomu vy- dali, ani představenému. Neuposlechneš rozkazu a jednáš správní. Voláš ihned velitele stráže a hlásíš mu, že jsi odepřel uposlechnouti rozkazu dozorčího důstojníka. Námitky můžeš pléd vykonáním rozkazu přednést! jen tehdy, 1. jestliže podle tvého přesvědčení nutně toho žádá pro- spěch služby, anebo 2. jestliže vykonáni rozkazu stojí v cestě nepřekonatelná překážka, o které víš a kterou představený nezná. . Neuzná-lí představený oprávněnost tvého upootomění, musíš rozkaz bez dalších námitek vykonat. Příklady: i) V poU. Jsi jezdecká spojka. Právě jsi dodal veliteli praporu rozkaz od velitele pluku. Cestou ztratil tvůj kůň podkovu. Velitel praporu odesílá po tobě zpit hlášení a na- řizuje ti, abys je dodal cvalem. Pojedeš-li na neokovaném koni, snadno si poškodí roh a stane se pak na delší dobu k jízdě nezpůsobilým. Hlásíš proto veliteli praporu, že kůň je bez podkovv. Velitel praporu však trvá na tom, abys jel cvalem a dodal hlášení co nejrychleji. Nenamítáš dále nic a rozkaz vykonáš; je věcí velitele praporu, zdali je hlášení tak důležité, aby stálo třebas koni. z) Velitel hlídkv ti odesílá s hlášením a rozkáže ti, abys použil co nejkratši cesty ’a u Nové Vsi přebrodil řeku. Jsi z toho kraje a víš, že po regulaci řeky se nelze přes starý brod přebrodit a že se v tom místě přes řeku nedostaneš. Jde o nepřekonatelnou překážku, kterou představený nezná, a proto je tvou povinností, abys ho na to upozornil. 45
Dostal jsi rozkaz a plníš Joj. Tu narazíš na na pře- konatelnou překážku, o které tvůj představený nevěděl a kterou ani nemohl předvídat, když li ten rozkaz dával. Stojíš před ní a nemáš ani Času, ani možností, ani příležitosti, aby sis vyžádal nový rozkaz, a vidíš, že by doslovným vykonáním starého rozkazu vznikla zřejmá ško- da. Rozhodni tedy sám podle svého nejlepšího vědomi a svědomí a podle svého úkolu jednej co možná v duchu rozkazu, který jsi doslal. Za své jednání však přejímáš veškeru odpovědnost a jsi povinen hlásit svému představenému co nejdříve způsob, jakým jsi rozkaz vykonal, jakož i okolnosti, které té k tomu přiměly. Přiklad; Jsi spojka a jedeš s důležitým hlášením; cestou se ti rozkulhá kůň a je k dalšímu pochodu neschopen. Hlášeni musíš odevzdat stůj co stáj co nejdříve. V okolí není žádného vojska. Proto odevzdáš kané v nejbližší obci obecnímu úřadu a dáš si to potvrdit, žádáš, aby ti půjčili jiného koné, kolo anebo povoz. Nedostaneš-li to, pokračuješ v cesti pilky anebo autem, které zastavíš, a hledíš do- stihnout nejbližší vojenské jednotky. Tam zase žádáš koné anebo kolo. Používáš nejbližšího a nejrychlejšího dopravního Prostředku, který jen můžeš sehnat, a snažíš se vůbec, abys co nejdříve dpsahl cíle. Jakmile se vrátíš k své jednotce, hlásíš veliteli, jak jsi naložil s kaném a jak jsi vykonal cestu. Jestliže ti jiný představený svým zakročením zne- možňuje vykonat rozkaz, který jsi dříve dosial, hlas mu, jaký rozkaz vykonáváš a od koho. Trvá-li i po- tom na tom, abys vyplnil jeho rozkaz, uposlechni. Hlas však co nejdříve představenému, který ti dal původní roz- kaz, že jsi jej nemohl vykonat. Přiklad: Jest odpočinek. Velitel sctniny té urcd vzduš- ným pozorovatelem. Ale kolem jdoucí velitel oddílu ti volá k sobe a nařizuje ti, abys dodal hlášení veliteli pluku. Tím ti bude znemožněno vykonávat rozkaz, který ti dal předtím velitel setniny. Hlásíš proto veliteli oddílu, že máš 46
úlohu vzdušného pozorovatele. Trvá-li velitel oddílu i pak na tom, obyt udělal, co ti nařizuje, neotálej. Musil vsak o tom zpravit velitele setniny, a to bud osobné, je-li nablíz- ku, nebo prostřednictvím jiného vojína, anebo mu to ko- nečné blásis až po návratu. Prosba a stížnost. S prosbou se obracej na své představené a přednes jl služebním postupem lomu z nich, který je povolán o ní rozhodoval. Co je služební postup, čteš na sír. 34, Prosbu obyčejné přednášíš veliteli setniny; nevyhoví-li tvé prosbě nebo ne- mtíže-li jí vyhovět, předneseš ji veliteli oddílu, a nevyho- ví-li jí ani ten, můžeš s ní jiti nejdále k veliteli pluku. Pflklad: Jsi zařaděn k setniné, která jest odloučeni uby- tována v okolí posádky. V zimě bys rád chodil do země- dělského kursu, zřízeného v posádce pluku. Prosil u raportu velitele setniny o přemístění k jiné setniné, která je v po- sádce, aby ti tak byla umožněna nerušená návštěva kursu. Velitel setniny tvé prosbě nevyhoví, poněvadž jenom velitel pluku má právo přemístit vojína k jiné setniné, ale před- vede té k raportu k veliteli oddílu, a nenamítá-li ten nic proti tvé žádosti, předvede tě k veliteli pluku. Zamitne-li velitel pluku tvou žádost, musil se s jeho rozhodnutím spokojit. Tvrdošíjně opětovat odmítnuté prosby Je zapověděno. Příslušníkům vojska jest dovoleno obracet se v soukromých věcech k presidentu republiky písemné anebo ústně pří osobním slyšení; ma-li prosba vstah k službě, musí žadatel služebním po- stupem o ni uvědomit velitele svého útvaru. Chceš-li o něco prosit společně s několika druhy, zvol* te si dva zástupce, a to takové, kteří mají z vás nejvyšší hodnost anebo jsou služebně nejstarší, a ti za vás slu- žebním postupem prosbu přednesou. Příklad: Smluvil ses s druhy ze světnice, že v neděli podniknete společný výlet, abyste poznali okolí posádky. 47
Chcete se vrátit vlakem v 22 hod. Prosbu o dovolení k opu- štění posádky a o dovoleni pres večerku přednese svobod- nik - velitel světnice - a nejstarší vojín služebním postupem u raportu velitele setniny. Stitnost. Bylo-li ti ukřivděno, máš právo si stěžovat. Stížnost smíš přednáší přímo u raportu velitele set- niny, aniž Jsi nucen dodržoval služební postup. Přednes ji teprve druhý den poté, kdy ti bylo ukřivděno, ale nej* později do tří dnů ode dne, kdy se ti stala křivda. Nemú- ŽeŠ-li stížnost z jakýchkoli důvodů přednést! u raportu (jsa služebné vzdálen a pod.), ohlas ji důstojníku nebo rol- mistru nejblíže ti představenému. Sfěžuješ-li si na zlé nakládání anebo týrání, může! se i mimo report obrátit přímo k veliteli setniny. Na obdržený rozkaz si můžeš stěžovat teprve tehdy, až jej vykonáš, ale nejpozději do tří následujících dní. Na kázeňský hrest si můžeš stěžovat buď Ihned, jak- mile je ti oznámen, anebo nejpozdějí do tří dnů u před- staveného, který 11 jej uložil. Společnou stížnost několika osob do téže věci lze přednést jen dvěma zástupci nejvyššími anebo nejslaršími. Trestné Jest vznésti stížnost jiným způsobem, než jak je předepsáno; nedodrželi stanovenou lhůtu; vědomě anebo z lehkomyslnosti vznésti stížnost a doklá- dali ji nepravdivými údaji; věsti ze svévole, přes opětovné poučení, dále stížnost, která byla uznána za neodůvodněnou; naváděli jiné k svévolným stížnostem. Nepokládej však každé drsnější slovo, které snad tvé- mu cvičiteli v služební horlivosti pří výcviku z úst vyletí a které často sám svou liknavostí zavlníš, hned za křivdu. Nebuď nemírně chtivý — vojna potřebuje odhodlaných a tvrdých mužů. 48
Obydli. Kasárno jsou ti po dobu vojenské služby druhým do- movem, ve kterém nejen konáš těžký výcvik a podrobuje! se tuhé kázni, ale kde také poznáváš své druhy e prožíváš s nimi veselé chvíle vojenského života. Toto důvěrné spolužiti žádá však od tebe, abys měl vždy co největší ohled na své druhy, neboť kdyby si v kasárnách a ve světnici dělal každý, co by chtěl, stal by se vám všem společný život brzy nesnesitelným. Pa- matuj si to a nečiň druhému, co by tobě samému bylo nemilé. často se vyskytují jednotlivci, kteří svým hrubým cho- váním i hrubou řečí urážejí cit většiny spolubydlících. Takovým se obyčejně nedostává faktu a výchovy z domu. Je na tobě, aby ses spolu s ostatními druhy příkladem, poučením a i rozhodným slovem opřel' každé podobné výstřednosti. Když pak přijdou na vojnu tvoji mladší druhové (no- váčci), uč je dobrým příkladem podřizovat se nezbytným základním pravidlům slušnosti a pořádku. V kasárnách zachovávej co možná ticho; nekřič, ne- bouchej dveřmi. Zvlášt úzkostlivě zachovávej ticho, vra- cíš-li se po večerce z dovolené; je to tvoje povinnost vůči druhům. Zpívej jen takové písně, jaké by ses neostýchal zpívat doma před svou matkou. Neznečišťuj stěny a kasárenské zařízení, nepohazuj papíry, oharicy a zbytky potravin. Neplivej na podlahu — k tomu máš ve světnici i na chodbě plivátka, Setři majetku a zařízení, které náleží státu anebo pluku, a pamatuj, Že není určeno jen pro tebe, nýbrž i pro mnohé tvé druhy, kteří slouží zároveě $ tebou anebo přijdou po tobě. 49
"Nepořádek a nekázeň. Jaký duch panuje uvnitř kasáren, to poznáš pí na jejich zevnějšku. Z oken nevyhazuj a nevytévej žádných zbytků, ne- věše) v nich prádlo ani výstroj. Nepokřikuj z oken na ko- lemjdoucí; díváš-li se z okna, bud vždy ustrojen. Otevřená okna upevni, za prudkého větru je zavři. Za rozbitá okna ručíš spolu se svými druhy. Nekuř v učebnách, v tělocvičně, na půdě ani v stáji; je fo bez výjimky zakázáno. V nových kasárnách, kde jsou již zvláštní místnosti pro denní pobyt mužstva, je zakázáno kouřit v ložnicích. V kasárnách, kde podobných místností není, smí se ve světnici kouřit jen do 20 hod. Po této hodině se musí světnice řádně vyvětrat. Od 20 hod. do budíčku se v ní už nesmí kouřit. Záchody udržuj v řádné čistotě; je to tvá povinnost vůči druhům. Po použití záchodu spusf vždy vodu; není-li to záchod splachovací, zakryj otvor. Po použití záchodu umyj si vždy ruce. Potřebu vykonávej vždy jenom na záchodě. Do záchodu nevhazuj věci, které by mohly ucpat od- padovou rouru. 50
Jsi-li určen k čištění záchodu, oblec si pracovní oděv. V záchodě umyj vodou a kartáčem sedadla a opláchni podlahu. Když práci ukončíš, umyj si důkladně vodou a mýdlem ruce. V kuchyni buď vzorná čistota. Kuchyňská nádob! 9 stoly af se myji denně. Kde je podlaho dřevěná, musí se mýíl dvakrát týdně, kde je betonová, denně. Odpadky třeba ihned spálit anebo je co nejdříve od- nést na místo pro ně určené; jinak lákají do kuchyně hmyz. Přístup do kuchyně jest osobám v ni nezaměstnaným zakázán. Vstup do kasáren jest dovolen jenom osobám, která jsou tam ubytovány; ostatním osobám může velitel kasá- ren vydat průkazku opravňující k vstupu do nich. Je-li toho nutně třeba, může vstup do kasáren dovolili výji- mečně i kasární dozorčí důstojník. Příklady: t) Navštíví ti otec a chce se podívat, jak to nyní na vojnl vypadá; sloužil také před třiceti lety a má na vojnu d^bré vzpomínky. Porad mu tedy, aby požádal velitele kasáren o dovo- lení k vstupu dovnitř, a ukaž mu, kde je jeho kancelář. a) Jsi strážným u vchodu do kasáren. Do kasáren chce vstoupit civilní osoba,. Vyzveš ji, aby předložila povolení z vstupu. Ndmá je a ty ji tedy neopustíš. Civilista se však domáhá vstupu, poukazuje, že je pokrývačem a že je po- slán spravit střechu, ale že velitel kasáren není přítomen. Jak se zachováš? Dáš pokrývače dovést ke kasárnímu dozorčímu důstoj- níku, aby o vlci rozhodl. Pořádek ve svStnlcl. Dbej spolu se svými druhy, aby vaše světnice byla u setníny nejúpravnější a vždy nejlépe uspořádána. Přes svou jednoduchost prozrazuje na první pohled pořádkem a Čistotou, že její obyvatelé jsou vojíni spokojení a ukáz- něni, mající radost ze života. 51
Velitelem světnice jest poddůstojník hodnosti nejvyšš* (nejsfaríí) anebo schopný vojín, který jest ve světnici uby- tován; ten jest odpověden za kázeň, pořádek a čistotu v ní. Velitel světnice ti přidělí lůžko. Chceš-li být ubytován vedle svého přítele, požádej velitele světnice, aby ti lůžko zaměnil. Své lůžko udržuj v největší čistotě, lůžkových sou* částí pečlivě Setři. Když je ti to nařízeno, řádně je vy* klepej a vyvětrej. Po budíčku ustel lůžko takto: Vsuň pravou ruku do rozparku slamnfku, načechrej a pěkně v něm urovnej slámu, pak Jej polož rozparkem dolů a uprav jej. Podhlavník ulož k hlavám lůžka a řádně slož při- krývku i prostěradla, aby měly rozměr podhlavníku. V zimě, když mál tři přikrývky, polož jednu dospodu, na ni prostěradla a pak další dvě přikrývky. Ochranná pokrývka je svinuta a uložena za podhlavníkem. Ve dne na lůžko nelehej, Jen když je to po cvičení zvláště dovoleno. Ale pak si zuj nejprve obuv a na lůžko prostři ochrannou pokrývku. Přechovávat v slamníku a lůžku věci jest zakázáno. Než světnici opustíš, srov- nej na polici I na vě- šáku řádně svůj výstroj, úklid veškeré své věci a uzamkni kufřík. Zbraně, střelivo a vý- stroj musíš mít! tak ulo- ženy, abys je měl vždy po ruce, abys je i po- tmě rychle nalezl a aby ses při poplachu rychle usfrojH. Při tom dbej to- hoto pořádku: 52
1. Všeobecně: Puška a technické náčiní (vyjma lopatku a topůrek) má zásadné viset na věšáku na chodbě; nefee-li je tam umí- stit, jsou ve světnici na věšáku pro výstroj. Vlevo od hřebu je jméno majetníkovo a číslo pušky. Jest zakázáno stavět ji ke zdi, protože se tím jak puška, tak zeď může snadno poškodit. Věšák na výstroj má několik kolíků. Na prostředním visí torba (tlumok). Vedle ní jsou s jedné strany sumky s opaskem a bodákem anebo pistole (u dvojitých lůžek na straně vnitřní), s druhé strany je vespod ručník, na něm plášť, obrácený podšívkou dovnitř a stažený řemenem, dále (u trubače) trubka a navrchu je pHIbó, připjatá pod- bradníkem k železu věšáku. Oděv, kterého mužstvo právě nepoužívá, se srovná pěkně na polici: dole kalhoty, na nich blůzy. Čepice se složí uprostřed a položí na podhlavník lvíčkem vzhůru, vnitřkem dozadu. Vedle oděvu se na polici postaví jídelní nádobí (u dvo- za ním maska. V hlavách lůžka se po- věsí mošna, pod ní visi lopatka anebo topůrek. V mošně je pobil láhev a chléb. Chléb však ne- ukládej ke kartáčům ane- bo jiným čisticím prostřed- kům a polní' láhev měj vždy řádně vymytu. Obuv se postaví v hla- vách pod lůžko podpatky ke stěně. V nohách uprostřed pod lůžkem je kufřík, v něm jsou kartáče na obuv a na výstroj. jitých lůžek na straně vnitřní), 53
2. U Jezdectva: Uprostřed věšáku m vý- stroj se pověsí jezdecká torba. Přes plášf visi vědro. Pytlík na oves se uloží na polici pod kalhoty. Na polici vedle mlsky je sekyrka. Obročnlce s náčiním k člžtění se pověsí v hla- vách lůžka při stěně. 3. U dělostřelectva: Sumky anebo pouzdro s pistoli se připnou připínacími řemínky uprostřed nad torbu k železu věžáku. ♦ Kufřík chová tvé malé poklady. Je v něm vše, co sis přivezl z domu: fotografie, korespondence, knížky, zápis- ník, dopisní papíry a všechny drobnosti, které li připomí- nají tvé drahé. Máš v něm také uschováno prádlo a jídlo, které ti pošlou z domu. Udržuj jej proto ve vzorné čistotě a pořádku. Nemívej v něm dlouho špinavé prádlo, to odevzdej co nejdříve pradleně. Kufřík měj vždy Fádně uzamčen a klíček nos u sebe. Peníze a hodinky v něm neschovávej, měj je rovněž u sebe. Jest zakázáno přechovávali v kufrech cenné věci; svádí to slabé povahy na scestí. Máš-li větší částku, požádej veli- tele setniny, aby ti ji uschoval. Na noc obraf slamník a ustel lůžko. K nohám před lůžko poslav boty, nad ně pod slamník pověs onuce. Bluzu a kalhoty slož na polici a navrch na ně polož čepici. 54
Světnice se čisti jednou týdně, obyčejně v sobolu od- poledne. Myje se podlaha, okna, dveře, stoly, lavice, lůžková prkna a police. Podlaha se vydrhne mokrým pískem a ten se pak smete. Poléval podlahu vodou jest zakázáno. Budíček a večerka. BUDÍČEK je znamení, že musíš vstát a připravit se k dennímu zaměstnání. Troubí jej trubač stráže, v létě v 5, v zimě v 6 ho- din; u jízdních zbrani obyčejně o hodinu dříve. V neděli a ve svátek se troubí všude o hodinu později než obvykle. V čas potřeby bývá budíček nařízen na hodinu ještě časnější. VEČERKA je znamení, Že se máš navrátit do kasáren. Jsi-li na vycházce, pamatuj, kolik času potřebuješ k ná- vratu, a vraf se tak, abys došel do kasáren dříve, než se troubí večerka. Slyšíš-li (roubení cestou, pak pospěš, abys dostihl kasáren dřivé, než se signál dotroubí. Pfekročíš-ll večerku, dokazuješ, že nejsi vojákem přes- ným a že tvoji představeni nemohou na tebe vždy spo- lehnout. Stane-li se li někdy, že se opozdíš, ukaž, že jsi alespoň voják poctivý. Jdi a ohlas svůj opožděný návrat, mužně doznej u raporlu veliteli, co tě zdrželo, a slib, že se to nebude opakovali. Ale nelez přes zecf anebo oknem. To jest muže nedůstojno. Budeš-li na této cestě přistižen, budeš přísně potrestán. Večerku troubí trubač stráže v zimě v létě v 21 hodin, v sobolu a večer před svátkem o hodinu později. Velitel pluku může nařídit večerku na dobu časnější. 55
časnější večerky se laké používá jako znamení k oka- mžitému návratu všeho mužstva do kasáren. Proto slyšíš-li ji troubH v nezvyklou hodinu, pospěl ihned do kasáren, i kdybys mál pro ten don dovolenou pře* večerku. Dovolenou přes večerku ti udílí velitel setniny. Proto chceš-li jiti do divadla, do koncertu nebo do jiné zábavy, chceš-li delší dobu pobýti s otcem, který tě přijel na- vštívit, žádej u raportu o dovolenou přes večerku. Udělí-li ti jl velitel, vydá ti o tom písemné potvrzení. To odevzdej při návratu veliteli stráže anebo dozorčímu orgánu. Vojínům, kteří výhody dovolené přes večerku zneužívají (k noč- ním toulkám, hýření a pod.) anebo kteří nejsou dostatečné spoleh- liví (nepřesnost při návratu, návrat nedovolenou cestou a pod.), tnůže býtl odňata možnost dovoleni to obdržet, a to buď na Čas anebo I trvalo, a nékdy jl může velitel pluku na určitou dobu odníti i veškerému podřízenému mužstvu. Jsi-H jmenován střelcem z pušky, z kulometu, úder- níkem, dÚovodem anebo telegrafistou, můžeš - ale ne- musíš - dostat stálé povolení pobýti venku pře* večerku o hodinu déle. M-lí jmenován sBelcem I. třídy anebo úderníkem 1. ffídy anebo jsí-li spolehlivým odhadcem vzdáleností, můžeš do- stat povolení pobýti venku o dvě hodiny déle; máš-H doslat několik odměn, může ti být udělena jen jedna, a to odměna vyšší. Važ si takové výhody. Jest vyznamenáním a projevem velké důvěry, kterou v tebe mají tvoji představení. Zkla- meš-li je (budel-li trestán vězením kasárním anebo těžším treslem), odejme se ti tato výhoda, a to buď na určitou dobu anebo navždy. 56
Raport a denní rozkaz. U reportu vyřizuje velitel s podřízenými služební věci, které vyžadují osobního Setření: 'přijímá služební hlášení, prosby a stížností, rozhoduje o dotazech, vyšetřuje, udílí pochvaly a důtky, ukládá tresty a nařizuje, čeho je třeba k správnému vykonávání služby. U reportu selniny musí býtí přítomno mužstvo dozorčí služby, které službu odevzdává i které ji přijímá. Dozorčí desátník oolín Velitel Hladit Výkonný hlásí odevzdání služby Stížnost selniny důstojník rotmistr desátník oojín k reportu hlásí přvozdí služby Jdeš-li — z jakéhokoli důvodu — k reportu, prohlédni si v předvečer svůj ústroj, ve kterém se máš k reportu dostavit, řádné Jej vyčistí, a je-li třeba, posprav. Hlas se u všech představených služebním postupem (viz str. 34), o to nejen když jdeš k reportu $ prosbou, ale i přejímáŠ-li službu anebo jskli k reportu určen. Tedy vždy. Výjimečné nedodržíš 'služebního postupu, předná- . šíWi Stížnost (víz str. 48); hlas jenom dozorčímu desátníku, že jdeš k reportu se stížností, a stížnost samu přednos až u reportu veliteli. Tvoji představení, jimž se služebním postupem hlásíš, musí nejenom vědět o tvé véci, nýbrž musí se přesvědčit I o bezvadnosti tvého ústroje o tvého chování, neboť jsou za obojí věc odpovědni. 57
Veliteli světnice, veliteli družstva i četaři přednes hlá- šení večer před reportem, neboť ráno ti k tomu nezbude dost češu. Ráno se hles dozorčímu desátníku a ten 16 za- pilo k reportu. Denním rozkazem tě velí velitel setniny do služby dozorčí, hotovostní anebo slájnl, velí tě k zvláštním úkonům, nařizuje všechno, co se týká výcviku a za- městnání, oznamuje po- chvaly, trasty a nařizuje vše, čeho je třeba k řád- nému chodu služby. K rozkazu se musíš vždy dostavil, i kdybys byl prá- vě jinak zaměstnán. U rozkazu dávej dobrý pozor, abys postřehl vše, co se tebe týká. Jsi-li v službě dozorčího vojína, sleduj vže, co se nařizuje na dobu tvé služby, a je-ti za- potřebí, zapiš si to, abys mohl vydatně podporovat do- zorčího desátníka ve vykonávání služby. Nepřítomným dru- hům otznam, co bylo rozkazem všeobecně i jim zvláště nařízeno. Denní rozkaz se čte v služebním jazyku, a je-li třeba, tlumočí se ti do jazyka mateřského. Vycházka. Po vyhlášení denního rozkazu a v neděli a o svátcích je volná vycházka, jestliže lomu nebrání důležité a ne- odkladné úkony. Vycházky použij k svému zotaveni a vzděláni: pod- ' nřkej vycházky do okolí posádky, diod do čítáren, divadel, koncertů, museí a poznej místní pamětihodnosti. V zátiší pluku si vypůjč průvodce po městě a okolí a v něm si vyhledej, co by tě zajímalo. Odcházeje z kasáren hlas odchod veliteli světnice, če- taři a dozorčímu desátníkovi. Je-li velitel světnice 1 četař
nepřítomen, stačí, ohíásíš-li svůj odchod jenom dozorčímu desátníkovi. U brány té přehlíží strážný; ten má povinnost té vrátit, nejsí-lí řádně ustrojen. ' Na vycházku buď oblečen čistě, podle předpisu, a měj vždy bodák. Dbej svého zevnějšku nejenom k vůlí sobě, ale i k vůli svým druhům, svému pluku, své zbrani a k vůli celé armádě. Podle tvého zevnějšku bude občanstvo po* sužovat armádu. A nejen podle zevnějšku, ale i podle tvého chování. Chove] se proto všude, na ulici i ve veřejných místno- stech, tak, jak se na ukázněného vojina a slušného občana patří. Uvědom si, že stejnokroj, který nosíš, tě odlišuje od ostatních občanů. Chováš-ii se Špatně v občanském oděvu, nikdo si tě nevšimne; v stejnokroji tě však posuzuje každý: bývalý voják, nevoják, příslušník cizího státu, vyzvědač, každému jsi nápadný, každý si činí o tobě — a tím o celé armádě — svůj úsudek (viz kapitolu »Cestný vojín«,$tr. 12). Proto dbej, aby ten soud dopadl co nejlépe. Pamatuj, že první věci je tvůj zevnějšek o druhou tvé chováni, zvláště vůči před- staveným. Zdrav proto vždy a všude své představené a vyšší i své druhy, a to tak, jak ses tomu učil. Vynuf sl úctu veřejnosti svou kázní; ledabyiostí, úmyslnou nedba- lostí a vůbec každým neslušným chováním se sám odsuzuješ. Nekázeň je počátkem porážky. Jen ukázněná armáda zvítězí. 59
K obtenOm se chove) vždy zdvořile, ale odměřeně. S neznámými lidmi se nepouHěj do dlouhých řečíjzvláště nemluv nikdy s nikým, ani se známým a tím méně s pa- známým, ba ve veřejnosti ani se svými druhy , o věcech vojenských. Jest jednak mnoho věcí — jako v rodině — které z kasáren nepatří na veřejnost, a jednak vfi I takové věci, které nesmí vědět příslušník cizího státu (viz kapi- tolu ^Ochrana plod vyzvědačstvhn«), a proto si ukládej vždycky na veřejnosti v rozhovorech o vojenských dávkách neývělší zdržonjivod, anebo nejlépe — o vojenské službě vůbec nemluv, Hoyofí-ll se o něčem ve společnosti (v hostinci, v že- lezničním voze a jinde), raději vlče poslouchej a méně mluv; svěj názor prones mužně a zastávej jej, ale druhým jej nevnucuj; věz, že na touž věc možno správně pohlížet! s různého hlediska. Pamatuj $1, že ten, kdo mnoho mluví, snadno prozradí svou nevědomost, mělkost anebo pošetl- fost. K ženám a Ir starým li- dem se chovej zvláště zdvořile. Nech je jiti po pravé straně, doj Jim před- nos! při vstupování do místnosti, pomoz jim na dráze, pH jízdě autobusem, elektrickou drahou, při vstupováni do vozu 1 při vystupování, ženě, hlavně když má na ruce dítě, na- bídni ve voze své místo. Podej ženě anebo starci zavazadlo, a je-li zapo- třebí, pomoz jim Je néstl. Pomáhat! slabým jest mužná ctnost a zdobí zvtáitě vojína. Nedělej nic, co by bylo na škodu tvému zdrav! a tvé- mu dobrému jménu. Vyhýbe) se pochybným ženám a vy- křičeným místnostem. Ty spolu s nemírným požíváním alko- holu tě okrádají o tělesnou sílu, zbavují tě vědomí mravní éO
odpovědnosti a jsou příčinou. že nestočíš se svými příjmy; mnohého lehkomyslníka svedly již no scestí, ba i k zločinu. Opilý vojín zvláště poškozuje dobré jméno vojska. Proto je tvou povinnosti jek k pluku a k <amádě, tak k druhu, abys zakročí! zavčas všude, kde vidíš, že se ne- mírné požívá alkohol. Při tom dbej těchto pravidel: 1. Jdoš-ll už do hostince, nepij nikdy těžké lihoviny. 2. Nepij nikdy na lačný žaludek. 3. Pij jen tolik, kolik nezbytno k ukojeni žízné. 4. Pije-li tvůj druh přes míru, máj ho k odchodu. 5. Opilého druha neopusť. Hledej vhodný způsob, jak bys ho -nenápadné, ale jisté dopravil do kasáren. Rn tom dosáhneš vždy vlče po -dobrém než po zlém. Chytře ho přemlouvej, použij vhodné lsti, na př. navrhni, že půjdete jinam, anebo předstírej nedostatek peněz, únavu a pod., nepoužívej však násilí. Tvůj zásah do véd nesmi nikdy ve veřejnosti vzbudit více pozornosti než chováni opilcovo. Ježto sl opilec není vědom svých činů, snadno se při styku s představeným dopustí přečinů anebo I zločinů proti káenl, které pak mají pro něho zhoubné následky. Proto odved, jo-li to možné, opilého druha nenápadně z blízkosti představených. Nemrhej vzácný čas — nehřej v kertyl Užij živote rozumně i Střež se sporů a hádek jak se svými druhy — af již příslušníky tvého pluku anebo jiného tělesa — tek i s oso- bami dvHnfanf. Byl-li jsi hrubě uražen anebo napaden, zltsf osobu uražeče nebo útočníka. Je-li to osoba vojenská, zjM ji pomocí známých vojínů; je-li přítomen představený anebo vyšší, požádej ho o radu; civilní osobu dej zjistit stráž- níkem nebo čétníkem anebo důvěryhodnou osobou civilní, na př. pořadatelem zábavy. Příhodu hlas u reportu veliteli setnlny a požádej ho o radu, jak se máš zachovat. Jsl-li ohrožen, braň se, ale nikdy neútočl Ohroženého druha neopouštěj, braň ho, ale sám nikoho nenapadej; spor hleď ukončit co nejdříve a do) zjlatH útočníky. 61
Jsi*ll ohrožen na životě, máš právo použit k sobe* obráni zbraně. Každého vyzváni civilního bezpečnostního orgánu, kle* rý Je v službě, Jsi povinen uposlechnout. J$l-li zatčen (představeným, vyšším, stráží, hlídkou, cel- níkem, civilním bezpečnostním orgánem)) nesmíš se protivil. Můžeš si vlak po zatčení stěžoval, domníváš*!! se,- že k zatčení nebylo dostatečného důvodu. O každé příhodě, pří které Jsi byl .zastaven nebo zjištěn zakročujícím představeným anebo policii anebo při níž jsi by! zapleten do rvačky a pod., pode) co nej- dříve hlášeni svému veliteli setniny. Návrat do kasáren ohlas těm •představeným, kterým jsi povinen hlásil odchod. Vrážfí-lí se po večerce, hlas se do- zorčímu orgánu oddílu {kasáren) a dozorčímu orgánu setniny. VycMika pFod denním rozkazem. Před denním rozkazem (před ukončením odpoledního zaměstnání) nesmí nikdo, vyjímaje služební pochůzky, ode* jWí x kasáren. Po+řebuješ-li lak učinit z nutných důvodů, na př. na* vštíví-ll tě rodiče a jen králce se zdrží, potfebuješ-li vy* hledal zubního lékaře a pod., vyžádal st povolení u re- portu i nemáš-ll k tomu již čas, požádej o ně některého z důstojníků setniny, za jejich nepřítomnosti výkonného roámislra ar\ebo nejslaršího poddůstojníka; povolení obdržíš písemně. Vycházíš-li z kasáren v době zaměstnání, jsi po* vinen bez vyzvání se prokázat písemným povolením do* zorčímu orgánu u brány kasáren. Dovolená. ft*dn* dovolen*. Jsi-li pilný, spolehlivý, svědomitý a ukázněný a Jsl-li mimoto dobře vycvičen, může fl býlí v Jednom vojenském roce udělena řádná dovolená v nejvylší celkové výměře 8 dní. * 62
Řádná dovolená se uděluje v obdobích, v nichž to služební poměry dovolují, hlavni o svátcích vánočních a velikonočních. Nepoučí je-li jí nikdo, anebo nedost aMi ji za dobu svá presenční služby, užije se jí na konec jako úhrady pro případ, že by některý služební den by! neprávem za- meškal a musil jej nahradit. Řádnou dovolenou nemůže doslat! , vojenská osoba v náhradní záloze v době pětlměsíčnfho výcviku; vojenská osoba v záloze, konající cvičeni ve zbrani (slu- žební); i I • I vojenská osoba v nemocničním ošetřováni; vojenská osoba do míst, v nichž Jsou tou dobou zjištěny nakažlivá nemoci; vojenská osoba, která jest neukázněná, nespolehlivá, která se samovolní vzdálila od sváho útvaru, neodůvodněně překročila dovolenou anebo při cestě na dovolenou zneužila jízdních výhod. Zvttitnl dovolena. Zvláštní dovolenou můžeš dostat na dobu nejnúlnější potřeby, nejvýše však na dobu 8 dní, mášdi k tomu důvody: xodlnaá, na př. pohřeb rodičů nebo sourozenců anebo Jejich těžká onemocnění; existenční, na př. aby sis před odchodem z činná služby opatři! zaměstnání, abys vykonal odbornou zkoušku a p.; soukromá, na př. převzetí dědictví, předvolání k soudu a p. K sportovním anebo kulturním tčelům uděluje se do- volená zcela výjimečně. V nezbytných případech může zvláštní dovolenou zem- ská vojenské velitelství udělili na dobu 14 dní. Žádos! o takovou dovolenou musíš ddožtt průkazy. Dovolená taková Jde na vrub řádných dovolených. Jsi-li v nemocničním ošetřování, může II velitel ústavu, Jo-H toho obzvlášf naléhavě třeba, udělit zvláštní dovo- lenou, nejvíce však 4 dny. NeoJ dovoleno spojovali zvláštní dovolanou s dovolenou řád- non za' Um účelem, áby bylo mužstvu hrazeno jízdná a byly po* voleny cestovní dní.
Msfatm v záloze, koeejictau cvičeni ve zbrani* může m udělit zvUitnl dovoleni na dobu nejnutnějii potřeby, nejdéle viak na 8 dni, na př. při úmrtí rodičů, nebo kdyi vyhoří a pod. PMeluinicl náhradní zálohy, konající pčthněsíčnj vojenský vý- cvik, mohou v případech nezbytné nutných dostat zviáMnl dovolenou do tří dnů. Mrovotnl dovolen*. Zdravotní dovolaná se uděluje mužstvu, které pro po- ruchu zdraví je dočasně služby neschopno a nepotře- buje lěčení v nemocnici Uděluje se* jen na vojenské lé- kařské vysvědčení. Vojín, který dostal .zdravotní dovolenou, nemůže dostat v iémže pololetí řádnou dovolenou. 2édé-li o to dovolenec, může se mu povolMi chodit na zdravotní dovolené v občanském obleku. Zemfcdltsk* dovolen*. Zemědělskou dovolenou mohou dostat samostatní ze- mědělci, nájemci zemědělských usedlostí anebo synové, bratří a vnuci samostatných zemědělců, neschopných k prá- ci anebo k dozoru. Samostatní zemědělci anebo nájemci usedlostí před- kládají sami písemnou žádost o zemědělskou dovole- nou u raporhi sefnlny, za ostatní žádají příbuzní, jimž hospodářství náleží, a žádost, potvrzenou obecním úřadem, předloží velitelství vojskového tělesa. Zemědělskou dovolenou může vojín dostat na jaře, v létě a na podzim: na zemědělské a řádné dovolené ne- smí vojín v jednom pololetí dlíti déle než dohromady tři neděle. Nastane-li trvale nepříznivé počasí, může dovolenec, ale len jednou, dovolenou přeruHt a před jejím uplynu- tím se vrátil k svému vojskovému tělesu. Vykáže-H se po- tvrzením obecního (městského) úřadu (notáře), že* dovo- lenou. přerulll pro nepříznivé počasí, může se mu povolH, aby její zbytek nastoupil ještě v tom období. Zemědělské dovolené se neprodJužu jí. No zemědělské dovolené musí vojín nosit občan- ský oblek. Dovolené do ciziny. ChceJ-fl žádnou, evlášfní anebo zdravotní dovolenou 64
trávil v dztně, přednes u raportu prosbu o její povotení nejméně tři nedělo před žádaným nástupem. Musil také prokázat, že máš potřebné peníze na zapravení Jízdného do místa dovolané i zpět. Tvá žádost se musí předložit zemskému vojenskému velitelství, které o ní rozhodne. Bude-ti toho milně třeba, vydá li tvůj velitel takové povolení telegraficky. Výdaje za telegram musil n nadít. Cestovní pes li vydá pasový úřad, v jehož obvodu je tvá posádka. Pasová visa si opatř podle platných úmluv se státem, jímž vede cesta anebo kam cestuje?, Porad se o. té véd se svým velitelem setniny. Do džiny smí? cestovat Jen v občanském odévu. Prosbu o dovolenou přednes osobně služebním postupem tomu veliteli, který jest oprávněn ti ji udělH. Dovolenou uděluje: do dvou dní velitel seánlny; do čtyř dní velitel oddílu; nad čtyři dny velitel vojskového tělesa. Žádáž-li o dovolenou delší než osm dní (o zvláštní dovolenou), předlož žádost písemně a kolkuj jl pětikoru- novým kolkem; prosbu o zvláštní dovolenou dolož vždy doklady. Je-li žádost kolkována, kolkuj i každý doklad jednokorunovým kolkem. Prodloužení dovolené. Dovolená so neprodlužuje, můžeš o to žádat jen vý- jimečně (při úmrtí člena rodiny, po požáru rodného domu a pod.). Takovouto náležitě doloženou žádost (viz kapitolu eVojenské písemnosti«, vzor 3) pošli skrze místní vo- jenské velitelství, a není-li v místě tvého pobytu posádka, pošli ji přimo tomu velitelství, které ti udělilo původní dovolenou. Žádost tu předlož tak, aby tě její vyřízení mohlo dojiti ještě před uplynutím původní dovolené a aby ses mohl 65
ještě včas vrátit, kdyby ti prodloužení nebylo povoleno. Nedojde-ll tě včas vyřízení, nastup do služby. Je-li toho neodkladně třeba (na př, při úmrtí), smíš žádost podal telegraficky. V takovýchto případech je nejbližší vojenská velitelství oprávněno prodloužit ti do- volenou o ÍH dni; obrať se proto se svou prosbou na ně, a vyhoví-li se ti, žádej, aby ti povolení bylo potvrzeno na dovolence. Cestovní dni. Na cestovní dni nemáš nárok, můžeš je však dostat, ale jen při řádná dovolená, je-li hlavní místo pobytu na dovolená vzdáleno více než 150 km; do 400 km můžeš dostat dva, do 600 km tři a nad 600 km čtyři cestovní dni na jízdu lam i zpět. Je-li řádná dovolená udělena na dvakrát, příslušej! cestovní dni jen při jedná. Dovolenka. * Dovolenka jest úřední průkaz, že jsi dostal dovolenou a že máš právo dlHi na dovolená. Ztratíš-li dovolenku, žádej ihned veMehtví, která ti ji vydalo, o vydání nově dovolenky, žádost pošli skrze vo- jenská' místní velitelství, a nejsi-li v místě posádky, přímo. Použití rychlíku. O povolení, abys směl použiti rychlíku, můžeš žádat jen při dokázaném těžkám onemocnění nejbližších pHbuz- ných (otce, matky, ženy, dětí nebo sourozenců) anebo v jiných nutných případech, ověřených doklady. Toto po- volení platí jen pro jízdu do hlavního místa dovolená, nikoli však pro jízdu opět, a jest na dovolence zvláště vy- značeno. Hlášení dovolenců. V místě, kde dlíš na dovoleně dále než 24 hodin, jsi povinen během 24 hodin po svém příchodu hlásit osobně v úředních hodinách svůj příchod, Nepobudeš-li tam dále než 8 dní, hlas $ příchodem zároveň odchod. PobudeŠ-li však děla než 8 dní, hlas odchod 24 hodin před tím, než odejdeš. 66
Nla i le 1 u vojenského místního velitele; v misii, kde je část útvaru, Ic němuž nálež!!, také u je- jího velitele; v mister kdo není posádky, u velitele četnlcké stanice; v miste, kdo není ani posádky, ani četnictva, u starosty obce, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi u obecního anebo obvodního notáře. Každé hlášení příchodu a odchodu musí býlí .na do- volence potvrzeno! Příklady: i) V tvém rodném mé sté jen posádkou prapor pichoty a jedna eskadrona tvého pluku; velitel praporu jest posád- kovým velitehbn. Přicházíš na dovolenou a hlásíš se a) u posádkového velitele a h) u velitele eskadrony svého pluku. Setkáš se vak se svým přítelem, který slouží u jiného jezdeckého pluku a dlí zde také na dovolené. Ten se hlásil jen u posádkového velitele, nebot zdejší eskadrona jest částí jezdeckého pluku jemu cizího. 2) Přišel-li jsi domd a) na propušténou, nehlásíš se vdbec, nebot se doma nezdrzTs celých 24 hodin; b) na sedmide n ní řádnou dovolenou, hlásíš do 24 hodin po příjezdu příchod a zároveň i odchod; c) na čtrnáctidenní zvláštní dovolenou, hlásíš po příjezdu jen příchod; odchod hlas 24 hodin před svým odjezdem. V cizině hlas svůj příchod do mísla pobytu- do 48 hodin příslušnému vojenskému attaché Cs. republiky; je-li attaché v místě, hlas se osobně, není-li, písemně. Jsi-ll ve státe, kde není zřízen úřad našeho vojenského attaché, hlas svůj pobyl písemně nejbllžšímu příslušnému zastupitelskému úřadu Čs. republiky (konsufátu). Před odjezdem na dovolenou se obrať na svého veli- tele setniny, aby tě o. těchto věcech poučil. 67
Chování na dovolené. Dovolenou může! kdykoli pferužlf a vrátit se k svému útvaru; pak se ti počítá jen doba, kterou jsi na dovolené skutečné strávil, Jsi-li povolán, dostav se podle povolávacího rozkazu! Je-li nařízena mobfllsace. anebo povolání pHslužnlkú zálohy k výjlmo&né činné službě v míru, navrať se ihned ksvé setnlně! Je-li ti zabráněno vrá- tit se zavčas na své slu* žební ' místo příčinami, které nezávisí na tvé vůli, jako jsou na př. živelní pohromy, dopravní kata- strofy anebo pomehy / pravidelné dopravě, jsl- -II zadržen sláfaími úřady při vypuknuti nakažlivých nemoci- a pod., vyžádej si u nejbližllho vojenské- ho anebo jiného státního nebo veřej, úřadu, na př. u úřadu dopravního, o tom náleŽHé potvrzení, Pro neodůvodněné překročení dovolené budeS potrestán a podle okolností musH zameškanou dobu nahradit. Přrdloí Ukařtkí vyfvedČtní,\ Onemocníi-R na dovo- lené, můžel se vrátH k -svému útvaru, Jsi-li viak dopravy neschopen, hlas to neprodlené skrze vo- jenské místní velitelství svému veliteli selnlny; -ne- ni-H v místě tvéhó pobytu posádka, hlas to přímo. K Máčení tomu přilož lé- kařské vysvědčeni, a to vysvědčení vojenského lé- kaře, js,*Íl v místě posád- ky, jinak vysvědčení lé- 68
kate státního. Ve vysvědčeni nechť le výslovně uve- deno, že jsi dopravy neschopen a jak dlouho ten ífav po- trvá. Jakmile je ti h> jen poněkud možné, vrať se k své satnlněl Prepiiitln*. Jsi-li ukázněný, ve službě spolehlivý, při výcviku po- zorný a tělesně zdatný, můžeš prosit velitele setalny, aby •ti na naděli anebo na svátek udělil propuštěnou. Takovéto jednodenní dovolená uděluje se na vzdálenost nejvýše 50 km a nečítá se na vrub řádné dovolené. Úřední průkaz o propuštění je propustka; tu dostane! v den před propuštěnou po ukončeni odpoledního zaměst- nání; potom může! hned opustit kasáme. Navrátil se musí! o 24. hodině toho dne, pro který ti byla propuštěná udělena. Na propustku nemá! při jízdě drahou nárok na snížení Jízdného. Poplach a požár. Poplachem sc jednotce nafixujo bojová hotovost. Zna> není Z poplachu se dává polnici signálem >Poplach!«, ranami z dč), světelnými poplašnými znameními a pod. Signál polnicí přejímají a dále rozšiřuji trakaři všech slráti a hotovosti. Jakmtie uslyší! znamení k poplacha, spěchej do ka- sáren! Oblec co nejiyohlejl cvičební ústroj, uchop zbraně a nastup na nástupišti. Jsi-li v dozorčí službě, pečuj/ aby všichni důstojníci 'a rohnistři tvé sotnlny byli o poplachu hned zpraveni, a je-li třeba (za nepokojů), aby Je doprovodily do kasáren hlídky. * Zvláštní podrobná nařízení pro poplach obsahuje po- plachový řád Ivé selnlny, který je vyvěšen ne přístupném mMě.. Polěr. Vualkne-U v obvodu posádky poěár. odebere se hotovost k po- iářUtl, udriuje tam volnou cestu pro stříkačky a povozy s vodou. 69
zabraňuje návalu lidi a nepořidkům a zfistana tam i pa požáru, aby udržovala pořádek. Vzniknc-U požár v kaaáraáeh anebo jst>a-lS požárem ohroženy kasárny, dá ae signál »Požární poplach!*. Nastup se všemi součástkami ústroje, která ti byly svá* feny, I se svými zavazadly. Vypukne*1i požár v té části kasáren, kde jsi ubytován, nečekej na další rozkazy a po* spáš ne seřadiště své setniny. . >si-li ošetřovatelem koní anebo má-!i je tvá setnina v počtu, starej se, abys je co nejdříve vyvedl v bezpečí, I kdybys musil své vlastni věci a výstroj nechat ne místě. Ze stáje vyveď nejenom koně, kteří jsou ti svěřeni, ale I koně druhů nepřítomných. Nechce*!! kůft v noci z hořící stáje ven do tmy, zakryj mu oči kusem oděvu anebo zástěrou. OdváŽeš-ll Je jenom a chceŠ-li je ze stáje vyhnat, zvětšíš tím jen jejich zděšení • v nastalém zmatku se většina koní buď zmrzačí anebo uhoří. Jestliže hoří poblíž stáje, i když není stáj leště přímo požárem ohrožena, jen koně nesedlej o nauzdl a pak je vyvoď. Jsl-ll určen k tomu, abys pomáhal hasit, vynalož vše* chno ústtí na záchranu státního majetku z hořících anebo ohrožených budov. Býváš však určen k hašení a k záchranným pracím i tehdy, když státní majetek není přímo ohrožen. Pak po- moz svým bližním! Je to nejenom tvou lidskou, ale i vo- jenskou zákonitou povinností. Věz, že tvoje skutky |sou pak ke cil celé armáděl Mlklad: Dne J. kvétha 192$ vypukl v Trebišove na Slovensku požár a tak rychle se Siřil, že v několika minutách bylo asi tco budov v jednom ohni. Vojáci 10. hraničářského pra* póru se s opravdovou brdinnosti vrhali do vlamend a za- chraríovali udské životy i majetek postižených. Jen jejich statečnost a obétovriost byla příčinou, že neubořelo několik dětí. — A tak i v míru chrání vojáci Čestní životy a ma- jetek občaná. (Podle >Bratrství* 192}.) 70
Stejnokroj. Stejnokroj neoblékáš proto, aby ses nějak vyvyšoval nad ostatní občany, nýbrž proto, abys jak v míru, tak l va válce poznal snadno své druhy a své velitel* a abys moM hbité sledovali jejich rozkazy a pokyny. Buď hrd — a můžeš jím právem být —• na svěj lat, který smíš nosit jako obránce republikyI *’ Cti však svůj stejnokroji Dbej jeho čistoty a bezvadnosti) Chovej se v něm vždy důstojně! Podle hodnostních odznaků (ďktlnkd] rozeznáš vyšší. Hodnostní odznaky se nosí na Čepicích a na ramenních páskách. Generálové je nosi na rukávech. (Vlče přílohu, t a 2.) Podle barvy výložků rozeznáš, ke které stavovské' sku- ,'ptaě ta neb ona vojenská osoba přísluší. Týž účel mají vedle výložků límcové odznaky. (Viz přílohu 3 a 4.) ’ Piloti a letečtí pozorovatelé nosí odznaky na blůze ha pravé straně prsou. (Viz přílohu 5.) v' Mužstvo, které vynikto ve střeleckém anebo jiném vý- cviku, jest poděleno odznaky, které nosí na blůze na Můrce uprostřed levé náprsní kapsy. Erárnl oděv dostaneš po příchodu k setnině. Měj jej Vždy čistý a šetři ho, aby se ho mohlo i v budoucnosti. Upotřebil. Uvědom si, že není jen pro tebe, nýbrž že po wém odchodu budou Jej nosit druhové, kteří přijdou po fabě, Uvědom si, že stojí velké peníze, které třeba právě tvůj otec těžce vydělal a na daních státu odvedl. Maličkosti Sl oprav sám; jda-ii o větší opravy, popros,K aby ti to udělali v správkáňně. Na každou součástku oděvu přišij lístek se svým jmé* Mm a dbej, aby jméno na něm bylo vždy čitelné.- Neměě o své újmě střih erámlho oděvu; jednak musíš fa píešlíí sám platil, jednak budeš za poškození oděvu ' trostán a podle okolností jej třeba, zaplatíš celý. 71
Rádně opatruj oděv a výstroj, který ti byl svěřen. ZtvatB*U něco, hned to hlas. Ztracenou součástku musíš tak jako tak zaplatit a mimo to bude! trestán, neohlásíš-H hned ztrátu, Každý z tvých druhů dostal týž oděv a týž výstroj. Proto nepů)čuj nikomu vlet, které ti byly svěřeny! Tím bys jen podporoval nedbalé druhy o nepořádek. Znečištěný odiv nej- prve vyklepej důtkami ne- bo rákoskou a pak Jo) vy- kartáčuj žíněným kartáčem; mokrý oděv dej dříve úpl- ně vyschnout. K čištění ne- používej hdí ani rýžových kartáčů; tím oděv trpí a předčasně se opotřebuje. Oděv klepejte vždy dva: jeden je) drž a druhý jej klepej. Ke kartáčování roz- lož oděv na stůl anebo jej zavěs. Ca« od Času oděv vyper; obzvláště nestrp, aby límec anebo podšívka byly Špinavé, Per teplou vodou a mýdlem. Mastné skvrny vyčlsf benzinem, skvrny od olejových barev terpentýnem, dehtové máslem. Na oděv ©okapaný svíčkou polož ssael papír a polom je) přežehli horkou žehličkou. Jakmile se zuje!, očisti vždy obuv; za deltě, sněhu o v sychravém počasí 'Ji nejprve osuš a pak JI namásf tukem. Vlhkou obuv nesuš nikdy blízko kamen, nebo ztvrdne a třeba se i připálí. Za příznivého počasí ji ale- spoň Jednou týdně namasf. Rozpuštěný tuk vtírej do ní dlaní. Vlhkou obuv nemasf! Obuv takto konzervovaná nehpí nepohodou, Je měkká o poddajná a přizpůsobí se snadno noze. Nejlepším konservačeím prostředkem je živočišný tuk, zvaný degras. Potřebný tuk sJ opatřuješ ze žoldu. 72
Prádkk Při nastoupení Činné služby dostane! dvě soupravy prádla a mimo to ješfé jeden pár onucí a vždy po sedmi měsících dostanei daHí soupravu. Po dobu tvá služby oviem zůstává prádlo majetkem vojenská správy, nesmí? Je tedy svévolné potkodtf, ani je darovat, mi prodat. Po- nechá se li vtok, až budeš propouštěn z Stoná služby. Ha vycházku múlež nosit vfostní odiv předepsaného tvaru a úoravy ze sukna nebo z česané pHxe, vlastni dlouhé kalhoty bez lemovky, hnědá kožené rukavice, bílý nákrčník a vlastní hnědý kožený opasek. Nosit nepředepsané odznaky, soukenné podložky na ramermkh paskách atd. se zakazuje. ale v způsobu, jak no til stejnokroji Elegance nezÁlelt ye Hři- bu a v jakosti Útky — Ale jednoduchost, čistota a bezvadné chování platí více než střih a česaná přízel Vystříhej se malicherného fintění: je nevkusné nosit dlouhé vyčnívající manžely, vysoko frčící nákrčníky a ře- tízky viskl z náprsní kapsy* Zakazuje se.nosit rozepjatý plálf a rozepjaíý límec u blůzy nebo u pláiié. Rovněž není dovoleno chodit v ob- vodu posádky bez pokrývky na hlavě. 73
Bodák s opaskem odkládej jenom ve vojenských ubi- kacích, v soukromých místnostech, při sportu a při tanci. Peněžní náležitosti a strava. Náležitosti pentžnt. Tvá »pravldelná« denní peněžní náležitost Je žold 1.50 Kč. Nárok na něj počíná dnem nastoupení do Činně služby a končí dnem odchodu z ní, 2old se vyplácí po- zadu, a to každého 16. a posledního v měsíci. Za dobu ztrávenou v oíetfovánf ve vojenská nebo v občanská nemocnici náleží ti nemocniční denní žold 0.25 Kč. Po dobu kázeňského (restu na svobodě přislutí ti vězeňský denní žold 25 hal. Jsi-ll na řádné nebo zdravotní dovolené, náleží ti pra- videlný denní žold. Po dobu trvalé dovolené nenáleží li žádné náležitosti. Překročím výměru své dovolené neoprávněně nebo neodůvodněně opožděným návratem, ztrácí! nárok na vežkeré náležitosti za dobu, o kletou Jsi dovolenou pře- kročil, e to bez újmy následků trestních anebo kázeňských. Jízdné na dovolenou ti hradí vojenská správa nejvýJe dvakrát za celou dobu prasenční služby, Jedei-li dále než 100 km, a to: a) při řádné dovolené, Jsi-li spolehlivý a ukázněný, do místa, odkud Jsi nastoupil do presenční. služby; chcaJ-Ii do jiného místa, musí! prokázat (potvrzením obecního úřadu anebo četnictva), že tam bydlí tvoji příbuzní, tvojí bývalí zaměstnavatelé a p. b) při zvláštní dovolené z rodinných důvodů, ona- mocni-li anebo zemře-li někdo z tvých nejbližlích pří- buzných; c) při zdravotní dovolené, 74
Tvé vedlejií náležtiortl jsou tyto: 1) prt služebních cestách náleží ti mimo jízdné a náhradu za přechodné^ ubytování také příplatek k stravnému ve . výměře 6 Kč denně, nebyia-li li poskytnuta hotová strava, a coalovni přídavek 2 Kč, zlsávíš-li na cestě alespoň 8 hodin; tento přídavek ti náleží ve výměre poloviční, trvala*li služební cesta méně než 8 hodin, nejméně však 4 hodiny; 2> Odeháriš-li do zálohy po splněni povinnosti k zákonitě prescnčnj službě nebo po vykonáni pětimésíčalho vojenského výcviku anebo jsi-li propuštěn x činné služby po vykonání cvičeni ve zbrani (služebního) anebo odeházlš-li na trvalou dowotatou, pří- slušejí ti na cestu z posádky do místa bydliště, nejdále však na hranice Československé republiky tyto náležitosti; jízdné, přídavek pří cestě po železnici na vzdálenost od 15u do 400 km 12 Kč, do 600 km 18 KČ a tiad 600 ilcm 34 Kč. a přídavek při cestě pěšky na vzdálenost od 10 do 20 km 6 Kč, do 40 km 12 Kč a nad 40 kin 18 Kč; 3) po dobu dočasného přiděleni, kdy ti nemůže hýli poskytnuta notová otrava, ti náleží stravně a příplatek k rttwvnésnu ve výměře 6 Kč a přídavek za dočasné přiděleni ve vý- měře 2 Kč; 4) při poehedeeb • cvičeních, při nichž je útvar déle než 48 hodin mimo stálou posádku a pochoduje nebo cvičí alespoň -8 hodin denně, ti náleží za každý den přídavek 1 Kč; 3) při asistencích ti náleží přídavek 1 Kč denně počítajíc od odchodu z kasáren do návratu do nich; při zvláště namáhavých výkonech pomocných asistencí může být tento přídavek zvýšen až do 3 Kč; 6) pracovní přídavek až do výše 2 KČ denně může býti přiznán a vypiácen podle zvláštních ustanoveni; 7) zvýšení stravného o 10 až 40% bývá povolováno při pochodech a cvičeních mimo posádku, při manévrech a při asistencích; 8) polní přídavek ve výši 1 Kč denní náleží mužstvu konajícímu službu u útvarů armády v poli; 0) zápolní přídavek ve výší 50 h denně náleží mužstvu konajícímu Službu u útvarů v zápoli. Hleď vystačit se svými -skrovnými příjmy. Zbytečně neutrácej, kupu) jen takové věd, kterých nezbytně potře- buje!. Nikdy nevydávej poslední peníz. Hleď, abys měl vždy ušetřenu malou hotovost. To lze, i když z domu ne- dostaneš ani haléře - jsou vojáci, kteří $1 na vojně zaše* tmi peníze; kdo šetří, ušetří! - Varu) se dluhů a svým kamarádům peněz nepůjčuj. Tlm bys jim jenom umožnil nešetrnosf e rozhazování peněz. 75
Ha dluh nic nakupuj! Nekupuj nic. na splátky, hlavni ne od obchodních agentů e podomních obchodníků, kteří ti vyhledají v ka- sárnách anebo té zMiavl na ulici a nabízejí II různé zboží, Jako hodinky, knihy, -hrací nástroje, losy a pod. Takových obchodů se varují Stane! se snadno obilí podvodníka) anebo koupí! zboží mini cenné a dokonce nepotřebné, anebo konečné na sebe uvalí! 'brkni závazných splátek, třebaže ti bude později těžko nebo I nemožno Je platit, Proto se dříve, než podobný obchod uzavřel, porad s ve- litelem setniny. Totéž učiň, dříve než uzavře! pojistku nebo podepíiel směnku. Strava* Vojenské správa H dává chléb a hotovou stravu. . Za války ti dává také kuřivo. Strava se skládá obyčejné ze snídaně, oběda a večeře. • Na nákup a přípravu stravy jést určeno stravné, t. j. určitý peníz pro muže a den. Za tento peníz nakupuje proviantní důstoj- ník potraviny a x tich se pak připravuje strava. K příprav! otravy odleží denně každému muži: k snídani; 1 kávové konsorva; k obědu: 200 t hovězího masa a 200 g mouky anebo. ISO g luštěnin, krupice, rýže anebo 800 g bramborů a 200 g zelí, k tomu cibule, sůl, tuk -* zelenina; > k večeři: ICO g hovězího mase, nebo 100 g luštěnin anebo 200 g bramborů, a 1 kávová konserva. Chleba náleží muži 700 g denně. Některým vojínům dávka chleba nestačí, avšak mnozí ji zase nespotřebují. Proto, kde to dovolují poměry, vydává se chléb společné a přiděluje se ho tolik, kolik ho, mužstvo sní. Stravní hospodařeni řídí a za kontroly stravní komise obsta- rává hospodářská správa; stravní komise se skláďá z před* sedy, z důstojníka zdravotnictva, důstojníka hospodářské správy a z velitelů aetnin; voli se do ní od každého oddílu 2 muži. - Stravní komise se schůzi jednou za měsíc, pečuje, aby se po- traviny nakupovaly co nejvýhodnřji, sestavuje jídelní lístky a jedná o všech důležitých věcech týkajících se stravováni. Nemůže-ll li býlí poskytnula hptová strava, obyčejně obdrží! stravné (viz »VedleJ5í náležitostí* odstavec 3). 76
Po dobu zdravotní dovoláni ti místo stravy a chleba přísluší stravovací paušál 3. Kč denní. Na řádné anebo zvláštní dovolané a na pro- puštěni nemáš nároku ani na stravné, ani na stravo- vací paušál. Ubytovaní a ubytovací potřaby. Vojenská správa ubytuje vojsko společně v kasárnách a dává mu veškeré zařízení a ubytovací potřeby. Ale Často jste ubytováni jednotlivě u osob občan- ských, kjaré jsou pak povinny opatřit vám mimo čistý noc- leh tiž osvětlení a otop a poskytnout vám možnost po- věsili si výstroj a zbraň. Za to jim platí vojenská správa za osobu a den 16 haléřů. . Lůžkové slámy tl náleží na první náplň 30 kg, <k craplnění stamntku měsíčné 3 kg. Palivo: k vaření stravy.ti náleží denně 0.5 kg měk. dříví. Topivo: k vytápění místností náleží denně na 1 muže 1 kg měkkého dříví. Péče o zdrávi. Zdraví je tvým nejcennějším staříkem a-proto je Ivou povinností, aby sis je co nejdéle uchoval. O nakažlivých nemocuch* Tvé zdraví má mnoho nepřátel jak z říše živočišné, tak rostlinné. Nejvíce je ohrožují bakterie. Jsou to malé rostlinky, které tl vnikají do těla a působí v něm většinu nemoci. Bakterie -najdeš všude, ale nejvíce bujejí v nečistotě a špíně: v prachu; v chrchlích a výkalech, nemocných, v zkažených potravinich, v hnijících věcech, ve zdechli- nách, v hnisajících ranách aid.; žijí na podlaze a. na zemi, lpi • na prachu a vznášejí se s ním ve vzduchu a usazují H na nábytek, na polraviny arfd. Síří je také mouchy, které sedají na výkaly a na zdechliny, pak na tebe, na 77
pokrmy, které poživě!, a na předfněiy, které bečet do rukou; přená!! Je i jiný hmyz a Jejích nóslllelem Jo i sám člověk. Tyto nepřátele svého zdraví vdechuje! v rozvířeném prachu, polyká! jo $ jídlem a vodou, vnáJÍ! $1 Je do ů»f znečistěnou rukou, cizím příborem, sklenicí, cigaretou, pá- rátkem, tužkou anebo Jiným předmětem, který strká! ze zvyku do úst, přijímá! Je polibkem, vnikají li do otevře- ných ran dotykem a vzduchem, do krve kousnutím (vJI, mouchou, komárem, psem), do pohlavního ústroje pohlav- ním stykem. Namoci šířené bakteriemi nazýváme nemocml nakaiilrýuiL — Hlavni z těchto nemocí Jsou: BHšní tyf} vniká do těla ústy, píenáši se nečistýma rukama, nečistým ovocem, nešvařeným mlékem, nedosti čisti připravenými saláty a znečištěnou vodou. Bakterie se rozmnožují ve střevech a z těla ae vylučuji stolici a močem. Oplavlee; dostává se do těla a Mři se podobná Jako tyf; vy- značuje se krvavými hlenovými stolicemi. Cholera: Stři se podobné jako tyf, hlavni v době válek. Záškrt: přenáší se dotykem * nemocným; bakterie se usazuji a rozmnožuji v hrdla nemocného. Spála; Míří se podobné jako záškrt; nemocný může býti zdro- jem nákazy i několik neděl polom, když přestala horečka. Nakažlivý zánět mozkových blan (strnuti lije); jest vejmi ne- bezpečné. Bakterie se vylučuji výměškem z úst a nosu a touto cestou také vnikají do této. Tuberkuloea; je to nejrozšířenější nemoc vůbec. Její bakterie se mohou usadit, ve všech Částech- těla. Nejčastěji postihují pilce. Vylučuji se hleny při kašli a v stolici. Neštovice; jsou zhoubná kožní nemoc. Očkování poskytuje ochranu $ lot, a i mnohem déle. Skvrntvka (skvrnitý tyt); přenášejí ji vši. Chřipka; vniká do těla nosem a Ušty: její bacily jsou v chr- chlích a nosním hlenu. Ráže; vzniká nakažením třebas i nepatrných ran anebo odě- rek. Bacil vnikne do rány a šiří se do okoli- Ztrnutí ranné (tetanus) Jest velmi nebezpečná nemoc. Bacil je v hlíně anebo v trusu a vnikne do rány při poranění (často hře- bem. vidlemi, trnem, střepinou, třískou, střelou a pod.), 8néf sleidnná (uhlák) jest velmi nebezpečná nemoc koni, ho- vězího dobytka a jiných zvířat. Bakterie jsou v trosu anebo v hni- 7$
sn ran; do fHt lidského vnikají sebe nepairočili oděrkou nebo trhlinou v kůii anebo pclivénim masa z nemocného dobytka. VaxhHvka; Mři w podobným způsobem jako sněť slozinná. VztekUaaj vniki do těla kousnutím pw nebo jiného nemoc- ného zvířete. Chraft se pléd nakažlivými nemoemt! Dbe| těchto pravidel: 1. Buď slřídmý v jídle, v piti a v kouřeni! Nestřídmost snižuje schopnost odolávafi nákazám: nestřídmý Člo- věk jo sl sám nepřítelem. 2. Dbej Čistoty! Příslušná pravidla viz níže, 3. Hlas se nemocen, jakmile na sobě pozoruješ příznaky onemocnění. Hlas onemocnění svých druhů, kteří se sami nehlásí a nemoc zatajují. ♦. Všímej sl poučení lékaWI Dodržuj veškerá vydaná nařízení a zákazy 1 5, DesMflktij sl roce oděv, který přišel do styku $ ne- mocným člověkem anebo zvířetem. DesInfikuje se hor- kem, vařením anebo parou, omýváním desinfekčními prostředky anebo ponořením do desinfekčních roz- toků. Desinfekční prostředky Jsou odorif, lysol, lysifol a pod.; taká vápenné mléko (1 dli hašeného vápna a 3 díly vody), Jenže to se nesmí dostat do očí! 6, Dej se očkovet proti neštovicím a tyfu, a je-li nebez- pečí, též proti jiným nemocem. Pravidla Čistoty. 1. Myj sl denně po budíčku ruce, obličej a celou horní Dolovinu těla mýdlem a studenou vodou; zvláŠf peč- livě si umývej mýdlem krk a ruce až po loket. Myj se po každém návralu ze cvičení a kdykoli se JqpotíŠl Myj se v tekoucí čisté voděl Není redno, aby se ně- kolik osob mylo v jedné vodě. 79
Zanedbaný chrup pdfobi PečujeMi denní o sv&j bolert a ftojí bodni peníz. chrup, uietHÍ ri zdraví i peníze. w 2, Vypiachuj sl ústa ráno I večer pitnou vodou, ráno si oihf zuby kartáčkem o pastou! Neděláš-ll to, hniji tl maži zuby zbytky potravin, v tich se množ! bakte- rie a ty ti ničí zuby. Vodo, která není pitná, nehodí se ani k mytí 6st. 3. Koupe) >6 nejméně jednou xa Čtrnáct dni. Celé tálo sl myj nejméně jednou týdně! 4. Přádto méft nejméně jednou týdně! Zpotíl-li se, měň je častěji! 5, Vlasy nos přistřiženy podle předpisu I Dlouhé vlasy dodávají muži zženštilého vzhledu, vojákovi nesluiejí a Jsou po zdravotní stránce nevýhodné. 6. Nehty měj krátce přistřiženy o udržuj je v čistotě! 7. Jez jenom svým příborem I Před jídlem sl umyj ruce! Jídelní nádobí a příbor umyj po jídle řádně v pitné vodě; myješ-li je v teplé vodě z kuchyně, alespoň je pHnou vodou vypláóhnll Nepožívej jídlo zkažené, znečistěné a takové, které tí upadlo I ao
Uschovávej chléb, poživatiny a příbory felc, aby byly uchráněny před prachem a před mouchami. Lžíci nanos v holínce ani v ovlnovačcel 8. jert ze svého nádobí! Nikdy napij přímo za spo- lačné konve na vodu a neštip, aby z ni Jiní plil. 9. Nedávej do úst prstyl Neolizuj je při obracení IWů V knize anebo pn počítání penězi 10. Choď pravidelné M záchodl Zvykni sl chodN no vel* kou síranu hned ráno po budíčku. Oba), abys záchod nijak neznečWH. Po každém použití záchodu sl umyj ruce. Konat potřebu mhno záchody (na dvoře, ne hno- JHIi a pod.) je zakázáno. 11. Neštip hmyzí Zvláilé vel jest nebezpečná; jest nositel* kou choroboplodného zárodku skvrnlvky a jiných na- kažlivých nemocí. DosfaneJ-!l náhodou vil, hles to, aby se tl mohlo od nich pomoci. Pozomječ-ll, že ně- který z tvých druhů jo zavUven a že to nehlásí, ohlas to sám. 12. Naplij m podlahu a nedovol, aby tvoji druhové volné plívali I Slina nebo chrchel nemocného obsahuje spou- stu bacilů; když uschne, bakterie so s prachem rozvíří ve vzduchu a ty je vdechuje!. Nekalil volné, nýbrž přidržuj sl pří kalil před ústy kapesník. 13. Větre) a zametej jizbu tak, jak sos učil. (Viz kapitolu aPosluha svétnicea.) . Pohlavní nemoci. Nemoci tylo se přenálejl pohlavním stykem. Jestliže se králce po souloži dosínfikujei, zničí! bakterie, které mé! snad na těle, a uchrání! se nákazy. Protylakční skřínka jest u každé setniny, v každých kasárnách, každému snadno přístupna a jest v ní návod k použití. NeopomW ji použiti po každé souloži, avíak pamatuj sl, že tato ochrana není dosti spolehlivá I »Nojlep!i ochranou před nákazou chorobami pohlav- ními jest úplné zřeknutí so styku poldavnlho, což, kk bylo dokázáno, zdraví Ikodllvo není, avíak předpokládá silnou vůli každého jednotlivce. Mladý muž musí zůstali zdráv o čist, aby mohl s klidem předstoupli] před svou budoucí 91
ženu čistou a zdravou, aby mohl zplodHf zdravě polom* sávo a zafožiti lak zdravou rodinu, jež jest základem státu. Varujte se alkoholu, neboť v opojen! alkoholickém se člověk dopouští činů, kterých by jinak .nikdy* nespěchal. Byl jsem svědkem, když vojín, nakazivší se jakousi choro- bou pohlavní, žaloval na sobe: nKdybych nebyl býval opilý, nebyl bych se ničeho dopustil a byl bych nyní zdrávi* Pozdě byoha honili. Jiný zase udáví, Že byl k prostitutce zaveden svými kamarády. Proto «e varujte lehkomyslných kamarádů ú sami nebuďte lehkomyslní! Vyhýbejte* se stykům s lehkými Ženštinami, neboť přinesou vám jen hoře a bolesti. Řekne-li která, že je zdráva, no* v ě M e, neboť pravdu vám nikdy nelekne, někdy ani sa* ma neví, že jest nemocná a přenáší evoji chorobu nově* domky na jiné.**) Pohlavní nemoci Jsou: Měkký vřed, oblevující sp 2 až 10 dní po souloží, často spo- jený s velmi bolestivým hnisavým zánětem Iláz třlselných. Bakterie se. výmětu jí z vředu nemocného a vniknou tt do tála ranou * tře- bas f nepatrnou, neviditelnou oděrkou. Dá se vidy úplné vyléčit. Kapavka ae objevuje rovné! 3 a! 18 dni po souloži * bývíi Často spojena se zánětem nadvarlat. co! mívá v zápětí neplodnost. Léčeni je často vejmi zdlouhavé. Bacily jsou v hnisu nemocné sliz- niee. Bývíe přeneseny do oka způsobují zánět spojivky, jenž může končit í oslepnutím. Nemocný kapavkou mřj proto dva ručníky: je- den na obličej, druhý na ruee. PHjlee neboli syfilis se přenáší podobným způsobem jako měkký vřed, objevuje se však teprve v třetím až Šestém týdnu po souloži. Je sice vyléčitelná, léčeni je však zdlouhavé a nesmí se zanedbat, sice so nemoc protáhne a projeví se třeba po letech v jiné formě, jako vysycháni míchy, paralysa. nemoci oční, jaternr a pod. Vleehny pohlavní nemori ae dají vyléčit, podrobi-li se nemocný savčaa důkladnému lékařskému léčeni. Proto jo povinností každého vojína, aby Ihned hlásil své onemocněni, jakmile na svém pohlav- ním ústroji zpozoruje nějakou podezřelou změnu. Zatajovat pohlavní nemoc. Je trestné! SouložMi nemocný dříve, než jest úplné vyléčen, a nakazbli Jinou osobu, dopustí se tím zločinu těžkého ublížení na těle. Trest za to jest až 8 měsíců tuhého vězeni. ByMI jsi pohlavně nemocen. ncMulaŽ dříve, ne! ti to lékař výslovně dovolí Nevstupuj do manželství (ani po letech), dokud se neporadíš a odborným lékařem. *f Skpt, dr. J. Kohoušek: nPohlovní choroby a ochrana před nknl.a 82
Zbfákani lidé se inadno nachladí. Otazuj se! To je nejfepfí ochrana před nachlazením. Ochrana pFad nachlazením. ísl-ll uhřát — nepij chladných nápojů, — nepřevlékej jo, — nelehej si na chladnou anebo vlhkou' zemi, — -nevstupuj do vody, nýbrž nejprve se náležitě ochlaď. Rovněž jsi-li rozpálen, se -po koupeli dobře ochlad, dřivé než vyjdeš z lázni! Jdoš-li v noci na záchod, oblec si plášť a,obuj trepky! Převlékni promoklé šatstvo, obuv i prádlo, a nelze-i! to učinit, pohybuj se, dokud neuschneš. PéCa o nohy. Zvláštní péči věnuj svým nohám. Hleď uchovat v dobrém stavu obuv a dbej, aby byla vždy v pořádku. Většina otlačenin nohou vzniká t tvrdé 83
obuvi, která nabyla dobře tukem konservována, nebo z obuvi, která Jo buď přHiŠ tlená nebo přílH volná, Dbej, aby n ti nohy naporafllly! Rána na noxo se těžko hojí a snadno se znečisti. Proto udržuj nohy ve vzor- né čistotě a denní, obzvláště na pochodu, sl je myji Podfuteš-ll za pochodu na noze bolest, prohlédni sí bolavé mmo, natři si je tukem anebo vaselinou, přilož na né čistou vetu, vyrovnej záhyb onuce, aby té netlačila; a je»ll příčinou tvrdá bota, natři j| tukem. Puchýře naproptchuj na pochodu, nýbrž až po něm. Hlas každé, i .sebe měnil poraněni na noze a dej sl. je ošetřit zdravotním personálem. Zanedbané otlačeniny rády zhnlsají a působí li pak vážné onemocněni. Mozoly, kuří oka, zarostlé nehty a po- ceni nohou jsou následek nedostatečné péče o nohy. Poceni nohou vzniká xanédbéním Čistoty, nošením ne- čistých ponožek a . onucí. Nemocná noha se neobyčejné potí a zapáchá. Pocení zamezíš, koupáš-ll si denně nohy v studené vodě fbecr mýdla), vysoušíš-li obuv na sluncí a sffldái-li denně onuce a ponožky. Nemůžeš-ll sl pomoci, obrať se o radu na lékaře, OnomocaM. OňemocnK-li, hlas to veliteli světnice a dozorčímu desátníkovi. Ten tě zaznamená k lékařské prohlídce. Až do ní zůstaneš ve světnici, a je-ll potřebo, na lůžku. Při náhlém onemocnění se povolá nejbližší vojenský lékař, a nenř-41 nablízku, lékař občanský. V stanovenou dobu tě dozorčí desátník představí lé- kaři. Jsi-li těžce nemocen anebo chůze neschopen, zůsta- neš na lůžku. Lékař lě navštíví <na loži a nařídí, čeho je třeba. Lékařské prohlídka se koná v ošetřovně chorých. Vo- jfcrf, kteří nepotřebují zvláštního ošetřování v nemocnicí, se ponechají v ošetřovně, Zde jsou pod lékařským dozo- rem a jsou ošetřováni zdravotním personálem. Uzdravení hlas služebním postupem veliteli setnlny. 84
První pomoc. Při úrazu nebo neitiMI zavolej Ihned létalo anebo zdravotní personál. Do jejich příchodu se starej o posti' ženéhor doel vlak, abys mu neodborným zákrokem ježte více neulkodit Mdloba. Bezvědomému sejmi výstroj a opasek, rozepni mu Husu a ko- šili a uvolni mu kalhoty a spodky. Je-li bledý, polo! ho tak, aby hlava byla co nejníže. Je-li v obličeji zarudlý (nával krve do hlavy), podlož mu hlavu, Obličej, krk a prsa mu omývej stu- denou vodou, k nosu mu přilož látek smočený v octě nebo čpavku, ci- buli anebo křen. Při hluboké mdlobě mu tři látky smočenými v le- dové vodě údy, dlaně a chodidla. Nedýchá-li, zaveď umělé dýchání a prováděj ie vytrvale jednu až dvě hodiny. Zakázáno je liti uo bez- vědomého^teKutlay. Teprve když přijde k sobě, podej mu teplou zrnkovou kávu anebo caj s rumem. Zvracl-li, nedávej mu nic. Utopení. Utopenci prohlédni ústa; Jsou-li zanesená bahnem ne- bo ptákem, vyčíst tnu je. Pak mu vylej z plic vodm polo! si utopence břichem přes ko- leno a klepej mu lehce na záda mezi lopatky, anebo ho. polož hlavou dolů na naklo- něné prkno nebo lavici nebo na hráz rybníka, otevři mu teta, vytáhni jazyk a mírně tlač na hrudnik. Kdyi voda vyteče a utopenec nedýchá, zaveď umělé dýcháni. Zardoukni a obHsof. Nešťastníka uřisni a opatrně slož na zemi, aby se pádem ne- poraniL Vyprosí ho ihned z Míčky, svlékni ho a zaveď umělé dýchání. Zasypáni. Postiženého co nejrychleji vyhrab; při tom měj pozor, aby se nafi nesesula nová vrstva země anebo abys ho nezranil nářa- dím, kterým pracuješ. Vyčíst mu ukazováčkem ústa a hrdlo, a Je-li zasypaný bez vědomi, prováděj umělé dýchání. Pak ho prohlédni, nemé-li něco zlomeno. Popáleni. Hořl-11 na postiženém laty, poruč mu, af si hned lehne a at se váli; sám naň naházej přikrývky a laty, abys odusil ©heft.. Pak 85
laty polej dobře vodou. rozřež je a opatrně jo sejmi; nesvlékej jol Je-U popáleno vétli část téla, viol postiženého do vlahé lázně- Na popáleninu přilož vazelínu noho bllek anebo látek nasáklý lněným dojem, omlženým třeba s vápennou vodou. ZmnmiiL Zmrzlého zanes opatrně do chladné světnice. Měj pozor, aby se ntu při dopravě nezlomily nebo neulomily údy) Rozpárej a svlec s něho žat. Udy tři sněhem, pak zmrzlého zabal do studených pro- stěradel a čekej, až tělo rozmrzno. Bije-li srdce, zaveď umělé dý- cháni. Otopll-li se tálo, tři je vlněným suknem. Při částečném zmrznuti a omrzuuU tři omrzlé údy sněhem tak dlouho, až zčervenají, a pak ulož onu zlého tak, aby mel postižené údy htdné vysoko- Omrzlé mláto se prozradí zbělením a sám je poznál, když ti- přestane bolet a nemáž v něm citu. Tři je ihned sněhem. Před pochodem z* mrazu si potři uli, noa a tváře vaselinou. Omrzliny na nohou, které mohou věsti 1 k ztrátě prstů nebo nohy, vznikají za mrazu, je-li obuv mokrá anebo těsná, mebo též, le-ll těsná ponožka, jsou-lt přilil utaženy ovinovačky nebo podvlé- kačky a jsou-li těsné holanicc, takže brání oběhu krve. Proto nos obuv volnou a suchou a nebraň ničím oběhu krve v nohou. Těsné rukavice také nechrání ruce před omrznutítn. Otrava plynem. Lidi otrávené svítiplynem anebo plynem z kamen vynes co nej- rychloji. z místnosti na čerstvý vzduch. Při vstupu do místnosti zadrž dech; v místnosti naplněné svítiplynem nerozsvécttj; pak otevři okna nebo je něčím rozbij a otráveného rychle vynes. Nedýchá-li. zaveď umělé dýcháni; je-li srdce slabé, tři srdeční krajinu suknem namočeným do octa, obličej potírej studenou vodou a doj otráve- nému přičichnout k octu nebo čpavku. Toho, kdo byl otráven při plynovém útoku, odnes co nejrych- teji ze zamořeného místa a doprav ho k lékaři. UlflmuU amlfí. Ránu rozřízni tak, aby z ni hodně tekla krev; jed vyssávej ústy len tenkrát, mál-H rty a ústa naprosto zdravé; co vyssajeS. vy- plij. Jinak se yydáváž nebezpečí otravy! Postiženému dávej v malých dávkách píli silné lihové nápoje. Doprúv ho co nejrychleji k lékaři. Uchraň ho zbytečného pohybul Opat a úžeh. Dochází k němu často na pochodech za vysoké teploty, je-li dusno a nenl-lí co plti. Postižený v obličeji rudne o modrá, pře- stane se potit, kůži má nápadně herkou, lep rychlý. Nemocný se potácí, hučí mu v užlch, má mžitky před očima a .tlak nn pr<on. Dones ho do stinu, uvolni mu vSechno Šatstvo, polévej ho atu- deuou vodou, ovívej, doj mu plti jakýkoli nápoj! Přestane-]! dýchat, zaveď umělé dýcháni, tři kůži a neustálým rozhovorem zabraň, aby neusnul. ChceŽ-li se chránili před úpalem a úžehem, jdi večer před na- máhavým pochodem zavčas spát, nepij aul za. pochodu sni večer 86
před Um lihovin, nipij co pfvd odchodem kávy nebo vody * vemni s sebou zásobo nápoje. Psdoocnlce. Pcstižcného doprav do ústrani, ulož ho na zemi na 'slámu nebo na přikrývky (ne na lůžko), daleko' od předmítů, o která by s« mohl zranit. Prohlédni mu data, xda nemá Jazyk mezi zuby: má-li, rozevři mu zuby dřeveným klínem a jazyk vsuli dovnitř. 1 Zaťaté pisti neotvírej. Béhem záchvatu máj pozor, aby se postižený neuhodil; ale Jinak nedélej nic, nýbrž ponech ho sobč saroétmr. Po záchvatu mu dej napit vody a přilož mu na hlavu ledový obklad. O záchvatu a ním nemluv, neboť takový nešťastník jest obyčejní- popudlivý. Zranění. Je-li poraněný v bezvědonrií, zaveď nejprve oživovad pokusy (viz »Mdloba«) a polom, krvád-ll přfíli, pokus se krev zaslavit; slabé krvácení neSkodí, neboř vytékající krev ČWÍ rénu, sráží se o sama tvoří obvaz; na ránu přilož čistou vatu, o Je-ll poraněna, končetina, zvedni ji; možno-ll, stlač tepnu (palcem na místě mezi ranou a srdcem), a nešlačt-R ani to, rénu podvaž; za obvaz užij lil, pryžové hadice, ře- mene, látku nebo jiných podobných věcí, na tepnu přilož kámen, kapesní nůž, jablko a pod., obvaz stoč bodákem, klíčem anebo tyčí a drž jo) lok dlouho, až krvácení pře- stane. Rukou se rány nedotýkej. Je-ll velmi znečIHěňa, vy- pláchni JI svařenou vodou anebo z nouze aspoň čistou vodou s přísadou desinfekční látky (lysolu, subJímáfu a pod.). Ha konec přilož na ránu obvaz. Kapesní obvaz se skládá z oblnadla a z obvazového polštářku. Chcei-li jej přiložit, roztrhni obal, uchop na místě označeném modrým křížkem oběma rukama obmadlo, otevři obvaz, přilož Jej na ránu a upevní obinadlem. Ob- vazu se nedotýkejl Při poranění břicha se raněnému nesmí vůbec nic dál pHI. Zlomenina. Obnaž poraněnou končetinu, opatrně ji zvedni, tahem ji narovnej a přilož na ni podpůrný obvaz: nejprve obaly (vatu, Šátky, mech, seno), pak dláhy (pravítka, lepenku, dyhy, prkénka, kůru se stromu, hole, větve) a konečně obi- 87
nadto. Podpůrný obvaz jed jenom k upevnénf končetiny na dobu dopravy. Při zlomentrié jedni nohy možno k tomu v nouzi 4 použil I druhé, zdravé nohy. Podpůrní obvazy. Nouzová nosítka. PH zlomení klíční kosti ohni ruku v lokti a co možné pevné jl přivaž k hrudníku. Při otevřených zlomeninách zadav nejprve krvácení, obvaž ránu (viz aZmnénítc) a teprve potom přilož podpůrný obvaz,
Vymknutí. Vymknutou končetinu podepři. Ruku zavěs na Mlék kolem krku. Jsou-ll v pohmožděném kloubu velké bolesti, přilož chladný obvaz. Doprava raniných áez nosítek. Doprava. Zraněného doprav co nejrychlejl na oletřovnu, na obvezllté nebo k lékaři, kde se mu dostane konečného ošetření. Doprava na nosítkách bude česlo svízelná, ba nikdy I nemožná (v zákopech): nikdy není zase nosítek. Proto bude nutno ranénéno pženétfi v rukou anebo na nosítkách nouzových. Na králkou vzdálenost přenes raněného v náručí nebo na zádech. Umítá dýeháoí. Bezvědomému podlol pod hrudník svazek Šatstva. vytáhni a přival mu Šátkem jazyk, kleku! mu o délku chodidla ta hlavu, uchop ho za lokty tak. aby tvůj palec byl v ohM feho lokte, tvůj ukazovátek a prostředni prst obfimal jeho předloktí pod loktem a čtvrtý a pátý prst nad loktem. Pak dělej dýchací pohyby (pat* aěct za strnutu) ve dvoa dobách:
Vdeeh <1. doba): Výdech (2. doba): rychlým rozpálením a rosta* rychlým pohybem přenes oba žanftn lokti od sobe přiveď lokty na přední a zevní slm* ruce do vzpažení šikmo vzhůru nu hrudníku (na prsní bra- a..yaad tak, aby se lokty do* dávky) a hrudník stlač shora tkly zemí; vydři 3 vteřiny. dovnitř; vydři 2 vteřiny. M4&-11 pomocníka. klekněte vedle bezvědomého obličeji k sobě, vzdáleni jsouce od něho na dvě chodidla. Uchopte každý jednou nikou paži těsně pod loktem -a druhou těsně nad kloubem zkpestním. .............. '""".........,M| F' ................. Výdech: Vdech: přitlačte paže v lokti ohnuté rozpalte do lítaného vzpažo Ir hrudníku: vydrite 3 vteř. ní; vydržte 2 vteřiny. Dávej povel, aby pohyby byly souměrné a děly se najednou. Umělé dýchání třeba Často provádět až 3 hodiny, ba l déle. 90
Kázeňský řád. Koná) řádně své povinnosti! Varuj se trastu! Budef«ll trestán, nebudeš povýšeni Nedostaneš ďovo- tenoul Budeš-li kdy žádali do jakékoli státní služby, bude brána v úvahu tvá zachovalo*!. Vedla všeobecných povinností k společnosti a k státu, jimiž jest vázán každý občan, mát k státu jako voják ještě zvláttní povinnosti, plynoucí z vojenského poměru. Jsi po- vinen podřídit svou Vůli vůli představených, podrobit se služebnímu pořádku, konat řádně jednotlivé služební úko- ny, y boji se chove! statečně afd. To jsou tvé vojenské povinnosti. Nesplnění těchto povinností jest buď vojenským zlo- činem nebo vojenským přečhtem anebo kázeňským pře- stupkem. Vojenským soudům přísluší trestat vojenské zločiny a vojenské přečiny. Představeným, kterým je svěřena kázeňská pravomoc, přísluší trestat přestupky kázeňské; někdy může však před- stavený trestat i některé vojenské přečlwy. Kázeňské přestupky se promlčí (t. j. nemůžeš za ně býti trestán) po uplynutí tří měsíců, nebyfo-li promlčení přerušeno zahájením kroků potřebných ke kázeňskému nebo soudnímu potrestání. Kázeňské. tresty jsou: Dfttky: ůstni nebo písemná. Pořádkové tresty; pdnítj možnosti dostat dovoleni přes večerku, uložení povinntsti vrátit se v určenon hodinu před yečerkcu do kasáren a pak Jíž nevycházet, uloženi - kasárních prací anebo služeb mltno střídu, nejdéle .viak do třiceti dní; vyloučeni z pHžti řádné dovolené- •Tresty na svobod?; kasární vžxeoi (do 80 dni). vířeni po službč (dn 30 dni). prr-stá • samovazba (do il dni). zostřená satncvazba (do 21 dni). 91
S trezlom kasárního vězeni mdlo být spojen tre»t ka&ámich prací anebo služeb mimo střídu. Vyloučeni g příští řádná dovolené se může spojit s kterýmkoli jiným Kázeňským trestán. Výkon trestá. Vojín potrestaný kasárním vězením nesmi mimo služba opustit kasárny (ubytovací místo nebo budovu), ani navštívit hostinské místnosti uvnitř kasáren (vojenské zátiší, markytánstvi, výčep) a je se povinen hlásit na místě k tomu stanoveném, kdykoli so osoby potrestané kasárním vězením svolávají k nástupu. Vojín potrestaný vězením po službě «e v době mimo službu (i v noci) zavře do společného včteni; tam nesmí kouřit, smi Met jen na holém látku bez slamtrtkn a přikrývat se jeo jednou přikrývkou. Vojín potrestaný prou tou samovazbou je zatřen ne* přetrlitS sám ve vězeňské místnosti, nesmí kouřit, smi ležet jen na holém látku bez slamnlku a přikrývat se jen Jednou přikrývkou. .Zostřená samovazba Jo samovazba prostá, Je a ni viak dva dn! v týdnu spojen pást o chlebě a vodě a ob den za- temnění vězeňské místnosti. Trošty na svobodě nejsou krátili než 24 hodin. Potrestaní nesměli ve vězeni nosit poboční zbraň, vyznamenáni ani čestné odznaky. Vězeň se musí před nastoupením troštu e během trastu jed* nou týdně podrobit zdravotní prohlídce. Trvá-lí trest samovazby déle než tři dni, povoluje se vězni denně hodinová procházka. Míra kázeňské pravomoci. Velitel vojskového tělesa má právo uložil kterýkoli kázeňský trest v nejvyiti výměře. Velitel oddílu může ukládat všecky trošty, ale trest samo- vazby Jen do 14 dni. Velitel odloučeného oddílu mážo trestat Jako velitel vojskového tělesa. Velitel setniny mále ukládat vlečky trošty, trest samo* vazby viak toliko do 7 dní. Velitel Odloučené setniny může trestat jako velitel oddílu. Velíte! transportu. Je-li to důstojník anebo roímlstr. může trestat jako velitel setniny; poddůstojník kasárním vězením a vězením po službě do 3 dni. * Velitel odloučené jednotky mstili než sotnina smí trestat Jako velitel transportu. Dočasný odklad trestn může ze služebních anebo Jiných váž- ných důvodů povolit představený, který trest uložil. Podmínečný odklad tresta může povolit představený tenkrát, když odsouzený nebyl Jcltě trestán a když Je naděje, že w l bez odpykáni troštu polspží. Jestliže se však potrestaný během zkušební doby dopustí Jiného proviněni, za které je znova po* trestán, musí sl odpykat i onen první trest Prominent trest může i důležitých důvodů představený, hetorý Jej uložil, jakož i každý vyžil představný. 92
Trest «• vymel*, a) byHl vojín iraatán j*n jedno*, t to v prvé polovici služby — po ukončení činné služby; b) byl-li vojín Ireslán jen jednou, a k> v druhé polovici služby — po uplynuti dvou let od jeho odpykání; c) byl-li vojín Iresfán několikrát — po uplynuti pěli lol od odpykání posledního Irestu; d) byí-fl vojín trestán a doeáhHi prominutí trestu — je- hož vykonání mu bylo podmínečně odloženo — jest- liže se po stanovenou dobu Žádné choval; o) byl-ll vojín trestán a sW-li se důstojníkem; 0 byl-li trestán, staMI se roimlstrem a nedopusliMi se po další dvě léta žádného trestného činu; g) byl-li trastzrušen; h) byWi trestán kázeňsky a byl-li později pro tentýž Sn dodatečně zavedeným trestním řízením odsouzen; ch) povolll-ll výmaz trestu (trastů) ministr národní obrany. O výmez trastu v případech a, b, c, f musí potre- staný žádali Ptíklad: Před propuštěním z éimé služby byl jsi po prvé potre- stán. Byl jsi tedy trestán jen jednou, a to v druhé polovici služby. Když nastoupli k prvnímu cvičeni ve zbrani, t. j. za dvl léta, žádej u raportu o výmaz trestu. Výmazem se stáváš opit kázeňsky Zachovalým. Stížnost na uložený kézeftaký treii mále potrestaný přednést buď Ihned pří oznámení trestu anebo nejpozdějí do tři dni u před* staveného, který trest uložil. Podání stížnosti nemá v sipétí od- klad trestu, trošt se musí nastoupit, ala představený jej mále odložit al do vyřízeni stížnosti. Stížnost na učiněné rozhodnuli se může vést! až k veliteli vojskového tělesa (útvaru na roveft postaveného). Ulolil-li osobě mužstva trčet sám velitel vojskového télesa něho nopodléhá-li představený, který trest uložil, veliteli vojskového tělesa, rozhoduje o stížnosti’ s koneénou platnosti přímý před- stavený toho, kdo ulolil trest. 93
Účast ve veřejném a spolkovém životě. Volební prbvo* Vojenská služba nežádá od tebe, abys změnil své přesvědčení národnostní, náboženské ani polilické, ele ne- dovoluje 11 také, abys své přesvědčení vnucoval druhým. .Mál a musil býti pledeviim hltem a mečem republiky, Aby byla ve vojsku žádoucí jednota a kázeň, nemál proto, pokud nosil vojenský stejnokroj, volebního práva a nesmíl býti politicky činný. Ofpst ve spolcích. Může! se stál členem spolků, které mají za účel pě- stoval vědy, umění, sport anebo pořádat uílechtllé zá- bavy a jejichž členství bylo ministerstvem národní obrany výslovně povoleno. Vstoupení do lékových spolků ne- musí! hlázltl vojenskému představenému. . Národ rozvrácený třídní nenávistí a stranickými bop. se stane kořistí nepří- tele a upadne v porobu. 94 Jen sjednocený národ u- brárů svou vlast a uhájí si svobodu.
Néktaré spolky, v níchi ministerstva národní obrany povolila členství: Československá obec sokolská a vtechny spolky pro té- lesnou výchovu a sport; vgechny spolky pčstuiítí vedu a uméní; Jednota hasičská; spolky nábosendcéw&obročumé; spolky čisté zábavní, Jako spolky divadelních ochotníku. Šachové a filatelistická spolky atd.; spolky společenské; spolky. Canstické; Křesťanské sdru- ženi mladých mufů YMCA; kluby Jezdecké a dostihové; Spolek k sehrané zvířat; Masarykova liga proti tubsrkuloee; Cs. národní svaz střelecký; amatérské spolky fotografické; Masaryková letecká liga; Liga nekuřáků; spolky esperantské; Ústřední matice gkolaká; Volná tnyilenka československá; viechny spolky pro chov a pésténf zvířat v CSR.; Svaz ozbrojených Jednot; Krematorium, spolek pro pohřbi váni ohném; radiokluby v CSR.; selské jízdy v CSR. atd. ChceJ-ll viole vstoupH do jiného spolku, dotaž $o svého představeného, zda Jest v nim členství povoleno; nenf-lir jsi povinen hlásit u reportu ústné svůj úmysl ve* titelí své setnlny a předložit spolkové stanovy. Vštěpovat do spolků s polHkkou činnosti a do spolků tejných Je zakázáno. Vefojné účinkováni ti může býti povoleno při umě- leckých vzdělávacích, tělovýchovných anebo zábavních, ale nevýdělečných představeních a veřejných podnicích. Povo- lení ti udělí posádkový velitel. Vyžádej sř je zavčas slu- žebním postupem. Prosbu o to přednes u raportu veltfeli selniny. Hrát v divadelních představeních a filmech ve vo- jenském stejnokroji Je zakázáno, Oěasl pH politických projevech* Vyhni a! Zúčastnit se slavnosti a projevů poWtckého rá- zu a demonstraci která by se mohly z takových projevů vyvinout, Jo ti co nejpHsnějl zakázáno. Rovněž není dovolena účast při davnoslech, kte- ré by byty na úkor dů- stojnosti branné moci. 95
Účast vu veFaJntai tisku. Pokud Jsi v čtanáb.dužbě, nesmí! býtl Ml vydáváte* tem, sni denem redakce politického listu. O věcech vojenských nesmí! ve veřejném tisku psát způsobem, který by se příčil kázní a vojenským zájmům; rovněž tak nesmít potírat, zlehčovat anebo uvádět v po* směch vydané rozkazy, -nařízeni a výnosy. Nesmít tiskem napadal čest svých představených ani druhů. Užívali k takovýmto útokům anonymity je zbaMlé • nečestné; k tomu so nesmí! nikdy anížn. Byly-li o tobě v tisku uveřejněny zprávy nesprávné a chcel-ll uveřejnit soukromou věcnou opravu, požádej o svolení zemského vojenského volWele. žádost polli pří* mo, Její opis pfodlož u raportu volHell setniny. Za mobttbacó a války je tl zakázáno dávat veřejnému Hsku Jakékoli správy. Obranu proti apltad. PoíHkkým stranám, které to a naí&n státem myslí ' dobře, záleží na tom, aby stát mál dobrou armádu. Proto se stýkej jen s lidmi, kteří v tobě rádi vidi dobrého, zdatného a ukázněného vojína, který dl své představené a poslouchá jejich rozkazů. Naproti tomu měj se na pozoru před každým, kdo jeví nápadný zájem o na!i armádu, vyptává se příli! na její poměry, mluví nepříznivě nebo hanlivě o branné po* VBmórfi, o vojenském zřízení, o tvých představených a o kázni a kdo ti zašívá do duto nespokojenost. To jesl , obyčejně první pokus "vnitřních nepřátel naleho státu, aby se tl přiblížili. Takovýto člověk pak hledí, aby tě svedl s cesty tvé povinnosti, hledí vnést! do armády nekázeň, vzpouru a rozklad; najde! ho jak v tetě občanském, tak v stejnokroji, setká! se s ním v kasárnách, v hostinci I na dráze. Takovéto rozkladné práci čel tím, že zdánlivě mlčky souhlasí! s jeho názory, ale jakmile mál v ruce aspoň nějaké usvědčující doklady, ohlásí! to svému volHell. 96
Casio, zvláifě v dobi voleb anebo demonstraci, bu- dou $e ti nabízet letáky a dopraví se podloudná I do kasáren. Přechovávat lakové tiskopisy protistátního ob- sahu jest zakázáno. Najdel-li podobný leták, odevzdej jej ihned veliteli své setniny. Vnutí-li se tl leták na ulici, přesvědč se rychle o jeho obsahu, a je-li protistátní, sleduj osobu, která ti jej dala, a dej ji zatknout. Vojenské písemnosti. PFedkládái-li nijakou prosbu nebo hlášení písemné, pii stručné a jasné. Je věc samozřejmá, že vJa, co v hlá- íení uvádH, je naprostá pravda. Použij předepsaného papíru rozměru 210X297 mm. PopíleJ-ll jen stránku, použij púlarchu, pópíJaJ-ll jich více nebo připojil-!! přílohy, vezmi arch celý. Záhlaví napij do levého rohu nahoru a uved v něm svou hodnost, jméno a příjmení, své kmenové téleso a po- dle okolností I služební, přidělení. Datum napij do pravého rohu nahoru. Adresu napij v pravé polovici archu nahoře. PIJ tak, jak jest uvedeno ve vzorech. Text piJ tak, abys co nejvíce využil papíru, ale .při tom úhledně. První řádek plí asi v ledně třeNně listu od horního okraje. První slovo každého nového odstavce počni 35 mm, každý jiný řádek 25 mm od levého okraje. Nedopísuj až na konec řádku, nýbrž přestaň asi 10 mm od kraje. Vyneoh zbytečnosti, zvfáitě dlouhé úvody. Užívej krátkých vět a řaď je souvisle za sebou. Vystříhej se dlouhých souvětí, umělých obratů a zbytečných zdvoři- lostí. PH pravopisně správně, zrelelně a vojenskou for- mou. Cizích slov zbytečně neužívej, Podpli se*v pravé polovic] stránky pod textem; mezi texlem a podpisem vynech řádek.
Na obálka napil králce adresu. ZdvoWlosfl a tlluly vynech. V telegramu nepiš záhlaví. Napil adresu a pak Ihned text. Tečky a čárky vynech, jinak je platfi. Vzor 1. Obálka, Péíí pluk 30 >Aloise Jiráska*. í Vysoké Mýte. 98
Vzor 2. Hláiuní dovolence o xlráté dovolenky a žádost o novou. (Viz kapitolu »Dovolená«f sir. 66.) Vojín Jaroslav Svoboda. I dracoonský Plufc t, 1. Mkadroaa. Víc: Ztráta dovolenky, ! hláiení. VyscdcA, 3, listopad 1033. Draflounský pluk 9, Vysoké Mýto, Hlásím, ie Jsem dne 2. t. m. cestob na dovo- lenou ztratil náprsní tobolku s dovolenkou a legi- timaci. Prosím, aby ml byla vydána jiná dovolenka. Dovolenou Jsem dostal od 2. do 9. t. tn. do obre Vysoké, okres a Železnlřnf stanice Brody. ! Vojín Jaroslav Svoboda. 99
pt • pfotfloHton! dovolené. .JttpHolu »bovolená«, str. 65-) t Badi. f. 1. rota, ouleni dovolené. Novů Ves. 2. leden 1933. Hraničářský prapor 2, Trutnov, Prosím o prodlouženi dovolené o sedm dal od* 0. do 12. t. m. ' Důvod: Můj otec, majitel usedlosti čp. 170 sdr, včera vyhořel a celá rodina jo ber přlstřaM. . Chci otci vypomoci v nejnutnřjšl úpravě staveni. Vojín František Budil.
Telegrafická žádost o prodlouženi dovolená. (Viz kapitolu »Dovofená«, sir. 65.) Poplatky | Kč | h ▼ hotovosti í ve znám. 1 j kredit. ‘ ] Druh Instradován ’lp- Jrelegram io b re-cvW- 1—. L , i 1 Doprí vedeni čís. dne-mčšíce 1 ivll na : pracovoím mlsté čts. v hodin do podpis přijal . Adresní úřad Podací úřad । č. ÍPořctílov Sadby 1 i 1 i i Siuutal ádsje>smžr depraty Výplato! známky Pláte čitelné Tr iitno v (místo učení, telegrafní stanice, třeba-li zemč) Hraničářský prapor dvč Prosím sedmldeoní prodloužení otec vyhořel tři povolila vysokomýtaká posádka B díl Odesílatel:' vojín Bodli Nová Ves
Víti I. HlHMlé ocMilAlenl vojína v záloze u obecního úladu (Vis kapitolu nVojfn v záloze«.) ImmI Brulka. vojta ▼ xAL Věc: Odbitími, i pHfoha, Velká. 8. srpca 1933. Městský úřad. Start Mřirto. Hlásím, řo jmm se dno 5. t. m. přestěhoval do obce Velké. PředeHý měsíc jsem si odeSel hledat práci a svou rodinu jsem zanechal v Starém Místí. Mil jsem v úmyslu, že ao dřívo anebo později k nl vrátím. Podařilo se mi vjak zjskati zde trvalé za- městnáni. Proto se má rodina přestěhovala za mnou. Nebylo mi možno, abych so pro ni vrátil a odhlásil. Připojuji vojenskou knížku a prosím, aby mi byla potvrzena a vrácena. Vojín v zál. Josef HruJksu 102
Vwr i, žádost o pteloženl cvičeni (Viz kapitolu »Vojin v záloze«.) I....................................................... Vojín * zál. PrantBek Nevátu píši pink 3B >A. l.« Včc: íádost!“' CVÍČ’n1’ Lány, *feicn 1933' 1 příloha. Náhradní prapor - p&ího pluku 30 »AI. Jiráska^, VyMké Mýto. Svoláváním lístkem ze dne 15. t. m. byl jsem povolán na cvičení v mčsíci srpnu. Prosím o po volen! vykonali je v mísící dubnu anebo květnu t. r. Jsem majitelem malé zemědělské usedlosti. Vei- kcré hospodářské práce konám sám se svou ženou. V srpnu je doba Žní o mimo lo čekáme v tom mě' sici rodinu. Jest tedy má přítomnost v tu dobu doma nezbytná. Přikládám vojenskou knížku. Vojín v zál. Front. Novák. 103
Posluha světnice. Velitel světnice určí z vojínů v ní ubytovaných den- ně jednoho za posluhu světnice. Dnes dcÁlo na tebe. Služby se ujmi v sta- novenou hodinu (obyčej- ně po obědě) a od svého předchůdce převezmi po- dle seznamu připevněné- ho na vnitřní straně dveří zařízení světnice; přesvědč se pak o pořádku, např. zda popel z kamen jo vynesen, zdali jé lampa vyčištěna, a konečně zji- sti, zda okenní tabulene- isou poškozeny. Pak jdi nlásH veliteli světnice, že jsi službu převzal, jakož I závady, které jsi zjistil. Před nástupem k odpolednímu zaměstnání zamet světnici a doj jl rychle do pořádku. Met vždy při otevřených oknech, a to opatrně a jen tehdy, když tvoji druhové opustili světnici. Necnof nikdy na sucho, nýbrž buď namočeným koštětem nebo ha- drem anebo navlhčenými pilinami. Počni mést! v oken 104
b konči u dveří. Při tom věnuj zvláštní péči podlaze pod lůžky a u kamen a všem koutům. i-- Světnici opusť poslední, uzamkni JI a klíč odevzdej ne stanovené místo. V stanovenou dobu odebeř svítivo a topivo, připrav lampy a zatop. Štípat dříví a tlouci uhlí smíš Jenom na dvoře anebo ve sklepě, ne vlak ve světnici ani na chodbě. Zatápěj v kamnech dřívím, které Jsi rozštípal na tenké louče, a drobným uhlím. Nikdy nepolévej topivo lihem ani petrolejem, neboť tím vydáváš sebe I druhé v ne* bezpečí ohni. Top tak, aby do večerky oheň v kamnech vyhasl. Dbej, aby po celý don, zvláště po obědě, po večeři a na noc • byla v nádobě na pitnou vodo čerstvá voda. Konev na vodu udržuj v úzkostlivé čistotě. Z konve Jest dovoleno vodu fen nalévat, nikoli nabírat- anebo z ní dokonce píli, neboť tím se jen šiří nakažlivé nemoci. Starej se, aby v umyvadle byla po celý den čistá Voda; špinavou vynášej, Okolí umyvadel udržuj v suchu. PHváfke naplňuj čistou vodou a popelníky vyprazdňuj třikrát denně: ráno, v poledne a večer. Po čištění pH- Vátek umyj $1 vždy mýdlem ruce! Před večerkou vyvětrej řádně světnici, udus v ka- mnech zbytek ohně, řádně uzavři dvířka a popelník e v stanovenou hodinu zhas světlo. Ráno vslaň první, nebo tě Čeká hodně práce. Proto požádej dozorčího vojína, aby tě vzbudil několik mi- ?»ut před budíčkem. Ihned po budíčku — v zimě, když £vojl druzi odejdou k zaměstnání — otevři okna, vyčisf fiomna a zameť světnici. ř Větrej dobře, tak dlouho, až se úplně vymění vzduch, & pak zavři, aby světnice — v zimě — zbytečně navy- áljydla. V létě můžeš větrat déle, i několik hodin. Okna ijíech otevřena jen na Jedné straně světnice. . Potom odnes na smetiště smetí a popel, vynes z umy- vadel špinavou vodu a dobře Je opláchni, otři .prach £a kamnech, dolech, lavicích, oknech a dveřích, nanos panrivá pitné vody a vody do umyvadel, vyčfsť pllvááke, lampu — a na konec sl umyj Fádně rucel t05
Jako posluha se zúčastníš veškerého výcviku; osvo- bozen jsi jen od ranní půlhodinky. Po rozkaze, když jsi zařídil vše potřebné ve světnici, můžeš iHi <na vycházku; ale musíš se včas vrátit, abys před večerkou výkone! vše. co ti přísluší. Stájný. Jsi ve službě stájného. Tvou povinností jest udržovat v stáji pořádek a či- stotu, zvláště tehdy, když ostatní vojíni nejsou v ní za- městnáni. Do služby nastupuješ pravidelně v poledne. Její převzetí hlásíš dozorčímu desátníkovi stáje a ten — spolu s dozorčím vojínem stájo — jo po dobu této tvé služby tvým přímým představeným. On také určí střídání stáj- ných během dne a přikáže tl jinou práci, když ostatní mužstvo setniny je v stáji zaměstnáno, V noci se střídají sřájní ve 24 hod. Ustrojen můžeš býti pohodlně, to jest bez opasku, v pracovním oděvu. Ale buď vždy obul, neboť kůň by ti mohl šlápnout na nohu, a kdybys, byl bos, těžko tě zranit. Větrej podle pokynů velitele stáje anebo dozorčího desátníka stáje. Při otvírání oken dbej těchto pravidel: Je-ll vítr, otevři je na straně, která je odvrácena od větru. 106
Za bezvětří: v zimě anebo- za chladného počasí na straně sluneční; v I é! ě na drané odvrácené od slunce. Za velkých veder a při bezvětří můžeš otevřít na obou stranách. Nejlépe se větrá, když koná nejsou v stáji. Trus odklízej ihned, a to jak ze stání, tak ze stáje, jednak aby se sláma zbytečné neznečišťovala, jednak aby se nekazil vzduch v stáji; na to mál vidle, buď dřevěné nebo železné, na konci zakulacené, aby se jimi kůň ne- poranil, dva měnil truhlíky, ve kterých trus odnášíš, a jeden velký před vchodem do stáje, do něhož jej skládáš. Dříve než trus odklízíš, zavolej na koně, abys ho nepřekvapil a kůň se nelekl. Moč chytej do hrotků a hned ji odnes. Propláchni častěji vodou odtoky. Koně měj stálena očíchI Musíš vědět o všem, co se během tvé služby s ni- mi v stáji děje. Musil je neustále pozorovat, bránit jejich nezpůsobům a dbát, aby se neporanill. Nedo- vol, aby se tlačili na pře- pážky, aby se kousali ane- bo sl stahovali ohlávky. Pozofujel-ll něco podob- ného, okřikni je. Přesvědč se často, zdali je ohlávka správně navlečena; není-li, musíš ji opravit, aby ti kůň nevyběhl. Vybéhne-li, vezmi ohlávku a bliž se klidné k němu, podej mu kousek sena nebo slámy, navlec mu ohlávku a zaveď ho do stáni. Ale neplač ho a do stání ho nenadháněj,. neboť v běhu se snadno smekne a upad- ne, nebo ti vběhne k jinému koni o oba se pak pokopou. Každou změnu v chování koně, jeho onemocnění . 'anebo poranění hlas ihned dozorčímu desátníkovi stáje 'anebo veliteli stáje. Nemocné koně ošetřuj podle návodu rofmistra pod- kováte. 107
I Podle potřeby koni napoj, zvláltě dví hodiny po večerním krmení. Prázdné vedra naplň Ihned vodou, aby se odrazila. Spadlé přepážky ihned oprav. Kdykoli jo toho potřebí, zamet Ihned chodbu stáje; zvfálfě po každém krmení, po ČHtění koní, po vyvedení jich anebo po jejich návratu. Před zametením zemí do- statečně pokrop, aby se neprHllo. Se stropu a z koutů *maf pavučiny. Lampy mě) v čistotě, ČM je ráno. Svítivo odebírej, jak Jest nařízeno. V noci zachovávej v stáji naprosté ticho, abys zby- tečně nerulll koně ze spánku. Z téhož důvodu omez .osvětlení na nojmenií nezbytnou míru, ale světlo měl vždycky poholověl Trus odklízej jenom od koně, který stojí, ležícího narvi. V noci tl není dovoleno usednout, nebol snadno bys usnul. UsneJ.jl ve službě sfájného, dokazuje!, Že se nelze na tebe Spolehnout; jsi pak trestán a nedostane se tl vý- hod, které jsou odměnou vojínu řádnému za to, že po- ctivé koná *siužbu. Vzdálit sp za stáje smí! jenom se svolením dozorčích orgánů stáje. Nejsou-li přítomni a Je-li toho nutně třeba, smí! stáj opustit jen tenkrát, zasfoupr-li tě někdo ve službě, neboř koně nesměji zůstat bez dozoru. Vstoupí-ll do stáje důstojník anebo roimistr, Mas se mu slovy: »Pane poručíku, vojín Novotný se hUsí jako stÁjný první baterie; dva koní nemocni* Dozorčí vojín. Dozorčí službo konají: u setniny dozorčí desátník a dororčt vojín; u oddíln dozorčí rotmistr oddílu. u ssmostatnébo neb odloučeného oddílu dozorčí důstojník oddílu; u pluku dozorčí důstojník pluku, v kasárnách, kdo jest ubytován nejmánč oddíl, kasární do* mrčí důstojník; službu to může zastávat dozorčí rotmistr anebo doK.rřl důstojník oddán; v každé posádce posádkový dozorčí důstojník. 108
Dne* koná? službu dozorčího vojíne. S dozorčím de- sátníkem hlásil u reportu velitele setniny převzetí služby. Dozorčí desátník nastoupí službu při rozdílení stráží. Ty ho očekáváš v obvodu soánlny a hlásil se mu. Jakmile se vrátí. Denního zaměstnání mimo kasárny se nezúčastníte; v kasárnách se ho zúčastníte, jen pokud to dovolí služba. Po celou dobu služby, musíte býti oblečeni v předepsaném ústroji, s poboční zbraní a se služebním odznakem. Jako dozorčí vojín podporuj dozorčího desátníka ve vlech jeho ikonách • zastupuj ho v Jeho neptlfomnoill. Jsi určen, abys vykonával především služební pochlzky. V noci koná! službu od 1J0 bod. Před budíčkem vzbuď zavčas dozorčího desátníka, aby se mohl upravit (umýt) a o budíčku budit Povinnosti doxordho dnvMidka. Dozorčí desátník m odebere ihned po budíčku do svétnic set' nlny, vzbudí velitele svčtnie a t! své podřízené mužstvo, Při tom si zapíše, kdo je nemocen a kdo jest určen anebo se hlásí k ra- >Pune desátníku, vojín *Pane majore, vojín Jo* . Josef Neváb hlásí, že je sef Novák hlásí, u druhé . budíček! t roty dva lehce nemocni.* portu, * hlásí jo výkonnému rotmistrovi. Pak odevzdá dozorčímu rotmistrovi (důstojníkovi) oddílu ranní hlášení, určené velitelství oddílu, a hlásí jeho rozkazy a nařízeni výkonnému rotmistrovi. Vyžádá si od četařů mužstvo, jehož potřebuje k úUidu a €U- 109
tíní obvodu přikázaného setnině, a dozírá. aby se ty práce fádně vykonaly. ’ Když Mtnlna odejde za svým zaméstuánim, přesvědčí se. jsou-)i světnice dobře uzamčeny, a Míče odevzdá na obvyklé místo. V určenou hodinu předvede ehoré mužstvo lékaři, hlásí těžce nemocné, které má lékař navštívit, a předloží mu záznam o cho- rvcb. Po lékařské prohlídce a po zapsáni lékařských nálezů odevzdá záznam v kanceláři setniny. Dbá. aby mužstvo, které nebylo uznáno .nemocným, bylo zaměstnáno podle rozkazu velitele setniny. Dozorčí desátník odpovídá za to, že mužstvo určené k pracím a k cvičení nastoupl dochvilné na určeném shromaždišti a ze ku- chaři budou míti zavčas připravenu stravu. Dbá, aby se strava správné rozdílela, aby se pro nepřítomné udržela teplá a aby ji doslalo i mužstvo vo vězení. Shromáždi mužstvo určené k raportu, prohlédne je a předvede výkonnému rotmistroví. Dé nastoupit mužstvu komandovanému k odběrům a k jiným zvláštním úkonům, prohlédne jeho ústroj a' odvede jo včas na shromaždiště. Dozorčí desátník jest přítomen vyhlášení denního rozkazu, sleduje pozorně všecko, co se týká jeho služby, a dodá rozkaz těm důstojníKům setniny, kteří nebyli při jebo vyhlášeni. K obzvláštním povinnostem dozorčího desátníka nálež! dbát ve dne v noci toho. Aby v celém obvodě jeho setniny byl zacho- váván pořádek a čistota. Proto netrpí, aby mužstvo porušovalo ka- sární řád, a je-li třeba, vyžádá sl v té příčině zakročení velitelů světnic anebo četařů. U dozorčího desátníka se Mást mužstvo při odchodu na vycházku a při návratu z ní (viz kapitolu »Vycházka«. str. 5S). Dozorčí desátník pečlivé prohlédne ústroj vycházejících, aby byl čistý a podle před- pisu. Dozírá, aby potrestané mužstvo bylo v obvodu set- ninv. a na daný signál před- vede mužstvo potrestané ka- sárním vězením kasárnímu do- zorčímu důstojníkovi. Vstoupi-li do obvodu set- niny některý z vytšlch do- zorčích orgánů anebo důstoj- ník, hlásí se mu slovy: »Pane kapitáne, svobodnik Kučera se hlásí jako dozorčí desátník druhé baterioc a doprovází ho v obvodu setniny. Po večerce prohlédne světnice a přesvědčí so, není-U někdo z mužstva bez dovoleni nepřítomen. Musí vědět přesně o každém UO
neplRoznném, zda ie ve službě anebo na dovoleně* anebo vzdálil-li se. Dále se přesvéuči, je li všude klid, je-li ubalen oheň a zhašeno svitlo v kuchyních i ve “světnicích a jsou-Ji okna uzavřena anebo připevněna (zvláště v umyvárnách, na záchodech, na chodbách a na schodištích). Výsledek prohlídky oznámí pří večerním raportu dozorčímu orgánu a výkonnému rotmistrovi; neni-lí výkonný rot- mistr přítomen, oznámí mu to při Jeho příchodu anebo při ranním raportu. Zvláštní nepředvídané události hlásí ihned veliteli setniny anebo nejvyftimu přítomnému důstojníka, rotmistrovj anebo pod- důstojníku setniny. dozorčímu důstojníku (rotmistrovi) oddílu a ka- sáren. V naléhavých vtcech dá — podle svého rozumu — nejnut- néjši rozkazy a později to hlásí představeným dozorčím orgánům. Při poplachu převozme až do příchodu vyššího vedeni setniny a stará so především, oby velíte!, důstojníci a rotmislři setniny byli o poplachu co nejdříve zpravenu * Na příslušný signál odebeře se bez odkladu na shromaždtšlč dozorčích orgánů. V nad koná službu dn 1.3ř) bnd., při čemž bdí nad klidem, pořádkem a bezpečím celého obvodu sestány. Vypukne-li v obvodu setniny v noci oheň, vzbudí co nel- rychleji mužstvo. Než převezme veleni nejstarší přítomný před- stavený. zařídí vše. čeho. je třeba k uhašeni obné. Hlásí to pak kasárnímu * dozorčímu důstojníkovi a dozorčímu rolmistru oddílu a zpraví o tom 1 důstojníky a rotmistry setniny. Dozorčí desátník nestrp! v obvodu setniny nepovolané osoby. Překročl-li občanská anebo cizí osoba obvod setniny. požaduje od ni průkaz, opravňujíc! ji ke vstupu (povolení od velitele kasáren anebo od kasárního dozorčího orgánu); nemá-ll jej, vykáže ji s kasáren a hlásí příhodu představenému dozorčímu orgánu. Při kaatonování nebo táboření vykonává dozorčí desátník svou službu v celém obvodu setniny tak, jako v kasárnách. S buzením ' však nečeká, až se troubí budíček, nýbrž počne budit tak. aby v stanovenou hodinu anebo při troubení budil už v poslední ubikaci Dozorčí vojín stáje. U selnin. které máji v počtu koně, koná se nutno službu uve- denou v předcházející stati jošté služba dozorčího desátníka stáje a dozorčího vojína stáje. Dnes konáš službu dozorčího vojína stáje. S dozorčím desátníkem stáje hlásíš u raportu velitele setniny převzetí služby. Službu nastoupíte po návratu dozorčího desátníků od rozdílení stráží. Po celou dobu služby jste oblečeni tak, jako dozorčí desátník e dozorčí vojín. 111
Jako dozorčí vojín stáje podporuj dozorčího desátníka stáje a zastupuj ho v jeho nepřítomností, V noci kanál službu od 130 hod. do rána. Dozor# deaátnik stáje jest přímý představený stájných. Stájní mu hlásí nástup do služby; dozorci desátník stáje dohlíží na jejích činnost, urči jim střídu služby a zaměstnáni v době, kdy mužstvu čistí v stáji koná nebo výstroj. Přejímaje službu od sváno předchůdce, přesvědčí se podle seznamu, který vW v stáji, o úplnosti stájnfho Mříženi. Zjištěné nedostatky hlásí' veliteli stáje a výkonnému rotmistrovi. Dozorčí desátník stáje 30 stará o pořádek v stájích .a o čistotu na dvoře. Bdi nad ošetřováním, krmením a čištěním koní. One* ra oc n í -1 i <kúft. zpraví o tom nejenom jeho ošetřovatele, nýbrž i zvěrolékaře (rotmistra podkováře), výkonného rotmistra a velitele sctniny. Dbá. aby se stáje řádnč vítraly. aby v nich byl klid a ticho a aby se v nich ne- kouřilo. Vykáže zo stáje cizí oso- by. které tam nemají co po- hledávat. Vstoupl*Ii do stáje dů- stojník. hlásí se mu slovy: >Pane nadporučíku. syobodník Pokorný se hlásí jako dozorčí desátník stáje třetí eskadrony: dva koně nemocni!« V noci koná dozorčí de- sátník stáje službu do 1.30 hcd.. po něm až do rána do- zorčí vojín stáje. Po budíčku hlásí dozorčí desátník stáje dozorčímu desátníkovi setoiny veškeré události, které se mu v službě přihodily. Ráno, v ustanovenou hodinu, dones zvěrolékaři (rot* mistru podkováři) záznam o chorých koních, a kdy# v nám poznamená, čeho je potřebí, odevzdej záznam v kanceláři. Příklady: /) Jsi výslužbě dozorčího vojína stáje; jsou dvČ hodiny. Stájný si stěžuje na nevolnost. Na první pohled vidlí, ze mi horečka. Vystřídej ho: obrat se na dozorčího vojína; ten strčí jiného vojína, aby převzal za nemocného službu. 2) Jako dozorčí vojín stáje pozoruješ v noci, že jeden káň jest neklidný; potí se, ohlíží se po břichu, léhá si a válí se. Jsou to příznaky koliky. Nafid stájnhnu, aby nenechal 112
koni lehnout a se válet. Potom vzbwt dozorčího desátníka stáje, ošetřovatele koni a velitele stáje. Pak pospls pro rot- mistra podkováte, a je-li zapotřebí, i pro výkonného rotmistra. Strážný. V strážní službě v míru se připravuje! m strážní službu pléd nepřítelem. Ukaž, jak svědomitě konáš své povinnosti, jak jsi ukáz- něn a jak umH samostatně usuzovat o jednat. V strážní službě musíš býti proniknu! vědomím o její důležitosti, musíš míli na paměti ustanovení, kterým ses uíil, a rotzkazy, které jsi dostal, a konali všechny své po- vinnosti co nójsvědomitěji. Buď if vědom —- zvtóšřě před nepřítelem — těžkých následků, které by mělo v zápětí zanedbání tvých povin- nosti. Pamatuj, že, jsa strážným. Uřežeš stát 1 Nekázeň. Dobře. ledne] rázně, odměřeně a rozhodně, ne ledabyle, ne- dbale anebo lhostejně! Stráž ae skládá x velitele, závodčího a x muŽxtva; nikdy má ' i trubače. Na strážního stojícího ve- dne i v noci připadají tři, ; na strážného stojícího jen v noci dva tnuli. V cnenžlch stráži za- vádí velitel sám. Stráž jest úplně vyxbrejeaa a opatřena strážným střelivem, za obyčejných poméró bez polního nářadí a bez mošny. 113
Zbrafi jest ve válce a za neklidných poměrů nabita. V míru, není-li jinak nařízeno, nabíjejí jen vězeňští strážní uvnitř vězníce. Všichni strážní mají však sumku otevřenu. Stráže se střídají obyčejná no 24 hodinách. V ustanovenou hodinu se na určeném místě koná rozdílení stráži, ke kterému se doslaví veškerá slrážo a dozorčí orgány, počínaje dozorčím desátní- kem. Pří tom vydá nejvyššl přítomný nešla. Hesla (zvolán! a oh]ss> jsou k tomu, aby se hlídky, slrážo anebo jednotlivci vespolek poznali, zejména v noci a za mlhy. Zvolání je slovo na vojně běžné, obyčejně pojmenováni některé části ústroje. Ohlas je jméno země, ntésla, řeky, hory a podobné. Obé slova mají stejná začáteční písmena. Přiklad: čepice, Čáslav. Hesla jsou přísné služební tajemství. Vyzrazeni jich nepovo- lané osobě je zločinem. Trestné činy v strážní službě se stihají obzvláště přísně, neboť strážní služba v míru je připraven na strážní službu ve válce; proto je třeba, aby ses jl naučil vykonávat se vš! opravdovostí. Ve válce střeží přece stráž Životy mnoha druhů a blaho a svobodu celého státu. Od okamžiku, kdy byla strážím vydána hesla, podléhají stráže ustanovením vojenského trestního zákona. Každé porušeni povinnosti jest pak zločinem anebo přoělnem porušení povinností v strážní službě- Pflkltd: Strážný vstoupí na Stanovišti do budky, opře se a sune. Dopustil se tížkiho zločinu. Přistihne~li ho velitel stráže, zatkne ho, odevzdá setniní a žádá o náhradu. Na druhé straně tě však chrání, jsi-ll v strážní službě, zákon lim, že jako zločin anebo přečin stíhá každé zprotivení se stráži nebo strážnému a neúctu k nim. Přečin. Dobře. 114
: Na strážafci musit šachovat klid, pořádek a čistotu. Je přísná zapovédftno pořádat tam pitky, hrát v karty, jakož i vše, co by mohlo míti škodlivý vliv na pohotovost stráže a býti na újmu je- jlmtt úkolu. Cizím osobám je vstup na strážnicí přísná zakázán. Opustit strážnici smíš jen sc svolením svého velitele; ne- smíš so však vzdálit do zátiší noho do markytánství ani do hostince. Po celou dobu strážní služby mušli zůstat úplné oblečen a vy- strojen; na strážnici stníJ jenom odložit torbu, sundat s hlavy po- krývku n mezi večerkou a budíčkem, dovoli-li ti velitel stráže ulehnout, smíš rozepnout límec u blůzy. Čtvrtina mužstva dli ne- ustále u zbrani. Zíoiín. Dobte. 115
• fy nesmíš pHiímat. V nutných případech, na př. flBUju tjeófiekávaně rodiče a podobně, vypros si na relšteli MMyrtftní, aby* směl s nimi pohovořit před strážnici. Leč ani • IBM dlouho trvat < sWi'oa*fu»ttfe do abraně k poctě anebo 2 jiného důvodu, JTJWpMWe >Návčstný«, str. 12$. ÚtehBMt od večerky do budíčku dovolí třetině mužstva velitel to bývá ta směna strážných, která byla právě ttrdlAÍ pravidla jsou vyvěšena na strážnici. Pročti si je pečlivě >t*kii^ltaykoli máš čas. Strážní se střídají zpravidla po dvou hodinách, ale za velikého mrazu každou hodinu o za aviáŠf krutého mrazu každou půlhodinu. Když Je třeba, nařídí velitel stráže obléci plášf, kožich, strážní boty a pod. Dochází na tebe, abys vystřídal strážného. Uprav si zavčas svůj výstroj. Na rozkaz velitele stráže nastoupí?, před závodčího, který té odvede k vystřídání. Na stano- višti nastup vedle starého strážného. Starý strážný ti vy- svitli tvé zvláštní povinnosti (všeobecné povinnosti stráž- ného musíš znát) a závodčí připojí k tomu své poučení. Dobře sl vše zapamatuj a na vyzváni závodčího to opakuji Pak fi závodčí označí místo, 11a němž se máš pohybovat, a je-li toho zapotřebí, oznámí ti zvolání. Otevři sumku! MáJ-H mítl zbraň nabitu, na rozkaz závodčího JI nabiji 116
PMin. "Dobře. Jako strážný sl nesmi! dovolit žádné pohodil ani úlovu o musí! se vystřihat vloho, co znemožňuje nebo zmenšuje tvou bdělost. Zejména nesmí! kouřit, Jist, pít, posadit se anebo ulehnout Spát a opíjet se Jest zakázáiM pod nej- ptlsňéjflmf trasty. v Putku nos s nasazeným bodákem na řemeni nebo na rameni; slojí!-ll, můžeš vžil putku k noze. Zbraň nesmi! nikdy dáli z ruky, ani si jl nesmi! dál kýmkoli vzíti. Kdyby ii při přehlídce dozorčí důstojník anebo velitel stráže nařídil, abys mu zbraň vydal, odepři lak učinit. Nesmí! dovolil, aby k tobé kdokoli přistoupil. Nesmi! se dáli s nikým do řeči. Na krátké dolezy odpověz, jinak odkaž každého, kdo od tebe nňco žádá, na velitele stráže. Představeným a vyšším jsi povinen dáti žádané vysvětleni. Rozkazy smS pHJÍipat Jen od velitele své stráže, od zá- vodčího anebo od poddůstojníka z počtu stráže, Jinak od nikoho. Přiklad: Jsi stráiným w skladišti střeliva. Za noci ti přebit# posádkový dcvorčí důstojník. 117
Když jsi zvolal »Vdno!*, přibližuje se přehlížející k to&é. Ale ty nesmíš dovolit, aby nikdo přistoupil až k tobč. Proto ustupuj tak, abys zdstal od přehlížejícího vzdálen ale- spoří tři kroky, ale abys nevyšel z místa, na kterém se máš pohybovat. Přehlížející ti rozkazuje, abys mu vydal pušku, ze se přesvědčí, je-li nabita. Ty víh že nesmíš dáli zbraň z ruky. Odpověz: ^Hlásím, Že pušku mám (anebo nemám) nabitu. Podle předpisu ji však nesmím dáli z ruky!* Pusku nevydej a nenech si ji vžiti. Přehlížející ti nařizuje, abys pušku na- bil. Ty však víš, že rozkazy fndš přijímat jen od velitele stráže. Odpověz: »Hlásím,ze podle předpisu smím přijímat rozkazy jen od velitele stráže anebo od závodčího!* V blízkém okolí netrp znečišťování, shluk lidi ani jiné nedovolené věcí, a kde je to zakázáno, ani fotografování. Nemůžeš-li sám zjed- nat pořádek anebo pozo- mjes-H 'něco, co nutno hlásMi, onemocní!’!! náhle nebo nebyl-h jsi včas vy- střídán, zavolej závodčího, třebas skrz strážné, kteří jsou nablízku. Není-li to možno, požádej mimo- jdoucí, aby o tom zpravili veWele stráže. V případech obzvlá- ště důležitých, jako fe nutná okamžitá pomoc, anebo musi-Ji nezbytně zakročili stráž a nemúžeš- -li se jí dovolal, ámíl jed- nou anebo někdikrá! vysffeltt na poplach do vzduchu, musí! vlak pušku držel tak, aby střela letěla co nejdále, to jest asi pod úhlem 45’, a. v lakovém směru, aby pří dopadu padla mimo obydlená místa. ★Fotografovat zakázáno — vyčkejte příchodu velitele Přiklad: Dne 2$. listopadu 1924 po 22. bod. vypukl v Trutnově 118
*a Krifblici požár. V ofin Tajovský, který stál »skla- diité díl, oddílu 2j4 na stráži, spatřil ihned vzni- kající oheň a pozoroval, že v místí nikdo nevěnuje požáru pozornost. Stano- višti strážního bylo na od- lehlém místí, takže se ne- mohl stráže dovolat. Vy- střelil tudíž na poplach, upozornil velitele stráže, na místo požáru byla vyslána hotovost a té se podařilo oheň omezit. Samostatné rozhodnutí vojákovo zamezilo tak veliké neltístí. (Podle ^Bratrství* 1924.) Za kruté nepohody se můžeš ukrýt! v Strážní budce, musíš však při tom zbyslflt svou pozornost Vyžaduje-'!! to tvé povinnost nebo bezpečnost anebo máš-I| vzdáli poctu, musíš budku opusfH. * Špatné. Dobic, Zatýkali a zadržovat! isi oprávněn anebo* povinen v mezích vytčených v příslušné kapitole na str, 137, 119
Zbrani použiti Jsi oprávněn a povinen v případech uvedených v příslušné kapitole na str, 133, Do pokladny a skladiště smíš vpustil jenom osoby, které jsou podle strážních pravidel k tomu oprávněny a jsou doprovázeny velitelem stráže. Příklad: Do muničního skladi- ště, kde stoffi jako strážný, přichází zbrojní důstojník se zbrojířem. Znáš důstoj- níka í zbrojíte, avšak ne- vpustil je dovnitř, dokud nejsou doprovázeni velitt- lem stráže. U skladiště, garáže a hangáru nesmíš dovolit, aby někdo v nebezpečná blízkosti kouřil, chodH s »Kouření je zakázáno!< nechráněným světlem, roz« dělával oheft anebo gffiteL U skladišť benzinu, tfaskavín a u pracháren platí tento zákaz v okruhu 100 kroků. ZJBfovánl. jestliže nerozeznáš blížící se osobu pouhým okem, musíš zjistit, kdo to je. Za nebezpečných poměrů zjišťuj to vždycky, i ve dne. Zjišťované osoby přezkoumávej, zvláště před nepřítelem, velmi opatrně a důkladně. Hlav- ní pozornost věnuj jejich zevnějšku, oděvu a jejich mluvě. Zjišťuješ-fi hesly, dělej to tak tiše, aby heslo nikdo nepo- volaný neslyšel. V míru, není-li naříízeno nic jiného, zjišťuji za noci strážní u pracháren a u skladišť třaskavin, střeliva a lehce hořlavých látek všechny blížící se osoby. 120
lak se xjlžfuje bez hesel. Máš-li zjistit osobu, která se k tobě blíží, zvo- lej na přiměřenou vzděla- nost: »Stůjl Kdo tamta a zaujmi podoj k palbě se zdviženým ústím a zavře- nou pojistkou. Příchozího se >nech při- blížil vždy co nejvíce, lak, abys ho viděl a abys ro- zeznal, co dělá. Tím ho překvapil, sám pak ve tmě zůstaneš nepozorován. Dostaneš-li uspokojující odpověď, zavolej »VelnoI«r a dej putku do obyčejné polohy; pozoruj vlak mlmojdou- cího dála. Nedostanei-U odpovědí anebo dostaneJ-Ii odpověď nedostačující, není-li viak příčin k podezření, nallo do- tčené osobě, aby se vzdálila. Jsou-li okolnosti nebezpečné a počíná-ll si příchozí podezřele, zadrž ho a volej velitele stráže. Napadite*4| tě příchozí, užij zbraně podle ustanoveni v příslušná kapitole na sír. 133. Zjišťované hlídky, obhlídky a přehlížející představení ti musí nejprve oznámit,, kdo jsou. Pak teprve, nesnál-lt pochybností, volej: »Votnoí« Příklad: • * Stojíš jako strážný u skladiště a máš nařízeno ziiítovat v noci bez hesel. Za tu dobu přešlo několik osob; dostáváš od nich na zvolání; »Stdj! Kdo tam?* tyto odpovČdi; a) » Dozorčí desátník druhé eskadrony. Jdu do stáje chorých koní.* Odpovéd ta jest uspokojující. Zvolej: »Volno!» b) »Alc — jdu se projít,* Odpooid ta je sice nedostatečná, poznáváš však vojen- Ul
skou otfoáa a nemáš ddvodá k podezření. Vel tedy: •čelem vzad!* a sleduj tu osobu, až se vzdálí. c) Jiná osoba. Na zavolání se nezastaví a bez odpo- vědi se vzdáli. Když pak opakuje * na jiném místě pokus se přiblížit a na zvolám »Stáj!* opět neuposlechne, pokus se ji zadržet, neopouštěj však inísto, které ti bylo vykázáno. Není-li to možné, volej velitele stráže a mas mu, co se událo. Jak se zjHfuje hesly. Hesly zjišťuj: a) zdá-li se ti přicházející osoba podezřelou, b) před nepřítelem vždy, c) Je-li zvláště nařízeno zjišťovat hesly hlídky, obhlídky a přehlížející představeně. Zjištění prováděj takto: Příchozího zadav slovy: »StAJ! Kdo lamla Když se ohlásí, vyzvi ho slovem: aVpfedla, aby se přiblížil. Polom ho opět zastav zavoláním: »Sfůji« Žádej pak zvolání. Udá-ll je příchozí správně, propusť ho slovem:»Volnoh Je-li zvolání nesprávně nebo nedost aneš-li je vůbec, zadrž zjišťovaného do příchodu velitele a alarmuj stráž. Přiklad: Stojíš v noci u skladiště střeliva poblíž střelnice. Máš nařízeno zjišťovat přehlížející představeni hesly. Podle skla- diště vede k střelnici cesta. Přicházející osoby zjištuješ takto; ' o) P/ytf příchozí. •Stáj! Kao tamř* •Posádkový dozorci důstojník!* •Vpřed!* Příchozí se přibližuje. Když jest asi na vzdá- lenost deseti kroků, vel: • •St&j!*, a když se příchozí zastaví, taž se: •Zvolání!* Příchozí odpoví: •Torba!* Zvolání je správně, vel: •Volno!* b) Přichází druhá osoba. •Stáj! Kdo tand*
^Dozorce střelnice! • To ti postačuje. Zjistovati hesly mil jenom dozorčí orgány. Proto ho propustíš: »Volno!* c) Pozoruje}, že se přibližuje třetí osoba; kouří doutník. Zastavil ji proto na vzdálenost co možná nejv&sí: »Sttlj! Kdo tam?* *Jsem truhlář ze střelnice, vracím se z vycházky.* To ti rovněž staří. Nařídil jenom: »Zhaste doutník!*, a když se tak stane, propustil ho: •Volnol* d) Blíži se Čtvrtá osoba. •Stáj! Kdo tam?* Příchozí se zastaví a táže se: »Kudy se jde do Džbá- nova?* Příchozí ti není podezřelý. Dej mu krátká vysvžtlení a vyzvi ho, aby se vzdálil. ZJHfujeí-li hlídku, smí na tvou výzvu »Vpfed!« vy- kročí! toliko Jedna osoba, a to velitel hlídky. Přibllžuje-li se jich více, vel. opět: »Stújt« a potom: aYelltel vpřed!* Takto vzdává strážný a tak rotmistrdm a pod-, poctu ddstojníkňm — důstojníkům. Poctu vzdávej -nejen vlem osobém, kterým jest jí stráž povinna (viz sfr. 127), nýbrž i vlem představeným a vytším: dtatojnflcúm pohybem »K poctě zbraňl*, 123
rotmMrtm a. poddAstojnlktas posfojam »Pozorl« a obratem hlavy; týmž způsobem na pozdrav odpovídej. Od večerky do bedičku poctu nevzdávej, nýbrž za- ujmi toliko postoj wPoíorl*. Jde-li okolo pohřeb anebo náboženský průvod a do- volu je-li ti to -služba, zaujmi postoj »Pozori«. VystNdtal. Blfží-ll se vystřídání, odebef se na místo, na které Jsi byl zaveden. Když vedle lebe nastoupí nový strážný, vy- svitl: mu na vyzvání závodčího* krátce své zvláštní úkoly. .Na konec dodej, co se ti ve službě strážného přihodilo a jaká pozorování jsi učinil. Když -nový strážný nabíjí zbraň, schraň náboje. Strážný ve věznici. VéMů&tl strážní a stráže věnuji svrchovanou pozornost tomu, aby nikdo » vřrií ZMuprchL Klíte od věznice má velitel stráže nstavíěně u sebo. Byl-H ode. vzdán do věznice nový vteeA. odebere mu velitel stráže všecky ne- bezpečně nástroje a předměty, kterými by mohl ulkodil na životě nebo na zdrav! buď sobě nebo druhému anebo si umožnit útěk, pak peníze, cenně věci a listiny (dopisy). Nejaou-Ii vězni nebezpečni, statí střící jen vchod do vězeni, jaou-li to viak nebezpeční zločinci anebo lide vzpurní, je třeba, zvláště uelzo-li jo pozorovat zvenčí, postavit k nim do vězení stráž- ného a — obzvláště v noci — fádně je spoutat. V tom případě se musí v noci ve vězení svítit. Vizftám je zakázáno dorozumívat se písemně fmotákyl) anebo odesílat dopisy. Nesmí se jim trpět hluk, nepořádek ani žádné výstřednosti. Jo-li a troštem spojen pást o chlebě a vodě, nesmí se jim podat žádná jiná strava, a obzvláště se jim nesmi dovolit kouřit. Je zakázáno s vězni mluvit. Propuilěn smí býtl vězeli jen na písemný rozkaz velitele k tomu oprtvotatho, Potřebnie-li vězeň opustit vězeňskou místnost, musí býtl vždy doprovázen jedním, nebezpečný zločinec dvěma muži. Jako ítrážný ve véxalcl nesmí? vězně vy- pustit bez svoleni velitele stráže nebo závodčího. StojíHi « dveří ne chodbě, stoupni si k okénku ve dveřích a""pazoruj jím ivézně a vše, co Je ti podezřelé, hlas veliteli. 124
pokřikoval) na kolemjdoucí, méně poškodili mříže. Chodfš-ll pod okny věznice, bedlivě je pozoruj a no* dopusť, aby je vězňové poškozovali nebo cokoli z nich vyhazovali na ulici, ani aby hovořili s kýmkoli venku nebo Rovněž nestrp, aby sebe Stojíš-li ve vězeňské místnosti, máš pušku na- bitu. Podav se vedle dvo- ří, pozoruj bystře vězné a nedopusť, aby se tl mohli přiblížil. S vězni ne- mluv a také nedovol, aby se dorozumívali s někým venku. Stane-ll se něco zvláštního nebo pozoru- ješ-ll ve vězení nějakou podezřelou vadu, zavolej ihned velitele stráže. Poctu nevzdávej I V ostatních věcech platí pro tebe všeobecná usta- novení předešlé kapitoly »Strážný«, O. použití zbraně víz příslušnou kapitolu na sir. 133. Vzorem, lak plnit povinností ve strážní službě, buď ti světlý pHktao vojína Klsse; V noci z »f. na z6. září tyxy pohniti se o útěk z o/o- mouckého vojenského vezení mnohonásobný tupit a vrah Lecián, který také později pykal za tvé těžké zločiny smrtí provazem. Spolu t ním chtěl utéci druhý nebezpečný lapit Kalpařík. Na chodbě narazili prchající zločinci na stráž- ného, vojína F.Kisse pěšího pusku 6. Přepadli ho zezadu a snažili se mu vyrvat jednak pusku, jednak klič od mříže, která uzavírala schodišti. Vojín Kiss, třebaže byl několikrát bodnut do tváře a střelen do břicha, odolával stateční oběma lupitňm, nedbaje svého těžkého zranění, až přivolal pomoc. Vojín F. Potiská, který stál na stráži v přízemí věz- nice, spěchal, byv upozorněn výstřelem, na místo činu a palbou zdržel lupiče, dokud nepřišla pomoc. 125
Vojín Kiss svému zranění ticc podlehl, avšak svou hrdinností a neohrožeností, $ níž neváhal dáli v obit život, jen aby splnil povinnost, která mu byla jako strážnému uložena, zůstane navždy vzordm vojáka českotlov, armády, Za toto statečné chování vyslovil velitel 7. divíte obě- ma vojínům pochvalné uznání, Kiss, který byl na památku povýšen na desátníka, byl se vší. poctou pohřben na ftjtní útraty, ministr národní obrany věnoval jeho starým rodi- čům čestný dar a president republiky dal na jeho hrobě zbudovat pomník, který má potomstvu trvale připomínat iestný čin udatného vojína. (Podle f Našeho vojska* z r. 1927.) Návěstný. r Jeli potřeba, urči velitel stráže jednoho muže ta návčstného. Povinnosti návfstného je zavolat Mráž do zbraní, ohlásit příchod osob oprávněných ke vstupu do strážnice a jiné věci. Ústroj návřstného jo stejný jako ústroj strážného, nemá všsk pušku. Kávéstuý stojí před strážnici nebo na určeném rnisté, rpiavídla u vchodu do budovy, a střídá se tak jako strážný. Jsi-li určen za návěstného, pečuj o to, aby stráž na- byla picím překvapena, a volej p, vždy mohutným hla- sem, zavčas do zbraně, tak aby milá dosti času v po- řádku nastoupit Stop-li již stráž ve zbrani a vyskytne-P se nový důvod k nastoupení, nevole) již »Do zbránil*. (U některých sfráží dává návistný signál »Do zbraně!« zvonkem.) Všímej si bedlivě okolí strážnice a nestrp, aby je nikdo znečistil. Rovněž nestrp, aby se lidé shlukovali poblíž strážnice, Pozoruješ-ll, že $e v blízkosti strážnice ruší veřefná bezpečnost anebo zákonitý pořádek, zavolej velitele strá- že; uslyšíš-li poblíž strážnice stfllet, oznam fo veliteli stráže. Přiklad: Jako návěstný před kasární budovou pozoruješ, že z protějšího hostince vychází několik osob a že se mezi nimi strhla rvačka. Nerozeznáváš, jsou-li to vojíni či cváilistě — 126
je večer a tma •— ale upozorníš na to velitele itriie, Strái nastupuje <to zbrani k poctě: i) presidentu repitMiky (pre- sidentovu náměstku). 2) při vztyčení a snímáni státní vlajky na objektu, v níJUŽ je stráž, 3) -hlavám crzích. států, 4) pr»i>0rům. priMtorcům a standartám branné moci. 5) při slwvnostnícih příleži- tostech: - předsedovi vlády, xaslu- puje-li .presidenta repu- bliky. . — předsedům poslanecké xnfcmovny a senátu, za- st-upujl-lí Národní shro- máždéní, — předsedovi vlády, — ministrům, zástupujícfan prwid<nt:i republiky nebo vládu, zástupcům cílích států, 6) ministru národní obrany, 7) generálům a'velitelům brígfrd, kteří atejsou generály (-třen však • jen stráže útvaru, které jsou jim podřízeny). X) ozbrojeným vojen«kýn» útvarům * vedeným důstojníkem a vo- jensltývn pohřebním průvodům, !J) veliteli pohádky, 10) ^véUleli vojskového tůlesa {vnitřní stráže jeho tčtesu), tl) veliteli kasáren (stráž jeho kasáren). Příchod hodnostářů uvedených za i). 8, 5. a ů) oznámí za- včas stráži představený velitel. Od večerky do budíčku stráž k pecU nenastupuje. Jde-ll kolem stráže pohřeb, zdraví příslušnici stráže, meška- jící mimo strážniel, předepsaným způsobem; jde-li mimo nábo- ženský průvod a pod., stojí příslušníci stráže v pozoru. Mtao vídávání poety nastupuje stráž do zbrang ješt? 1) při příchodu představeného dozorčího důstojníka, 2) když se bliti stráž určená k vystřídání, 3) vzníkne-ll nablízku stráže oheň, 4)'je-li dáno znamení na poplach, 5) vždy, kdykoli toho vyžaduje bezpečnost stráže, zvIáStč zá ne- pokojů. V Uehte případech nastoupí strdi do sbraač 1 ▼ noci. Vyjma nastoupení k poetů a při příchodu dozorčího důstojníka nastupuje stráž vidy úplné, ustrojena. Přikladl Kolem hlavni strÁíe jde v 23 bod. velitel potádky. pozdŽji potddkový dozorčí ddttoywt. 127
/si návistný. Voláš veliteli posádky »Do zbrani!*? Nikoli, nebol od večerky do budíčku se k pocti nenastupxje. Voláš »Do zbrani!* posádkovému dozorčímu důstojníků! Ano, nebal. při příchodu představeného dozorčího důstojníka musí stráž nastoupit i v noci. . Sfojíš~li jako návésfný kasárenské stráže u Vchodu do . kasáren, bývá li obyčejná sválena doxorči služba u vcho- de, Dohlížej proto na ústroj vojínů, kteří opoušféjí ka- sárna; kdo není ustrojen podle ptodpbu, toho jsi po- vinen vrátit. »Dnes je vycházka v piá- »Máte povaleni k vstu- híchl Vralte sel* pul* Od každého, kdo odchází z kasáren pléd ukofláMÍm zamésteání, jsi povinen požadovat písemný průkaz, o po- volení k vycházce. Nepovolané osoby do kasáren nevpoušféjl Od vojen- ských osob, které nepatří k útvarům ubytovaným v ka- sárnách, a ode všech osob civilních žádej u vchodu prů- kaz opravňující je k vstupů do -kasáren, vydaný velHelem kasáren. Je-li toho naléhavé třeba, může vstup do* kasá- ren dovolit kasárenský dozorčí důstojník. 198
Jako dozorčí orgán u vchodu do zbraně nenestupuj, nýbrž zůstaň na svém misii; jde-li vyšší nebo předsta- vený kolem tebe, zdrav předepsaným způsobem, avšak nehlas sel Hotovost. Hotovost má za úkol vysílat asistence a hlídky, v ne- předvídaných případech zesilovafi stráže anebo vysílali nové stráže. Jsi-li v hotovostní sjužbě, bud* stále přípraven, abys mohl ja.k ve dne, tak v noci co nejrychleji vytrhnout. . Ústroj tvůj je stejný jako ústroj stráži. Je ti dovoleno každé pohodlí, ale v noci nesmíš svléci kalhoty. Do služby nastupuješ při rozdílení stráží. Dá-ll se signál k nástupu hotovosti anebo znamení na poplach, odebeř se co nejrychtejí na určené nástupiště. Zastřená hotovost znamená, že důstojnici, roUnktři a muž- stvo hotovosti jsou ve dne v noci úplná vystrcjenl a podle okol- ností též vyzbrojeni, koré osedláni u ustrojeni, ale bez uzdy; pod- břiínlky jsou povoleny; krmi se po skupinách. Je-li nařízena hotovost celé posádky, nesmíš odejiti z kasáren bez svolení velileje. Jsl-ll v městě a vyzve-íi té hlídka k návratu do kasáren, pospěš co nejrychleji zpět. Eskorta. Eskorta doprovází včznč anebo zatčené tsoby. Jednoho zatče- ného eskorlujl jeden anebo dva vojíni. Jsi-Ji určen sám anebo ještě s jiným vojínem za eskortu, uvědom si řádně své povinnosti. Před odchodem dostaneš osobní popis Oskortovaného, potřebné údaje a doklady, a je-li zapotřebí, i pouta. Věci pro tebe zvláště důležitou jest, abys věděl, není-li eskortovaný nebezpečný zločinec. Je-li zapotřebí, nasaď bodák. Eskortuješ-lí na koni, las šavli. Pušku nabij jen tenkrát, eskoriuješ-ll nebezpéč- 129
něho zločince anebo nařídilli to velitel, který tě poslal Nabíjej vždy před eskortovaným. Nedovol eskortovanému, aby se s kýmkoli stýkal, af ůsfně anebo jinak: bdi, aby mu nebyly podstrčeny pe- níze, spisy nebo' zbraně, Sám smíš s eskoriovaným vést hovory jen služební. Od okamžiku, kdy se ti odevzdá, jsi taft odpověden a nesmíš ho ani na chvilku opustil Před odchodem odejmi eskortovanému vše, čím by tě mohl napadnout. Připomeň mu důrazně, Že ho spoutáš anebo že užiješ násilí, zprotivili se; pokusili se o útěk, Že po něm střelíš. Cestou jdi eskorlovaným; vedele-B ho dva, jděte za ním oba. Pn dopravě na voze musíš jet na vore s ním. V osadách a v městech, v blízkosti obydlí a zvláště v noci zbystři pozornosti živým ulicím a všem místům, kde je příležitost k útěku, se vyhni. Poctu nevzdávej. Čekálli pil dopravě železnici delší čas na stanici na odjezd vlaku, vyžádej si od přednosty stanice zvláštní místnost. V čekárnách, je-fl v nich obecenstvo, neprodlé- vej! Ve vlaku sl sedni k dveřím nebo k oknu kupě, nej- raději zvláštního; na chodbě nestůjl Při oskortováhí nákladním automobilem sed na kraji nebo v rohu vozu; eskortovaný af. sedí vidy uprostřed. I když jde za svou potřebou, jdi s nimi Je-li eskortovaný ne- bezpečný zločinec anebp je-li podezřelý z útěku, můžeš ho spoutat železy, a nemáš-li je, aspoň pro- vazy. Dá-li se eskortovaný, označený za nebezpečné- ho zločince, na útěk, po- kus se ho jakýmkoli, způ- sobem zadržet; nenf-ll to možné, zvolej naft: »St4jt |3Q
nebo střelíml* — a neuposlechne-li, sltell Kdyby vJak střelba ohrožovala také Jiné lidi, nesmí? střílel; ale ne- přestaň ho pronásledovat. Není-li eskorfovaný označen za nebezpečného zlo- čince, nesmí? použít zbraně k jeho zadržení. Jinak platí o použití z brané ustanovení obsažené v kapitole »Po- užití zbraněu, str. 133. PodaH-ll se ©škodovanému uprchnout, zprav o tom ihned nejbližsí posádkové velitelství, četnictvo a obecní úřad. Mtklad: Eskortuješ zbčha do vojenského tábora, který je né- kolik kilometrů vzdálen. Nabíjel zbrafá Nikoli, neboť zbíb není nebezpečný zločinec. Máš-li zbraň nabít, nařizuje ostatní velitel, který tl odesílá. Zběh se pokusí o útčk. Smis stříleli Nikoli, nebot zbčb není nebezpečný zločinec. Hledíš ho tedy dohonit a voláš na lidi pracující na poli, aby utí- kajícího, zadrželi. Když zběha dopadneš, spoutej mu vpředu ruce (řetč- zem, provazem, řemenem a pod.), aby ti znovu neutekl; spoutej ho tak, aby mu ruce vadily co nejvíce v útčku. Asistence. Pomocné aalslonce. Pomocná vojenská asistence Jest oddíl pfídčiený veřejným úřadům jako pomoc při pohromách ohrožujících život, sdravf a majetek občanů. Jak se čestní vojáci I v míru dovedou obětovat ze své spoluobčany a jak za ně často nasadí i vlastní Život, ukazují tyto příklady: 'Roku 1927 počátkem července byly severní Čechy po- stiženy zhoubnými průtržemi mračen. Na telegrafickou žádost okresního úřadu v Ústí n. L. 131
vyslala velitelství j: divise dne i O.- července ve 3 hodiny z Terezína asistenční oddíl soo muž# do SchBnwaldu a od- díl 40 muž# do Telnic. Pozdíii byl Ještě vyslán oddíl 40 vojín# do Dobkovic. V tich obcích řadila vodní smrst nej- zhoubněji. U Schonwaldu konal cvičení hraničářský prapor 1 a ten ze svého popudu přispěl ohrozeným také rychle na pomoc. Vojíni se zúčastnili záchranných prací s nasazením vlastního života. V noci, ve které byl Scbdnwald překvapen ohromnou vodní záplavou,- se vrhli do zatopených domů, vynášeli ženy, děti, peníze, nábytek, vyváděli dobytek a tak pracovali celou noc, třebaže Jim hrozilo nebezpečí, jednak že se utopí, jednak že se nachladí, když byli stale ve vodě, která jim sahala až po prsa. Zvláště se vyznamenali svo- bodníci Vít a Koudela, kteří zachránili celou rodinu koláře Ritscbla, jehož d&m byl brzo potom vodou úplně poddmlet a odplaven. Při tom byl svoboaník Koudela stržen proudem, a jen $ vynaložením posledních sil vyvázl životem. Vojín Král vynesl ze zatopeného domu Boletou stařenu Jehnelo- vou a čoletou Blumentritovou. Zachráněním lidských život# sc dále vyznamenali vojíni Stcmbera, Pospíšil a Rcilich. (Podle ^Bratrství* 1927.) Ozbrojené asistence* PM nepokojích, když k udržení zákonitého pořádku a bez- pečnosti c.sob a majetku nepostačují sily policie a četnictva, užívá se ozbrojených asistenci vojenských. Za použiti ozbrojené asistence jsou odpovčdní přítomní před- stavitelé politických úřadů. Asistence je chrání a dodává jejich nařízením potřebného dárazu. Ukázněná a řádné vystrojeni i vyzbrojená jednotka a vojen- sky strohým chováním často již svým vystoupením zchladl horké hlavy davu. Při asřstencč chove; se vážni e odměřeně, vůči ob- čanstvu zdvořile, ale zdrženlivě, buď rázný, odhodlaný, a je-li ffeba, I Ivrdý. S občanstvem se nepouštěj do důvěrných hovorů a nevyjednávej s ním. K tomu jsou političtí úředníci. Nenech se ojedinělými výzvami ani pekllkam strhnout! k nerozválnoafem. 132
Zbraně použij Jenom na rozkaz svého velitele! Velitel asistence rozkáŽo použiti zbraně zpravidla jen na M dost zmocněného představitele politického úřadu. Neni-h však tento orgán přítomen anebo je-li mu znemožněno projevit svou vlili tak, jak by za těch okolnosti bylo třeba, a podnikno-K srotivši se dav útok na číkoli život, lék, svobodu tiebo majetek, mohou asistence, použit zbianč o své vůli. Bci svoleni anebo v&vty představitele politického úřadu může asistence použit zbraně, střílj-li ío na ni nebo je-li ohrožována ozbrojeným útokem anebo je-li ohrožena její akční volnost. Před každým zakročením zbraněmi vyzve představitel politic- kého úřadu srocený dav. aby se rozešel. B.vlo-li jeho vyzvání marné, útočí cbyčojnč nejprve jezdectvo, protože je svým rychlým pohybem schopno vyklidit ulici, aniž potřebuje užit zbrani. Nenl-li právě při ruce, útočí pěchoto. a to pokud možno nejprve s na- sazeným bodákem: teprve nestači-h to, užije zbraně střelné. Před zakročením zbraní předchází znamení polnici. Dá-li «« rozkaz k palbě, použij zbraně! Vezmi si na mušku nejnebezpečnější z provinilců anebo štváče. Ovšem vůdcové a štváči — zpravidla ti největší zbabělci — te drží opatrně vzadu. Slkf po nich! Setři neozbrojených žen, dětí o sfarcúl Obranou nesmíš poškodit osoby při útoku nezúčast- něná. Hrozí-li však nebezpečí přímo tvému životu, můžeš užít svých zbraní beze všech ohledů. Nikdy, ani kdybys byl odkázán sám na sobe a byl tísněn se všech stran, nesmíš tak poklesnout, že by ses odhodlat zbraň odhodit. Čestný voják se brání I proti přesile, až se stane boje neschopným. Složití Zbraň bez boje Jest Jednáni bezectné! Dál-ll se však odzbrojit anebo zajmout a nebránfš- -li se ze všech sil anebo bránfš-li se jen chabě a <na oko, budeš soudně stihán, Použiti zbraně. Je-li zatčení anebo zadrženi vlnntko (podle kap. »Za- fýkáni a zadržováníu, str. 137) nemožné, jsi jako strážný, hlídka, obchůzko nebo eskorta oprávněn užili zbraně proti tomu, 133
1) kdo té útokem nebezpečné ohrožuje nebo té násilni zraní, 2) kdo tě přes napomenutí i dále hrubé uráží, 3) kdo byl tebou zatčen (zadržen) anebo kdo l» byl k přísnému střežení Jeko nebezpečný zločinec ode- vzdán a pokusí se o útěk, třeba by se násilni nepro- tivil, a pfas tvé varovné zvolání se nezastaví a jinak ho zadrželi nelze, 4) ikdo se v místech ohrožených nepřítelem učiní pode- zřelým, nedá na tvé voláni uspokojivé odpovědi a dá se na útěk. V míru a za normálních poměrů užij především bodné nebo sečné zbrani, Izo-ti tím dosíci žádaného účelu; v případech uvedených za 2) a 3) nesmíš užiti střelné zbrani tehdy, je-li tím ohrožen život jiných osob, Za zadrženou anebo zatčenou pokládej zjišťovanou osobu Jenom tenkrát, když jsi Ji skutečné dostal do své moci, na př. uchopil-li jsi jl, přlnutll-li jsi ji do polohy »K zornila anebo podrobilo-!! se ti dobrovolné. Použiti zbrani proti zatčenému anebo zadrženému podle tohoto článku Jsi oprávněn jenom tehdy, Jestliže Jsi v jeho počínání nebo Jednání spatřil alespoň pokus spá- chali nebezpečný zločin (jako jest na př. sabotáž, vy- zvidačsfví, zničení objektu, který střežíš, nikdy I vloupání, na př. do pracháren, do skladů střeliva nebo zbraní a pod.). Híklady k 1); a) Jsi strážným u skladiště. Za soumraku se na tebe sápe neznámý člověk a ohrožuje tě holí, To jest útok. Halí lze taki zabiti, lest to tedy nebezpečný útok. Na zadrženi nebo zatčeni útočníkovo nelze ani pomyslit, nebol stráž jest velmi vzdálena. Jsi tedy oprávněn použiti zbrani. Útočník jest jen jeden a má hůl. Vypo- řádáš se s nim tedy snadno nasazeným bodákem. Útočník ustoupí, ale v' zápětí se vrací a vystřelí po tobě z pistole. To jest jiný způsob útoku, daleko nebez- pečnější, nebot proti pistoli bys bodákem mnoho nezmohl. Použij tedy pusky a střílej po něm taká. 134
b) Jsi na témž místi, V noci jdou kolem dva výrostci, zpozoruji ti a provokuji té. Na tvou výzvu, aby se vzdá- lili, ustoupí za stromy a zasypou té kamením. To jest útok. Jeden kámen tí zasáhl do tyáře a krev se ti řine po skráni. Jsi tedy zranín násilní. Stráž, na niž jsi zvonil, nepřichází, jest hodní vzdálena. Není ti tedy možno útočníky zadržet, i použiješ zbránil Bodáku použít nemůžeš, nebol se nesmíš se svého místa vzdálit. Proto střílej! Příklad k 2|: * Jsi strážným u skladiště. Jsou nepokoje. Přiblíží se k tobě několik výrostků a hrubí ti spílá. Zadržíš jednoho, vtláčíš ho do kouta a zvoníš na stráž. Kolem tebe se však shlukne dav lidí, dotírá na tebe a jejich hrubí nadávky se přes tvé napomínání. jen stupňují. Použij zbraní — bodáku. Střílet nefmfá, je to na ulici,ne v polích, snadno bys mohl zasáhnout osobu nezúčastněnou. Střílet bys mohl jenom tenkrát, kdyby střelbou nebyly ohroženy osoby ne- zúčastněné, na příklad kdyby to bylo v polích. Když dav ustoupí, nepronásleduješ jej, nýbrž zůstaneš podle své povinnosti na svém stanovišti a vyčkáš příchodu stráže. . . . . Ale stráž nepřichází. Vtom padne z davu rána z pistole a střela se ti odrazí, ode zdi právě nad hlavou. Jsi tedy útokem nebezpečni ohrožen. Tu můžeš, nehledě na nic, použít pušky a střílet na útočníky. Příklady k 3J: a) Jsi strážným u skladišti střeliva. Přistihneš dví osoby, že se vloupaly dovnitř. Jednu z meh zadržíš, druhá prchne. Zadrženému pohrozíš zastřelením, pokusí-li se o útěk anebo zprotiví-H se ti, a voláš stráž. Zadržíš tedy osobu, kterou jsi přistihl při ne- bezpečném zločinu. Zadržený tě náhle prudce odstrčí a dá se na útek. Voláš: *Stůj, nebo střelím!*. Prchající se však nezastaví. Jsi oprávněn použiti zbraní. Bodáku použít nemůžeš, nebol se nesmíš vzdálit se svého stanoviště. Tedy 135
střílej, ne*f-H ve imim palby nikdo nezúčastněný, koho byt mohl zasáhnout. ItfHIblI, miř dobfel Neproslaví se Jednotka, které utí- . kaji zločinci. b) e?en i** °P** u t0b° skladišti strážným. V noci přistihneš u něho osobu, která se dá před tebou na útek. rotí) za prchajícím »Stúj!< — a když te nezastaví, do- konce »Stuj, nebo střelím!* Ale onen človék utíká dále. Smít po nim střelit! Ve válce ano, ale v minu v tomto připadl nikoli, nebol jednak jsi tu osobu ještě ani nezadržel, ani jsi ji nezatkl (t. j. nebněl jsi ji ve. své moci), a jednak ani nevil, co ta osoba u skladišti vpravdě chtéla a lze-li v její přítomnosti u něho tri- dčt již nebezpečný zločin. Příklad k 4): Je válka. Jsi vedetou. Pozoruješ osobu, která se ' k tobi blíži, Voláš >Stúj!' Osoba se obrátí a prchal Zastřel ji! Zbraně používej jen lek dlouho, dokud nedosáhneš toho, proč jsi jí použil. Nestřílej dále, když se prchající zločinec při první ráně zastaví, zvedne ruce a vzdá se. Nestřílej na osoby, které tě urážely, Myž se po první ráně dají na útěk. Zbraně použiti Jest nejen tvé právo, ale I tvé povki- nostf . • | Budeš odpovídat! ze zločinu anebo přečinu porušení povinností, jestliže nebezpečný • zločinec, který tl byl odevzdán k střežení, ti uprchne a ty nepoužiješ k jeho zadržení své zbraně, ačkoli to můžeš učinit bez ohrožení druhých, anebo jestliže srocený dav 1( vyrve zbraň, aniž se jí pokusil bránit. 136
Rozvaž co nejrychleji, které zbraně použiješ — ale jen nebuď nerozhodný! Je vždy lépe, zakročíš-li v pravý čas energicky, než abys svou nerozhodností a strachem před odpovědností nechal zlo růsti. Zatýkáni a zadržováni. Vojenské stráže, strážní a hlídky rňají právo zatýkali anebo zadržovali vojenské osoby v činné službě. Mimo níže uvedené případy není vlak dovoleno zatýkal,a je lo trestné. Jako strážný (hlídka) Jsi povinen zatknout! vojenskou osobu v činné službě, 1) kterou přistihneš při zločinu (zalkni ji za všech okol- ností), 2) kterou přistihneš pft závažném ptačinu, neznáMl jl a nemůžeš-li její totožnost spolehlivě zjistit. Je-li nebezpečí, že by se útěkem vyhnula trestnímu stíhání, jo-11 nebezpečí, že by v trestném jednání pokračovala nebo trestný čin opětovala anebo žo by trestný čin, jímž hrozila, opravdu také vykonala, je-li nebezpečí, že by hleděla působením na svědky nebo znalce anebo zahlazením slop stíhání ztížili ne- bo znemožnili, anebo když již hleděla působil na svědky, je-li zatčení třeba z důvodů zachování vojenské kázně, zejména, když pachatel neuposlechl tvého služebního rozkazu, když tě pohaněl anebo když na tebe ná* sMně dorážel. Přistlhneš-ll za jiných okolností vojenskou osobu v čin- né službě pří závažném přecinu, mál sice právo ji za- tknout!, avšak není lo tvoje povinnost. Zatčeni vykonej slovy: »Ve jménu zákona vát zatýkám!* • počine] sl při tom s potřebnou rázností, ale co možná 137
»Ve jménu zákona vát zatýkám!* nenápadní. Protiví-li se tl zatýkaný, vyžádej «l oka- mžití podporu u velitele stráže, od kolem jdoucího mužstva anebo stráže bez- pečnostní. Násilí užij Jen tehdy, když je to nezbyt- ná. Zbraně používej po- dle zásad uvedených v pře- Ueílé kapHole. Zatčenému odehni zbraň a odevzdej ho velHell strá- že; jsi-li na hlídce, ode- vzdej ho nejbližSÍ vojen- ské stráži. . Příčbiu a bližlí okolností zatčení hlas podrobné svému veliteli stráže a orgánu, kterému zatčeného odevzdává!. Odevzdávál-li ho někomu jinému než veliteli své stráže, vyžádej si o tom od něho potvrzení. Příklady; i) Jako strážný jsi přistihl svobodrdka, který se vlou- pal do skladiště. Přistihl jsi ho při z l oč i nu, proto je tvou povinnosti ho zatknout, třebas je vyšším. Ty jsi ve službě strážného! Zatřeni vykonej slovy: *Ve jménu zákona vis zatý- kám!*. Má-li svobodník zbraň, odejmi mu ji a zavolej ve- litele stráže. *. IZzpírá-li se ti zatřený, použij násilí: uchop ho za rameno a vtlač ho do strážní budky nebo do kouta anebo ho přitiskni ke zdi; dtočí-li na tebe, použij zbrani podle ustanoveni uvedených v pře- dešlé kapitole; volej sut kolem jdoucí mužstvo, aby ti pomohlo. z) Při požáru té postaví velitel hotovosti jako stráž- ného k vynesenému majetku. Zde přistihneš vojína, který chce odcizili prádlo — ledy při pře činu. Neznáš ho- 138
Vyzveš bo, aby se ti legitimoval. Pachatel hrubým způ- sobem odepře tak učinit. Přistihl jsi ho, při přečinu a nemizsl zjistit jeho osobnost. Proto jsi povinen ho zatknout. Jako strážný Jsi povinen zadržet* vojenské osoby v činné službě, které Jsi ske nepřistlM při zločinu nul pil závažném přečinu, ale které Jsou t lakového Jednáni podezřelé, je-íl tu některý z těchto důvodů: a) nenf-li totožnost osoby pachatelovy známa a nelzeJI JI spolehlivě zjistU, nebo b) je-li nebezpečí/ žo by se pachatel útěkem vyhnul trest- nímu stíháni, nebo c) ie-li nebezpečí, že by pachatel v trestném Jednání po- kračoval, trestný čin opětoval, nebo d) je-11 nebezpečí, že by pachatel hleděl působením na svědky nebo znalce anebo zahlazením stop stiháni ztížil anebo je znemožnit. Zadrží? je týmž způsobem a naložil s nimi právě lek, jako se zatčeným, jenže nepoužiješ rčení: »Ve jménu zákona vás zatýkám l«. Je tedy mezi zatčením a zadržením rozdíl jen formální. Příklad: Jsi strážným před kasárnami. Je noc. Do kasáren spěchá vojín, kterého pronásledují dva občané. IT vchodu bo do- honí.. Občané Žádají, abys utíkajícího zadržel, a udávají, že při rvačce zranil težce jednoho muže. . Ty jsi vojína při činu nepřislíbí, proto bo ne- můžeš zatknout, ale zadržíš ho a odtvzdáí ho veliteli stráže. Dále, mál právo zadrželi, předvéstl a zjistit! kterou- koli vojenskou osobu v činné službě. Je-li toho potřebí, aby sis zajistil nerulené a řádné vykonáváni své služby. Přiklad: Jsi návéstnym a zároveň dozorčím orgánem u vchodu do kasáren. Od vojína, který před ukončeném odpoledního zaměstnání vychází z kasáren, požaduješ, aby se ti vy- kázal písemným povolením. Ten ti vlak hrubé odbude. 139
Pustíš-li ho bez průkazu, dopustíš se porušení povin- ností. Proto ho zadržíš a dáš ho předvést veliteli stráže a tak si zabezpečíš řádné vykonávání své služby. Ani zatčeni, ani zajlržani nesii ještě vazbou. Postižený se <lrii ve váženi Jen tak dlouho,, dokud o nám nerozhodne Jeho před- stavený anebo posádkový velitel. Zadržováni občanských osob* Jako strážný (hlídka) jsi oprávněn zadrželi občanskou osobu, t) pfhHhnel-ll jl pil zločinu nebo pil uějakéffi 'závažném přečtou anebo (na upozornění očitého svědka) hned po takovém činu a nemůže-li jl zadrželi čotnhc ani bez- pečnostní orgán civilní; 2) ehová*ll se k (obě způsobem, který tě opravňuje po- uliti zbraně (viz ustanoveni v předešlé kapitole); 3) neuposlechna-ll tvých pokynů o je-li zadržení nutné, aby se odvrátilo nebezpečí ohrožující něčí život anebo majetek, střežený předmět aneb účel strážní služby vůbec. V případech méně závažných postačí, zjldíš-li nepo- chybně zadrženého. Zadrženou osobu odevzdej hned veliteli stráže. Jsl-ll velitelem hlídky, odevzdej zadrženého četnictvu nebo bezpečnostním orgánům civilním a hlas jim, proč Jsi ho zadržel a za kterých okolností došlo k jeho zadržení, Příklad: Jr: strážným a máš za úkol nedovolit přístup na polní střelnici. Dvakrát jsi v tom zabránil žení, která se opřtóvní —• na dvou rázných místech —* pokoušela dostat do uzavřené části lesa. Přistihneš ji po třetí. Je nebezpečí, že žena bude zranína nebo dokonce za- bita, dostane-li se do lesa, — a ty ji nemůžeš stále hlídat. Proto ji zadržíš a při nejbližsí příležitosti ji odevzdáš ve- liteli stráže nebo závodčímu, když přijde na obhlídku, anebo požádáš velitele kolem jdoucího oddílu, aby ji eskortoval k veliteli stráže. % 140
Puška vz. 24. Puška vz. 24 jest opakovačka s pevným zásobovacím zařízením. Pojme 5 nábojů, které se nabíjejí páskovým zá- sobníkem. Při výstřelu je mechanismus uzamčen válcovi- tým závěrem, opatřeným dvěma uzamykackni ozuby. Hlavní Části pušky /sou: hlaveň, miřidla, závěr, pou- zdro, spušfadlo, schránka $ podavačem, pažba a nad- pažbí, kování. MlavM « palba. Hlavě*. Hlaveň je nejdúležitějŠi část pušky. Je to vrtaná ko- vová trubka s pevným pláštěm. Vývrt má čtyři pole a čtyři rýhy/zatáčející se napravo. Průměr vývrtu mezi poli — ráže — je 7.92 mm. Vpředu hlavně jest ústí, v jeji zadní části je nábojní komora. V té dochází k výstřelu; střele se dostane rychlosti a cestou vývrtem otáčivého po- hybu, -nutného k lomu, aby se siřela za letu vzduchem nepřevracela. Hlaveň se od ústí ke komoře postupně zesiluje. Vpředu je -na hlaveň nasunut a náletován prstenec mušky, vzadu je základna hladí. 141
šroubek k prstenci muška mušky prstenec k mušce stiskátko stavftka sUskátko atavítka atavítko pružinky stlskitka klapkový kolíček Muška je zasazena do prstence. Její správná poloha Jest označena nasfřelovací značkou. Hledí se skládá z několika součásti. Na klapce je navlečeno stavítko, které můžeš pomocí sílskátek posouvali po stupnici od 3 do 20, t. j. pro vzdá- lenost od 300 m do 2000 m. Klapka je otáčivé připevněna k základné bledl o může se zvednout anebo snížit. Do základny jsou vsazeny a perem k ní připevněny sáAky, na jejichž okrajích spočívá sfavttko. 142
XAvtr. úderník údemfková zpruha úderníkovi matice kroužek vyiahovače vytahoval uzávěra pojistka čípek uzávěry zpruha uzávěry Závěr zasouvá náboj do náboj ní komory, uzamyká komoru, rozněcuje zápalku a vytahuje a vyhazuje vystře- lenou nábojnici. Klika je»i opatřena držadlem a hlavou; uzavírá hlaveň* 143
jakmile její dva ozuby zapadnou do výběru v pouzdře. ' Ke klice Je kroužkem vytabovače otáčivě připevněn vytahovač. Vytahuje nábojnice z hlavně. Úderník je zakončen zápalníkem, jimž rozněcuje zá-- pálky. Prstencový nákružek má vpředu dva výběžky, které zapadají do výběrů v klice a znemožňují výstřel, dokud není závěr uzamčen. Úderníkové matice zachycuje předním ozubem o spou- šťový ozub; jí se natahuje úderník. Úderníkovi zpruha je navlečena na úderník a tlačí jej kupředu. Uzávěra má .lůžko pro pojistku a pro Čípek uzávěry a spojuje ostatní součástky závěru s klikou. Cípek uzávěry udržuje uzávěru v její poloze. Pojistka, otočená napravo,, pušku zajišťuje, to jest, je-li puška nabita, zamezuje spuštění a otevření závěru; je-li • pojistka v kolmé poloze, můžeš klikou otáčet, nemůžeš však spustit; tak ji postav, chceš-li vyjmout a rozebrat závěr; otočíš-íi pojistku nalevo, můžeš klikou otáčet i střílet. Pouzdro se zádrlkou a vyhazovačem. Pouzdro chová závěr a spolu $ ním uzavírá hlaveň. 144
Hlava pouzdra má podélné drážky, ústící do drážek příčných? v nich se pohybují uzamykací ozuby kliky, Nábojlště je vespod vybráno. Mftífek má drážku pro lištu kliky, drážku pro pojistný ozub, výřez pro zasunuti zásobníku, vybrání pro ozub zádržky a pro vyhazovač. Výběžek pouzdra má otvor pro spoušťový ozub. Zádfžka omezuje pohyb závěru. Je přišroubována k výstupku. Vyhazovač: při úplném otevření závěru vystoupí lůž- kem pro dno nábojnice a vyhodí ji. Je přišroubován k zá- držce a spolu $ ní je připevněn k pouzdru a llačen perem zádržky. SpuIfadlC' spoušťová pružinka spoušťová páka pákový kolíček Spušfadlo zachycuje a vypouští úderníkovou matici s úderníkem. Skládá se z několika součástí. Spoušťová páka s pákovým kolíčkem: její spoušťový ozub vyčnívá otvorem ve výběžku pouzdra. Spoušť vybíhá Jazýčkem do lučíku; Jest otáčivě na- sazena na spoušťovém koMčktt. Spoušťová pružinka tlačí na spoušťovou páku. 145
SchrMw a podavač. sebránka deska podavače sebrénková pružinka přední spojovací šroub fl čípek J schránky přední slavíci šroubek pero podavače zíužovaeí zadní spojovací irottb schránkový kolíček dno zadní šroubek etavčcí Schránko chová podavač a ívofí zásobovací Ostrojí pušky. Vzadu vybíhá v lučík, který chrání spoušťový jo* zýček. Podavač se skládá ze dna schránky, z pera a desky podavače. 146
XovteL hond objímka matice ztužovadla šroub k botce 1 záchyt přidržovač objímky ' kolíček zšebytu dolní objímka šroub k dolní šrouby k poutkovč deštičce botka značkovací deštička Šroub k botce ztužovačKo přední poatkový uýt objímce přední poutkový b svorník přední pontková matice přední poetko zadat poutko šroubek k značkovací deštičce pouíkovš deštička poutkový £ ložisko vyfčráku střední poutkový svorník «—0 střední poutkovl • matice střední poutko střední poutkový nýt vyíčrák
Pažba a nadpažbl. Pažba chrání kovové části pušky před poškozením a umožňuje při střelbě opření pušky o rameno. Na pažbě rozeznáváme předek a střed pažby, krk a hlaviště. Nadpažbí kryje hlaveň svrchu. Kováni. Kování jednak spojuje jednotlivé části pušky nebo je chrání před poškozením, jednak se na ně zavěšuje řemen. Bodák vz. 24. Bodák je zbraní bodnou i sečnou. Je-li nasazen na pušku, síává se zbraní čisté bodnou. Má čepel, příčku o jílec. Hlavička jílce jo provrtána pro vyfěrák. V ni je také stískátko s ozubem. V pochvě jest obúslek s vložkou. 14X
činnost puSky. Závěr uzavřeme flakem dlaně pravé ruky na držadlo kliky. Pří tom vypadne zásobník. Hoření náboj se zachytl klikou a zasune do nábojní komory. Obruba nábojnice se prt tom vsune pod drápek vytahovaČe. Když závěr dokonči pohyb vpřed, otočíme kliku na- pravo, při čemž klika postoupí jesle málo kupředu a za- sune náboj úplně* do nábojní komory. Přední ozub úder- níkové matice zachytí o spoušťový ozub, lakže se matice zastaví a úderníkové zpruha se úplné stlačí. Ozuby kliky jsou v příčných drážkách a uzamykají dokonale nábojní komoru. Spouštění provádíme flakem na spoušťový jazýček. Tento tlak přenese spoušť na zadní konec spoušťové páky, čímž se sniži ozub spoušťové páky a uvolní ozub úder- níkové matice. Výstřel. Úderník jest úderníkovou zpruhou vržen prud- ce kupředu a udeří na zápalku. Tímto úderem se vznítí v zápalce třaskavina a zapálí prach; ten 5hoří, promění se v plyny a vývrlem hlavně vytlačí ven střelu. Vytažení a vyhozeni nábojnice. Otvíráme-lí závěr, při- jdou ozuby z příčných drážek do podélných o drápek vy- tahovače táhne nábojnici z nábojní komory. Krátce před tím, než se ukonči zpětný pohyb závěru, vystoupí vyha- zovač výřezem v přední části kliky, narazí na dno ná- bojnice a směrem napravo ji vyhodí z pouzdra. Rozbíráni a skládáni pušky* Rozbírat $miš jenom závěr a vyjmout smíš jenom dno podavače. Jinak nesmíš na pušce otáčet žádným šroubem. Dbej, aby se rozbírané části neznečistily nebo neza- měnily $ jinými. Klaď je proto pohromadě na hadřík. 149
Rozbírání závěru. Postav pojistku do kolmé polohy, otevři závěr, palcem levice odtáhni nalevo zádržku a vytáhni z pouzdra závin Závěr uchop levicí a palcem stlač čípek uzávěry; pra- vou rukou vyšroubuj uzávěru. Úderník opři hrotem kolmo v důlku zlužovadla, levou rukou stlač dolů uzávěru a při lom opírej palec o kři- délko pojistky, až výstupek lišty úderníkové matice vy- stoupí z výřezu v uzávěře. Pak otoč pravicí o 90 stupňů úderníkovou malici a sejmi ji s úderníku.' Povoluj tlaku úderníkové zpruhy a sejmi i uzávěru. Zpruhu svlékni s úderníku. Otoč napravo pojistku a vyjmi ji z uzávěry. Zatlač do lůžka čípek uzávěry, až se jeho válcovitý výběžek octne proti přerušení v drážce, a otoč jej. Zpru- Žlnka je) vytlačí z uzávěry. Vyfahovač odděluj od kliky, jen je-li nutno: šroubo- vákem vyzvedni jeho hlavu a otoč jej, až zakryje oválné otvory v klice. Tlakem kupředu sesutí jej s výběžků krouž- ku vytahovače. Snímali kroužek nesmíš. Vynětí dna podavače. Stlač hrotem střely, zašpičatělým koncem kolíčku nebo hlavou vyfěráku čípek schránky, dno posuň směrem k lu- číku a vyjmi je. Skládání závěru. Na výběžky kroužku vytahovače nasaď vytahovač, jeho hlavu stlač směrem do kliky a vytahovač posun nazad tak, aby jeho lišta přišla do výše drážky v klice; pak jej otoč, až lišta zapadne do drážky. Úderníkovou zpruhu navlékni na úderník, úderník zasuň do vývrtu v uzávěře, nasaď pojistku a otoč křidélko do kolmé polohy. Úderník opři v důlku zfužovadla, a opí- raje se palcem o křidélko pojistky, stlač uzávěru. Pravou rukou nasaď úderníkovou matici, otoč ji tak, aby lišta při- ISO
ila proti vybrání v uzávěře, a povol Háku úderníkové zpruhy. Do lůžka v uzávěře vlož zpruhu, nasaď čípak a stlač jej, až jeho výstupek přijde proti přeražení, pak jej otoč, aby zapadl výstupkem do drážky. Zašroubuj uzávěru do kliky, a to tak hluboko, až její čípek zaskočí do vybrání na zadním konci kliky. Při tom dbej, aby uzávěra byla úplně dožtoubováM. Polom natoč vytahovat, a to tak, aby přesně kryl pravý uzamykací ozub, a celý závěr vlož do pouzdra. Zasazení dna podavače. / Vlož podavač s perem do schránky a jeho dno stlač lehce oběma palci, aby IlJfa na předním konci byla přesně proti vybrání v přední části schránky; pak dno zatlač úplně a posuň je vpřed, až uvnitř cosi cvakne,* to čípek schránky zapadl správně do otvoru v jejím dně. NasadO dno nesprávně, snadno vypadne. Zkus, zda se ti je nepodaří oběma palci zase posunout nazad. Ne- stano-ii se to, je dno vloženo správně. Kulomet vz. 25. Charakteristika. Kulomet vz. 26 je zbraň samočinná; má pevnou, vzdu-, 'chem chlazenou hlaveň; tlak plynů působí po výstřelu na píst, vyhazuje vystřelenou nábojnici a opět nabíjí kulomet. Teoretická rychlost palby jest asi 600. praktická asi 200 ran za minutu. Hlavní části kulometu jsou: úplná hlaveň, úplné pouzdro závěru, závěr, spuŠfadlo. pažba, podstavec. Dále náloží ke kulometu zásobník, potřeby a výstroj. 101
Úplné Maveff. Hlaveň je z oceli a je dlouhá 602 mm. Uvnitř vývrfu jsou 4 pole a 4 rýhy, tvořící pravý závit. Ráž je 7.92 mm. Vzadu je vývrf rozšířen v nábojní komoru. Při ústí dole jest oválný otvor, jímž proudí plyny do plynového ná- sadce a do pístoví .trubice. Zevně má hlaveň po celé délce chladicí žebra. Ústí je opatřeno závitem pro tlumič. Vzadu jsou přerušovaná žebra a jimi se hlaveň spojuje s pouzdrem závěru. Vpředu na hlavni je nasazen plynový násadec. V nim jo provdán spojovací kanálek, kterým se odvádějí plyny do pístové trubice. Nahoře vybíhá násadec v nosič, na kterém jo nasazena muška a její chranítko. Tlumič je našroubován na ústí hlavni a je upevněn pojistkou. Obojek hlavni má raménko s rukojetí, kterou lze hla- veň rychle vysunout a zasunout a kulomet v boji přemístit. Úplné pouzdro zévéru. Pouzdro závěru nese hlaveň a vede závěr. Vpředu má lůžko hlavni a hfavňové svorky. Uprostřed je nábo- jišfě; jeho přední stěna* tvoří záchyt pro ozub zásobníku. Pod nábojřštim jsou dvě lišty, na >kferé dosedá zásobník. Zadní stěna nábojilti tvoří ložisko pro vyhazovač a záchyt zásobníku a vybíhá v můstek, pod nímž je lůžko opěrky závorníku. Vpředu na spodní části pouzdra je lůžko se závitem pro pístovou trubic], na vrchní ploše je jazýček k vedení hlavni. Uvnitř jsou drážky pro dno. pouzdra a pro Ušty nosiče závorníku, v pravé straně pro napínací táhlo. V levé straně pouzdra je lůžko pro pouzdro hledí. Dole po obou stranách jsou dvě zesilovací žebra, v pra- vém vybrání pro napínací táhlo se záchytem pro napínací kliku. K úplnému pouzdru závěru náleží tyto samostatné sou- části: 192
1) Pistovi trubice, kíérá je zašroubována v pouzdře xávěru a je zajištěna pojistníkem. Vpředu mi zářez pro plynový násadec a několik zesilovacích žeber Ve středu podpědca hlavně spolu s nákružkem tvoří lůžko pro ob* jímku pístové trubice. Na dvou místech je trubice zesílena a má otvory pro unikání plynů. 2) HlavAová spojka, spojující pomocí přerušovaných žeber hlaveň s pouzdrem závěru; má západku a pojlitník s pružinkou a závrtkem. 3) Záchytka zásobníku, přidržující zásobník v nábo- jištl; je zasazena na vyhazovat! a tvoří narážku pro dno nábojnice. Pod můstkem vyhazovače jest opěrka závorníkv. 4) Hledí je bubínková a skládá se z několika součástí; jsou to: Pouzdro hledí, které je na levé straně pouzdra zá- věru zasunuto do lůžka a upevněno šroubem; vnější jeho strana tvoří lůžko točífka, které má okénko pro stupnici. Klapka; ta má tři raménka, na dlouhým je zářez hledí. Zpruha s vodítkem Usnadňuje navrácení klapky do původní polohy. VáčkovHý hHdelík, který omezuje otáčivý pohyb a nese ločíiko hledí. Točtfko hledí, které má na vnitřní straně vruby, do nichž zapadá západka, udržující klapku v dané poloze; na vnitřním jeho obvodu je stupnice od 200 m do 1500 m. 5) Napínací klika, jíž užíváme k ručnímu opakování. Jo nasazena na napínacím láHu, jež je vedeno v drážkách pouzdra závěru a předním koncem zachycuje za ozub nosiče závorníku. 6) Víčko pouzdra, které uzavírá nahoře pouzdro závěru. 7) Dno pouzdra, které uzavírá pouzdro dole; vzadu má výhozné okénko, v drážkách smykáíko s deštičkou, upevněné západkou. 8) 2 pouzdrové čepy, spojující pouzdro závěru s pouzdrem spušfadla. IW
Závěr mé dosel součástí; jsou tor* Plst, dutý, na fřech místech zesílený, vpředu s pístovou hlavicí. $ nosičem xévomiku je spojen závitem a upev- něn kolikem. Nosit závorníku, který je v přední části vybrán, aby nábojnice mohly prooadávah Má na každé stráni Hltu pro vedení v drážkách pouzdra, dále dvě Hity k vedení závorníku a dva unéšed ozuby, kterými zabírá za ozuby závorníku. Vzadu má můstek, po kterém klouže a zvedá se zévomík. Můstek je zakončen hranolovltým výstupkem, který při uzavírání závěru naráží na úderník. Vespod má vybrání pro spoušťovou páku. Závomík, který má lůžko pro úderník a úderníkovou zpruhu, v .přední sténá lůžko pro dno nábojnice' a otvor pro zápalník. Vpředu dole má dvě Čelisti s drážkami pro vedení na nosiči, mezi nimi lůžko pro vytahovat, opěrku a zpruhu opěrky. Vespod má dva unášací ozuby, do kte- rýcn zabírají ozuby nosiče závorníku. Na vrchní ploše je zasouvat nábojů. Úderník, jenž Je vpředu zúžen v zápalník, vzadu ze* sílen a má vybrání pro kolík. Úderníkové zpruha, které je navlečena na úderníku. Vytahovat, jenž jest uložen v lůžku vespod závorníku a je přidržován opěrkou vyfahovaČe a její zpruhou. Vpředu má drápek k zachycení obruby dna nábojnice. Spuiťacifo. SpuJfadlo má tvío součásti: 1) Pouzdro spušťadla, uzavírající dole a vzadu pouzdro závěru. Vpředu má lůžko z pryžovou odrážkou, ve dně otvor pro spoušť; dále má vybrání pro ostatní součásti spušťadla. Dole vybíhá v lučík, na pravé straně má drážku pro napínací táhlo, vzadu vyúsťuje v trubkovou matki pro trubku předsuvné zpruhy. Trubková matko je lůžkem pro nárazník a nárazníkovou zpruhu a je na ní nasazena paž- ba. Dole je připevněna výztuha pažblčky s pažblčkw, 1$4
2) Spoušť; já to dvojramenná páka, uloženi v pouzdře spušfadla otáčivě kolem spoušťového čípku; v původní poloze Jest udržováno rozpěrkou. 3) Rozpěrka je v lůžku přerušovače; jo pružena roz- pěrnou zpruhou a omezována omezovacim kolíčkem (onw- rovníčkem). 4) WerašovaČ, jenž má tři raménka; předním Je spojen pomocí kolíčku k přerušovači se spouští, vrchní tvoří lo- žisko pro pojistku, zadní je zakončeno dvoustranným ozu- bem a pohybuje se v okénku spoušťové páky. 5) Spoušťová páka je dvojramanná; její kratší raménko zabírá před spuštěním za vybrání v nosiči závomiku. Je uložena v pouzdře spušťadia otáčivě kolem Čepu k spouš- ťové páce. 6) Zprahové vodítko se zpruhou k spoušťové páce přiilačuje spoušťovou páku do vybrání v nosiči zévoraíku. 7) Pojistka; je to dvouramenná páka. Jedno rameno je vytvořeno v hřfdqlík, který buď svým vybráním anebo svou válcovitou částí působí na přerušovač a tak upravuje střelbu buď na jednotlivé rány nebo na sede. V jednotli- vých polohách je zajištěn zéskočkou, pérovanou pralinkou a přidržovanou oraezovacfm kolíčkem. PeXba. Pažba umožňuje střelci, aby sl při střelbě nasadil ku- lomet do ramene a pevně jej držel. Rozeznáváme na ní krk a hlavišfě. Uvnitř po celé délce je uložena trubka předsuvné zpruhy; v ní se pohybuje předsuvná zpruha, která vrací závěr do původní polohy. Na předsuvne zpruze je nevle- čena pledsuvná tyčinka, která přenáší tlak předsuvné zpru- hy na závěr. Trubka jo uzavřena kloboučkem k předsuvné zpruze. Na trubku je navlečena nárazníková zpruha a ná- razník, který tlumí zpětný náraz závěru. Hlaviště pažby je chráněno botkou (záchyt botky, zá- padka botky se zpruhou, nosič západky botky]. Aby při automatické střelbě nebyl střelec zpětnými nárazy pažby 155
rušen a aby střelba byla přesná, Je botka pérována dvěma zpruhami, uloženými v pažbě. Naholo na -násadci botky Je vidlice ramenní opiry a na jejím dříku je nasazena ramennl opěra. Na pravé straně pažby je závěsné očko na zavážení karabinky závěsného řemene a chranttko napínacího táhla. Na levá střená pažby je značkovací deštička s vyrytým číslem kulometu. Podstavec* Podstavec dodává kulomelu pevné stability.o střelci pohodlněji! polohy k palbě. Skládá'se z několika součástí; Ísou to; objímka pistově trubice se šroubem a vložkou, (řlžová vidlice se šroubem, vnější trubice nožek se svět* kami a vložkami, vnitřní trubice nožek s patkami, zpruha k nožkám. ZftsobnHc. Úplný zásobník má tyto součástí; pouzdro — dno — deštičku k peru a pero podavače a podavač. Potřeby o souěhstl výstroje. K potřebám a k výstroji kulometu náleží: násadec ke cvičné střelbě, plnička zásobníků, vytahovadlo1 ná- bojnic, speciální klíč, dvoudílný škrabák, řemen a kara- binky a závěsník plničky. Činnost kulometu při stfelb*. Otevřený závěr. Ozbrojíš-lí kulomet, zabere spoušťová páka za vybrání vespod nosiče závomíku a zadrží iej spolu s pístem v zadní poloze. Předsuvná zpruha je stla- čena. Závomík je vpředu a zabírá svými ozuby do unáše- cích ozubů nosiče závomíku. Činnost spušfadla. TlaČÍŠ-li na spoušť, vychyluje se dolní její část dozadu a zároveň unáší přerušovač kupředu; ten je snižován hřídel ikem pojistky a tak zabírá spodním ozubem za spoušťovou páku a uvolňuje nosič závomíku. 156..
Činnost závěru. Pfedsuvná tyčinko Hačí nosič závor- níku kupfodu, při tom zabírá závorník zasouvačem za dno nábojnice a zasouvá náboj do nábojové komory a uzavírá JI. Závor nik je zastaven, avšak nosič závomíku s pístem se pohybuje ještě dále a zdvíhá závorník do výše,. a to tak dlouho, až se opěrná ploška závomíku opře o opěrku v pouzdře závěru. Tím se závěr uzamkne. Současně naráží hranofovitý výstupek nosiče závomíku na úderník a vrhá jej vpřed. Střela je tlačena plyny ven, a když míjí oválný otvor v hlavni, vniknou plyny spo- jovacím kanálkem do pístové trubice. Tam narazí na hla- vici pístu a tlačí jej s nosičem závomíku dozadu. Závorník sklouzne po zkoseném můstku a únášocí ozuby nosiče xávorníku zaberou za ozuby závomíku a závěr je odemčen. Zároveň je uvolněn úderník a vrací se zpět. Vylahovač vytahuje nábojnici z nábbjní komory, nábojnice naráží na vyhazovač a len ji vyhazuje dolů okénkem. Předsuvná zpruha je pak znovu stlačována předsuvnou tyčinkou. Protože je spoušťová páka snížena a nemůže zachytit nosič závomíku, pohyb závěru $e stále opakuje: tak se uskutečňuje samočinná střelba. Přeslanaš-ii tisknout na spoušť, zachytí spoušťová páka za vybrání nosiče a střelba se přeruší. Po vystřelení posledního náboje zachytí závorník ze vodítko podavače a zůstane v zadním postavení. SejmeŠ-li prázdný zásobník, zachytí spoušťová páka za vybrání v no- siči závorntku a závěr zůstane otevřen.' Činnost po|ktky. PostavíŠ-1i pojistku dopředu na číslici (poloha pro automatickou střelbu), etřfll kulomet samočinně. Chceš-li střílet jednotlivými ranami, postav raménko pojistky na číslici »<«. SH$kneš-ll spoušť, pohybuje se pře- rušovač kupředu, zabere svým horním ozubem za spou- šťovou páku, sníží )l a tím uvolní nosič závomíku. Při po- hybu vpřed sníží nosič závomíku vrchní raménko přeru- šovače a tak je vypne ze záběru, Přerušovač se vrátí do 157
své původní polohy a zachytí za vybrání v závorníku. Chceš-li vystřelit další náboj, musíš nejdříve uvolnit spoušť a pak teprve znovu stisknout. Chceš-li kulomet pojistit, postav raménko pojistky na »0«. Zkosená hrana hřídelfku se opírá o přerušovač, který při tisknutí na spoušť se pohybuje volná kupředu a ne- zabírá za. spoušťovou páku, takže se tato páka nemůže snížit a uvolnit závěr. Ochlazování hlavně. Aby se zabránilo přílišnému opo- třebování vývrtu při velké rychlosti střelby, Je nutno hlaveň chladili. Obyčejně se to děje vzduchem, který probíhá hlavní. Za přestávky ve střelbě stáhni vždy závěr dozadu a nechej vzduch volně proudili hlavní. Rozpálenou hlaveň můžeš také ponořit do vody, avšak musíš Ji pak řádně osušit, zvláště vývrt hlavně a plynový násadec. Máš-li střílet cvičnými náboji, musíš vyšroubovat tlumič a místo něho našroubovat násadec pro cvičnou střelbu. Teorie střelby. Dráha střely. Yýsffeí. Tlakem na spoušť se uvolní úderník, zápalník udeří na zápalku a ta vznítí prach v nábojnici. Spálením prachu se vytvoří plyny, které tlačí na každé místo náboj- nice a rovněž 1 na střelu, která je v ní upevněna.' Stěny nábojnice přilnou těsně k stěnám nábojní ko- mory a tlakům plynů nepovolí. Dno nábojnice se opírá o hlavu závorníku, který Jo pevně zaklesnut. Tlaku plynů povolí Jen siřela, klerá se júml vypudí z hlavně a letí vzduchem. Dráha střely. Kdybys mohl pozorovat střelu letící vzduchem, seznal bys, že opisuje podobnou křivku jako hozený kámen, nejprve mírně stoupající oblouk, v- jisté výšce počne klesat a obloukem dopadne k zemi. Tule křivku nazýváme drahou střety. 158
Střele opustivší hlaveň zachovávala by svou rychlost . a směr v prodlouženi osy hlavni, kdyby na ni nepůsobila zemská přitažlivost a odpor vzduchu. Zemská přitažlivost přitahuje střelu k zemi a odchyluje ji od počátečního směru výstřelu. Odpor vzdechu překáži pohybu střely; střela jej musí překonávat a tím pozbývá rychlosti. Kdyby střela letěla prostorem vzduchoprázdny™, opi- sovala by působením zemské přitažlivosti pravidelnou křiv- ku, .jejíž vrchol by byl právě ve středu dráhy. Při úhlu výstřelu 45 'Stupňů by siřela doletěla ne vzdálenost asi 40 km a dopadla by k zemi stejnou rychlostí, s jakou byla vystřelena. Oopor vzduchu ubírá však střele na rychlosti, střela letí čím dále tfcn volněji, a tím více je vydána vlivu zemské přitažlivosti. Její dráha se zkracuje, její konečná rychlost je menší než rychlost počáteční a dráha střely není pra- videlně zakřivená. Vrchol.dráhy střely pak neleží ve středu dráhy, výstupný oblouk je delší, sestupný kratší. Otáčeni neboli rotace je způsobena závity v hlavni. Rýhy v hlavni mají závit napravo. Siřela se jím snosí pro- dírat kupředu a tím jo nucena otáčet se velmi rychle vpravo. Vlivem ^otáčení proráží snadněji vzduch, za letu se nepřovrací a na cíl naráží vždy hrotem. Směr výstřelu je směr, kterým letí střela, jakmile opustí hlaveň, Osa hlavně je myšlená přímka, vedená -středem hlavně. Počáteční rychlost jo rychlost, Jakou má siřela v oka- mžiku, *kdy opouští hlaveň. Donosnost zbraně je největší vzdálenost, na kterou muže doletět střela z té zbraně vystřelená. Dosáhneme ji, vystřelfme-ll pod úhlem 33 stupňů. Donosnosť pušky je asi 5 km. Destfti je vzdálenost, na niž lze slřUati s pravdě- podobností .zásahu, U pušky je to 2000 m. Záměrná nám slouží k tomu, abychom nařídili hlaveň zbraně na určitý cíl. Je to myšlená přímka, spojující. střed zářezu s vrcholem mušky. 15?
Prodloužená záměrná jo záměrná prodloužená do ne- konečna. MilIJI znamená spojit! oko se záměrnou. Zamířili znamená nařídili prodlouženou záměrnou tak, aby procházela určitým bodem v cíli. Záměrný bod je bod, kterým prochází prodloužená záměrná v cíli. Zásob je místo, ve kterém střela zasáhla cíl. Vzdáleností dle nazýváme vzdálenost od ústí hlavně k záměrnému bodu. Průsečík dráhy je bod, v němž se protíná prodlou- žená záměrná $ drahou střely. Takové průsečíky jsou dva: první je blízko před ústím hlavně a nemá významu, druhý je obyčejně blízko konce dráhy. Hladní vzdálenost je přímka spojující ústí hlavně s dru- hým průsečíkem dráhy. Bod dopadu je bod, kdo se střela dotkne země, Vrcholný bod je bod, v němž siřela dosáhne největší výšky nad prodlouženou záměrnou. Je v druhé polovině dráhy střely. Výška vrcholného bodu je kolmice spuštěná s vrchol- ného bodu na prodlouženou záměrnou. Výška lehl je kolmice spuštěná s kteréhokoli bodu dráhy na prodlouženou záměrnou. Výstupný oblouk je oblouk dráhy od ústí až k vrchol- nému bodu. 160
Sestupný oblouk je oblouk dráhy od vrcholného bodu až k bodu nárazu. Hled! máš k tomu, abys dal hlavni takový sklon, ja- kého vyžaduje vzdálenost. Ovládaný, metný, krytý a bezpečný prostor. Ovládaný prostor je prostor, ve kterém je výška dráhy střely menší než výška cíle nad záměrným bodem. Výlky polních cílů: běžící 166 ©m, klečící 90 cm, nekrytě ležící 50 cm, krytě ležící 36 cm, jezdec na koni 200—-240 cm. Výšky tetu: Hledí 100 1 _Výšky 200 ' 300 i letu na vzdálenost i 400 | 500 | 600 ! 700j80Óm 300 400. 500 600 700 800 22 , 35 49 67 89 j 116 i > 23 1 49 1 78 1 113 i 157 210 1 0 ! 1 39 ’ , 80 134 200 280 1 0, 58 0 128 87 217 1 199 324 332 .! 134 : ; 294 | i 0 I 187 |0cm 161
Přiklad s Nekryté ležící dl ie vysoký jo cm, Je od tebe vzdálen joo m. Střílí} naň s hledím joo, míře tm na spodní okraj, Zasáhne} je'} v záměrném bode. Cil se Přiblíží na 400 mí Ale tu jej. střilís-li dále s nesfměnbsým hledím, přestřeluje}, nebol výská letu na tuto vzdálenost je }8 cm. Kdyby vsak dl poklekl, zasáhl bys jej. Jestliže cíl může být zasažen v celém prostoru určité hladní vzdálenosti, říkáme, že toto hlední vzdálenost do- tčený prostor úplné ovládá. Soe 3<x> €oa Příkladr Béžíd dl je vysoký 166 cm. Je-U od tebe vzdálen éco m a stfílíUi naň s hledím éoo, míre mu na spodní okraj, zasáhne} jej v zámčrném bode. Přiblížili se na joo m a střílíili naň opět s hledím 600, zasáhne} jej 87 cm nad zámimým bodem, něhot to je výská letu na tuto vzdá- lenost. Přiblížili se na 500 m a střílíili naň stále jeltě s hledím 6oo, zasáhne} jej 174 cm nad zámlrným bodem, tedy nikde v prsou. S hledím 660 ovládá! prostor 600 m, fflltelo na cRe běžící, \úplné. Jestliže nějaký cíl může být zasažen jen v části pro- storu určité hlední vzdálenosti, říkáme, že tato hlední vzdálenost dotčený prostor ovládá částečná. 162
Hloubka ovládaného prostoru při výšce čilo 1 m: Vzdálenost cite Ovládaný prostor । v m | Vzdálenosti cíle I _l Ovládaný prostor v m Vzdálenost cíle “~26o"~ 200 800 48*5 1 1500 300 i i 300 900 34*5 | 1600 400 । 1 400 1000 23*5 I 1700 500 j . 500 1100 20 1800 600 । । 125 1200 17 1900 1 700 1 l 70 1300 14 2000 Metným dráho siřely Ovládaný prostor v m ~Í0 8*5 7-3 6*1 4*9 4 prostorem nazýváme prostor, ve kterém e . nad terénem nížil než výška cíle. Jo závislý na terénu, na výšce dle a na výšce přiložené j^ušky. čím rovnější Je terén, tím větší Je metný prostor. Sni- žuje-ll se však terén za cílem, pak se metný prostor zvětšuje. Čten vyišl Je dl, tím větší |e I metný prostor. 163
Cltn níže |« při střelbě půlka, tím vttil je metný prostor. Krytý prostor je prostor za krytem, kam nedopadajt žádné střely. Kryté prostory vyhledáváme v boji hlavně za po- stupu, abychom se beze ztrát a nopoaorovaně dostali ku- předu, nebo když se chceme posunout do boku. Bezpečný prostor je ta část krytého prostoru, ve které při určité poloze tála nemůžeme být zasaženi. Rozptyl. Střílíš-ti z téhož miste, z téže půlky, $ týmž hledím, . na týž cíl, neoplsují vžechny střely touž dráhu, nýbrž každá opisuje svou vlastní dráhu a zasáhne cíl v jiném bodá. Souhrn všech těchto drah nazýváme svazek drah. Zásahy jsou více nebo méně od sobe vzdáleny a na jisté ploše rozptýleny. Tento zjev, který je každé střelné zbrani vlastní, nazýváme rozptyl. Příčiny rozptylu jsou: střelec, zbraň, náboj a. poměry povětrnostní. 164
Sflelec jo vždy hlavní příčinou většího nebo menšího rozptylu; nemíříš při každé ráně týmž způ- sobem, na íýŽ bod, nýbrž dopouštíš se chyb jak při míření, tak při spouštění. Hlaveň mé rovněž ve- liký vliv na rozptyl: výchvěv hlavně pH každém výstřelu není stej- ný; hlaveň není vždy stej- noměrně zahřátá; chladná hlaveň má ráži normální, rozpálená poněkud zvětšenou, hlaveň chlazená (u těžkého kulometu) na počátku střelby užší; proto rozpálená hlaveň klade střele menší odpor, čímž se počáteční rychlost siřely zmenší, u přecMazené hlavně je tomu opačně; opotřebeni hlavně; při staré hlavni se stává, že plyny ucházejí mimo náboj a nepůsobí na střelu pravidelně. Náboj: množství prachu, velikost prachových zrn a vlh- kost prachu jsou nestejné; více prachu vyvine více plynů, drobný a suchý prach shoří rychleji a dá střele větší po- čáteční -rychlost; střela není vždy stejně těžká a stejného tvaru; těžší střela má větší počáteční rychlost a letí dále; také nábojnice střelu těsní různě; střela lépe upevněná do- sáhne větší rychlosti a letí dále; i zahřátí náboje je různé a má vliv na spalování pra- chu; zahřátý prach se spaluje rychleji a dá střele větší počáteční rychlost. Povětrnostní poměry. PH jednotlivých výstřelech se pohyb vzduchu mění. Vlny vzduchové působí na- střelu á vychylujl JI z jejího původního směru. I teplota, vlhkost a hustota vzduchu se stále mění a také tyto změny působí na střely různě. 165
ObraMC zásahů. Střely procházej! "terčem (rovinou svislou), pokračují v Jetu a dopadají na zem (rovinu vodo- rovnou). V terči zanechávají svislý obrazec zásahů, na zemi tvoří obrazec vodorovný. Sítkový rozptyl je šířka svislého a vodorovného obraz- ce zásahů. Výškový rozptyl jo výška svislého obrazce zásahů. Hloubkový rozptyl je délka vodorovného obrazce zá- sahů. Střed zásahů jo zásah myšlený ve středu obrazce zá- sahů. Určíme Je> tak, že obrazec zásahů rozdělíme dvěma na sobě kolmo stojícími přímkami tok, aby v každém ze Čtyř poli byl stejný počet zásahů. Střední dráha Střely je dráha procházející středem zásahů. Přesnost střelby. Cím menší je obrazec zásahů, f. j. rozptyl, tím přesněn Je střelba. Správnost střelby. Nestačí, když střílíš přesně, musíš také střílet správně, t. j. tak, abys zásahy umístil do cíle. S/řelba je správná, je-li jádro rozptylu a střed zásahů v dli. « 166
Střelba přesná, ale nesprávná. Střelba správná, ale nepřesni. Střelba .nepřesni a nesprávná. Střelba přetni a správná. 1W
Průraznost střely. Lutí-ll střela vzduchem a narazí-lí na nějaký před- mět, vnikne do něho nebo jej aspoň poškodí, Tato vlast- nost siřely se nazývá průraznost Průraznost odražených střel je menší než siřel letících přímo. Odražené střely se obyčejné od směru střelby uchylují vpravo. Hloubka vniku do živých těl je různá podle toho, narazí-li siřela na svaly nebo na kosil, Z půlky můžeme prostřelit! 2 až 5 osob stojících za sobou. Do borového dřeva vniká dřela -na dálku 100 m 60 cm, 400 m 80 cm, 800 m 35 cm, 1800 m 10 cm hluboko, železné desky 7 mm tlusté proráží střela ještě na dálku 350 m. Ocelové desky 9J4 mm silné se nárazem střely na dálku do 100 m prohnou jen maličko, na větší dálku je střela vůbec nepoškodí. Do pisku nebo do hlíny vniká střela nejvýše 90 cm hluboko. Zetf z dhol, tlustou asi 15 cm, prorazí střela na- jednou; Silnější jenom tehdy, když totéž místo zasáhne střel několik. Dum — dum. Za války se též používalo tak zv, střel dum dum, jejichž hrot by! bud naříznut anebo uříznul tak, že bylo vidět olověné jádro. Pro velkou ranivosl ne- smí sě těchto střel používat. Pistole vz. 24. Pistole vz. 24 je samočinná střelná' zbraň, u níž jo po výstřelu k vyhozeni prázdné nábojnice a k opětnému nabiti využito zpětného nárazu. Hlavní části pistolo jsou: hlaveň, pouzdro, spušfadlo $ pojistkou, tělo pistole a zásobník. Hlaveň. Hlaveň má šest polí a šest rýh, tvořících závit zleva napravo. Ráž 9 mm. 168
Úplné pouzdro. Přední část pouzdra má uvnitř dvě podélné a dvě příčné drážky. Vpředu má ložisko pro přední konec pFad- suvné zpruhy. Na spodním okraji po obou stranách dráž- ky pro liily lála pistole; pod levou je vybrání pro přeru- šovač. Uprostřed je vyhazovači okénko. Zadní část Je vlastně závěr .pistole. Vpředu je lůžko pro dno nábojnice, napravo drážka pro vytahovač, vzadu lůžko pro pružinku vytehovače. Nahoře vpředu je muška, vzadu zářez pro hledí. Uvnitř pouzdra je uložen úderník $ úderníkovou zpru- hou. Vytahovač se udržuje v normální poloze pralinkou vytahovala. Úderník v pouzdře uzavírá uzávěrka. Ústí pouzdra uzavírá čelo pouzdra, upevněné dvěma zoubky. Vodítko působí natáčení hlavně a odmykání a zamy- kání mechanismu. Oporou předsuvné zpruhy je vodící tyčinka. Spojka zajišťuje polohu vodítko; skládá se z kolíčku, pružinky e zástrčky. Pfodsuvná zpruha vrací po výstřelu pouzdro do po- vodní polohy. SpuMadlo. Spoušť vyčnívá dolenf částí do lučíku. Má spoušťový ozub a vybrání pro pojistku. '' Přerušovač přerušuje po výstřelu spojení spouště a spoušťové páky. Pružinkou je tlačen k spoušťovému ozubu. Spoušťová pojistka zajišťuje pistoli, když se vyjme zásobník. Výstřel způsobuje nárazem na úderník kohoutek, jejž v pohyb uvádí bkl páro. Nabitou pistoli zajišťuje pojistko.
Tělo pistole. Této pistole. je lůžkem véHiny jejich pohyblivých sou- částek. Horní část, v niž je 'spušfadio, jest uzavřena boč- nlct. Rukojeť objímá dřevěná pažblčka. Vzadu v lilo pistole je nehýbni zasazen vyhazovač. Zásobník zachycuje zachycovat zásobníku. Zásobník. Úplný zásobník 'se skládá zo zásobníku, z dna zá- sobníku s deštičkou, z podavače a ze zpruhy podavače. Činnost pistole. do hlavní. Zasuň zásobník a stáhni pouzdro úplni dozadu; tím se stlačí předsuvná zpruha a zároveň se napne kohoutek. Pustíš-ll pouzdro, je předsuvnou zpruhou hnáno do svá normální polohy*. Při tom zesuno spodní okraj závěru první náboj do nábojní komory, Kohoutek zůstane napjal. Tlačíš-lí na spoušť, doléhá spoušťový ozub na ozub přerušovače; přerušovač sníží zadní rameno spoušťové páky, vyprostí její ozub ze záběru s výběžkem Kohoutku, ten se uvolní a udoří na vyčnívající zadní konec úderníku. no
Úderník udeří zápalníkem na zápalku a nastane vý- střel. Účinkem úderníkové zpruhy se úderník vrátí zase do své původní polohy. Zpětným tlakem plynů je pouzdro se závěrem a hlav- ní hnáno nazad. Závěr zůstává uzavřen. Když hlaveň narazí nárazným ozubem na vodítko, zaslaví se. Pouzdro se pohybuje dále, vytahovat vytahuje nábojnici z ná- bojní komory; nábojnice narazí na vyhazovač a je vy- mrštěna okénkem z pistole. Je-li vystřelen poslední náboj a vyhozena nábojnice, je pouzdro zachyceno zadním okrajem podavače a zů- stane otevřeno. Vysune-H se zásobník, pouzdro se samo- činně zavře. Rozbfrftnl • iklAdtnrpfgtolo. Pistoli rozbírej takto: <) Zatlač dozadu ryhova- nou hlavu přidržovače zásobníku, vytáhni z ru- kojetí zásobník a vy- prázdni jej; 2) prázdný zásobník zasuň znova do rukojeti; 3) stáhni dozadu pouzdro, až se zachytl na zadní okral podavače, a pře- svědč ' se,' nezůstaMi v Vyníit tisobnlk, k i). N™' n6k°h . , 4) v této poloze stlač vy- čnívající konec kolíčku spojky a zároveň posuň dolů zástrčku; spojku pak vytáhni z děla pistole; 5) pak uchop levou rukou pistoli, takže se palec opře o spodní část lučíku a ostatní prsty objímají pouzdro shora, a vyjmi z rukojeti zásobník; tlm se uvolní pou- zdro a předsuvnou zpruhou se tlačí kupředu; přidrž je, aby se prudce nevymrítilo; jakmile přestane předsuvná 171
Vynítí spojky. VynSti zásobníku k f). zpruha působ?!, obrať pistoli rukojeti nahoru a obě její části dalším vysunutím opatrně odděl; 6) čelem pouzdra pootoč doleva, až se hořejší značka na čele shoduje se značkou na pouzdře, a pouzdro vytáhni; pak pootoč hlaveň a vysuň ji kupředu; tím Ji vyjmsl; 7) zatlač dovnitř (dřívkem, sirkou a pod.) vyčnívající zad- ní konec úderníku a vysuň nahoru uzávěrku; tímto způsobem vyjme! úderník. Dálo pWott nerozbkejl Pistoli skládej obráceným postupem: — zasuň hlaveň do pouzdra a pouzdro drž hřbetem dolů; — na předsuvnou zpruhu navlec vodítko $ vodicí tyčin- kou, obrácenou silnějším koncem dozadu; — polož Je na hlaveň <tak, aby její šikmá lišta byla v drážce vodítka a aby přední konec předsuvné zpru- hy byl uložen v ložisku ve výběžku na předním konci pouzdra; —- tělo pistola obrať vzhůru rukojetí (buď bez zásobníku a s nataženým kohoutkem anebo s kohoutkem spulfě- 172
Nasunutí pouzdra. ným a se zásobníkem zasunutým tak, aby je- den až dva cm vyční- val z rukojeti); — nasuň je lištami do drá- žek pouzdra; — stlač pouzdro dozadu; — zasuň zásobník, až za- chytí podavačem pou- zdro; — přitlač nazad hlaveň a zasaď spojku; — povytáhni zásobník; tím řouzdro zaskoč! do svá normální polohy; onečně stáhni spoušť. Pistole je složeno. Ruční granát. Ostrý útočný granát vx. 14 váží 350 g a má nárazový reakční zapalovač. Granát skládá se ze čtyř hlavních částí: z tála, zapalovače, náplně a pojistek. Této granátu skládá se z vrchního a spodního pláště, které jsou do sebe našroubovány a proti uvolnění po- jištěny zajíšťovacím perem. Na vrchním plášti je opěrka k zajištění zamykací pojistky. Zapalovač je uložen mezi vrchním pláštěm a spodkem granátu a skládá se z úderky s jehlou, úderky $ iniciáto- rem, opěrného můstku a zpruhy. Pojistky jscu dvěr zamykací a vrhová. Zamykací pojistka zajišťuje granát při dopravě a před použitím vůbec; prochází otvory ve vrchním plášti a za- 17$
metuje přiblížení úderek, Drží ji záchytka, opírající se o opěrku vodítka na vrchním plášti. Granát se odemkne pootočením zamykací pojistky o 90°, při čemž se přetrhne drálak s plombou, a odjistí se vytažením této pojistky. Vrbová pojistka zabraňuje činnosti zapalovače v pří- padech, kdy explose granátu by ohrozila vrnače (na ph vypadne-Ij mu granát z ruky,, narazí-l) granát na překážku v přímě blízkosti a pod.). Zástrčka vrhové pojistky je vlo- žena mezi jehlu a rozbušku a ve své poloze je udržována páskou, která se odvine teprve po 12 m latu: neslalo-li se tak, ohne se Jehla o zástrčku a granát je umrtven a nelze ho více použili. granitu. Otočením kroužku o 90* na kteroukoliv stranu, pře- trhne se drátek plomby a je možno vytáhnout zamykací pojistku; pak je granát zajišťován ještě vrhovou pojistkou. Po vrhu libovolným způsobem odvine se za letu pásko a vrhová pojistka vypadne; tím je granát úplně od jištěn. Jehlu od rozbušky udržuje však v náležité vzdálenosti zpruha, která se opírá jedním koncem o dno, druhým koncem o opěrný můstek. Při dopadu granátu v jakékoli poloze přemůže setr- vačná síla kterékoliv úderky odpor zpruhy, jehla píchne do rozbušky a granát vybuchne, NevybuchHi granát přes to, že za letu vypadla vr- hová pojistka, je po selháni zajištěn lim, že se jehla ohnula a nemůže způsobit nové napíchnutí rozbušky. 174
Pěše o zbraně. Pamatuj, že zbraně, které jsou ti svěřeny, jsou velmi cenným státním majetkem, který se, hlavně ve válce, nedá vůbec nehradit. Proto učiníš-li tehdy buď ze svévole nebo z nedbalosti svou pušku neupotřebilelnou, připravil jsi vlast o jednu zbraň, která jí háji I kdybys ji zaplatil, ne- nahradíš jf, nobof o hi pušku bude mí! vlast vždy méně. Proto chraň svou zbraň před poškozením, znečištěním a rzí. Zvláště na hlaveň buď velmi opatrný, neboť ta jest nejdůležilější částí každé střelné zbraně, ať je Ib zbraň kterákoliv. Poškození, nečistota a rez omezují bezvadnou činnost mechanismu, snižují přesnost střelby, působí různé závady a nakonec Činí zbraň nepotřebnou. Proto pečuj řádně o své zbraněl Na pušce mě) vždy nasazeno chtanlfko ústi a odstraň ie jenom při střeleckém výcviku nebo při cvičení, při pro- hlídce a při čištění. Nesnímej je dříve, než je nezbytně třeba. K ochraně ústí nepoužívej zátky, klůcku, papíru, ko- líčku ani tuku; nobof kdybys fo zapomněl odstranit, hla- veň se pW výstřelu vyduje, ano může se I roztrhnout. Chraň svou zbraň před nárazem a před pádem. Opři ji jenom tehdy, je-li na mušce chranítko. Dáváš-li pušku k noze, slav jl na zem zvolna a lehce. Bodák nasazuj a snímej opatrně, Rozkládáš-li kozla, pušky zdvihni; pak není ani po- třebí použiti násilí. Jakmile schráníš náboje, nenoch úderník natažen. V kasárnách ulož vždy pušku na předepsané místo. Jsl-ll ubytován mimo kasárny, chovej ji, kde je sucho a kde se 'nepráší. Nedovol, aby ji člověk nepovolaný bral do ruky. Nevěs na ni jiné předměty. NosíŠ-li pušky, neber jích najednou více než dvě. Nes v každé ruce jon jednu a hleď, aby se nedotýkaly. 175
Závěr o hlaveň chraň před pískem, sněhem a pod; vnikne-li tam cizí těleso, nestřílej, dokud jo neodstraní!. Potřeby. Zbraň Čisti jen předepsaným náčiním — jo lo vy- těrák, šňůra, dřívko, kartáček, motouznice, hadřík a kou- del «— a předepsanými prostředky (číslicí zbrojní olej, petrolej, lněný oíej a vaselína). Čhtid zbrojní olej rozpouští ztvrdlou nečistotu, zhoust- lou mastnotu, rez a znečištěni, která vzniklo z prachových plynů při střelbě. Petrolej odskaňuje rez, ztvrdlou nečistotu a mastnotu. Dělový olej mírní tření. Yasellna zbraň konservuje; na vyčištěnou zbraň se ji nanáší jen slabá vrstva. Lněný olej konservuje dřevěné součásti. Jest zakázáno používat!: vody, skla, skelného nebo smir- kového papíru, pilníků, kovových nástrojů a kovové šňůry. Prach no nepřístupném místě neodsfraňu] foukáními liitlnL Zbraň rozeber a její součásti polož na suché místo na hadřík tak, aby se nezaměnlly se součástkami tvého druha, Kovové součásti otři suchým hadříkem a pak teprve hadříkem namašfěným. Zatvrdlou nečistotu potři čisticím zbrojním olejem anebo petrolejem, a když změkne, otři ji koudelí nebo hadříkem. Objevíi-Jí rez, osuš nejprve rezavé místo hadříkem, pak je potři čisticím zbrojním olejem anebo petrolejem. Po nějaké chvíli je otři koudelí. Zasáhne-li rez hlouběji, nech na ni působit delší dobu čisticí prostředek a celý podup několikrát opakuj, až zmizí úplně. Temné skvrny po rzi občas řádně namasf. Hnědý a napuštěný povrch zbraní nelešf. Hlaveň trpí špatným opatrováním, zanedbáním anebo použitím nedovolených čistidel daleko více než častou 176
střelbou. Ale ovšem i zbytečně častým čištěním se před- časně opotřebuje. Proto věnuj vnitřku hlavně co největší péči. Hlaveň čisti Šňůrou a použij vždy motouznice; okem Šňůry provlec koudel anebo hadřík mí na tři prsty dlouhý a tak silný, aby se šňůra dala bez velké námahy hlavní protahovat a při tom se otáčela. Vložku dobře napusf čisti- cím olejem. Šňůru táhni tak dlouho, až je celá vložka ven z vý- vrtu. Táhni ji zvolna, aby se vložka točila podle vývrtu. Táhneš-ll rychle, vložka přeskakuje pole a vývrt zůstává v rýhách nevyčištěn, Po chvíli napusf vložku znovu olejem anebo ji vyměň a pak opět čistil Je-ll vnitřek hlavně potažen rzi nebo ztvrdlou neči- stotou, namoč vložku do čisticího zbrojního oleje nebo do petroleje a potři jí silně vývrt. Čistění vývrtu proveď pak až příští den. * Hlaveň pistole čisti žíněným kartáčkem, namočeným v čisticím oleji. Čištění po upotřebení. Za suchého počasí otři nejprve suchým hadříkem se zbraně prach a pak mastným potři její součásti kovové. Vývrt hlavně protři občas suchou koudelí a znovu jej namasf. Za vHikého počasí nebo za deště vytři a vysuš řádně všechnu vlhkost, zvláště ve štěrbinách, a pak zbraň kon- servuj. Po střelbě ihned zbraň vždy řádně vyčíst, a není-li to možné, potři vaselínou. alespoň vývrt hlavně a nábojní ko- moru; vývrt pak musíš dočistit nejdéle šest hodin potom. Clsllš-!í zbraň po střelbě, rozeber závěr a u pušky vyjmi dno podavače, Součástky závěru čisti nejprve mastným hadříkem, pak je osuš a znovu jo namést. 177
Konservovftnr. Úplni vyčištěný vývrt a nábojnf komoru potři — po- mocí tenší vložky — slabou vrstvou zbrojní, vasďtny. Ale nenanášaj ji na stěnu vývrtu slinou vrstvu, ani jí neocol ústí, poněvadž by se při výstřelu mohla snadno poškodit anebo roztrhnout hlavatí Slabou vrstvou veseliny anebo - podlá okolností - dě- lovým olejem potři i vnější povrch hlavni a ostatní ko- vové součástí a rovněž tak 1 třecí plochy. Dřevěná součásti potři mírni lněným olejem a nechej jo uschnout. Ale k oschnutí neslav zbraň oni na slunce, ani k teplým kamnům, poněvadž by dřevo mohlo popra- skat anebo se zkroutit. Střelivo. Střelivo pi*© puikir. 1) Ostrý náboj vz. 2$ se skládá z nábojnice, zápalky, prachově náplni a střely. Nábojnice je na předním konci zúžena v krček a u dna má drážku; dno má lůžko pro zápalku skovadlin- kou, uprostřed níž je zápalný otvor, spojující prachovou náplň se zápalkou. Zápalka je mosazný klobouček, do něhož je vllso- vána zápalná slož. Prachová náptfi. Ostrá náboje jsou plněny bezdým- ným destičkovým prachem. Střela se skládá z ocelového plášti a z jádra, které je- z tvrdého olova. Vpředu přechází střela v ostrý hrot. 2) Ostrý terčový náboj vz. 27 má plášť střely zeslaben drážkou a olověné jádro rozříznuto, takže při nárazu na tvrdý předmět se střela roztříští a neodráží se. 3) Orfrý průbojný náboj vz. 31 má střelu s olověnou vložkou a s ocelovým jádrem. 4) Ostrý červeně svítíc! náboj vz. 28 má střelu s olo- věným jádrem a železnou vložkou se svítící složí. Po vý- střelu označí, střela dráhu do 900 m červeným plaménkem a kouřovou stopou. Í7»
Aby bylo možno rozeznat tyto druhy nábojů, Jsou jednotlivá druhy kolem zápalky lakovány, a to: ostrý náboj vz, 23 a ostrý terčový náboj vz. 27 černé, ostrý červeně svítící náboj vz. 23 červeně a ostrý průbojný náboj vz. 31 bíle. 5) Cvičný náboj vz. 30 se na pohled lili od ostrého náboje tím, že má dřevěnou dutou střelu, která Je zbar- vena do červenoflalova. Prachová náplň Je menší a proto Je do nábojnice vložena plstěná zátka, která přidržuje náplň při dně. Siřefco pro pušku. 6) Školní náboj vz, 24 má nábojnici opatřenou na po- vrchu pěti podélnými rýhami, čímž se -snadno I v noci rozezná od náboje ostrého. Střela má poniklovaný plášť, vyplněný kolíčkem sa- hajícím až ma dno nábojnice. Pryžová vložka Je vložena v lůžku pro zápalku. 7) Náboje pro střelbu zápalkami vz. 24 se skládají z tří samostatných částí. Nábojnice je vysousfruhována z mosazi, JeJI krček je zakončen válečkem, na němž se upevňují střely. V zad- ním konci Je lůžko pro zápalku. Střela Je značně kratší než ostrá, má měděný plášť, Jádro z tvrdého olova a tombakovou vložku. 179
Zápalka se skládá z kloboučku, kovadllnky, zápalní slože, prachové náplni a z cínové folie. Střelivo pro pistoli. .Ýáuftf W. M Oirtrý atbof 12. Pro pistoli vx. 24 se užívá — ostrých nábojů vz. 22 a t- Ikotnkh nábojů vz. 24. Baleel střeliva. Veškeré náboje pro pušky se plní po pálí do pásko* vých zásobníků. TH plné zásobníky se vkládají do ma* Mho kartonu. Dvacet malých kartonů do velkého kartonu, který obsahuje 300 nábojů. čtyři velké kartony se vloží do truhlíku na náboje, který pak obsahuje 4200 nábojů. Náboje pro pistoli se balí v krabičkách po 24 aábo* jích a 200 krabiček s 4000 náboji je zabaleno v truhlíku na. náboje* Maska vz. 23. Popis. Maska vx. 23 se skládá z tří částíi z masky, filtru a krabice. Je trojí velikosti. Velikost jo udána Číslicí, vytaženou na levé stráni masky, a značí: »1« masku největší, »2« střední a »3« nojmenšf. Maska je zhotovena z dvojího plátna: vnitřní jo fer- mežované, vnější pryžované. Po okraji Je matka opa* třená femovkou, která utěsňuje masku na obličeji. Hledí masky tvoří dva zorníky, které jsou do masky zaliso- 180
vány. Do zomflců jsou zasazeny a pryžovými nebo papí- rovými kroužky utěsněny průhledné zorné deštičky, které se neopocují a mohou se vyměňovat. V spodní části má maska dýchací bubínek, který je rozdělen na dvě komory: vdychovací a vydychovaci; obě komory mají ventilky. Vdychovací komora má fil- trovou objímku opatřenou závitem, do níž je vložen pryžový těsnicí kroužek k utěsnění filtru, našroubova- ného do filtrové objímky. Maska se zavěšuje na krk závěsnou tkanicí a upev- ňuje se na hlavě apánkovými pájkami, vrchní a spodní, páskou temenní o páskou lýloí, FKts je plechová nádoba s dírkovaným dnem a na- hoře s hrdlem, kterým se filtr zašroubuje do filtrové objímky. Není-ll filtr zašroubován do masky, uzavírá se jeho hrdlo plechovým vtékám, utěsněným papírovým anebo pryžovým těsnicím kroužkem, a dno -se chrání ochranným papírovým dnem. Filtr má uvnitř tři filtrační vrstvy. Krabice je plechová a jest opatřena závěsným po- pruhem, který se dá zkracovat anebo prodlužovat. Na dně krabice je krytka s dvěma náhradními zornými deštičkami. Žlimost masky* Vzduch, vdechovaný filtrem »A«, naráží na vdecho- vací slídový nebo pryžový ventil »B«, otevře je] a vchází otvorem »C« dovnitř masky. * Do tohoto otvoru je vsunuta korunka vdychovací přfhrady. Vdychovací pfthrada je z pryžovaného plátna a zabraňuje vnikání slin do otvoru a tím do filtru a zá- roveň nutí studený vzduch, přicházející zvenčí, aby, dříve nežil přijde do orgánů dýchacích, .prošel kolem zorných deštiček »F«, čímž se páry lam nahromaděné strhují s tebou a teplota se po obou stranách vyrov- nává, lakže se na nich páry nesrážejí; tím se zorné deštičky zabezpečuji proti operování. 181
Prihz matky. Vydechovaný vzduch prochází síťkou v otvoru »G«, otevře Bunsenův ventilek »H« a dvorem dýchacího bu- bínku »Jk uniká do okolního vzduchu. Popsaným zařízením dýchacího bubínku, které způ- sobuje, Že vydechovaný vzduch neprochází filtrem, se filtr velmi ušetří. Vojín v terénu. V Vyjdeí-Ii z kasáren, jsi v terénu. Terén je vle, co vidli kolem sobe: jo lo zemi a její nesčetné tvary, Jako roviny, kopce, hory a skály,* je lo vodstvo, jako potoky, řeky, rybníky, jezera a průplavy; jo to víe, co rosfe na zemi, tedy stromy, zahrady, lesy, vinice a chmelnice; je to vio, co vystavili na zemi lidé: domy, osady a města, silnice, violiké costy a železnice. V terénu pochoduje!, odpočívá! a bojuje!; terénu 182
dobýváš svou krví o hájíš ho svým životem. Terén tl skýtá lože, chrání té před nepřítelem, je tvou vlastí a nakonec I tvým hrobem, Musil mu ledy dobře rozumět, aby ses v nám vy* znal, když sám pochoduješ, abys ho uměl využít, když postupuje! proti nepříteli, a abys Jej uměl účelné po* zorovat, a co v nám vidíš, dále hlásit. Wtrná rížice. Orientace. K označení směrů ni- kdy nepoužívej výrazů »vprwo«f »vlevo«, »vpfe* du«, »vzadu«,. neboř tyto Eojmy se méní podle lo* o, jak se prává posla* víme. Proto označuj smé* * ry podle světových stran: sever, jih, východ, západ. Orientovali se známe* ná určití tyto světové sira* ny v terénu a stanovití, kde prává jsme. Znáš-ll Jednu světovou • stranu, můžeš snadno ur* čiti ostatní: postavíš*!! se tváří k severu, máš pravé ruce východ, po levé západ, za tebou jih. Mezi severem a východem je severovýchod, — severem a západem severozápad, *-* jihem a východem jihovýchod, —* jihem a západem jihozápad. Světové strany můžeš určili několika způsoby: dle různých zjevů a zvyklostí přírodních, podle těles beských, anebo podle kompasu. Z|evy nrykloeti pFIractef. Kůre stromů slojících o samotě bývá na šírané po po- ne- $e- 183
verozápadni porosili mechem (vlivem severozápadních vMrů a delfů o nedopalkem slunce). Pařezy mají na severní stráni hustší lita než na stra** ni jižní, neboř na jižní stráni roste dfevo vlivem slunce rychleji. Vlnice se sázejí na stráních obrácených k jihu nebo k jihovýchodu. Oly bývají umísti ny tak, aby česna byla obrácena k jihu. Vilmě mlýny mívají základní trámce položeny ve směru severojižním- Dřevině kříže a ploty bývají na stráni severozá- padní rirouohnlvilá; příčina je v severozápadních vě- trech a deštích a v nedostatku slunce. Stárli kostely mívají oltáře na stráni východní, hlavní vchod a věž na stráni západní. mes« nebeskfe — 6 hod. na východě, — 9 hod. na jihovýchodě, — 12 hod. na jihu, — 15 hod. na jihozápadě, — 18 hod. na západě. 184
Orientace pomoci hodinek: malou ručičkou namff na slunce, oblouk mezi ní a Číslicí 12 rozpúl (dopoledne půlíme oblouk napravo, odpoledne oblouk nalevo od malé ručičky); přímka vedené ze slředu přes půlicí bod směřuje k jihu. Měsíc v úplěku stojí vždy přesně na protilehlé straně slunce; je v 18 hod. na východě, 24 hod. na jihu, 6 hod. na západě; první čtvrt je v 18 hod. na jihu, 24 hod. na západě; poslední čtvrt je v 24 hod. ne východě, 6 hod. na jihu. V prvé čtvrti měsíc »DOR0STÁ«, mé podobu »0«, v poslední čtvrti »COUVÁ<, má podobu »C«, Polárka (severka) Jest jediná hvězda na našem nebi, která svého místa té- měř nemění; jo stálo ve směrď k severu. Najdeš j] takto: vyhle- dej souhvězdí Velkého vo- zu, jeho obě zadní kola spoj přímkou a prodluž jt •pětkráte; v konečném bo- dě leží polárka, která je zároveň poslední hvězdou oje Malého vozu. Kompas* V kulaté ploché krabičce kompasu jest uprostřed na jehlo volně, otáčivě podepřena magnetická střelka, která 185
přitahována tak, že modrým * koncem ukazuje neustále je zemskou magnetičností ' k severu. Krabička jest opatřena skleněným vlč- kem a vespod má větrnou růžici. V natích krajích-se u- chyluje magnetická střelka od severu mí o é stupňů na západ a této úchylce fikáme vdeklinacea. Na vé- • tmě růžici kompasu jest ona úchylka označena ma- lou tipkou. Kompas je nejspolehli- vějším prostředkem k ur- čení světových stran/ hlav- ně v Use, v noci o za mlhy. Mapa. Věrným obrazem terénu je mapa, často se ti stane, že ji dostaneš do ruky. Musíš se v ní ledy vyznat. tia mapě vidíš terén zobrazen tak, jako kdybys naň pohlížel e velké výše, třeba z letounu. Mapa je zmenšený obraz terénu. Kolikrát je menší než terén* poví ti měřítko, které 'nalezneš na jejím spod- ním okrají. Nejčastěji dostaneš do ruky mapu speciální, která je v měřítku' .1:754XX), což znamená, že leden, centimetr na mapě je 75.000 cm ve skutečnosti neboli 750 m (anebo % km), kdežto t km ve skutečnosti zaujímá na mapě 1 o % cm neboli 13 a H mm. Ale 75 cm se rovná I kroku, tedy 75.000 cm je 1000 kroků neboli 1 cm ria mapě.
Měřítko 1:75.000 tooam JOO 1 1 3 ™ UHrtWf------------5----H----•—i------?- 900 • O CTO 2000 3000 4000 —!——=•“' 1000 0000 krtků Pod číselným měřítkem (1:75.000) Je nakresleno Mně- řttko grafické*, f. J. úsečka, rozdělená ne několik dílků; hořejší číslice udává počet kilometrů (1 dílek “ 1 km), dolejší sta a tisíce kroků (1 dílek — 1000 kroků = 75 tisícům cm « 750 m — % km). Z tohoto měřítka může! pomocí stébla, sirky nebo prstů odměřit každou vzdá- lenost na mapě. Změř si na př. stéblem přímou vzdálenost místa, na kterém stojíš, od místa, kam jdeš; pak přilož stéblo k mě- řítku lak, aby se počátek stébla kryt s bodem »0«. Mě- řením poznáš, kolik příslušných dílků nanese! na sláblo, a podle toho určí! vzdálenost (vzdušnou čáru) cíle své cesty, • Pomocí malíčku nebo palce: od místa, kde stojíš, k bodu, kam míříš, nanášel po šířce buď palec anebo ' malíček (jejich poslední článek) a počítej, kolikrát jsi jej nanesl; podle toho určíš, arci už ne tok přesně, hledanou vzdálenost. Malíček jest obyčejně široký jako 1 km na mapě a palec jako 2000 kroků. Tvary terénu. Terénní tvary okýtají tl výhledy a pozorovatelny, kryty a pHbližovwicésty, základny útoku, výstřely, body opěrné a čáry ohSaéi Terénní tvary jsou pro tebe buď výhodné nebo de^ipilné, chrání tě nebo tě vydávají všanc nepříteli. Terén je buď rovný nebo nerovný, otevřený nebo pokrytý. 187
Terén rovný. Terén nerovný. Rovný terén je takový, který se tvému oku zdá vodo- rovný; v nerovném terénu se střídají vyvýšeníny a ty tl zlé* řujf pochod 1 rozhled. Holý terén skýtá ti dobrý rozhled na všechny stra* ny; terén pokrytý (lesem, domy, osadami atd.) omezuje tvůj rozhled, skýtá však hojně dobrých skrytů a krytů. Vyvýšeníny jsou véfši rozdíly ve výšce terénu; nazý- váme je vlny, kopce, chlumy, pahorky e vrchy; hora je vy- výšontaa, která vyniká aspoň 200 m £ad okolí. VyvýŠenlna má temeno, svah a úpatí. Svah (neboli úbočí) vyvýšeníny je buď kolmý — stěna, nebo příkrý — stráň, anebo Šikmý — láz. .188
Stálý svah úhel sklonu nemění, vypouklý je směrem dolů čím déle tím příkřapí. dutý se cmerem dolů zmirňuje. Striti - itlna - Ut. Hřbet a úžlabí. H rot je vyvýJenina zaostřeného tvaru. Kupa jo vyvýJenma zaoblené; někdy vystupuje že .svahu a pak se xove svahové kupa. Sedlo Jo nížina mezí dvěma kupami. Hřbet je vrchní čést táhlé vyvýíeniny a je buď vo> dorovný anebo mírně skloněný. Spočlnek je léhlejší vodorovné čést svahového hřbetu. Terénní stupně vznikají na svahu pod terénní ’ hranou a jsou buď vodorovné anebo mírně skloněné. f . Výčnělek je krátil výstupek no svahu podobný í, spočiň ku. 189
i. Hrot, i. Sedlo. j. Svahová kupa. 4: Spo&nek. f. Terkmd stupni. 6. Vanilek. 7. Zářez. ’ 3. Ůilabi. p. Skalní stina. to. SfKtí. rt. Úpatí. 190
Zářez je prohlubeň lna na svahu, utvořené pfi údolní hráni (úzké, ostré dno}. 0 Ž l a b í jo prohlubanma na svahu, otevřené na obou svých koncích (mé Široké a zaoblené dno). S s u t í povstává na úpatí nánosem valounů, písku a zemi z příkrých horských tvarů. Soutisk a, průsmyk a proluka jsou údolní tvary, které skýtají přechody přes horská pásma. Znázornění tvarů terénu. Tvary terénu jsou v mapě znázorněny vrstevnicemi, tre- fami, kótami a nikdy 1 barvou. Vrstevnice je myšlená vodorovná čára, která spojuje všechny body na. povrchu zorné, ležící v stojné výši (viz předcházející obraz). čím blíže jsou vrstevnice u sebe, tím je svah pflkřejfl, a čfrn jsou od sebe dále, tím je mírnější. Komunikace rovnoběžné s vrstevnicí jdou v rovině, komunikace na vrstevnicí kolmé vedou nejvéHfcn stoupáním přímo do vrchu. Na speciální mopů jsou vrstevnice 100 metrové, v te- rénu málo zvlněném používá se mimo to pomocných vrstev- nic SOmetrových. Srafy jsou krátké, různě silné čárky, kreslené v řád- cích. Mezi slabými Irafaml jsou SMÍ mezery, Irafovatná plo- cha jo světlejší. Takovým Irafovánlm znázorňuje se terén méně skloněný. Mezi silnými iráfaml jsou mezery užil, šrafovaná plo- cha je tmavli a má větfl sklon. Komunikace kreslená ve směru šraf vede nojvětihn spádem: slojí-ll šrafy kolmo na komvnlkacl, jde tato v rovině.
Koty. Absolutní kola udává, Jak vysoko jest určitý bod te- rénu nad hladinou mořskou, U kostela znamená výtku prahu hlavního vchodu, u mostu výtku vozovky, u vody výtku normálního stavu hladiny. Relativní kota udává výtku náspu, hráze, nebo hloubku zářezu, úvozu, pfvkovitfé, bud nad jejich nejbližiím oko* lim anebo pod ním. .Absolutní a relativní výJéy. Potok, lávka, brod, mlýn, stavidlo. Vodstvo. Voda je ti nezbytná; v ní se myje!, koupá!, pere! si prádlo, vátí! jídlo, jí hasli žízeň. Dobrým pomocníkem |e ti ve válce: vodní tok tl často ukazuje smér pochodu, kryje té před nepřítelem atd., ač zase jindy je ti vážnou pře- kážkou, není-ll plos ni most anebo brod, Jde-11 o beze- dný močál a pod, 192
Tekoucí vodstva Jsou: prameny, potoky, říčky, by* SÍříny, řeky a veletoky. Každý lok mi zřídlo, tok horní, střední a dolní a ústí. Břeh Jo po toku pravý a levý; je buď bahnitý nebo pevný, příkrý, nebo plochý. Dno je buď bahnité nebo pevné, písčité nebo ka- menité. • । Nonnétnl stav vody je stav, jehož dosahuje voda po největší čési roku. Reka, dřevený most, sta- vidlo, lom, vápenka. železný most, přívoz, pří- staviště, továrna, tunel. Převozy jsou buď lodi (parní, vestové, motorové), čluny, primy anebo vory... Brody, jsou mělké místo v řece, kde lze řeku koňmo, povozem anebo pisky přebrodit; jsou zpravidla tam, kde je řečiště širší a proud proto slabší. Často ti je ukáže cestě, které k nim védě. Dobřý brod musí mHi břeh plo- chý a pevný, dno pevné a písčité. 193
Kamenný mott, Mění, jez, smír vod. toku, elektrárna. Studní s vahadlem, ohrada z kamení, vodní příkop, orientaM strom. Stojatá vodstva jsou louže, kaluže, Ital, stavy, ryb- níky a jezera. Umělé vodní toky jsou průplavy, stoky a vodovody. Půdo. V půdě sl děláJ kryt buď snadno nebo namáhavě, podle toho, Je-li půda měkká či tvrdá. Kryt je buď suchý nebo vlhký. Někdy je půda k tobě naproste nehostinná. Soch* půda Je buď skalnatá, skailnaiá, kemenMá, itěr- kovttá, písčitá, nebo Jo to hlíno. 194
Mokrá pácb Jo nasáklá vodou; nikdy* vyschne, ale zpravidla je neschůdná a pobyt v ní je nezdravý. Nánosy vznikají na bře- zích řek. Slatiny se skládají ze zemin a rašellny. Mo- čály a bažiny bývají po- kryly vodou a jsou porost- lé: někdy mají schůdné pěšiny. Mata Je půda spodní vodou změkli. Rybník, mokrá půda, ba- žina, rákosí, slatiny, raše- liništi a salámy. Porosty, Porosty tl skýtají stín a odpočinek, skryty a pRblI- žovací cesty; zabezpečují tě před pozorováním nepřítele Jak se země, tak xe vzduchu; dávají tl topivo a stavební materiál; chrání tě před .nepohodou. Ale často tl zne- možňují výhled a usnadňují nepříteli, aby tě překyapil. V terénu vidli pole, lada, louky, zahrady, chmelnice a vinice, ale vtdH i křoviny a houštiny, stromy planá I pěstovaná. Jednotlivá stromy jsou dobrou pomůckou k orientaci. Les |e mlází, fyčfoovlna, les střadokmenný, vysoko- kmenný; bor a hvozd a prales. Les má okraj, mýtiny, paseky a průseky. 195
Vinice, ovocná a zelinář- íká zahrada. Jehli&uuý les, louka, chmelnice, stromořadí, skupina stromů. BydlIitS a stavby, Bydliětě a stavby li chrání před nepohodou, pozoro- váním a před palbou. V nich odpočívá!, mál vodu, zá- soby, palivo a stavební hmoty; umožňují ti přiblížení k nepříteli, palby a obranu. Jenže nepřítel rád na ně střílí. Ohrady jsou: xetf t cihel, kamene, betonu, ohrada * nakupených kameně, tyčková, prkenná, plot drátěný, laťový nebo živý, mříže. Mají význam jako překážky. Důležitá .Jest Jejich výJka a Šířka., Velmi dobrými kryty nebo komunikacemi jsou v boji náspy, příkopy >a hráze. 196
' ' ' " Hřbitov, kapte, zed, KUfar. pomník, nkazovatel ceity- Kryty a úkryty skýtají lidská obydli; dají se snadno opevnH. Velmi dobrými orientačními předměty, skýtajícími vedle toho I stavební materiál, jsou osamělé domy. Velkou důležitost pro ubytování máji osady, V boji jsou velmi dobrou oporou pro obránce a snadno se přemění takřka v pevnosti. Komunikace* To jsou tvé nejpohodlnějSi cesty: rychle, bez velké námahy a bez obavy, že zabloudíš, se po nich dostane! dopředu. Jenže nepřítel rád na ně střílí, i když tě nevidí. Dráhy jsou jednokolejné, dvoukolejné, úzkokolejné, visuté a silniční. 197
Hosťnec, plot, kříž, studna'. Zřícenina, myslivna, ohra- da, strom s obrazem, hra- niční značka. ftjiské silnice (chaussée, áli: šosé) ja Široká alespoň 4 m, velmi dobře udržovaná, s tvrdým podkladem a spodkem, něfody dlážděná. Mohou po ní jdi dva vozy vedle sebe, je-li vozovka nejméně 5 m Široká. Má silné mosty, které musí unést i motorové vlaky. Silnice je umělá cesta, též velmi dobře udržovaná a sjízdná za každého počasí pro vžechna vozidle. Mosty musí unésll pH nojmenSím dunové vozidlo {40 rnefric-* kých centů). Udržované vozová cesta má měkči půdu, je Spatně Štěrkovaná a pil Spatném počasí pro motorová vozidla, nesjízdná. . p ť Neudržované cesta je Ilrlí než 1.60 m. 198
Sitnict, železnice, ieteouM stanice, polní cesta, stezka. Udržovaná vozová cesta, pěšina, úzkokolejná železní* ce, visutá dráha. Polní cesta je obyčejně 1 až 1A m liroiká a někdy e jí nedá použiti pro polní děla. Stezka je sjfodná pro Jezdecké a nosné koně. Pětina je důležité obzviáltě y horách a v mokřinách. Poulili mapy< MĚSTA, Místa MÉSTYSE, Mistře Vesnice, faniSty,s<Bn>tg Bereí-li mapu do ruky, pamatuj, že na mapě Je: — nahoře sever, — dole jih, — napravo východ, — nalevo západ 199
6 Že nápisy označující mWa, vesnice á samoty jsou piá- ny od západu k východu. Dvilr, rozhledna, větrný Cihelna, hliništi, holi mu- mlýn. ha, incký příkop. Jdeš-íi z Jangelce do Louček (na mapě cíp jihozá- padní a severovýchodní), nabudeš celou cestu hledět do mapy,, neohlížeje se ani napravo ani nalevo, nýbrž ve- zmeš si mapu před odchodem a řádně si ji prohlédneš. Nejprve vol cestu. Vidíš, Že do-Louček vede pohodlná silnice přes Vračovice a Sv. Jiří. Změř ji; naměříš asi 8 km. Vidíš na první pohled, jakou dělá silnice okliku. Nemusíš tam však jiti jenom po silnici; přes Nořín —• V. Poli dostaneš se Jam také, a změříš-Ji Juto vzdálenost, napočítáš sotva d km. Sleduj volenou cestu pozorné na mapě o pamatuj sl, kudy půjdeš. Cesta té vede as) 400 m p^ silnici na vý- chod; přijdeš na rozcestí a odbočíš k severu; přejdeš přes most, po 200 m sejdeš $ udržovené vozové cesty, necháš 20Q<
2QJ
po pravé straně jednotlivé domy, po levé kHž a pokra- čuje! po neudržované časté, které té vodě «l 1 km po okraji lesa a pak dal!í 1 km lesem k severovýchodu. Vy- jda x lesa, octne! se na silnici, po které se dél k východu, vystoupl! na návrší a má! před tebou osadu Nořín. Z této osady se rozbíhá několik cest; zamíří! přímo na východ. Pokračuje! v cestě, sejde! do nížiny, přejde! plos po- tok, mírné stoupá!; asi po 1 km přichází! k silnici; po pravé straně II zůstane samota V Poli, stoupá! do vrchu, a když ujde! dali! km k severovýchodu, přichází! k lesu. Tu se sejde! s polní cestou, vedoucí od východu k zá- padu; dá! se k východu, vstoupí! do lesa; asi po 600 m se tl cesta zatočí k severovýchodu, vychází! z lesa a před sebou vidí!' v dolině Loučky. Když jsi takto prohlédl mapu, uvědom sl Jeífé jednou první část cesty, pak mapu slož a vykroč; do mapy na- hlédni, jen JsWi rozpacích. Vzdálenost odhaduj, zjiifuj podle kilometrových ka- menů a xneček anebo podle času; na kroky počkej jen 202
v nutných případech. Pamatuj tl, Se Jeden kilometr Jdel asi 12 minul a že učinH asi 1330 kroků. Dostel-lls pfed odchodem mapu jenom na chvíli, udě- lej sl rychle náčrtek. Jd«{-li po silnici, stačí II náčrtek velmi jednoduchý. I když mál mapu, i když jsi přesvědčen, že jsi volil správnou cestu, neopomiě se nikdy v osadě zeptat, kudy mál jít. Okraj osady se Často mění, přibývá nových sta- vení, ulic, cesty se rozbíhají, polní cesta v ulici vypadá často jako silnice, a proto se jen na cesiu vyptej. A ptej se i cestou, nejdel-ll právě po silnici. VyptáváS-li se místních obyvatelů, klaď otázky vždy lak, aby ti odpovídající byl nucen dál úplnou odpověď. TaŽ se tedy: •Kam vede tato cestai* a no: •Vede tato cesta do Loátčekh — Anebo: *Co je to za osadu? < a ne: •Je to Noffot?*, ježto vesničan často, aby měl pokoj, l když otázce nerozumí, odpoví prostě *4»o<. Ha světově strany se taž teklo: »Kde vychází slunce^ a nikoli: »Kde je teveríe — .neboř tento výraz není často občanu dosti běžný. 203
Orientování mapy. Z mapy můžeš vyčistí, jak se nazývají okolní osady* kam vede která cesta, co jé to před tebou za kopec* kudy se máš dáli, abys přešel přes řeku, a kde nejblíže najdeš vodu nebo odpočinek. Chceš-ll mapu srovnali s terénem* je nezbytné* abys v ní zjistil své stanovišti, to jest místo* 'kde právě stojíš. Sleduj proto stéle svou cestu: zjisti, jak se jmenuje osada* kterou procházíš. Pak fl najdi na mapě nebo odhadni, jak daleko a kterým směrem jsi od ní vzdálen, odměř tu vzdá- lenost na mapě a mapu srovnávej $ terénem tak dlouho* 204
až zjistíš, který nejbližší předmět je v ní zakreslen, • podle toho určíš přesni své stanoviště. Stojíš na polní cestě 300 m na východ od Nořlna. Otoč mapu fakr aby světové strany na mapě spadaly v jedno se světovými stranami v terénu. Neznáš-li světových stran v terénu, bud otáčej mapou tak dlouho, až osada Nořín a sa- mota V Poli v terénu je v jedné čáře s Nořínem a V Poli na mapě; anebo si vyhledej vzdálený, dobře viditelný bod — vračovický kostel — a mapu otoč tak, aby stanoviště a ko- stel na mapě byly v jedné čáře se stanovištěm a kostelem v terénu. Když takto postavíš mapu, shodují se i světové strany v terénu se světovými stranami na mapě; sever jest nad jejím horním okrajem. Pak prodluž sále do terénu přímku vedoucí na mapě od tvého stanoviště* k jednotlivým zakresleným předmětům a nejdeš je v terénu před sebou. Tak vidíš právě před sebou samotu V Poli, od ní napravo je Kocanda, dále Zálší a Vrečovlce. Nad těmito místy se táhne zalesněný na vrchole kopec »Ne Záfe$ích«. Na sever vede silnice ke Koaořínu. Nad Kosořínem vidíš kopec kola 356 a dáte vlevo je Ohiům; mezi těmito kopci vede silnice k Chocni. Tvary terénu. Když se takto vyznáš dobře v mapě, uč se rozuměli také formám terénu. Porovnávej často mapu se skutečností. Jdeš-|j do kopce, zastav se a sledu) svou cestu, vede-li přímo anebo šikmo do vrchu anebo vede-li po svabu vo- dorovně. Pak srovnej skutečnost s mapou o všimni sl, jsou-li šrafy rovnoběžné s cestou anebo stojí-li k ní šikmo anebo kolmo; vede-ll cesta na vrstevníci kolmo anebo k ní Šikmo anebo je-li s ni rovnoběžná. Později sí všimni, jsou-li šrafy slabé a řídké, či isou-ii silné a husté; všimni si vrstevnic, jsou-li blízko u sobe, či jsou-li od sebe vzdáleny. Tak se naučíš mapě rozuměl. 205
Pochod. Dobře provedený pochod jo podmínkou úspěchu. Kdo jod na bojišti zavčps na svém místi, přispěje k vítězství; kdo přijde pozdi, není již nic pláten. Pochoduj tak, abys sebe nebo svého koni co nejméně unavH, abys přišel zdráv a sílen k cílí. Dbej pochodové káznil Nepřekážej drahým v po* diodu! PHprava ^pochodu. Spatní. Dobře. Den před pochodem a v den pochodu nepQ žádných alkoholických nápojů I Ty zeslabují lilo. Večer před pochodem sl umyj nohy a natři sl je lehce sollcylovým lojem; obuv namaž vaselinou. Pak brzo ulehni, aby sis řádné odpočinul. Přezkoušej kováni koni. Obouvaje se, přilož řádné onuce, aby li nikdo ne- tlačily. Ovlnovočky zbytečné neutahuj; ztěžovaly by krevní oběh. Dobře se najez a zbytečně moc nepiji Polál láhev naplň kávou, Čajem anebo vodou! 206
Konft řádné tutam, napoj a ustrojí Přod opuifiním ubytovacího místa se přesvědč, zda mál veikerý výstroj a vfochnii výzbroji Nalurnež-íl — mimo své — jiné součástky vojenského výstroje nebo výzbroje, odevzdej je druhům anebo představeným. . . Zahlaď veškeré stopy, které by dovolovaly ne- příteli zjistit, jaké jednot- ka, kdy a kde byla uby- tována. Seber veikeré pa- píry (Odhozené dopisy, no- viny, obálky atd.} a spal je. Z každé řádky I sou- kromého dopisu může ne- přítel čerpali I cenné zprá- vy i Smaž veJkeré nápisy křídou na dveřích anebo na vratech, označující po- čet ubytovaných a pod. Uhas ohné a svitla. Uveď do pořádku byt a stáji Provoděni pochodu. Pochoduje ra v pochodových proudech.- pěchota v trojstupu. jezdectvo ve dvobtmwch, dďóslřeiectvo. Irtny parky a útvary služeb vorfdio za vodriJern. Proudy táhnou po ford straně silnice, pravou nechávají volnou pro ostatní dopravu. Někdy táhna pěchota nebo jezdectvo po obou stranách silnice, aby byla v stromořadích skryta před pozorováním ze vzduchu. Pak zůstává volný pro dopravu prostředek silnice, Aby pochod byt hladký, jsou metl Jednotlivými jednotkami proudu předepsané nebo nařízené vzdálenosti. V noci a i ve dne. jestliže je vzdálenost mezi dvěma jednotkami přilij velká a spojeni zrakem nemožné, spojí m následníci radní jednotky a předcházejí- cími předními řetěsem spolek, které vytyčují cestu. Po dobré cestě pochoduje pěchota rychlosti asi 4 km, jezdectvo 7 až 8 km ta hodinu. Obyčejně vykoná pěchota ra deo 20 al 25 km, jezdectvo 40 až 50 km; je-li zapotřebí, může pěchota urazit až 40 km, dělostře- lectvo až 40 km, josdoctvo až 70 km, cestou se ováem neěbytujl. 207
KAteft na pochodu. Zachovávej přesná a bez výjimky všechna pravidla a nařízení o pochodu. Jinak zbytečná unavíš sobe, překážíš j»ným a tím zdržuje! a unavuje! I své druhy. jednotka bez kázni fepřed- fasni unaví a překáži jtným. Ukiznbná jednotka daleko dojde. Neopoušféj své miste v proudu, dodržuj vzdálenost neohlížej sel Na povel »VolaoI« jo tl dovoleno .převésit si pušku na levé rámá, může! hovořil se svými druhy, jiti nestejným krokem, nesmí! však opustili své míslo. Ostroj méj upraven podle předpisu. Různé úchylky od jeho předepsané úpravy (rozepálí límce a pod.) se nařídí vždy zvláltá. Zpívat! je dovoleno. Zpívej však jen slušné pisné, Je dovoleno hovořit, nikoli však křičet, pískat anebo pokřikovat na kolemjdoucí. Dávat! návěští píšťalkou nebo hlasem »Sfátl« - »V chodl« a pod. je ti zakázáno. Přísluší to jen povoleným velitelům. Kouřit! je dovoleno, není-li to výslovná zakázáno. Nevysiipul z pochodového proudu, není-ll to nezbytná nutné. Vystoupíš-ll, dovol se u velitele čety. Jsl-li nemocen, 208
pros o povolení, abys mohl vyčkali lékaře. Odešle-li tě lékař k trénu, žádej ho o písemná potvrzení. Zústaneš-ll zpět a nemůžeš-1! dohonit svou Jednotku, požádej velitele nejbližší jednotky o povolení, aby ses mohl připojit:, a dostihni svou jednotku při nojbližším od- dechu. Jezdec. Do kopce a s kopce jed v kroku. Do příkrého kopce a s kopce $ koně sesedni a veď ho. V klusu střídej nohu, na kterou dosedášI Ztratí-li kůň podkovu a neíze-li ji hned přibít, sesedni, obal koni kopyto hadrem a ved ho po měkké cestě za jednotkou. Při nejbHžJÍ příležitosti se obraf na podkováře. Kulhá*ll kůň, sesedni s něho a veď ho za jed- notkou, Potřebuješ-H sesed- nout, nezůstávej nikdy sám zpiti Vždy musí s tebou zůstat ještě jeden jezdec, který ti pomůže pří na- sednutí; neboř Žádný kůň nestojí klidně, vzdalujíJi se od něho nebo klušou-li kolem něho koně. Opozdii-ll se, jeď za svou jednotkou předepsa- ným klusem tak dlouho, až ji dohoníš. Kluše-li tvá Jed- notka, připoj se k ní, když přejde do kroku nebo při oddechu. Nikdy noztychluj klust Spěcháš-lt, oválejí Vozka. । Na silnicí jed po levé stranil Sttod silnice nech volný pro dopravu! V proudu udržuj předepsanou vzdálenosti Neptedjlždij povoz jedoucí týmž sméreml 209
Nekiztň. Kážtň. Netrp, »by kdokoli nasedí na tvůj povoz, nemá-ll zvláštní písemné povolení tvého velitele. Uposlechni na slovo každého pokynu cirkulační stráže. V noci, není-li pro utajení pohybu nařízeno zhasnouli svéila, máj vozidlo vždy osvětleno. Oddech* První oddech ao nařizuje asi půl hodiny po opuštěni ubyto* vaclho místa; dalH oddechy nařizuje velitel podlo potřeby, nej- výie jeden lOminutový v každé pochodové hodině, u jízdních zbrani v každé druhé pochodové hodině. Uprav nedostatky na svém ústroji, zvláště na obuvi. Cítíš-ll, že « tlačí bota, zuj jí a namasf sl otlačené místo na noze i tlačící místo boly. Vykonej svou potře- bu! Odpočiň sil Nesedej do vlhké trá- vy nebo na chladný ká- men, snadno by ses o- prudil. K odpočinku uleh- ni na bok. Cestu nech volnou pro dopravu! 210
Jezdec. Odpočívái-I: na časti, obrat koni hlavou do středu cesty. Nevstupuj na tu část cesty, která je vyhrazena do* pravě. Sesedni s koni a přesedlej ho. postroj*, kování a vozidlo. Prohlédni sedléah uz- diaf a kováni. Oprav ne* dosta4ky« Podej koni hrál trávyt Vozka. Nezastavěj povoz u- prostřed silnic* eni na křižovatce. Zastavujei-li cestou nebo v osadě, sjeď s cesty, a není-li to mož- no, zajed až na samýjejl okraji Za oddechu prohlédni Oprav, co je zapotřebí. Odpočinek* Odpočinek trvá t ii 2 hodiny v MU v hodinách poledních. Za odpočinku se vydává strava. Odlož zbraň a výstroj. Hleď předevlím odstranit nedostatky ve výstroji a 211
sám se zotavit. Je-li možno, zvláště ra velikého horka, umyj si vodou ruce, krk, hlavu a prsa a usedni do sfí-nu. Z místa odpočinku se nevzdaluji Potřebu vykonávej jen na vykázaném místě. Koni povol obHšník, a je-li možno, ho odsedltj. Napoj a nakrm ho a postav ho do stínu. Proveď nutné opravy na kování, výstroji a balení. Pochody xa zviažtalch okolnosti. Osltaý pochod, Koná-lí ptahota pochod dolil nei 40 km. dělostřelectvo s koň- ským potahem delší než 80 km. jezdectvo delší oet 70 km, aní£ se ubytuji, konají pochod úsilný. Je to mimořádná námaha, která je tl uložena jen ten- kráte, je-ll toho nezbytné třeba. Jo to zatěžkávací zkouška vojenské zdatnosti a kázně. Učiň vše, abys dobře obstál! Dobrý jezdec nezchromí a neotlačí koné ani tenkráte, pochodujo-ll třebas i 200 km. Noční pochod má za účel skrýtl pohyb před nepřá- telským pozorováním a útoky ze vzduchu, nebo překvapit! nepřítele. Zhasni svitla, nekuř, nezpívají Dbej, abys neztratil spojení! Jezdec. Pochoduj krokem; klusej jen za velmi jasných nocí, a to jen po dobré cestě a v rovině. Za tmavé noci jeď středem silnice! Casio, zvláště jsi-11 unaven, sesedni s koně a veď ho. Pro zamezení hluku přehoď levý třmen přes sedlo. Pochod za velkého horka. Pij Často, ale málo! Máš-Il velkou žlzeft, kloktej a pak olj několik hMú vody. Piješ-li mnoho, oslabíš se. ' Vyhýbej se alkoholu I Koně napájej zavčas a vydatně. Často s něho sesedej a veď ho na ruce. Za odpočinku postav ho do stínu. Pochod za mrazu. Před odchodem si natři uši a nos veselí nou. Nohy obal novinovým papírem. 212
Třmen oplef slámou. Na zastávce nestůj, nýbrž se pohybu). Jsi-ll unaven, nesedej. Spojka. Pocboduji-lí v proudu dví jednotky, udržuje zadní jednotka a předcházející jednotkou spojení zrakem. Je*li vzdálenost mezi Jednotkami velká a terén pokrytý, takže spojeni zrakem je přeru- šováno. anebo pfi pochodu v noci vyžle velitel zadní Jednotky řetéz spolek, který udržuje spojení so zadem předcházející jed- notky. Taková spojka jsou vidy dva vojíni. Jsi určen s mladším druhém jako spojka. Pochodujete každý po jedné stráni silníce, tvůj druh vpředu, ty asi 20 kroků za ním. Tvůj druh sleduje spojku, které jde před vámi, ty se zase ohlížej stále zpit na spojku, která následuje za vámi. PII změně směru, v za- táčce nebo na rozcestí se zastav, zdvihni paži a če- kej, až spojka jdoucí za tebou zdvižením paže dá najevo, že Já pozoruje; pak mávnutím paže ukaž nový směr. V noci, v lese, za ml- hy, v osadí a všude tam, kde je několik cest anebo kde by mohla nastali mýl- ka, počkej, až dojde příští spojka, ukaž anebo řekni jí nový směr a poklusem dojdi na své místo. Tvůj druh jde dále a nezastavuje se. Spojky mohou také dostali za úkol donášet hlášeni nebo rozkazy. Dopředu jdi vždy po levé straně, dozadu po straně druhá. Ml zastaveni nestůj na silnicí! Kryj se v příkopě, za strom a pozoruj dále dozadu; tvůj druh pozoruje dopředu. Na znamení nastup další pochod. 213
Převozy po železnici. K dopraví na delií vzdálenost se uživí železnice. Prapor, ba- terie nebo eskadrona se naloží na jeden vlak. Pro každý vojenský vlek jest určen doxorůí důstojník a stráž. Stráž před nakládáním, při deUi zastávce a při vykládání, uzavře nádraží hlídkami, střeží materiál a před odjezdem a xa jízdy udr- Íi>Je pořÁdoka Stráž jest umístěna ve zvláltulm vagoně, kde odloží torby. Ji- nak růstáno plná ustrojena. Nastupovaní mulstva. Před nakládáním se jednotka rozdělí na jednotlivé vagony. Kojataržl poddůstojník ve -Vagonu je jeho velitelem. Vagony se očísluji v levém anebo v pravém rohu dole, osobni vagony na stupátkách. Po příchodu na nádraží jde každá skupina přímo ke svému vosu a po připraveni schůdkových prken se nastupuje. Do vozu vstupuj zvolné, $ forbou zavěšenou na le- vém předloktí, pušku v ponose; ve voxe obsetí místo, které tl v nim přidělí jeho velitel. Jsi4i poslední, při- šlápni prkno k zemí a stůj na něm . tak dlouho, až všichni nastoupí. Když na- stoupil, vtáhni prkno do vozu a polož je zevnitř ke dveřím jako ochranu. Na- stupuje-li se bez schůdko- vých prken, dej půlku druhovi, který jde za te- bou, vyiplhej se do vozu a přejmi svou pušku. Když vstoupil, pomoz druhovi, | který nastupuje za tebou. Ve voze zavěs výstroj na polic), a není-li tam, slož jej pod lavici. Pušku poslav na stojan závěrem .dovnitř. Heýsou-ll ve vore stojany, drž Ji po celou Jízdu u sebe. Na zastávkách anebo vystoupíš-ll Jen na chvíli, postav ji do kouta nebo ji polož na lavici. Jen JI někdy neslav blízko dveří, ani ji neklaď na zem. Dbej, aby se ti cestou nepoškodila. 214
NskMdAnl kotil. K«aů nakládají s rampy, kteří je s vagonem spojena můst* k«n anebo dvtma na sobe položenými schůdkovými prkny. Při tom musí býtl dveře přisunuty až k samému můstku nebo k schůdko- vým prknům. Na každé straní můstku stoji dva muži, celkem čtyři, a ti máji za úkol xsbríuiti. aby koni nestoupli vedle a aby so můstek neposunoL Napřed so vede kůň tiejklidníiši a pak co uejrychleji kouč ostatní. Vedel-li koně do vozu, nehleď na něj, nýbrž dívej se přímo před sobe. Nechco-ll kůň do vozu, obrat ho a závcfď ho tam za hejbližíkn koněm, anebo ho tam vtáhni popruhem, při čemž ti ho pomohou kamarádi tlačH. Někdy postačí, podái-li mu trochu ovm. Když vkročí do vagonu, couvni s ním na jeho polo- vinu — celkem se tam vejdou tři koně, tedy na obě po- loviny, hlavami doprostřed, dohromady 6 koní. Pak za- klesni před ně vagónové břevno o přivaž je k němu. Je-li tvůj kůň nepokojný, dej ho na kraj a odděl ho od sou- seda přeh rádným břevnem. Postroj koní vlož doprostřed, a to k zavřeným dveřím; ulož jej na dvě hromady tak, aby v každé byl vespod postroj koně nejbližšího, pak prostředního a navrchu tře- tího. Pak se naloží krmivo. Při nakládání zachovej Idldl Jsou-ll koně za jízdy neklidní, podej jim trochu ovsa a promluv na ně; tím je uklidnŠ, NaklAdftnl vozů. Vozy se nakládají s rempy do nekrytých vagonů. Na vagon se naloží tolik vozů, kolik se jich tam vejde. Mezi vozy a pod ně se naloží zavazadla a krmivo. Od převoz- ných kuchyní se oddělí kolesna. Vařf-ll se v nich během jízdy, naloží se na vagon dvě kuchyně tak, aby jejich dvířka byle vpředu ve směru jízdy* Naložený vůz zabnzdi, pek vytáhni oj a ulož ji pod vůz. Vůz upevni ke stěnám vagonu a nejméně dvě kola pevně zaklinuj k podlaze vagonu tak, aby se nepohybo- vala. Při vaření měj pozor, aby nechytly zadní vozy. Při- prav $1 vodu k heieníl 215
Chóvfiní bthem přepravy. Během dopravy po železnici musB být na slovo po- stulen všech pokynů železničních orgánů stran dopravních předpisů. Spatní. Dobít. JIŽ v nakládací stanicí $1 pozaameaej čisto transportu! Na znamení trubkou »V chodí« nastup do vocul VzdáUMI se od svého transportu, budeš trestán pro zběhnuli. Vystouplí! Smíš jenom na znamení trubkou »Státl«, a to ien tenkráte, jsi-li ustrojen. Při krátkých zastávkách, ne- bylo-li dáno znamení, smíš vystoupit jen se svolením do- zorčího důstojníka. Při nenadálém nebezpečí za jitdy (pH požáru, roz- tržení vlaku, vyjetí z kolejí, zlomení vozové nápravy a pod.) mávej z vagonu dokola kusem šatstva a upozorní tak že- lezniční personál. Nevměšuj se do dopravní železniční služby a do slu- žebních výkonů železničních orgánů. Za jízdy neotvírej dveře osobních vozů a oboje pro- tější dveře vozů nákladních. Za jízdy nevyitrkuj z oken hlavu a ruce a nevěs ze dveří nákladního vozu své nohy. 216
Nestůj na stupáfkách, nevstupuj do budek určených pro bradlče, do lokomotivy; nelez na fendr anebo na střechy vozů, Nevyskakej z vozů a nevskakuj do nich za Jízdy! V stanicích, kde Je dovoleno vystoupit, ze nevzdaluj zbytečně od vlaku, nechoď zbytečně přes koleje a nepro- cházej se mezi nimi. Do nádražní restaurace smíš vstoupit jon se zvláštním povolením. Bez zvláštního povolení a bez dozoru nádražního personálu nesmíš čerpali vodu z jeřábu. Pitnou vodu ber jen z kádí a studní zvjášt označených I Vozové prostory neznečišťuj! Potřebu vykonávej jen při delší zastávce a na vykázaném místě. Nesundá ve j samovolně s vagonu lucernu a ani ji na něj nezavěšuj, nerozsvěcuj ji ani ji nezhasínej. Nedotýkej se nádražních zařízení, jako návěští, vý- hybek* aid, V nádražích a vagonech nerozdělávoj oheéí Ve vozech, ve kterých je sláma, nekuř a nepoužívej v nich nechráněného světla. Setři vóaů a všeho železničního zařízení; je to ma- jetek republiky! Za jízdy nevyhazuj ven tvrdých předmětů (lahví a p.). Namluv s nikým o složení své jednotky, o směru jízdy a o konečné stanici. Podezřelé osoby oznam dozorčímu důstojníku.. Nepiš na vagony čísla své. jednotky! Z povozů a děl odstraň tabulky a nápisy, označující tvůj útvar! Lokomotivy a vozů eevyzdobujl 217
Převozy na automobilech. Automobilů uživí ee zpravidla k přorozflm na kratJi vzdá- lenost a dopracuje so po nich obyčejné pěchota anebo čělostře lectvo. Jíuistro nastupuje sezadu. Sklopí zadní čelo korby a Jeden pomáhá druhému. Vojín ÍH nastoupivši se jalooe rukou při- držuje korby a druhou rukou -pomáhá nastupujícímu. Jemuž takí napomáhá následující vojín tňata. V automobilu stojí mužstvo ve Čtyřech řadách rovnoběžných s jeho podélnou osou Vetčjši řady jsou obráceny sády k poatranidm. vnitřní řady zády *k sobé Má-tí se nedát, uloží so elrůj na podlahu k oténám xorby a muž- stvo se posadí ve třech řadách: vnájái řady sedl na atr&ji a opí- rají ae zády o postKMtfco korby, vaiiai střední řady sedl iw podlaze korby tak, že vždy dva pou owáceni zády k aoDé. jeden vo aměra jízdy a druhý opéčně. K dcpraré káni Je korba auta opatřena dráma příčnými opéraml a upíry i postranice korby musí být . obloženy bytli na pintaými sJamcn a pod. K naložení se použije nakládacího můst- ku, obráceného laťovím náboru a můstek 1 podlaha korby po- kryje re slečnou, Při nakládáni připevní dva vojíni na .koncích postrašte korby picni prorrasy a drží ja za druhý konec napjaty tak, aby podál můstku utvořily zábradlí. Jedou muž nmtoupí do vozidla a po- máhá pří nakládáni a uvarování koné. Ožettov&tél vyvede koná po můstku do automobilu. Podle potřeby nepomáhají mu 2 maži dm, ie koně tlačí zezadu popruhem (dráma sepjatými obřiánlkyj. Zpravidla m kosí postaví hlavou to etněru jízdy, první k pravé, druhý k levé protranlcl a třetí doprostřed. 216
Koni voď přímo na můstek, vyvaď Jal až do kotky a ihned ho s pomocníkem uvaž na krátko ke dvime kru- hům. ( Je-li tvůj kůň nepokojný a vzpírá-li se vstoupil na mů- stek, veď před ním koni klidného a hned za ním svého, anebo mu zakryj pytlem anebo houní hlavu, proved ho několikráte dokola, a potom Jej veď po můstku. Ne- jde-li ani pak, použij popruhů. Je-li při nakládání ostatních koní tvůj kůň v aulu ne- klidný, zvedni mu přední nohu a drž mu ji tak dlouho, dokud nestojí druhý kůň vedle n&ho, • Když jsou koni naloženi, sepni korbu spojovacím .Fe- lixem a obal Joj slámou anebo houní, aby se koni ne- odjeli. Na zadek korby ulož píci, postroje a svůj výstroj. Během přepravy stůj koni u hlavy a chláchol ho, a kdyby na př. koni byli neklidní, anebo kdyby se stala ni- jaká, jiná nehoda, upozorni osobu, která je vedle řidiče, •f Šofér zastaví nebo zmírní jízdu. Káry se nakládají bex nakládacích pecnuce# při sklopeném zadnkn čelo korby, nékdy i při Sklopených postranních tak. že nejprve se vyjmou ojky a pak 4 nebo 5 mužů zvedne kára i s naloženým materiálem a podá ji dvěma tnužůmdo-áulocnoHht. Veey se. nakládají po můstku obráeeci&n laťováním dolů. Část mužstva táhne a část tlačí váz poenátku, zadkem nopřed do automabflu. Jeden muž řidl ojí amér jízdy. Kola naloženého v«au se podWínuji. oj se vyjme a zasune pod- vůz. Kněhyně se při nakládáni rozdělí na dvě části; nejprve se náloži předek a pak zadek, kamínkem nazad. Postaví se tak, aby se v nf za jízdy mohlo vařit. Kola se ovSem podloží dřevěnými klíny a pod ohnl&tČ se dá ochranný plech. Ubytováni. Aby *i jednotka odpočinula, ubytvje se: buďto pod atřeehou. t. j. bytuje v osadě, nebo táboří. nebe- raníme Ubytování smí- íené, t. j. části $e ubytuje pod střechou a ti, pro nčž se nedostává přístřeJt, v osadě táboři. Ubytováni připravuji ubytovatelé, kteří m vysQaji napřed. Ubytováni pod átfachou. Vojsko bytuje v osadě buď ve slaveních anebo ve stodolách Místnost, v niž mužstvo bytuje. mu«| být suchá, musí i» 219
chránil před nepohodne, hýl bez průvan* a v zimé *c tnusi dát vytápět. Mu li náloži prostor ul 1 tn zžifi s 2 m zdáli. Ložní sláma musí být suchá a čerstvá. Výstroj se smi zavěsit jen na chráněném mlstfc. I stáje pro kouč mají být vzdužné. svitli a Tuché. V lítí jest ovšem lépe, když se koně postaví v kůlnách, chráněných před deštěm a před vélrecn, nežli v nezdravých, dusných a mokrých stájích. Jeden kůft potřebuje prostora asi 1.5 m zžíri « 3 ru zdáli, pak kroužku na uvázání a přepážky. Vchod do stáje má být rovný, přímý a tak Široký. aby jim pohodlná prošel osedlaný kůft. Místnosti určené k ubytováni musi jejich majitel vyprázdnit, vyčistit a je osvětlit Majitel je též povinen opatřili stájové nářadí. Díixorči a strážní služba sa koná podobně jako v posádce. Místo lí přidělí velitel družstva, o Je-li zapotřebí, přidělí je i tvému koni. Nekázeň předchází porážku. Jsi dobrý vojín; před od- počinkem se připrav k boji) Nemáš-ll na starosti koně, odlož výstroj, vyčistí si zbrani, pak vyčisti a uspořádej výstroj, umyj se, ošeiřl si nohy atd. a teprve polom, když máš vše v pořádku, od- . podívej. Máš-H koni na starosti, pc^vol jej co nejdříve a za- veď ho do slinu, Pek ohledej přiděleni stání. Přesvědč se, má-li stáj dobrou podlahu, nejsou-li trámky shnili a není-li nebeópečí, Že se kůň proboří. Přesvědč se, je-li tem dobrý kroužek na přivázání koně, dobrá přepážka, a není-li na dosah koni nějaký předmět, o který by se 220
Kdo zanedbá svého koní, Pečuj nejprve o koně a pak bude brzy chodil pětky. — o tebe! kůň moW poranit, Jako hřebík, drát, plech, sro, kosa, vidle, hospodářské nářadí a pod. Potom zaveď koni do $lájo« dobře ho přivaž, oduzdi ho a hoď mu něco, hrst slámy, sena nebo trávy. Asi za 20 minut potom ho od- sedlej a oJaíři (otři ho do sucha, zbav bláto a omyj mu nohy). Potom dej do pořádku jezdecký výstroj, vyčisti si zbraně, výstroj, nakrm koně — a na konec se starej o sebe. Není-lí ubytování připraveno, obstarej si, co je ne- zbytná (vyklizení místnosti a pod.), sám. Ale nesedej dříve, dokud nezajistit koni příslřeií — jen Spatný voják nechá svého koně moknout a sám záloze pod střechu. K občanstvu se chovej zdvořile a letmě, v nepřátel- ská zemi pak zdrženlivě. Neber bez povolení majitele cizí věc do ruky i Nekraď e nedrencuj, to se přísně trestá. Dá-li majitel bytu tobě nebo tvému koni více, nežli Je povinen, hleď se mu odvděčit drobnými službami. Je-li podezření, že někdo z obyvatelů domu, v němž jsi uby- tován, je stižen nějakou nakažlivou nemoci, hlas to pjí- sluinámu -lékaři. Svou službu konej s touže svědomitosti a přesnosti jako v kasárnách. Nevycháocej z ubikace před vydáním 221
Jen neukázněná horda obro- československý vojín žifa iuje majetek obianu. t obyvateli vždy v nejlepsi shodě. denního rozkazu, leč vyžaduje-ll toho služba. K rozkazu nastup ve vzorném pořádku * v čistém ústroji. Pil TOzkezu měj dobrý pozor a pamatuj si vše; co potřebuješ vědět zvláště tato nařízení: O poplachu k odraženi pozemních sil nepřHolových (znej shromáždiště své jednotxyl). O poplachu leteckém. P poplachu plynovém (musíš znát dobře signály, jimiž se příslušný poplach oznamuje). O opatřeních proti požáru. O všech pořádkových nařízeních, týkajících se ciricu. láce, večerky, zakázaných hostinců a pod. O opatřeních zdravotních (kde čerpaáí pitnou vodu, studny s vodou zkaženou, domy zamořené nakažlivou ne- mocí a pod.). Dálo musíš vědět, kde bydli tvoji představeni; velitel čety, setniny, ubytovacího místa; kde bydlí výkonný rot- mistr, kde jo kancelář a trén tvé setniny, staniční stráž, ošetřovna, nojbližší telefonní hovorna. Zachovávej veškerá zdravotní nařízení: koupej se a plav koně, Jen když jo to dovoleno a jen na vykázaných 222
mMech. Konej svou potřebu jen v záchodě. nebo na Wrínil Ubytovací mWo neopouitij bex zvJáUního povolaní. Bud opatrný na oheAl V místnostech, kdo* je sláma, a va stáji nekuř a ani nedovol, aby tam jiní kouřili. Kde je sláma, používej jen chráněných svítilen. Máj v tako- vých místnostech vždy po ruce nádobu s vodou. Nekázeň ohrožuje pohoto- vou volíka i jeho rchop- nojt k boji. Ukázněné vojíko, i když odpočívá, je na víe pří- prctoeno. Svůj výstroj a své zbrani máj tak srovnány, aby ses 1 potmi mohl snadno a rychle ustrojit, Nikdy nevH, kdy odejel eJI Uléhej časně, aby sis řádni odpočinul, a svlékni se co možná nejvíce. Odcházeje uveď místnost do pořádku a prohlédni via, zdali se něco z vojenského výstroje nezapomnělo; znič viechny stopy (papíry, nápisy a pod.). TMsoFenk Táboř! so na suchých prostranstvích, chráněných proti větru a proti, pozemnímu 1 vzduinému pozorování. Bývá to obyčejní v lese, ale vMy pobilte vody, Dozorčí • střelní tiulbe se koná jako v posádce. 223
. Tvé povinnosti v tábo- ře jsou všeobecně* tytéž jako když jsi ubytován pod střechou. Pro sobe a pro svůj výstroj si postav stan ane- bo sl uroo příslřeií z vě- tvoví, 2 dmu a ze slámy. Na lože si sežeA slá- my, sena nebo suchých rostlin a nahrab sl listí, na holou zemi nebo do há- vy neléhej. V táboře zachovávej obzvláště přesně veškerá zdravotní ustanovení a dbej čistoty. Opatř se co nejlépe před žhnou a před vlhkem: na noc se nesvlékej a nevycházej v noci ze stanu bos a ne- ustrojen. Ráno stan rozevři, aby vzduch a slunce mály přístup. Potřebu konej a zbytky odhazuj jen na vykázaných místech. Nepij z potoků a rybníků; není-li po ruce Voda pra- menitá nebo ze studní, has žízeft studenou černou kávou. Koná, je-li možno, přivaž ke stromu nebo k plotu, a není-li ho k Čemu přivázat, musíš ho držet; drž no — a spolu $ ním I kon& svých druhů a podle okolností -i ce- lého družstva — 2 až 4 hodiny; pak budeš vystřídán. Sedlo si polož za koné nebo na jiné vhodné místo a na ně si ulož svůj výstroj a svou výzbrojí StayCail stanih Nejprve sepni na 5 dřevěných oliv dva stanové dílce, po rubu — a potom je na 9 oliv sepni po líci. Na pušku nasadí bodák 1 s pochvou a na tu návléknl d psově mosazné kroužky stanových dílců. Pak přehni jejich upevňovací provázky uprostřed tak. 224
třobujeme-!i ho pro více lidi, dalších dftei. aby utvořily dvě smyčky; těmito smyčkami prostrč stanové koliky, napni dílce a kolíky zeřaz do zatni. Podél zevního okraje sta- nu vykopej stroužku 10 cm hlubokou. Vykopanou hlí- nou přihoď okraj stanu lak, aby dobře přiléhal k zatni. Místo ptóky s bodákem se užívá také čtyřdílné Manové podp&ry. Stan re dvou dílců jurt jenom pro tři mole; pa*, avíme jej pnsluáným počtem Spojeni. Spojeni slouží k výmčnč zpráv, Bxkmú a hlášeni. Jako pojítek se používá: telegrafie, telefonie, radiotelegrafle, radioteMouiai tetnol telegrafie, optické telegrafie, stenalteováni (akustického, praporky, terči a ohňostroji), letadel a balonů, poštovních holubů, psů k do* nášent zpráv, běžce. jezdce, cyklisty, automobilu a štafety. Telefone K dodáváni rockazů a hlá- šení se používá nejvíce telefo- nu, poněvadž telefon umožňuje snadné a přímé donsumňiu. Druhá strana je přijímá tlu* chán. Nepřítel může ovšem snad- no pomocí zviáátnídh přístrojů tvůj telefonický rozhovor vy- slechnout. Mimo to bude mít ze naši frontou, ebzvláMě v etapč, své vyrrMeée a kon- fidenty. Z toho důvodu se používá k označeni velitelství, stanovišť atd. krycích jmen. Jsou to různá vhodná slova, na příklad Jméno křest- ní. V každé hovorné je spojovací plán s krycími Jmény stanic. Opravy teletoMlto vedeni. Tslegraf a telefon Jsou v poli pojítkem nelcemněfttm. Drátové Spojení mezi stanicemi vyžaduje ovšem macho časa a lélké práce. 225
Mnohá bitva byl* prohrána Jen proto, ie selhalo spojeni. A mnohý telegrafista padl, hledaje poruchu drátového vedeni. Proto je fvou povinností spravili vedeni, které sám pře- rušíš anebo přerušené nalezneš. Nesledí ovšem dril jenom svázat, jef isolován pryží o předivem, nýbrž nejprve se- škrab nožem na obou koncích asi na 5 cm lálo kolace a pak teprve ony oškrabané konce dohromady pevné skruť. Provedení opravy hlas na nejbližší stankl. SiflMilata. Nenl-li k dodáváni rozkazů, zpráv a hláienl Jiných prostředků, poulí várno sígnalisovánt Druhů rtruna fo přijímá zrakem. Toto aignalisovůní se dřje pažemi, praporky nebo tvžtetaýml přístroji * použitím Morseovy abecedy. Krátká zprávy ao dávají smluvenými značkami (zkratkami). K dgnallsování praporci m po- užívá různobarevných prworeů a barva se voli tak. aby m pra- porec co nejvíce odrážel od posadí. JsMI slgnalWou velHele Cely, udržuješ spojení s veli- telem Sffaíny; jsl«li signalistou velitele setniny, udržuješ spojení buď s veliteli čet anebo s velitelem oddílu. Tvůj úkol je obzvláště v boji velice důležitý. Jakmile sl tvůj velitel xvolf stanoviště, hledej Ihned místo, odkud můžeš výhodně udržoval spojení, a hlas ve- liteli, kde se umístíš. Umísti se tak, abys mohl dobfe sfgnalisovat dozadu; jsUi zadní stanice, abys mohl signalizovat dopředu aspoň »rocumtm« a nopeloujte*, protože jinak by sl odesíláte! nebyl jist, les jeho zprávu fádně převzal. Dbej, aby nepřítel nemohl ďedoyet Ivou korespon- denci a aby nomóM vypátrat, kde jsi. Proto se umísti na odvráceném svahu, ze les, za dům, za strom anebo za násep. Je-li přesto možno, že Joy tě pozorovat, používej ke korespondenci Jen smluvených značek. Používáš-li bílého praporce, umísil se .před pozadí ze- lené (strom, las, louku, Jeleílšté) anebo před pozadí tmavé (stodolu, orantště a pod.}, NemáŠ-II praporce, použij šálku na holi, papíru, čepíce, paže anebo něčeho jiného.
Když se umístíš, volej Ihned proUlší denici a WecT se s ni spojit. Ale fftn není ještělvúj úkol vyplněn; tvým úkolem je zprostředkovat rozkaz anebo hlášeni. Proto, jak- .mile dosáhneš spojení, hlas to svému veÍHoll a pros ho o další rozkazy. .Neměň stanoviště, jestliže se přemístí protější stanice, ale oznam Jí to, chceš-tl se sám přemístit. Jako signalista .zprostředkováváš rozkazy určené tvé- mu veliteli nebo zprávy určené velltdt nadřízenému. Tak se dovídáš o rozkazu dříve, než vejde v obecnou zná- most a než se provádí, a z hlášení zase poznáváš názor svého velitele na situaci. Pamatuj, že obsah depeše jest t určen jen pro adresáta a že se o něm nesmí nikdo ne- ' povolaný dozvědět. Proto Jsi vázán přísnou mlčenlivostí. Není pro tebe omluvy, ani když jest obsah depeše Již všeobecně znám; ty Jsi povinen zachovávali tfadnl tajem- ství děj se co děj, a poiruIB-ll je, proviňuješ se proti svá služební povtanocfl U každé stanice jsou zpravidla dva muži; u vysHací Jeden diktuje písmeno za písmenem a druhý je vysílá, u přijímací jeden písmena čte a druhý je pBe. Každé signální stanice dostane volací značku. Morseova abeceda. q r .-. s ... t - u ..- a o ...» Iff x y z . / 2 5 4 5 ..... 6 7 «... 8 9 . 0 ..... 2X1
K snazšímu zapamatováni Izo Morsoovu abecedu se- stavili ve skupiny, na př.; .a • i ..i --m .-a n q ' ... s .— o .,-u -..d -,-r -.--ý ....h — — ch . ..-p -...& .--ip ....5 —O ..... 4 ..... 6 Tečky dávej tím, žo opíšeš vlajkou nad hlavou malou osmičku; s dvěma vlajkami lim, že je sklopíte dovnitř; pa- žemi a prapohky tím, že zdvihneš jednu paži nebo pra- porek; se světlem pak krátkým ukázáním svitla. Základní potcba. Tetka. Čárka. Cáricy dávej Hm, že opíšeš vlajkou přes celé tělo až k zorni velkou osmičku; s dváma vlajkami tím, že je sklopíte ven; pažemi a praporky zdvižením obou paži nebo praporků; se světlem pak cHouhým ukázáním světla. 228
Pii korespondenci užívej těchto zkratek: »Pozorl« -«•- »Jsem připraveni* . »Cekatí« . ^Nerozumím(« ......... »Rozumfcnl« —• velký knih před středem těla (O). Odděleni části depeSe »Ko«iec dapeíea 3 knihy před středem těla (OOO). Voláni se provede trojnásobným opakováním značky proiějtí stanice. Volaná stanice odpoví svou značkou, »Jsem připraven* anebo »Cek<ai!« a udá počet minul. Přiklad: s Stanice »A* odesílá stanici depeši »]ant, snící •ustupujte, podepsanou »Josefa. Siantce Značko • - Voláni t adresovanou Odpověď volané stánice: Návěstí: BláVás — čfc/o telegramu — hodina - - - -. — minuta / Adresát — oddělení hlavy -... - — a první slovo adresy .— Textr — oddělení textu -... - — a první slovo textu - -./. Podpise . — oddělení podpisu «... • • — a první slovo podpisu. —/—/... - — konec korespondence OOO o o o ’ o A O .-/.-.-/..O o OOO Při zrychleném provozu vynechá se číslo depeSe, a jedl omyl vyloučen, i adresa a podpis. 229
Spojeni s letcem. Letec se dorozumívá se zemi radioteJeat-alicky. opticky, sha- zaváním depeší a střelbou * kulometů. Druhá strana přijímá jeho zprávy buď zrakem anebo sluchem. RadloteletraHe. Letec mále radiotdegrafaim přístrojem, který má v letounu, přijímali a podávali krátké zprávy. Tohoto pro* středku se používá hlavní při zastřelování dělostřelectva. Rakety. Raketami se dávají z klaunů zprávy platné pro vše- chny okolní jednotky. Sc země se dávají letci tyto signály jen vý- jimečné. Význam raket se řas od času mini. Rakety střílené x leteonu mají v mírových cvičeních ~* není-li jinak nařízeno — tento význam; Červená — s třásněmi »Kde (slet* — rozkaz k vy- tyčení první linie. Červená — jednosvětlicová »ftozumfml«. červená — kouřová »Zdá se, že terén, přes který letím, je volný*. Zelená — a třásněmi »Se strany, kam letím, hroz' protiútok I*. Zelená — šesIřsvěMicová »Otok jest odloženi*. Halová - kouřová wSlyžfe mou radíofelegrafní zprávu*. lezec se t&iti Odpoví*: »Zae Letec poděkuje: * Rozumím! < 230
Označení první linie. Průběh první JSnle se vyznačuje vytyčovacími terči nebo ben- gálskými ohni. Vytyčovací terče má pěchota a jezdectvo. Jsou to plátěné obdélníky (40x30 cm), na jedné šírané bílé, na druhé čer- vené. Těmito terči je vybavena asi polovina mužstva. Letec nfckdy na sebe upozorni palbou z kulometu. Pak vystřelí raketu, kterou so tálo >Kdo j*te?«. A tu *o dá rozkaz k vytyčení linie. • Terč rozlož tak, aby delší strana byla k nepříteli, bílá strana nahoru. Na sněhu jej polož navrch červenou žíra- nou, NemáŠ-li terče, rozprostři noviny, ručník, látek, kus plátna, nebo sl -lehni na záda a rozepni bluzu lak. aby bylo vidět bílou košili. Letec si zaznamená co nejrychleji linii a dá znamení »Rozumlm(«; potom terč Ihned slož. Nedá-ll ono znamení do 10 minut, anebo blíží-li se letec nepřátelský, dá se povel k svinulí terčů. Jestliže letec vytyčovací terče nevidí, táže se znova >Kde j*te?<. Tu se použije bengábkých ohftá, reflektorů a osvětlovacích raket* Ohně so zapálí tak. aby je letec mohl dobře.vtdčt, ale aby je ne- viděl nepřítel: nejlépe, když se zapálí v jamách po granátech. Použij také kapesního zrcátka, a ja-ll slunce, vrhej jím jeho odraz směrem k letounu.. Vytyčovacích terčů se používá jen v první Hnil. Nesmi |kh používat ani hlídka, ani posila, ani záloha. Shazováni zpráv. Chce-ll letec shodit napsanou zprávu, léto se »Kde Jíte?*. A tu označí velitelství své stanovíitě zvláUnfml vyznaéovaéfatl terči. Letoun se spustí níže a pozorovatel shodl zprávo v pouzdře opa- třeném vlajkou. . NalezneMí takovéto shozené pouzdro, odevzdej je ihned svému veliteli, a není-li nablízku, postarej se, aby pouzdro bylo, co nejrychleji dodáno na příslušné místo. Spojka. Je-li ti uloženo, abys donesl hlášen? nebo rozkaz s jednoho mfota na druhé, je toto posláni pro tebe ze všeho nejdůležitéjšf e musil mu všechno ostatní podřídit. Nedej se ničím odvrátit od splnění svého úkolu, neboť často poneseš velmi důležitá hlášení, na jichž dodání, bu- dou záviset Životy mnoha a mnoha tvých druhů, 231
Jindy bude! jnusit opustit bezpečný kryf a Madel cestu dělostřeleckou palbou a deštěm střel z nepřátelských kulometů. Ala nic tě nesmí odsirašH. Buď sl vždy vědom, co ti velí tvá povinnost, i toho, že zdar bitvy závisí často na tvé zprávě. Vel Mel, který tě odesílá, oznámí II — obsah hlášení a nařídí JI, — .kam mál jít, — komu máš hlášení odevzdat a — co mál učinit potom. Není-li ti něco z toho naprosto jasné, taž se na to velitele, který té posílá, a to tak dlouho, až všemu rozumí!. Potom bez vyzváni všechno opakuj! Je-li hlášení písemné, -nenos Je v ruce, nýbrž uchovej si je v náprsní kapse. Dej pozor, abys je neztratil, nepo- škodil, nepomačkal, nepošpinll anebo nepropotU, Před odchodem pozoruj ze skrytu: — kam máš dorazit, — kudy se tam dostaneš, —- vol jenom cestu bezpečnou a nejkratší, - — a jak tam půjdeš (plížením, přískoky, -krokem, poklu- sem atd.). Na cestě, kterou si zvolíš, sl zapamatuj jednotlivé vý- značné body a potom nenápadné vyraz. Je-li terén nepřehledný a nedovoluje-ll <1, aby ses 'Orientoval, buď použij známé cesty, kudy jsi přišel, anebo ti velitel označí předměty, kolem kterých máš- cestou jW. Pohybuje-fi se adresát, rozvaž dobře, kde bys ho asi mohl zastihnout a kudy a jak se tam dostaneš. Není-li <1 lo Jasné, ptej se velitele. Často poneseš hlášení místy ohroženými nepřítelem. Tu musil jiti vytrvale za svým úkolem a jednat neohro- ženě I lstivě. Osadám, nebezpečným místům a cestám, které jsou ohroženy nepřítelem, se vyhni, Snaž se, abys viděl do- statečně daleko, aby tě nepřítel nemohl překvapil zblízka. 232
Zbrani používej ion k sebeobraně, braň se vlak do posledních sil. Hrozí-Íí ti nebezpečí, že upadnež v ruce nepřítele, znič zavčas hlášení: budilo je wíii v trubičku a vlož do hlavně a vystřel, anebo je spolkni; nikdy je vlak neodhazuj ani natrhejI Nepřítel jí z útržky modru? restaví blákní. Bezpečni je zničíš, když je spolkne}. JsWI rutin, hleď se dovolat nejbližší jednotky a hlá- šení odevzdej jejímu veliteli; ten so pak postará, aby bylo dodáno adresátovi. eYffytl jnibčbo praporu!* Potkáš-ll cestou vlast- ní jednotka, hles jejímu veliteli krátce obsah hlá- šení. Chce-li lento velHel do něho nahlédnout, nechť ti na rubu potvrdí, že je vzalna vědomi. Neváhej a směle se vyptávej důstojníků, která potkáš, kde je hledaný velitel. BlížíŠ-li se k místu, kde bys mil adresáta na- lézt anebo se s nim so-
tkal, a vldí!-ll lam Jettě Jiné, osoby, zdvihni ruku a hlasité volej jeho jméno. Plej se naft kdekoho. Najde!-lť jod* notku, jejfmuž veliteli mál hlálení odevzdat, o není-H přítomen, odevzdej je jeho zástupci. Odevzdávaje písemné htáiení, hlas ústné jeho obsah a kdy, kdo a odkud té poslal. O dodání hlášení dostaneš potvrzeni Jestliže vlak adresát zapomene o nedá ti je, jenom smála o né požá- dej a nevzdal se dHve, dokud je neobdrží!. V potvrzení nochf jest uvedena doba, kdy jsi hlášení odevzdal. Přends1IÍa*ll se zatím Jednotka, k níž Jsi byl poslán, zeptej se na ni velitele jednotky, která tam anebo po- blíže prává jest, oznam mu, s čím pHcházíl, a snaž se dostat k veliteli, k němuž jsi byl poslán. Nedovf!-I1 se vlak, kde prává jest, dej si napsat potvrzení, Žes dolet, kam jsi byl poslán, že jsi vlak hlášení nemohl odevzdat a proč. Vyžádej si pak rozkazy od velitele, ke kterému jsi dospěl, o tom, jak si mál děle počínat. Vrad!-U $e k veliteli, který 1é vyslal, otaž se, nefsou-ll snad pro něj nějaké rozkazy. Nanajdei-ll tam viak nikoho, zapamatuj sl doBFe vzhled toho místa, a můžeMI, načrtni $1 je, abys mohl veliteli dokázat, žes vskutku byl tam, kam jsi byl poslán. Jakmile se vrátí! k veliteli, který tě vyslal, hlas mu, kdy, kde a komu jsi hlášení odevzdal, a odevzdej mu potvrzení. Bylo-li hlálaní ústní, opakuj je. PHktod: Velitel hlídky ti rozkáže: •Jděte k veliteli roty tt hájovny na jižním cípu léta a hlaste mu: V Nově Vsi není nepřítel. *— Pák te vratte zpět! Je ?8 hodin rf minut.* . Opakuj: •Mim jiti k veliteli roty, který je tt hájovny na jižním čipu léta, a hlátit: »V Nově Vti není nepřítel. - Je rt.Jj hod.* ,Když najdéí velitele roty, hlas mtt: •Hldierd od hlídky čís. t; V Nově Vsi není nepřítel. 234
Byl jsem odeslán z Nové Vsi v 18 hodin ij minut. Prosím o.potwgscni. Vracím tc k hlídce. Jsou pro ni nové rozkazyí* Po návratu blat veliteli hlídky:. » Hlásil jsem osobni veliteli roty: V Nové Vsi není nepřítel. Zde pc tvrzení. Nové rozkazy jsem nedostal.* Štafeta. Pro rychlejší dodávání správ a pro Větší jistota so obyčejná při větších vzdálenostech rozostavují štafety. Jsou to stanice běžců, dva až tři a každé stanice, vzdáleni od sobe podle okolností 150 až 300 m. Jednotlivé stanice jsou umí- stěny v krytech. Týmž směrem vede často i telefonní linka a tu ji běžci pomáhají spravovat Vrháni zpráv, Jo-U běžců málo, nebo je-li terén postřdován, vkládá se zprava do zvláštních nábojů, příjemce se upozorní zvu- kovým signálem a zpráva se vystřeli t puškového granátometu. Schránka na depeši má pak zviážtnl zařízeni a roznětkou a výbušinou; ta za letu vzduchem exploduje a vyvinuje kouř a podle něho se snadno najde místo, kam depeše dopadla. Střílíš-li depeži, dosáhne! nejvétti vzdálenosti (ad 300 m), vy- střellš-11 pod úhlem asi <5°; na menši vzdálenosti musíš úhel ná- ležité aneniit P«b Jako fpojka. Poněvadž pes jo menší a rychlejší nežti člověk o proto Je mině vydán palbě nepřátelské, může za jistých okobtoolí výhodně nahradili běžce. Cbceš-ll poulitt psa jako válečného posla, musíš řádně vy- pěstit jeho vlastnosti, kterými vyniká nad ostatní tvory, totiž jeho věrnost a příchylnost k svému pánu a jeho výborný, ělch, Je tedy věc! nezbytnou, aby tito psi byli vždy ošetřováni týmiž lidmi. S psam určeným k donáiení zpráv af si'nikdo ne- hraje a nedává mu žrát, nebof tím se maří Jeho výcvik. Krmit ho smí jen jeho oJelfovaiel, Pea určený k spojeni se odvede od svého pána — který z>>- stanc na místi, kam má pes' donést zprávu — a zavře se n veli- telství, které J> má' poslat Zpráva ve schránce se mu připevni na obojek, ukáže se mu rukou smiř a pee se posti — a netrvá dlouho, a jeho pán má zprávu v rukou. 235
Psa, který nese zprá- vu, si nevíknej a nevolej na néj a vůbec ho nijak nezdržuji Zraněnému ne* bo zabitému psu zprávu odejmi a odevzdej ji tvé- mu veliteli. Obrana proti letadlům. Proti nepřátehkémn letectvu ae chráníme dvojím způsobem, jednak obranou akttvai, při niž se snažíme nepřátelského letce te vzduchu zničit anebo jeho činnost mu aspoň znemožnit, jednak obranou pasivní, při níž se skrýváme, abychom u&lí zrakům letec* kého pozorovatele. Aktivní obranu má na starosti — letectvo bombardovad, které nlčl nepřátelská letiitč, — letectvo stlbaci, které pronásleduje nepřítele ve vzduchu a tak mu brání v jeho činnosti, — dčloetřelectvo proti letadlům, které pálí na letonny ve výli mezí SCO ai 6000 m. a — kulomety, které střílejí na letouny letící pod 800 m. Pasivní obranu obstarává — hlásná služba, která hlásí nálety nepřátelského letectva, — upoutané ochranné balony, vypouštěné na noc a nesoucí ochran- né sítí z drátěných lan. — zastíráni vlastní činnosti nočními přesuny, umělým kouřem, mlhou, skrýváním se atd., kryty, — klamné stavby (stavby na oko. kulisy) a — nařízeni poplašná. Zastírftnh Nepřátelský letoun, letkí nad tebou ve velké výil (nad 4000 m), je asi letoun zvMný. Ten se nestará o voj- ska bojujíc! <na frontě, nýbrž leží >na zvědy daleko do vni- Irozemí, Takový letoun asi sotva uslyií! a uvidíš jej jen při zcela jasném počasí. 236
V nseniích výlkáoh $b pohybuj* letectvo pozorovací. Bývá -to zpravidla jeden, dva, 171 letouny, sestupující často l do neimenších výtek, Krouřt-U nad tebou, jisti tt hle- dají a chtějí tt fotografovat. Proto pochoduj ood stro- my nebo v jejich stínit. Na bílém podkladě silnice postřehne letec každého jednotlivce. Jde-li jednotka Šikmo přes pole, je již zdaleka ná- padná. Snáze unikneme pozoro- vání, pochodttjeme-u, podél meze nebo kolmo na ni nebo podél stromořadí. 237
Na osvětlené části terénu Ve stínu mu nejsi nápadný, té letec uvidí. Odpo&v&di na sltmd, jd nápadný tvým stínem. Proto odpočívej ve stínu, kde se nejenom osviiti, ale i ujde! letcoví pozornosti. 233
Velmi nipadnijiou koni a vozy na nivti. Proto je dej pod kůlnu, vod ítrom, anebo pódii budov. Vedoit-li k domu re vlech uran piliny, požni letec, te je tam umÍJttno veliulttvi. Proto cbod jenom po jedni čerti a cbod podilbnezí. Tak zirtano* ftanovílti rkryta. 239
Ani v noci nelze fit pro- středkem silnice; nepřátel- ský letce vrhá světelní pu- my, opatření. padákem, a ty několik minut osvětlují om, Proto jdi v noci po kraji silnice. Není-li tam stromo- řadí, zastav se při osvětle- ni. V noci nesvit a nekuř, abys neupoutal nepřítelovu pozornost. Osvětlení osady lákají letce k útoku. ' Proto, jsi-li v nich uby- tován, zastři vidy na noc okna. 240
Ptchotwi letec Ittá obyčejní sám, a to velice nízko nad bojHNfcn. Hledá přední linie a slídí po každém jéd> noJltvci, chtfrje «e spojití se svým vojskem. °řiMííí-í» se letec, neutíkej! °ohybem se prozradí!. Použij nejbtižítho skrytu nebo stínu. Nesprávné je Mědit vzhůru na letce. Upozorni ho na vás řada bílých skvrn —- vdrich tváří. Není-li nablízku . žádný skryt anebo stín, přizpůsob se terénu! Kleknete sis dru- hy h sobi a napodobte mandele. 241
Kryt. Vátíí počet letadel, letieích . ve výři mí 2000 m v sku- pinách klínovHých, jest asi letectvo bombardovací. Před shozením pum naletí (proti větru) na cíl, spustí se do výle asi 800 m a svrhnou pumy. , Pusty, jsou velmi cHllví: vybuchují, jakmile se do- tknou zemi, o v okruhu- podle svi váhy - buď vótíím anebo menlfan zni- čí viechno, co vyčnívá nad zemi. Nepadají od letounu k zemi kohno, nýbrž setrvačností letí ve smíru tetu letounu jeilá něco díle; proto letoun, který je nad tebou, ti pumou již nezasáhne. Plod účinkem pum se chraň v krytu nebo v ochran- ním zákopk. Ochranný zákop je hluboký a úzký. Po- dobný ochranný zákop vybuduj i pro koná, a aby byl vyHÍ, poslav na nám jeltí s obou stran ochrannou zeď. Dobře Jsou koná chránánl taká v úvoze. Nemúžeí-ir zavčas doběhnout do krytu nebo do ochranního zákopu, lehni si do příkopu, zákrytu, do gra- nátoví jámy nebo do Jakékoli nejbliHt prohfubenlny tok, aby tá nezasáhly střepiny, kteří po výbuchu pumy letí pfí zemi. . । • । , 242
.. Kočí musí ovšem zůstat na místě • nesmí dít z růky >těže, aby se koně. nosplašUl. Při pumovém útoku nehledej ochranu v domech anebo sltziko nich. Bitevní nálety provádí buď jeden letoun anebo celé skupiny; spouštějí se co nejníže a lehkými pu- mami a palbou z kulo- metů zasahují do pozem- ního boje. Kulometná palba ti při- lít neuškodí, neboť při rychlosti letounu (40 až 60 m za vteřinu) nemůže letec mířit; zasáhne ni- koho spíž jenom máho- . ' dou. Starej se proto ra- ntpfiteltkon pl- ději o nepřátelskou pě- chotu, která hledí v svůj prospěch těžit z , morální a zmatku, jejf letec způsobí. Pozor na chotnl ttlsněnostl Vzduiný pozorovatel. Každá jednotka,, která může být ohrožena nepřátel- • ikými letadly, a to ať na pochodu anebo za .odpočinku, se proti nim zajišťuje pozorováním. Pozorování mají na starosti pozorovací hlídky. Jedno- mu pozorovateli' se přiděluje ůsok ósl 100®, tedy sířeŽf-li se všechny strany, pozorují zároveň čtyři pozorovatelé, kteří se po hodině střídají. Pozorovací hlídka však, hlavně u malých jednotek, nemá zpravidla tolik mužů, nýbrž oby- čejně jén dva, a ti se pak v pozorování střídají. Pozorovatelna se volí tak, aby umožnila výhled na všechny strany; někdy se však, musí posunou! dopředu a vzdálit od své jednotky; pak s ní udržuje spojení smluve- nými znameními. Jsí-Ji vzdušným pozorovatelem, věnuj' zvláštní pozor- nost nebezpečným směrům, a to především nejpravděpodob-' 243
nějšímu směru náletu, pak směru proti slunci, neboť ne- přátebký fetoe, aby zůstal co nejdéle nepozorován, letí s oblibou směrem od slunce, a konečně blízkým hřbetům to(énnim, lesům a hustému stromoví, které dovolují, aby se letec nepozorovaně a co nejvíce přiblížil Po letadlech pátrej zrakem i sluchem; obyčejně je dříve uslyšíš než uvidíš. Dobrý pozorovatel Je — za příznivých podmínek — uvidí i na dálku 3 až 4 km, ale uslyší mnohdy i na dálku až 6 až 8 km. Nejpozději je zahléd- neš, leti-li na tě od slunce a jsl-li nucen pozorovat proti slunci; tu je zjistil teprve na dálku 1 až 1 jí km. Jakmile zpozoruje! letadlo, nečekej, až zjistíš jeho státní příslušnost, nýbrž vzbuď ihned poplach. Zjišťovat státní příslušnost letadel Je věc velmi obtížná; zřídka se určí podle Jejich tvaru, ježto letadla všech ar- mád Jsou sl značně podobna, a podle znaků lze Jl zjstill dalekohledem, ovšem za příznivých pozorovacích podmí- nek, teprve na dálku 1 až 2 km. Proto se bode mezi vlast- ním' letcem a Jednotkami užíval smluvených znamení (na př. raket), Jimiž se letec představí Již na velkou dálku. ZJIsWš-O pak, že je to vlastni letoun, anebo když ne- přátelský letoun zmizí z dohledu, ohlas konec poplachu. Není-li nařízeno jinak, platí tyto signály: letecký poplach — řada krátkých hvizdů; konec leteckého poplachu — řada dlouhých hvizdů. Ochrana proti plynům. Nepřítel používá také bojových plynů a buď tě jimi učiní k bojí neschopným, nemáš-41 masku, anebo tě nutí, aby sis Ji nasadil. Jenže s maskou se již tak dobře ne- pohybuješ a lak dobře nestřílíš. A konečně zamoří ply- nem Jistou část terénu a znemožni nebo aspoů ti zne- snadní Jím procházel o v něm pobývat. Zpácob tsojo« Nrpřftoi nás bombarduje plynovými granáty nebo plynovými minami, naplněnými buď látkami pevnými nebo lakudnatnl, které se pti výbuehu roxstffimou, rwrátl « dřhro nebo pcadéjl vy !p*řl. Jsou to látky trvalé nebo prebrvé, působící buď neprodlení n<á» ni poedějk 244
Postřalování plynem m obáváme nejvíce v zalozuěnám terénu nebo v údolích. Ořínek takové palby závis! ne druhu plyna, na hustotě sifct • na počasí- Vítr rozptyluje rychle plynové ooiiíky a urychli jejich vypařováni. Bovnék déšť a mlha působí nepříznivé. Slunce působ! stoupáni a proudění' vzduchu a zdvihá plynovou vrstvu nad zemí. Někdy nás nutí nepřítel tvou dlouhotrvající palbou, abychom milí uasku stále nasazenu, jindy zase zamoří éást terénu látkami trvalými a nutí nás. abychom jt vyklidili. Letecký útok plynový provádí nepřítel buď pumami anobo rozhrnováním. Bombardování Hynomety provádí nepřítel tak, že shromáždí několik set píynometú na jednom místě a najednou z nich vy- strčit 2 piynomctú se střílí pomoci elektřiny a každý plyneme! vystřelí jen jednu pumu. Vlnový útok plynem provádí nepřítel v rovném terénu, pro* stém porostu, vonc-íi vítr na nás. -Plyn vypouětí z kovových lahvi, které ve rolKéni množství shromáždil ve aVých zákopech. Baterit plynometů ve ev& Příprava vlnového útoku tové vilce, ve tvitové vilce. Plyn utvoří vlnu a ta vnikne do údolí, záhybů terénu a do nechránéných krytů. Za příznivého vůMU- působí taková vlna zhoubně až na vzdálenost 20 km. Rnčních a pulkovýeh plynových granáte se používá v boji zákopovém a bojí v osadách k vypuzení nepřítele z úkrytů a sklepů. Zamoření terénu. Někdy zamoří ustupující nepřítel část te- , rénu, kterým musíme pM pronásledováni projít, jako sontésky. přibližovací cesty a vhodné základny pro útok. Zamoří je buď palbou nebo minami a pumami, které ve vhodný žat přivede k výbuchu. 245
Pfynový patraC. Pozorování a rozhlašováni poplachu vykonávají ply- noví pátrači a strážní. Na tvé Milosti a ostražitostí zívUI Životy mí a tisků tvých druM. Žádné jiná zbraň není tak zéketaá Jako plyn, žádný Jiný palrač ani strážce nemá tak důležitý a tak odpověd- ný úkol. Jako Je sválen foběi Buď sl toho plná vědomi Pozoruj ve ono v noci obezřele terén, povětrnost, činnost nepřítelovu a Jeho dělostřeleckou palbu; v nocí pak pozorně poslouchej! Zpozoruješ-lt něco podezřelého, změnu v nepřítelově chováni, Ihned lo ohlas! ZJIstfMI příznaky plynového útoku, rozhlas nebezpečí svému nejbližšímu okolí voláním *Plyn1«, dej ihned naří- zené znamení na poplach a nasaď masku do ochranné polohy. Signál opakuj tak dlouho, až uslyšíš znamení nej- Mižštho plynového palrače a až jsi přesvědčen, že signál byl převzal. Zanedbá-li patrai tvou /$i4i tv o tlnžbb, mohou službu, zahyne mnoho tvoji druhoví klidní od- jeho druhá. požívat. při plynovém útoku dávají se poplaAni znamení ponejvíce akusticky, t. J. zvukem, na př. údery na nábojnice, kolejnice. Utoxné tyče, zvonénlm zvonků a pod. Při útoku plynomeíy nebo vinami so ohlašuje poplach sirénami. Přistroj k ohlašování plyno- 246
vého poplachu bývá zařízen tak, aby plynový patrač mohl jej uvést! « činnou: nohou:. tak divé znamení a zároveň. i| nasazuje matku- Sllelbu plynovými stfelaml pozná! podle zvláštního naříkavého zvuku dopadajících dělových granátů nobo min. Výbuch těchto střel není lak silný jako výbuch Mlel obyčejných. Po výbuchu zůstane někdy při zemi souvislý obláček, který pak vniká do zákopů a krytů a jeti unášen větrem dále. Konečně ucítí! nezvyklý zápach, buď podobný zá- pachu v lékárnách, anebo zápachu po draslu, hořčici. Česneku nebo cibuli. Velmi nebezpečný jest útok ptynomety, poněvadž obyčejně nezbývá času k nasazení masky. Proto pozoruj bedlivě chování nepřítele, abys po-. znal již jeho přípravy k útoku: nepřítel dopravuje v noci automobily, povozy a nosiči svá ptynomety a pumy, za první linií; uslyší! hluk těchto dopravních prostředků a narážení kovových součásti <ne sebe. Při vypálení plynomefů tě překvapí veHcý záblesk, záře, po které následuje řada silných výbuchů, pak hukot způsobený množstvím letících pum a konečně jejich ná- razy při dopadání a jejích výbuchy. Mezi okamžikem, kdy se objeví záblesk, o okamžikem dopadání a explosí pum uplyne jen asi 12 až 20 vteřin, . ale zo !u dobu se musí provést! poplach a tvoji všichni druhová, dlejlcl mimo plynové úkryty, musí mít nasazeny masky. i ‘ ’ I Mrí Dáš-li signál až při dopadu střel, jo už pozdě! Ukaž pravou statečnost a podoj důkaz nejkrtaiipi družnosti: nemysli na sobe, mysli no své druhy! Dávej a dávej signál a opětuj jej až do posledního okamžiku! Masku wasezul poslední! Otok vlnový. Přípravu útoku pozná! ze zvýšeného ruchu v první linii nepřítelově, zejmérw, v noci. Nepřítel dopravuje dd zákopů plynový materiál podobným způ- sobem, jako když připravuje útok plynomoly; rovněž tak slyší! zvuky způsobené náraz/ kovových předmětů. Ne- přítel upravuje zákopy nebo zřizuje nové; zkouší směr větru vypouštěním balónků nebo kouře. Někdy se mu 247
I poškodí nádoba s plynem a ucítí! zápach chlorového vápna. Tylo přípravy trvají několik dní; nakonec klade ne- přítel na náspy zákopů nebo ven ze zákopů roury k vy- pouštění plynu. Při započali útoku zahájí nepřítel obyčejné silnou kulometnou palbu. Při vypouštění plynu slyšíš sykot uni- kajícího plynu, podobný sykotu páry z kotle. VypouHéný Elyn je .hnán větrem, spojuje se ve vlnu barvy žlutozeleně, terá se drží při zemi, proniká do údolí, záhybů terénu a do nechráněných krytů. Účinky vlnového útoku jsou zhoubné pro ty. kdo jsou bez masky. Proto se zachovej jako při útoku plynomeíy. Otok plynomety a ú!bk vlnový je možný jen ten* krátě. vane-li vítr od nepřítele k naší linii. Plynový poplach. Je-li dán signál k plynovému poplachu, ucíiíš-ll sám zápach plynu, zpozoruješ-li sám příznaky útoku plynem anebo vybuchne-li blíže než 50 m od tebe plynový gra- nát, volej anebo opakuj volání »Plynl«, zadrž dech, na- saď masku do ochranné polohy, a nejsl-ll určen k vyko- návání služby, odeber se do úkrytu. Masku .nasaď I tehdy, když jsi jIŽ plyn vdechl. V Moll se plyn snáxe tou- středí a tibo účinek je tam veliký. 248 Na svahu jsi před jeho účinkem ebrinčn.
' Okryt prstí ptyaúm Je neprodyšně uzavřená místnost • dvo- jitými dveřmi, které sc nesměji nikdy najednou otevřít. Někdy se místo dveří používá závěsů x houní, napojených neutralieataimi roztoky: ovšem tyto houně musí dobře přiléhat. Aby se plyn nedostal póry (průduchy) dovnitř, postřikuji se závěsy během plynového útoku neutrallsačnlmi roztoky. Ježto se nikdy nedosáhne naprosté neprostupnosti, ozdravuje se vzduch v úkrytu rozpracováním neutrallsačního roztoku, vy- pouštěním kyslíku nebo čerpáním vnějšího vzduchu, který prochází flitrem. Jsi-li v takovém úkrytu, měj od počátku poplachu ů za každého bombardováni masku v hotovostní po- loze. Vzbuď spící druhy. Objeví-11 se sebe marši příznak plynu, buď připraven nasadit sl masku do ochranné po- lohy. Je-ll dáno znamení poplachu, uhas v úkrytu oheň, ucpi veškeré otvory a také otvor do komína. Osvětleni (vyjma elektrické) omez na nejmenšf míru! Upni si dobře Jaly, obličej namaž vaselinou, a než opustil úkryt, oblec rukavice, Ukládáš*4i se k spánku, nasaď masku do ochranné polohy. S maskou v ochranné poloze zbytečné nepobfhej a nemluv, neboť se zbytečné unavil o filtr masky se opo- třebuje. Služba u vchodu da úkrytu. U vchodu do obsazeného úkrytu 'loji ve dne v noci jeden muž. který má tufcuku v hotovuttni poloze. Jsi-li určen k službě u vchodu, dávej pozor na zna- mení plynových patračú. Zpoaorujel-11 sám sebe menlí otravný příznak, anebo dé-li se signál na poplach, nasaď si masku, uzavři úkryt, zetermuj posádku a rozprašovačem postříkej závěsy. Nenf-li úkryt opatřen dveřmi nebo zá- věsy, anebo nesfcýtajl-ll tato opatření dostatečné ochrany, zapal před vchodem oheň. V noci uzavři úkryt na počátku každého bombardování. Dbej, aby nikdo neotvíral oba závěsy najednoul Při útoku ypedtem dbej, aby sl každý*, dříve než vstoupí, vyvětral svrchní Šat, načichlý yperitem, a spodek 249
bot sl ponořil do roztoku chlorového vápna; Člověk po- třísněný' yperilem musí se nejprve svléci, vyměnil sl oděv a omyti ruce a zasažená místa. Dlíti v nedostatečné chránících úkrytech je nebezpečnější ncé setrvat! na volném prostranství. Proto se musí takové kryty při plynovém útoku vykllult Konec poplacha. Masku smíš sundat Jenom na rozkaz svého velitel a, když se důstojník pro plynovou službu přesvědčí, že již nehrozí nebezpečí. JsMt odkázán sám na sebe, podrž masku tak dlouho, dokud plyn ještě vidíš (v noci osvětlí okolí). Není-li ho vidět, vsuň na okamžik prst mezi okraj masky a obličej, zavři ústa a opatrně vtáhni vzduch do nosu; len pokus opětuj několikráte, a necMíš-ll už plyn, sundej masku. Ucflíš-li jej však ještě, nasaď si jl znova a po chvíli pokus opakuj, Je-li vás několik pohromadě, zkoušejte to střídavě. Ale i když masku sejmeš, nos ji Ještě aspoň hodinu v hotovostní poloze, neboť nepřítel by mohl ještě útok opakovat a mimo lo se plyn třeba ještě někde drží, na pF, v zákopech anebo v porostlém neaovném terénu. Pak masku dobře vytři a vysuš, šaty proklepej a pro- větrej! . Po bombardování yporHem smíš vyjít z úkrytu Jen na rozkaz jeho veHtelet 250
Zákopyse zbaví usazených plynů máváním laty, pokrývkami nebo zvláitními víjíři, Z úkrytů se vypudí plyn ohnítn. Máli úkryt jen jeden vchod, rozdělá so oheň uvnitř; mi-K vchody dva, * rozdílů se oheň a jednoho z nich. Terén zamořený yperHem so musi vyklidit. Vstoupil se tam «ui, ecní*U odtítén, d j» 8 dcech. n«dy 1 pozdili V hon- ítlnách, v tráví a ve zbořeništi se yperit ovšem dril déle. Miste zamořená yperltem se označují zvláštními nápisy. Ochrana vojína. Maska jo v poli tvůj nejcennější ochranný prostředek proti plynu, Proto ji nikdy neodkládej, neboť nikdy, ani v neklidnějších dobách, si nemůžeš býti jist, sňali ji v nejbližším okamžiku nebudeš potřeboval. Nepřítel bodo svým dělostřelectvem střílel plyn daleko za frontu, a kam jím nedosáhne, tam bude tuto zákeřnou zbraň vrhat $ letounů. Plynová vlna může pak za příznivých podmí- nek proniknout až 20 km za první linH. Nesprávní nasazeni nebo neprilíhajtcí maska neskýtá ochrany. Jen dobře přizpůsobená a správní nasazená maska za- chrání ti život. Proto měj masku za všech okolnosti pH tobě: v boji i na odpočinku, v krytu i v zákopu, při Jídle i ve spánku; neodkládej ji ani tendy, když jdeš na síranu. Popis masky viz na str. ISO. 251
Maska tl zajlšfuje po značně dlouhou dobu ochranu plic a očí proti bojovým plynům. V zametené atmosféře zastav dýchání tak dlouho, do- kud si jl nenesadB. Vzduch přicházející do plic se vyčistí tím lépe, čím pomaleji prochází filtrem; proto dýchej pomalu, ne rych- le, sice by tl filtrem monl proniknout do plic i plyn. S nasazenou maskou se vyvaruj zbytečných pohybů, vde- clwj klidní, zvolna a zhluboka. MÍWi m„k. nu, na př. průstřelem, vez- mi filtr, je4i nepoškozen, do úst, přidrž si nebo ucpi si nos a dýchej filtrem. Máš-li poškozen filtr, ane- bo nemáž-ll masku, přidrž si ne ústech a na nose kapesník (ručník a pod.), namočený do vody (do ká- vy, do čaje), a dýchej skr- ze něj. To té ne chvilku ochrání. Ale zatím sl hleď někdo sehnat masku! MáŠ-!i protržený ulní bubínek, ucpi sl ucho! V teréne zameteném yperftem dbej těchto příkazů: — nikdy nezapomínej, že nebezpečí neminulo, dokud je cítit soba slabší západh, a že ostatně tento zápach může býti Humen a přerážen zápachem Jiných Útek, které nepřítel spolu střílí; —• nespoléhej na to, že na přítomnost yperitu budeš upo- zorněn nějakým nepříjemným pocitem; otrava kapa- linou je sice okamžitá, ale nepůsobí hned bolest, účinky yperHu se projevují až později, ba často i za dosti dlouhou dobu, až za 12, 24, ano I 48 hodin; — obzvláště opatrný buď po nočním bombardování ráno při východu slunce a Je-lt ve dno horko; — kdykoliv je tl možno, obloe sl zvláštní ochranný oblek; šaty měj zapjaté, nenechej vlál! šosy; 252
— vyhýbej se granátovým jamám, kalužím/ porostům * vysoké trávě; — ani když jsi oblečen ve zvláštní ochranný oblek, sl nesedej, nelež po rukou a 'kolenou, nedotýkej se ze- mě; nedotýkej se předmětů, které jsou podezřelé, že jsou potřísněny; k lomu užívoj háčku nebo lopatky, a nemáí-U jich, navlec si rukavice s palcem; — nesbírej střepin střel, vodicích obrouček a zapalovačů, nýbrž je na místě zahrab; — nespaluj materiál, který by mohl být otráven kapalným ypetitem; mohl by ses dýmem ofrávH; — nechoď na stranu v podezřelém terénu; — namoč ani nechoď na velkou stranu, dokud sl no- desinfikuješ ruce; • — ruce si myj denně co možná několikrát, <nojlépe mý- dlem, a oči alespoň jednou denně Čistou vodou; ale nemyj si je, dokud si nadosinfikujai dobře ruce; — nesahej si zbytečně do obličeje; neškrab se; kOži potřísněnou yperitem tři suchým chlorovým vá- pnem a potom JI omyj dobře mýdlem a teplou vodou, ale - to se musí stát nejdéle pět minul po zasažení; • — zasažené oči omývej čistou vodou; • — potřísněné laty si vyměň, a nonf-li to možné, ponoř < Jo několikráte do vařící vody a pak je řádně na slun- ř ci vyvětrej a vysul. \ Buď opatrný* na pofravhry, snadno nasáknou každým plynem. Proto sl zabal pečlivě chléb a jiné poživatiny jdo hustého plátna, napuštěného lněným olejem, anebo jdo mastného papíru. Před jídlem nechej potravinu řádně jvyčlchnout, obzvláště páchnuli, <fřebas Jan trochu, plynem, páchnoucí potraviny naježí’ Vodu, kávu, čaj, které byly vydány plynu, můžeš »lti až tehdy, když je 15 minut veřB. fe Potravin, které nechráněny byty vydány účinku ype- Mu, nepožívají I* Zbraně a stfelhro. Plyny leptají kov. Proto chraň tvou zbraň vrstvou oleje nebo vasoBny. Po útoku pak noto olej opatrně setři (hadrem, papírem atd.), součást- 253
ky dobřevyčísfa znovu je netři. {Afsfa potřísněná yporitem posyp suchým chlorovým vápnem; asi ta 15 minut je opláchni teplou vodou a pak je osu?. . Kovové součásti, zasažené jinými plyny, omývej 3% roztokem sody. Jestliže zbraně do 24 hodin po útoku pečlivě nevyčistíš, rezavěji. Jsolaěnf přístroj. Jako c- ehrauy pron kysličníku uhel- natému. na př. při pracích ▼ minových štolách, při ob- sluhování kulometů v nevětra- ných krytech, při pracích zá- chranných a pod. se používá izolačních přístrojů. Tyto pří- stroje odloučí člověka úplné od zkaženého vzduchu, a vzduch potřebný k dýcháni vyrábějí samy. hoiační přfotroj Draegerito. Ochrana ftvIFat. ně/ Nemál-ll masku, použij Kůň cítí plyn dříve než člověk, jenže není tak citlivý a nepodléhá tak snadno otra* rě, ha ▼ prostoru zamořeném Jen nepatrně může pobýt l be? mázky. Je-ll prostor zamořen více, chráníme koně maskou která mu kryje nozdry, ak -nikoliv oči. Dříve než mu jl přiloží?, namoč ji v neutralizačním roztoku, e nemáž-li ho Jo- dy alespoft ve vodě. Pak mu ji. natáhni na hlavu, lák, aby uzda *z<Mala vol- dvou obročnlct vstrč jednu
do druhé a prostor maži nkní vyptá kyprou vlhkou blinou, vlhkým senem, řezankou nebo i stárnou; náplň vtok stejno- měrně rozděl a přihlížej k lomu, aby se při pohybu koně ne sosu nule stranou, V prostoru zamořeném yperitem omotej koni oči na- vlhčenými hadry a jeho nohy, nomáJ-li zvtáltních koň- ských bot, ochrannými ovinovačkemk Aby se nemohl pásli, dej mu masku anebo Ovaž mu hubu pytlem, Je-li za- sažen yperitem, Iři oipoirně zasažené místo suchým chlo- rovým vápnem anebo jo namydli a znova a znova mu je omývej v čerstvé vodě. : i Koně možno těl hromadně 'chránit ▼ stájích, jejichž dveře m neprodyšně uzavrou • všechny Štěrbiny ucpou. Je-li viak stáj insažena zplna, jo velké nebezpečí a koně pak trp! mnohem více nežit na volném prostranství Mnohdy, Je-ll poblíž nějaká vyvýšeoina * je to možné, je lépe vyvést koně nahoru, nebo je odvést z pásma, na které se stříl! otravnými plyny. Pri rovněž ucítí plyn dříve než Slovák, jaoo vlak proti němu citlivěji!. Madkou chrání se hlava a cdá přední ěást těla, na nohy pak se napečou pel botky. Ochrana před dělostřeleckou palbou. • 255
Dráha atMy vystřelené s nebo atrmi. déla je buď ploehá nebo táhlá Kanóny mají dráhu atřely plochou nebo táhlou. Střele letí velmi rychle a její drá- ha před dopadem se podobá dráte střely vystřelené z pů- lky. Mol díře střílejí strmé. Stře- la přichází sbore a dopadá téměř kolmo. Její dráha před dopadem se podobá dráze ruč- ního granátu. Střela ti neuškodí, jsi-li za překážkou, kterou nemůže pro- razit. anebo jsi-dl v údolí chráněn strmým svahem. > Střela té může zasáhnout, l když jsi za překážkou ane- bo v dooll. Houžnlee může střílet buď táhle jako kanón, anebo strmé jako moždíř. Střofivo dělostřelectva je různé. Jsou to granáty, granátové Šrapnely nebo Šrapnely. Vedle střel tříltivých se užívá i střel speciálních; nejdúležítěju z nich jsou střely dýmové a plynové. Granát má ocelový pláif, který se plni třaskavinou. Při výtmdra se granát roztrhne na mnoho střepin, které podle velikosti ráže děla účinkuji na vcdáknost 30 až 300 m. 256
Si f lnový Brvnitvx.21
Granát vybuchne: ve vzduchu při dotyku te Mt*í v seml před dopadem — —< citlivý (otfely se zapalova- časovaný, Otřely se zapalovačem čem zpožděným). po dopadu — odře- okamžitým), žcný. Je velmi nebezpečný, vybucbne-li nad tebou. Zasáhne tč v zákopu i za náspem. Je velmi nebezpečný v nepokrytém terénu, i když létli, pončvadl jeho střepiny letí pří- mo při zorni. Ležié-li. neol ti ne- bezpečný, i když vy- buchne vedle tebe. Nebezpečné Jsou do- padající střepiny. Granátový irapnel se skládá za dvou Části: z přední, která je podobna granátu, a sadní, která Je vyplněna olověnými ku- ličkami a vzadu výbuUnou. Zadní část za letu vybuchne, kuličky se z ní kuželovité rozstřílenou a dopadají k zemi. Přední část letí dále, a když dopadne na zemi, vybuchne jako granát. Rozptyl kuliček Je velmi hluboký (h polního kanónu asi 150 m) a pomčmň úzký (asi 20 m). Kuličky mají slabou průraz- nost;- silné prkno neprorazí. Zákop ánebo násep skýtá proti účinku Irapuelu dostatečnou ochranu. Vybuchnuli trapná za tátou anebo vysoko, není ti tuze nebezpeSaý. Bosptyt Střely vystřelené z děla nedopedsJÍ na Jedno místo, nýbrž se raptylnjí.
Jsi-41 Nízko místa, na která naH sfffteji, jsi v nebez- pečí, že budeš zasažen králkou ranou, aniž to budo vlna dělostřelectva. Žádáš od dělostřelectva, aby umlčelo nebo zničilo cíl, který Je blízko tebe, nemůže tl vyhovět, ne chce-li zá- roveň ohrozit I tebe. TrpS-ll silně nepřátelsko* dělostřeleckou palbou, hleď se co nejrychleji doslat co možná nejblíže k nepříteli; t nepřátelská dělostřelectvo bude pak nuceno zastavit pal- ’ bu, mířenou na tebe. Rozptyl děla je velmi hluboký, ale velmi úzký. TrpH-li velmi čelní palbou nepřítelovou, přemísti se trochu na stranu; tak se dostaneš do prostoru, který je méně postřelován. . Sffllí-ll na tebe nepřítel s boku, je jeho palba velice nebezpečná; ale unikneš jí, jestliže trochu postoupil. 259
Stoupající tato rozptyl zkracuje. SFřílf-ll tvé dělo- střelectvo na nepřítele, který je na svahu, může! se snad- no přiblížit, aniž se vydá! v nebezpečí, Že budeš zasa- žen. A dělostřelectvo tě Wp® podporuje, neboť jeho pal- ba je přesněji!. Klesající svah rozptyl prodlužuje. Palba dělostřelectva není lak účinně, neboť dopady jsou rozptýleny. Musíš se zastavit o něco déle od nepřítele, který je na svahu niže (na »prot!svahu«), abys netrpěl palbou vlastního dělo- střelectva, mířenou na něho. Jsi-U sám na svahu od nepřítele odvráceném (na »pro!i- svahu«), netrpíš tolik nepřátelskou dělostřeleckou palbou, jednak proto, že je rozptýlená, jednak proto, že ji ne- přítel pemůžo lek dobře řídit. Vyulltf terénu k ochran*. y otevřeném využij i nojmenší nosit, jako meze. terénu nerov- brázdy, příkopu, díry po. granátu a pod., aby ses ochránil . před účinkem citlivého granátu. Tvá přílba a tvůj vý- stroj tě cnrání před účinky Šrapnelovýčh kuliček a granátových střepin. Zahrabeš-ll se, Jsi chráněn ještě lépe. Za náspem jsi chráněn před účinkem šrapnelů stři- 260
laných z kanónu, nlkoji vlak před účinkem časovaných granátů nebo Šrapnelů vystřelených z houfnice. Nemtf-li čas upravit si násep, přitiskni se naň co nej těsněji, a když je to možné, chraň se výsfrojem anebo pytlem naplněným pískem. Velmi dobrou ochranu li po- skytnou prkna, dveře a podobné věci, opřené o násep. Za poslední války sl vojíni dělali velmi úzké a hlu- boké* okopy, zakončené doupětem, které uzavřeli vý- strojem anebo pytlem písku. V nich byli dobře chránění před účinkem Šrapnelů a jiřepin. 261
Podobnou ochranu jako násep li skýtá zeď.. Okry] udělaný těsná za zdí tě chrání i proti účinku nárazového granátu vystřeleného z kanónu. Granát ovíem zeď pro- razí, ale vybuchne dříve, než dopadne na zem. Podobná jako zeď té chrání dům. Granát vystřelený z polního dála nebo z houfníce vybuchne, když prorazí první zeď, ale za druhou zdí nobo pod stropem jsi před účinkem lehkého neb i středního granátu už chráněn. Proto se umísti vzadu v přízemí, ve sklepá nebo za domem, ale i tam sl JeSíě zřiď ochranný úkryt. Ochrana před vyzvědačjtvlm. Naší sousedé za hranicemi se mnoho zajímají o organizaci, výzbroj, výcvik a o poměry v naší armádě. Zprávy o tom sl opatřují ncjrtinčjítm způsobem. Jsou to především placení agenti, kteří *11(11 po nail republice a o manévrech zaplavují kraje, kde se shromažďuji vojska a kde secviíí. Zavede-ll se v naší armidé nová zbraň. slídí po ni a vůbec po všech -potřebných údajích a bledl je získat hlavni od -vojáků- Vyhledávají lahkomyslnltty, kteří jsou v penfižní tísni. Nabízej! jim peníze, platí za ně útratu a tím si je zavazuji, až je svedou & nějaké* neprozíravosti. « které pak tčIL MikM: Vyzvídal přemluví vojína, aby mu prodal zápisky 2 poddůstojnické školy. Není v nich nic, co by nebylo v služebních předpisech, které si může koupit u každého knihkupce, a co v ciziné dávno védt. Jenže vyzvídat potom pohrozí vojínovi, že ho udá, jestliže mu neopatří ty a ty zprávy nebo listiny* A tak, jakmile si takový lehkomyslní* jednou zadá, donucuje ho vyzvídal, který ho má v ruce. k novým a novým zločinům a nakonec ho zničí. A proto pozorI Vyhýbej se úzkostlivá vSem lidem neznámým, kteří se tl přibližují s nápadnou pozorností a kteří tl po krátké známostí bez jakéhokoli důvodu na- bízejí pohoSfánf nebo peníze. Ale pofl$á-l1 tě to něJfěstí a sednež-tl někomu z nich na lep, hlas to ihned svému představenému: trestný je zlý úmysl, za nevědomost trestán nebude?. Ale I jinak se hledí k tobě dostat a zvláStě rádi vy- 262
Nedávají nespokojence, kterým se slrojonou účasti při- zvukuji a časem se dovědí vše, co potřebuji. Pamatuj, žo níde vše tl má býti zájem republiky, že na prvém, místě je tvá vlast, a teprve potom jsi ty. Ale pro osobni nespokojenost, příkoři, svízele nebo z hněvu se přece nestaneš, byt i bezděky, zrádcem) Tak začíná zrada! Pozor na jazyk! Nikdy ne- vír, kdo tě poslouchá. Proto neotvírej svá srdce na potkání kdekomu. Jsou agenti, kteří přemlouvají nespokojence k zběh- nuti a slibují jim za to hory doly. Ale ubozí pobloudilcl, kteří se dají k tomu zločinu svést! Nevědí, jaký teud je Čekál Příklad: V roce r^jo zběhli od jednoho praporu dva vojáci, ; vzali s sebou nás kulomet vz. 26 a presu pres hranice do y Němec; ifíili se, že za tu jidáískou službu dostanou báb- y ví jakou odměnu a že je tam budou uctívat jako hrdiny. í Jenže to dopadlo trochu jinak: kulomet jim vzali, dali £ jim víebo všudy 70 marek a pak — je vsadili do donu* Icovaci pracovny, neboř zběhům a zrádcům již nikdo nevíří. » Když jejich bída a utrpení nebralo konce, jeden z nich li(F. Richter) se ze zoufalství zastřelil a druhý (V. Scbin- %: dler) utekl, vrátil se domů a vydal se sám v ruce spravedl- 263
ností, ač věděl, ie ho za ta hanebnou zradu Čeká několika- lety Žalář. A tak po právu te zločin dfive nebo později vymstí. (Podle •Našeho vojska* ipjt.) Vlasti velice nebezpečni jsou též velel mluvkové, kleli se rádi chlubí a rádi oslňují druhé svými vědomostmi a zkušenostmi. Nemluv nikdy na veřejnosti, v hostinci, na uliti, na dráze a pod, o věcech služebních. Pomlč úplně o tom, co se děje v loasámách, vůči každému, i vůči svým pří- buzným. Nových loubej sel Nikdy se nepokoušej oslňoval dru- hé, a zvláště ne neznámé, svými vojenskými znalostmi, ale také nevyhledávej jejich soucífu výklady o tom, jak »zle’« se máš na vojně. Zvláštní pozornosti se tfcií vojíni usedlí v cizině. když se vrtli z vojny domů, a během jejich vojenské služby ve vlasti i jejich příbuzní. Proto buď nanejvýš opatrný, píšeš-il příbuzným za hranice. Nepiš nic o poměrech na vojně. JsMI v cizině na dovolené, nebo po návratu z vojny zachovej rovněž mlčení o všem, co se týká vojny, a to vůči každému. VyxvtdatstWf sa vilky. TčJI-H so naše armáda velké pozornosti svých sousedů již v míru, jisté se snaha našeho nepřítele, ziskati správy o stavu a činnosti našeho vojska, za války zdesateronásobí. Nepřítel roze- stře hustou síť vyzvědačů. takže v každém hostinci, v každém vagonu, na každé ulici té bude poslouchat ucho nepřítelovo. Každé tvé slovo, každý řádek na korespondenčním lístku je nepříteli cennou zprávou. Tisíce, desetitisíce, statistce takovýchto domně- lých bezvýznamnosti dají nepříteli přesný obraz o počtu, stavu, výzbroji a činnosti našeho vojska na frontě a o vojenské i hospo- dářské síle naší republiky. A prolo pozor I . Ani slovíčko o vojně na veřejnosti I A vůbec nikde I Nedůvěřuj neznámým, i kdyby stavěli na odiv svou lásku k republice. Jskíi zaměstnán v jakémkoli vojenském úřadě, je za- chování služebního tajemství tvou obzvláštní povinnosti, 264
Nezmiň so ani slůvkem — před nikým, ani před svým nejlepším přítelem, ani před svými rodiči — o ničem, co prochází tvýma rukama, i kdyby to byla víc podle tvého zdání úplně bezvýznamná; její důležilosi sám neposoudíš, a proto raději mlčí Zrady se nedopustíš jen vědomi; můžeš ji spáchat i bezděky, zbytečným povídáním, nemístnou důvěřivostí nebo nedbalostí. Tvou povinností je hlásit každý pokus vyzvědačství svému představenému. Buď však opatrný a přispěj záro- veň ku polapení vyzvědače. Proto přistup zdánlivě na jeho požadavky, aniž v něm vzbudíš podezření, ale pří- pad ohlas a zachovej se podle pokynů, které dostaneš. Je-li nebezpečí, že by vyzvědač, kterého náhodou přistih- neš, mohl uniknout, obrať se ihned na nejbližší stráž, četnfka nebo na jiný bezpečnostní orgán a ten ho zatkne. Máš-li proti .někomu důvodné podezření z vyzvědačství, hlas to důvěrně svému představenému. Buď nanejvýš opatrný v dopisování se svými přlbuz- . nýmll PIŠ, že jsi zdráv, piš o počasí, o lom, jak na ně vzpomínáš, a plej se, co dělaií doma. Jen nepiš, kde jsi, co děláš, jak se li daří, a nezmi- ňuj se o druzích, kteří slouží u jiných těles. Neschovávej dopisů, které dostáváš z domu, a ani . jich nezahazuj, nýbrž spal je; nevíš, jak cenné zprávy podá ’ nepříteli í nepatrná zmínka o věci podle tvého soudu naprosto bezvýznamné. Již adresa I Z ní pozná nepřítel, kdy a kde byl tvůj pluk. Nepiš $í deník a nedělej sl poznámky o vojně; kdy- by se to dostalo do rukou nepříteli, znamenitě mu to posloužil V za|«H. Velitelství jedné armády psalo za války ve svém roz- kaze: »Pofká-li tě jíž to neštěstí, že budeš zajat, byl bys veliký darebák, kdybys vypovídal o situaci svého oddílu.
Bylo by to lak, Jako kdybys oíoc, zastřel hol —« Zridct. řekl vrahovi: Tuhle jo můj čestného vojína nedonutí ani smrt k výpovědi. Jsi-h čestný voják, oznam svou hodnost, své jméno a příjmení, rok a místo narození, odmítni vlek odpovídal na další nepřítelovy dotazy. Nepokoušej se vykračováním anebo nesprávnými vý- povědml uvésfi nepřítele v omyt. To se ti nikdy nepo- daří, nobof nepřítel má česlo jíž dosti zpráv, aby li do- kázal, že nemluvíš pravdu, a naopak, může té trestat pro klamání. Nepřítel pak -tě vyslýchá tak rafinovaně, že v kří- žovém ohni otázek doslané od tebe odpověď na lo, co chce věděl. Proto mlč a neodpovídej! Nedbej na jeho dobré zacházení a nevšímej si jeho hrozeb! Nepřijímej poho- stinství! Nechtěj se chlubil svými znalostmi I Podlehneš-li, stihne tě konec konců stejný osud, lak jako všechny zrádce: opovržení u nepřítele, a bude 1ě hrýzfi svědomí, žes bídně zradil svou vlas) a své druhy. Ale, ani když odepřeš nepříteli vypovídal, nenf ještě konec jeho vyzvídání. Nepřítel se uteče ke lstí: v zaja- teckém táboře vyšle na tebe své vyzvědače, přestrojené za tvé druhy —- zajatce, a temi — vyzvídá ne tobě;
také umřstf tajné v místnostech, kdo Jsi se svými druhy — zajatci ubytován anebo Wb prodléváte, mikrofony a lak naslouchá valkn rozhovorům. Prolo buď vždy a všude na nej výt opatrný a raději o vojně vůbec nemluv. Přiklad: Dne 27. května sos8 měla začít velká německá ofen- sivá. Francouzové ješte dva dni předtím neměli ani zdání o tom, co se připravuje. Dne 26. ráno byli chyceni dva Němci od různých praporů téhož pluku, jeden prostý vojín a druhý důstoj- nický zástupce. Vojín tvrdil, že Němci připravují ofensivu, zástupce vypovídal opak. Když byli znovu vyslýcháni, se- trvali oba na svých výpověaech. Tu bylo zástupci pohro- ženo stíháním pro falešnou výpoved. kterou učinil pres tó, že ji mohl odepřít: zástupce se lekl a řekl vře, co věděl. Do rukou francouzského velitelství se mimo to dostal lístek polní polty ze dne 24!$, nalezený u zajatce z jiného useku; v tom lístku bylo skryti naznačeno, že se Němci chystají k útoku na Chemin des Dames. Jel ti během noci stáhlo francouzské velitelství zálohy — a útok, který byl velmi silný a nebezpečný, byl slastně odražen. Tak zradili dva Němci svou vlast, zavinili neúspěch svého vojska a zbytečnou smrt mnoha svých druhů. Pěšák. Pěšák dobývá terénu, obsazuje jej a pak Jej dále upravuje a udržuje. Je vyzbrojen puškou s bo- dákem, lehkým ,a těžkým kulometem, pistolí, ručním granátem, granátemetem, pěchotním kanónem a mi- nometem, Horské pěl! pluky jsou vycvičeny hlavně pro boj v krajinách hornatých. 2b7
Hraničářské prapory jsou určeny hlavně ke konáni pohraniční služby a k boji v pohraničních oblastech státu. Lehký kulomet je samočinná zbraň, která po výstřelu sama vyhodí vystřelenou nábojnici a opět se sama na- bije. Má podobu půlky, je lehký, dá še snadno přenážel a má i tu výhodu, že lze z něho v kteroukoli stranu stří- lel nejen s místa, na kterém se střelec zastaví, nýbrž i cestou. Při střelbě sice nestojí dosti pevně, má jenom lehký podstavec, ale na malou dálku střílí ještě dosti přesně. Jeho palba je mohutná, Střílí se z něho na dálku do 600 m, někdy I dále. Hlaveň se chladí vzduchem. Na letadla se z něho střílí až do výře 800 m. Lehkým kulometem je vyzbrojeno každé družstvo pě- choty 1 jezdectva. Lehký kulomet. Teiký kulomet. Těžký kulomet je rovněž zbraň samočinná, ale na rozdíl od lehkého má dokonalý, pevný podstavec a jeho hlaveň se chladí vodou. Jeho střelba jest I na největří možnou dálku velmi přesná a pro dokonalé chlazeni hlav- ně lze x něho stříleli velmi dlouho, aniž je zapotřebí palbu přerušit. Těžký kulomet vystřílí asi 500 ran za mi- nutu. Střílí se z něho I na velkou dálku, i nepřímo, t. j. na cíl, který střelec nevidí; střelba se řídí pozorováním dopadů s pozorovatelny — podobně jako střelba dělo- střelectva. Na letadla se z něho střílí až do výše 800 m. 268
Těžký kulomet je hejcennější zbraň pěchoty a jez- dectva. Na bojišti Je to jedna z nejobávanějšfch zbraní: prostorem, na který střílí, nepřítel nepronikne. Granátomet ja přístroj, který se nasedí na konec hlavni putky: putka se nabije, do granálometu se vloží ruční granát a pak se vystřelí. Granát letí obloukem na vzdálenost 200 až 300 m. Je to výborná zbraň pro boj v zákopech. Granátomet. Minomet. Pěchotní kanón vyznačuje se plochou drahou střely, velkou počáleční rychlostí a střílí vekni přesně. Může stři' let přímo i nepřímo. Je poměrně lehký a proto dosti po- hyblivý i v bojovém pásmu. Je zbraní zvláště* způsobilou oroti óbrněným vozidlům. Minomet, Pěchota má lehké minomety ráže 9 cm. Střílejí strmě, sodobně jako moždíře. Minomet dá až t5 ran za minulu. 'Ainy lstí na vzdálenost až 1200 m, dopadají na ne- přítele téměř svislo a zasáhnou ho i za nejstanějším sva- lem anebo stěnou. Mina je velmi, citlivá, vybuchne ihned, akmile se dotkne země, a její účřnek je větší než účinek jranátu z lehkého kanónu. Minomet se dopravuje na cárách. PCchota v boji. Pěchota na pochodu proti nepříteli se zajišťuje před- 269
vojem. Když přijde na dostřel nepřátelského dělostřelec- tva, opustí silnice, zaujme tvary piřibližovací a takto roz- členěná do Jlřky a do hloubky postupuje dále, Při tom využívá každé nerovnosti krajiny a každého porostu, aby jl nepřítel neviděl ani se země ani ze vzduchu. Čím je nepříteli blíže, tím více $o rozčleňuje a roz- ptyluje, nutíc tak nepřátelské dělostřelectvo, aby postře* lovalo, chce-li X zdržet v postupu, celý prostor, jímž ona postupuje, a plýtvalo tak střelivem. A proto nepřítel ra- děj) z děl ani nestřílí nebo střílí jen málo, a teprve když přijde pěchota na dosah jeho kulometů, zahájí z nich ne ní palbu a tak ji zaslaví. A tu pěchota, chtějíc sl vynutili dal Jí postup, uvede v činnost veJkeré své palebné zbraně a střílí na nepřá- telské kulomety a dělostřelectvo jí v tom vydatně po- máhá, hledíc je buď úplně zničit anebo aspoň je umlčet. A vskutku, střilí-li se dobře a má-li pěchota tolik paleb- ných strojů, že vezme každý nepřátelský kulomet pod palbu, stane se palba nepřítelova brzo nepřesnou, anebo nepřítel přeslene vůbec střílet. Pak nebude vlastní palba převahy nad palbou nepřátelskou a pěchota postupuje dále. OvJem nepostupují vSíchni najednou, nýbrž jen jed- ni, kdežto, druzí pálí a udržují palebnou převahu; a to se střídá, až se dostanou blízko k nepříteli; pak na něj tftoftcí pfchota. Píchota v obraní. 270
vrhnou ruční granáty a bodákem ho vypudí z Jeho po- slavení. Dobytý terén chraní pěchota tím, že palbou viech svých zbraní (palebnou přehradou) znemožňuje nepříteli přiblížit se k postavení, které obsadila, a dělostřelectvo jl v tom podporuje* Vybuduje-ll si pak pěchota zákopy a kryty a po- stavUli překážky, uhájí snáze terén, který obsadila. Útočné vozba. Tank Výborným pomocníkem pěchoty i jezdectva je tank. Je to útočný obrněný stroj na housenkových pásech, po nichž cestou necestou uleze 15 až 30 km za hodinu. Může překročit příkopy až 1*80 m Široké, vyvrací stromy až 30 cm silné, projíždí porosty, kácí zdi a brodí se vodou hlubokou až 70 cm. Pancířem je chráněn před zbraní pě- choty a před střepinami Šrapnelů a granátů. Je vyzbrojen kulometem a dělem. Tank. Obrnbtý vlak. Tank nemůže nahradil ani pěchotu, ani jezdectvo; po- máhá jim arci terénu dobýfí, ale nemůže jej obsadit a udržet. Při útoku předchází pěchotu, razí jí cestu- v pře- kážkách a palbou na malou dlátku ničí nepřítele. Ale jakmile je dobyto terénu o pěchota zastaví postup, musí tank zmizet, Jinak by se stal terčem palby nepřátelského dělo* 271
sfřeledva, Tanku nelze použít v lese, v močále a v kra- jině bahnité. " Obrněný vlak ie soustava obrněných žolasnlčntch vo- zů, vyzbrojených děly a kulomety. Celá osádka vozu i stroj jsou chráněny dvojitým pancířem, který odolá všem zbraním pěchoty. Souprava se skládá z vozu předběžného, z. vozu dělového a kulometného, z lokomotivy, za níž opět ná- sleduje vůz kulometný a dělový. Obrněný vlak se může pohybovat jen po kolejích a postřalovat jen pásmo podél trati. Přerušené koleje jsou pro něj nepřechodnou překážkou. Obrněný vlak zajišťuje pěchotu a podporuje jl při útoku a při pronásledování nepřítele. Zvláštní služby ji prokazuje při ústupu a v boji na zdrženou. Výpady pře- padá nepřítele a bojuje s jeho obrněnými vláky. Je ovšem nutno, aby při každém jeho výpadu pů- sobily i ostatní zbraně. Dělostřelec. Dělostřelec podporuje v boji svou palbou pěšáka i jezdce. Střílí na nepřítele a tím mu zabraňuje v pohybu a ve střelbě. Dělosfřelec postaví své dělo za kopec anebo za tes, aby zůstalo nepříteli skryto, a střílí nepřímo. Střelbu řídi s pozorovatelny velitel baterie. 272
O dělech a střelivu vit kapitolu nOchrána před dě- lostřeleckou palboua na sir. 255. Lehké dělosffeleciYo má kanóny ráže 8 cm a houf- nice -ráže 10 cm. Pro dopravu se tálo děla připevní ke kolesnám taženým šestispřeží. Proto je lehké dělostřelec- tvo velmi pohyblivé a stačí pěchotě i v obtížném terénu. Střílí na živé cíle a podporuje pěchotu přímo (dělostřelectvo přímé pod- pory), t, j. siřili předevJím na cíle, které mu pěchota označí. -Některé baterie lehké- ho dělostřelectva jsou mO- torlsovány, Děla a pásové traktory, jež dopravují děla v terénu, jsou naloženy na nákladní automobily. Tyto baterie se pohybují rychle po silnlcícn a posílají se na ta místa fronty, kde je jich právě potřebí. Horské dělostřelectvo má kanóny ráže 75 cm 9 houf- nice váže 10 cm. Tato děla se dopravují rozložena, a to kanón na 6 Části na soumarech, houfnieo na Iři části na karetách, tažených dvěma koňmi, zapřaženými za sebou. 273
Horské děloslřeloctvo překonává snadno terénní ob- tíže a sledůjo pěchotu 1 na místo těžce doslupná, kam 18 lehké dělostřelectvo JÍŽ nedostane, jako v horách, v le- sích, v močálech o pod < Horskému dělostřelec- tvu připadá iáž úloha ja- ko dělostřelectvu lehkému. Hrubé dělostřelectvo má kanóny ráže 10 cm e houfnice ráže 15 cm. Dělo se dopravuje rozloženo na dvě části, z nichž kaž- dou táhna jedno žeslhpře- žení. Hrubé dělostřelectvo •ničí veikeré pevné cíle a dělostřelectvo nepřátelské. Těžké dělostřelectvo má kanóny ráže 15 a 24 cm, houfnice ráže 15 cm a moždíře, ráže 21 e 30.5 cm. Je buď taženo traktory, nebo se dopravuje zvláštními ben- zmoelektrickýrni vlaky. K dopravě mimo silnici se užívá traktorů s housenkovými pásy. Po sHnlcích se může rychle přemístit z jedné Části fronty na druhou. Úkolem těžkého dělostřelectva je působili no velkou dálku a ničili velmi opevněné posice. 274
Dělostřelectvo peott le- tadlem má kanóny malé ráže $ velkou počáteční rychlostí střely a dopravu- je se motorovými vozidly. Zabraňuje nepřátelským letcům přeletovali naši bo- jovou Čáru, konat přezvěd- né lety a bombardovali dúležilo objekty. K osvětlování cílů uží- vá dělostřelectvo proti le- tadlům světlometů, a to buď v spolupráci s bate- riemi (noční, střelba) nebo v součinnosti i letectvem (osvětlení nepřátelského letounu, aby jo) vlastní slíhač mohl napadnout). Balonové Jednotky užívají jako pozorovatelen upou- taných balonů a pomáhají pozorovat a řídit střelbu, vy- hledávat potřebné zprávy a zjednávat spojení. Měllcké Jednotky jsou zpravodajskými orgány dělo- střelectva. Pomáhají zjišťovat a zaměřovat ' cíle pomocí zvláštních měřicích přístrojů. Při střelbě pracují spolu po- zorováním a zaměřováním dopadů střel. 275
Automobilní prapory mají na starosti dopravu auty a spojení auty a motocykly. Automobil jo velmi rychlý a velmi výkonný dopravní prostředek, schopný přepravili V krátké době jak materiál, tok vojsko I na vzdálenou Část fronty. Nezbytným pojítkem je rovné! motocykl. Činnost cMlosfVetoctva v boji. Fěcholě nebo jezdectvu bývá přidělena část lehkého nebo horského dělostřelectva ku přímé podpoře; děio- střelec pak pracuje ve prospěch jednotky, k níž je při- dělen. U velitelství praporu, korouhve nebo pluku jo styčný důstojník - dělostřelec, který přáni útočící jednotky ozna- muje bateriím. Otok předchází dělostřelecká příprava. Dělostřelec střílí na nepřátelské kulomety a baterie a znemožňuje jim palbu (umlčuje je) nebo je niči; ničí překážky, zákopy a úkryty. Při útoku doprovází dělostřelec svou palbou pěchotu, t, j. střílí postupně na nepřátelské odpory, které jsou mu známy, nebo na místa, kde myslí, že by mohl být nepří- tel. Jakmile se péřák přiblíží k postfolovanému cíli, pře- loží děloslřelec svou palbu o něco dálo. 276
' Střílí na nepřátelské kulomety, které se ozvou teprve v posledním okamžiku a které jsou pěiákovl nejnopH- jemnějH. Ale děloslřelec nemůže střílet na libovolné velkou dálku. Jeho střelba je nejpřesnějíí na dálku až 6 km, Prolo se musí péták čas od času — na postupném cíli — zastavit a počkat na dělostřelce, který se za ním pře* mlsfuje. Takové přemístění trvá někdy až 2 hodiny. Když péiák zastaví svůj postup, umístí dělo- střeleb své dělo na vhod- ném místě. Podnik ne-li nepřítel útok, začne dělo- střeleb střílet palbou pře- hradnou před linii, Herou péřák obsadil, a znemož- ní nepříteli k ní se při- blížit. Jenže dělostřdec ne- může střílet touto palbou nepřetržitě; dělo se rychle zahřeje a snadno opotřebuje, A proto sfřílí-li palbou pře- hrad nou, střílí jen tři minuty; ostatní úkol musí vykonal pěták svou půlkou a svými kulomety. Letec. Letec pozoruje, bojuje a udržuje spojení. Letec, pozoruje zrakem anebo fotografováním. Citlivá fotografická deska zachytí podrobnosti, které by oko ne- : postřehlo. Letec dodává zprávy napsané a shazuje jo vetitoUtví, iebo je vysílá radiofelegraflcky, nebo je dává smluvenými nameními (střílí rakety). Někdy je také posílá po požtov- ích holubech. Letec bojuje kulometem, z něhož střílí na nepřátelské 277
lete* nebo ne vojska potemni, a pumami, které shazuje na pozemní. dle. Letectvo zvédné podniká ve dne v noci nálety hlu- boko do nepřátelského území a slídí, kde se shromaž- ďuje nepříteli vyhledává, kde jsou, velké nepřátelské voje, určuje jejich situaci, silu a složení i směr jejich. pohybů. Pozoruje hlavni fotografováním. Takový nálet konají zpravidla jen jednotlivé letouny ve velkých výtkách, nad 4000 m. Jsou dobře vyzbrojeny, ale bojí ve vzduchu se vyhýbají. ' Letectvo pozorovací hledá zprávy pro vojsko, které Ida proti nepříteli nebo které s ním už bojuje. Pozoruje, kdy a kde je nepřítel, co tam dělá, jak se zařizuje nebo jak se opevňuje. Vyhledává dle pro délostretedvo a řídí jeho palbu. Za boje doprovází pěchotu a dodává jf při jejím postupu zprávy. Podobným způsobem usnadňuje činnost i jeódodvu. Takový průzkum koná pozorovatel ve dne v noci.' Pozoruje hlavni zrakem. Boji ve vzduchu se vyhýbá. Připevnění pum na letounu. Pozorovací letouny nad bojištím. Letectvo bombesdovad shazuje pumy ne pozemní cí- le, na které dělostřelectvo již nedosfřelí. CHe ležící hlu- boko v nepřátelském týlu bombarduje zpravidla v noci. 278
Cílem jeho ůioků budou nádraží, komunikační uzly, důležlié továrny, tábory, pochodová proudy, posic® dě- lostřelectva, zálohy, nároční koní sesednuvšího jezdec- tva, Írány, mosty, zásobovací stTedbka atd. Stíhací letectvo. Okolem stíhacího letectva je bqj; zabraňuje nepřá- telskému letectvu* v pronikáni nad vlastni úzacní, 1. j.. na- padá střelbou z kulometů nepřátelské letectvo zpravo- dajské (pozorovací a zvédné), bombardcvacf i stíhací. Chrání vlastní letectvo zpravodajské, a -třeba-41, i bombar- dovací a upoutané balony a umožňuj® jim tak jejich Čin- nost. Spolu s délostřeledvem proti letadlům chrání proti nepřátelskému bombardování másla,* továrny, nádraží a pod. Stíhací letectvo útočí též na pozemní cíle střelbou z kulometů a pumami. Boj ve vzduchu. Bitevní nálet. Bitevní letectvo zasahuje do boj® pozemního palbou z kulometů I pumami, útočí na pochodující proudy, na tábořící vojska, na dělostřelectvo a na důležité nepřátel- ské odpory. Otoky provádí ve výši co možná nejmenší. Bitevní nálet může podniknout kterýkoli letoun — po- •' zorovael, bomberdovaci i stíhací. 279
Jezdec Jezdec opatřuje zprávy o nepříteli, bojuje a zjednává spojení a dále je udržuje. Není odkázán na upravené cesty, nýbrž jede kudykoiiv. Je vyzbrojen - podobné jako pěšák — puškou $ bodákem, lehkým a těžkým kulometech, pistolí a ručním granátem, jenže těchto zbraní užívá ponejvíce jen v bojí pěšky; mimo to má ještě šavli, ale té užívá jen v bóji na koní. Kůň dodává jezdci rychlosti. Je-li třeba, ura- zí jezdec za 24 hodin snadno až 100 km, a když dorazí na místo, může ještě bojovat. Na koni bojuje jez- dec a tasenou 'Šavlí; mů- že se však vrhnout! zase jen na jezdce, pak $ bo- ku na dělostřelectvo, dá- le na Irény — o na pě- chotu, ale jen tehdy, je- li v nepořádku a na ú- stupu; jinak na nl šavli zpravidla neótočí. Atakující hlídka. Vyhledávání zpráv. Úkolem íezdedva jo chránit pěchotu, dokud se shro- mažďuje; když pak pěchota vyrazí proti nepříteli, jede jezdectvo napřed, hledá nepřítele a zjišťuje situaci jeho předních jednotek. Snaží se je pak prorazit a doslat se až na valné voje nepřátelské. Během této činnosti svede nejeden boj s nepřátelským jezdectvem a s předními jednotkami nepřítelovými, hledíc je zdrželi v postupu. Boj. Když pak se pěchota utká s nepřítelem, chrání ji 280
jezdectvo v boku nebo jo připraveno rychle zasáhnoull tam, kdo je potřebí. Za útoku, když poražený nepřítel ustoupí a pěchota s ním ztratí dotyk, jezdec ho pronásleduje a dovrží jeho porážku, V obraně vyplňuje jezdec mezeru, když by nepřítel prorazil, anebo vystřídává a 'posiluje vyčerpaně pěší jed- notky. | Sesedající jezdectvo. Jezdeckd spojka. Když sesedne s koně, bojuje jezdec zrovna lak jako pěšák; koně se spoutají a jeden jezdec je drží, čty’i » více koní. Jezdecká spojka nebo hlídky nebo celé oddíly zjed- návají dále spojení o dodávají rozkazy a hlášení na přl- ilužné mWo. ’ ' í • Cyklista. Cyklista jede po silnici nebo po cestě a urazí za hodinu průměrně 12 km, za den pak 60 až 100 km. Po- choduje velmi tiše, uniká snadno pozorování a může se rychle skrýtl, Jakmile sesedne k boji, nechá kolo na místě a pohybuje se terénem tak jako pěšák. Kola pak vedou za palebným sledem buď vodiči, anebo se do- praví na nákladních automobilech. 381
Cyklbfé jsou palebnou zálohou velitelovou a rasa- . zují se rychle na ohrožených místech. Cyklirtí. Obrněné auta. Obrněné auto. Obrněné aulo Je vyzbrojeno kulomety nebo dělem, jeho osádka I stroj Jsou pak- chráněny pancířem, o lo Jak proti účinku zbraní pěchoty, tak i proti střepinám dě- lostřeleckým. Pohybuje se velmi rychle po silnicích a dosti rychle i po dobrých cestách 1 po pevném terénu. Najede na nepřítele, zasype ho střelami ze svých kulometů nebo děl a rychle se vzdálí, nobof nepřítel by ta mohl snadno za* skočit. Vpadá náhle do boku o do týlu a překvapuje né* přítele na místě, kde to nejméně Čeká. Takovéto výpady koná vždy několik vozů najednou. Dálo doprovází při každé příležitosti jezdce: . když hledá nepřítele, když zajišťuje a když bojuje. Obzvláště cenné služby mu prokazuje při pronásledování nepřátel anebo na ústupu. Vozataj ské eskadrony. Svými vozidly s koftským potahem a svými soumary obstarávají vozatajské kolony anmádě v poli veškerou 2W
dopravu, vyjma dopravu, kterou si vojsková tělesa obstarají svými trény sama. K dopravě v hornatých krajinách používají sou- marů. Bojující armádě dopra- vují vozatejské kolony všeliké zásoby, jako po- traviny, krmívo, střelivo a vůbec vlechen potřebný materiál. Ženlsta. Oko tem ženhtovým Je pil postupu razit ostatním zbraním pře* překážky cestu: ženista zřizuje, u« pravuje a obnovuje komu- nikace, staví mosty a láv- ky, a dokud není most hotov, udržuje - přes vel- ká toky - dopravu pře- vážením, Je-li mezi naJImi vojsky a nepřítelem vodní tok, slaví žertlsfa útokové lávky •»z každého materiálu, který má prává po ruce, PII ústupe ničí komunikace a tím ztěžuje nepříteli rychlý postup a pronásledování. Na bollltl pomáhá ostatním zbraním v pracích opev- ftovacích, hlavně v tich, které vyžadují odborné vycvi- čených pracovníků, a podle potřeby vede 1 válku pod- kopovou. 283
Slaví tábory a přístřeší potřebná k zotavení vojska a obstarává veškerou službu elektrotechnickou. Převážení jezdectva. Útašná lávka. Polní dráha. Stavba lanová dráhy. žalezatžnl pluk využívá k provozu všech dosavad- ních železnic normálních i úzkokolejných, opravuje je a vedle íoho buduje v poH železnice nové. Podle potřeby, na př. při ústupu, odklizuje že- lezniční materiál, ničí trati a mosty a spolu se ženlsty vůbec vše, Čeho by mohl nepřítel proti našim použit. Telegrafista. Ve válce provádí telegrafista spojení od hlavního dánu až k vojskovým ffrlesúm. Spojuje velitele všech 284
stupňů, od hlavního velitele operujících armád až po velitele pluku, -a to pomocí telegrafu, telefonu, radlote- tegrafu, radiotelefonu, signály a poštovními holuby. Telegrafní vojsko se svý- mi pojítky Je nervstvem, které protkává armádu e spojuje údy s mozkem. Tě- mito pojítky se dovídá hla- va okamžité o každé udá- losti *na frontě a jimi vlévá svou vůli všem podřízeným velitelům a skrze né i nej- vzdálenějšímu bojovníkovi. Stavba vedení. Služby. Služby mají za úkol uspokojovat hmotné potřeby voj- ska tím, že mu dodávají vše, čeho potřebuje k životu a k boji. Polní pekárna. Obvaziíti. 235
Intendaainl služba opatřuje pro vojsko peníze, po- traviny, píci, výstroj, lůžkové .součástky, palivo a * jiné potřeby. Infendanční službu řídí důstojnici Intendantstva u vyš- ších velitelství a v ministerstvu národní obrany. Vykonávají ji důstojníci, rofmístři a mužstvo hospo- dářské služby v proviantních skladech, v účtárnách vyšších velitelství a u těles (hospodářská správa, účetní setniny). Za války so vykonává tntendanční služba u armád, dlvisí a. u samostatných brigád v infendančnlch útvarech, a to: — v polních jatkách, kde se poráží dobytek a odkud se dodává vojsku čerstvé maso, — v polní pekárně, kde se peče denně chléb pro celou dívlsl, — a v infendanČním parku, který denně zprostředkovává Útvarům dodávku ostatního proviantu a výměnu Skoseného výstroje. Zdravotnická služba ošetřuje a odsunuje nemocné a raněné a koná v poli veškerá zdravotní opatření; vy- konávají ji jednak lékaR, nosiči obvazů, sběrači raněných, jodnak vlastní útvary zdravotnické služby, jako polní a stélé nemocnice, zdravotnické automobilní kolony atd. Za boje sladují sběrači raněných bojující jednotky, poskytují raněným první potřebnou pomoc, a jakmile střelba ochabne, dopravují jo na praporní (skupinové) obvezllfě. Odtamtud jdou ranění na obvazišfě plukovní, nebo jo tam odnesou na nosítkách anebo dopraví po- vozem; tam se ošetří .a buďto povozem anebo autem so odsunou dále, buď na ústřední obvazíště nebo do polní nemocnice. ObvaziUě *je označeno praporem s* červeným křižem, v noci, dovolujo*!! to bezpečnost, svítilnou s týmž od- znakem. Ostatní služby Jsou: spojovací, zbrojní, ženljnf, vete- rlnáfská, dopravní, efapní, polní pošty, stavební, duchov- ní, justiční, remontní, cirkulační, cesfářská a polní četnictvo. 286
Branná povinnost. 'Branná povinnost se vztahuje na všechny mule, kteří jsou československými státními příslušníky nebo kteří Jsou na úterní republiky trvale usedlí, nemohou-h prokázat! pnou slátal při* slušnost Branná povinnost počíná nokem, v němž občan dovrší 20. rok, a přestává koncem roku, v námi dokonči 50. rošt svého věku. Branná povinnost obsahu]* povinnoet odvodni a povinnou • služební. Jednání proti ustanovením branného zákona, jako: opomi- nuli předepsaného hlášení, sňatky bez povolení, pak zameškáni nebo překaženi odvodu nebo přezkoušeni, uprchnutí před odvo- dem anebo před vojenskou službou, obcházeni branně povinností, úmyslné poškození vlastního nebo cizího zdraví, neuposlechnuti povolávacího xozkazu, nedostaveni so k vojenské službě i bez zvláštního zavoláni a nedostaveni se k plnění. zvláštních úkonů, se trestají, Neznalost předpisů nezbavuje odpovědnosti. Kdo se provhill. proti branné povinnosti, nemůže být přijat do státní neb Jiné veřejné služby, dokud onu újmu neodčtnj. Osoby zaměstnané v stftuíeb anebo v jiných veřejných služ- bách mohou být — byl-11 nastoupením do vojenské služby je* jich služební poměr zrušen — - do veřejné služby opět přijaty, požédaji-li o to u příslušného úřadu nejdéle do 1$ dni po pro* puštěni z vojenské služby. Odvod. Odvodni povinnost zavazuje • obíana dostavit se před od- vodní (nebo přezkousect) ko- misi a podrobit! se předepsa- nému řízení. Tato povinnoet počíná 1. lednem roku, v němž občan dovrší 20. rok, a konči 31. prosince roku, v němž do- končí 22. rok svého věku. Kdo v této ustanovené době nevyhoví odvodni povinnosti, podléhá ji až do konce toho roku, v němž dokonči 50. rok svého věku. Občané narození v témž ro- ce tvoři jednu odvodni třídu, která se označuje podle roku nazozeni jako I, II. a III. od- vodni třída. Každý rok, nestanoví*!] ministerstvo národní obrany Jinak, se povolávají k odvodu tři odvodni třídy. Občan, který byl z branné moci propuštěn dřivé, než ‘splnil vou odvodni povinnost, podléhá znova odvodní povinnosti, je-li •ho odvodní třída v příštím roce k odvodu povolána. 287
Mlklad: Narodil set v roce tpn. K roce 1932 jsi fyl v I. odvodní třídě odveden, v říjnu jsi nastoupil službu preseníni a v prosinci jsi byl pro neschopnost z branní moci propuítěn. Tím jsi nesplnil svou služební povinnost. V roce 1932 musil jít s II. třídou, v roce 1933 s III. tži- dou znovu k odvodu. Máš-li o své odvodní povinnosti nějaké pochyby, dá ti po- třebné informace okresní úřad nebo ono doplňovací okresní ve- litelství, v jehož obvodu je tvá domovská obec. Vžeobecné infor- mace může ti poskytnout taká každý okresní úřad anebo do- plňovací velitelství. Dobrovolný vstup do Cs. branné moci. Dobrovolný vstup můře se povolit čs. státnímu příslušníku, který dovršil 17. rok svého věku. je tělesné i duševno schopný, mravná šachovaly a nepodléhá služební povinností (nebyl dosud odveden). V míru se neudčluje povolení k dobrovolnému vstupu občauům starším než 28 let a ženatým. Nezletilý potřebuje souhlasu otcova nebo poruční ková. Po- drobné informace ti dá okresní úřad anebo doplňovací okresní velitelství. Služební povinnost. Služební povinnost je povinnost k vojenské stužbft v Čs. armádě a je to bud povinnost k prezenční službě a dále k složbé v záloze, nebo povinnost k službě v náhradní záloze. Služební povinnost se počíná dnem zařadčnj do branné mocí. Zařáděni do branné moci má účinky vykonané vojenské přísahy. Prssenční služba a služba v záloze. Presenční služba írvá dva roky; pak bude! pMJoýen do I. xáíohy, v ntt zůstane! do 31. prosince roku, v kle* rám dovrííí svůj 40. rok; poté bude! přeložen do II. zátbhy, v níž zůstane! do 31. prosince roku, v kterém dokončí! svůj 50. rok. V I. záloze jsi povinen vykonat! čtyři cvičení v cel' kovám trvání 14 nedál: — první čtyřnedělní cvičení v třetím roce, — druhé čtyřnedělní cvičení v pátém roce, — třetí frínedělní cvičení v sedmém roce, — čtvrté třínedělní cvičení v devátém roce. 288
PHshišnfci zbraní konají cvičení ve zbrani, příslušníci slu- žeb cvičení služební. Odklad prescnénl služby povoluje bud odvodní komise nebo doplňovací okrobní velitelství, a to studujícím, učňům a osobám, které »e připravují k určitému povoláni, anebo které prokáží okolnosti hodné zvláštního zřetele. Odklad se povoluje do nástupního termínu v tom roce, ve kterém branec dosáhne svého 24. roku (vysokoškolským studentům do 28., výjimečné do 2$. rokuj Bližší pokyny o podáváni žádosti za odklad presenčnl služby obsahuje vyhláška o odvodním soupisu (od 15.10. do 15.1.1.) a vyhláška o odvodech před hlavními odvody. Nahraaovájnl. Vojín Je povinen nahradili služebnou dobu, kte- rou zameškal, jestliže zameškaný čas spolu se ztráveoou řádnou dovolenou přesahuje úhrnem výměru jeho řádné dovolené. Nahradit se musí služební doba zameškaná: — opožděným nástupem do preseočnf služby, — zběhnutím anebo samovolným vzdálením, — soudním trestám, kázeňským trestem (samovazbou), vazbou vy. šetfovad (skončilo*!! trestní řízeni odsouzením, třebas i pod- mínečným), — překročením dovolené o více než 24 hodin, — zvláštními dovolenými, — utrpěnou nemoci nebo úrazem zfakaným mimo vykonáváni služby nebo zdravotní dovolenou po takové nemoci nebo úrazu. přesahuje-11 toto zameškání 12 nedál. Pfíktal: Fbjfn nastoupil do prdenM služby o dva dni opoždčnž; tím zameškal..................i dni. Blbem presenční služby obdržel ijdemií zvláštní dovolenou ....................... . . 14 dni a 4 denní dovolenou. z rodinných dHvodd . . . .4 dni, tu samovolní překročil o ta hodin, t. j. .... 1 den a byl za to potrestán třídenní samovazbou ... 3 dm. Celkem tedy zamefkal...................24 dni. Řádnou dovolenou nemll, má tedy na sváj prosplcb .......... ...................16 dní a jen povinen nahrazovat} ....... 8 dní. Náhradní záloha. Do náhradní zálohy se zařaďuj! branci odvedeni nad stane* vený kontingent a branci, kteří bez vlastního zavinění byli od* vedení po dokončeni 22. roku svého věku. 289
O zařádění do náhradní zálohy mohou Udat živitelé rodin, majetnici zemědělských usedlostí, živností nuhn obchodu, veamds roenílho neb středního rccsahu, jakož i branci, kteří t uu>wu rodinných, hospodářských, sociálních a pod, xasluhuji xvláitního zřelBle. zadost podává branec buď v odvodni komise, jakmile byl odveden, anebo aapoft jl tišeni ohlásí a do 15 dni poté jl podá u okresního ti řadu, v jahod obvodu byl odváděn. Osoby zařáděné do náhradní zálohy se podrobí pěfí* měsíčnímu vojenskému výcviku. Zameškanou dobu vojenského výcviku musí přísluš- ník náhradní zálohy nahradit. ZameSká-li nemocí více než 14 dní, nebo požaduje-ll z nutných důvodů dovolenou, přesahující 3 dni, propustí se do poměru mimo činnou službu a pokračuje ve výcviku v příštím výcvikovém období. Příitukiki náhradní zálohy vykonají vedlo Čtyř cvi- čení ve zbrani, která konají příslušníci zálohy, vykonavší presenční službu, ještě jedno čtyřnedělní cvičení, a to v tom roce, po jehož uplynutí přestanou být příslušníky I, ročníku I. zálohy. BHžlí pokyny o podávání žádosti o zařádění do ná- hradní zálohy obsahuje vyhláška o odvodním soupisu (od 1$, 10. do 15. 11.) a vyhláška o odvodech před* hlavními odvody. Sňatky. . Branci vy<kouávajfcl sákonitou presenční službu, jakož i pří* slu&nlcí náhradní zálohy, vykonávající vojenský výcvik, mohou vstoupil v manželství jen ve zcela výjimečných případech s po- volením velitele knumového tělesa. Žádost se nekolkuje a předkládá se 1 se vžetni doklady ve- litelství tělesa. Informace nutno si vyprosit u raportu velitele setniny. Kdo M ožení bez povolení příslušného vojenského úřadu, stíhá se soudně. Vojín v záloze. Vojenské průkazy. PH odchodu z činné služby dostaneš jako legitimaci o svém vojenském poměru vojenskou knůtku nebo vo- jenský Ust. 290
Vojenský list je průkaz prozatímní a ij| povinen jej odevzdat, jakmile dostane! vojenskou knížku. Přečti $i pečlivé »PouČení« ve vojenské knížce. Tem najde! podrobností o tom, jak má! zacházeli s vojen- ským průkazem. Povinnost hlášení. Jsi-li mimo činnou službu (v záloze, v náhradní zá- loze, na trvalé dovolené), jsi povinen nejdéle do 8 dni po propušténf z činné služby so pHhlááit u obecního (městského) úřadu, v zemi Slovenské a Podkarpatskoruské u obočního nebo obvodního notáře místa svého bydliltě. Podrobnosti o lom, kdy a jak se mál hlásit, najdeš v »Poučent« vo vojenské knížce. . Veikerá podání (žádostí, stížnosti) zasílej přímo do- movskému politickému úřadu 1. stolice (okresnímu úřadu nebo magistrálu) o len je zaile tvému domovskému do- plňovacímu okresnímu velitelství. A prává tak prostřed- nictvím obecního (měslského) úřadu * (notáře) budou se ti dodával i rozkazy od tvého vojskového tělesa. Cvltaní ve xbranl a cvičení služební. Cvičeni vykoná! zásadné u své kmenové setnlny. Ve zcela výjimečných případech může! žádat, aby ti je bylo povoleno vykonal u nejbliŽlího vojskového téleaa stejné zbrani (služby). Žádost o to předlož skrze okresní úřad místa svého trvalého bydlHtě veliteli svého kme- nového tělesa. O odklad cvičeni na pčíitl rok může! Žádal skrze politický úřad I. stolice v případech, které jsou hodny zvláitnlho zřetele. Povoluje Jej tvé domovské doplňovací okresní velitelství, žádost řádné odůvodněnou o dolo- ženou pode) nejpozdéjl pět neděl před počátkem cvičení nejblížlimu okresnímu úřadu (magistrátu). K žádosti při- poj svůj vojenský průkaz. — Podrobnosti jsou uvedeny y »Povčení« ve voj. knížce. 291
Přeložení cvičení na Jiné období, než na které jsi povolán, buď v témž* 4Oce nebo- o rok dřívá, může ti povolit velitel tvého kmenového tělesa, žádost předlož skrze okresní úřad místa svého trvalého bydliitě; musit ji ovlem řádné odůvodnit. — Podrobnosti jsou uvedeny v »Poučení« ve vojenské knížce. Zameškanou dobo evičtní nutno nahradit. je-li příčinou toho: — samovolné vzdálení. • překročeni- dovolené udělené za cvičeni, • - zvláttní dovolená, přesahuje-li tři dni. - opožděné nestoupeni na cvičeni. — zaJlKovacl vazba a trošty na svobodě, — pobyt v nemocnici pro nemoc, která nebyla zaviněna vojensko- službou, nebo pobyt v nemocnici při zjišťováni vady, která se zřejmě jen předstírá. Celé evičeeí třeba nahradit: - je-ll vojín při preaentaci shledán nemocen a Je proto přeložen do poměru mimo činnou službu: — stane-li se vojín neschopným k službě v prvé polovicí cvičeni nemocí nobo vadou, která nevznikla v Činné službě a ani se jí nezhoršila*, v druhé polovici rozhodne o nahrazováni cvičení velitel tělesa: —* při zaviněném opožděném nastoupeni na cvičeni. je-H zameš- káno více než dva dni; vojín bude potrestán a po odpykán! třetin přeložen do poměru mimo činnou službu; — bylo-li cvičeni přerušeno v prvé polovicí vzetim do vazby nebo trastem u občanského soudu; v druhé polovici rozhodne o na hrazení velitel kmenového tělesa. Kázefiské (resty na svobodě odpykává potrestaný obyčejné až po celém cvičení. Cestovaní do džiny. Záložníku, který je povinýa cvičením, může být vydán ce- stovní pas bez souhlasu vojenských ůřadů až do l. srpna toho roku, ve kterém je žadatel povinen cvičením. K vydáni pasu platného i po 1. srpnu toho roku, v němž je žadatel povinen cvičením, anebo jde-li o cestu do zemí mimo- evropských. je zapotřebí souhlasu domovského doplňovacího okres- ního velitelství. Záložníkům, kteří již nepodléhají povinnosti k cvičení, není branná povinnost na překážka při cestováni za hranice. CesdujeJ-ll dp ciziny, ustanov si prostředníka, jenž se uvolí přejímat a posílal ti vojenské rozkazy, které pro tebe dojdou. Jeho písemné prohlálení o lom předlož obecnímu (městskému) úřadu nebo notáři, u kterého se odhlelujel, a zároveň udej adresu svého prostředníka. 292
Nedodá-li li tvůj prostředník oněch rozkazů, nejsi zbaven povinnosti a neseš následky neuposlechnutí jich. Veškerá podání, která posíláš x ciziny vojenským úřadům, podávej prostřednictvím tohoto prostředníka, V cizině hles svůj- pobyt čs. zastupitelskému úřadu. Meškáš»li v jeho sídle, hlas se ústná; jinak písemná. Vy* konané hlášeni dej si potvrdit ve vojenském průkaze. Meblllsace. Za mobitUace doplňuje I. a II. ráloha * náhradní záloha mírovou armádu na válečný počet. Mobilissci nařizuje president republiky po slyšení vlády. Podle rouabu niúie být nařízena buď mebljiaace vteebecná nebo moblllsace Matečná. Při částečné mobilisaci' se povolává jen potřebný počet mladších ročníků. Záložníci se povolávají buď mobílisačni vyhláškou nebo svo* Jávacírni lístky. Není-ll v mobílfoačnl vyhlášce stanoveno jinak, opusf do 24 hodin po úředním vyvěšení vyhlášky své bydliště a odeber'se co nejrychleji a nejkratší cestou přímo do výzbrojní stanice, kterou máš ve vojenském průkaze vy* snaženu. Dostenel-ll určovací U« slek, nastup do činné služ- by v místě a v den, Iďeré jsou na něm uvedeny. Oo$4aneš-rll svolávael lí- stek, nastup do činné služ* by u útvaru a v dobu, které jsou na něm vyzna- čeny. Jsí-ti v pochybnosti, zda se na tebe vztahuje mobl- jisační vyhláška, nebo ne- nf-ll ti známo, lede mál nastoupit do 4lnné služby, přihlas se se všemi svými vojenskými průkazy u nejbliž- šíbo doplňovacího okresního velitelství; to tt dé potřebné závazná vysvětlení. 293
Jsi-li dočasně zproštěn činné služby, nedostaneš jřž zvláštního povolání a musíš do ní nastoupli Ihned po uplynutí Ihůty, na ktorou ti bylo zproštění povoleno, Dlíš-ll v cizině, vrat se, jakmile se dozvíš, že Česko- slovenské republika jest ohrožena válkou a že byla na- řízena všeobecná moblllsace, bez zvláštního povolání do vlasti. Při částečné mobilisacl budeš povolán svolávacím lístkem. Vracíš-lí se z ciziny bez vojenských průkazů, hlas se po překročení hranic u nejbližšlho doplňovacího okresního velitelství. Prokážeš-li se vojenským průkazem, určovacím anebo svolávacím lístkem, máš * za mobilisace na čs. státním území nárok na volnou jízdu do výzbrojní stanice. Ne- máš-lí uvedeného dokladu, přihlas se u obecního (měst- ského) úřadu nebo u notáře místa pobytu a u něho do- staneš lístek ověřovací, který je zároveň legitimací na volnou jízdu. Za jízdy železnicí musíš ve věcech doprav- ních (volba směru cesty, vlaku a pod.) poslouchat bez výminky rozkazů přednosty stanice nebo vojenských or- gánů. Neuposfechnel-tl svolávacího rozkazu nebo nastou- piš-li do činné služby opožděně, budeš stíhán vojenským soudem. Podrobné poučení o nastoupení do činné služby vo- jenské za mobil i sace jsou obsažena ve vojenské knížce. Mimořádná povoláni zálohy v míru. Vyžaduji')! toho zvláštní pomčry (mezistátní politická situace, důvody 'ttiiropoliliťké, různé úkony pomornč). může president re- publiky po slyšeni vlády nařídit v míru povoláni piti nejmi u'.šleh ročníků l. záíoby a náhradní zálohy k výjimečné činné službě na dobu nezbytné potřeby. Příslušnici speciálních služebních oúvfctvi mohou h<t k ni povoláni bez zřetele na to. ke kterým ročníkům zátahy nebo náhradní zálohy patři. K výjimečné činné službč v míru se povolávají zálohy buď vyhláškou nebo svnlávaeimi lístky Když je) dostaneš, nastup k útvaru v den a hodinu a na misie v lístku vyznačených. Při jízdě po Železnicí slouží tí lístek svolávací jako průkaz cestovní a jako lístek jízdní. 294
Byka-ll povoláni nařízeno vyhláškou, zachovej se lak, jako při vyhlášení mobili sace. O užití železnice platí pak táž ustanovení jako při mobil i sací. Neuposlechnutí povolávacího rozkazu nebo opožděné nastoupení do činné služby se rovněž, stihá soudné. Podrobná poučení o nastoupeni do činné vojenské služby za mimořádného povolání zálohy v míru jsou ob- sažena ve vojenské knížce. Dobrovolná další činná služba. Líb! se ti vojenská služba? Uvažuj, zda by se nemohla stáli tvým povoláními Po ukončení presenční služby můžeš býti přijat jako déle sloužící, jesiliže: — * Jsi schopen k službě řadové; — - jsi pro své vojenské odborné vědomosti a odborné, mravní a vojenské vlastnosti schopen k povýšení; — jsi mravně Zachovalý a bez trastu; — znáš služební jazyk (plynně mtuvfš a píšeš česky nebo slovenský); — jsi svobodný; — se zavážeš k další Činné službě na dobu stanovenou toho času zvláštním nařízením. žádat můžeš bud k útvaru, k němuž náležíš, anebo k jinému útvaru své zbraně nebo služby. Spřelnl poddůstojníci lehkého a hrubého dělostřelectva mohou žádat o přijetí k jezdectvu. Uchazeči všech zbrani mohou žádat xa přiděleni k letectvu, musí se však zavázat, že tam budou ilouž. i aspoň dvě léta. Žádost předlož Iři měsíce před ukončením presenční služby veliteli setalny. Jsi-li nezletilý, přilož k žádosti prohlášeni otcovo nebo poručníkové, ověřené obecním (městským) úřadem anebo notářem. 295
Do dulH činné slniby mohou býtL přijati 1 pfiduinicl t. zá- lohy. Žádost podávají veliteli kmenového tělesa a připojí k ni: — revers, ověřený obecním (městským) úřadem nebo notářem. — nezletilí také prohlášeni otcovo nebo poručníkové, ověřené jak., revers. — vysvědčeni zachovalosti, — poslední vysvědčení z měšťanské (obecné) ikoly. — průkaz o řemesle, — vojenský průkaz, — lékařské vysvědčení (žadatel se dostaví se fádoctl k léflékaři nojbliHího doplňovacího okresního velitelství nebo velitelství posádkového a ten zjisti Rho zdravotní stav a napíše vysvědčeni). Výhody déle elouiícfch. Déle sloužící poddůstojníci jsou časem, osvědčl-li se, povyšováni do vyšších hodností, podle okolností až do hodnosti notného. Nosí zvláštní odznaky, jejich stejnokroj je zvlášť upraven, podle hodnosti mohou po večerce zů- stat různá dlouho mimo kasárny, mají nárok na delší řád- nou dovolenou a na železniční průkazku pro státní za- městnance. Dále sloužícím poddůstojníkům se prominou za jeden rok dali! Činné služby první dvě cvičení ve zbrani a za další rak všechno ostatní pravidelná cvičení ve zbrani (služební),. Déle sloužícím poddůstojníkům jsou vyhrazena vše- chna místa vojenských gážlstů rnómo hodnostní třídy; ne- míní-li se však stáli vojenskými gážisty z povolání, budou po pětileté až osmileté další činné službě umístěni v jiném oboru sfálňl služby, a to u četnictva, policie, finanční nebo vězeňské stráže, na místech zřízenců, podúředníkfi neb I úředníků u ministerstva pošt, železnic, Školství, ze- mědělství atd.; umísťují se podle , zvláštních směrnic. Náležitosti déle sloužících. 1) Vstupní prémie, která činí při závazku na 2, 3, 4, 5 anebo více let 400, 500, 600 a 700 Kč. Vyplácí se ion Jedenkrát, a to při prvním nastoupení do dobrovolné další činné dužby. 296
2) Měsíční prémie činí pro rotného 480 KČ, pro ostatní v prvních pěti Mech 400, později 450 Kč. 3) Nárok na stravu nebo stravné, ústroj a ubytováni (po- dle zvláštních předpisů). 4) ženatý déle sloužící dostane zvýšenou méslčnf prémii,, a to prémii zvýšenou a) o náhradu za ubytování v kasárnách 125 Kč; b) o příplatek na jedno dítě 100 Kč; o příplatek na dvě nebo vlče dálí 175 Kč. 5) Nárok na bezplatné ošetřeni vo vojenských léčebných ústavech. 6) Zaopatřovací platy: odbytné, výslužné, invalidní zaopa- třeni, přídavek na zranění, válečný přídavek a letecký přídavek k výslunnému (podle zvláštních předpisů). 7) Zaopalfenl pozůstalých po déle sloužících: vdovský dů- chod, příspěvky na vychování, důchod sirotčí, důchod předků (podle zvláštních předpisů). Sňatky déle sloužících. Déle sloužící může dostat povolení k sňatku, když dovršil 26. rok svého věku a když je alespoň v šestém roce další činné služby. O žádosti rozhoduje tnfnislefstvo národní obrany. 297
Prameny* Služební předpisy. Služební pomůcky. Vilo Bauer: Nauka o terénu a mapoxnaMvf, Plzeň, 1924. Lev F ran zel: Jak kreslil situační náčrt, Ružomberok, 1931. •• F. Houdek: Vojenská mapa, 2, vyd., Praha, 1926, Huba; Der Infanterist, 2. Aufl., Berlin, 1928. K. Janoufek - K. Stránský - J. Gaďurek: Taktika letectva, 1. díl, Praha, 1930. Rudolf Kozák: Vojenská a čehtfcká služba jako povolání, Praha. Branná povinnost, 2. vyd., Praha. Krištof - Tobiáš: Přezvédná Činnost, Olomouc, 1931. Leftargue: Les le$ons du faniassin, 36. éd|fion, Paris, 1931. Josef Sovadlna: Útočná vozba, Praha. Dr. Josef Sebor: První pomoc, 3. vydání. Prof. Dr. Stanislav TobiáSek: První pomoc, Praha, 1925. Časopisy: »Bralrství«, roČ. Vil. až IX. »Naie vojsko*, roč. I. až V. 298
OBSAH: Str. President Osvoboditel.....................................3 Vrchní velitel branné moci................................5 Předmluva.................................................7 Přísaha .................................................10 Vojínovy povinnosti. Vlastenectví 11 Čestný vojín 12 Kázeň . . . • • • • • 16 Družnost 19 Statečnost 24 Vzdělání 27 Vojín v bojí 29 Vojín • vojna. Představený .......................................... 33 Styk s představeným ...... 35 Pozdrav.................................................38 Rozkaz a jeho plnění . • 43 Prosba a stížnost . 47 Obydlí . .............................49 Pořádek ve světnicí............................51 Budíček e večerka.......................................55 Report a denní rozkaz .... 57 Vycházka'...............................................58 Dovolená ...............................................62 Poplach a požár.........................................69 Stejnokroj..............................................71 Náležitosti a strava....................................74 Péče o zdraví...........................................77 Kázeňský řád........................................* 91
Sír. Účast vo vaíajném á spolkovém životě ... 94 Obrana prát) agitací .... .96 Vojenské písemnosti .......................................97 Vojín vo riužbě. Posluha světnice Stájný .......................... Dozorčí vojín .... Dozorčí vojín stáje . Strážný ..... Strážný vo věznici Návěsfný......................... Hotovost......................... Eskorto.......................... Asistence Použití zbraně .... Zatýkání a zadržování . . Zadržování občanských osob Vojínovy zbraně. Půlka vz. 24 . . Činnost půlky . Rozbírání a skládání půlky Kulomet vz. 26 . > Teorie střelby . . . . Pistole vz. 24 . . . Ruční granát . . . . Péče o' zbrani . . , t Střelivo......................... Maska vz. 23 . 104 106 108 111 113 124 126 129 129 131 133 137 140 141 149 . 149 151 158 . 168 . 173 175 178 180 Vojín v IfMénu. Vojín v terénu.............................................102
Sir, Orientace • • 183 186 199 Mapa Použití mapy Vojín v poli. Pochod e 206 Převozy po železnici • 214 Převozy na automobilech ..... • 218 Ubytování pod střechou .... • 219 Táboření • 223 Spojeni ....... « 225 TeWfon • 225 Signalista • 226 Spojeni $ letcem « 230 Spojka • 231 Štafeta * 235 Pes jako spojka . . , , • 235 Obrana proti letadlům .... • 236 Zastíráni . . . . • 236 Kryt • 242 Vzdušný pozorovatel • 243 Ochrana proti plynům .... e 244 Způsob boje . . t 9 244 Plynový patrač • 246 Plynový poplach . . . • 248 Ochrana vojína . . , , 251 Ochrana zvířat t 254 Ochrana před dilosffelockou palbou • 255 Využití terénu k ochraně . • 260 Ochrana před vyzvtdačstvlm • 262 Vyzvádačství za války e 264 V zajeli . ... . . . • 265
Sír. Vojín • |eho druhové. Pěiák ......................267 Pěchota v boji ....... 269 Útočná vozba ................271 DělosHelec ......................272 Činnost dělostřelectva v boji .... 276 Letec..........................................277 Jezdec ......................280 Obrněné aulo............................... 282 Ženfcta . 283 Telegrafista ...............................' 284 Služby ....................28S Vojín a branná povinnost Branná povinnost ............................. 287 Vojín v záloze ....... , 290 Moblllsace *.............................293 Mimořádné povolání zálohy v míru . . , 294 Dobrovolná další činná služba................295
POZNÁMKY:
Příloha /. Vycházková čepice: generála důstojníka zbraní rotmistra '••'tržeb poddůstojníka déle dloužícího poddůstojníka Odznaky na čepici pro Knoflíky pro příslušníky gážisty zbrani gážisty služeb mužstvo Distinkce generálů: brigádního generála • (generála služeb! dinisniho generála (generála šéfa služeb! déle sloužícího poddůstojníka
Příloha 2. sootorfnft desátník cMýia (feUtarfr eypwnt 4« Akademici a lác«: Vojtfldká akademie: 2. RotmlstH: itíbní roiotetr dodtmk <kVr skmžícv Distinkce a odznaky na ramennfch páskách «du<f«¥mW r. mč. Skota ItlÉCUho dorostu: raámi/r AM^áiáotvUk páiáutuvJr jfMdftif
Příloha 1 Výložky na blůze a plášti pro porWrw ro/. hudby itrmíf* HHHdldy katK s/liZfru j dv/orcr rézóá htncflJhho;. \hi2bsf > r í»^i*r %4u.*^r > r bjfrr příslušné jbrtnt
Límcové odznaky pro Příloha 4. hradní stráž instrukční prapor dělostřelecké učiliště*) automobilní prapor 2 auiomob. zbrojovku a auiomob. učiliště železniční pluk Límcová čísla Rukávové odznaky pro Mp/orijsfv h Mťgr<j/i5ťy. spoj. Ar hkwHřcř; z/ř?ar?» zákopníky pěchoty a jezdectva sočllomelniky útočníky kulometniky minometníky a příslušníky plamenometníky hlásných rol zkoušené i tance ženij. vojska cyklisty kromě pracovní roty hudebníky proinantnicliw cykl. praporů iwjensn postí) děiostřel. aut. Strojníky personál žen. pl. 6 zkoušené tesaře žen. vojska ’) Pěchotní učiliště má na odznaku písmena Pl>. letecké LU a jezdecké JU.
Příloha 5 Odznaky pro střelce z pušky ') střelce t, lehkého kulometu**) polní letounové pozorovatele zbraní polní letecké střelce střelce x liikého kulometu") střelce t minometu"! piloty a pozorovatele z batonu tf mířiče e dělovody") polní piloty letce a polní pozorovatele letce***) *) pro střelce I. IKdy t putky |e lift sv znakem /brent postříbřený: pro elitní siřeke je pozlacen, okraj pocirtbřvn •*l pro střelce f. (Kdy a cRltivmh i» UH s» znakem ibrant postříbřený. •"I pro piloty uiak republkv a r.tulia zlatěné, vtncc o meč postříbřený; pro pozorovatele znak, a %•.•>«< zlacený, křídla a meč postříbřené. ř) pro piloty vtnec M.k.a a dtlovt Mávat zlacené; pro pozorovatele /laienv, sokol a <Mov4 Mávat postříbřeny.
Podélný řez střední čáští pušky vz. 24.
Příloha 7.
Příloha <S’. Pistole vz. 24. Uw i»i>uzdra mwm ONU žAOOHku WUfHKWA Z PRIMA, onMnro UOOMlK Srwwmy wa VYTAHOVACÍ OtÍTlŮU Kl (*Wl ZtaMlUř PAíDSUVKA ZPRUHA VVTMMWtt ffwffffwrowraw© pmttNMA X tvíNimr (El^ZZ. VCOJCl HrŮMXA T) tiffliatt K BOfiKíCI ♦ VYHMOVAC KlMlfitX I YTHAZtVACi ÍPUUŠt PftmuSOVAČ fiFWŠtnvÁ pAxa rtvu Pi$Tflu I] 1l 1’A^ČCl &I&NU K PAÍWÍCf
Příloha 9. Ostrý útočný (franát vz. 34. w±__ VW* ./ 0 nsex Ptogte . Msta Kmžek __PoHro m rtUi .^Ztsitntí bíHI W|li «-A S ftez uzamtoným 0«*4n4tom. PlgtWflty _J^ __patra# Mfatek —ff-1 Zfatra«~ ZtjHfenKÍ pw Tito iftrty pig( guite Dopad granitu na bok. Umrtvení odambowého granátu.